ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 4c109010-727b-11dc-9a08-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 26 celkem · entity: person 62, place 87, work 6, org 16
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
22. srpna 1900.
4 masthead
Číslo 231.
5 article
U okresního soudu pro přestupky Nustoupil trest. Podvodník Antonin Kraml onen hrdina vymyšlené romantické historky o Troje, který byl předvěírem u přestupkového soudu pro rozmanité přestupky odsouzen do vězení na jeden měsíc, dal se včera ze separace předvésti k soudci tajemníku panu Schanerovi a oznámil, že odvolání z rozsudku odvolává a trest přisouzený ž nastupuje. Areibiskop só měm stréčkem. Z Ol- mouce, 21. srpna. (Pův. zpráva »Nár. L«.) U okres- ního soudu zdejšího konaalo se v sobotu přelíčení s dělnicí Annou Chromcovou z Drahanevic, ktero byla obžalována, že vynadala své sousedce. Soudce: Jak se jmenoval váš otec? Obžalovaná: Kohn ! Šak prosím, pane sódce, arcibiskop só mém stréčkem. Já bech se ráda verovnala, ale nemužo zaplatit te útrate. Já nemám nic, ani co do hobe strčet nemám Poněvadž odpůrkyně nechtěla nebohé Chromcové o- pustiti, vynesl soudce rozsudek, kterým neteř arc biskupa olomouckého odsouzena byla k několika- dennímu vězení. (Svěčasně jiný přibuzný arcibiskupův odsouzen byl krajským soudem v Olomouci pr podvod na 3 měsíce do zaláře. Pozn. red.)
Kraml Schaner Chromcová Kohn Trója Ola Drahanevice Olomouc
6 article
Válčení s Čínou. V Praze, 21. srpna Co dále? Diplomacie evropská jest v příčině odpověd na tuto otázku v rozpacích největších. Ovšem bylo by zbytečno zabývati se zde těmito rozpaky jejími, kdyžtě jinde již tak činíme, zajisté bylo by dáno pro ni východiště dosti příznivé ze zmatků a rozpaků, kdyby povšimla si provolání, jež vydali právě mandarini jižních provincife či- ských. Mandarini tito vidí sice v dobytí Pekina spojenci spravedlivý trest pro reakcionářské kruhy tamní, napomínají ale spojence, aby upustili o dalších repreesalií proti čínské vládě neb lidu činskému jako celku. Tresty spojenců nechť se obmezí na boxery a na úřadníky, jichž zrádně a nelidské plány uvrhly Čínu do nynější hrozné krise, praví se v provolání. Až to bude dokonáno, nechť navrácen jest říši mir. Spojenci by měl proto obmeziti operace své na sever. Zároven varují se v provolání obyvatelé jihu vzhledem na velikou moc spojenců před ohrožováním Evropanů.
Evropan Čína Praha
7 article
Na Jancekianu a v Šanchaji. Mezi tím, co z Pekina dochází jen po- skrovnu zpráv, ač vede se tam tuhý ještě bo pouliční o zdolání posledního odporu boxerů vojáků, kteří se do císařské čtvrti uchýlili obraci se tim živější pozornost k událostem v Šanéhaji a k pokusům Anglie, usaditi se zde trvale. Není pochyby, že Anglie využije ny- nější krise, aby zmocnila se toho obchodně ne- důležitějsího — daleko důležitějšího Pekina — střediska Číny a aby získala si jím i vstup ku přebohutému poříčí řeky Jancej. Současnou oku- pací ale zvláště Francie hledí zmařiti tento zálusk ale právě toto soupeřství vyvolává nebezpečí, že budoucně, kdy již nad Pekinem klenouti se bude jasné nebe, nad Šanchajem a blízkým veletokem Jancej zvednou se chmury a mraky, jež ohrozí mír světový. Vzhledem na to,ž tak Šanchaj vystupuje stále více do popředí jak Pekin do pozadí ustupuje, zajímati bud čtenáře naše zajišté několik dat pestrých a ma- lebných, jež slovutný cestovatel český Kořenský věnoval městu tomu i veletoku onomu ve zna- menitém cestopise»Cesta kolem světa«, v něm vstup svůj (roku 1893) do Šanchaje, kdež uby- toval se u pražského rodáka, tehdejšího tam- niho generálního konsula Haase, takto, pou- tavě ličí: Číňsné nazývají tuto řeku »proudem Janž skýma podle starodávného kraje JJank. Činsk slovo jank Gang) znamená nalčesko proud, řeku Dělkou svého toku přékonáná Jank tse kiank všecky řeky veleřiše čínské. Rozvodní-li se tento veletok, zdá se, že je potopa světa. Na sta dědin stává se potom obětí jjediného okamžiku. a rozpoutaný živel utracuje milliony život lidských.
