1
masthead
22. srpna 1900. Císlo 231
4
article
ník Rudolí Řezáč z Tejnky vezl včera dopoledne
svoji churavou ženu k ošetřování do všeobecné ne-
mocnice. Na Křižovnickém náměstí v Praze byla
chorá žena stížena tak prudkým chrlením krve, že
další jizda musila býti přerušena. Nebohá byla sne-
sena do nádvoří Klementina, kam povolán byl in-
spekční lékař ze záchranné stanice, který ji po po-
skytnutí první pomoci v ambulančním voze dal do-
pravit do nemocnice
— Schůze lidu v Č. Budějovicích. Politick
beseda občanská v Č. Budějovicích pořádati bude
v druhé polovici měsíce září veřejnou schůzi, k níž
za hlavního řečníka zve poslance dra Em. Engla.
Krom něho pozvání budou i jiní poslanci.
— Velkoněmecké prapory. Jak se nám
z českého Krumlova píše, vyvěsilí tamní Němci v den
císařských narozenin na několika domech prapory
barev velkoněmeckých.
— Člstý zisk matiční slavnosti v Č. Bu-
dějovicích, konané dne 12. t. m., o jejímž skvělém
průběhu jsme zprávu podali, jeví se po uzavření bi-
lance obnosem 4207 K. Příjem hrubý obnáš
5964 K 93 h, vydání 1757 K 92 h. Výsledek jest
tedy ještě utěšenější než roku loňského, kdy vytě-
ženo ze slavnosti 2017 K.
— Pohořelý zatčen z podezření žhářství
V Hůrách u Lišova vypukl dne 16. t. m. ohen
v nsedlosti Václava Kandla. Škoda páčí se na
2000 K, jest však kryta pojištěním v obnosu 7000 K
Kandl jest v podezření, že sám zapálil a by
zatčen.
Řezáč
em
Němec
Pohořelá
Kandl
křižovnický náměstí
Praha
Klementinum
Č . Budějovice
český Krumlov
Č . bu
Lišov
Tejnka
Politick beseda
5
article
— Příhoda z výletního místa. Píše se nám
z Chuchle: Předevčírem ubírali se tři výletníci, dáma
a dva pánové z Chuchle na tamní stanici západní
dráhy. Na úzké stezce zbloudili a sřítili se s náspu,
nedostatečným zábradlím opatřeného. Dáma zlomila
nobu a oba pánové utrpěli četné pohmožděniny.
— Dar. Pro Ústřední Matici školskou zasla
pan V. Lanlner z Král. Vinohradů směnku na 20 K
kterou obdržel jakožto náhradu v příčině porušení
učební smlouvy od manželů Pokorných z Libáně.
— Věoná loterie ve prospěch sirotků p
českých učitelích. Dary ve prospěch věcné loterie
laskavě přispěli: p. A. Bartl v Praze dřevorytiny
p. B. Ipser, učitel v Komárově u Dašic, housle a dvě
cenné knihy, pí. M. Riedlová v Praze granátový brož
a naušnice, p. J. Bernard v Karlině 10 toiletníeh
předmětů, p. V. Lagus v Karlíně smaltované nádobi.
p. V. Strnad v Karlíně dekorační sloup, pí. Josefa
Pokorná, choť řídícího učitele v Košiřích, kalamář
věšák na kartáče, p. V. Jirát v Karlíně granátový
brož a naušnice, p. Hugo Welner v Žižkově stříbrný
řetízek. Všem dárcům vzdává výbora srdečné díky.
Další dary vyprošujeme si posílati na adresu: Josel
Brož, ředítel školy v Praze u sv. Štěpána
Z Krnska. Dne 19. srpna oblažila nás
omladina pražských letních hostů zde bydlicfch di-
vadelním představením, v němiž sehrán kus » Medvět
a víla« od Krásnohorské. Mladiství herci pochopil
vesměs znamenitě své úlohy a celkový výkon by
vysoce uspokojivý. O zdar divadla mají hlavní zá-
sluhu lesmistr pan Fähnrich, dále známý uměle
český pan Adolf Liebscher a slečna Slávka Vej-
rychova. Při představení účinkovali: pp., Lula
Dvořák, Ada Liebscher, Milda Vejrych, Jeník Dubský
slečny Mařka a Elda Vejrychovy, Boženka Lieb-
seherova, Kamilka Červených, Růženka, Katušk
a Andulka Dubských za režie slečny A. Dvořákové.
Příhoda
V Lanlner
Král
A Bartl
Ipser
M Riedlová
Bernard
V Lagus
V Strnad
Pokorná
V Jirát
Hugo Welner
Josel Brož
Štěpán
Fähnrich
Liebscher
Lula Dvořák
Mild Vejrych
Dubská
Mařka
Eld Vejrychův
Červená
Růženka
Andulka
A Dvořák
Chuchle
Libáň
Praha
Komárov
Dašice
Karlin
Košiře
Žižkov
Krnsko
Boženek Lieb
6
article
Jest přáním nás všech, abychom podobnou ušle-
chtilou zábavou opět byli překvapeni.
— Z Lomnice nad Pop. Spolek pr
zbudování pomníku M. J. Husov
v Lomníci n. Pop. konal dne 17. t. m. mimo-
řádnou valnou hromadu.Z jednatelské zprávy sluš
uvěsti mimo jiné sdělení, že spolku byly král. hlav
městem Prahou darovány dva tříramenné kandelábry
za účelem postavení jich u pomníku. Usneseno
vzdáti radě městské vřelé díky. Ž přednesené zprávy
pokladní, klerá s pochvalou přijata na vědomí, vy-
svítá, že obnos, klerého jest ještě potřebí na úhradu
převzatých závazků, obnáší kolem 800 K. Návrhy
výboru na přijetí resignace p. Jana Janďourka, před
sedy, jakož i p. Josefa Sýkory, člena výborun přijaty
jednohlasně, což opačnou zkouškou zjištěno. Za
předsedu na místě odstouplého p. J. Jandourka
zvolen jednohlasně první předseda spolku pan
Josef Doležal, říšský poslanec a slarosta města. Za
náhradníky do výboru zvoloní pp. A. L. Cerman
a J. Soukup st. Všichní tito pánové volbu přijali.
Jelikož žádných volných návrhů nebylo, byla
schůze po doslovu předsedy p. Doležala, kde týž
appelloval na další součinnost všech členů a vy-
trvání jich na místě svém, skončena.
Husov
Pop
Janďourek
Sýkora
J Jandourek
Doležal
A L Cerman
J Soukup
Všichní
Lomnica nad Pop
Praha
7
article
— Z Bludova na Moravě. (Za řídícím učite-
lem z Potštýna, p. Frant. Růžičkou.) Dne 14. srpna
t. r. dokončil peuť života opět jeden muž vzácnébo
charakteru, zlatěho srdce, ryzí vlastenec, vzorný ole
a uritel, s jakými se nyní zřídka setkáváme. Byl to
řídici učitel na odpočinku p. Frant. Růžička. Týž
narodií se v Sezemicích v okresu pardubickém roku
1839: studia konal v Pardubicích a v Hradci KKrálové
odkud dokončiv studia na učitelském úzlavě, byl po-
volán za učitele do Horního Jelení. Zde působil
blahodárně po dvě léta. Starší občané dosud vzpo-
minají jeho bodré, upřímně, veselé povahy a jeho
vzorné učilelské činnosti. Po dvou letech ustanoven
byl učitelem v Častolovicích, kde působil 6 roků do
r. 1866. I v Častolovicích zanechal za sebou skvě-
lou upomínku jakožto nejlepšího učitele a společníka.
