Ročník XXXXVII.

V Praze, v pátek dne 25. ledna 1907.

Číslo 25.

Na ranní a odpel. Histy předplácí nei v Praze v administruci a měsie . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvejí dontškou za měsle n divi lata . . . . 7 K 50h ve flislkách: na něsíe . . . . . . 2 K 00 Poštou: n vr iia . . . . 9 K o s dvojí zásilkou na nřske rrt lla . . . .n k e

Před hodinou dvanáctou. Tři neb nanejvýše ještě čtyři dny jsou vyměřeny vídeňskému parlamentu, potom císařským slovem mu učiněn bude konec .. Jaký mu na hrob do kamene vryt bude epitaf, nevíme, však pochlebná to sotva budou slova, jež zastkví se na jeho náhrobku. Ba jsou soudcové více než přísní, kteří by ničehož proti tomu neměli, kdyby mu k od- počinku věčnému vyhledáno bylo místo mimo hřbitov posvěcený. Však nespravedlivé bylo by takovéto jednání, nespravedlností kamení metati po ubohém, jenž při nejlepší vůli nemohl byti jiným, než jak jej utvářily poměry. Nežalujte na parlament, neobviňujte sbor mužů, mezi nimiž byla nemalá řada vynika- jících talentů a politiků, již za jiných okol- ností a v jiných zemích byli by se skvěl ve sboru zářivých zjevů jako hvězdy první velikosti, ale žalujte na zlý osud, který tutc říši v posledním věku byl stihal a jejž po máhali strojiti zcela jiní činitelové, než jsou ti, jimž zůstaveno smutné, bědné dědictví a těžký úkol, napraviti, co průběhem desítiletí kratkozrakostí i mizerností bylo zkaženo. Třeba míti na mysli, že v této říši není dosud definitivně vyřízena otázka, jaký že má míti říše ta státoprávní tvar, že nejsou položeny pevně a bezpečně pilíře, jež mají nésti ústrojí státní a že tedy těžko zařizovati se účelně a příjemně v budově, jež nejen že není dosud kryta střechou, nýbrž jejíž zdivo na svých vratkých základech stále se chvěje Nepodobá li se tato říše starému domu, jenž proto jen se nezboří, že budovy v levo i v pravo brání mu zhroutiti se ve hromadu kamení a rumu? A upravujte v domě ta kovém salony a nuťte věčně strachy se tetelící nájemníky, aby se cítili v něm šťastni!

Ne neschopnost, ne mravní nedostateč nost, jak se tvrdilo, byla příčinou neúspěchů tohoto parlamentu, ale hřichy vlád průbě hem půl stoleti se vystřídavších, jichž pří znakem byla slabost a z té rodicí se ne upřímnost oproti všem. V příčině té ničím nelišil se dr. Körber od Gautsche a Gautsch ničím od barona Becka. Jenom se sami mermomocí klamati nechtějme. Nynější chef vlády teprve těchto dnů pronesl slovo, jež jako světelný elektrický oblouček ozářilo situaci. Prohlásil v panské sněmovně, že v této říši jiná nemůže se dě- lati politika, než politika kompromisu. Kdo by nepátral hloub a nevyvodil dů- sledky z tohoto výroku, snad by v dobráctví panu baronu Beckovi přisvědčil. Je to při rozeno, že ve státě, v němž žije několik ná rodů, s různými názory a různým přesvěd čením, nedá se dělati politika jednoho proti ostatním, naopak, je třeba shody, a aby t bylo docíleno, je nutno, by každý ze stat ních činitelů jistou část svých práv obětoval v zájmu celku. Však děje se tak v Ra kousku? Zřekli se zde Němci skutečně něčeho ze svých, průběhem doby urvaných přednost a privilejí? Mají nejmenší chuti obětovat něčeho z té své tak zvané državy ti, kteř sebrali všechno, kde se co dalo, a kteř všecken ten odvěký lup dnes prohlašují za svůj majetek? Chce snad pan baron Beck, aby »v zájmu celku« obětovali i to poslední, co ve své žebrácké torbičce mají národové ostatní ? Proč Němcům pan baron Beck tak dů- tklivě to nekáže jako nám? Proč kompromis má býti ve všem a všude uzavírán jen na účet a škodu národů neněmeckých, zejména na účet náš? Proč nehřmí přesyceným Němcům do duše, co jest jejich povinností nýbrž naopak, seslabuje akci naši stále po ukazováním na pana Prada a na jeho ne vrlost a nespokojenost? Kompromis!

