3
masthead
22. srpna 1900.
5
article
U okresního soudu pro přestupky
Nustoupil trest. Podvodník Antonin Kraml
onen hrdina vymyšlené romantické historky o
Troje, který byl předvěírem u přestupkového soudu
pro rozmanité přestupky odsouzen do vězení na
jeden měsíc, dal se včera ze separace předvésti
k soudci tajemníku panu Schanerovi a oznámil, že
odvolání z rozsudku odvolává a trest přisouzený ž
nastupuje.
Areibiskop só měm stréčkem. Z Ol-
mouce, 21. srpna. (Pův. zpráva »Nár. L«.) U okres-
ního soudu zdejšího konaalo se v sobotu přelíčení
s dělnicí Annou Chromcovou z Drahanevic, ktero
byla obžalována, že vynadala své sousedce. Soudce:
Jak se jmenoval váš otec? Obžalovaná: Kohn ! Šak
prosím, pane sódce, arcibiskop só mém stréčkem. Já
bech se ráda verovnala, ale nemužo zaplatit te
útrate. Já nemám nic, ani co do hobe strčet nemám
Poněvadž odpůrkyně nechtěla nebohé Chromcové o-
pustiti, vynesl soudce rozsudek, kterým neteř arc
biskupa olomouckého odsouzena byla k několika-
dennímu vězení. (Svěčasně jiný přibuzný arcibiskupův
odsouzen byl krajským soudem v Olomouci pr
podvod na 3 měsíce do zaláře. Pozn. red.)
Kraml
Schaner
Chromcová
Kohn
Trója
Ola
Drahanevice
Olomouc
6
article
Válčení s Čínou.
V Praze, 21. srpna
Co dále?
Diplomacie evropská jest v příčině odpověd
na tuto otázku v rozpacích největších. Ovšem
bylo by zbytečno zabývati se zde těmito rozpaky
jejími, kdyžtě jinde již tak činíme, zajisté bylo
by dáno pro ni východiště dosti příznivé ze
zmatků a rozpaků, kdyby povšimla si provolání,
jež vydali právě mandarini jižních provincife či-
ských. Mandarini tito vidí sice v dobytí Pekina
spojenci spravedlivý trest pro reakcionářské kruhy
tamní, napomínají ale spojence, aby upustili o
dalších repreesalií proti čínské vládě neb lidu
činskému jako celku. Tresty spojenců nechť se
obmezí na boxery a na úřadníky, jichž zrádně
a nelidské plány uvrhly Čínu do nynější hrozné
krise, praví se v provolání. Až to bude dokonáno,
nechť navrácen jest říši mir. Spojenci by měl
proto obmeziti operace své na sever. Zároven
varují se v provolání obyvatelé jihu vzhledem
na velikou moc spojenců před ohrožováním
Evropanů.
Evropan
Čína
Praha
7
article
Na Jancekianu a v Šanchaji.
Mezi tím, co z Pekina dochází jen po-
skrovnu zpráv, ač vede se tam tuhý ještě bo
pouliční o zdolání posledního odporu boxerů
vojáků, kteří se do císařské čtvrti uchýlili
obraci se tim živější pozornost k událostem
v Šanéhaji a k pokusům Anglie, usaditi se zde
trvale. Není pochyby, že Anglie využije ny-
nější krise, aby zmocnila se toho obchodně ne-
důležitějsího — daleko důležitějšího Pekina —
střediska Číny a aby získala si jím i vstup ku
přebohutému poříčí řeky Jancej. Současnou oku-
pací ale zvláště Francie hledí zmařiti tento zálusk
ale právě toto soupeřství vyvolává nebezpečí,
že budoucně, kdy již nad Pekinem klenouti se
bude jasné nebe, nad Šanchajem a blízkým
veletokem Jancej zvednou se chmury a mraky,
jež ohrozí mír světový. Vzhledem na to,ž
tak Šanchaj vystupuje stále více do popředí
jak Pekin do pozadí ustupuje, zajímati bud
čtenáře naše zajišté několik dat pestrých a ma-
lebných, jež slovutný cestovatel český Kořenský
věnoval městu tomu i veletoku onomu ve zna-
menitém cestopise»Cesta kolem světa«, v něm
vstup svůj (roku 1893) do Šanchaje, kdež uby-
toval se u pražského rodáka, tehdejšího tam-
niho generálního konsula Haase, takto, pou-
tavě ličí:
Číňsné nazývají tuto řeku »proudem Janž
skýma podle starodávného kraje JJank. Činsk
slovo jank Gang) znamená nalčesko proud, řeku
Dělkou svého toku přékonáná Jank tse kiank
všecky řeky veleřiše čínské. Rozvodní-li se tento
veletok, zdá se, že je potopa světa. Na sta
dědin stává se potom obětí jjediného okamžiku.
a rozpoutaný živel utracuje milliony život
lidských.
