2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
25. ledna 1907.
5
article
K Moisovu návrhu rokování uzavírá se a hlavními
Fečníky zvoleni poslanci Kindermann (pro) a Schuh-
meier (contra).
Posl. dr. Kindermann: Jest naší svatou povin-
no, protestovati proti tomu, co se dnes stalo u kraj
ského soudu v Chebu. Tam se konalo české líčení
(Hlasy u Čechů: Strach a hrůza!) Varuji vládu co
nejdůtklivěji, by za parlamentní prázdně nečini
národních koncesí, které by se dotkly našich zájmů.
Nestrpíme to ani v nové sněmovně, také tam naje
se našich lidí dost, kteří dovedou střežiti národn
zájmy německé. Varuji vládu ještě jednou, aby ne-
provokovala neustálel
Posl. Šrámek: By byla sprayedlivou!
Posl. dr. Kindermann: Cheb jest německým úze
mím. Na to nedovolíme sáhnouti.
Posl. Srámek: Cheb jest v království českéml
Posl. dr. Kramář: Přijďte jen vy s německým
Ičením do českého města. Nebude-li se u vás konat
české líčení, nebude se u nás konati německé
Posl. dr. Herold (žutecký): Dělejte si, co chcete
My to nestrpimel
Posl. dr. Klumpar: My také nic nestrpime!
Posl. Iro: Však poznáte Chebany.
Dr. Kramář: Co svedete vy, svedeme my také.
Posl. Schönerer: V Aši jste to svedli!
Posl. Stein: Napřed dostanele řezu a naposledy
vás postřflíme! Budeme hlásati proti Čechům ho-
tovou revoluci. (Odpor a hluk.)
Posl. dr. Herold (žatecký): Nejde o nic jiněho
leč abychom byli provokováni.
Posl. dr. Kramář: To jest tedy provokace, koná-
se české líčení před soudem?
Posl. Kindermann vyzývá min. předsedu, by Jl
výkonati šetření a podal o něm zprávu sněmovně.
Moisův
Kindermann
Schuh
Posl
doktor
Čecho
Šrámek
Kramář
Herold
Klumpar
Cheban
Stein
Cheb
Schönerer
6
article
Přednáší různé stížnosti proti ministru zemské obrany.
jmenovitě do nedodržování zákonných předpisů
dvouleté presenční službě u zemské obrany, do naklá-
dění s vojíny, hlásí-li se nemocnými a prohlašuje pro
svoji osobu v závěrku, že bude hlasovaji proti pil-
nosti.
Posl. Schuhmeisr vypočítává požadavky, jež byly
předneseny vojenské správě, ale vyplněny jsou pouze
v nejnepatrnější části. Sociální demokraté jsou ze
zásadních důvodů proti militarismu a tím také proli
kontingentu. Kritisuje nynější militaristický systéma
žádá, aby byl nahražen všeobecným ozbrojením lidu.
Z poslední řeči ministrovy vyplývá, že bude třeba
ještě dtouho čekati na zavedení dvouleté vojenské
služby, a celá řeč působila dojmem, jakoby se jed-
nalo o to, použíti dvouleté vojenské služ by jako
kompensace za nové vojenské úvěry. Žádá, by zvý.
šen byl žold mužstvu a uvádí mnoho případů, kdy
zneužito bylo vojáků k různým soukromým pracím
u představených. Domnívá se, že odstraněním tohoto
znenžívání bylo by možno ušetřiti mnoho mužstva,
tak že by bylo lze mnohem více mužstva propustiti
po druhém služebním roce na dovolenou. Urguje do-
končení vojenského trestního řádu. Také v oboru
špatného nakládání s vojáky zbývá ještě mnoho
práce. Stěžuje si na vojenské lékaře, kteří vojíny
neošetřují, nýbrž prý je týrají. U vojska jest nutno.
aby byli nejlepší lékaři, kteří však musí také býti
dobře placeni. Neschopní vojenští lékaři musí být
odstraněni.
Posl
7
article
Doufá, že příští sněmovna zasadí se, aby d
sněmovny dostavil se zodpovědný ministr vojenství
Sociální demokraté budou hlasovati proti pilnost
i proti meritu. (Souhlas mezi sociálními demo-
kraty.)
Rokování přerušuje se.
Mezi došlými spisy je tento pilný návrh
posl. hr. Sylva Tarouccy a spol.: Vláda se
vyzývá, aby uplatnila svůj vliv v tom směru, aby
usnesent poslanecké sněmovny o předloze kongrunvé
projednáno bylo co nejdříve ve sněmovně panské
Kayby snad došlo poslanecké sněmovny pozmě-
ňovací usnesení panské sněmovny o této předlnze
ještě před jednáním o tomto pilném návrhu nebo za
něho, podává se event. návrh, aby toto usnesení bylo
ihned projednáno, a bylo schváleno bez všeliké
předběžné porady.
Dotazy podali poslanci: dr. Sobotka
spol. po obecním převozu přes Vltavu u Zbraslavi
— dr. Funke a spol. po rozšířeném použíxání
českého jazyka ve vnitřní službě a po odstrkování
Němců při jmenování úřadníků v Čechách; — posl
Adler a spol. po chování se četnicíva za sťávky
v Novosedlicích u Teplic. Místopředseda Kaise
sděluje, že v zejtřejší schůzi bude pokračováno
v rozpravě o braneckém kontingentu, a projedná s
smlouva s Lloydem a zákon o podpoře námořnictva.
Konec schůze o 8. hod. 45 min. več.; příšt
bude z ejtra o 11. hod. dopolední.
Panská sněmovna-
Z Vídně, 24. ledna.
