ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 4c0e6d30-727b-11dc-ad02-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 35 celkem · entity: person 205, place 109, org 24, work 8
1 masthead
22. srpna 1900. Císlo 231
2 masthead
NÁRODNI LISTY
3 masthead
Strána 3.
4 article
ník Rudolí Řezáč z Tejnky vezl včera dopoledne svoji churavou ženu k ošetřování do všeobecné ne- mocnice. Na Křižovnickém náměstí v Praze byla chorá žena stížena tak prudkým chrlením krve, že další jizda musila býti přerušena. Nebohá byla sne- sena do nádvoří Klementina, kam povolán byl in- spekční lékař ze záchranné stanice, který ji po po- skytnutí první pomoci v ambulančním voze dal do- pravit do nemocnice — Schůze lidu v Č. Budějovicích. Politick beseda občanská v Č. Budějovicích pořádati bude v druhé polovici měsíce září veřejnou schůzi, k níž za hlavního řečníka zve poslance dra Em. Engla. Krom něho pozvání budou i jiní poslanci. — Velkoněmecké prapory. Jak se nám z českého Krumlova píše, vyvěsilí tamní Němci v den císařských narozenin na několika domech prapory barev velkoněmeckých. — Člstý zisk matiční slavnosti v Č. Bu- dějovicích, konané dne 12. t. m., o jejímž skvělém průběhu jsme zprávu podali, jeví se po uzavření bi- lance obnosem 4207 K. Příjem hrubý obnáš 5964 K 93 h, vydání 1757 K 92 h. Výsledek jest tedy ještě utěšenější než roku loňského, kdy vytě- ženo ze slavnosti 2017 K. — Pohořelý zatčen z podezření žhářství V Hůrách u Lišova vypukl dne 16. t. m. ohen v nsedlosti Václava Kandla. Škoda páčí se na 2000 K, jest však kryta pojištěním v obnosu 7000 K Kandl jest v podezření, že sám zapálil a by zatčen.
Řezáč em Němec Pohořelá Kandl křižovnický náměstí Praha Klementinum Č . Budějovice český Krumlov Č . bu Lišov Tejnka Politick beseda
5 article
— Příhoda z výletního místa. Píše se nám z Chuchle: Předevčírem ubírali se tři výletníci, dáma a dva pánové z Chuchle na tamní stanici západní dráhy. Na úzké stezce zbloudili a sřítili se s náspu, nedostatečným zábradlím opatřeného. Dáma zlomila nobu a oba pánové utrpěli četné pohmožděniny. — Dar. Pro Ústřední Matici školskou zasla pan V. Lanlner z Král. Vinohradů směnku na 20 K kterou obdržel jakožto náhradu v příčině porušení učební smlouvy od manželů Pokorných z Libáně. — Věoná loterie ve prospěch sirotků p českých učitelích. Dary ve prospěch věcné loterie laskavě přispěli: p. A. Bartl v Praze dřevorytiny p. B. Ipser, učitel v Komárově u Dašic, housle a dvě cenné knihy, pí. M. Riedlová v Praze granátový brož a naušnice, p. J. Bernard v Karlině 10 toiletníeh předmětů, p. V. Lagus v Karlíně smaltované nádobi. p. V. Strnad v Karlíně dekorační sloup, pí. Josefa Pokorná, choť řídícího učitele v Košiřích, kalamář věšák na kartáče, p. V. Jirát v Karlíně granátový brož a naušnice, p. Hugo Welner v Žižkově stříbrný řetízek. Všem dárcům vzdává výbora srdečné díky. Další dary vyprošujeme si posílati na adresu: Josel Brož, ředítel školy v Praze u sv. Štěpána Z Krnska. Dne 19. srpna oblažila nás omladina pražských letních hostů zde bydlicfch di- vadelním představením, v němiž sehrán kus » Medvět a víla« od Krásnohorské. Mladiství herci pochopil vesměs znamenitě své úlohy a celkový výkon by vysoce uspokojivý. O zdar divadla mají hlavní zá- sluhu lesmistr pan Fähnrich, dále známý uměle český pan Adolf Liebscher a slečna Slávka Vej- rychova. Při představení účinkovali: pp., Lula Dvořák, Ada Liebscher, Milda Vejrych, Jeník Dubský slečny Mařka a Elda Vejrychovy, Boženka Lieb- seherova, Kamilka Červených, Růženka, Katušk a Andulka Dubských za režie slečny A. Dvořákové.
Příhoda V Lanlner Král A Bartl Ipser M Riedlová Bernard V Lagus V Strnad Pokorná V Jirát Hugo Welner Josel Brož Štěpán Fähnrich Liebscher Lula Dvořák Mild Vejrych Dubská Mařka Eld Vejrychův Červená Růženka Andulka A Dvořák Chuchle Libáň Praha Komárov Dašice Karlin Košiře Žižkov Krnsko Boženek Lieb
6 article
Jest přáním nás všech, abychom podobnou ušle- chtilou zábavou opět byli překvapeni. — Z Lomnice nad Pop. Spolek pr zbudování pomníku M. J. Husov v Lomníci n. Pop. konal dne 17. t. m. mimo- řádnou valnou hromadu.Z jednatelské zprávy sluš uvěsti mimo jiné sdělení, že spolku byly král. hlav městem Prahou darovány dva tříramenné kandelábry za účelem postavení jich u pomníku. Usneseno vzdáti radě městské vřelé díky. Ž přednesené zprávy pokladní, klerá s pochvalou přijata na vědomí, vy- svítá, že obnos, klerého jest ještě potřebí na úhradu převzatých závazků, obnáší kolem 800 K. Návrhy výboru na přijetí resignace p. Jana Janďourka, před sedy, jakož i p. Josefa Sýkory, člena výborun přijaty jednohlasně, což opačnou zkouškou zjištěno. Za předsedu na místě odstouplého p. J. Jandourka zvolen jednohlasně první předseda spolku pan Josef Doležal, říšský poslanec a slarosta města. Za náhradníky do výboru zvoloní pp. A. L. Cerman a J. Soukup st. Všichní tito pánové volbu přijali. Jelikož žádných volných návrhů nebylo, byla schůze po doslovu předsedy p. Doležala, kde týž appelloval na další součinnost všech členů a vy- trvání jich na místě svém, skončena.