Většinu let života svého a sice od r. 1866 do r. 189e
působil ve známém krásném letním s dle lázeňském
v Potštýně. Kdo neznal p. řídícího z Potštýna? Celé
okolí znalo jej, znalo jeho činnost vychovatelskou,
celé okolí znalo jeho snabu pěstovati hudbu, zejmena
chrámovou. Každý z daleka i z blízka těšil se na
slavnostní dny, kdy ve chrámu sv. Vavřince v Pot-
štýně konaly se bohoslužby, provázené zpěvy vzorně
nacvičenými od řídícího kůru p. Frant. Růžičky.
Většina ředitelů kůru v okolí jsou jeho vycvičenci.
František
Růžička
svatý . Vavřinec
Bludov
Morava
Sezemice
Pardubice
Hradec
Častolovice
8
article
Za pěči v tomlo ohledu byl několikráte vyznamenán
konsistoří v Hradci Králové. Mýlil by se však, kdo
Dy si myslil, že snad po stránce učitelské byl slab-
ším než v ohledu prvním. Můžeme směle tvrditi, ze
takového učitele Potštýn více miti nebude. Byl. to
vzor učitele! Jeho snahu, píli, svědomitost, bez-
úbonnost, jeho výsledky dovedly též oceniti úřady
školské a vyznamenaly jej nesčislněkráte. Pochval-
ných dekrelů měl zesnulý celý svazek. Pro zásluhy,
jež si získal o Potštýn, jmenován při odchodu na
odpočinek čestným měšťanem potštýnským. Jaké
lásky a úcty požíval zvěčnělý u svých koliegů a
známých, nejlépe dosvědčoval jeho dojemný pohřeb
dne 16. srpha v Bludově, kam se uchýlil ku své
dceři, jež tam provdána jest za lékaře, na odpočinek.
Za kraličkou dobu drou let získal si zvě nělý tako-
vou lásku v místě i okolf, že kollegové učitelé z okoli
do jednoho se dostavili ku jeho pohřbu. Ku pohř bu
dostavili se též zástupcové obce Častolovic, dále ně-
kteří učitelé z okresu školního rychnovského n. K
Několik účastníků z Potštýna, jeho hlavního půso-
biště též se dostavilo, jmenovilé sluší uvésti oběta-
vost (aráře potštýnského veled. p. P. Ant. Šindeláře.
který na sebe převzal obřady cirkevní. Jaké lásky
požíval, loho dokladém jsou též soustrastné projevy
jakých se dostává vdově po zesnulém i jeho rodině
z Čech i z Moravy. Jeho památka zajisté nevymiz
nikomu z paměli, kdo jej znal.
Potštýn
Hradec Králové
Bludov
Častolovice
Potštýn
Čechy
Morava
9
article
— Příjem Úatřední Matice školské dn
20. srpna: Obec Nová Ves 5 K, odbor v Blovite h
240 K, Národní podnik za složní listy 73 h, obe
Černá u Bohdanče 3 K 60 h, L. G. Bondy za složní
listy 1 K 6 h, »Český Východ« v Chrudtmi 144 k
kroužek »Mládenců« v Horaždovicích 100 K, studující
v Chrasti výtěžek z výletu 200 K, studující zbraslavšt
200 K, slavnostní výbor v Ústí nad Orl,, výtěžek
slavnosti 200 K, »Obec Baranů« v záloženském domě
v Přerově 200 K, při veselce sl. Mařenky Bubákové
v Bělohradě vybráno 4 K, sl. Fialova tamtéž věnovala
2 K 6 h, správa velkostatku na Kokoříně u Mělník
náhrada škody zvěří učiněné na pozemcích pana J
Černého 1 K. »Muzikanti« u Vondráků vybráli 20 k
obec Bohuslavice 3 K, »Podvysocké Lisíy« v Hloře
Kutné 11 K 2b, z pokladničky č. 126 na »společném
stole« u Vondráků na Újezdě 4 K 10 h, občanská
Národní beseda v Kobylisích z poklaidničky č. 23
20 K, celkem přijato 1229. K 51 h
L G Bond
Baran
Bubáková
J Černý
Vondrák
Černá u Bohdaneč
Chrast
Ústí nad Orlický
Přerov
Bělohrad
Kokořín
Mělník
Bohuslavice
Újezd
Kobylisy
obec Nová Vesa
Český východ
záloženský dům
Podvysocký Lisía
Hlora Kutná 11
národní beseda
10
article
— Budoucnostsvětla acetylénového. Všude
a bez velkého nákladu lze dnes zavěsti acetylén. N
místech, kde nenalezají se plynárny, tedy hlavně
v městech a méně než 10.000 obyv., dále na venkově
vůbec, kde jednollivec více méně sám na sebe po
ukázán jest, má acetylén budoucnost zajištěnu. —
K netušenému rozvoji acetyl. průmyslu u nás při-
spělo značné zlevnění karbidu, takže dnes svícení
acetylénem proti petroleji mnohem výhodnějším se
jeví. V Rakousku jest nyní 5 továren, které se za-
bývají výhradně výrobou karbidu; z těch největší
a první místo zaujímá továrna Bosenské elektr
akciové společnosti, jejíž výrobek jest nejlepšía
nejhledanější. Velkozávod firmy Josef Kolarsky
spol. v Praze, Václavské nám. č. 67 jest pověřen vý
hradním prodejem známky této a prodává karbid na
celé vagony i na jednotlivé bydony za ceny značně
zlevněné.
Dervišové na ostrově Štvanici. Dnes
jest poslední den pobytu dervišů v Praze a ko
nají se představení od 3 hod. odpol. až do večera.
O 8. hod. več. odchod dervišů, kteří jedou odtud do
Drážďan. Dělnické 10krejcarové poukázky mají dnes
platnost.
Rakousko
Praha
Václavský já
Drážďany
Josef Kolarsky společenský
11
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Neštěstí na stavbě v Pešti. Z Pešti te
legrafují: Na stavbě zemského ústavu pro slepce
sřítilo se po poledni lešení. Pět dělníků, dva muži a
tři ženy, spadlo do hloubky a zranilo se tak, že
musili býti do nemocnice dopraveni. Vyšetřování jest
zavedeno i vyslechnuti již architekt i dozorce při
ani
stavbě té zúčastnění.
Pešť
zemský ústav pro slepec
12
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ »Bartoš Tuřanský.« Drama o třech děj
stvích. Napsal Filip Langmann, z němčiny přeloži
Karel Želenský. Vypravil réžiser Josef Šmaha.
Na jevišti bídný brloh nejzuboženějšího dělníka.
