Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zemědělstvi

3

Průmysl

4

Finančnictví

5

Příloha „Národních Listů“ k číslu 25. ze dne 25. ledna 1907.

6 article Telegrafické zprávy.

Telegrafické zprávy. Čoští teztilníci u miniskra dra. Fořla. E Vídně, 24. ledna. Deputace Spolku českých tex- tilníků, pp. Šlechta z Lomnice jako místopředseda Matuš a Hýbler ze Semil a Čerych z Josefova, byla dnes přijata ministrem obchodu drem. Fořtem, který se informoval o poměrech výrobních a prodej- ních, zejména pak o tom, jakým způsobem děje s placení zboží vyváženého. Depulace žádala za pod- poru vlády pro zamýšlené zřízeni vyšší textilní školy. Infervenovala také v některých záležitostech poštov- ních. Ministr obchodu dr. Fořt vyslovil ochotu vy hověti jim na základě šetření, jež se příslušně pro- vede. Pro dráhu z Týna n. Vlt. do Bechyně. Z Vídně, 24. ledna. Přibyla sem deputace, ve- dená vrchním správcem Hrbem z Týna nad Vlt. k vůli stavbě dráhy z Týna n. Vlt. do Bechy ně. Uvedena byla poslanci drem. Rybou, Maštál- kou a Brdlíkem k ministrům dru. Pacákov a dru. Derschattov i. Žádala státní subvenci. Ministr železnic projevil ochotu učiniti, co bude možno. Poslanec dr. Ryba podá na prospěch pod- pory pro tuto dráhu resoluci při projednávání osnov o místních drahách. Z plodinové bursy vídeňské. Z Vídně, 24. ledna. (K. k.) Rylíř Karel S ch öl- ler byl opět zvolen předsedou komory zdejší plodi nové bursy.

Matuš Hýbler Čerych doktor Fořt Hrb Ryba Karel Vídeň Lomnica Semily Josefov Vltava Bechyně Týn nad Vltava spolek český tex

7 article

Vlastenecká spořitelna pešťská. Z Pešti, 24. ledna. (K. k.) Pešťská vlaste- necká spořitelna uveřejňuje účetní závěrku za rok 1906. Rozvaha vykazuje čistý výnos 7,125.311 k Salgo-tarjanská společnost. Z Pešti, 24. ledna. (K. k.) Dnešní mimořádná valná hromada salgo-tarjanské kamenouhelné těžařské akc. společnosti usnesla se jednohlasně zvýšit akc. kapitál 14 mil. vydáním 20.000 nových akcií v nom. hodnotě po 200 K na 18 mil. K tím způsobem, že majitelům starých akcil zajistí se přejímací právo Emisní kurs nových akcií činí 523 K. Na to přikro- čeno k nutné změně stanov. Nová společná traf plavební. Z Hamburku, 24. ledna. (K. k.) Společnost ham- bursko americké trati a hambursko-jihoamerická paro- plavební společnost usnesly se založiti společnou trat mezi New. Yorkem a Brasili.

York Brasit Pešť Salgo Hamburk New

8 article

Sormovské železárny. Z Petrohradu, 23. ledna. Na valné hromadě sor- movských železáren bylo usneseno platiti dividendu za rok 1905/6 ve výši 14.50 rb. Návrh na zvýšení akciového kapitálu o 1 mil. rb. a na zavedení akci na pařížskou bursu byl přijat. Rooseveltovo hospodářské poselství. Z Washingtonu, 24. ledna. (K. k.) Presidení Roosevelt zaslal kongresu zvláštní poselství, v němž praví, že by bylo velmi žádoucím podporovati am- rické plavební a obchodní kruhy zákonodárným způ- sobem při stavbě velkých rychloparníků a zavádění rychloparníkových plaveb do jižní Ameriky a n Východl. st. Z Pešti, 24. ledna. (Zvl. telegram »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 25.000 metr. centů beze změny. Platila za 50 kg: pšeni ce tisská 81 kg K 7.85, 78 kg K 7.75, stolno- bělehradská 77 kg K 7.52k, peštská 79.8 k K 7.724, 78 5 kg K 7.621. horňácká 78 kg K 7.60, marošská 78.5 kg K 7.671g, banátská 77 kg K 7.7453, skladní 76.3 kg K 7.421; stará pšenice 76 kg K 7.40; žito K 6.30 a K 6.45; oves K 7.25 až 7.55; ječme K 6.75; kukuřice stará K 6.20, nová K 4.85.