Husov Pop Janďourek Sýkora J Jandourek Doležal A L Cerman J Soukup Všichní Lomnica nad Pop Praha
7 article
— Z Bludova na Moravě. (Za řídícím učite- lem z Potštýna, p. Frant. Růžičkou.) Dne 14. srpna t. r. dokončil peuť života opět jeden muž vzácnébo charakteru, zlatěho srdce, ryzí vlastenec, vzorný ole a uritel, s jakými se nyní zřídka setkáváme. Byl to řídici učitel na odpočinku p. Frant. Růžička. Týž narodií se v Sezemicích v okresu pardubickém roku 1839: studia konal v Pardubicích a v Hradci KKrálové odkud dokončiv studia na učitelském úzlavě, byl po- volán za učitele do Horního Jelení. Zde působil blahodárně po dvě léta. Starší občané dosud vzpo- minají jeho bodré, upřímně, veselé povahy a jeho vzorné učilelské činnosti. Po dvou letech ustanoven byl učitelem v Častolovicích, kde působil 6 roků do r. 1866. I v Častolovicích zanechal za sebou skvě- lou upomínku jakožto nejlepšího učitele a společníka. Většinu let života svého a sice od r. 1866 do r. 189e působil ve známém krásném letním s dle lázeňském v Potštýně. Kdo neznal p. řídícího z Potštýna? Celé okolí znalo jej, znalo jeho činnost vychovatelskou, celé okolí znalo jeho snabu pěstovati hudbu, zejmena chrámovou. Každý z daleka i z blízka těšil se na slavnostní dny, kdy ve chrámu sv. Vavřince v Pot- štýně konaly se bohoslužby, provázené zpěvy vzorně nacvičenými od řídícího kůru p. Frant. Růžičky. Většina ředitelů kůru v okolí jsou jeho vycvičenci.
František Růžička svatý . Vavřinec Bludov Morava Sezemice Pardubice Hradec Častolovice
8 article
Za pěči v tomlo ohledu byl několikráte vyznamenán konsistoří v Hradci Králové. Mýlil by se však, kdo Dy si myslil, že snad po stránce učitelské byl slab- ším než v ohledu prvním. Můžeme směle tvrditi, ze takového učitele Potštýn více miti nebude. Byl. to vzor učitele! Jeho snahu, píli, svědomitost, bez- úbonnost, jeho výsledky dovedly též oceniti úřady školské a vyznamenaly jej nesčislněkráte. Pochval- ných dekrelů měl zesnulý celý svazek. Pro zásluhy, jež si získal o Potštýn, jmenován při odchodu na odpočinek čestným měšťanem potštýnským. Jaké lásky a úcty požíval zvěčnělý u svých koliegů a známých, nejlépe dosvědčoval jeho dojemný pohřeb dne 16. srpha v Bludově, kam se uchýlil ku své dceři, jež tam provdána jest za lékaře, na odpočinek. Za kraličkou dobu drou let získal si zvě nělý tako- vou lásku v místě i okolf, že kollegové učitelé z okoli do jednoho se dostavili ku jeho pohřbu. Ku pohř bu dostavili se též zástupcové obce Častolovic, dále ně- kteří učitelé z okresu školního rychnovského n. K Několik účastníků z Potštýna, jeho hlavního půso- biště též se dostavilo, jmenovilé sluší uvésti oběta- vost (aráře potštýnského veled. p. P. Ant. Šindeláře. který na sebe převzal obřady cirkevní. Jaké lásky požíval, loho dokladém jsou též soustrastné projevy jakých se dostává vdově po zesnulém i jeho rodině z Čech i z Moravy. Jeho památka zajisté nevymiz nikomu z paměli, kdo jej znal.
Potštýn Hradec Králové Bludov Častolovice Potštýn Čechy Morava
9 article
— Příjem Úatřední Matice školské dn 20. srpna: Obec Nová Ves 5 K, odbor v Blovite h 240 K, Národní podnik za složní listy 73 h, obe Černá u Bohdanče 3 K 60 h, L. G. Bondy za složní listy 1 K 6 h, »Český Východ« v Chrudtmi 144 k kroužek »Mládenců« v Horaždovicích 100 K, studující v Chrasti výtěžek z výletu 200 K, studující zbraslavšt 200 K, slavnostní výbor v Ústí nad Orl,, výtěžek slavnosti 200 K, »Obec Baranů« v záloženském domě v Přerově 200 K, při veselce sl. Mařenky Bubákové v Bělohradě vybráno 4 K, sl. Fialova tamtéž věnovala 2 K 6 h, správa velkostatku na Kokoříně u Mělník náhrada škody zvěří učiněné na pozemcích pana J Černého 1 K. »Muzikanti« u Vondráků vybráli 20 k obec Bohuslavice 3 K, »Podvysocké Lisíy« v Hloře Kutné 11 K 2b, z pokladničky č. 126 na »společném stole« u Vondráků na Újezdě 4 K 10 h, občanská Národní beseda v Kobylisích z poklaidničky č. 23 20 K, celkem přijato 1229. K 51 h
L G Bond Baran Bubáková J Černý Vondrák Černá u Bohdaneč Chrast Ústí nad Orlický Přerov Bělohrad Kokořín Mělník Bohuslavice Újezd Kobylisy obec Nová Vesa Český východ záloženský dům Podvysocký Lisía Hlora Kutná 11 národní beseda
10 article
— Budoucnostsvětla acetylénového. Všude a bez velkého nákladu lze dnes zavěsti acetylén. N místech, kde nenalezají se plynárny, tedy hlavně v městech a méně než 10.000 obyv., dále na venkově vůbec, kde jednollivec více méně sám na sebe po ukázán jest, má acetylén budoucnost zajištěnu. — K netušenému rozvoji acetyl. průmyslu u nás při- spělo značné zlevnění karbidu, takže dnes svícení acetylénem proti petroleji mnohem výhodnějším se jeví. V Rakousku jest nyní 5 továren, které se za- bývají výhradně výrobou karbidu; z těch největší a první místo zaujímá továrna Bosenské elektr akciové společnosti, jejíž výrobek jest nejlepšía nejhledanější. Velkozávod firmy Josef Kolarsky spol. v Praze, Václavské nám. č. 67 jest pověřen vý hradním prodejem známky této a prodává karbid na celé vagony i na jednotlivé bydony za ceny značně zlevněné. Dervišové na ostrově Štvanici. Dnes jest poslední den pobytu dervišů v Praze a ko nají se představení od 3 hod. odpol. až do večera. O 8. hod. več. odchod dervišů, kteří jedou odtud do Drážďan. Dělnické 10krejcarové poukázky mají dnes platnost.
Rakousko Praha Václavský já Drážďany Josef Kolarsky společenský
11 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Neštěstí na stavbě v Pešti. Z Pešti te legrafují: Na stavbě zemského ústavu pro slepce sřítilo se po poledni lešení. Pět dělníků, dva muži a tři ženy, spadlo do hloubky a zranilo se tak, že musili býti do nemocnice dopraveni. Vyšetřování jest zavedeno i vyslechnuti již architekt i dozorce při ani stavbě té zúčastnění.