Taroucca
Sobotka
doktor
Funke
Němec
Adler
Kais
Lloyd
Vltava
Zbraslav
Čechy
Novosedlice
Teplice
Vídeň
d sněmovna
panská sněmovna
8
article
(Zvl. telef. zpr. »Nár. Lístů«.)
Dnes teprve vyřízen byl celý
soubor osnov o volební reformě
Zákon o ochraně svobodných voleb
jak dílo toto bylo nazváno, sehvá-
len byl panskou sněmovnou bez
debaty tak, jak dodala jej sněmo-
vna poslanecká. Protože původcové no-
voty této, křesťanští sociálové vídeňšti, trvali n
tom, aby změna volebního řádu pro sněmovnu
poslaneckou nebyla předložena k sankci bez to-
hoto dodatku, a protože sněmovna panská zase
žádala, by volební řád nebyl sankcionován bez
novely o numeru elausu, není pro vládu bar
Becka nyní, kdy všechny části volební opravy
jsou hotovy, pražádných překážek, by jednala.
jako jednal kabinet hr. Kazimíra Badena, t
jest aby dala svoji volební reformu neprodlen
potvrditi panovníkem.
Předlohy o platech úřadnických a profesor
ských přijala sněmovna panská dnes tolikéž
beze změny, ale nikoliv bez kritiky. Hr. Bedřieh
Schönborn stýskal si, že vzato bylo radům
správního a nejvyššího kasačního soudu bene-
ficium, kterého nabyli poslední regulací platů
úřadnických. Hrabě Traun vytýkal, že při po-
stupu vůbec a při povolávání úřadníků do jed
notlivých ministerstev uplatňuje se zvláštní ne-
potismus. Nebudiž to popíráno nikterak, ale
dlužno dodati, že favorisují se hlavně úřadníe
němečti a z těch nejvíce úřadníci šlechtičtí
Dvorní radové Toldt a Gomperz naléhali.
by při zamýšleném zrušení kolejného vzal se
zřetel na hmotné postavení profesorů, mimo to
si stěžovali, že vláda zanedbává universitu ví
deňskou. Co bychom říci měli teprve my, Če-
chové?
Beck
Baden
Schönborn
Traun
Gomperz
Hradec
Toldt
9
article
Hned, když podány byly obě předlohy vzpo-
menuté, bylo předpověděno, že bude se opako-
vati, co se stalo před deseti lety, že totiž zlep-
šení přijmů civilních úřadníků státních bude miti
v zápětí zvýšení gáží důstojnikům
vojenským úřadnikům. Chef generál-
ního štábu hr. Beck mluvil dnes již pro tento
důsledek. Podle resoluce, která byla přijata
jednomy-lně, dlužno se připraviti, že delegacím
za nedlouho podá ministr Schönaich hotový
zákon v tomto smyslu.
O profesorech vysokoškolskýchi opakoval
dr. Marchet, co řekl ve sněmovně poslane-
eké: že kdo se věnoval profesuře bez ideálu
minul se s povoláním a že nábradu za plat. na-
jiti musí profesor — — ve svém vnitru. Boháč
snadno se tak mluví. Postiženému těžko se trpl
Z Vídně, 24. ledna. (K. k. )
Místopředseda kníže Auersperg zahajuje sehůz
o 1. hod. 15 min. odpol.
Po přečtení došlých spisů a schválení několik
formálních návrhů přikročeno k vyřízení jednacího
pořadu.
Ryt. Willek podává zprávu o zákoně k ochraně
svobody voleb. Předlohon vyhovuje se vše-
stranné potřebě. Přimlouvá se za její schválení dle
textu poslanecké sněmovny.
Zákon schvaluje se bez debaty ve všech čteních
rovněž po referátu Niebauerově zákon
pupilární jistotě zástavních dluž
ních úpisů zemské banky bukovinské
Potom zahájeno pilné rokování o úřadni
ckých plateci h.
Rel. Čzedik připomíná, že rozpočtový výbo
učinil výtky, ale upustil od změn, aby zákon by
vyřízen.
Hr. Schönborn bude hlasovati pro předlohu
Avšak osobně a jménem markýze Bacguehema a dra.
Ungra odporuje tomu, aby dvorní radové správního
a nejvyššího soudu byli zbaveni přídavku z r. 189
Povážlivým je také ustanovení, dle něhož nemají
do nové platební třídy postoupiti úřadníci, kteří do-
vršili 60. rok věku svého, jakož i 35. rok služební.
Beck
Marchet
Boháč
Auersperg
Ryt
Niebauerův
Schönborn
Bacguehem
Ungr
Vídeň
Hradec
poslanecký sněmovna
10
article
Toto ustanovení bude míti za následek, že mnozí
soudcové opustí svůj úřad, přes to, že jsou dokonale
schopni své povolání zastávati, čehož by bylo tím
více litovati, neboť u soudců stoupáním věku stoupá
i zkušenost i zralost. Prosí ministra financí, by
uvedeným funkcionářům obou kategoril, kleři mají se
dnes dostati do postavení poněkud zboršeného, dodrže
podobným liberálním způsobem slib, -který jim libe
rálně učinil, že jim totiž poskytne nábradu přiřknu
tím osobních přídavků.
Hrabě Abensperg-Trann bude hlasovati pro před
lohu, třeba nesouhlasil s vládní soustavou. Ve vídeň
ských ústředních úřadech v posledních letech zmáhá
se protekce neobyčejně. Někteří úřadníci postupuj
nápadně rychle. Postupové poměry venkovského úřad
nictva jsou za to velmi nepříznivé. Druhým nešvárem
je, že také při povolávání úřadnikůo do ministerstev
rozhoduje protekce skoro výlučně. Doufá, že vláda
nebude se příště říditi protekcí v tak velkém rozsabu
jako v poslední době.