Rooseveltův Roosevelt Platil Petrohrad Washington jižní Amerika Pešť K 7.724 kg

9 article

Terminový obchod byl klidný. K večeru znamenala: pšenice na duben 1907 K 7.43, na říjen K 7.76; žito na duben K 6.33; oves na duben K 7.33; kukuř ice na květen 1907 K 5.12, na červenec K 5.25. řepka na srpen K 12.90. Sádlo po K 144.—; slanina Bdílná K 115.—; jiné zboží beze změny. Mrazivo. Z Liverpoolu, 24. ledna. (K. k.) 4 hod. 10 m. odpol. (Závěrka.) Obraty činily 10.000 žoků. D- dávky na leden 5.56, na leden-únor 5.55, na únor- březen 5.51, na březen-duben 5.49, na duben- květen 5 48, na květen-červen 5.47, na červen červenee 5.47, na červenec-srpen 5.45, na srpen září 5.40, na září-říjen 5.36, na říjen-listopad 5.32, na listopad-pros. 5.31. Denní dovoz — žoků. Smýšlen ustálené. Z Havru, 24. ledna. 3 hod. 30 min. (C. T.-B. Káva na březen 39.—, na květen 39.25, na záři 39.75, na prosinec 40.25. Smýšlení stálé. Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne) Z Nového Yorku, 24.ledna. (Peněžní bursa.) Zá věrečné smýšlení peněžní bursy ustálené. Obrat akcií 500.000 (700.000). Kanada Pacifie 184.75 (185.50). United States Steel Corporman 47.50 (47.50). 24. ledna 23. ledna 3.20 Cukr (Fair Muse.) . . . 231/2, 9.75 Tuky Westeru Steam . . 9.80. 9.85 Tuky známka Wileox . . 9.90 Káva. 24. ledna 23. ledn 5.45 5.45 Rlo čls. 7. . . . . . . na leden . . . . . . . na březen . . . . . . Pšenice. Z Nového Yorku, 24. ledna. (Obilní bursa.) Smý šlení obilní bursy povolné. 24. ledna 23. ledn 83. 75 pohotová . . . . . . . na leden . . . . . . .

Sádlo Pacifie 184.75 Liverpool květen 5 48 Havre Nový York Kanada Steel Corporman 47.50 Musa Tuka Wester Steam C . T Cukr

10 article 5.5 5.80

5.5 5.80 na květen . . . . . . 847/, 85.50 Kukuřice na leden . . . . . . . 54.50 54.50 na květen . . . . . . . 53.— na červenee . . . . . . 521. Petrolej 10.25 10.25 rafinovaný, kesonový 7.75 7.75 raflnovaný Standard WVhiite Kovy. 23. ledna 24. ledna Měď. . . . . . 24.75, 25.25 24.57, 25.— ín . . . . . . 41.50, 42.— 41.90, 42.10 25.75 Železo čís. 2. . . 25.75 Bavlna. Z Nov. Yorku, 24. ledna. (Bavlnářská bursa. Lhůty zahájeny na lepší zprávy liverpoolské ce nami vyššími, naposledy však prodejl ochably závěrek ustálený. 24. ledna 23. ledna 22. ledna 10.90 10.90 pohotová . . . . 11.— 9.31 9.23 na leden . . . . 9.34 9.25 9.32 na únor . . . . 9 35 9.37 9.14 na březen . . . . 9.47 9.46 9.55 na květen . . . . 9.55 Závěrečné smýšlení ustálené. Z Nového Orleanu 24. ledna. Bavlna na březen 10.21 (10.1D).

York 5.80 9.25 9.46 na květen

11 article Nový president živnostenské banky.

Nový president živnostenské banky. Na včerejší schůzi správní rady Živnosten- ské banky zvolen jednomyslně presidentem par eís. r. Jan Otto, nakladatel a člen Národo- hospodářského ústavu při Akademii české, dosa- vadní první náměstek presidenta. Jednomyslnos volby jest nejlepším dokladem úcty a důvěry. které se nový president těší. Pan Jan Otto na- rozen r. 1841 v Přibyslavi. Jeho veliké zásluhy o českou literaturu jsou známy. Od r. 1871, kdy založil si samostatný závod, byl jedním z prvých vydavatelů českých knih a podjal se zde pod- níků, které jinde vydávají akademie. Čechy, Sa- lonní knihovna, Obzor národohospodářský, Na- učný slovník, Zlatá Praha, Lumir, Národopisná výstava českoslovanská, Sborník slovanský, hi- störický, zeměpisný, Světová knihovna, Pražské hospodářské noviny, Sebrané spisy Jar. Vrchli- ckéhc, Kar. Světlé, A. Jiráska, J. Arbesa, Ruská knihovna, Anglická knihovna, Brémův Život zví- řat a t. d. — to vše jsou díla významu pro nás dalekosáhlého. Ale i veřejná činnost Ottova jest rozsáhlá a zjednala novému presidentu Živno- stenské banky všeobecnou úctu. Přejeme si jen. aby za vedení p. J. Otty Živnostenská bank ještě úsilněji pracovala na svém velikém poslání kterému dostává po tolik desetilet.

Jan Otta Jan Otta A Jirásek J Arbes Brémův Ottův J Ott Přibyslav Čechy Praha živnostenský banka hospodářský ústav pře akademie Kara ruský knihovna anglický knihovna Živno

12 article Tarifní přehled r. 1906

Tarifní přehled r. 1906 Pokud se týče Eonkrětních opalření taril ních v roce 1906 provedených, sluší na předním místě vzpomenouti zavedení tak zv. poplatku stanič- ního. Historie jeho jest dostalečně známa; měl být zdrojem ke krytí zvýšeného výdaje, spojeného se zvýšením platů výkonných zřízenců stát. drah, vy- nuceném pasivní resistencí. Z počátku měly býti za účelem tím zvýšeny tak zv. „manipulační poplatky“, ježto však jsou to součástky celkových sazeb dopravních a jakožto takové podléhají vzájemným úmluvám drah o dělen přímých sazeb mezi zúčastněnými drahami, byly b — ovšem zcela neprávem — na zvýšení jejich braly podíl i dráhy soukromé a to — jak se ozna- movalo — slušným obnosem roč. 700.000 korun Z důvodu toho, jakož i z důvodů tarifo-technických (zúčtování mezi jednotlivými drahami v přečetných svazových tarifech bylo by bývalo příliš obtížné kemplikovaně) nezdály se býti manipulační poplatky v té příčině vhodným objektem a proto zaveden po jménem „staniční poplatek“ zvláštní nový samostatný poplatek, jenž má se stanoviska liskálního tu vý- hodu, že — jsa obmezen pouze na c. k. státní dráhy — přichází plně k dobru jen c. k. státním drahám čímž ovšem dosahuje svého účelu.