Pešť zemský ústav pro slepec
12 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + »Bartoš Tuřanský.« Drama o třech děj stvích. Napsal Filip Langmann, z němčiny přeloži Karel Želenský. Vypravil réžiser Josef Šmaha. Na jevišti bídný brloh nejzuboženějšího dělníka. Děti choré, neduživé, rodiče zmoření hlady, vysílení prací pariú.. výkřiky, pláč, kletby, stěnání matných stínů hladových otroků. .. Tragědie proletáře. A v hle- dišti hovící si obecenstvo, trávící po večeři, nebo při- pravující si dobrou chuť na posezení v plzeňském restaurantu, bodré, klidné, spokojené obecenstvé mě šťanské má asi při těchto pohledech brůzy hladu bidy podobné rozechvívající a mrazící barbarsky so becké rozkoše jako mělo poněkud rafinovanější a de- kadentštější publikum římských arén, když vidělo téc krev gladiatorů nebo mučedníkův. Ovšem nynějš lidé jsou nervosní slaboši oproti římským pervers ním dekadentům, cit a sentimentálnost se vtírají do požitků moderních arén, kde se představují někdy nekrvavé, ale děsivé, bolestné zápasy gladiátorů so ciálních poměrů, mučedníků proletátství. Bylo již učiněno správné pozorování, že tytc tragědie bídy a naturalistické obrazy dělnickéhoz vota působí mnohem více na obecenslvo inteligenlní a blahobytné, nežli na publikum čtvrtého stavu třetí gallerie.
Bartoš Drama Langmann Želenský Šmaha
13 article
Dělníci nudí se obyčejně při pohledu na situac jim všední, nebaví se v divadle, když autor sociál ního dramatu jim opakuje fráse ze sociálního kate chismu, které slyší denně ve svých schůzích, čtou ve svých novinách a tak vděčné posluchačstvo po dobných her sociálních je pouze v citlivém a senti mentálnosti přistupném, dobře naobědvaném obecen stvu křesel a loží. Proletáři mají raději romantiku lusi a švandu na jeviští a nestojí valně o »natura- listické výřezy« skutečného života, zvláště když tento naturalismus je falešný, studeně odpozorovaný, pe dantický a malicherný v delailech, kožený, nechy. tavý ve slohu, jak bývá ve většině podobných her Jestliže všnk drama mladého německého autor »Bartoš Tuřanský« v pondělí sehrané v Národním divadle, označované jako drama sociální, těší se ná ležitému ohlasu ve všech prostorách hlediště a patř k oblíbeným hrám lidových drvadol, to znamená, ž dilo Lángmannovo je především divadelní, obralne zosnované a vypočílané, mnohem více divadelní nežl sociální, nezatížené nějakou thésl.
Bartoš Lángmannův národní divadlo
14 article
Antor sahá do nejmocnějších a nejsnadněji se roze chvívajících strun citu obecenstva situací velmi do jemnou, silnou, působivou, jednou z nejsolidnějšíeh mezí 36 tragickými situacemi, spočítanými Gozzim který chtěl mít v literatuře pořádek a vše sklasifiko- váno, každou situaci a konflikt dramatický očíslovaný Ten bolestný konflikt poctivce Tuřanského se svě domím, ten strašný jeho mravní zápas mezi láskou k dítěti, rodině a cti dospívají k mohutnému, obratně podanému výrazu v díle Langmannově, jež není žadným velkým dílém básnickým, ale má nepopíra telnou přednost, že je rozhodně více dramatickým nežli theatralním. K svému dramatu inspiroval se Langmann Hauptmaunovými »Tkalci«, podlehl dojmu Tolstého »Vlády tmy«, odkoukl leccos nejstřízlivějšímu rea- listovi jeviště Johannesu Schlafovi a vytvořil účinnou genrovou činohru ze života dělnického, jež nemá ni společného s dramaty sociálních prohlemů, s dramaty širokých rozhledů do záhad společnosti, věštackých výlevů do budouenosti, krutých polemik a satir pří tomnosti, jaké shledáváme v Ibsenově »Nepřítel lidu«, Mirbeauových »Špatných pastýřích«, ve Fran- gois de Curela »Hodech lvar a j.
Langmannův Langmann Tolstý Schlaf Ibsenův Mirbeauový Curel
15 article
Takový Tuřanský z brněnské barvirny může ko- nečně býti též výrazem mocné poesie tragické, jako nějaký Macbeth v cárech. Vebemence nejbrutálnějšíei a nejněžnějších záchvěvů srdče a duše působí stejno úchvatně, objeví-li se v renaissančním paláci, v ro- kokovém salonu nebo v ovzduší krčmy nebo jizby dělnické, vášeň, zuřící v hedvábí a zlatě, nebo žijíci v hadrech a v blátě je stejně účinným motorem dra matickým, jedi ovšem podána co možná upřímně s bezprostřední přesvědčivostí divadelní. Touto pře- svědčivostí a bezprostředností vítězí právě »Bartol Tuřanský«, jenž by se nám jinak zdál dosti všedni realistickou činohrou, jakých od r. 1880 každoročně vidíme propadati, ovšem »čestně«, neboť je to genre již oficielně uznaný, akademiemi korunovaný, oceňo vaný professorskými kritiky, kteří si zahrávají na šviháky modernismu. Fiiip Langmann zobrazuje ve svěm třlaktovém dramatu stávku děluíků v barviřské továrně brněnské- Jak vyslihaje ovzduší brněnské, nelze mi souditi, sle mám za to, že velmi povrchně. Snad se mu o to ani nejednalo, Hrdina dramatu Bartoš Tuřanský je poctivec od kosti, dobrý kamarád, něžný manžel citlivý otec, neopíji se, ženu nemláti, děti chová vaří jim kaši, když nepracuje zrovna v továrně.