Týž na spravedlivém podkladě uzavřen může býti jen tehdy, když ten, kdo mnoho má, mnoho obětuje, a nic ten, kdo nemá nic. Však baron Beck, kdykoli Němci posta vili si hlavu, nutil nás, abychom my v zájmu státoprávním obětovali ne výsady, ale čas své národní existence. Baron Beck zapomněl, učiniv citovaný námi výrok, říci, jak se zachovati hodlá bude-li se některý ze zúčastněných zdráhati přinésti kompromisu oběť, konkretně řečeno co učiní, budou li Němci odmítati jakýkol apel, aby z přebytků výsad, v nichž se topí něčeho se vzdali, a naopak budou-li, jako sku tečně činí, ještě větších a cennějších se do- máhati privilejí, na úkor ne pouze národů slovanských, nýbrž na škodu říše? Tuto otázku nechť baron Beck zodpoví. Ke kompromisu je zapotřebí ochoty vůle všech zúčastněných; jakmile některý z nich spoluúčast tuto odepře, je po kom- promisu a pak nezbytně dojíti musí k boji. A je na boj baron Beck připraven chystá se k němu? Pochybujeme o tom velice. Naopak je zatížen chybou, na niž labo rovali téměř všichni jeho předchůdci: jest neznalý poměrů a následkem toho vznáší se stále v ethéru na křídlech ničím neodů- vodněného optimismu. Je mu všechno ma- ličkostí, hračkou, každá obtíž snadno překo- natelnou.

Byl ovšem provázen dosud zvláštním štěstím a to učinilo jej důvěřivým. Však va rujeme jej, aby nepřenášel dosavadní pří jemné zkušenosti své na úkoly, jež má ještě před sebou. Přes národnostní otázku v Če- chách klopýtlo dosud 90 procent všech »kon- stitučních« ministerstev v tomto státě, nikoli ale vinou snad české nesnášelivosti a umí- něnosti. Nebyla to česká lebka, jež vzpírala se jakékoli dohodě, ale byli to vždy a ve všem Němci, kteří svým ne a ne zavlekli tuto říši do bahna, v němž se topí. A proto u Němců musí zakiepat a velmi energicky o to se pokusit, aby mu bylo ote- vřeno. My Čechové restringovali program svůj na nepatrnosti, že jakýkoli ústup další znamenal by obětovati existenční podmínky národa. My za mez, kterou posunuli jsme tak do zadu, že dále to absolutně nejde, odvážiti se nesmíme, nechceme-li vůbec jako národ abdikovati. — — — Hodina dvanáctá se blíží. A tím uza- vřena bude episoda v soudobých dějinách této říše, ne sice zvlášť významná, ale dosti zajímavá. Episodou touto skončí období parlamentu výsadního a ve třech měsícính nastoupí na konstituční prestol na vídeňském Franzensringu parlament neprivilegovaný dle šablonovitého rčení, však de facto plný vý- sad národnostních a s rázem stavovštějším snad, než byl parlament, jemuž té chvíle dochází dech.

Nás neoklame nikdo enthusiasmem pro všeobecné hlasovací právo, jež ku podivu všeho politického světa objevil se pojednou tam, kde se to nejméně očekávalo. Víme velmi dobře, že tu rozhodovaly pohnutky jiné, než faible pro demokratismus, že o to šlo, posunouti těžisko sněmovny poslanecké z národnostního podkladu na podklad zájmů třídních a ekonomických. Jinak řečeno, od- dávají se rozhodující kruhy naději, že v no- vém parlamentu Rakousku domněle nebez- pečná myšlenka národnostní bude valně se- slabena. Však kalkulace ta má velkou díru. Pan baron Beck a ti, v jejichž zájmu jedná, záhy se o tom přesvědčí. Otázka na- rodnostní nepoloží se příštím týdnem s ny- nějším parlamentem ve hrob, nýbrž žíti bude dále a jak pevně jsme přesvědčeni, životem novým a svěžejším. A žíti bude i bez kom- promisu, naopak vzepře se jakémukoli po kusu ujednati kompromis takový, na jaký by ochotni byli přistoupiti Němci a s nim snad též — baron Beck.