Předloha přijímá se beze změny a rokuje se
o platu státních učitelů.
Prof. dr. Teldt poukazuje na nedostatky vídeňské
university co do místnosti i postavení profesorů na-
proti jiným universitám rakouským. Žádá ministra
jménem universitních profesorů vídeňských, by při
úpravě otázky kolejného dbal, aby užívalo se ho v
prospěch university, na níž bylo vybráno, jednak v
prospěch zlepšení platů profesorských, jednak k lepš
dotaci učitelských stolic.
Abensperg
Trann
profesor
doktor
Teldt
11
article
Dvorní rada Gomperz žádal, by mimořádní profe
soři rovnali se hodností t služným řádným profesorům
Ministr dr. Marchet praví, že vyučovací správa
vynasnaží se, aby nedostatky vídeňské university po-
nenáhlu odstranila. Se stavbou různých ústavů budou
se zároveň také stavěti klinické ústavy v jiných uni
versitních městech, na př. v Praze a ve Lvově. Vy-
učovací správa všímala si v posledních letech specia
lisování vědy a právě proto dbala, aby projednávanou
předlohou zlepšilo se finanční postavení mimořádných
profesorů. Dle ministrova náhledu vyučovací správa
udělala dobře, že odstranila příjmy z kolejného, ale
podotýká, že tímto způsobem otázka ta není ještě
úplně vystižena a vyřízena. Kdyby však vyučovací
správa něčeho v kolejném podnikla, vedlo by to dle
jeho přesvědčení k dvěma důsledkům, totiž, že část
jeho patří profesorům na zlepšení jejich finančníc
poměrů a za druhé, že zbytek kolejného mohl by být
dán k disposici na podporování vysokých škol, k vy-
pravení ústavů a k snazšímu povolávání učitelskýc
sil. Ministr končí prosbou, by sněmovna uznala před-
lohu o profesorských platech za hodnou příznivého
usnesení.
Gomperz
Marchet
Praha
Lvov
12
article
Zákon přijímá se beze změny a rovněž — ben
debaty — zákon o úhradě.
Polní zbrojmistr hr. Beck odůvodňoval resoluční
návrh, by vláda učinila opatření, aby také důstojníkůn
a vojenským úřadníkům se zřetelem na drahotní po
měry dostalo se příměřeného zlepšení jejich příjmo
Resoluce schválena bez debaty
Bez debaty po referátu ryt. Madeyského vy
řízen zákon o smírčích úřadech, jakož i po
Rhombergové referátu bez debaty zákon o stát-
níci pokusných ústavech pro průmy slov
podniky.
Tím byl jednací pořad vyřízen a schůze skončena-
Příští bude v sobotu odpoledne. Na programe
je zákon o původu chmele, zákon o víně, konverse
hypotečních pohledávek a poplatkové úlevy při peněž
ních pohledávkách.
Z parlamentních výborů,
Beck
13
article
Z Vídně, 24. ledna. (K. k.)
Vídeň
14
article
Stálý živnostenský výbor projednáva
dnes resoluce, které byly mu přiděleny za pro-
jednávání živnostenské novely. Usnesl se doporu-
čiti vládě, aby vzala co největší ohled na tyto r
soluce.
Tím byl vyčerpán jednací pořad výboru.
Předseda ryt. Malachowski zmiňuje se
činnosti výboru, pravil, že ač členové výboru zastá-
vali různé směry politické, národní a sociální a byli
o prostředcích a cestách politiky živnostenské růz-
ných názorův, přece řídili se jen cílem, aby působil
na zvelebení živnestnictva. Vyslovil nejvřelejší díky
výboru ministrům bar. Callovi a hr. Auerspergovi
především nynějšímu ministru dru. Fořtovi, pa
vládním zástupcům odb. šéfu Hasenöhrlovi a min.
radovi Müllerovi za stálou laskavou ochotu. Dále
děkoval členům výboru za obětavou činnost.
Odb. šéf Hasenöhrl děkoval za laskav
uznání a vyslovil naději, že zákon, nyní uskutečněný
živnostnictvu prospěje.
Zástupcové vlády a posl. Bendel děkoval
konečně předsedovi ryt. Malachowskému za výtečne
řízení výborových porad.
Call
Auersperg
Hasenöhrl
Müller
Bendel
Malachowský
15
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 24. ledna. (Polonyova a fe
ra.) Po včerejší třihodinné ministerské konfe-
renci Polonyi se přece odhodlal kousnouti do
kyselého jablka, do něhož se mu nechtělo a po-
dati žalobu na posl. Zoltana Lengyela. Dle sou
kromých zpráv, jež kolovaly včera v klubec
strany ústavné a lidové, na konferenci jednale
se zprva o demisi Polonyově. Polonyi však se
zdráhal podepsati žádost za propuštěnou, tvrdě.
že podá-li sám nyní demisi, odejde z kabinetu
jako člověk zbavený cti a tím byla by jeho poli-
tická dráha navždy uzavřena. Mluví-li se o de-
misi, at prý požádá za propuštěnou celý kabi-
net. Proti demisi celého kabinetu ozval se všal
hrabě Jul. Andrássy, kdežto ministři We
kerle a Košut hájili Polonya, poukazujíce
na to, že nařčení Lengyelova nejsou ještě doká-
zána, že nemohou tedy býti důvodem demise
naopak Polonyovi prý se musí poskytnouti při-
ležitost, aby na soudě dokázal svou nevinu. Uvá-
děl se prý také výrok koruny, že takové obža-
loby, jaké byly vzneseny na Polonya, mají se
předem dokázati. Konference skončila tedy
známým usnesením, že Polonyi vyzve státní za
stupitelstvo, aby na Lengyela podalo žalobu.