Děti choré, neduživé, rodiče zmoření hlady, vysílení
prací pariú.. výkřiky, pláč, kletby, stěnání matných
stínů hladových otroků. .. Tragědie proletáře. A v hle-
dišti hovící si obecenstvo, trávící po večeři, nebo při-
pravující si dobrou chuť na posezení v plzeňském
restaurantu, bodré, klidné, spokojené obecenstvé mě
šťanské má asi při těchto pohledech brůzy hladu
bidy podobné rozechvívající a mrazící barbarsky so
becké rozkoše jako mělo poněkud rafinovanější a de-
kadentštější publikum římských arén, když vidělo téc
krev gladiatorů nebo mučedníkův. Ovšem nynějš
lidé jsou nervosní slaboši oproti římským pervers
ním dekadentům, cit a sentimentálnost se vtírají do
požitků moderních arén, kde se představují někdy
nekrvavé, ale děsivé, bolestné zápasy gladiátorů so
ciálních poměrů, mučedníků proletátství.
Bylo již učiněno správné pozorování, že tytc
tragědie bídy a naturalistické obrazy dělnickéhoz
vota působí mnohem více na obecenslvo inteligenlní
a blahobytné, nežli na publikum čtvrtého stavu
třetí gallerie.
Bartoš
Drama
Langmann
Želenský
Šmaha
13
article
Dělníci nudí se obyčejně při pohledu na situac
jim všední, nebaví se v divadle, když autor sociál
ního dramatu jim opakuje fráse ze sociálního kate
chismu, které slyší denně ve svých schůzích, čtou
ve svých novinách a tak vděčné posluchačstvo po
dobných her sociálních je pouze v citlivém a senti
mentálnosti přistupném, dobře naobědvaném obecen
stvu křesel a loží. Proletáři mají raději romantiku
lusi a švandu na jeviští a nestojí valně o »natura-
listické výřezy« skutečného života, zvláště když tento
naturalismus je falešný, studeně odpozorovaný, pe
dantický a malicherný v delailech, kožený, nechy.
tavý ve slohu, jak bývá ve většině podobných her
Jestliže všnk drama mladého německého autor
»Bartoš Tuřanský« v pondělí sehrané v Národním
divadle, označované jako drama sociální, těší se ná
ležitému ohlasu ve všech prostorách hlediště a patř
k oblíbeným hrám lidových drvadol, to znamená, ž
dilo Lángmannovo je především divadelní, obralne
zosnované a vypočílané, mnohem více divadelní nežl
sociální, nezatížené nějakou thésl.
Bartoš
Lángmannův
národní divadlo
14
article
Antor sahá do nejmocnějších a nejsnadněji se roze
chvívajících strun citu obecenstva situací velmi do
jemnou, silnou, působivou, jednou z nejsolidnějšíeh
mezí 36 tragickými situacemi, spočítanými Gozzim
který chtěl mít v literatuře pořádek a vše sklasifiko-
váno, každou situaci a konflikt dramatický očíslovaný
Ten bolestný konflikt poctivce Tuřanského se svě
domím, ten strašný jeho mravní zápas mezi láskou
k dítěti, rodině a cti dospívají k mohutnému, obratně
podanému výrazu v díle Langmannově, jež není
žadným velkým dílém básnickým, ale má nepopíra
telnou přednost, že je rozhodně více dramatickým
nežli theatralním.
K svému dramatu inspiroval se Langmann
Hauptmaunovými »Tkalci«, podlehl dojmu Tolstého
»Vlády tmy«, odkoukl leccos nejstřízlivějšímu rea-
listovi jeviště Johannesu Schlafovi a vytvořil účinnou
genrovou činohru ze života dělnického, jež nemá ni
společného s dramaty sociálních prohlemů, s dramaty
širokých rozhledů do záhad společnosti, věštackých
výlevů do budouenosti, krutých polemik a satir pří
tomnosti, jaké shledáváme v Ibsenově »Nepřítel
lidu«, Mirbeauových »Špatných pastýřích«, ve Fran-
gois de Curela »Hodech lvar a j.
Langmannův
Langmann
Tolstý
Schlaf
Ibsenův
Mirbeauový
Curel
15
article
Takový Tuřanský z brněnské barvirny může ko-
nečně býti též výrazem mocné poesie tragické, jako
nějaký Macbeth v cárech. Vebemence nejbrutálnějšíei
a nejněžnějších záchvěvů srdče a duše působí stejno
úchvatně, objeví-li se v renaissančním paláci, v ro-
kokovém salonu nebo v ovzduší krčmy nebo jizby
dělnické, vášeň, zuřící v hedvábí a zlatě, nebo žijíci
v hadrech a v blátě je stejně účinným motorem dra
matickým, jedi ovšem podána co možná upřímně
s bezprostřední přesvědčivostí divadelní. Touto pře-
svědčivostí a bezprostředností vítězí právě »Bartol
Tuřanský«, jenž by se nám jinak zdál dosti všedni
realistickou činohrou, jakých od r. 1880 každoročně
vidíme propadati, ovšem »čestně«, neboť je to genre
již oficielně uznaný, akademiemi korunovaný, oceňo
vaný professorskými kritiky, kteří si zahrávají na
šviháky modernismu.
Fiiip Langmann zobrazuje ve svěm třlaktovém
dramatu stávku děluíků v barviřské továrně brněnské-
Jak vyslihaje ovzduší brněnské, nelze mi souditi, sle
mám za to, že velmi povrchně. Snad se mu o to
ani nejednalo, Hrdina dramatu Bartoš Tuřanský je
poctivec od kosti, dobrý kamarád, něžný manžel
citlivý otec, neopíji se, ženu nemláti, děti chová
vaří jim kaši, když nepracuje zrovna v továrně.
Macbeth
Bartoš
16
article
Délník genilemanských názorů o cti, měšťácké mo-
rálky. A tento poctivec dopustí se zlpčinu vé svěm
svědomí a na svých souIruzích. Přeď soudem křivé
svěděí ve prospěch bídáka Klepala, mistra továrního
pravého otrukaře,který délníky trýznil, vyssával
děvčata v továrně znepokojeval, k vůli němuž vy-
pukla stávka. Tuřanšký, opora soudruhů, jaksi jejici
vůdce, klerý měl před soudem zničit lötra Kiepala
zradí v rozhodující cbvlli své soudruhy, zachrání
svou výpovědí u soudu Klepala obviněného, že vy-
pudil z továrny děvče, jež mu nechtělo být po val
A co zlomilo mravní sílu poclivce? Nejosudnější
nejpřirozenější moc citlásky otcovské. Stávkoval
Neměl co jist. Hoš k něžný a rozumný mu stonnl
chřadl nedostalkem výživy. Žena se dřela do úpadu
— a sotva vydělala denně 70 kř. Nastála nejhoršl
chvile. Nemocné dítě potřebovalo lékaře, léky, maso
silivou stravu. V té chvili připližil se k Tuřanskému
Klepal
17
article
Klepal, položil před něj dvě stovky, slibil mu dvoj-
násobnou mzdu — a to vše mohl zlskat, když vy
poví před soudem tak nějak neurčitě, že nic neslyse
na nic se nepamatuje. Celé bohatství, dvé stěl a denu
1 zl. 70 kr. mzdy! A když žena s pláčemi jej za
přísahala, aby zachránil svou rodinu, otřásla se pevná
dosud duše dělníkova v nejhlubších základecha
když viděl vybledlou, chorou lvář svého roztomilého,
rozumně žvallnjícího hošíka — tu podlehl. Llial před
soudem, oblížil své svěíomí lůžkým hříchem. Del-
níci jej proklínali jako zrádce a zhoubce, i úlokem
hnali na jeho byt, neboť Klepal všechny stávkující
nemilosrdně propustíl z práce, jakmile viděl, že je
zachráněn před kriminálem. Tragickou vinu Tuřan-
ského stihne tragický trest — peníze nepřivedly mu
požehnání, choré dítě mu zemřelo, snad i vytušilo
hanbu otcovu a Tuřanský tlakem výčitek svědomí
odchází k soudu, aby se sám udal jako křivopří-
sežník.