Macbeth Bartoš
16 article
Délník genilemanských názorů o cti, měšťácké mo- rálky. A tento poctivec dopustí se zlpčinu vé svěm svědomí a na svých souIruzích. Přeď soudem křivé svěděí ve prospěch bídáka Klepala, mistra továrního pravého otrukaře,který délníky trýznil, vyssával děvčata v továrně znepokojeval, k vůli němuž vy- pukla stávka. Tuřanšký, opora soudruhů, jaksi jejici vůdce, klerý měl před soudem zničit lötra Kiepala zradí v rozhodující cbvlli své soudruhy, zachrání svou výpovědí u soudu Klepala obviněného, že vy- pudil z továrny děvče, jež mu nechtělo být po val A co zlomilo mravní sílu poclivce? Nejosudnější nejpřirozenější moc citlásky otcovské. Stávkoval Neměl co jist. Hoš k něžný a rozumný mu stonnl chřadl nedostalkem výživy. Žena se dřela do úpadu — a sotva vydělala denně 70 kř. Nastála nejhoršl chvile. Nemocné dítě potřebovalo lékaře, léky, maso silivou stravu. V té chvili připližil se k Tuřanskému
Klepal
17 article
Klepal, položil před něj dvě stovky, slibil mu dvoj- násobnou mzdu — a to vše mohl zlskat, když vy poví před soudem tak nějak neurčitě, že nic neslyse na nic se nepamatuje. Celé bohatství, dvé stěl a denu 1 zl. 70 kr. mzdy! A když žena s pláčemi jej za přísahala, aby zachránil svou rodinu, otřásla se pevná dosud duše dělníkova v nejhlubších základecha když viděl vybledlou, chorou lvář svého roztomilého, rozumně žvallnjícího hošíka — tu podlehl. Llial před soudem, oblížil své svěíomí lůžkým hříchem. Del- níci jej proklínali jako zrádce a zhoubce, i úlokem hnali na jeho byt, neboť Klepal všechny stávkující nemilosrdně propustíl z práce, jakmile viděl, že je zachráněn před kriminálem. Tragickou vinu Tuřan- ského stihne tragický trest — peníze nepřivedly mu požehnání, choré dítě mu zemřelo, snad i vytušilo hanbu otcovu a Tuřanský tlakem výčitek svědomí odchází k soudu, aby se sám udal jako křivopří- sežník. Ch murný obraz těžce a kalně nanesených barev Ale ku konci přece trochu jasu padné do těch temnot. Advokát Tuřanského marně vymlouvá dělníkovi jeho záměr. Ale Tuřanský chce se udat, v jakési zalvrzelé touze zoufalých a beznadějných touží po utrpení a poslání, jako po osvobozojícím prostředku své ztrý- zněné duše. Pějde si pro zasloužený trest. »A vite zač vás pak budou pokládat poctíví lidé ?. praví advokát, »za poclivce!« a podává dělníhov nez
Klepal del Tuřany
18 article
ruku »Bartoš Tuřanský« měl značný úspěch a zaslou žený. Na účinkujících bylo vídět, že hráli s chut a vervou. Scéna byla znamenitě upravena a ovlá- dána případnou náladovostí a zejmena komparsn výjevy v druhém jednání byly upraveny velmi šťastně Ten spontanní potlesk při otevřené scéně v druhém jednání neplatil jen znamenitým výkonům pí. Laudové a pl. Hübnerové, ale též obratnému aranžerovi jeviště p. Šmahovi, který toho večera doznal dvojnásobněbo úspěchu, jako herec i jako režisér. Jeho Bartoš Tu- řaňský byla postava pevnáv a celistvá, jako z kov ulitá, i mnohé manýristické umíněnosti umělcovy za- nikly tentokráte v mohutném dojmu celkovém. Byi to Tuřanský, statný chlapík s neobyčejnou vážností pod drsným zevnějškem, ovšem od vyžilých, hasnou cích, schátratých postav ostatních dělníků odrážel se poněkud velitelskyc a robustně.
Bartoš Lauda Hübner Šmaha
19 article
Velký úspěch měly též obě dámy, zaměstnané v největších rolích ženských, paní Laudová, jež hrála ženu Tuřanského a pí. Hübnerová, jež představovala dělnici Alberovu. Paní Hübuerová má již svůj osvěd- čený způsob a tlumočení dívčích a ženských postav z lidu, její realistická hra v tomto směru nejlépe se dá uplatniti. Překvapující byl však výkon paní Lau- dové. Naše heroina parádních toalet, salonní lvice z francouzských komedií, pompesní císařovna Theo- dora, objevila se na jevišti v úboru chudé dělniceo v laciných hadrech, v kartonu, v sukni a jupce neladně a bědně nepřiléhavých, A jak maskon tak i hrou do- kázala pl. Laudová vynikající inteligenici herečkou v pojelí role, objevilanám netušenou schopnost pro karakteristiku drastickou a realistickou. Talent pan Laudové vkročil na novou cestu a to s plným zda- rem. K těmto hlavním postavám přilehaly menšl figurky, vesměs pěkně podané. Zejmena uznati dlužno přirozenou mluvu i hru sl. Hiibertovy, p. Že lenského, Havelského a Řady. Skvostné drobné po- stavičky malých lidí vylvořili p. Sleinsberk a pan Pštrosová, představující párek stařičkých, bídou uhně tených chudáků proletářských, velmi podařená byla též dvojice výrostků, sehřaná pp. Kafkou a Můškem.
Laudová Hübnerová Alberův Hübuerová Theo Lauda Pštrosová Kafka Můšk Lau
20 article
Jakousí sensaci vyvolal též výkon velmi miniaturn ještě umělkyně, malé slečinky Koukalovy, která způ- sobně a příjemně odřikávala dčlinské moudrosti ne moeného bošíka. Překlad p. Želenského trefně vyšti huje drastičnost řeči lidu dělnického. V. HI. + Z kanceláře Národního divadla. Dne hraje se Delibesova komická opera »Král to řekle (2. čtvrlka předpl.) v nové kostumní úpravě. Opěru řídí kapelník p. Anger. Zejtra se opakuje poprvé Langmannovo sociální drama »Bartoš Tuřan- s ký«. Ke zprávě o velíkém úspěchu tohoto díla na divadlech německých dlužno připojiti, že slavný vlaský tragéd Erinete Zacconi, známý též obecenstvu Nár. divadla, zařadil drama Langmannovo ve svůj repertoir a hraje v něm roli titulní. — Správa Nár. divadla, vypisujíc předplácení na nové období, roze- sllá právě toto pozvání: »V Národním divadle na- stoupila nová správa v dědictví správy dosavadnía hned v prvoích dnech její činnosti naskytá se ji příležitost, aby pozvala bývalé i nové abonenty k předplacení na období 1900—1901, na první to období, v němž chce nová správa osvědčit svou snabu a svoje schopností. Ujavšise řízení Národního divadla jen z ryzího zájmu uměleckého a doznavši při svém nastoupení hojných sympatií v obecenstvu, chce nýnější správa Nár. divadla spoléhati i dále na důvěru návštěvníků divadelních a především na jejich věrný, osvědčený kmen — na předplatitele
Koukalův Želenský Delibesův Langmannův národní divadlo Bartoš Tuřany Erinout Zaccoň národní . divadlo
21 article