Jancej Kořenský Haas Anglie Čína Francie Peking Šanchaj Ganga
8 article
Jank tse-kiank vzniká na vysočině nehostin- něho Tibetu. Tam pramení se i Žlutá řeka, druhá z dvojčat čínských velefoků. Po Janktsekianku mohou plouti i veliké ko- ráby. Zastavenlčkem jejich bývají zvláště přístavní města Šanchaj, Činkiank, Kiukiank a Hankeu. Námořským korábům přistupen jest Janktsekian jenom až po Hankeu, tedy do dálky 956, kil - metrů od ústi počitaje. Dále proli proudu mo- hou plouti toliko koráby řiční. Výše překážejí plavbě divoké peřeje a slapy. Několik paroplavebních společností oživue svými koráby mohutný ten veletok a poskytuje přiležitosti navštiviti i odlehlé kraje nitrozemské ve všem pohodlí a ve vší bezpečnosti. Paropla- vební život neutuchuje tam uni za zimy. Vplujeme li do ústí řeky té, záhy minem čínskou pevnost Vusunk a jsme již v ústí při- toku téhož jmena. Koráby zbavují se při Vu- sunku trochu svého nákladu, aby se mohily do- stati bez úrazu proti proudu k Šanchají. Pohřeží toho přítoku jest jednotvárné nízké, příroda a lid málo lákavý. Z pobřežních osad a chutrčí vyhlíží jen bída. Domky rybářů, splácané z hlíny, slámy rákosí, podobají se zpustlým brlohům. Obyvatele baráků nevypadají o nic lépe. Cáry kryjí jejich polonahá těla. Chvílemi máme příležitost pozorovati práci čínského roluíka, jenž popohání buvola k voji zapřaženého a zavodňuje své rýžoviště žentou- rem po starodávném způsobu. Úrodu polní sklidil před několika dny a již opět proměňuje svůj lán v bažinu, aby ji osil na novo rýží.
Kiukiank Hankeu Šanchaj Činkianc
9 article
Kus pole věnuje pěstění prosa nebo pšenice, žita, ječmene, ovsa, pohanky, bobů, hrachu, čočky a jiné. Činský rolník zdělává půdu horlivě z pro- spěchu vlastního i z povinnosli, již mu ukládaj státní nařízení. Zle by se rolníku dařilo, kdyby mu byla dokázána vina, že nechává ležeti pole ladem, anebo že mrví půdu jenom ledabyle. Ne- kolik ran bambusem poučilo by ho jistě o po- vinnostech, které má každý rolník ke svému poli. Sám činský císař jde rolníkům dobrým příkla- dem napřed, jak čteme na př. v pekinských no- vinách úřadních z r. 1893; »Dne 8. dubna ve 4 hodiny z rána opustila Jeho Majestátnost palác a odebrala se v průvodu dvořanstra na pole. Uprostřed pole očekávali císaře vysocí úřadníci v parádním kroji. Řada stařečků ho- spodářů tvořila špalír. Každý z nich držel v ruce rolnické nářadí. Řadou tou byl císaři projíti až k poli, které měl zo- rati. Na pokraji pole zapřažena byla žlut kravička. Odění její bylo nádherné. Pluh leskl se jako zlato. Dva princově byl při orání císaři nápomocni a vedli kravičku z řemení. Jiní dva princové pomáhali císaři držeti rádlo. Císař vyoral celkem 16 brázd. Poté chopil se pytle, v němž bylo uschováno símě. Semeno rozsil jeho ministr. Po něm činili tak i ostatní hodnostové. Jeho Majestátnost navrá- tila se do paláce v 7 hodin ráno.« Po dvouhodinné plavbě po Vusungu počn se objevovati samo město Šanchaj. Brzy na to již vrhají se odření nosiči na šroubový parník a perou se o hosty a jejich vaky. Třeba držeti se zavazadel zuby nehty. Již vidíme, že v při- stavišti čínském přestává všecka zdvořilost. Často vypomůže jenom hůl. Jiného prostřodku k odehnání rozedraných dotěraveů nebývá.