Jancej
Kořenský
Haas
Anglie
Čína
Francie
Peking
Šanchaj
Ganga
8
article
Jank tse-kiank vzniká na vysočině nehostin-
něho Tibetu. Tam pramení se i Žlutá řeka,
druhá z dvojčat čínských velefoků.
Po Janktsekianku mohou plouti i veliké ko-
ráby. Zastavenlčkem jejich bývají zvláště přístavní
města Šanchaj, Činkiank, Kiukiank a Hankeu.
Námořským korábům přistupen jest Janktsekian
jenom až po Hankeu, tedy do dálky 956, kil -
metrů od ústi počitaje. Dále proli proudu mo-
hou plouti toliko koráby řiční. Výše překážejí
plavbě divoké peřeje a slapy.
Několik paroplavebních společností oživue
svými koráby mohutný ten veletok a poskytuje
přiležitosti navštiviti i odlehlé kraje nitrozemské
ve všem pohodlí a ve vší bezpečnosti. Paropla-
vební život neutuchuje tam uni za zimy.
Vplujeme li do ústí řeky té, záhy minem
čínskou pevnost Vusunk a jsme již v ústí při-
toku téhož jmena. Koráby zbavují se při Vu-
sunku trochu svého nákladu, aby se mohily do-
stati bez úrazu proti proudu k Šanchají.
Pohřeží toho přítoku jest jednotvárné
nízké, příroda a lid málo lákavý.
Z pobřežních osad a chutrčí vyhlíží jen
bída. Domky rybářů, splácané z hlíny, slámy
rákosí, podobají se zpustlým brlohům. Obyvatele
baráků nevypadají o nic lépe. Cáry kryjí jejich
polonahá těla.
Chvílemi máme příležitost pozorovati práci
čínského roluíka, jenž popohání buvola k voji
zapřaženého a zavodňuje své rýžoviště žentou-
rem po starodávném způsobu. Úrodu polní
sklidil před několika dny a již opět proměňuje
svůj lán v bažinu, aby ji osil na novo rýží.
Kiukiank
Hankeu
Šanchaj
Činkianc
9
article
Kus pole věnuje pěstění prosa nebo pšenice, žita,
ječmene, ovsa, pohanky, bobů, hrachu, čočky
a jiné.
Činský rolník zdělává půdu horlivě z pro-
spěchu vlastního i z povinnosli, již mu ukládaj
státní nařízení. Zle by se rolníku dařilo, kdyby
mu byla dokázána vina, že nechává ležeti pole
ladem, anebo že mrví půdu jenom ledabyle. Ne-
kolik ran bambusem poučilo by ho jistě o po-
vinnostech, které má každý rolník ke svému poli.
Sám činský císař jde rolníkům dobrým příkla-
dem napřed, jak čteme na př. v pekinských no-
vinách úřadních z r. 1893; »Dne 8. dubna ve
4 hodiny z rána opustila Jeho Majestátnost
palác a odebrala se v průvodu dvořanstra na
pole. Uprostřed pole očekávali císaře vysocí
úřadníci v parádním kroji. Řada stařečků ho-
spodářů tvořila špalír. Každý z nich držel
v ruce rolnické nářadí. Řadou tou byl
císaři projíti až k poli, které měl zo-
rati. Na pokraji pole zapřažena byla žlut
kravička. Odění její bylo nádherné. Pluh
leskl se jako zlato. Dva princově byl
při orání císaři nápomocni a vedli kravičku z
řemení. Jiní dva princové pomáhali císaři držeti
rádlo. Císař vyoral celkem 16 brázd. Poté
chopil se pytle, v němž bylo uschováno símě.
Semeno rozsil jeho ministr. Po něm činili tak
i ostatní hodnostové. Jeho Majestátnost navrá-
tila se do paláce v 7 hodin ráno.«
Po dvouhodinné plavbě po Vusungu počn
se objevovati samo město Šanchaj. Brzy na to
již vrhají se odření nosiči na šroubový parník
a perou se o hosty a jejich vaky. Třeba držeti
se zavazadel zuby nehty. Již vidíme, že v při-
stavišti čínském přestává všecka zdvořilost.
Často vypomůže jenom hůl. Jiného prostřodku
k odehnání rozedraných dotěraveů nebývá.
Šanchaj
10
article
Ranní chlad listopadový ustupoval v poled-
ních hodinách teplému slunci. Bylo třeba od-
ložiti svrchnik a jíti ve stínu pobřežní aleje.
Nabídky ochotných povozníků s díky jsme od-
mítali. Nabízeli cizímu panstvu lehké vozíky
dvoukolově i nemotorné trakaře o kole jediném.
Džinrikša jest i na pobřeží čínském nejobyčej-
nějším povozem.