Nár. divadla. Bylo by snadno plýtvati na tomto po- zvání sliby a reformními hesly, als chceme zůmysina se vzdáti pouhých lesklých slov, ať již obsahují bohatý a stěži spinitelný seznam novinek, namnoze ještě nezaručených, nebo lichou theorii o zdokona- lení hereckých výkonův a výpravy jednotlivých her- Ze nám o reformy jde, netřeba lajiti, neboť jinak byla by všeclina změna ve správě divadelní bývala zbvtečiia, a že se jimi chceme osvědčiti hned v lömto období, je ztejmo samo sehou. Reformy tyto mají se týkati nejen interních záležitostí správních — jek ovšem souviseji nanejvýš nepřímo se stykem obe- censtva a divadeluí šprávy — ale především jeviště. výkonů na něm, přesnosti a dokonalosti jednollivých představení v příčině herecké, režisérské i scěnické. a neméně i repertoiru, dle něhož lze obecenstvu nad jiné posouditi zásady a snahu divadelní správy. Bývalo dosud zvykem, že se toto pozvání doplňovalo výčtem všech novinek, úplných i částečných, a to výčtem tak bobatým, že již předem nastupovala ne- důvéra vzhledem k dodržení všech slibů. Takový tištěný slib, nebyv a nemoha být ani splněn, působí po saisoně dojmem obapolně nepříznivým a zaviňuje mnohdy dost neoprávněně nespokojenost obecenstva s divadelní správou. Vzdáváme se dosavadní zvyklosti a neotiskujeme tuto seznam her, jež jsme připravili pro nastávající období. Ale zásadně slibojemne —a slibu tomu dostojíme — že se postaráme o náležitý a hojný výběr novinek, domácích i cizích, a při
22 article
naležité pestrosti repertoiru že budeme vždy dbáti cílů ryze uměleckých, aby Nár. divadlo bylo nadále nejen místem ušlechtilé zábavy, ale i nejušlechlilejší školou našeho národního života. V rozdělení jedno- Uivých her bude novinkou náš úmysl, aby se pravi- delně střídaly opera s činohrou, pokud ovšem při- pouští ohled na abonentní čtvrtky. Jinak nehodláme prozatím pozměnit zvyklostí dosavadních, leda že vzhledem k delším divadelním prázdninám omezíme příště předplacení na 280 představení. Pro letošek zachováváme ještě systém abonentních čtvrtek, jakož i předplacení na 300 představení, z nichž první po- řádáno bude v polovici září t. r. Zvouce tímto ku předplacení, připomínáme, že právo ku pted- placenl se ponechává dosavadním pp. předplatřtelům až do dne I. září 1900 včetně, a že přihlášky nové přijímati se mohou polud, pokud nejsou jednotlivá místa vyhrazena běžnému prodeji za plné ceny denní, jež zejmena při opeře a baletu jsou proti cenám předplatným skoro dvojnásobné. Správa Nár. divadla zdvočile při tomopakuje ustanovení z předešlých let, dle něhož nelze prodávati předplatných lístků k jednotlivým představením, leč se svolením Národního divadla. Ceny předplatné jsou tytéž jako dosud. Předplatné přijímá se u denní pokladný Národního divadla o 8—1 hod. r Dlvadlo »Urania« na výstavišti v Král Oboře. (Reditel V. Suk.) Dnes o 7. hod, je ve pro- spěch fondu družstva pro vystavění lělocvičny »So- kola« v Praze—VII. výtečná veselohra »Dí vo ši k a aneb Ta třietíe od Krylova. Hlavní rolě jsou v rukou dam: Ryšavé. Vojvodové, Šipkové, Veselé.
Dlvadlo V Suk Krylův Ryšavá Vojvoda Šipka Praha národní . divadlo národní národní divadlo
23 article
Vedralové a pp. Šipva, Konětopského a Čekanského Předprodej listků v trafice na Příkopě proli Špinkům do 4 hod. odp. + Cyklus frašky v areně smíchovské dospěl dnešním dnem k večeru XV., k němuž zvo- lena Barrirova bujná fraška »Malý krokodil- pp. Lierem, Markem, Charvátem, Taborským Hečlem, Edlem, př. Hesovou a sl. Kaclovou v hlav- nich úlohách. Návštěva zajisté i tentokráte bud velmi čelna.0 olhol + Pištěkovo letní divadlo na Král. Vino- hradech. Dnes pořádá se jako šestnáclé lidové představení za poloviční ceny po druhé »S e ve pieoti Jihu«, obrax ze života amerického o pěti jednáních od A. Gilleta. Hudbu melodramatickou. jakož i koncertní produkci v mezihře řidí při úplném orkestru řed. Pištěk. Vstupenky na sedadla vydávají se dnes ráno od 1/49. do 1/211. v divadle u kasy. — Za nejbližší novinku připravuje se: »K a v a l erie budopcnosti«, + Divadlo v Libni. (Ředilel Antoš J. Frýda.) Dnes jest pátě lidově představení, k němuž zvolena činohra »Paltéöva dcera« od J. K. Tyla. Na příští sobolu připravuje se romanlická hra se zpěvy »Čarovná piseň« neb»Dablův podíl«. Reprise »Pražského žída« určena na přístí neděli. Předslavení pro školní dítky a jich průvodce při polovičních cenách jest v pátek odpolednea hraje se pohádka »Hloupý Honza na za- kletém zámku« od A. Šimy.
Vedral Barrirův Lier Marek Charvát Taborský Hečl Edl Hesův Král A Gillet Pištěk Antoš J Frýd Tyl Dablův Honza A Šima Libeň Pištěkův letnit divadlo + divadlo
24 article Hudba.
Hudba. + Smetanův Dalibor proveden v neděli po prvé v novém obsazení partií Milady a Jitky pí. Bu- rianovou a slečnou Tvrdkovou. Dala-li pl. Matorová která výlgčně parlii tu dosud zpívala, vyniknouti ve kresbě postávy Miladiny především živlu heroickému byla-li v podání zejmena vášně ohnivější a prudčí byla Milada pí. Burianové zase ženštější, něžnější. umíněnější i v nejvyšším vzkypění cilu. Tůsobí-li pl. Malurová velikostí a krásnou plností svěho orgánu, podává li úlohu vůbec veskrze jen ve ve- likých mohutných rysech, dosahuje pí. Burianová neméně hlubokého účinku právě velice podrobným propracováním detnilu, zejmena propracováním po stránce deklamační, kde nalezá hojnost nových ol stínů i po stránce herečké, kde zvlášť v jednání prvěm ten náhlý převrat ve svých citech. ko Da- liborovi a ten nenadálý rozkvět své lásky k němu promyšlenou a přesvědčivou hrou zdařile líčí. — Slečna Tvrdkova dovedla se po celý večer šťastně vyvarovati onoho násilného tvoření tóna, které je- dině bývá na uimu jejím jinak tak pěkným vý- konům. Pro úlohu Jitky má i lepý, mladistvě svěží zjev i hlas sytého, šťavnatého zvuku i vřelý cit — čeho třeba víc? Leda snad tu a tam trochu míi bereské, spiš k přírodě než divadelním vzorům se přiklánějící hry a . . — Jinak bylo představení zcela na úclihodné výši večerů předchozích. + Pan Bedřich Křídlo, mladý skladatel vynikající klavirní virtuos český, odjel včera do Vídně k zápasům o cenu Rubinsteinovu. Zápasu. který koná se střídavě ve všech hlavních městech evropských, vždy ve lhůtě pětileté, v Petrohradě.