Šanchaj
10 article
Ranní chlad listopadový ustupoval v poled- ních hodinách teplému slunci. Bylo třeba od- ložiti svrchnik a jíti ve stínu pobřežní aleje. Nabídky ochotných povozníků s díky jsme od- mítali. Nabízeli cizímu panstvu lehké vozíky dvoukolově i nemotorné trakaře o kole jediném. Džinrikša jest i na pobřeží čínském nejobyčej- nějším povozem. Na trakaři vozívá Číňan jen své rodáky. Za namáhavou práci svou žádá pouze několik mosaz- ných penízků, které nemají do sebe více hodnoty nežli naše 2—3 krejeary. Za poplatek takový naloží povozník na svůj trakař mnohdy i celou rodinu a vozí ji ulicemi v potu tváři. Choditi pěšky v Šanchaji za velikého vedra letního bylo by pro panstvo příliš nepříjemno. Ukazujeť tam teploměr v měsíci červenci srpnu nezřídka přes 40 stupňů Celsia ve stinu, naproti 12—14 stupňům zimy v prosinci a lednu. A přece přiléhá Šanchaj k téže rovnoběžce jako africká Alexandrie a rozprostírá se o jeden stupeň jižněji nežli blažený ostrov Madeira. Pokud procházíme se ve čtvrti města, kde vlají prapory zástupců cizich mocností, nezdá se nám ani, že jsme na půdě čínské veleřiše Za padesát Jet rozvila se v Šanchaji evropská osada utěšeně a stala se vzorem kolonií na asijské pevnině. Před tím byl Šanchaj čínským městem právě tak, jako je podnes mnohé odlehlé město uprostřed Číny, a jako je dosavade vlastní čín- ská čtvrt na jihu nynějšího Šanchaje. Postači jen projíti branou polozbořených hradeb a mži- kem přesvěděíme se zrakem, sluchem, čichem i hmatem, žn jsme přišli z ovzduší evropského mezi copaté Asiaty.
Číňan Šanchaj Alexandrie Madeira Čína stupeň Celsius
11 article
Dnes náleži Šanchaji prvlé mi- sto v přímořských městech čín- ských. Evropané to byli, kteří jej povznesl na znamenité středisko obchodní na asijském východě. Udává se, že v celém Šanchaji přebývá n 400.000 lidí, avšak Evropanů žije tam něco málo přes 4000. Vzezření spanilých krásek čínských zdáse býti takové, jak je opěvují starodávné činské básně: prstiky jejich vypadaly jako stěblo svěze trávy, pleť jako vonná mašť, zoubky jako me- lonová jádra, ústa jako purpur, obočí jako ty- kadla bource hedvábníka a černé vlasy jako shluky mračen. Dlouhými nehty prozrazují se dámy z domů bohatých. Nejedna Číňanka vykrášli svůj maliček dokonce i něžným pouzdrem stříbrným, aby ochránila před nehodou neohrabaný nehet, dlouhý až pět centimetrů. Podivuhodnýmozjevem bývá u Číňanů c op. zavedený v Čině teprve po opanování říše středu tatarským kmenem Mandžu. Dynastie mandžurská zavedla zvyky, jindy v zemi nebývalé. Cop to byl, jenž příchodem tatarského kmene vtiskl nesmazatelné znamen poroby všem mužům z národa čínského. Chte nechtěj musil každý Číňan holiti si hlavu ponechárati si z vlasů na demeni toliko cho- chol, jenž mu volně splývá s hlavy po zádech jako dlouhý cop. Od té doby uvykl však Číňan copu tak, že, v něj skládá všecku svou čest. Z poličkování- Číňan brzy ze vzpamatuje, ale uchopí li se ho kdo za cop, způ- sobí mu polanu takovou, že nezapomene na n Číňan do smrti. Copánek svůj opatruje každý Číňan s ve- likon ješitností. Holič vplétá do copu svěho panstva trochu černého hedvábí. Jenom za doby smutku proplétá copěnek tkanicí bllou. Cop splývá Čiňanovi po zádech jen z dnů slavnějších. Pracuje li, svinuje si Čína cop ve věneček a ukrývá jej zhusta pod čepičku.
Evropan Číňanka Číňan Mandžu Cop Čína
12 article V Pekině.