V kruzích, Polonyovi nepříznivých, se sou-
dí, že ministerská rada tímto svým usnesením
vystavěla Polonyovi zlatý most, po němž
bude moci za krátko čestně opustiti kabinet.
Polonyův
Zoltan Lengyel
Jula
Andrássy
Košut
Polonya
Lengyelův
Polonyi
Praha
zlatý most
16
article
Soudní jednání protáhne se na delší dobu; za-
tím vzniknou v kabinetě politické dife-
renee mezi Polonyem a některým jiným čle
nem kabinetu, na př. hr. Andrássyem, načež Po
lonyi podá demisi, jež bude přijata. Lengyelův
proces pozbude pak zajímavosti a po případe
bude i možno jej pollačiti. V témž smyslu vy-
slovila se v Pešti také nejmenovaná „vysoce po-
stavená“ osobnest ke zpravodaji „Frdbl.“, dl
jejíhož mínění „krise neni odstraně na-
nýbrž jen odročena; hr. Andrássy stojí
prý na tom, že do osmi až deseti dnů musí s
rozhodnouti, zůstane-li v kabinetě on, nebo P
Polony
Lengyelův
Andrássy
Pešť
17
article
lonyi. A poněvadž Andrássy nepůjde, padne do
deseti dnů Polonyi.“
Z Lublaně, 21. ledna. (Co se z apovídá
slovinským žákům v Celji.) Záci slo-
vinských poboček celských jsou nuceni konati
další studia na německém vyšším gymnasiu cel
ském. Jak se tu jedná se slovinskými žáky, uka-
zuje následující případ. Slovinský žák dal si na
desky německé učebnice dějepisu obálku a na-
psal na ni slovinsky „zgodovina“ (dějepis). Pro-
fesor dějepisu, Lex, spozoroval tento nápis a
pln rozhorlení přikázal žáku, že slovinský nápia
musí odstraniti. Chlapec to měl za žert a nevy-
hověl okamžitě profesorovi. Profesor však neza-
pomněl na svůj rozkaz, a když žák přišel i po-
druhé do třídy s knihou, označenou slovinským
nápisem, rozkázal mu, aby okamžitě obálku
s knihy strhnul, čemuž se chlapec ovšem musi
podrobiti. A tak německý ráz celského gymnasi
šťastně na nějaký čas opět zachráněn.
Z Terstu, 21. ledna. (Zricmaňské sta-
tistiky.) Letos ve svátek jména Ježíšova mi-
nuly čtyři roky od té doby, co biskup Nagl dal
zapečetiti riomaňský kostelík i zvonici. Od té
doby nebylo v Riemaních křtu, svatby, ani po-
hřbu dle katolického obřadu. Narodilo se za tu
dobu v osadě 87 dětí, jež dosud čekají na křest.
zemřelo 98 osadníků, z nichž 15 nekřičných.
Andrássy
Lex
Ježíšův
Nagl
Lublaň
Terst
18
article
Občanských sňaíků uzavřeno 31. Svatby uzaví-
rají se občansky prostě v úřadovně obecníh
starosty Berdona, který také provází na bibitov
všechny zesnulé členy osady. Terstská konsisto
nechee povolit a Ricmanští nabyli za ta čtyři léta
přesvědčení, že se obejdou i bez konsistoře
proto ani nepomýšlejí, aby se pokořili neústup-
nému biskupu.
Z Vidně, 22. ledna. (Uznání vlas
ských zkoušek v Italii.) Vlašští poslanei
bar. Malfatti, dr. Rizzi a Pitaco jednali včera
s mínistrem vyučování drem. Marchetem
stran uznání zkoušek, jež rakouští příslušníci
složí na universitách v Italii. Vláda před časem
Vlachům slíbila, že zkoušky takové uzná. Minist
osvěty oznámil, nyní vlašským poslancům, že
ještě tento týden zahájí s vlašskými poslanci ko-
nečné vyjednávání o této věci.
Berdon
doktor
Rizzi
Pitaco
Vlach
Italia
19
article
Z Luhlaně, 21. ledna. (Mandát pro ko-
rutanské Slovince.) Nejmenovaný Koru-
tanec, opíraje se o zprávu, že se dvěma viden-
ským Čechům dopomůže k poslaneckému man
dátu v Čechách neb na Moravě, když jim roz
dělením vídeňských mandátů parlamentní za
stoupení bylo odepřeno, vybízí v „Slov. Narodě“
panující v Kraňsku lidovou (klerikální stranu)
aby z deseti mandátů, jež jí připadnou v Kran
sku, vyhradila jeden mandát tomu slovinskému
kandidátu, jejž si korutanští Slovinci sami určí
ze svého středu. Takovým způsobem dostalo by
se i korutanským Slovincům přiměřeného za-
stoupení na říšské radě a národní zájmy Sl
vinců by tím nikterak neutrpěly.
Z Pešti, 21. ledna. (Zrušený rumun
ský mandát.) Verifikační výbor sněmovn
zrušil mandát rumunského poslance Koriolána
Brediceana za okres bogšavský z toho dů-
vodu, že prý se Rumuni při volbách dopustil
terorismul
Z Pošti, 21. ledna. (Německá gymna
sia v Sedmihradech) usnesla se, že při-
jmou nabidnutou jím s tátní podporu. Po-
něvadž gymnasia ta vydržuje německá evange
lická církev, bylo třeba schválení konsistoře
evangelické. Ta však schválení odepřela. Roz
hodnutí ponecháno generálnímu konventu saské
evangelické církve v Sedmihradech.