Ch murný obraz těžce a kalně nanesených barev
Ale ku konci přece trochu jasu padné do těch temnot.
Advokát Tuřanského marně vymlouvá dělníkovi jeho
záměr. Ale Tuřanský chce se udat, v jakési zalvrzelé
touze zoufalých a beznadějných touží po utrpení a
poslání, jako po osvobozojícím prostředku své ztrý-
zněné duše. Pějde si pro zasloužený trest.
»A vite zač vás pak budou pokládat poctíví lidé ?.
praví advokát, »za poclivce!« a podává dělníhov
nez
Klepal
del
Tuřany
18
article
ruku
»Bartoš Tuřanský« měl značný úspěch a zaslou
žený. Na účinkujících bylo vídět, že hráli s chut
a vervou. Scéna byla znamenitě upravena a ovlá-
dána případnou náladovostí a zejmena komparsn
výjevy v druhém jednání byly upraveny velmi šťastně
Ten spontanní potlesk při otevřené scéně v druhém
jednání neplatil jen znamenitým výkonům pí. Laudové
a pl. Hübnerové, ale též obratnému aranžerovi jeviště
p. Šmahovi, který toho večera doznal dvojnásobněbo
úspěchu, jako herec i jako režisér. Jeho Bartoš Tu-
řaňský byla postava pevnáv a celistvá, jako z kov
ulitá, i mnohé manýristické umíněnosti umělcovy za-
nikly tentokráte v mohutném dojmu celkovém. Byi
to Tuřanský, statný chlapík s neobyčejnou vážností
pod drsným zevnějškem, ovšem od vyžilých, hasnou
cích, schátratých postav ostatních dělníků odrážel se
poněkud velitelskyc a robustně.
Bartoš
Lauda
Hübner
Šmaha
19
article
Velký úspěch měly též obě dámy, zaměstnané
v největších rolích ženských, paní Laudová, jež hrála
ženu Tuřanského a pí. Hübnerová, jež představovala
dělnici Alberovu. Paní Hübuerová má již svůj osvěd-
čený způsob a tlumočení dívčích a ženských postav
z lidu, její realistická hra v tomto směru nejlépe se
dá uplatniti. Překvapující byl však výkon paní Lau-
dové. Naše heroina parádních toalet, salonní lvice
z francouzských komedií, pompesní císařovna Theo-
dora, objevila se na jevišti v úboru chudé dělniceo
v laciných hadrech, v kartonu, v sukni a jupce neladně
a bědně nepřiléhavých, A jak maskon tak i hrou do-
kázala pl. Laudová vynikající inteligenici herečkou
v pojelí role, objevilanám netušenou schopnost pro
karakteristiku drastickou a realistickou. Talent pan
Laudové vkročil na novou cestu a to s plným zda-
rem. K těmto hlavním postavám přilehaly menšl
figurky, vesměs pěkně podané. Zejmena uznati
dlužno přirozenou mluvu i hru sl. Hiibertovy, p. Že
lenského, Havelského a Řady. Skvostné drobné po-
stavičky malých lidí vylvořili p. Sleinsberk a pan
Pštrosová, představující párek stařičkých, bídou uhně
tených chudáků proletářských, velmi podařená byla
též dvojice výrostků, sehřaná pp. Kafkou a Můškem.
Laudová
Hübnerová
Alberův
Hübuerová
Theo
Lauda
Pštrosová
Kafka
Můšk
Lau
20
article
Jakousí sensaci vyvolal též výkon velmi miniaturn
ještě umělkyně, malé slečinky Koukalovy, která způ-
sobně a příjemně odřikávala dčlinské moudrosti ne
moeného bošíka. Překlad p. Želenského trefně vyšti
huje drastičnost řeči lidu dělnického. V. HI.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dne
hraje se Delibesova komická opera »Král to řekle
(2. čtvrlka předpl.) v nové kostumní úpravě. Opěru
řídí kapelník p. Anger. Zejtra se opakuje poprvé
Langmannovo sociální drama »Bartoš Tuřan-
s ký«. Ke zprávě o velíkém úspěchu tohoto díla na
divadlech německých dlužno připojiti, že slavný
vlaský tragéd Erinete Zacconi, známý též obecenstvu
Nár. divadla, zařadil drama Langmannovo ve svůj
repertoir a hraje v něm roli titulní. — Správa Nár.
divadla, vypisujíc předplácení na nové období, roze-
sllá právě toto pozvání: »V Národním divadle na-
stoupila nová správa v dědictví správy dosavadnía
hned v prvoích dnech její činnosti naskytá se ji
příležitost, aby pozvala bývalé i nové abonenty
k předplacení na období 1900—1901, na první to
období, v němž chce nová správa osvědčit svou
snabu a svoje schopností. Ujavšise řízení Národního
divadla jen z ryzího zájmu uměleckého a doznavši
při svém nastoupení hojných sympatií v obecenstvu,
chce nýnější správa Nár. divadla spoléhati i dále
na důvěru návštěvníků divadelních a především na
jejich věrný, osvědčený kmen — na předplatitele
Koukalův
Želenský
Delibesův
Langmannův
národní divadlo
Bartoš Tuřany
Erinout Zaccoň
národní . divadlo
21
article
Nár. divadla. Bylo by snadno plýtvati na tomto po-
zvání sliby a reformními hesly, als chceme zůmysina
se vzdáti pouhých lesklých slov, ať již obsahují
bohatý a stěži spinitelný seznam novinek, namnoze
ještě nezaručených, nebo lichou theorii o zdokona-
lení hereckých výkonův a výpravy jednotlivých her-
Ze nám o reformy jde, netřeba lajiti, neboť jinak
byla by všeclina změna ve správě divadelní bývala
zbvtečiia, a že se jimi chceme osvědčiti hned v lömto
období, je ztejmo samo sehou. Reformy tyto mají
se týkati nejen interních záležitostí správních — jek
ovšem souviseji nanejvýš nepřímo se stykem obe-
censtva a divadeluí šprávy — ale především jeviště.
výkonů na něm, přesnosti a dokonalosti jednollivých
představení v příčině herecké, režisérské i scěnické.
a neméně i repertoiru, dle něhož lze obecenstvu
nad jiné posouditi zásady a snahu divadelní správy.