V Pekině. Z Vídně, 21. srpna. Císař zaslal ministr věcí zahraničních hr. Goluchowskému tento telegram: »Žádám vás, abyste Rosthornovi telegrafoval a jemu vyslovil moji radost nad osvobozením jeho, jeho stalečné paní a jiných státních příslušníků, jakož i mě uznání na jého chováním. Rovněž ať stejné pocity me oznámí důstojníkům a mužstvu statečného ná- mořního oddílu. František Josef.« Z Londýna, 21. srpna. Královna Viktori zaslala velicímu důstojníku anglické námořn stráže v Pekiné tento telegram: »Děkuji bohu, že vy i vaší lidé z nebezpečné sítuace jste vy- proštěni. S národem svým čekala jsem v ne rětších starostech na dobré zprávy o vašem zdaru a na šťaslné skončení vaší dlouhé obrany. Želím ztrát a útrap, kterých bylo obleženým přetrpěti.« Také lordově admirality blahopřál okhranné stráži v Pekině, velicímu důstojníku. důstojníkům námořní brigády a osvobozené osadě. Z Londýna, 21. srpna. Čínský vyslane v Londýně tvrdí, že císat a cisařovna vdova odebrali se několik dal před příchodem spoje- ného vojska do Sjanfu. Z Londýna, 21. srpna. (C.-B.) » Times oznamují šanchujskou zprávu ze včerejš ka Missionáři, kteří před nedávnem ze Šanchajo přibyli, domnívají se, že dva důvody zrazovaly čínskou eísařovnu vdovu od toho, by neusídlila se s celým. drorem v Šianín. Za prve, že ná- sledkem dlouhctrvajících reder nastal nedoslatel vody, tak že nelze doprasiti zásob potravinných za druhé, že většina obyratelstva šianfuského jsou mobamedané, kteří stojí na slanovisku ne- přátelském oproti cisařovně, hlavně ze strachu před vojskem Tan - Fusianovým. Úřadnictio
Goluchowský František Josef Vídeň Londýn Times TanFusianův
13 article
v tomto městě varovalo takovým způsobemeí sařovnu vdovu. Ze Šanchaje, 21. srpna. (C.-B.) (»Reu- terova kancelář«.) Dle zpráv z čínských pra- menů byli ještě sťati 3 vyšší úřadníci a to: Hsjutun, předseda celní správy. Lišan, ministr císařského dvora a Ji- lunyuin, člen zahraničného mini- sterstva. Hsjutun a Lišan byli nepřáteli cizinců, Ji- lun smýšlel přátelsky s cizinci. Ge ner al Junlu byl princem Činem uvězněn Císař a císařovna vdova zdrž uj se así 60 mil západně od Pekina jsou střeženi príncem Tuanem. (V příčině nynějšího pobytu císařovny- vdovy ovšem depeše z Číny naprosto a napořád si od- porují. Pozn. red.) Lichunčan eo nej. dříve odebere se na seve. Z Washingtonu, 20. srpna. (C.-B.) Japonského vyslance došel telegram z Tokia z dne 19. t. m., v němž se praví: Po vtrh- nutí spojenců do Pekina ustou- pilo činské vojsko do císařské čtvrti a zůstalo tam. Japonský oddu měl uloženo, aby střežil palác císařský i narazil tam na silný odpor čín- ského vojska. Boj trvá dále. Hlaví stan japonského vojska jest v japonském vysla- nectvu. Japonská divise rozložena jest hlavně ve vesnicích za Antiupevem. Z Nového Yorku, 21. srpna. (C.-B.) »New-York Herald« sdéluje v depeši z Pekinu dnem 17. srpna datované ještě tyto podrobnost k obsazení města: Ruské vojsko postoupilo 14. srpna v před a obsadilo první vstup vý- chodní brány, nepodařilo se mu ale zmocniti se i druhého vstupu. Téhož dne vníklo americké a britské vojsko do brány, která nalezá se po- blíže vyslanectev a narazilo tam jen na slab odpor.
Junl Císař Šanchaj Lišany Čína Washington Tokio Nový York Peking NewYork Herald
14 article
Japonci setkali se za to v horní bráně s tužším odporem. Tam bránili se Číňané po celý den. O půlnoci vy- hodili Japonci bránu do povětřía vnikli do města. Mnoho Číňanů bylo při tom usmrceno. Americký vyslanec sdě- luje, že Číňané den před vstupem vojska spojeneckého do města učinili pokus, vyslance a ostatní eizince pobíti. Prine Čin dal sice slovo, že důstojníkům pod trestem smrti zakázal stří- leti na vyslanectva, nieméně byli by asi vy- slanci pobiti bývali, kdyby nebyli zatím spojenci přikvačili. Celé hnutí proti cizincům — tvrdí Conger děle — mlělo půvo svůj v čínské vládě. Při tom kryla s tato boxery, kteří neměli sami ale ani děl. Z Londýna, 21. srpna. (C.-B.) Admirál Bruce telegrafuje z Taku ze dne 19. t. m. s Proslýchá se, že spojenecké vojsko dne 17. t. m. vniklo již také do tak zv. posvátné čtvrti v Pekinu. Z Paříže, 21. srpna. Došla sem de- peše z Pekina, dle níž také již cí- sařská čtvrt spojenci dobyta byla. Z Tjencinu, 21. srpna. (C.-B.) 5000 čínských vojáků vytrhlo prý včera proti Pejcanu, dalšíeh 5000 postu- puje proti Tuncu. Všechno vojsko to přišlo prý z provincie Huanu. (Tento pochod činského vojska má nepochy bně za účel přeru- šiti spojení vojska spojeneckého v Pekinu s Tjencinem. Pozn. red.)