Zbraně orgánu české strany agrarní Včera ráno nuceni jsme byli přiblti nále- žitým způsobem nepravdomluvnost orgánu české strany sgrární, který opovážil se sáhnouti na náš článek »Do nových poměrů« (Z kruhů intelligence) rukou falsatora, ne snad jenom z účelem pouhého překrucování fakt a slov v něm obsažených, nýbrž aby do něho vložil myšlenky. obraty a slovná tvrzení, kteráž nejsou v něm aní z daleka naznačena, nýbrž naopak jsou pra- vým, nejkrajnějším opakem toho, co v článku skutečně obsaženo. Obmezili jsme se včera na pouhé vyvráceni neslýchaného pokusu v agrár- ním orgánu, jenž na základě článku, pocházejl cího od člena mladší inteligence, tvrdí že se jedná v článku o nabídku spojenectvi, učiněnou od národní strany svobodomyslné inter nacionální straně sociálně-demokratické, Adlerov- cům atp. I kdyby skutečně v řečené ú vaze, nás uveřejněné, bylo něco, co by i jen slůvkem a třeba jen z daleka připouštělo podobný výklad nebo důsledek, jest jasno, že by tako- vou nabídku přece nemohl činiti žádný člen mladší inteligence za stranu a proto »Venkov« ve zjevném vědomí této okolnosti, prohnaně vkládá za »mladší inteligenci« »mladši generaci«, aby svůj obmyslný zál ud učini věrojatnějším. Než, jak řečeno, v článku nevy- skytuje se jiné věty o soc. demokracii, než oné, kterou jsme včera ráno na vyvrácení ne- pravdivého tvrzení agrárního orgánu uvedli. Věta ta konstatuje, že se sociálně-demokratická strana nezůčastní a nemůže zúčastniti žádného volebního soustředění, že tudíž není žádného pomyšlení nějského volebního účastenství jejího s některou stranou českou, prohlašuje tudíž pravý opak tvrzení orgánu české strany agrární. Nevraceli bychom se dnes k události teto znova, kdyby týž orgán české agrární strany nebyl včera přinesl nový rozsáhlý článek, v němž svůj předvčerejší čin.

se stanoviska žurnalistických zvyklosti novinář- ské cti nepřipustný, rozvádí způsobem nových přímých tvrzení, vplétaje do nich domnělé ci- táty, dokonce uvozovkami opatřen anebo afirmativním slůvkem »výslovně« prová- zené. Otiskujeme některá zvlášť krkolomně od- vážná místa z tohoto včerejšího článku »Ven- kova«, uvedeného záhlavím »Novi »spojencie mladočeské strany«. Již začátek úvahy agrár ního listu jest klasický. Zní takto: »Poslední jednání mladočeského dramatu: spo jenství se sociálními demokraly. Vztýčená kdys hlava svobodomyslné strany sklonila se už před Jeho Veličenstvem, drem. Adlerem. Dr. Kramář za- bajil vyjednávání, mladá generace vítá je nadšeně v »Národních Listech«, a na konec podrobí se i — pan Březnovský, který dosud hrál si na zásadního odpůrce rudé internacionály. Jako kdysi Carlos Auersperg k Beustovi (I Hl) tak dnes jménem své strany volá dr. Kramář k dru. Adlerovi: »Vy jste náš otec, my vaše děti. Chraňte nás!« To znamená ovšem dovršení mlado českého pádu. V pádu tom je kus tragiky, jeji hořkost pocití jen ti, kteří patřívali k mladočesk straně od jejího vzniku, a ne ovšem oni, kteří te prve z nouze se k ní přilepili. Nejodvážnější pasus agrárního orgánu jes ovšem následující: »S fanfárami oznámil člen mladé generace svo bodomyslné strany tuto novou myšlenku udivenému světu českému! Obě ruce nabízí ve svém článku internacionalistům pro příští volby. S ohnulou šíj prosí socialistické legiony o spojenectví proti — agrárníkům a celkem vzato i ostatním stranám če ským: toliko o realistech — mlčl.e