13 article

Tento nový poplatek zaveden byl pro jednotliv tarifní třídy rozličně ve výši 1 h (u hnojiv, uhli cukrovky a řepních řízků) az 12 h ( u obyčejnéh rychlozboží) per 100 kg, ovšem dle zásady, že dražš (vyšší) tarilní třídy postiženy byly vyšším poplatkem platnosti nakyl dnem 1. března 1906 nejprve jen pr místní dopravu c. k. státních drah, byv o měsíc později (dnem 1. dubna 1906) rozšířen i na s va- zovou dopravu c. k. státních drah s cizími drahami Ježto jest staniční poplatek vyměřen jednotně, dle váhy (na 100 kg) a nikoliv též se zřením na ujetou vzdálenost, patrno, že znesnadnil nejvíce dopravu na vzdálenosti blízké, kde v některých případech (na př. u tř. B na vzdálenost 10 km) činí az 33 celkové sazby. Z důvodů soutěže, kterou drahám n malé vzdálenosti činily povozy silniční, při větších pal. vzdálenostech (zejména ve společných stanicích) cizí dráhy, bylo v přečetných případech povolen v rozličných formách snížení, mnohdy i úplné zru- šení těchto poplatků; ovšem že i důvody povahy národohospodářské (zabránění, aby ztěžován neby exporů) vyžadovaly četných úchylek od pravidla a tal jeví se dnes rouhrn ustanovení o staničním po- platku jako opravdový, téměř neproniknutelný chaos; že ne věci na prospěch, jest samozřejmo.

kg km

14 article

Důležitý úkol, jako doposud, připadal i v minu- lém roce tak zv. refakcím, jimiž v tomto smyslu vy- rozumíváme pro určitá výrobní odvětví jednotně upra- vené tarifové výhody většího rozsahu. Do obdob r. 1906 spadí zrušení známé sladové refakce. jejíž platnost Eoncem února 1906 vypršela. Zrušen této důležité, na útraty státní po drahná léta povo- lované sazební refakce při exportu sladu (30 h n vzdálenosti 81—150 km, 50 h na 100 kg na vzdá- lenosti větší), stalo se v dohodě s Německem, jež se, aby nerušilo rozpjeli nových cel mezi ječmenem a sladem, oproti tomu zavázalo, po dobu platnost nové obchodní smlouvy neměniti dosavadního po měru mezi sazbami, platicími na jmenované před- měty.

Německo km kg

15 article

Důležité změny doznala refakce lihová, poskylo vavší- doposud velmi značných tarifních slev k po silnění lihové produkce zemí severních na odbylištích v alpských zemích vůči routěži uherské, na odby. tištích zahraničních pak hlavně vůči scutěži ruské a německé. Rozporů, ve příčině oprávněnosti a rez sahu této refakce mezi jednotlivými skupinami liho varskými vzniknuvších, záhy použily soukrom dráhy k tomu, že prolongací této důležitě refakc činily značné obtíže; leprve k zakročení interesent — i pražská obchodní komora podala ve věci tt minist. železnic zvláštní pamětní spis — byla tato jen do konce března 1906 publikovaná refakce, pro- dloužena nezměněně až do konce s rpna 1906; p této době byla vyhlášena, byvši pozměněna ve zřejmý neprospěch zvláště českého průmyslu lihovar- ského, odnětím mnohých, dosud platnýchi výhod s platností do konce srpna 1907; celkový ráz po- změněné refakce jest zvýšení sazeb exportních asi o 20—25 K, sazeb relací domácích o 50—60 K n vagoně; příjmové plus, jež rak. drahám ze změny této vzejde, páčí se ročně asi na 80.000 K.“.) Nynější úprava není ovšem definitivní, naopak, lze dle prohlášení soukromých drah důvodně sou diti, že po uplynutí platnosti této refakce dojde k ještě většímu její zmenšení. *) Část I. viz »N. L.« č. 22. Srov. mě články: „Relace lihová v „N. L.“ z 1. března 1906 a „Nová lihová re fakce“ v „N. L.“ z 8. září 1906.