Japonec Číňan Bruce Tuncu Londýn Peking Paříž Tjencin Pejcan
15 article
Diplomacie. Z Paříže, 21. srpna. Ve »Figaru« vy- slovuje se Volfrey: Evropa začíná se přáteliti s vojenským posláním, se kterým ubírá se hr Waldersee do Číny, aby je splnil. Ježto ně- mecký vyslanec v Pekině byl zavražděn, je zadostučinění, kterého se domahá Německo, zá- važnější, než ono, kterého požadují ostatní vel- moci, kteréž také v zájmu civilisace a evropské myšlenky spolčovací v zásudě jej snad budou podporovati. Něměcké vojsko, praví Volfrey. vystačí, aby zasadilo silnou ránu. Kdyby však poměry toho vyžadovaly, bude jim ostatní cizí vojsko pomáhati, aby překážky byly odklizeny.
Paříž Evropa Čína Německo
16 article
Dle zprávy »Figara« francouzské vojsko, ktere vysláno bylo do Číny, v Tonkinu bude vylo déno a vyčká tam rozvoj událoslí. Z Londýna, 21. srpna. »Times« ozna- mují ze Šanchaje, že Lihunčan je ve stálém styku s Petrohradem. Z dobře zpraveného pra- mene se sděluje, že Rusko chce učiniti man džurskou otázku předmětem zvláštního vyjed- návání s Čínou. Z Paříže, 21. srpna. (C.-B.) Jak s z Londýna oznamuje, odeslal vyslanec čínský Salisburymu telegram Lihunčana, v němž tento žádá vládu anglickou za jmenování plnomoe- níka, jenž by s ním vyjednával o mír. Stejná žádost poslána byla i všem vládám spojenců. Přípravy. Z Vídně, 21. srpna. (C.-B.) Dle t- legrafických zpráv odplula loď »Zenta« dne 20. t. m. z Cifu do Taku. Na lodi jsou všichni zdrávi. Z Kielu, 21. srpna. (Zvl. tel. »N. L.e Zdejší rejdařská firma dopraví na účet vlády v srpnu a září na 12 lodích 40.000 tun ně- meckého uhli do Tjencina. Z Paříže, 21. srpna. (C.-B.) Plukovní Marchard vyhlédnut jest za člena generálníh štábu výpravy pro Čínu určené i odjede do Činy 2. zárl. Z Kodaně, 21. srpna. (C.-B.) »Gireat Northern Telegraph Company« oznamuje, ze kabel mezi Čifu a Taku byl ode- vzdán k veřejnému pouzívání. Hrabě Waldersee. Z Iuěpruku, 21. srpna. HIr. Waldorse přibyl sem o 112. hod. v noci. Na nádraži byl očekáván generalitou, důstojnickým sborem a četným obecenstvem. Hr. Waldersee pobyl 10 minut v čekárně, kdež byl uvitán. Z Berlína, 21. srpna. (Zvl. tel. » N. L »Berliner Tagblatt« nalehá vzhledem na stále rostouci německou výpravu do Číny na svolání ríšského sněmu kv ůliup okoje niž mysli a z důvodů všeobecně politických i ústavních. Nesvolání sněmu bylo by politi c k ou chybou, kleréž by socialisté silně vy- u žit kov as l i.