Čecho
Koriolat
Rumun
Roza
Luhlana
Čechy
Morava
Kraňsko
Pešť
Pošť
20
title
Politické zprávy zahraničné.
21
article
V Praze, 24. ledna
Praha
22
article
Japonské dilo o válce rusko-japonské.
Japonšti důstojníci vydávají velké dílo o vál
ce rusko-japonské, jehož vyšlo dosud osmnáe
dílů a ještě není dokončeno. Dílo je vědecky vo
jenské a přísně nestranné. Soud japonských dů-
stojníků o ruské armádě a jejích výkonech za
jisté padá na váhu a ten, kdo si zdravý soud o ní
zkalil tendeněním hanobením tisku židovsko-
německo-anglického, má příležitost si jej zkori-
govati.
Postačí vzíti jediný moment, bitvu u Va-
fangou, jejíž výsledek rozhodl o příštím osudu
Port-Arturu. Kdyby v něm byli poraženi býval
Japénci, byl by na dobro zmařen veliký plár
gen. Okua, poraziti nepřátele třemi armádam
v dolině řeky Ljaohe. Kdyby byl gen. Kuro-
patkin, jenž v Ljaojaně velel velikým silám
rychle poslal na jih dvakráte tak velký poče
vojska, jak učinil, i dvakráte tak velký počet
děl, jaké měl gen. Štakelberg, japonská armád
nebyla by s to, aby Rusy odrazila.
To otevřeně přiznávají Japonci.
Kuropatkin poslal k Vafangou vojska i děl
málo a vojevůdcové ruští nechvátali na bojiště
s takovou rychlostí, jako byle třeba. To bylo Ja-
poncům vítáno, tím více, že měli naproti Rusům
sílu dvojnásobnou. Při tom ruský štáb hlavn
sily soustředil na levém křídle, a levé nechával
skoro bez ochrany. Uměním japonských voje
vůdců bylo vypátrati vždy, kde je slabina nepřá-
telská, a na ni udeřiti. To učinili u Vafangou
Rusy porazili.
Artur
Oku
Kura
Rus
Japonec
Kuropatkin
Vafanga
Virginie
Ljaohe
23
article
Ještě do této bitvy udála se srážka sibir-
ských kozáků s japonskou jízdou, o niž japon
ský autor nestranně pravi, že nestála na výši
náležité. Bitvu líčí živě: „Na ústup bylo pozdě
Kozáci hurtem útočili na Japonce, tak že by
i čerty obrátili na útěk. Japonští vojáci, stydíce
se utikati, rozhodli se ukázati všemu světu, zná-
mým kozákům, okované železem svoje ruce.
Před oddílem jel poručík Nomura. Za nim mlad-
ší poddůstojníci Kobajasi a Tolzaki s pikami.
Hurtem se hnali v nepřítele, jenž rychle se při-
bližoval, zdvihaje vysoký sloup prachu. Padesá
japonských vojínů, uneseni příkladem směléh
velitele, s pikami a šavlemi se vrhli na nepři
tele, volíce slavnou smrt před banebným útěkem
Zamísil se krvavý boj. Žlutý prach zahalil bo
jovníky, jejichž boj připomínal krvavé řeže sta
rých časů. Nepřítel jako lev padl na naše ska
drony, aby je smetl jednou ranou... Velitel ne-
přátelského oddílu, vysoký muž na velkém bě-
louši, v čele oddílu hurtem vrazil do Japonců.
Poručík Nomura již zarubl několik nepřátel
oddychoval si, když zpozoroval velitele nepřa-
telského oddílu, an se kvapem k němu blíží.
S dobrým mečem v ruce, zděděným po chra-
brých předeích, Nomura směle se postavil ne-
příteli — a zahynul... Brzy padl i poddůstoj-
ník Kabajasi. Srdnatě se bil do posledního de-
chu, očekávaje nevyhnutelnou smrt, jež jej za-
hubila v podobě dlouhého drevce ... Po tet
Kozák
Japonec
Hurt
jítch
Nomura
24
article
bitvě obojí jízdy naše armáda pochopila, že ne-
lze nedbale se chovati k vojenské zdatnost
Rusů.“
Skutečně události, na to následovavší, pře-
svědčily Japonce, jakého mají před sebou ne-
přitele. Autoři netají svého obdivu před muž-
ností a vytrvalosti ruské armády, jež mohla s
srovnati pouze se skalopevností kamenných ho
na kterých umírala.
Nadešel den Vafangou. Biiva prvého dn
byla nerozhodnuta. „Strašně jsme se báli noč
ního útoku, ale to patrně nebylo v strategických
plánech nepřítelových.“ V slovéch těch se skrý-
vá přiznání, že ruští vojevůdcové, kdyby byl
položení rozuměli, byli v právu považovati bitv
za vyhranou a měli pouze vítězství své dovršiti
Druhý den Japonci se sebrali k „pomstě z
svou porážku“. Ale bitva začala opětným ne-
úspěchem Japonců. Celé jejich batterie musil,
zastaviti palbu, neboť tolik byly zasypány ruský
mi granáty, že nebyly s to, aby přehlédly nepřá
telské posice. Ruský levý bok přešel v útok.
Rus
Japonec
Vafanga
Biiva
25
article
Ruští střelci s nasazeným bodákem hnali se n
japonské okopy. Byl bílý den. Japonské kulo-
mety je vraždily, japonské vojsko čekalo v úkry-
tu za okopy, ale střelci chladnokrevně postupo-
vali, až okopy slezli a začali Japonce pobíjeti bo-
dáky i pažbami. Položení pravého boku japon-
ského bylo kritické. Japonští generálové obáva
se nejhoršího. Reservy už byly poslány k posile
pravého boku a více sil Japoncům nezbývalo.