Na trakaři vozívá Číňan jen své rodáky. Za
namáhavou práci svou žádá pouze několik mosaz-
ných penízků, které nemají do sebe více hodnoty
nežli naše 2—3 krejeary. Za poplatek takový
naloží povozník na svůj trakař mnohdy i celou
rodinu a vozí ji ulicemi v potu tváři.
Choditi pěšky v Šanchaji za velikého vedra
letního bylo by pro panstvo příliš nepříjemno.
Ukazujeť tam teploměr v měsíci červenci
srpnu nezřídka přes 40 stupňů Celsia ve stinu,
naproti 12—14 stupňům zimy v prosinci a lednu.
A přece přiléhá Šanchaj k téže rovnoběžce jako
africká Alexandrie a rozprostírá se o jeden
stupeň jižněji nežli blažený ostrov Madeira.
Pokud procházíme se ve čtvrti města, kde
vlají prapory zástupců cizich mocností, nezdá
se nám ani, že jsme na půdě čínské veleřiše
Za padesát Jet rozvila se v Šanchaji evropská
osada utěšeně a stala se vzorem kolonií na
asijské pevnině.
Před tím byl Šanchaj čínským městem
právě tak, jako je podnes mnohé odlehlé město
uprostřed Číny, a jako je dosavade vlastní čín-
ská čtvrt na jihu nynějšího Šanchaje. Postači
jen projíti branou polozbořených hradeb a mži-
kem přesvěděíme se zrakem, sluchem, čichem
i hmatem, žn jsme přišli z ovzduší evropského
mezi copaté Asiaty.
Číňan
Šanchaj
Alexandrie
Madeira
Čína
stupeň Celsius
11
article
Dnes náleži Šanchaji prvlé mi-
sto v přímořských městech čín-
ských. Evropané to byli, kteří jej povznesl
na znamenité středisko obchodní na asijském
východě.
Udává se, že v celém Šanchaji přebývá n
400.000 lidí, avšak Evropanů žije tam něco
málo přes 4000.
Vzezření spanilých krásek čínských zdáse
býti takové, jak je opěvují starodávné činské
básně: prstiky jejich vypadaly jako stěblo svěze
trávy, pleť jako vonná mašť, zoubky jako me-
lonová jádra, ústa jako purpur, obočí jako ty-
kadla bource hedvábníka a černé vlasy jako
shluky mračen.
Dlouhými nehty prozrazují se dámy z domů
bohatých. Nejedna Číňanka vykrášli svůj maliček
dokonce i něžným pouzdrem stříbrným, aby
ochránila před nehodou neohrabaný nehet, dlouhý
až pět centimetrů.
Podivuhodnýmozjevem bývá u Číňanů c op.
zavedený v Čině teprve po opanování říše středu
tatarským kmenem Mandžu.
Dynastie mandžurská zavedla zvyky, jindy
v zemi nebývalé. Cop to byl, jenž příchodem
tatarského kmene vtiskl nesmazatelné znamen
poroby všem mužům z národa čínského. Chte
nechtěj musil každý Číňan holiti si hlavu
ponechárati si z vlasů na demeni toliko cho-
chol, jenž mu volně splývá s hlavy po zádech
jako dlouhý cop.
Od té doby uvykl však Číňan copu tak, že, v něj
skládá všecku svou čest. Z poličkování- Číňan brzy
ze vzpamatuje, ale uchopí li se ho kdo za cop, způ-
sobí mu polanu takovou, že nezapomene na n
Číňan do smrti.
Copánek svůj opatruje každý Číňan s ve-
likon ješitností. Holič vplétá do copu svěho
panstva trochu černého hedvábí. Jenom za
doby smutku proplétá copěnek tkanicí bllou.
Cop splývá Čiňanovi po zádech jen z
dnů slavnějších. Pracuje li, svinuje si Čína
cop ve věneček a ukrývá jej zhusta pod
čepičku.
Evropan
Číňanka
Číňan
Mandžu
Cop
Čína
12
article
V Pekině.
V Pekině.
Z Vídně, 21. srpna. Císař zaslal ministr
věcí zahraničních hr. Goluchowskému tento
telegram: »Žádám vás, abyste Rosthornovi
telegrafoval a jemu vyslovil moji radost nad
osvobozením jeho, jeho stalečné paní a jiných
státních příslušníků, jakož i mě uznání na
jého chováním. Rovněž ať stejné pocity me
oznámí důstojníkům a mužstvu statečného ná-
mořního oddílu. František Josef.«
Z Londýna, 21. srpna. Královna Viktori
zaslala velicímu důstojníku anglické námořn
stráže v Pekiné tento telegram: »Děkuji bohu,
že vy i vaší lidé z nebezpečné sítuace jste vy-
proštěni. S národem svým čekala jsem v ne
rětších starostech na dobré zprávy o vašem
zdaru a na šťaslné skončení vaší dlouhé obrany.