Figar Lihunčan Waldersee N L Čína Tonkin Londýn Petrohrad Rusko Paříž Vídeň Zenta Cif Kiel Kodaň Iuěpruk Hradec Waldersee Berlín Times Gireat Northern Telegraph Company Berliner Tagblatt
17 article
Také »Voss. Zg:« varuje Německo, aby neopakovalo dobrodrazslví, ku kierým. se dal Francie svésti kdys v Mekku. Ovšem prý ale díplomatická akta váží více, než všeliké ree přeď frontou vojákův (narážka až tuze zjevnály a proto lze prý ještě doufati, že Německo ne- půjde v Čině dále, než ostatní velmoci a že odolá svodům vnějším i popichování bojechtivých ctížádostivcův vnitřních. Oproti tomu »KöIn. Zeltung« pro- středkem, jímž mluvívají někdy berlínští rozho- dující činitelé, odmítá zrazování opposice před vysíláním dalších posil do Číny a praví, že nelze ani vážně bráti mínění, že dobytím Pe- kina jest vše ukončeno. Neběží tu o místní odboj, nýbrž o hnuti v eelé zemi a této musi tudiž Německo podmínky své třeba moci uložiti. Z Janova, 21. srpna. (C.-B.) Generální štáb polního maršála hr. Walderseea, k němuž se přidružili 2 ruští, 2 rakousko-uherští a1 anglický důstojník, odplul v 6 hodin večer po srdečném rozloučení s přitomnými důstojníky italskými do Činy. Z Říma, 21. srpna. (C.-B.) Hrabě Walder- see přijel sem v 8 hodin večer i bude zejtra ráno přijat králem ve slyšení a na to přizván ku snídaní, jíž zúčastní se i ministr zahranič- ných záležitostí Visconti Venosta. O 3. hodině odpol. odjede hr. Waldersee do Neapole.
Voss Walder Visconti Venosta Německo Francie Mekka Čína Janov Řím Waldersee Neapol
18 article
V Mandžursku. Z Londýna, 21. srpna. (C.-B.J »Times uveřejňují petrohradskou zprávu: Ruská vlajka vlaje doposud samojediná nad přístavem nučvan- ským. — Dne 13. t. m. jmenován byl ruský konsul v Nučvanu občanským administrátorem a zástupce ruské banky assistentem pro cel- nictví. Ostatní Čína. Ze Šanchaje, dne 21. srpna. (C. - B.) Juanšikaj, guvernér santunský — zemřel. Z Londýna, 21. srpna. (C.-B.) »Daily Mail« uveřejňuje yokahamskou zprávu ze dne 20. t. m.: Žaponská válečná lod »Yokoham« odplula odtud, by dopravila vojsko na ochranu Žaponců v Šanchaji bydlících.
Londýn Čína Šanchaj Yokohama Daily Maila
19 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. V Praze, 21. srpna. Baron Sandberg, tajemník vrchního ve- lítele burského Bothy, přibyl včera do Neapole. Prohlásil k žurnalistům tamním, že válka v jižní Africe potrvá ještě dlouho. Ještě 100 000 (7) Burů jest prý v poli. Angli- čaně nečiní pokroků skorem žádných. Zvláště i doly staly se prý nedostatkem čerpadel skorem bezcennými pro Brity. Třeba že tu baron Sandbery i snad poněkud přeháněl, činí nie- méně i nová proklamace lorda Robertsa dojem, že se Angličanům v jižní Africe valně nedaří, poněvadž by jinak nechopili se prostředků tak — zoufalých. Hrozil totiž Roberts v proklamaci té všem občanům burským, kterí nyní již ne- chtějí složiti přísahu věrnosti královně Viktorii, že budou ze země vypovězeni, domy pak těch občanů, kteří by přechovávali ozbrojené Bury, že budou se zemí srovnány. Jes to prostředek tím barbarštější, když i nedávné »spiknutí« burské v Pretorii ukázalo se býti pouhou nástrahou anglických agentů-prvo- katérů. Vady anglického vojenství ukázaly se nejen na půdě jihoafrické. Také na lánech domácích.
Baron Sandberg Both Bur Brito Sandbera Robertsa Angličan Roberts Praha Neapol jižní Afrika Angl Afrika královna Viktoria
20 article
Sám vrchní velitel britského vojska, lord Wol- seley, musil po velkých manévrech u Alders- hatu pronésti o výkonech vojenských kritiku co nejpřísnější. Proh lás iile v n í, ž e ar muda následkem nedostatečnéhe výcviku jest úplně nespůsobitá slou- žiti v poli. Každý velitel praporu sám o sobě musí teprve — pokračuje kritika — svému mužstvu jednotlivě vpráviti základní znulosti služební. Dokud mužstvo nezjedná si tohoto zá- kladního cviku, nelze pořádati ničeho ve větším rozsahu, nežli na nejvýše manévry brigádní. Také musí se věnovati větší pozornost cviku ve střelbě. »Morning Post« připomíná trpice ke kritice té, že se tedy An- glie ani v jižní Africe ničemu přes všechny mutné zkušenosti ne- naučila, ač pro ni obzor evropský jest plný chmur. Z Berlína, 21. srpna. (Zvl. tlgrm. »Ná Listů«.) Vilém II. obdržel adresu, podepsanou holandskými učenci a spisovateli, v níž upozor- ňuje se, že Roberts vypověděl asi 1000 žen dětí z Pretorie a žádá se, aby hleděl nalézti prostředků, by tomuto hrubému porušování všeho právního citu Anglíčany hleděl učinii Z Kapského města, 20. srpna. (C.-B.) Devet a Delarey vyskytli se v čer v dálee pouze 20 angl. mil pře Pretoril; táhli ale potom směrem přes Hebron k jihovýchodu. Z Rěky, 21. srpna. (C.-B.) Dnes sem připlul anglický parník »Suffolk« naložit 1000 koní k dopravě do jižní Afriky.