A dále: »Dr. Adler může býti svým úspěchem spokojen Směje se také asi pod kůží mladočeským nadbíha- čům, kteří dobrovolně přihlašují se do jeho služeb V mladočeském předním orgánu všechny strany české vydány veřejnosti na posměch, toliko sociální demokraté ozáření gloriolou »silné a vyspělé org- nisace«. Takové pochvaly z těchto míst věru s nikdy dr. Adler ani ve snách nenadál. Nemůžeme jinak, než přetnouti toto nepře- tržité pásmo lži opětným poukázáním k článku mluvčího mladší generace v našem listě a znovu opakovati: jediná věta, jediná zmínka jeho o sociální demokracii zní takto: »Sociálně demokratická strana jest i svým rázem I svým programem stranou, klerá se nějakého sou- středění velebního nezúčastní a ani nemůže zúčas- niti (to není snad vlasteneckou klelbou, nýbrž pou- hým konstatováním fakta)«. Celá ostatní úvaha mluvčího mladši gene race — jediná tato poznámka o sociální demo kracii jest v něm pouze mimochodnou — zabývá se výhradně otázkou reorganisace strany svo- bodomyslné vstupem mladších pracovních sil do ní, při čemž vyslovuje se proti veškeré koncen- trační akci. Jedině v odstavci, věnovaném kon- centraci, letmo pojednává o koncentrační schop nosti drobných stran českých způsobem nejšetr- něji objektivním. Orgán strany agrární tvrdí na- proti tomu, že v článku u nás uveřejněném vy- ličovány jsou strany tyto dokonce jako „pouz parasiti“, a přes to, že článek výslovně nadepsán jakožto hlas mladší inteligence, tvrdí, že „Nár.

Listy“ zavrhujou všechny ty strany atd. atd Ano neslýchaná odvaha agrárního orgánu jde do těch groteskních konsekvencí, že mu nebylo ani dáno správně udati datum článku mladší inteligence, neboť mluví o sobotním vý- buchu „Nár. Listů“, kdežto článek, s nímž tal uboze zápolí, vyšel o den dřive. Zkrát ka „Venkov“ slovo za slovem vymysli si článek „Národních Listů“, jejž pak potírá. K označení takového novinaření. takového tiskového zastoupení politické strany není výrazu v slovníku slušného tisku a také není dosud v dějinách české publicistiky pří- kladu takového prohřešení na nejprostších po- jmech čestnosti veřejného mínění. Nejsilnější dojem z takového neslýchaného počínání jest úžas, že něco podobného jest možno- žo jest vůbec odvaha k podoh- nému činu. Je to urážka českého lidu, jehož částí jest strana agrární, domnívá-li se někdo o něm, že by se v něm mohl vyskytnouti člověk. jenž by uvěřil, že skutečně dr. Kramář volal k dru. Adlerovi: „Vy jste náš otec, my vaše děti, chraňte nás!“ a že „Nár. Listech“ člen mlade generace svobodomyslně nabízel obě ruce.

dokonce i „s fanfárami“ internacionalistům pro příští volby a že s ohnutou šíjí prosil sociali- stické legiony o spojenectví proti agrární stra ně... Proti tomu mělo by se ovšem ozvati v první řadě vedení strany agrární samo. P chybujeme sice, že pánové tito mohli schvalovat takové holé, do očí bijící olupování svých stou penců o pravdu, že by souhlasili s takovým obluzováním vlastní strany, jíž se předvádějí ja- kožto skutečnost naprosté smyšlenky o důleži- tých a dalekosáhlých zájmech politických, která se takto vrhá v omyl o politické situaci. v níž se nachází národ i konečně ona sama. Ale i když umožňují takové křiklavé řádění svého vlastního orgánu pouhým němým souhlasem tvrdime my, že unižují a uničují formu politi ckého života v Čechách způsobem, jejž nelze strpěti, poněvadž jest nesnesitelno vědomi, že něco tak nízkého odehrává se uvnitř kulturního života českého a poněvadž se tím české jmén vydává potupě, k jakéž události toho druhu ná rodnostní protivníky českých snah přímo vyzý vají!

Říšská rada.

Poslanecká sněmovna 483. schůze.

Z Vídně, 24. ledna.

(Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Byl to včera ve sněmovně rámus, když omy lem a nedorozuměním prošel návrh, aby se píi dal nepatrný groš řeholníkům, pokud, konaji funkci kněží světských, zejména několika chu dým Františkánům dalmatským, kteří musí jezditi koňmo po horách — všeho všudy asi 60.000 K ročně! A jak vzpíral se ondyno dr Marchet návrhu dra. Kramáře, by mimo- řádným profesorům v VII. služební třídě dal se také plat této třídy služebni, z čehož by státu vznikl roční výdaj asi 250.000 K! Dnes po volil se cislajtánský podíl na mi mořádném výdaji 211 mil. K na voj sko, jakoby jednalo se o prodej nějakého sta rého, schátralého erárního majetku. Německá strana lidová, která v delegacích r. 1904 hlaso- vala proti výdaji tomuto, dnes položila svoje vo tum pro jeho úhradu. Poslanci čeští zachovali se, jako se zachovali delegáti čeští. Byli proti úvěru tomu, protože ani vniterní politika v tomto státě, ani vojenská politika vůči národu českému není takovou, by jeho zástupcové měli důvod změniti své oposiční stanovisko. Baron Beck ovšem má všechnu příčinu, mnouti si radostně ruce. Vymohl na sněmovně skomírající ohrom- nou sumu, za kterou požádal dr. Körber kon- cem r. 1904 marně. Dr. Körber přes ni padl. když byl dříve již opustil kabinet dr. Böhm- Bawerk. Chef nynější vlády má štěstí v pra- vdě Polykratovo. Dobře, že zasedání brzy bude skončeno. Mohla by se mu státi nějaká smrtelná nehoda. Zákon o nové vojenské taxe a zákon kterým zvyšují se pense vdovám a si- rotkům po vojenských osobách, projednány byly rychle a hladee Ne tak zákon o odvodu braneů v r. 1907. K osnově té promluvil dr. Ryb a roz hodnou řeč o národním stanovisku českém ka

mádě vůbec a také k četnictvu. Žádal naprostou paritu národa českého s maďarským a žádal, aby přestalo se germanisovati četnictvem, které v městech ryze českých při líčeních veskrze če- ských vypovídá na rozkaz četnického velitelstv německy. Případy takového přímého urážení če- ského citu a jazyka opakují se v poslední době soustavně. Vojenská správa, zeměbranecká sprá- va a četnická správa buďtež ujištěny, že český národ takového stavu nestrpí, nehledě ani k to- mu, že jest nebezpečím, vydávati do takové po- sice četníky smýšlení a národnosti české. Úji šťuje se pořád, že Pitreichem, Schönaichem Latscherem přišel do vojenské správy nový mo- derní duch spravedlnosti a lidskosti. Není-li totc tvrzení planou frází, nýbrž je-li pravdou, nechat se osvědčuje skutky a skutečností! Opakujeme ještě jednou: český národ takového chován prostě nestrpí! Nepodařilo se skončiti zákon o nováčcích na rok letošní. Ani rozprava o pilnosti návrhu na neprodlené vyřízení jeho nemohla býti skon- čena, protože mnoho poslanců odešlo o 1/49. ho- dmě večerní do radnice na ples města Vídně. bylo pak pochybno, je-li sněmovna schopnou platně se usnášeti. Němci z království českého byli dnes opě znepokojeni. Českoněmeckým líčením v Che- bu. Valným průvodem šli k ministru Prado stěžovat si, jakoby se jim bylo stalo nevíme jak přímoři. Dr. Kindermann a Frant. Stei v debatě o rekrutech mluvili o této aféře. Ale bylo vidno, že sněmovna nedá se rozčiliti a po- bouřiti. Nebyla ni dost málo rozechvěna, když všeněmecký mluvčí pohrozil, že Němci bu- dou Čechy, domáhající se svých práv jazykových, stříleti a ž zosnuji hotovou revoluci.

Věc, o kterou jde, je nad míru jednoduchá Výnos německo-ústaváckého minis ra spravedl- nosti dra. Stremayra o rovnosti českého jazyka s německým ve vnějším úřadováni kra lovství českého, celého království če- ského, jest dosud platný. Podle nařizení toho jest každý soud v celé oblasti království českého povinen, konati s Čechem líčení české, s Něm cem německé. Proto trvati budeme na tom, aby s každým našincem také v městech převahou ně meckých konalo se ličení jazykem českým. Pro- čež, at nezahrávají si páni Teutonové s ohněm Z Vldně, 24. ledna. (K. k) Předseda hr. Vetter zahajuje schůzí o 11.20 hod. dopol. Sněmovna rokovala dál o mimořádných úvěrech na vojsko a námořnicivo. Posl. Chiari praví, že jeho straně je za obtíž snaziti se o nepopulární předlohu. Při úpravě po- měru k Uhrám nedomáháme se pouze uspořádání hospodářského poměru, nýbrž i přesného vymezení státoprávních zásad, aby břemenům odpovídala tako práva. Jeho strana doufá, že vláda, provedši první hlavní část vvého programu: volební reformu, po- mýšlí též vážně na provedení části druhé: upraven poměru k Uhrám. Bude hlasovati pro pilnost. K Thurnherovu návrhu rokování uzavirá se. Posl. Choc a Zimmer vzdali se slova. Posl. Daszyňski protestuje, že min. financí použi na úhradu úvěrů na vyzbrojení vojska z pokladní hotovosti 123 mil., neotázav se, ani nevyžádavs usnesení parlamentu Jeho strana bude hlasovati proti předloze. Brojí proti nynějšímu zřízení a složení de- legací. Slav ten neobstojí, jak bude zvolena posla- necká sněmovna na základě obecného rovného práva volebního.