16 article Obohod

Obohod Nepřízeň Vídně vůči českým lihovarům zřejmě dokumentována i odnětím dosavadní dlouholeté tari fové výhody, spočívající v poskytování nižší třídy při dovozu lihu surového do rafinerií v zásilkách nejméně 5 tunových na českých tralích státních drah (polož. 132. přípojku I. k místním tarifům c.k stát. drah, část II., seš. 1). Celkem v rozsahu nezměněném kyla v r. 190e republikována známá zelakce mlynářská, poskytujíe — nestejnoměrně rozdělených — tarifních výhod dopravu obilí a mlýnských výrobků. Pro potíže, jež při poskytnutí této refakce činil do té doby nepostátněná soverní dráha F. bylo pro hlášení její opozděno potud, že byla publikována (ovšem se zpětnou platností od 1. ledna 1906) koncem března a to ve příčině tabulek IV. a) (úlevy na pšenici, žito atd. z haličských stanic) a F—n (na melivo z těchže stanic) nikoliv pro celý rok 1900 nýbrž pouze s platností do konce června 1906; doda tečné prodloužení tčchto úlev (do konce r. 1906) stal se pak zvláštní vyhláškou. Současně s uveřejněnín mlynářské refakce snížen staniční poplatek při zá- silkách obilních, na něž platila tato refakce, se na 2 h per 100 kg- Otázka konečné úpravy tarifů na obilí a melive v poslední době znovu opět vystupuje silněji v po- předí a jest proto snad nedaleka doba, kdy i tato dnešním tržebním a výrobním poměrům nevyhovu- jící relakce dozná konečně žádoucí změny a úpravy

Vídeň kg

17 article

Jednak pro odpor kruhů obchodních, jednak pro odpor soukromých drah, jež poukazovaly n příznivou úrodu r. 1905, byl obvyklý nouzový tari na dopravu krmiv a steliva do obcí nouzí stížených velmi značně, zvlášť pokud se týká výhod, dosud soukromými drahami povolovaných, pozměněn a t ovšem v neprospěch rolnictva; nejen že Byly četn dosavadní úlevy odňaty, nýbrž i území jeho platnosti obmezením na několil určitých soudních okresů, značně zmenšeno. Úsilí minist, železnic, svolavšíh ve věci zvláštní anketu, aby soukromě dráhy pohnuty byly ku povolnosti, se nezdařilo; tím se také i vy hlášení této refakce, platící od 1. ledna do konc. června 1906, značně opozdilo. Netřeba podotýkati že se odepřením obvyklých slev na soukromých dr hách dosavadní nesrovnalosti, vyplývající z toho,z státní dráhy ze svých nízkých tarifů povolovaly větš slevy, než dráhy soukromé ze svých vyšších tarifo ještě značně přiostřily. Pokud se týče c. k. státnícl drah, dlužno podolknouti, že dle této refakce účtovaly v dopravě otrub a pokrutin při zá silkách polovagonových tř. B, plnovagonových tř. C v dopravě ostatních obvyklých krmiv a steliv u z silek polovag. tř. C, u plnovag. (nejnižší) výj. tarif ll

18 article

S platností od 1. prosince 1905 do konce listo padu 1906 byla, jako obyčejně, republikována tal zv. uherská zefakce, poskytující značných sazebnícl úlev pro určité třídy i určitě vyjmenované zbož (na př. borax, máslo, margarin, barviva, příze, sví čky, kůže, semena, atd) v dopravě s uherským stanicemi. Refakci tuto, jež při netečnosti interesentů přímých přichází k dobru nejvíce špeditérům, nelze dosti důtklivě doporučiti pozornosti též našich trans portérů. Slovy, touto refakcí povolované, mají pů- vod v soulčžním zápase uherských státních dral (zvláště ve příčině linie Marchek—Pešť) b dunai skou paroplavbou a jest proto refakce tato vázáno zásadně na podmínku, že bylo v době od 1. březn do konce listopadu podáno k dopravě třikrát toli zboží refakcí touto zvýhodněného, a to v témž do pravním směru, než v období zimním, čímž se maj transportenti donucovati, aby v době olevření plavh dunajské (z jara, v létě a na podzim) dopravoval své zásilky po dráze. Kromě naznačených velkých relakci byla ovšen provedena na poli tariíním i přečetná jiná důležii opatření; o pestrosti a mnohosti jejich svědčí již počet tarifních položek, uveřejněných v roce 190 v úřad. Věstníku; koncení roku (1906) dosahuje sluš ného čísla 2818, což ovšem vzhledem k tomu, ž v jediné položce bývá mnohdy publikován veliký po čet sazeb, ve příčině mnoha staničních relací, repre sentuje samo o sobě mnoho desítek tisíc zvláště vy hlášených sazeb. Tedy chaos dokonalý! Ve stati následující budiž vzpomenuto někte rých z nejpřednějších konkretních tarifních opatřen