Wol Ana Vilém II Roberts Pretorius Delarea Afrika Berlín Hebron Rěky Suffolk jižní Afrika Morning Post
22 article Telefonické zprávy„ Nár. Listů.“
Telefonické zprávy„ Nár. Listů.“ Z Vídně, 21. srpna. Posl. Šuste šič, předseda katolické strany slovinské. mluvil těchto dnů na voličské schůzi v Kam- niku. Polemisoval s nedávnou řečí dvorního rady Šuklje a pravíl mimo jiné: »Poslanee Šuklje má ze všech slovinských politiků nej- menší vliv. Jeho naprostá osamocenost ve slovinské delegaci je přece známa. To je štěstím, neboť jinak mohly by jeho podivné názory a rejdy býti snad nebezpečnými. Šüklje chce smutnou vnitřní situaci uzdraviti autonomistickou změnou ústavy na základé Pan dvorní rada Šuklje, jak se zdá, § 14. ani nečefl, neboť jinak by musil vě- děti, že použití tohoto paragrafu ke změně ústavy jest úplně vyloučeno. Ostatně není vlastním předmětem sporův otázka centra- lismu neb autonomie. Jak dnes věci stojí, autonomistícká změna ústavy by situaci zby tečně ještě přiostřila (!). Zlo má své kořeny mnohem hloub, než v centralistické organi- saci státu. Nynější svízele spočtvají v tom, že nemáme žádného skutečně lidového za- stupitelstva. Ny nější parlament je jen z nepatrné častř zastupitel stvem lidu, zvláště však zástup
Posl Šust Vídeň Kama katolický strana Šuklje Poslanea Šuklje
23 article
cem privilegovaných tříd, klika stolnich společností.« Řečník je pro oktrovování všeobecného volebního práva. Parlament z něho vzešlý byl by dostal seciální přibarvení. Z toho by následovaly samo sebou zmírnění národních protiv a vyloučení celé řady dnešních spor- ných otázek. Ponejvíce uměle prý živených privilegovanými třídami. Teprve po uzdra- vení nynější situace všeobecným volebním právem — mohlo by se přistoupiti k rozřešení otázky autonomie. Před tím však musí slovinský národ jako jeden muž veškeré autonomistické experí- menty odmítnouti, nechce-li dáti v sázku svoji existenci. (P) Přes to vítá řečník sympaticky nynější těsné spojení slovinské delegace s konserva- tivním velkostatkem. Toto spojení nebylo však zjednáno vzhledem na autonomistické zásady konservativního velkostatku, nýbrž z té příčiny, poněvádž se náboženský, hospo- dářský a národní program zmíněného velko- statku kryje s programem katolických Slo- vinců.