Želím ztrát a útrap, kterých bylo obleženým
přetrpěti.« Také lordově admirality blahopřál
okhranné stráži v Pekině, velicímu důstojníku.
důstojníkům námořní brigády a osvobozené
osadě.
Z Londýna, 21. srpna. Čínský vyslane
v Londýně tvrdí, že císat a cisařovna vdova
odebrali se několik dal před příchodem spoje-
ného vojska do Sjanfu.
Z Londýna, 21. srpna. (C.-B.) » Times
oznamují šanchujskou zprávu ze včerejš ka
Missionáři, kteří před nedávnem ze Šanchajo
přibyli, domnívají se, že dva důvody zrazovaly
čínskou eísařovnu vdovu od toho, by neusídlila
se s celým. drorem v Šianín. Za prve, že ná-
sledkem dlouhctrvajících reder nastal nedoslatel
vody, tak že nelze doprasiti zásob potravinných
za druhé, že většina obyratelstva šianfuského
jsou mobamedané, kteří stojí na slanovisku ne-
přátelském oproti cisařovně, hlavně ze strachu
před vojskem Tan - Fusianovým. Úřadnictio
Goluchowský
František Josef
Vídeň
Londýn
Times
TanFusianův
13
article
v tomto městě varovalo takovým způsobemeí
sařovnu vdovu.
Ze Šanchaje, 21. srpna. (C.-B.) (»Reu-
terova kancelář«.) Dle zpráv z čínských pra-
menů byli ještě sťati 3 vyšší úřadníci
a to: Hsjutun, předseda celní správy.
Lišan, ministr císařského dvora a Ji-
lunyuin, člen zahraničného mini-
sterstva.
Hsjutun a Lišan byli nepřáteli cizinců, Ji-
lun smýšlel přátelsky s cizinci. Ge ner al
Junlu byl princem Činem uvězněn
Císař a císařovna vdova zdrž uj
se así 60 mil západně od Pekina
jsou střeženi príncem Tuanem.
(V příčině nynějšího pobytu císařovny- vdovy
ovšem depeše z Číny naprosto a napořád si od-
porují. Pozn. red.) Lichunčan eo nej.
dříve odebere se na seve.
Z Washingtonu, 20. srpna. (C.-B.)
Japonského vyslance došel telegram z Tokia z
dne 19. t. m., v němž se praví: Po vtrh-
nutí spojenců do Pekina ustou-
pilo činské vojsko do císařské
čtvrti a zůstalo tam. Japonský oddu
měl uloženo, aby střežil palác císařský
i narazil tam na silný odpor čín-
ského vojska. Boj trvá dále. Hlaví
stan japonského vojska jest v japonském vysla-
nectvu. Japonská divise rozložena jest hlavně
ve vesnicích za Antiupevem.
Z Nového Yorku, 21. srpna. (C.-B.)
»New-York Herald« sdéluje v depeši z Pekinu
dnem 17. srpna datované ještě tyto podrobnost
k obsazení města: Ruské vojsko postoupilo
14. srpna v před a obsadilo první vstup vý-
chodní brány, nepodařilo se mu ale zmocniti se
i druhého vstupu. Téhož dne vníklo americké
a britské vojsko do brány, která nalezá se po-
blíže vyslanectev a narazilo tam jen na slab
odpor.
Junl
Císař
Šanchaj
Lišany
Čína
Washington
Tokio
Nový York
Peking
NewYork Herald
14
article
Japonci setkali se za to v horní bráně
s tužším odporem. Tam bránili se
Číňané po celý den. O půlnoci vy-
hodili Japonci bránu do povětřía
vnikli do města. Mnoho Číňanů bylo
při tom usmrceno. Americký vyslanec sdě-
luje, že Číňané den před vstupem
vojska spojeneckého do města
učinili pokus, vyslance a ostatní
eizince pobíti. Prine Čin dal sice slovo,
že důstojníkům pod trestem smrti zakázal stří-
leti na vyslanectva, nieméně byli by asi vy-
slanci pobiti bývali, kdyby nebyli zatím spojenci
přikvačili. Celé hnutí proti cizincům
— tvrdí Conger děle — mlělo půvo
svůj v čínské vládě. Při tom kryla s
tato boxery, kteří neměli sami ale ani děl.
Z Londýna, 21. srpna. (C.-B.) Admirál
Bruce telegrafuje z Taku ze dne 19. t. m. s
Proslýchá se, že spojenecké vojsko
dne 17. t. m. vniklo již také do tak
zv. posvátné čtvrti v Pekinu.
Z Paříže, 21. srpna. Došla sem de-
peše z Pekina, dle níž také již cí-
sařská čtvrt spojenci dobyta byla.