Milada Jitka paní Tvrdkův Miladin Milada paní Burian Burianová Jitka Křídlo Rubinsteinův Vídeň Petrohrad Smetanův Dalibor
25 article
Berlíně, ve Vídni a v Paříži, mohou zúčastniti s klavírní virtuosové všech národnosti, ve věku do 2 let. Dle ustanovení zakladatelova každý účastník jes povinen zabráti skladbu Rubinsteinovu, Bachove Mozartovů, Beethovenovu, Chopinovu. Schümannovu a Lisztovu. Pan Křídlo zvolií tento pořad: 1 Rubin- stein: Pátý koncert. Es dur, s orkestrem: 2. Bach Pracludium a fugo f moll: 3. Mozart: Fantasie cmoll; 4. Beethoven: Sonata op. 111 ; 5. Chopin a) Mazurka, op. 24. č. 4., b) Nocturno, op. 48, Ballada g-moll; 6. Schumann: a) Za večera, b V rozletu; 7. Liszt: Etuda »Campanel a«. — Zápasy potrvají asi 14 dní. Do sbora soudců poslala praž ská konservatoř n. prof. Jindř. z Kaánů, 9 +Oskar Nedbal na koncertě paní Marie Doliné v Petrohradě. Paní M. Doliná, uspořádá dne 1. září v Petrohradě velký koncert k dobročin- nému účelu. K dírigování koncertu zvláště pozvala Oskara Nedbala, kvůli jehož pobytu v Pařiži byi koncert o nějakou dobu odložen. Spoluúecinkovat budou pěvci carské opery petrohradské: pí. Doliná. pp. Smirnov. Serebrjakov, Žakobr a Smitl. Koncer bude trvati do 12. hod. noční, načež až do 3. hod bude taneční zábava za řízení carského baletmistra Jakovleva.
Rubinsteinův Beethovenův Chopinův Schümannův Lisztův Bach Mozart Chopin Mazurek Schumann Liszt Campanel profesor Jindřichův Nedbal Marie Doliný Smirnov Serebrjakov Žakobr Smitl Jakovlev Berlín Vídeň Paříž Petrohrad Bachov Mozartov 1 Rubin balada gmoll
26 article
+ Známá koloraturní pěvkyně slečna Antoni Kaurova, majitelka pěvecko-operního ústavu Praze, na Příkopě č. 2, vystoupila, jak jsme jíž ozná- mili, v posledních dnech na dvorním divadle v Ru- dolstadtu, jako Leonora v op. »Troubadour«, Gilda v »Rigolettu« a v op. »Marta« s úspěchem dle zpráv tamějších listů skvělým. »Rudolstädter Zeitung« píše, že překvapila přednostmi nadání hlasového a vzor- ným podáním úlohy, jak po stránce herecké tak pěvěcké. Silný projev dramatického temperamentu neobyčejná technická a herecká dokonalost ve va riacích úspěch ještě zvýšily. Zejmena záujaly bril lantní trilek, jako smích perliček, lehounké násazo vání nejvyšších tónů, nenucenost a nevtíravost kolo raturních passaží. Též »Landeszeitung« přináší na dšený referát o výkonu slečnině v úloze Leonory v op. »Troubadoure
Antoň Kaurův Leonora Gilda Rigoletto Mars Praha Rudolstädter Zeitung
27 article Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický. Zdražení tabulového skla. Z Vídně se telefonuje: Ke zdejšímu starostovi dostavili se dnes zástupcové společenstva sklenářů, obchodníků se sklem a brusičů skla a sdělili mu, že čeny tabulového skla zvýší o 30% * Klub českých aseistentů drogueri v Praze konal v místnostech České obchodnické besedy dne 15. srpna o 6. hodině večer mimořádnou valnou schůzi, v kteréžto jednohlasně byl zvoleh p. J. Pexider, droguista na Král. Vinohradech, za pro- tektora klubu. Dále byli zvoleni za předsedu Frant Vaněk, za místopředsedu Fr. Šnejdárek, do výboru Ant. Kottnauer, Jar. Hošek, V. Šudlík, Jindř. Hekl G. Janko, Josef Dynda, K. Jůzek, Boh. Černý, za náhradníky: Em. Žitka, Em. Kršlk, Er. Šimek, Boh. Lacina, za revisory účtů: J. Lehovec, Bern. Frank- feld. Klub čítá členů: 1 zakládajícího 5 přispívajících. 45 činných a jest v naději, že čísla tato rozmnoží se. porozuměním organisaci léto, když ještě mnoho pánů odboru našeho čítá, kteří dosud ke klubu za členy nepřistoupili. Dnes koná se schůze v České obchod besedě v Celetné ulici o 8. hod. večer. Stávky. * Z Berlína, 21. srpna. Dělníci, zaměstnaní v zdejších skladech dříví a uhlí přestali, jak oznamují listy, včera pracovali. List jeden tvrdí, že stávkuj 20.000 dělníků, jině listy, že vstoupilo ve stávku přes 10.000 dělníků. * Z Marseille, 21. srpna. (C.- B.) Následkem dohodnutí mezi plavebními společnostmi a topiči nakládači uhlí a lodníky jest stávka ukončena. Pra- covati počne se zejta.
J Pexider Král Vaněk Šnejdárek Antonín Kottnauer Hošek V Šudlík Jindřichův G Janko Dynda K Jůzek Boh Černá Žitek em Šimek Lacina J Lehovec Frank Vídeň Praha Francie Bern Celetná Berlín Marseille dělník
28 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Sokolský věstník Výlet »Sokolstva« na Moravu. Aby účasť o výletu tomto byla důstojná a jeho významu přiměřená, stanoven pořad takový, aby potřebí bylo pouze dvou svátečních dnů: dále zajištěno vypra- vení zvláštního vlaku tam i zpět státní dráhou Jizdní řád jest následující: Odjezd z Prahy (z ná- draží v Hybernské ulici) v pátek. dne 7. září v 11 hod. 40 min, večer, z Libně v 11 hod. 50 m., v so- botu z Běchovic ve 12 hod. 3 min., z Čes. Brodu ve 12 hod. 33 min., z Poříčan ve 12 hod. 41 minut z Peček ve 12 hod. 52 min., z Kolína v 1. hod. 20 min., z Přelouče ve 2 hod., z Pardubic ve 2 hod. 33 min., z Chocně ve 3 hod. 20 min., z Č. Třebové ve 4 hod. 10 min., příjezd do Zábřehu v sobotu ráno o 5. hod. 15 min. (prohlídka města a pochod přes Zvoli do Lukavice, odjezd z Lukavice v 11 hod 16 min. a příjezd do Červenky v 11 hod. 44 min. (pochod do Litovle). V neděli dne 9. září odjez z Červenky ráno v 7 hod. 50 min. a příjezd do Olomouce v 8 hod. 20 min. Návrat též zvláštním vlakem, jenž odjede z Olomouce v neděli v 10 hod. 10 min. večer a přijede v pondělí do České Třebové ve 12 hod. 33 min., do Chocně v 1 hod. 19 minut do Pardubic ve 2 hod. 15 min., do Přelouče ve 2 h. 36 min., do Kolína ve 3 hod. 16 min., do Peček ve 3 hod. 43 min., do Poříčan ve 3 hod. 54 min., do Č. Brodu ve 4 hod. 3 min., do Běchovic ve 4 hod. 30 min., do Libně ve 4 hod. 41 min. a do Prahy vpoudělí ráno ve 4 hod. 50 minut. Další pokyny přináší »Věstník Sokolský« ze dne 10. a 25. srpna. V br. jednotách nechť se rozvine činnost pro zdan výletu sokolského. Budou vydány zvláštní výletní listy a dopisnice. — Ze Sokola praa ž ské ho Jednota vyšle dne 26 t. m. vícečleunou deputací do Kutné Hory ku sokolskému dnu, účastoíci podepišle se nejdéle v zobolu na archu v šatně vyloženém Bližší zprávy pozděj nosi
Červenka Morava Praha hybernský ulice Libeň Běchovice Čes . Brod Poříčany Pečky Kolín Přelouč Pardubice Choceň Č . Třebová Zábřeh Zvol Lukavica Litovel Olomouc Český Třebová Č . Brod Kutná Hora Sokol praa ž Jednota
29 article Zábavy.