A to vše při dvojnásobné přesile Japoneů
Zatím ale statečným ruským střeleům ne
dostalo se podpery od brigády, která byla za tím
účelem poslána, ale zbloudila a se opozdila. Ne
schopnost ruských vůdeů zavinila neúspěch dru
hého dne. Japonci vyhráli, ale byli tak uchvá-
ceni chrahrostí a junáctvím ruských vojínů, že
jim vzdávali čest.
Tak mluví o Rusech Japonci. V celém díle
činěn přisný rozdil mezi výkony vojsk a neroz-
hodností a malodušnosti jejich vůdců, kteří patř
do tétéž kategorie zvrhlé ruské inteligence, jež
před očíma všeho světa hubí ruský stát, jak
uvedla v neslávu jeho armádu.
Japonec
Ruse
26
article
Noví francouzšli vyslanci.
Často ohlašované změny ve francouzské
diplomacii staly se včera skutkem. Jak telegra-
ficky z Paříže oznámeno, podepsal presiden
republiky dekrety, jimiž jsou jmenováni nov
vyslanci v Berlíně, Bernu, Vídni, Madridu, Ko-
dani, Bělehradu a Teheranu. Podali jsme již
před časem stručnou karakteristiku markantněj-
ších osobnosti z nového diplomatiekého jmeno-
vání, zejména nového vyslance berlínského Cam-
bona a vyslance vídeňského Crozier a. Ve
včerejším jmenování je uveden jako vyslane
v Bernu hrabě d'Aunay, o němž se do po-
slední chvile pochybovalo, že opustí senát, aby
se vydal na dráhu diplomatickou. Hr. d'Aunay
je přes svůj ařistokratický původ věrným při-
vržencem radikální politiky Clémenceanovya
patřil ku předním mužům levice v senátu.
Jules Cambon odevzdal včera v Ma
dridě své odvolací papíry. Jeho nástupcem v Ma-
dridě je Revoil, jenž jako zástupce Francie
na konferenei v Algecirasu získal si sympalie
Španělů a přátelství ministra zahraničních, věcí
Tereza Caballera. Cambon, jenž se odeber
do Berlína, není německým tiskem příliš nadšeně
vítán. Někteři v něm vidl nepřitele Němců. Ale
Cambon se odvolává na to, že v otázce ma-
rocké sledoval pouze rozkazy své vlády, že jeho
vystupování nebylo inspirováno nějakou prot-
německou předpojatosti. Nový vyslanec fran
couzský v Berlíně slibuje, že učiní všechn
možné, aby udržel korrektní styky obou státo.
Ovšem bude se vyhýbati všemu, čímž by za
sáhl do politiky svého bratra, jenž je vyslancem
francouzským v Londýně.
br
Nový
Crozier
Aunay
Jules Cambon
Španěl
Tereza
Cambon
Němec
Paříž
Berlín
Bern
Vídeň
Madrid
ko
Bělehrad
Camelopardalis
Hradec
Ma
Francie
Algeciras
Londýn
27
article
Marokko.
Marokko.
V úterý přijal rakouský minisír zahra
ničních věcí baron Aehrenthal stejně zně
jící notu z francouzského a španělského vysla-
nectví, v níž se oznamuje, že brzy bude odvo
láno francouzské a španělské loďstvo z maro-
ckých vod. Ministr vzal notu na vědomí s po-
známkou, že Rakousko-Uhersko je ochotno pod
porovati akci pro zřízení policie v Marokku. V
zmíněné notě bylo poukázáno v příčině o r ga
nisace marocké policie, že obě vlády
předložily již šerifské vládě ke schválení seznam
navržených instruktorů. Obě vlády chtějí po
skytnouti maghzenovi potřebné prostředky k utvo-
ření policie, dokud nebude nastávající marocká
státní banka v stavu sama se zabývati finančn
stránkou záležitosti. Jakmile švýcarská spolková
vláda vyšle generálního inspektora
jehož jmenování jí připadá, bude se zabývati
zvláštní výbor vypracováním reglementu pre
policii.
Podle kabelových depeší z Tangeru
odevzdali vyslanci spanélský a fr an
couzský 22. t. m. marockému ministrovi
Mohammed e! Torresovi notu, v ní
vyslovují uspokojení s rázným zakročením prot
Raisulimu. Vyslanci slibili, že francouzsko-
španělské loďstvo brzo odjede, ovšem za pod-
mínkou, když msghzen provede rychle a správně
ujednání konference algecíraské. Vládě sultá-
nově je slíbena půjčka od obou států. Marocká
vláda musí též se zasaditi všemožně, aby za
bránila návrat dřívějšího, anarchistického stavu.
Aehrenthal
Mohammed
Torres
Maroko
RakouskoUhersko
Tanger
28
article
Japonsko a Spojené stály.
(Z Londýna, původní dopis »Nár. Listů«.)
Za svého krátkého pobytu v Paříži jsem se pře
svědčil, že na Ouai d' Orsay věnují vážné otázce
japonsko americké značnou pozornost. Stejně jako
ve Foreigu Office hledi též ve francouzském zahra-
ničním ministerstvu s obavami vstříc možným a b
zkým důsledkům konfliktu mezi oběma zeměmi. v
se zcela určitě, že Japonsko zbrojí a je prý úpln
připraveno k válce. Proti komu mohou tyto přípra
směřovati?