Navrhovatel dr. Kathrein vzdal se doslovu pilnost přijala. Ref. šl. Skéne ujímá se ministra financí. Každý vážný politik zajisté uzná, že nyní nemůže se po- mýšleti na úspory na armádě a námořnictvu, doku také ostalní státy neodzbrojí. Je vlasteneckou povin- ností zjednati náhradu pro obnos, povolený deleganí na lepší vypravení a ozbrojení armády a námořnictva Žádná strana, která je si vědoma své zodpovědnosti a nechce uspořádati pouze demonstrační projev, n může tyto obnosy odepříti. Prosí, by se předloh schválila. Posl. Choc (česky a německy) polemisuje se zpra- vodajem. Kryla-li vláda ve způsobě zálohy i uherský podíl, kdy Uhry svůj přispěvek nechtěly splatiti, bylo to porušením ústavy. Körbrova vláda k tomu jistě nebyla oprávněna. Posl. Daszyňski jednou řekl, že vláda by jen měla zavésti obecné volební právo socialistická strana jí povolí všechny úvěry. Což nemá stát žádné důležitější povinnosti? Udělal něco pr dělnický, živnostenský a selský stav? Včerejší řeč ministra finaneí nebyla upřímna. Dřivější vláda ne- věděla nikdy ničeho o tak velikých pokladních pře bytcích. Pro nižší kategorie železničních zřízenců, pr pomac při živelních škodách a pod. věci nikdy nen pokladních přebytků, ale k vojenským účelům nalez nou se vždy Úhrada mohla požadovati se od příšt sněmovny. Bude hlasovati pro přechod k jednacímu pořadu. Nikdo již není přihlášen ke slovu a proto roko vání končí. Zpravodaj vzdal se doslovu. Při hlasování propadl Breiterův návrh na přecho k jednacímu pořadu a zákon přijat ve 2. a 3. čtení. Potom rokovalo se o pilném návrhu Baltazziov stran usnesení panské sněmovny

* vojenské tazs.

Navrhovatel vzdal se slova Posl. Holanský zmínil se o záležitosti uherskéh ministra Polonye, v níž všechny nitky soustředily se v rukách bar. Schönbergrové, jejíhož vlivu bylo používáno k vyzvědačským účelům. Doráží na Pol nye a je proto volán k pořádku. Stěžuje si na to,z poslanecká sněmovna v této věci nebyla orientována Při hlasování pilnost přijímá se a rokuje se podstatě. Po přímluvě ret. posl. Hofmanna- Wellen hola schválen zákon bez debaty ve 2, a 3. čtení. Sněmovna rokovala dál o pilném Schwegelove návrhu na zaopatření vdov a sirolků po vojenských osobách. Posl. Schlenel prosil za schválení pilnosti. Posl. Fresl pojednal obšímně o podporách p zranění a stěžovul si na velmi skrovný přídavek, po skytovaný příslušníkům vojenského mužstva a n skrovné výslužné jejich vdov. V podrobném rokován navrhne změnu. (Pochvala) Posl. Strancher doufá, že předlohou odstranís aspoň nejkrutější nouze vdov a sirotků. Posl. Holanský vzdal se slova Posl. Hoimann-Wellenhof litoval, že oprávněným tužbám, aby vdovy, poživající výslužné dle starého řádu, byly na roveň postaveny jiným vdovám, ne- může se vyhověti v zájmu zkoncování zákona. Žádí sněmovnu, by zákon schválila. V drobném prodejli ranní čísle o sobě . . . za s odpoledni . . . . . na z h Ve filislkéch na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 4h Inserát plati se hotově napřel Přačplacení a lnserty přijímá sdmíst- strace v Marianské ulici č. Tam nacházejí ze též redakee tiskárna a expedice „Národnich Listá“ Rukopisy se nevracsji-