Bývalo dosud zvykem, že se toto pozvání doplňovalo
výčtem všech novinek, úplných i částečných, a to
výčtem tak bobatým, že již předem nastupovala ne-
důvéra vzhledem k dodržení všech slibů. Takový
tištěný slib, nebyv a nemoha být ani splněn, působí
po saisoně dojmem obapolně nepříznivým a zaviňuje
mnohdy dost neoprávněně nespokojenost obecenstva
s divadelní správou. Vzdáváme se dosavadní zvyklosti
a neotiskujeme tuto seznam her, jež jsme připravili
pro nastávající období. Ale zásadně slibojemne —a
slibu tomu dostojíme — že se postaráme o náležitý
a hojný výběr novinek, domácích i cizích, a při
22
article
naležité pestrosti repertoiru že budeme vždy dbáti
cílů ryze uměleckých, aby Nár. divadlo bylo nadále
nejen místem ušlechtilé zábavy, ale i nejušlechlilejší
školou našeho národního života. V rozdělení jedno-
Uivých her bude novinkou náš úmysl, aby se pravi-
delně střídaly opera s činohrou, pokud ovšem při-
pouští ohled na abonentní čtvrtky. Jinak nehodláme
prozatím pozměnit zvyklostí dosavadních, leda že
vzhledem k delším divadelním prázdninám omezíme
příště předplacení na 280 představení. Pro letošek
zachováváme ještě systém abonentních čtvrtek, jakož
i předplacení na 300 představení, z nichž první po-
řádáno bude v polovici září t. r. Zvouce tímto ku
předplacení, připomínáme, že právo ku pted-
placenl se ponechává dosavadním pp.
předplatřtelům až do dne I. září 1900
včetně, a že přihlášky nové přijímati se mohou
polud, pokud nejsou jednotlivá místa vyhrazena
běžnému prodeji za plné ceny denní, jež zejmena
při opeře a baletu jsou proti cenám předplatným
skoro dvojnásobné. Správa Nár. divadla zdvočile při
tomopakuje ustanovení z předešlých let, dle něhož
nelze prodávati předplatných lístků k jednotlivým
představením, leč se svolením Národního divadla.
Ceny předplatné jsou tytéž jako dosud. Předplatné
přijímá se u denní pokladný Národního divadla o
8—1 hod.
r Dlvadlo »Urania« na výstavišti v Král
Oboře. (Reditel V. Suk.) Dnes o 7. hod, je ve pro-
spěch fondu družstva pro vystavění lělocvičny »So-
kola« v Praze—VII. výtečná veselohra »Dí vo ši k a
aneb Ta třietíe od Krylova. Hlavní rolě jsou
v rukou dam: Ryšavé. Vojvodové, Šipkové, Veselé.
Dlvadlo
V Suk
Krylův
Ryšavá
Vojvoda
Šipka
Praha
národní . divadlo
národní
národní divadlo
23
article
Vedralové a pp. Šipva, Konětopského a Čekanského
Předprodej listků v trafice na Příkopě proli Špinkům
do 4 hod. odp.
+ Cyklus frašky v areně smíchovské
dospěl dnešním dnem k večeru XV., k němuž zvo-
lena Barrirova bujná fraška »Malý krokodil-
pp. Lierem, Markem, Charvátem, Taborským
Hečlem, Edlem, př. Hesovou a sl. Kaclovou v hlav-
nich úlohách. Návštěva zajisté i tentokráte bud
velmi čelna.0 olhol
+ Pištěkovo letní divadlo na Král. Vino-
hradech. Dnes pořádá se jako šestnáclé lidové
představení za poloviční ceny po druhé »S e ve
pieoti Jihu«, obrax ze života amerického o pěti
jednáních od A. Gilleta. Hudbu melodramatickou.
jakož i koncertní produkci v mezihře řidí při úplném
orkestru řed. Pištěk. Vstupenky na sedadla vydávají
se dnes ráno od 1/49. do 1/211. v divadle u kasy. —
Za nejbližší novinku připravuje se: »K a v a l erie
budopcnosti«,
+ Divadlo v Libni. (Ředilel Antoš J. Frýda.)
Dnes jest pátě lidově představení, k němuž zvolena
činohra »Paltéöva dcera« od J. K. Tyla. Na
příští sobolu připravuje se romanlická hra se zpěvy
»Čarovná piseň« neb»Dablův podíl«.
Reprise »Pražského žída« určena na přístí
neděli. Předslavení pro školní dítky a jich průvodce
při polovičních cenách jest v pátek odpolednea
hraje se pohádka »Hloupý Honza na za-
kletém zámku« od A. Šimy.
Vedral
Barrirův
Lier
Marek
Charvát
Taborský Hečl
Edl
Hesův
Král
A Gillet
Pištěk
Antoš
J Frýd
Tyl
Dablův
Honza
A Šima
Libeň
Pištěkův letnit divadlo
+ divadlo
24
article
Hudba.
Hudba.
+ Smetanův Dalibor proveden v neděli po
prvé v novém obsazení partií Milady a Jitky pí. Bu-
rianovou a slečnou Tvrdkovou. Dala-li pl. Matorová
která výlgčně parlii tu dosud zpívala, vyniknouti ve
kresbě postávy Miladiny především živlu heroickému
byla-li v podání zejmena vášně ohnivější a prudčí
byla Milada pí. Burianové zase ženštější, něžnější.
umíněnější i v nejvyšším vzkypění cilu. Tůsobí-li
pl. Malurová velikostí a krásnou plností svěho
orgánu, podává li úlohu vůbec veskrze jen ve ve-
likých mohutných rysech, dosahuje pí. Burianová
neméně hlubokého účinku právě velice podrobným
propracováním detnilu, zejmena propracováním po
stránce deklamační, kde nalezá hojnost nových ol
stínů i po stránce herečké, kde zvlášť v jednání
prvěm ten náhlý převrat ve svých citech. ko Da-
liborovi a ten nenadálý rozkvět své lásky k němu
promyšlenou a přesvědčivou hrou zdařile líčí. —
Slečna Tvrdkova dovedla se po celý večer šťastně
vyvarovati onoho násilného tvoření tóna, které je-
dině bývá na uimu jejím jinak tak pěkným vý-
konům. Pro úlohu Jitky má i lepý, mladistvě svěží
zjev i hlas sytého, šťavnatého zvuku i vřelý cit —
čeho třeba víc? Leda snad tu a tam trochu míi
bereské, spiš k přírodě než divadelním vzorům se
přiklánějící hry a . . —
Jinak bylo představení zcela na úclihodné výši
večerů předchozích.
+ Pan Bedřich Křídlo, mladý skladatel
vynikající klavirní virtuos český, odjel včera do
Vídně k zápasům o cenu Rubinsteinovu. Zápasu.
který koná se střídavě ve všech hlavních městech
evropských, vždy ve lhůtě pětileté, v Petrohradě.