Pešť

19 article

O. Schmied. Z thů peněžních (24. ledna). Dnešní bursy obchodovaly za smýšlení opětně značně zpevněného ač tento ráz nebyl všeobecný. Zpráva o americkém trhu železářském nezní tentokráte příliš příznivě to poněkud rozladilo vzhledem k tomu, že až dosu nebezpečí situace v Americe spatřováno jen v bur sovní spekulaci. Praha. Průběh dnešní bursy byl klidný placeno za 4% kom. dl. a želez. úpisy král. zemsk banky K 97.45 a za akcie Rakousko uberské banky K 1788.50. Dále podáváno za akcie: Strojírny Dan kovy K 475.50. Podolské cementárny K 205.— První českomoravské strojírny K 845.—, Králo- hradeckého úvěrního ústavu K 446.— peníze. Vídeň. Na začáteční burse panovala s ohle dem na příznivé vývody ministra financi příznivá nálada. Přes slabé zprávy z Londýna a Nového Yorku panovala poptávka po akciích Lloydu, magne- sitových a ubelnodolných. V kulise těšily se zájmu kreditky, akcie státní dráhy a alpinky. Naproti tomu lombardy byly stísněny. Na polední burse obcho v kulise potrval a úroveň kursů se celkem upevnila Zvláště unionky a akcie banky pro země rakousk byly vyšší. Ve šraňku uhlářské akcie stouply. Tr k ukládání byl klidný. Na eskomplním trhu stav pe něz nezměněn 41/1—43/80. Berlín. Na dnešní burse rozladil sestup kursů amerických hodnot na novo místní spekulaci i spekulující obecenstvo, které včera svými kupním zakázkami nemálo přispělo k oživení obchodu. Te měř ve všech oddílech podnikány prodeje. Nejvíc dotčena byla skupina akcií báňských a trh kasovní který až na nepatrné výjimky vykazuje po většině 1 až 3% oslabení kursů. Z dopravních podniků akcie amerických společností značně nižší. Větš ztráty kursové utrpěly lombardy vlivem pařížských prodejů. Ruské titry s počátku slabší ku kone bursy pevnější. Soukromý diskont zlevnil o 1/% na 41/29%.

O Schmied dan Lloyd Amerika Praha Rakousko Krát Vídeň Londýn Nový York Berlín úvěrní ústav

20 article

Bavlna. Právě vydaná zpráva dozorčího úřadu novoyorského, která zabírá stav do 16. ledna, kon- statuje, že do 16. ledna t. r. bylo semen zbaveno 12.167.873 bal. bavlny proti 9,989. 037 roku 1906 12.767.600 r. 1905. Význam této zprávy ocenili jsmo již v poslední tržní úvaze, kde uvedeno, že se čeká výsledek odsemeňování 12. 2 mil. bal „Obzor národoliospodářský“ zahájil vydaným právě sešitení XII. ročník. Prvé číslo přináší studi pref. dra. A. Brála „Vysoké učení obchodní““, dra R. Pilbauera „Závazné pojišťování maloživno stenské“, dra. K. Viškovského „Zdražování po travin“, dále bohaté zprávy, cenné rozhledy hospo dářské, finanční a sociální. Přehledem po literatuř sešit ukončen. „Obzor národohospodářský“ dobyl za redakce p. dra. Grubra tvým vážným a cenným obcahem zaslouženě čestného jména a nemusím tedy ani našim čtenářům revui opětně tuto dop ručovati. Roční předplatně K 10.—, vydavatel J. Ouc v Praze.

A Brála R Pilbauer K Viškovský Praha

21 article

Plonární schůze poradnílio sboru pro zvelebován živností při ministerstvu obchodu byla za předsed- nictví ministra dra. Fořta konána dne 22. t. m. trvala téměř 5 hodin. Ve zprávách o zvelebování, živ- ností v r. 1906, kteréž podali dvorní rada JUDr. Brey- cha a sekční chef Exner, byla konstatována vynika- jící činnost pražského ústavu pro zvelebování živností a uvedeno, že pražský ústav v nejednom směru razí s úspěchem nové dráhy a dává tak příkla ostatním ústavům pro zvelebování živností v říši. Posl. Einspinner v debatě na to se rozvinuvší kladl důraz na samostatnost jednotlivých ústavů a žádal jich vydatnější podporu; ve příčině akce vídeňské Služby pro zvelebování živností, požadoval různé změny. Z českých členů poradního sboru zasáhl do debaty nejprve posl. dr. Šílený, jenž vylíčil potřeby živnostenské akce na Moravě, a požadoval, aby ve Službě pro zvelebování živností byl dostatek českých a češtiny znalých úřadníků, jakož i aby při sjezdech ústavů pro zvelebování živností byli zastoupeni také příslušní referenti zemských výborů; náměstek sekre- táře pražské obch. komory dr. Schuster žádal za vydání souborných zpráv o činnosti státní akce též v ostatních řečech, zejména v jazyku českém akcentoval samostatnost jednotlivých úslavů a dotk se některých aktuálních problémů. Bar. Bataglia stě- žoval si na zanedbávání polského živlu. Dvorní rad

JUDr Brea Exner Posl doktor Schuster Morava pražský ústav

22 article

Müller zabýval se kompeteněními hranicemi mini- sterstev obchodu a vyučování. Když se byla ještě řada řečníků vystřídala, precisoval k závěrku schůze ministr dr. Fořt své stanovisko k různým dotazům, zvláště ve příčině sekčním chefem Exnerem doporu- čovaného zřízení „Úradu pro průmysl, živnosti domácký průmysl“, kterýžto podnět chce předložit nové „živnostenské radě“ při ministerstvu obchodu již v život vyvolá, jakmile živnostenská novela dojde schválení. Živnostenská rada vezme podnět ten, čelíc k dalšímu vybudování Služby pro zvelepování živnost zajisté ochotně v úvahu. Jednomyslně přijaty návrhy na zvýšení státní dotace pro zvelebování živností vydatnější podporu ústavů pro zvelebování živnost v jednotlivých královstvích a zemích. S uspokojením vzato na vědomí, že říšské ministerstvo vojenstv hodlá přistoupiti k postupnému zvyšování kvoty 25 vojenských dodávek obuvi a zboží z kůže, vyhražených maloživnostenským družstvům a společenstvům. — Celkový rozpočet státní dotaze pro zvelebování živ- ností na r. 1907 obnáší 782.950 K, z toho připadá na jednotlivé ústavy pro zvelebování živností 94.500 kor., na opatřování strojů 80.000 K, na učednické výstavy a besídky 19.000 K, na svépomocná družstvn živnostenská 62.800 K, na zvelebování jednotlivých živn. odvětví 45.000 K, ostatek na Službu c. k. mim- sterstva obchodu ve Vídni a její podniky ve Vídná i mimo Vídeň.