Posl. ryt. Gniewosz doufá, že nový parlamení ujme se vdov po vojenském mužstvu a vzpomíná po- tom vdov, požívajících výslužného dle starého řádu, o něž má se stát postarati K Löckrovu návrhu rokování uzavírá se Posl. Malik, hlavní řečník pro, žádá, by vdov s výslužným dle starého řádu rovnaly se vdovám jiným Pilnost schválena a usneseno zevrubné rokování, načež schůze přerušena až do 4 hod. Ve 4.10 hod. odp. byla schůze obnovena a před- seda dal slovo rel. hr. Deymovi, aby zahájil ze- vrubné rokování o pensijních požitcích vojenských vdov a sirotků. Posl. Schönerer volá: Vezměte na vědomí, že se dnes v Chebu koná české přelíčení! Posl. Kubr: Tak jest! To jest zcela správné! Mezi poslancem Schönererem a Kubrem dochází k hlučné hádee. Ref. hr. Deym doporučuje předlohu. Sněmovna splatí jen nepatmou část čestného dluhu nešťastným. kteří zasluhují v plně míře podpory státu. Změny mohly by ohroziti zákon tím spíše, protože je vý- sledkem zdlouhavého vyjednávání a domlouvání se s uherskou vládou. K podnětům o zvýšení důstojnických platů po- dotýká, že vláda vynasnaží se v budoucnosti vyhovět oprávněným přáním důstojnického sboru.

Ministr zemské obranu pzm. Latscher doporučuje sněmovně k blahovolnému schválení předlohu, jež vy- hovuje spravodlnosti a je vtěsnána do skromných hmotných mezí. Posl. Frasl soudí, že příčinou nepříznivého po- slavení důstojnických vdov a sirotků je nedoslatečná organisace vojenských pensí. Také důstojníci měli b platiti příspěvky na svůj pensijní fond; za to mohlí by se osvobodit od obtížných příspěvků na represen- tační a j. účely. Ohražuje se proti Gniewoszovu tvrze- ní, že hmotná práce je pro pozůstalé po důstojnicích něčím nečestným. Přimlouvá se za zajištění pens pro mužstvo a navrhuje příslušnou rosoluci. Brojí proli nadržování poddůstojníkům-certifikatistům a dů- razně vyzývá vládu, aby ce nejdříve podala předlobu o všeobecném pojišťování všech výrobních vrstev. Reí. hr. Deym v doslovu odůvodňoval předlohu. Pro Freslův podnět mohl by se vysloviti, kdyby byly zvýšeny důstojnické platy. Navrhuje schváliti resoluci Malikovu i Freslovu a rozpočtovému výboru přikázati Kittlovu resoluci o zvýšení dolace ministerstva orby o 5 mil. k podporování hospodářů. Při hlasování přijímá se zákon ve 2. a 3. čtení. S resolucemi naloženo dle zpravodajova návrhu Dál rokovalo se o pilnosti Malfattova návrhu stran braneckého kontingentu

Posl. Malfatti vzdal se slova. Posl. Choc praví, že zásadně odmílavé poslavení jeho strany k braneckému kontingentu opírá se o dů- vody humanitní a o to, že česká národnost ve vojsku zkracuje se. Požadavky jeho strany v národním ohledu vrcholí v bezpodmínečné rovnoprávnosti jazykové. Po stránce hospodářské žádá, by se měl větší ohled na maloživnostníky při vojenských dodávkách, dále, aby seslaveny byly normativní komise, do nichž byli by zváni záslupci maloživnostníků a zemědělců. Třeba, aby dodávky vojsku, jež rozloženo je v zemích české koruny, byly jim zadávány. Dalším požadavkem stra- ny je snížení presenčni služby vojenské na 1 rok, snížení vojenských cvičení na 13 dní a zrušení po- sledních dvou cvičení. V sociálním ohledu žádá strana, aby zřízeno bylo všeobecné pojištění pro případ vojny. povinné ručení státu za život a zdravi příslušníků vojska; dále žádá opravu vojenské justice, jakož zdokonalení zdravotnictví. Řečník mluví ještě o po- žadavcích své strany, jež týkají se opravy vojenského školství, odstranění čestné rady a souboje a konečně prohlašuje, že bude hlasovati proti předloze. (Sou- hlas)