Zábavy. Kherecké slavnosti na »Klamovce Čistý výtěžek slavnosti ze dne 15. t. m, na »Kla movce« uspořádané, obnáší přes 800 korun a by již svému účelu, totiž Ústřední jednotě českého he rectva, odevzdán. Hmotný i morální výsledek slav nosti byl tedy uspokojivý a odbor II. začezpečils přízeň všsch přátel českého herectva slavnosli touto i pro léta budoucí. — Beseda Měšťa nská v Praze. Dnes ve středu za příznivého počast koná se zahradní koncert kapely páně Schustrovy Začátek o půl 8. hod. večer. debo Výlety a vycházky. Čten. pěv. spolek »Beseda« v Stráž nici. Vzbůru na Filipov! Jak jsme oznámil již, koná se slovácký výlet na Filipov ve čivrteko dn 23. t. m. Dle všeho bude letošní účastenství čelné Nuže: »Vzhůru na Filipov!-
Schustrův Výleta Praha Stráž Filipov Klamovka
30 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Kandidáti šlechtictví. Před soudem sborovým. Kus nemvěřitelné hístorie lidské pošelilosti by projednán včera před zdejším trestním soudem. Po vod svůj měla v obci Pecinově u Nového Strašecí kde je několik usedliků, kteří stíženi byli klamnem. že jsou potomky slavného šlechtického rodu Perglerů z Perglasů a domnívají se, že jednou přece bude jim šlechtický titul přiřknut a nádavkem že dostanou mnoho millionů zlatých. Tito kandidáti šlechtictví po celou řadu let nepřestali usilovati o docílení šlechti- ctví a jak nyní vyšlo na jevo, nelitovali ani těžce nabytého posledního krejcaru, aby titulu dosáhli. očekávajíce, že jim náklady budou jednou v nesko- nalé míře vynahraženy Občan Josef Pergler v Pecinově měl mezi jinými příslušníkyrodu tohoto jména přednost, neboť o nem se tvrdilo, že je přímým polomkem bohaté rodin šlechticů z Perglasu. Často ostatní přicházeli k němu na táčky a tu vždy hovor týkal se postupu v akci na dosážení titulu a peněz. Jednoho dne okolo No- vého roku 1898 konala se opět podobná porada, jíž přílomen byl také soused Ferdinand Pichner, kovař z Pecinova. Pichner jevil s nastávajícími šlechtici veliký zájem a vyslovil ochotu dopsati svému bra- trovi, obuvníku Františku Pichnerovi ve Slab- cích, »který se takovými věcmi obírá«, aby Pergle- rům šlechuictví opatřil Tenlo obuvník Pichner hrál napotom velikou roli v akci šlechtické a zahrál ji tak, že nejprva při- pravil všechny šlechtické kandidáty o peníze a nyní doslal se na lavici obžalovaných. Shromážlění Parglerové návrh kováře Pichnera milerádi přijali a již dne 7. ledna 1898 obdrželi od Fr. Píchnera ze Slabců první přípis, nasvědčující tomu, že Piebner »vzal věc jak náleží za pravý ko- nec.« Psal totiž Perglerovým, že už má mocné po- mocníky a žádal za zaslání 13 zl. »na instrüování«.
Pecinův Pergler Pichner Pergl Tent Piebner Nový Strašecí Perglas Slab Francie
31 article
Kandidáti šlechtictví neprodleně sestoupili se k po- radě a ve společné schůzi sebrali žádaných 13 zl. 9 Dvoučenná deputace a sice Václav Pergler a Jan Slapnička (také domnělý polomek šlechticů z Perglasu) odnesla peníze do Rakovníka, kde na ně Pichner čekal. Deputace byla náležitě spokojeha, ne- boť v Pichnerovi poznala obratného človéka. Pichne byl — dle svých řečí — v podobných zále žilostech důkladně informován, tvrdil, že již mnoho všelijakých procesů provedl, do kterých se jiným nechtéloa tvrdil, že i Perglerům ku šlechtictví dopomůže. Pich- ner úsilovně spracoval«, čemuž nasvědčuje celá řada dopisů, zaslaných jednotlivým nastávajícím šlechti- cům. Úvedume ze řady té některé ukázky. Vídno je z nich, že slabecký výtečník pletl páté přes deváté, ale neopomenul při tom nikdy kandidáty šlechtictví »nalakovat«. V jednom listě psal: »V Petrovicích, dne 8 února 1898. Draze Milovaní Přátele. Mivas šicky vespolek všecky mnohokráte Pozdravujeme a libáme Jest vam divní že vám tak dlouho nic nepišu Jelikož semse- tain šikoval každiden žetampojedu Hostokojecím Šva- grem pro vůs, ale on prodal koně. Stranu těch listin sděluju, že schází ještě jedna listina u zesmečna. Přišel dopis nesrozumitelni takže se tam musím pu- stit. Ještě vás vespolek všecky Pozdra ujeme Pro- zatím sbohem váš přítel František Pichner.« Dne 21. března 1898 psal »Sděluji jávám že jsem obdržel od vele Slavno- vrchno zemského soudu oznámení, žese mám osobně dostaviti k Milostivému dvornímu prezidenství spří- lohou A B.C. a dato. Hned nemeškejte a pošlete do- tyčný Erp. Pak k té věci budu potřebovat při nej- menším 20 zl. od vas k tomuto vikonu. Jest obava abysme nepropadli jest veliký pobouření už jsem do- stal znamost i s Plzní delegrafiční od jistého pana župana. Rád by se mnon jednal ale já s ním ne.