Mluvil jsem o této věci s p. Dutasjem, předno
stou kabinetu ministra zahraničních záležitosti, jení
netajil, že tato olázka jeho chefa znepokojuje tím
více, poněvadž ministr Pichon je odborníkem, poku
se týče dálného Východu. Když byl ještě francouz-
ským ministrem v Pekině, oznámil svojí vládě dávn
před zahájením nepřátelství, že brzy vypukne válka
mezi Ruskem a Japonskem, že Japonsko jest připra-
veno a že nad Ruskem zvílězí. Je štěstím, že zále-
žitosti Francie nalézají se nyní v takových růkou
Pan Dutasta sdílel úplně můj náhled v příčině ná
mitky, kterou mi učinili oplimisté, nevěřící v konflikt
vzhledem k nynějšímu stavu japonských financí. Je
pravda, že Japonci hledají peníze, ale mají-li jich
zapotřebí, naleznou je a na každý způsob jeji ch
armáda a loďstvo jsou připraven
Kromě toho jest jisto, že ostrovy tichemořské jsou
již v jejich rukou. President Roosevelt činí dobře.
bledí-li zachovali mír stůj co stůj. Dovede přivésti
Kaliforňany k rozumu? Pokud lze souditi z posled-
ních zpráv, bude to asi obtížným.
d ' Orsay
Pichon
Dutasta
Japonec
Roosevelt
Kaliforňan
Japonsko
Londýn
Paříž
Rusko
29
article
J. Coudurien.
J Coudurien
30
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Druhá doplňovací volba poslance sněmu
království českého za okresy žamberecký a
ústecký n. Orl. konala se ve středu 23. t. m.
Dle došlé zprávy úřadní obdržel při této volbě
p. Erich Firbas, nájemce dvora v Helko-
vieích, kandidát české strany agrárni 1578 hlasu
a byl jimi z volen. Kandidát české strany po-
krokové p. JUDr. Jindřich Štenberka, ad-
vokát v Rychnově nad Kněžnou, zůstal s 1270
hlasy v menšině. Dle sdělení c. k. korespon-
denční kanceláře »ostatní hlasy byly roztřištěny«.
Tato kancelář nesděluje tentokráte, kolik hlasů
vůbec bylo při volbě odevzdáno, ač v jejích
zprávách jindy tento údaj nechybívá. Z její
zprávy nelze si tudíž sestaviti obraz druhého
volebního utkání na Žamberecku a Ústecku.
Při první letošní doplňovací volbě v těchto okre-
sích bylo totiž přes půl třetího sta hlasů ode-
vzdáno se jménem německého agrárníka posl.
Peschky. Proto bylo by zajímavo zvěděti, jak
se při druhé volbě zachovali agrárníci němečt
a zjistiti, zda jejich hlasy nerozhodly mezi
dvěma českými kandidáty pro toho, který se
Němcům jevil pro jejich národní věc méně ne-
bezpečným
— Staroměstský občanský klub pokračoval
včera v cyklu schůzí o živnostenských otázkách.
Firbas
JUDr
Štenberk
Peschek
Němec
Rychnov nad Kněžná
Žamberecko
Ústecko
staroměstský občanský klub
31
article
Předsedající p. dr. Pík v úvodu dolkl se po-
měrů živnostenských na Starém městě, nadež
o otázce maloživnostenské pojednal mag. komi-
sař p. JUC. VIk. Výklady jeho, zejména o bi-
storii vývoje živností a organisací živnostenských
a rady jeho o organisaci v rámci nového řádu
živnostenského byly sledovány s napjatou pozor-
ností. Pan dr. Pík uvedl pak přiklady, jak na
otázku maloživnostenskou pohlíží strana sociálně
demokratická, která přehlíži, že rozkvět živnosti
přivede zlepšení situace i dělnictvu. Proti malo-
živnostnictvu provádí se vyhlazovací boj, ač mi-
zerií živnostnictva trpi i dělnictvo. Touto záleži-
tostí mělo by se zabývati vedení strany soeiálne-
demokratické a pracovati nikoli k odstraňování
muloživností, ale k jich sesílení. Dále pojednal
o úvěru živnostenském. Některé záložny byly
založeny na prospěch a podporu živnostníků, ale
prodlením doby staly se z nich ústavy výdělkové.
Vik
doktor
píka
32
article
Živnostenský a řemeslnický stav dobře učiní,
když v záložnách těch domůže se opět vedení
a přivede ústavy ony do bývalých kolejí. Řeč-
nik zmínil se dále o tom, jak se na radnici staro-
městské pečuje o zájmy maloživnostníků. O zá-
ležitostech maloživnostenských rozvinula se pak
delší rozprava.
— Novi profesoři české techniky pražské.
Z Vídně, 24. ledna. Císař jmenoval tajemníka
obch. a živnostenské komory v Praze, soukro-
mého docenta české vysoké školy technické dra.
Josefa Grubera řádným profesorem právních
a státních věd na české technice v Praze (toto
místo bylo uprázdněno povoláním poslance prof.
dra. Fiedlera na českou universitu praž-
skou) a udělil soukromému docentu české tech-
niky, tajemníku zemského výboru dru. Josefu
Lukášovi titul mimořádného profesora.