Posl. dr. Ryba pojednává o národních poměrech v armádě. Pro zdatnost armády je rozhodujícím přede- vším její duch. (Souhlas.) V naší armádě není takový. aby s ním mohl souhlasiti. Je přesvědčen, že za ny- nějšího mocného národního rozmachu jest obrožena již předem každá armáda, jež není ovládána národním nadšením. Státu nemá býti přece vlisknuta známka, jíž nesnese. Národům má býti poskytnula příležitost. aby se svobodně rozvíjely a už mělo by se nyní dospěti k přesvědčení, že národní nadšení v armádě by dalo státu sílu, jíž dříve neměl. Byť i připouštěl, že v poslední době bylo zjednáno zlepšení, zvláště vojensky přímými názory nynějího ministra vojen- ství, odsuzujícími každé malicherné šikanování, ne- může přece býti spokojen tím, jak se nakládá v armá- dě s jazykovou otázkou. Zvláště nemůže nahlédnouti, proč se zadržuje českému národu, co bylo povoleno Maďarům bez ohrožení vojenské organisace a pohoto- vosti armády. (Hlučný souhlas mezí Čechy.) Řečník mluví potom o četnictvu a nazývá chy- bou, že je organisováno vojensky. V čelnictvu pěstuje se jako vojenská instituce též německý jazyk armádní. Třebas po 10letém boji bylo upuštěno od nesmyslu a potupy, záležející v tom, že obecní starostové, na- prosto neumějící německy, musili do ohlašovacích knížek četniciva potvrzovat zápisy německé. A přece místo německých zápisů nebyly zavedeny snad české.

Odpomoc v nesnázi byla prostě zjednána tak, že se vůbec nedává nic potvrzovati. V poslední době množí se stížnosti, že v místech čistě českých, u soudů čistě českých, v čistě českých případech (restních musí čeští četníci vypovídati německy. Odvolávají se při tom na přísný rozkaz svého velitelství. Na příslušné stížnosti nejen že nebyla zjednána náprava, nýbrž dokonce bylo vydáno rozhodnutí, kterým se dává ne- přímo za pravdu velitelstvím. To je opět jedna z oněch malicherných bezohladností, jež ve vládních kruzích tchoto státu jsou tak oblíbeny — zejména proti če- skému národu — a musí nejen vyvolati hněv a roz- hořčení, ale zároveň uvádějí v pochybnost, bude-li český národ někdy moci býti v tomto státě šťasten. (Hlučná pochvala mezi Čechy.) Se zřetelem k těmto poměrům v armádě a se zřetelem k tomu, že se situace k českému národu nijak nezlepšila, musí řečník prohlásiti, že jeho strana bude hlasovati proti branecké předloze. (Hlučná pochvala mezi Čechy.) Posl. Žitnik žádá za spravedlivější a rovnoměr- nější rozdělení vojenských břemen i úlevu v nich a za větší šetření plukovní řeči. Stěžuje si do provádění branných předpisů a žádá za osvobození od dvou po- sledních cvičení ve zbrani.

Posl. Stein mluvil především o přelíčení v Chebu; jež bylo provedeno česky, což prohlašuje za neslý- chané zasšhnutí do práv Němců a zejmnéna německého Chebska. Jměnem své strany ohražuje se proti tomu a praví, že jeho strana opře se tomu všemi prostředky. Vyzývá německé ministry a poslance, aby společně proti tomu se ohradili. Přecházeje k předloze, žádá především, aby nemocným vojínům byl ponechán plat celý anebo aspoň na polovic. Horlí proti tomu, že cvičení ve zbrani u zeměbrany trvá déle než u řado- vého vojska a upozorňuje ministra, že pro krukovský sbor dodávají se nepožívatelné potraviny. Urguje trestní řád vojenský a opakuje výtky proti arciknížeti Františku Ferdinandovi o používání mužstva k sou- kromým službám. Úřadníci lomů konopištských k zá- kazníkům jezdí jako dvorní úřadníci. Obchodní listy správy těchto lomů posílají se bez poria. Představení komory arcivěvody Františka Ferdinanda berou se z řad vojenských osob, placených státem. Poslanec Malik, jako záložní důstejník, protože byl na politické schůzi, postaven byl před čestný soud. Polní zbroj- mistr František Ferdinand jest však protektorem katolického Schulvereinu a polní zbrojmistr Bedřich jest členem maďarského spolku, jehož účelem jest zničení nemaďarských národností v jižních Uhrách, a platí ročně 200 K tomuto spolku