Z Tjencinu, 21. srpna. (C.-B.) 5000
čínských vojáků vytrhlo prý včera
proti Pejcanu, dalšíeh 5000 postu-
puje proti Tuncu. Všechno vojsko to
přišlo prý z provincie Huanu. (Tento pochod
činského vojska má nepochy bně za účel přeru-
šiti spojení vojska spojeneckého v Pekinu
s Tjencinem. Pozn. red.)
Japonec
Číňan
Bruce
Tuncu
Londýn
Peking
Paříž
Tjencin
Pejcan
15
article
Diplomacie.
Z Paříže, 21. srpna. Ve »Figaru« vy-
slovuje se Volfrey: Evropa začíná se přáteliti
s vojenským posláním, se kterým ubírá se hr
Waldersee do Číny, aby je splnil. Ježto ně-
mecký vyslanec v Pekině byl zavražděn, je
zadostučinění, kterého se domahá Německo, zá-
važnější, než ono, kterého požadují ostatní vel-
moci, kteréž také v zájmu civilisace a evropské
myšlenky spolčovací v zásudě jej snad budou
podporovati. Něměcké vojsko, praví Volfrey.
vystačí, aby zasadilo silnou ránu. Kdyby však
poměry toho vyžadovaly, bude jim ostatní cizí
vojsko pomáhati, aby překážky byly odklizeny.
Paříž
Evropa
Čína
Německo
16
article
Dle zprávy »Figara« francouzské vojsko, ktere
vysláno bylo do Číny, v Tonkinu bude vylo
déno a vyčká tam rozvoj událoslí.
Z Londýna, 21. srpna. »Times« ozna-
mují ze Šanchaje, že Lihunčan je ve stálém
styku s Petrohradem. Z dobře zpraveného pra-
mene se sděluje, že Rusko chce učiniti man
džurskou otázku předmětem zvláštního vyjed-
návání s Čínou.
Z Paříže, 21. srpna. (C.-B.) Jak s
z Londýna oznamuje, odeslal vyslanec čínský
Salisburymu telegram Lihunčana, v němž tento
žádá vládu anglickou za jmenování plnomoe-
níka, jenž by s ním vyjednával o mír. Stejná
žádost poslána byla i všem vládám spojenců.
Přípravy.
Z Vídně, 21. srpna. (C.-B.) Dle t-
legrafických zpráv odplula loď »Zenta« dne
20. t. m. z Cifu do Taku. Na lodi jsou všichni
zdrávi.
Z Kielu, 21. srpna. (Zvl. tel. »N. L.e
Zdejší rejdařská firma dopraví na účet vlády
v srpnu a září na 12 lodích 40.000 tun ně-
meckého uhli do Tjencina.
Z Paříže, 21. srpna. (C.-B.) Plukovní
Marchard vyhlédnut jest za člena generálníh
štábu výpravy pro Čínu určené i odjede do
Činy 2. zárl.
Z Kodaně, 21. srpna. (C.-B.) »Gireat
Northern Telegraph Company« oznamuje, ze
kabel mezi Čifu a Taku byl ode-
vzdán k veřejnému pouzívání.
Hrabě Waldersee.
Z Iuěpruku, 21. srpna. HIr. Waldorse
přibyl sem o 112. hod. v noci. Na nádraži
byl očekáván generalitou, důstojnickým sborem
a četným obecenstvem. Hr. Waldersee pobyl 10
minut v čekárně, kdež byl uvitán.
Z Berlína, 21. srpna. (Zvl. tel. » N. L
»Berliner Tagblatt« nalehá vzhledem na stále
rostouci německou výpravu do Číny na svolání
ríšského sněmu kv ůliup okoje niž mysli
a z důvodů všeobecně politických i ústavních.
Nesvolání sněmu bylo by politi c k ou
chybou, kleréž by socialisté silně vy-
u žit kov as l i.
Figar
Lihunčan
Waldersee
N L
Čína
Tonkin
Londýn
Petrohrad
Rusko
Paříž
Vídeň
Zenta
Cif
Kiel
Kodaň
Iuěpruk
Hradec
Waldersee
Berlín
Times
Gireat Northern Telegraph Company
Berliner Tagblatt
17
article
Také »Voss. Zg:« varuje Německo, aby
neopakovalo dobrodrazslví, ku kierým. se dal
Francie svésti kdys v Mekku. Ovšem prý ale
díplomatická akta váží více, než všeliké ree
přeď frontou vojákův (narážka až tuze zjevnály
a proto lze prý ještě doufati, že Německo ne-
půjde v Čině dále, než ostatní velmoci a že
odolá svodům vnějším i popichování bojechtivých
ctížádostivcův vnitřních.