Milada
Jitka paní
Tvrdkův
Miladin
Milada paní
Burian
Burianová
Jitka
Křídlo
Rubinsteinův
Vídeň
Petrohrad
Smetanův Dalibor
25
article
Berlíně, ve Vídni a v Paříži, mohou zúčastniti s
klavírní virtuosové všech národnosti, ve věku do 2
let. Dle ustanovení zakladatelova každý účastník jes
povinen zabráti skladbu Rubinsteinovu, Bachove
Mozartovů, Beethovenovu, Chopinovu. Schümannovu
a Lisztovu. Pan Křídlo zvolií tento pořad: 1 Rubin-
stein: Pátý koncert. Es dur, s orkestrem: 2. Bach
Pracludium a fugo f moll: 3. Mozart: Fantasie
cmoll; 4. Beethoven: Sonata op. 111 ; 5. Chopin
a) Mazurka, op. 24. č. 4., b) Nocturno, op. 48,
Ballada g-moll; 6. Schumann: a) Za večera, b
V rozletu; 7. Liszt: Etuda »Campanel a«. — Zápasy
potrvají asi 14 dní. Do sbora soudců poslala praž
ská konservatoř n. prof. Jindř. z Kaánů, 9
+Oskar Nedbal na koncertě paní Marie
Doliné v Petrohradě. Paní M. Doliná, uspořádá
dne 1. září v Petrohradě velký koncert k dobročin-
nému účelu. K dírigování koncertu zvláště pozvala
Oskara Nedbala, kvůli jehož pobytu v Pařiži byi
koncert o nějakou dobu odložen. Spoluúecinkovat
budou pěvci carské opery petrohradské: pí. Doliná.
pp. Smirnov. Serebrjakov, Žakobr a Smitl. Koncer
bude trvati do 12. hod. noční, načež až do 3. hod
bude taneční zábava za řízení carského baletmistra
Jakovleva.
Rubinsteinův
Beethovenův
Chopinův
Schümannův
Lisztův
Bach
Mozart
Chopin
Mazurek
Schumann
Liszt
Campanel
profesor
Jindřichův
Nedbal
Marie Doliný
Smirnov
Serebrjakov
Žakobr
Smitl
Jakovlev
Berlín
Vídeň
Paříž
Petrohrad
Bachov Mozartov
1 Rubin
balada gmoll
26
article
+ Známá koloraturní pěvkyně slečna Antoni
Kaurova, majitelka pěvecko-operního ústavu
Praze, na Příkopě č. 2, vystoupila, jak jsme jíž ozná-
mili, v posledních dnech na dvorním divadle v Ru-
dolstadtu, jako Leonora v op. »Troubadour«, Gilda
v »Rigolettu« a v op. »Marta« s úspěchem dle zpráv
tamějších listů skvělým. »Rudolstädter Zeitung« píše,
že překvapila přednostmi nadání hlasového a vzor-
ným podáním úlohy, jak po stránce herecké tak
pěvěcké. Silný projev dramatického temperamentu
neobyčejná technická a herecká dokonalost ve va
riacích úspěch ještě zvýšily. Zejmena záujaly bril
lantní trilek, jako smích perliček, lehounké násazo
vání nejvyšších tónů, nenucenost a nevtíravost kolo
raturních passaží. Též »Landeszeitung« přináší na
dšený referát o výkonu slečnině v úloze Leonory v
op. »Troubadoure
Antoň Kaurův
Leonora
Gilda
Rigoletto
Mars
Praha
Rudolstädter Zeitung
27
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
Zdražení tabulového skla. Z Vídně se
telefonuje: Ke zdejšímu starostovi dostavili se dnes
zástupcové společenstva sklenářů, obchodníků se sklem
a brusičů skla a sdělili mu, že čeny tabulového skla
zvýší o 30%
* Klub českých aseistentů drogueri
v Praze konal v místnostech České obchodnické
besedy dne 15. srpna o 6. hodině večer mimořádnou
valnou schůzi, v kteréžto jednohlasně byl zvoleh p.
J. Pexider, droguista na Král. Vinohradech, za pro-
tektora klubu. Dále byli zvoleni za předsedu Frant
Vaněk, za místopředsedu Fr. Šnejdárek, do výboru
Ant. Kottnauer, Jar. Hošek, V. Šudlík, Jindř. Hekl
G. Janko, Josef Dynda, K. Jůzek, Boh. Černý, za
náhradníky: Em. Žitka, Em. Kršlk, Er. Šimek, Boh.
Lacina, za revisory účtů: J. Lehovec, Bern. Frank-
feld. Klub čítá členů: 1 zakládajícího 5 přispívajících.
45 činných a jest v naději, že čísla tato rozmnoží se.
porozuměním organisaci léto, když ještě mnoho pánů
odboru našeho čítá, kteří dosud ke klubu za členy
nepřistoupili. Dnes koná se schůze v České obchod
besedě v Celetné ulici o 8. hod. večer.
Stávky.
* Z Berlína, 21. srpna. Dělníci, zaměstnaní v
zdejších skladech dříví a uhlí přestali, jak oznamují
listy, včera pracovali. List jeden tvrdí, že stávkuj
20.000 dělníků, jině listy, že vstoupilo ve stávku
přes 10.000 dělníků.
* Z Marseille, 21. srpna. (C.- B.) Následkem
dohodnutí mezi plavebními společnostmi a topiči
nakládači uhlí a lodníky jest stávka ukončena. Pra-
covati počne se zejta.
J Pexider
Král
Vaněk
Šnejdárek
Antonín
Kottnauer
Hošek
V Šudlík
Jindřichův
G Janko
Dynda
K Jůzek
Boh
Černá
Žitek
em
Šimek
Lacina
J Lehovec
Frank
Vídeň
Praha
Francie
Bern
Celetná
Berlín
Marseille
dělník
28
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Sokolský věstník
Výlet »Sokolstva« na Moravu. Aby
účasť o výletu tomto byla důstojná a jeho významu
přiměřená, stanoven pořad takový, aby potřebí bylo
pouze dvou svátečních dnů: dále zajištěno vypra-
vení zvláštního vlaku tam i zpět státní dráhou
Jizdní řád jest následující: Odjezd z Prahy (z ná-
draží v Hybernské ulici) v pátek. dne 7. září v 11
hod. 40 min, večer, z Libně v 11 hod. 50 m., v so-
botu z Běchovic ve 12 hod. 3 min., z Čes. Brodu ve
12 hod. 33 min., z Poříčan ve 12 hod. 41 minut
z Peček ve 12 hod. 52 min., z Kolína v 1. hod. 20
min., z Přelouče ve 2 hod., z Pardubic ve 2 hod.
33 min., z Chocně ve 3 hod. 20 min., z Č. Třebové
ve 4 hod. 10 min., příjezd do Zábřehu v sobotu ráno
o 5. hod. 15 min. (prohlídka města a pochod přes
Zvoli do Lukavice, odjezd z Lukavice v 11 hod
16 min. a příjezd do Červenky v 11 hod. 44 min.
(pochod do Litovle). V neděli dne 9. září odjez
z Červenky ráno v 7 hod. 50 min. a příjezd do
Olomouce v 8 hod. 20 min. Návrat též zvláštním
vlakem, jenž odjede z Olomouce v neděli v 10 hod.