Pergler Slapnička Pichner Pichnout Perglas Rakovník Pich Petrovice Slavno Plzeň Hostokojece Šv
32 article
Pozdravujte od nás pana Kozla jak je spokojen s krávou nám se prasníce oprasila. Prozatím sbohem na shledanou František Pichner.« ooneněno »v Potrovicích. 9. prosince 1899, Vědomosť vamudavam, že po dvouch dopisech sem dostal spravu v naši zaležitostí a sice takovou v mněsíci říjnu naše celá věc byla podana k Caří do ruska a to proto, že kdiš to bylo svě- řencům odevzdano v Roku 1775 panovala Marie Te- rezie a byla podrukou Ruskeho Cara tedy nýní zas mustmíti schvalení od Ruského Cára. Neradí by byli sme, kdybysme museli s audijencím do Cařihradu, poněvadž toto audijencí stálo by nás pří 200 zl. Jindy psal Pichner, že mu »Perglis ukradli, tak že mu zůstal jen Pergler«. Jednou sděloval nasláva- vajícím šlechticům potěšitelnou zprávu, že »62 velko- slatkářů bylo pohromadě a že se usnesli dát potom- kům Pergiasů 60 millionů zlatých ná- hrady.« Pichner však jím radil, aby peníze nebrali, poněvadž je to málo. Dle jeho informací náleží jim pouze na úrocích 28 millionů zlatých ze »zadačního jmění« Rozumí se, že Perglerovým sbíhaly se sliny při pomýšlení, že dostanou tak nesmírné jmění.
Kozl Pichner Ruska Jindo Perglis Pergler Perglerův Vědomosť Cařihrad zlatý nýhrad
33 article
Perglerovi uschovali si mnoho potvrzenek, z nichž patrno, mnoho-li Pichner na nich peněz vylákal a k jakému účelu jich použil. Jednou dostal 10 zl. vza obstarání erbu«, pak 17 zl. »na zemské desky«, dále 60 zl. »na virilní komis«, na to 40 zl. sna vyšetření konstituce rodiny Perglerovy z Per- glasu z roku 1720 u krajského soudu v Chrudimie, pak 30 zl. sna kopulírování mapi do Vídně«, 20 zl. »na vyhledávání inventární smlouvy«, 26 zl. »na prozkoumání veřejných knih v Plzni« rtd. Vešker potvrzenky označeny byly písmenami“ K. H Když Perglerovi nedostávali ani šlechtictví ani peníze a naopak jen pořád musili platit, vyzvali ho. aby už jednou věc skončil. Dne 9. prosince 18c3 dopsal jim Pichner, že »věc« byla zaslána k carovi do Ruska, kde hodně dlouho zůstane ležet. Pak se teprve kandidátům šlechtictví rozbřesklo a když vyšlo na jevo, že Pichner všechny podváděl, bylo na Pichnera učiněno trestní oznámení a včera octl s před čtyřčlenným senátem, aby se zodpovídal ze zločinu podvodu Jeho švindlem byl Václav Pergler připraveno 16 zl. 90 kr., Antonín Pergier o 17 zl. 90 kr., Tomáš Kořízek o 144 zl. 20 kr., Josef Pergler o 16 zl. 40 kr. a Jan Slapnička o 16 zl. 40 kr. Mimo to podvedi Františka Perglera (z jiné větve), Vojtěcha Slapničku.
Pergler Pichner Perglerův K H Pergier Kořízek Slapnička Chrudimie Vídeň Plzeň Rusko
34 article
Vojtěcha Perglera a Emannela Roubala po 1 zl. 20 kr. Tito nedali se o větší obnosy napáliti proto, že s jim to zdálo být přece nemožné, aby dostali šlech- lietví a peníze,od j Obžalovaný Pichner tvrdil, že měl opravdu dva mocné pomocniky a sice kolešovického hraběte Karla Hynka, adjunkta trestního soudu v Praze Také při lčení tvrdil, že si z peněz níc nenechal. nýbrž vše spanu adjunktu Hynkovic odevzdal Pichner činí dojem prostomyslného sice, ale př tom prohnaného muže; možno také připustil, ž všechna jeho kolečka nejsou v náležitém pořádku. V průvodním řízení členové rodiny Perglerů po tvrdili ovšem děj žalobní. bil Naproti tomu dosvědčil vývodní svědek Antonín Laimer, že překládal jedenkráte Pichnerovi list z němčiny do češtiny, ve kterém se mluvilo o nějaké andienci v Rusku a v Cařihradě a že dopis ten po- depsán byl písmenem K. Hl.
Pergler Emannel Roubal Tito Pichner Hynk Hynkův Laimer list Praha Rusko Cařihrad
35 article
Nevlastní sestra žalovaného Julie Lotrinkoya dotvrdila, že Pichner jednou prodal krávu za 60 zl. poněvadž těchto peněz potřeboval pro Hynka, s ním tehdy do Prahy jela a viděla, jak peníze ty, jaké- musi pánovi v nádraží u Brusky odevzdal a že jí Pichner pak řekl, že to byl Karel Hynek. Obhájce pan dr. Zítek uvedl, že i kdyby nebylo tvrzení žalovaného, že sám stal se oběti prohnaného podvodníka, čin žalovaného nezakládal by zločin podvodu, ježto nemá kriteria zločinu toho. Bächorka o ohrouných pokladech rodiny z Perglasů novznikla v jeho hlavě a členové rodiny Perglerů mnohem dříve již živili ve své fantasii sny o svém šlechtichrí. než Pichner vůbec je po nal To co Pichner. člověk sám inteligence velmi ne- palrné, k návodu patrně osoby třetí, Perglerům před- stíral, jest tak nevěrohodné, ba přímo směšné, ž nelve předstírání to pokládati za způsobilé, někoh v omýl uvésti. Avšak z výpovědi Seinera a Lotrin- ové vypřývá, že obžalovaný sám stal se obětí pod- vodnika, který jeho slabomysinosti využitkovahi n Na- vštívenky Karla Hynka od žalovaneho před ožen odpodstatňují tuto výmiavu žalovaného. Je-li jen pravděpodobnost tohoto hájení se pro- kázána, nemůže obžalovaný býti odsonžen. S ud z těchto důvodů obžalovaného z obžalob propustil, nenab v přesvědčení, že on sám podvodu se dopustil, nýbrž že stal se oběti jiného podvodníka. V důvodech rozsudku se praví, že obžalovaný jes menší intelligence, která není ani s to všechno t si vymysliti.
Lotrinkoya Pichner Hynk Karel Hynek doktor Zítek Pergler Seiner Praha Perglas