Oproti tomu »KöIn. Zeltung« pro-
středkem, jímž mluvívají někdy berlínští rozho-
dující činitelé, odmítá zrazování opposice před
vysíláním dalších posil do Číny a praví, že
nelze ani vážně bráti mínění, že dobytím Pe-
kina jest vše ukončeno. Neběží tu o místní
odboj, nýbrž o hnuti v eelé zemi a této musi
tudiž Německo podmínky své třeba moci
uložiti.
Z Janova, 21. srpna. (C.-B.) Generální
štáb polního maršála hr. Walderseea, k němuž
se přidružili 2 ruští, 2 rakousko-uherští a1
anglický důstojník, odplul v 6 hodin večer po
srdečném rozloučení s přitomnými důstojníky
italskými do Činy.
Z Říma, 21. srpna. (C.-B.) Hrabě Walder-
see přijel sem v 8 hodin večer i bude zejtra
ráno přijat králem ve slyšení a na to přizván
ku snídaní, jíž zúčastní se i ministr zahranič-
ných záležitostí Visconti Venosta. O 3. hodině
odpol. odjede hr. Waldersee do Neapole.
Voss
Walder
Visconti Venosta
Německo
Francie
Mekka
Čína
Janov
Řím
Waldersee
Neapol
18
article
V Mandžursku.
Z Londýna, 21. srpna. (C.-B.J »Times
uveřejňují petrohradskou zprávu: Ruská vlajka
vlaje doposud samojediná nad přístavem nučvan-
ským. — Dne 13. t. m. jmenován byl ruský
konsul v Nučvanu občanským administrátorem
a zástupce ruské banky assistentem pro cel-
nictví.
Ostatní Čína.
Ze Šanchaje, dne 21. srpna. (C. - B.)
Juanšikaj, guvernér santunský —
zemřel.
Z Londýna, 21. srpna. (C.-B.) »Daily
Mail« uveřejňuje yokahamskou zprávu ze dne
20. t. m.: Žaponská válečná lod »Yokoham«
odplula odtud, by dopravila vojsko na ochranu
Žaponců v Šanchaji bydlících.
Londýn
Čína
Šanchaj
Yokohama
Daily Maila
19
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
V Praze, 21. srpna.
Baron Sandberg, tajemník vrchního ve-
lítele burského Bothy, přibyl včera do Neapole.
Prohlásil k žurnalistům tamním, že válka
v jižní Africe potrvá ještě dlouho.
Ještě 100 000 (7) Burů jest prý v poli. Angli-
čaně nečiní pokroků skorem žádných. Zvláště
i doly staly se prý nedostatkem čerpadel skorem
bezcennými pro Brity. Třeba že tu baron
Sandbery i snad poněkud přeháněl, činí nie-
méně i nová proklamace lorda Robertsa dojem,
že se Angličanům v jižní Africe valně nedaří,
poněvadž by jinak nechopili se prostředků tak —
zoufalých. Hrozil totiž Roberts v proklamaci
té všem občanům burským, kterí nyní již ne-
chtějí složiti přísahu věrnosti královně Viktorii,
že budou ze země vypovězeni, domy pak těch
občanů, kteří by přechovávali ozbrojené Bury,
že budou se zemí srovnány. Jes
to prostředek tím barbarštější, když i nedávné
»spiknutí« burské v Pretorii ukázalo se býti
pouhou nástrahou anglických agentů-prvo-
katérů.
Vady anglického vojenství ukázaly se nejen
na půdě jihoafrické. Také na lánech domácích.
Baron Sandberg
Both
Bur
Brito
Sandbera
Robertsa
Angličan
Roberts
Praha
Neapol
jižní Afrika
Angl
Afrika
královna Viktoria
20
article
Sám vrchní velitel britského vojska, lord Wol-
seley, musil po velkých manévrech u Alders-
hatu pronésti o výkonech vojenských kritiku
co nejpřísnější. Proh lás iile v n í, ž e ar
muda následkem nedostatečnéhe
výcviku jest úplně nespůsobitá slou-
žiti v poli. Každý velitel praporu sám
o sobě musí teprve — pokračuje kritika — svému
mužstvu jednotlivě vpráviti základní znulosti
služební. Dokud mužstvo nezjedná si tohoto zá-
kladního cviku, nelze pořádati ničeho ve větším
rozsahu, nežli na nejvýše manévry brigádní.
Také musí se věnovati větší pozornost cviku ve
střelbě. »Morning Post« připomíná
trpice ke kritice té, že se tedy An-
glie ani v jižní Africe ničemu přes
všechny mutné zkušenosti ne-
naučila, ač pro ni obzor evropský
jest plný chmur.
Z Berlína, 21. srpna. (Zvl. tlgrm. »Ná
Listů«.) Vilém II. obdržel adresu, podepsanou
holandskými učenci a spisovateli, v níž upozor-
ňuje se, že Roberts vypověděl asi 1000 žen
dětí z Pretorie a žádá se, aby hleděl nalézti
prostředků, by tomuto hrubému porušování
všeho právního citu Anglíčany hleděl učinii
Z Kapského města, 20. srpna. (C.-B.)