10 min. večer a přijede v pondělí do České Třebové
ve 12 hod. 33 min., do Chocně v 1 hod. 19 minut
do Pardubic ve 2 hod. 15 min., do Přelouče ve 2 h.
36 min., do Kolína ve 3 hod. 16 min., do Peček ve
3 hod. 43 min., do Poříčan ve 3 hod. 54 min., do
Č. Brodu ve 4 hod. 3 min., do Běchovic ve 4 hod.
30 min., do Libně ve 4 hod. 41 min. a do Prahy
vpoudělí ráno ve 4 hod. 50 minut. Další pokyny
přináší »Věstník Sokolský« ze dne 10. a 25. srpna.
V br. jednotách nechť se rozvine činnost pro zdan
výletu sokolského. Budou vydány zvláštní výletní
listy a dopisnice. — Ze Sokola praa ž ské ho
Jednota vyšle dne 26 t. m. vícečleunou deputací do
Kutné Hory ku sokolskému dnu, účastoíci podepišle
se nejdéle v zobolu na archu v šatně vyloženém
Bližší zprávy pozděj
nosi
Červenka
Morava
Praha
hybernský ulice
Libeň
Běchovice
Čes . Brod
Poříčany
Pečky
Kolín
Přelouč
Pardubice
Choceň
Č . Třebová
Zábřeh
Zvol
Lukavica
Litovel
Olomouc
Český Třebová
Č . Brod
Kutná Hora
Sokol praa ž
Jednota
29
article
Zábavy.
Zábavy.
Kherecké slavnosti na »Klamovce
Čistý výtěžek slavnosti ze dne 15. t. m, na »Kla
movce« uspořádané, obnáší přes 800 korun a by
již svému účelu, totiž Ústřední jednotě českého he
rectva, odevzdán. Hmotný i morální výsledek slav
nosti byl tedy uspokojivý a odbor II. začezpečils
přízeň všsch přátel českého herectva slavnosli touto
i pro léta budoucí. — Beseda Měšťa nská
v Praze. Dnes ve středu za příznivého počast
koná se zahradní koncert kapely páně Schustrovy
Začátek o půl 8. hod. večer.
debo
Výlety a vycházky.
Čten. pěv. spolek »Beseda« v Stráž
nici. Vzbůru na Filipov! Jak jsme oznámil
již, koná se slovácký výlet na Filipov ve čivrteko dn
23. t. m. Dle všeho bude letošní účastenství čelné
Nuže: »Vzhůru na Filipov!-
Schustrův
Výleta
Praha
Stráž
Filipov
Klamovka
30
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Kandidáti šlechtictví.
Před soudem sborovým.
Kus nemvěřitelné hístorie lidské pošelilosti by
projednán včera před zdejším trestním soudem. Po
vod svůj měla v obci Pecinově u Nového Strašecí
kde je několik usedliků, kteří stíženi byli klamnem.
že jsou potomky slavného šlechtického rodu Perglerů
z Perglasů a domnívají se, že jednou přece bude jim
šlechtický titul přiřknut a nádavkem že dostanou
mnoho millionů zlatých. Tito kandidáti šlechtictví po
celou řadu let nepřestali usilovati o docílení šlechti-
ctví a jak nyní vyšlo na jevo, nelitovali ani těžce
nabytého posledního krejcaru, aby titulu dosáhli.
očekávajíce, že jim náklady budou jednou v nesko-
nalé míře vynahraženy
Občan Josef Pergler v Pecinově měl mezi jinými
příslušníkyrodu tohoto jména přednost, neboť o nem
se tvrdilo, že je přímým polomkem bohaté rodin
šlechticů z Perglasu. Často ostatní přicházeli k němu
na táčky a tu vždy hovor týkal se postupu v akci
na dosážení titulu a peněz. Jednoho dne okolo No-
vého roku 1898 konala se opět podobná porada, jíž
přílomen byl také soused Ferdinand Pichner, kovař
z Pecinova. Pichner jevil s nastávajícími šlechtici
veliký zájem a vyslovil ochotu dopsati svému bra-
trovi, obuvníku Františku Pichnerovi ve Slab-
cích, »který se takovými věcmi obírá«, aby Pergle-
rům šlechuictví opatřil
Tenlo obuvník Pichner hrál napotom velikou
roli v akci šlechtické a zahrál ji tak, že nejprva při-
pravil všechny šlechtické kandidáty o peníze a nyní
doslal se na lavici obžalovaných.
Shromážlění Parglerové návrh kováře Pichnera
milerádi přijali a již dne 7. ledna 1898 obdrželi od
Fr. Píchnera ze Slabců první přípis, nasvědčující
tomu, že Piebner »vzal věc jak náleží za pravý ko-
nec.« Psal totiž Perglerovým, že už má mocné po-
mocníky a žádal za zaslání 13 zl. »na instrüování«.
Pecinův
Pergler
Pichner
Pergl
Tent
Piebner
Nový Strašecí
Perglas
Slab
Francie
31
article
Kandidáti šlechtictví neprodleně sestoupili se k po-
radě a ve společné schůzi sebrali žádaných 13 zl.
9 Dvoučenná deputace a sice Václav Pergler a
Jan Slapnička (také domnělý polomek šlechticů
z Perglasu) odnesla peníze do Rakovníka, kde na ně
Pichner čekal. Deputace byla náležitě spokojeha, ne-
boť v Pichnerovi poznala obratného človéka. Pichne
byl — dle svých řečí — v podobných zále žilostech
důkladně informován, tvrdil, že již mnoho všelijakých
procesů provedl, do kterých se jiným nechtéloa
tvrdil, že i Perglerům ku šlechtictví dopomůže. Pich-
ner úsilovně spracoval«, čemuž nasvědčuje celá řada
dopisů, zaslaných jednotlivým nastávajícím šlechti-
cům. Úvedume ze řady té některé ukázky. Vídno je
z nich, že slabecký výtečník pletl páté přes deváté,
ale neopomenul při tom nikdy kandidáty šlechtictví
»nalakovat«.
V jednom listě psal: »V Petrovicích, dne 8 února
1898. Draze Milovaní Přátele. Mivas šicky vespolek
všecky mnohokráte Pozdravujeme a libáme Jest vam
divní že vám tak dlouho nic nepišu Jelikož semse-
tain šikoval každiden žetampojedu Hostokojecím Šva-
grem pro vůs, ale on prodal koně. Stranu těch listin
sděluju, že schází ještě jedna listina u zesmečna.
Přišel dopis nesrozumitelni takže se tam musím pu-
stit. Ještě vás vespolek všecky Pozdra ujeme Pro-
zatím sbohem váš přítel František Pichner.«
Dne 21. března 1898 psal
»Sděluji jávám že jsem obdržel od vele Slavno-
vrchno zemského soudu oznámení, žese mám osobně
dostaviti k Milostivému dvornímu prezidenství spří-
lohou A B.C. a dato. Hned nemeškejte a pošlete do-
tyčný Erp. Pak k té věci budu potřebovat při nej-
menším 20 zl. od vas k tomuto vikonu. Jest obava
abysme nepropadli jest veliký pobouření už jsem do-
stal znamost i s Plzní delegrafiční od jistého pana
župana. Rád by se mnon jednal ale já s ním ne.