katolický St
24 article
K této řeči podotýká »Vaterland«: »Roz- padnutí svazku pravice? Tato řeč dra. Šu- steršiče upomíná na to, že téměř poslední den minulého zasedání poslanecké sněmovny byl založen ještě nový parlamentní svazek, totiž svazek pravice. Slovanské křesťansko- národní sdružení, dle počtu členů nejsílnější strana tohoto svazku, obsahovalo dosud všecky slovinské poslance, jak katolické, ka- tolickonárodní tak i jiné. Dvorní rada Šuklje poukázal ve své řečí na těsné spojení jeho klubu s klubem středu a klubem če- ského konservativního velkostatku a řeč jeho vyhovovala tomuto spojení. Dvorní r. Šuklje nemluvil však o změně ústavy paragrafem 14. a proto jsou příslušné výtky poslance Šusteršiče úplně bez- podstatny. Leč nehledě k tomu, musí býti co nejvíce nápadno, že vůdce katolicko- národní strany řeč Šukljovu, která, jak ře- čeno, se pohybovala v rámci programu, při- jatého slovansko-křesťansko národním klubem, tak rozhodným způsobem napadl a jaksi jmenem strany desavouoval. Tím více to musí býti nápadno, poněvadž obě ostatní skupiny, totiž klub centra a konservativního českého velkostatku stojí na onom privilego- vaném volebním právu, které dr. Šusteršič nazval kořenem všeho vnitropolitíckého zla. Řečí pana dra. Šusteršiče, jak se zdá, stává se další trvání tohoto svazku, právě založeného, pochybným.« Z Vídně, 21. srpna. »Vaterland« oznamuje z Inšpruku: Ráno v den naroze- nin císařových nalezeno na zdejších ulicích mnoho psacím strojem vyplněných a hekto- grafovaných lístků, psaných nejsprostším tonem a obsahující nejen nadávky těm, kteří slavili narozeniny císařovy, nýbrž i nějhrubší urážky císaře. Lístky končily slovy : »Sláva Hohenzollerům !«
Šu Šuklj Šukljův doktor Šusteršič Sláva Hohenzoller Vídeň poslanecký sněmovna křesťanskýnárodní sdružený Šuklje křesťanský národní klub
25 article
K sitnaci. Z Vídně, 21. srpna. »Linzer Volks- blatt« píše: »Ještě jednou má býti učiněn pokus, neodhodlala-lí by se poslanecká sně- movna dobrovolně přikročiti k práci. Mezi tím však četní vynikající mužové, dobře zna- jící veřejné poměry, myslili a myslí, že jen oktrojírky vedou k úspěšnému cíli. S naší strany bude podporována vláda ve snaze učiniti parlament práce schopným, jsou však jen skrovné naděje, že by dobrý úmysl vlády měl nějaký úspěch. Je tudíž pochopitelno, že se veřejnost již nyní zabývá otázkou: , Co potom? Otázkou tou zabývala se také vláda a možno míti za jisté, že v poslední audienči Körbrově u císaře v Išlu byla otázka ta také rozhodnuta. Pokud jsme zasvěceni, nepomýšlí se na rozpuštění říšské rady. Důvody toho byly již několikráte vyloženy. Nezbývá tudtž nic jiného než oktrojírka,« míní pan dr. Ebenhoch. Složil mandát. Z Vídně, 21. srpna. Říšský poslanec Ghon slozil svůj mandát. Ke sporu rumunsko-bulharskému. Z Vídně, 21. srpna. »Wiener Abend- blatt« píše: Bulharský továrník Dorděvič v Bukurešti byl zatčen právě v tom okamžiku, když chtěl spáchati attentát na tamějšího po- licejního prefekta. Dorděvič byl již dlouho policii podezřelý a proto byl tajně střežen. Při domácí prohlídce byly u něho nalezeny dýky a revolver. Z Bukurešti, 21. srpna. (C. B.) »Ag. Roumaine« oznamuje: V druhé své smiřli- vější odpovědi na rumunskou notu prohlašuje bulharská vláda, že státnímu zastupitelstvu v Sofii uložila, aby zavedlo stíhání pro vy- děračství, jehož obětí byli rumunští poddaní v Sofii, jakož i pro útok proti Craskovi. V odpovědí doďává se, že Bulharsko činilo se vždy seč bylo, aby přátelský poměr k Ru- munsku zachovalo.
doktor Ebenhoch Složil Ghon Wiener Dorděvič Vídeň Išlu Bukurešť Sofie Bulharsko Aga Linzer Volk
26 article
»Anarchisté«. Z Ostende, 21. srpna. Dnes ráno byli zde zatčení »tři Italové, kteří jsou pokládáni za anarchisty« — tak ozna- movala aspoň původní zpráva zdejší policie, jež dodávala, že v zavazadlech jich nalezla »revolvery a kompromitující li- stiny«. V tomto dosTovném znění bylo tvrzení policie zdejší telegrafováno ihned, také prostředkem officiosních kanceláří telegrafi- ckých do celého světa. Přes den ale zatím vyklubalo se, že zatčení tito »tři italští anarchisté« jsou Peršany, kteří na svě- tové výstavě pařížské ztratilí téměř všechny své peníze a do Ostende přijeli, aby u šacha vyžádali si slyšení a peněz na zpáťeční cestu do Persie. Byli proto ještě během dne propuštěni z vazby, načež šach přijav je, doručil jim peníze na cestu do domova. Z Říma, 21. srpna. Podle officiosní »Agenzie Italiana« uvažuje vláda, neměla-liž by přece podati sněmovnám předlohu o zostření policejních opatření. ol Rozmach Nového Yorku, Z Nového Yerku, 21. srpna. Sčí- táním lidu, ukončeným zde před několika dny, zjištěno bylo zde 3,437.202 obyvatelů;
Italos Peršan Ostende Persie Řím Nový York Nový Yerk Agenzie Italian