Devet a Delarey vyskytli se v čer
v dálee pouze 20 angl. mil pře
Pretoril; táhli ale potom směrem
přes Hebron k jihovýchodu.
Z Rěky, 21. srpna. (C.-B.) Dnes sem
připlul anglický parník »Suffolk« naložit 1000
koní k dopravě do jižní Afriky.
Wol
Ana
Vilém II
Roberts
Pretorius
Delarea
Afrika
Berlín
Hebron
Rěky
Suffolk
jižní Afrika
Morning Post
22
article
Telefonické zprávy„ Nár. Listů.“
Telefonické zprávy„ Nár. Listů.“
Z Vídně, 21. srpna. Posl. Šuste
šič, předseda katolické strany slovinské.
mluvil těchto dnů na voličské schůzi v Kam-
niku. Polemisoval s nedávnou řečí dvorního
rady Šuklje a pravíl mimo jiné: »Poslanee
Šuklje má ze všech slovinských politiků nej-
menší vliv. Jeho naprostá osamocenost ve
slovinské delegaci je přece známa. To je
štěstím, neboť jinak mohly by jeho podivné
názory a rejdy býti snad nebezpečnými.
Šüklje chce smutnou vnitřní situaci uzdraviti
autonomistickou změnou ústavy na základé
Pan dvorní rada Šuklje, jak se zdá,
§ 14. ani nečefl, neboť jinak by musil vě-
děti, že použití tohoto paragrafu ke změně
ústavy jest úplně vyloučeno. Ostatně není
vlastním předmětem sporův otázka centra-
lismu neb autonomie. Jak dnes věci stojí,
autonomistícká změna ústavy by situaci zby
tečně ještě přiostřila (!). Zlo má své kořeny
mnohem hloub, než v centralistické organi-
saci státu. Nynější svízele spočtvají v tom,
že nemáme žádného skutečně lidového za-
stupitelstva. Ny nější parlament je
jen z nepatrné častř zastupitel
stvem lidu, zvláště však zástup
Posl
Šust
Vídeň
Kama
katolický strana
Šuklje
Poslanea Šuklje
23
article
cem privilegovaných tříd, klika
stolnich společností.«
Řečník je pro oktrovování všeobecného
volebního práva. Parlament z něho vzešlý
byl by dostal seciální přibarvení. Z toho by
následovaly samo sebou zmírnění národních
protiv a vyloučení celé řady dnešních spor-
ných otázek. Ponejvíce uměle prý živených
privilegovanými třídami. Teprve po uzdra-
vení nynější situace všeobecným volebním
právem — mohlo by se přistoupiti
k rozřešení otázky autonomie.
Před tím však musí slovinský národ jako
jeden muž veškeré autonomistické experí-
menty odmítnouti, nechce-li dáti v sázku
svoji existenci. (P)
Přes to vítá řečník sympaticky nynější
těsné spojení slovinské delegace s konserva-
tivním velkostatkem. Toto spojení nebylo
však zjednáno vzhledem na autonomistické
zásady konservativního velkostatku, nýbrž
z té příčiny, poněvádž se náboženský, hospo-
dářský a národní program zmíněného velko-
statku kryje s programem katolických Slo-
vinců.
katolický St
24
article
K této řeči podotýká »Vaterland«: »Roz-
padnutí svazku pravice? Tato řeč dra. Šu-
steršiče upomíná na to, že téměř poslední
den minulého zasedání poslanecké sněmovny
byl založen ještě nový parlamentní svazek,
totiž svazek pravice. Slovanské křesťansko-
národní sdružení, dle počtu členů nejsílnější
strana tohoto svazku, obsahovalo dosud
všecky slovinské poslance, jak katolické, ka-
tolickonárodní tak i jiné. Dvorní rada
Šuklje poukázal ve své řečí na těsné spojení
jeho klubu s klubem středu a klubem če-
ského konservativního velkostatku a řeč jeho
vyhovovala tomuto spojení. Dvorní r. Šuklje
nemluvil však o změně ústavy paragrafem
14. a proto jsou příslušné výtky
poslance Šusteršiče úplně bez-
podstatny. Leč nehledě k tomu, musí
býti co nejvíce nápadno, že vůdce katolicko-
národní strany řeč Šukljovu, která, jak ře-
čeno, se pohybovala v rámci programu, při-
jatého slovansko-křesťansko národním klubem,
tak rozhodným způsobem napadl a jaksi
jmenem strany desavouoval. Tím více to
musí býti nápadno, poněvadž obě ostatní
skupiny, totiž klub centra a konservativního
českého velkostatku stojí na onom privilego-
vaném volebním právu, které dr. Šusteršič
nazval kořenem všeho vnitropolitíckého zla.