Pergler
Slapnička
Pichner
Pichnout
Perglas
Rakovník
Pich
Petrovice
Slavno
Plzeň
Hostokojece Šv
32
article
Pozdravujte od nás pana Kozla jak je spokojen
s krávou nám se prasníce oprasila. Prozatím sbohem
na shledanou František Pichner.«
ooneněno »v Potrovicích. 9. prosince 1899,
Vědomosť vamudavam, že po dvouch dopisech
sem dostal spravu v naši zaležitostí a sice takovou
v mněsíci říjnu naše celá věc byla podana
k Caří do ruska a to proto, že kdiš to bylo svě-
řencům odevzdano v Roku 1775 panovala Marie Te-
rezie a byla podrukou Ruskeho Cara tedy nýní zas
mustmíti schvalení od Ruského Cára. Neradí by byli
sme, kdybysme museli s audijencím do Cařihradu,
poněvadž toto audijencí stálo by nás pří 200 zl.
Jindy psal Pichner, že mu »Perglis ukradli, tak
že mu zůstal jen Pergler«. Jednou sděloval nasláva-
vajícím šlechticům potěšitelnou zprávu, že »62 velko-
slatkářů bylo pohromadě a že se usnesli dát potom-
kům Pergiasů 60 millionů zlatých ná-
hrady.« Pichner však jím radil, aby peníze nebrali,
poněvadž je to málo. Dle jeho informací náleží jim
pouze na úrocích 28 millionů zlatých ze »zadačního
jmění« Rozumí se, že Perglerovým sbíhaly se sliny
při pomýšlení, že dostanou tak nesmírné jmění.
Kozl
Pichner
Ruska
Jindo
Perglis
Pergler
Perglerův
Vědomosť
Cařihrad
zlatý nýhrad
33
article
Perglerovi uschovali si mnoho potvrzenek,
z nichž patrno, mnoho-li Pichner na nich peněz
vylákal a k jakému účelu jich použil. Jednou dostal
10 zl. vza obstarání erbu«, pak 17 zl. »na zemské
desky«, dále 60 zl. »na virilní komis«, na to 40 zl.
sna vyšetření konstituce rodiny Perglerovy z Per-
glasu z roku 1720 u krajského soudu v Chrudimie,
pak 30 zl. sna kopulírování mapi do Vídně«, 20 zl.
»na vyhledávání inventární smlouvy«, 26 zl. »na
prozkoumání veřejných knih v Plzni« rtd. Vešker
potvrzenky označeny byly písmenami“ K. H
Když Perglerovi nedostávali ani šlechtictví ani
peníze a naopak jen pořád musili platit, vyzvali ho.
aby už jednou věc skončil. Dne 9. prosince 18c3
dopsal jim Pichner, že »věc« byla zaslána k carovi
do Ruska, kde hodně dlouho zůstane ležet. Pak se
teprve kandidátům šlechtictví rozbřesklo a když vyšlo
na jevo, že Pichner všechny podváděl, bylo na
Pichnera učiněno trestní oznámení a včera octl s
před čtyřčlenným senátem, aby se zodpovídal ze
zločinu podvodu
Jeho švindlem byl Václav Pergler připraveno
16 zl. 90 kr., Antonín Pergier o 17 zl. 90 kr., Tomáš
Kořízek o 144 zl. 20 kr., Josef Pergler o 16 zl. 40 kr.
a Jan Slapnička o 16 zl. 40 kr. Mimo to podvedi
Františka Perglera (z jiné větve), Vojtěcha Slapničku.
Pergler
Pichner
Perglerův
K H
Pergier
Kořízek
Slapnička
Chrudimie
Vídeň
Plzeň
Rusko
34
article
Vojtěcha Perglera a Emannela Roubala po 1 zl. 20 kr.
Tito nedali se o větší obnosy napáliti proto, že s
jim to zdálo být přece nemožné, aby dostali šlech-
lietví a peníze,od j
Obžalovaný Pichner tvrdil, že měl opravdu dva
mocné pomocniky a sice kolešovického hraběte
Karla Hynka, adjunkta trestního soudu v Praze
Také při lčení tvrdil, že si z peněz níc nenechal.
nýbrž vše spanu adjunktu Hynkovic odevzdal
Pichner činí dojem prostomyslného sice, ale př
tom prohnaného muže; možno také připustil, ž
všechna jeho kolečka nejsou v náležitém pořádku.
V průvodním řízení členové rodiny Perglerů po
tvrdili ovšem děj žalobní. bil
Naproti tomu dosvědčil vývodní svědek Antonín
Laimer, že překládal jedenkráte Pichnerovi list z
němčiny do češtiny, ve kterém se mluvilo o nějaké
andienci v Rusku a v Cařihradě a že dopis ten po-
depsán byl písmenem K. Hl.
Pergler
Emannel Roubal
Tito
Pichner
Hynk
Hynkův
Laimer
list
Praha
Rusko
Cařihrad
35
article
Nevlastní sestra žalovaného Julie Lotrinkoya
dotvrdila, že Pichner jednou prodal krávu za 60 zl.
poněvadž těchto peněz potřeboval pro Hynka, s ním
tehdy do Prahy jela a viděla, jak peníze ty, jaké-
musi pánovi v nádraží u Brusky odevzdal a že jí
Pichner pak řekl, že to byl Karel Hynek.
Obhájce pan dr. Zítek uvedl, že i kdyby nebylo
tvrzení žalovaného, že sám stal se oběti prohnaného
podvodníka, čin žalovaného nezakládal by zločin
podvodu, ježto nemá kriteria zločinu toho. Bächorka
o ohrouných pokladech rodiny z Perglasů novznikla
v jeho hlavě a členové rodiny Perglerů mnohem
dříve již živili ve své fantasii sny o svém šlechtichrí.
než Pichner vůbec je po nal
To co Pichner. člověk sám inteligence velmi ne-
palrné, k návodu patrně osoby třetí, Perglerům před-
stíral, jest tak nevěrohodné, ba přímo směšné, ž
nelve předstírání to pokládati za způsobilé, někoh
v omýl uvésti. Avšak z výpovědi Seinera a Lotrin-
ové vypřývá, že obžalovaný sám stal se obětí pod-
vodnika, který jeho slabomysinosti využitkovahi n Na-
vštívenky Karla Hynka od žalovaneho před ožen
odpodstatňují tuto výmiavu žalovaného.
Je-li jen pravděpodobnost tohoto hájení se pro-
kázána, nemůže obžalovaný býti odsonžen.
S ud z těchto důvodů obžalovaného z obžalob
propustil, nenab v přesvědčení, že on sám podvodu
se dopustil, nýbrž že stal se oběti jiného podvodníka.
V důvodech rozsudku se praví, že obžalovaný jes
menší intelligence, která není ani s to všechno t
si vymysliti.
Lotrinkoya
Pichner
Hynk
Karel Hynek
doktor
Zítek
Pergler
Seiner
Praha
Perglas