Müller Fořt Exner Vídeň

23 article

Četní průmyslníci, finančníci a zástupci vědy v Americe proslovili mínění, že je na místě opatrnos! v posuzování situace. K tomu přistupuje ještě boj mez Rooseveltem a trusty, a jehož hlavním bojištěm jes trh cenných papírů. Také zvýšení lombardního úroku francouzské banky, které bylo předem namířeno pro spekulaci s „amerikány“, nezůstalo boz účinku, vzbu- zujíc snahu, zmenšiti závazky v amerických hodno- tách. Kolísání však nevychází z burs evropskýcb nýbrž z Nov. Yorku, kde boj obou stran jest nejprudč a kde každého dne kursy značně kolísají. Kabelon depeše o průběhu novoyorské bursy sledovány jsou v Evropě s největším napjetím a staly se důležilým momentem pro utváření se smýšlení všech burs.

York Evropa

24 article

Nová cementárna. Jak se proslýchá, v průmyslo- vých kruzích zamýšlí se utvoření společnosti pro vý- robu cementu pod firmou „Anglo-Austrian Cemen Company“ za účastenství vídeňské jedné banky Společnost zužitkovala by patent na výrobu strusko vého cementu a zřídila by továrny v Těšíně, Servol u Terstu a Řešici. Koncese bude co nejdříve udělena Výroha surového železa v Německu. Dle vyše- tření Spolku německých železářských a ocelářských průmyslníků obnášela výroba surového železa v pro- sinci 1906 celkem 1,069.638 tun oproti 1,061.572 tun v listovadu 1906 a 1,029.084 tun v prosinci 1905 Výroba v prosinci 1906 rozdělovala se na jednotliv druhy, takže (cifry za prosinec 1905 v závorce) vy- robeno bylo v tunách: litinové surové železo 180.26. (176.833), bessemerské surové železe 42.753 (38.433) Thomasovo surové železo 698.244 (655.333), pudlo vané surové železo 67.784 (82.976). Celková výrob surového železa v Německu a Lucemburku činil v r. 1906 12,478.067 tun oproti 10,987.623 v roce 190 a 8,520.132 tun v r. 1900. Emise v Německu. Emisni činnost byla v Ně mecku v minulém roce velmi silná a průmyslo rozvoj měl za následek rozšiřování výroby a zaklá dání nových podniků, k čemuž bylo nutno předse vzlti četná zvýšení kapitálu. Následující tabulka uka zuje emisní činnost v Německu v roce 1906 a v roce předešlém

Thomasův Lucemburk Těšín Servol Terst Německo Austrian Cemen Company

25 article

1905 1906 miliony marek hodnoty nom. kurs. nom. kurs. státní půjčka . . 637.— 638.12 428.80 429.60 komunální půjčka . 346 83 347.— 258.83 257 4 zástavní listy . . 500— 500.— 569 49 563.49 průmyslové oglig. . 182 27 18310 114.06 115.2 bankovní akcie . . 184.19 282 19 116.83 146.50 průmyslové akcie . 390.94 653.80 309.18 552. 09 Celková suma emisí 2838 mil. marek zůstává za cifrou roku loňského 3091 mil. marek. Vysvětlujes značnými emisemi ruské renty v roce 1905. Oproti tomu emise německých hodnot činily v roce 190 2617 mil. marek, t. j. o 585 mil. marek více než A roce 1905. Ankela o uzávěrkách mouky na dlouhé lhůly. V ministerstvu orby konána bude v druhé polovin příštího měsíce ohlášená již anketa o uzavírání do- dávek mouky na dlouhé lhůty. Zemědělským radám zaslány již dolazníky, ve kterých dává se místo dis- kusi o působení takových uzávěrek na dlouhé lhůty na rakouský průmysl mlynářský.

26 article

Dohoda warnsdorfských manipulantů bavlnář- ských v podmínkách prodejových. Jodnání manipu- lantů warnsdorfských blíží se dle zprávy „Frdbl.“ ke konci. Jak známo, sjednali warnsdoríští továrníci b- vlněného zboží, jakož i warnsdoriští barvíři dohodu o prodejových podmínkách za vedení Úvěrního ústav vídeňského, resp. české eskomptní banky. Nové pod- mínky manipulantů budou celkem shodny s podmín kami uvedených dvou skupin. Vedení rovněž převezme vídeňská banka. Zúčastněny budou firmy: L. Gutt- mann, Fischer a Grünhut, J. Schnitzer a synové Frankl a Kick, Bedř. Löwy, J. Karpeles, Jindř. Riegerl Jos. Hocke, vesměs ve Warnsdorfu, dále Bratří Krau- sové v Rumburku, L. Weiner a synové ve Vídni, M Elias v Pešti. Německé paroplavební společnosti Jak oznamují říšsko-německé listy, docílil Severoněmecký Lloyd v r. 1906 hrubého zisku 36 (+3) mil. mk. Odpisy budou činiti 16 mil. mk. oproti 15.9 mil. vr 1905. Dále poukázáno bude obnovovacímu fondu mil. mk. Dividenda bude obnášeti bezpochyby 8tt (714 v roce předešlém) procent. — Dozorčí rada linie