Řečí pana dra. Šusteršiče, jak se zdá,
stává se další trvání tohoto svazku, právě
založeného, pochybným.«
Z Vídně, 21. srpna. »Vaterland«
oznamuje z Inšpruku: Ráno v den naroze-
nin císařových nalezeno na zdejších ulicích
mnoho psacím strojem vyplněných a hekto-
grafovaných lístků, psaných nejsprostším
tonem a obsahující nejen nadávky těm, kteří
slavili narozeniny císařovy, nýbrž i nějhrubší
urážky císaře. Lístky končily slovy : »Sláva
Hohenzollerům !«
Šu
Šuklj
Šukljův
doktor
Šusteršič
Sláva Hohenzoller
Vídeň
poslanecký sněmovna
křesťanskýnárodní sdružený
Šuklje
křesťanský národní klub
25
article
K sitnaci.
Z Vídně, 21. srpna. »Linzer Volks-
blatt« píše: »Ještě jednou má býti učiněn
pokus, neodhodlala-lí by se poslanecká sně-
movna dobrovolně přikročiti k práci. Mezi
tím však četní vynikající mužové, dobře zna-
jící veřejné poměry, myslili a myslí, že jen
oktrojírky vedou k úspěšnému cíli. S naší
strany bude podporována vláda ve snaze učiniti
parlament práce schopným, jsou však jen
skrovné naděje, že by dobrý úmysl vlády
měl nějaký úspěch. Je tudíž pochopitelno, že
se veřejnost již nyní zabývá otázkou: , Co
potom? Otázkou tou zabývala se také vláda
a možno míti za jisté, že v poslední audienči
Körbrově u císaře v Išlu byla otázka ta také
rozhodnuta. Pokud jsme zasvěceni, nepomýšlí
se na rozpuštění říšské rady. Důvody toho
byly již několikráte vyloženy. Nezbývá tudtž
nic jiného než oktrojírka,« míní pan dr.
Ebenhoch.
Složil mandát.
Z Vídně, 21. srpna. Říšský poslanec
Ghon slozil svůj mandát.
Ke sporu rumunsko-bulharskému.
Z Vídně, 21. srpna. »Wiener Abend-
blatt« píše: Bulharský továrník Dorděvič
v Bukurešti byl zatčen právě v tom okamžiku,
když chtěl spáchati attentát na tamějšího po-
licejního prefekta. Dorděvič byl již dlouho
policii podezřelý a proto byl tajně střežen.
Při domácí prohlídce byly u něho nalezeny
dýky a revolver.
Z Bukurešti, 21. srpna. (C. B.) »Ag.
Roumaine« oznamuje: V druhé své smiřli-
vější odpovědi na rumunskou notu prohlašuje
bulharská vláda, že státnímu zastupitelstvu
v Sofii uložila, aby zavedlo stíhání pro vy-
děračství, jehož obětí byli rumunští poddaní
v Sofii, jakož i pro útok proti Craskovi.
V odpovědí doďává se, že Bulharsko činilo
se vždy seč bylo, aby přátelský poměr k Ru-
munsku zachovalo.
doktor
Ebenhoch
Složil
Ghon
Wiener
Dorděvič
Vídeň
Išlu
Bukurešť
Sofie
Bulharsko
Aga
Linzer Volk
26
article
»Anarchisté«.
Z Ostende, 21. srpna. Dnes ráno
byli zde zatčení »tři Italové, kteří jsou
pokládáni za anarchisty« — tak ozna-
movala aspoň původní zpráva zdejší policie,
jež dodávala, že v zavazadlech jich nalezla
»revolvery a kompromitující li-
stiny«. V tomto dosTovném znění bylo
tvrzení policie zdejší telegrafováno ihned, také
prostředkem officiosních kanceláří telegrafi-
ckých do celého světa. Přes den ale
zatím vyklubalo se, že zatčení tito »tři italští
anarchisté« jsou Peršany, kteří na svě-
tové výstavě pařížské ztratilí téměř všechny
své peníze a do Ostende přijeli, aby u šacha
vyžádali si slyšení a peněz na zpáťeční cestu
do Persie. Byli proto ještě během
dne propuštěni z vazby, načež šach
přijav je, doručil jim peníze na cestu do
domova.
Z Říma, 21. srpna. Podle officiosní
»Agenzie Italiana« uvažuje vláda, neměla-liž
by přece podati sněmovnám předlohu o
zostření policejních opatření. ol
Rozmach Nového Yorku,
Z Nového Yerku, 21. srpna. Sčí-
táním lidu, ukončeným zde před několika
dny, zjištěno bylo zde 3,437.202 obyvatelů;
Italos
Peršan
Ostende
Persie
Řím
Nový York
Nový Yerk
Agenzie Italian