Frdbl L Gutt Fischer Grünhut J Schnitzer Frankl kick Bedř Löw J Karpeles Jindřichův Hocke Krau L Weiner Elias Pearl Jos Warnsdorf Rumburk Vídeň Pešť úvěrní ústav

27 article

Hamburk—Amerika navrhuje rozdělování divi dendy 10 proc. oproti 11 proc. v roce předešlém. Čistý zisk bude obnášeti asi 32 mil. mk. Reservnímu Iondu mimo to přibylo 6 mil. jako ažio ze zvýšení kapitálu. Asi 21 mil. mk. použito bude na odpisy a pro reserv fondy. Pokles kursů amerických hodnot. Po delší dobu již pozornost všech evropských burs obrácena jest k Novému Yorku. Situace na tamější burse jest ne- obyčejně napjatá, a nutí k značným realisacím, kter srážejí kursy hodnot. Pokles nastaí v době, kdy napjetí na trhu peněz, které bylc jistě jednou z hlavních příčin abnormálního stavu peněžního trhu, polevilo, ba skoro úplně zmizelo. Změny, které nastaly od počátku roku v kursech hlavních novoyorských hod- not, ukazuje foto sestavení, jež přinášejí vídeňské koncem 1906 nyní pokles Canada Pacific . . . . 193 75 186.50 6.95 Northern- Pacific . . . . 186.— 153.75 32.25 1.12

Pacifik Hamburk Amerika Nový York Kanada NorthernPacifik

28 article

Ocelářský trust . . . . 4812 47.— Erie . . . . . . . . 43.25. 39.38 Reading. dráha . . . . 133.75 127.92 5.83 Baltimore- Ohio . . . . 120.92 117.25 3.67 Poklesy jsou zvláště u jednotlivých železničních hodnot, jež jsou spekulací nejvíce oblíbeny, největší. Evropa jest při tom citelně dotčena; jest na př. zná me, že akcie dráhy Canada—Pacific nalézají se ve velkém počtu v Německu, kdežto akcie Northern—Pacific byly zvláště v Anglii kupovány. U obou těchto hodnot na- stal dosti značný pokles kursu a prodeje byly v po- sledních dnech rázu značně naléhavého, čímž rychlost poklesu byla jen stupňována, Rozvoj roku 1906 byl pro americké dráhy skvělý a zařízení drah nedo- stačovalo nikterak potřebám dopravy. Proto bylv mnohé dráhy nuceny k velkým investicím a dle od- hadu známého finančníka Jamesa J. Hůla budou dráhy nuceny v příštích pěti letech věnovati v každém roce 1100 milionů dolarů svého kapitálu k doplnění své výzbroje. Také v roce 1906 obnášely investice amerických drah již 800 mil. dolarů, z čehož při- padalo 200 mil. dol. na nové stavby železniční. Jsou to obrovské sumy, jichž opatření musí v Americe působiti obtíže. Kapitál Spoj. států nestačí a tak nutno lákati evropský kapitál. Všechny evropské bursy jsou zaplaveny americkými hodnotami. Zprávy ze Spoj. států shodují se také v tom, že nebezpečí nelze spa- třovati ani tak v průmyslové, jako ve finanční situací. Z amerického trhu železářského. „Iron Age“ píše: Určité známky poukazují na to, že prodavači surového železa se snaží, zajistiti si uzávěrky na prompinía brzké dodání. To platí zvláště o newyorském trhu.

J Hůla Erie Reading Baltimore Ohio Evropa Kanada Pacifik Německo Anglie Amerika Northern Pacifik Iron Age

29 article

Byly již přijaty nejnižší ceny; nenastane-li špatné počasí, bude nedostatek surového železa odstraněn. Zásilky z Birminghamu (Alabama) pokračují v nej- rychlejím tempu. Cizí surové železo dochází ve vět- ších množstvích, avšak počítá se všeobecně na to, že dovoz brzo přestane. Na druhé pololetí uzavírají se obchody ve značném rozsahu, nelze však nepozo- rovati, že převládá víc a více snaha, sledovati opatrný postup. Uzávěrky hotové ocoli jsou značné. Vyhlídky obchodní pro stavební ocel jsou mnohoslibné. Dobrý obchod jest u bílých plechů.

Birmingham Alaba

30 article

Protest směneční při úpadku. Vídeňské listy oznamují tento zajímavý případ: Kterási banka byla nucena protestovati dvě směnky. Notář neprovedl protest u domiciliata, který upadl mezitím v kon- kurs, nýbrž u správce úpadkové podstaty. Směneční žaloby proti akceptantovi podané (o vydání plateh- ního rozkazu) byly však příslušným obchodním sou- dem zamítnuty, protože náslodkem neprovedeně zá- konné protestace u domiciliata odpadnul směneční nárok také proti oběma akceptantům. Rozhodnutí soudu opírá se o nález nejv, soudního dvoru (Kn. jud. č. 812), dle něhož nutno v případu, že na jmění akceptanta (domiciliata, vydavatele vlastní směnky) vyhlášen úpadek, nutno pro neplacení proleslovati u kridatáře. Vyhlášení úpadku nemění proto ničeho na osobě protestanta, protože vyhlášení úpadku není zřejmo ze směnky. Správce podstaty není zástupcem dlužníka, nýbrž věřitelů. Dlužník je schopen k práv- ním činům — nemůže pouze platiti z prostředků úpadkové podstaty Spojené státy 1906. „B. T.“ sděluje v novo- yorské zprávě: Statistiky, týkající se hospodářského života Spojených států r. 1906, podávají skvělý obraz.

Kněžná spojený stát

31 article

Úhrn odůčtování bankovních byl o 112% vyšší roku 1905. Hrubé příjmy drah činily v prvých deseti mě- sících 1.244.858.670 dol. proti 1.017,589.617 dol. v tomže občobí 1905, čistě příjmy pak 400.38 proti 382.71 mil. dol. Státmí pokladna přijala na clech 35, na daních 18 mil, dol. více než 1905 a poštovní správa docilila příjmového vzestupu o 1512 mil. dol. Úpadků bylo 10.718 proti 11.620 roku 1905 (úhrn závazků činil však 120.57 mil. dol. proti 102.67 mil. dol.). Zvláště postiženy byly společnosti pojišťovaci katastrofou v San Francisku. Produkce 1906 dána těmito čísly: Kukuřice sklizeno 2927.41 mil. bushelů proti 2707.99 r. 1905, pšenice 735.26 proti 692.79 mil. b, bavlny 12.750 proti 11.345, surového že- leza vyrobeno 25.35 mil. t. proti 23 mil. t., mědi 974.500.000 lib. proti 925 mil. lib, zlata 99.11 mil. dol. proti 88.18 mil. dol., stříbra 56.18 mil. unci proti 56.1 mil, Sít železniční vzrostla o 6067 mil., dráhy objednaly 5600 lokomotiv, 309.500 vozů ná- kladních a 3400 osobních. Vývoz dosáhl 1807 mil, dol., o 120 mil, dol. více než r. 1905. Vývoz to- varů stoupnul z 30% celého vývozu r. 1905 n 43% roku 1906 Kartely v Uhrách. Uherský poslanec Lazar žádal, aby kartelům postavena byla hráz a aby vláda byla zmocněna, clo buď zastaviti nebo snížiti, kdyby ceny nástedkem kartelů sfouply v takové míře, že by byly vyšší, než v celní cizině. Na to odpověděl ve sněmovně m.-p. dr. Wekerle, že kartely všeobecně mohou býti ceny zvýšeny pouze polud, pokud sahá celní ochrana.

Sítá Lazar doktor Wekerle San Francisko Uhry

32 article

Slav trhu s kávou obrací k sobě stale značnou pozornost. Po prudkém sestupu týdne předchozího se ceny nyní opět na vůdčích trzích o něco zotavily. zvláště následkem zmenšení brasilského dovozu, byt ne příliš značného; nicméně jest zřejmo, že daný stav budí i v Brasilii značné znepokojení. O nové fasi valorisačních snah kávových brasilské vlády sděluje zpráva »Fr. Zine: V Antverpách vycházející »Anvers Bourse« píše, že stát Sao Paolo konsignuje do Antverp 500 000—1,001.000 pytlů kávy; na kávu tuto skytiy zálohu firmy Burge a spol. a J. Wegimont. Má se za to, že tuto operaci, která vyžaduje asi 50 mil. fr., financuje Belgická národní banka, která s zabývá lombardem zboží. Nutno vyčkati, potvrdí-li se tato zpráva. Zřejmo jest z ní zatím zvláště, že stát Sao Paolo využívá všech prostředků, aby chráni ceny kávy. Nová expositura Pražské úvěrní banky v Pra- ze v Haliči. Ve včérejším sezení správní rady bylo usneseno zříditi exposituru v Brodech (Halič), jež účtovati bude s filiálkou ve Lvově, jí přímo pod- listy:

Zine J Wegimont Brasilia Francie Antverpy Halič Brod Lvov Anver Bours Burge a společenský belgický národní banka úvěrní banka Sao Paola

33 article

léhajie. Trhy peněžní. Vídeňská bursa

34 article

Závěročné kursy 24. ledna 23. ledna 99 15 39 20 100.10 100 15 99.15 99. 15 100.10 100.15 117.20 117. 2 99 30 99 35 8940 89.45 114.30 114 40 95.80 95 80 84.70 84 80 84.70 84 80

30

35 article

Renty: 4procentní papírová květnová . . 1 2procentní » únorová . . 4procentní stříbrná lednová . . . 42procentní , dubnová . . Bprocentní zlatá rakouská . . . 4procentní korunová rakouská . . 41/zprocentní korunová (invest). . 4procentní zlatá uberská . . . . 4procentní korunová uherská . . B1/2procentní kor. (invest.) uher.. ruská půjčka . . Zástavní listy 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 4proc žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 3lzproc. Hypot. banky kr. českého

B 1

36 article

99.25 99.40 99.40 99.40 999.70 39 70 91. 90