— Osobní. Pan Florián Krajíček z Určicu
Prostějova na Moravě byl dne 21. ledna na vysokém
učení zvěrolékařském ve Vídni za zvěrolékaře pro-
hlášen. — Pan K. Stárek, majitel největšího
pražského závodu pro stavbu pian, jmenován byl
dne 1. ledna dodavatelem král. zemského českéhoa
Národního divadla v Praze
— Osobní z Moravy. V úřadnictvu ber-
ničném jmenováni byli: kontrolory hlavního
úřadu berního v IX. třídě berní Aug. Flach, K. Bern-
hauer a Jul. Bezděk; — berními v IX. třídě
berní oficiálové příp. kontroloři: Bedř. Machek, Fr
Pawlik, Leop. Nagel. Vil. Nevrla, Jan Zejda. Vilém
Lindner, Ed. Brosch, Ad. Beran, Rud. Gabriel, Vine
Dvořák, Karel Běiohradský. Jan Páleník, R. Dvořák,
Jos. Patzak, Aug. Kölner. K. Ochmann, A. Železný.
Gruber
profesor
doktor
Fiedler
Josef Lukáš
Krajíček
K Stárek
Aug
Flach
Jula
Bezděk
Machek
Pawlik
Leop
Nagel
Nevrla
Zejda
Lindner
Ed
Brosch
Ada
Beran
Gabriel
Dvořák
Běiohradský
Páleník
R Dvořák
Jos
Patzak
Kölner
K Ochmann
A Železná
Novi
Vídeň
Praha
Určic Prostějov
Morava
Francie
národní divadlo
obchodní . a živnostenský komora v Praga
33
article
Fr. Hoschek, Ferd. Sponer, Fr. Anders, Aug. Mayer.
Jos. Janisch, K. Fiala a Ed. Belfoni, Fr. Wrba, Vil.
Schilhan, Ed. Schuberth, Lad. Navrátil, F. Německý
Fr. Schenk, Fr. Zorn, Fr. Fiaizar. Jan Bartuněk, Fr.
Beinhaner, Jos. Kowaržik, V. Panek, Fr. Lechner
Ferd. Spurnik: — oficialy v X. třídě kontrolo
Jan Dressler, adjunkti Jan Schwarz, Rud. Wapinsk
a Jan Dutka, Bedř. Hermann, Jos. Foit, K. Nesvadba,
Mart. Legner, Jan Eichler, Frant. Dokoupil, M. No-
waczek, adjunkti K. Schwarz. Vlad. Šoyhnoz, Jos.
Schneider, Alois Broušek, Ign. Janowsky, Štěpán
Chrástek, Jan Prokeš, Jos. Filip. Jul. Burgel, Jos.
Koutňák, O. Blaschke, Leop. Růžička, Fr. Neumann,
Budt. Förster. Jan Alexa, Jos. Svoboda, Vil. Thill,
Hugo Kamenář. Jan Nowak. K. Wannenmacher, Em.
Grygar, Jan Stratil a Leop. Fiala; — kontrolor
v X. třídě Karel Honal, Vlad. Pokorný, Fr. Basti,
Alois Drábek, Jar. Doleček, Rob. Baňoch, E. Woble
Fr. Šaman, O. Konrad, Jos. Obšil; — adjunkty
definitivními v XI. třídě zatímní adjunkti J. Liewe hr
Jos. Hasoň, Jos. Neubauer, R. Herbsthofer, R. Thíel
a Bedř. Liška, četnický strážmistr Alois Straka, účet.
poddůstojník Jan Ulrich a šikovatel Aug. Dort.
— Promoce. Pan JUC. Josef Mráz, právní
praktikant u c. k. zemského soudu v Praze, rodem
z Josefova, bude v sobotu dne 26. ledna o 11. hod.
dopolední na české universitě Karlo-Ferdinandovi
doktorem veškerých práv veřejně prohlášen.
— Rodinné zprávy. Pan Josef Hájek, c.k.
vojenský stavitel u voj. stavebního oddělení v Praze
a pl. Helenka Hájková roz. Walióova, slavili
sňatek svůj“ v chrámu sv. Jakuba v Praze dne
24. ledna.
František
Hoschek
Anders
Aug
Mayer
Janisch
K Fiala
Ed
Navrátil
Schenk
Zorn
Fiaizar
Bartuněk
Beinhaner
Jos
Kowaržik
V Panek
Lechner
Dressler
Schwarz
Dutka
Bedř
Hermann
Foit
K Nesvadba
Mart
Legner
Eichler
K Schwarz
Vlad
Schneider
Broušek
Igny
Chrástek
Prokeš
Jula
Koutňák
Blaschke
Leop
Růžička
Neumann
Budt
Förster
Alexa
Thill
Hugo Kamenář
Nowak
K Wannenmacher
em
Grygar
Stratil
Fiala
Honal
Pokorná
Basti
Drábek
Rob
Baňoch
E Woble
Šaman
Konrád
J Liewe
Hasoň
Neubauer
R Herbsthofer
R Thíel
Straka
Ulrich
Dort
JUC
Mráz
Ferdinand doktor
Hájek
Hájková
svatý . Jakub
Francie
Jos
Praha
Josefov
český univerzita Karla
34
article
— Umrtí. Na Smíchově zemřel včera pan Vrati-
slav Soukup. syn známého majitele květinářského
závodu, ve stáří 19 let. Pohřeb koná se v nedělio
3. bod. odpolední z chrámu na Malvazinkách.
— Jubilenm. Dnes, 25. ledna, slaví v úzkém
kruhu rodinném své šedesáté narozeniny vynikající
umělec bry klavírní a znamenitý učitel, na kterého
naše veřejnost stále vděčně vzpomíná. Roku 1847
25. ledna narodil se v Bestvíni pan Karel ze
Slavkovských, jenž od r. 1867 trvale se usídlit
v Praze. Hudební vlohy jeho projevily se tak záhy,
že již ve stáří deseti let vystoupil ve svém rodišt
jako pianista v dobročinné akademii. A od té doby
s dráhy virtuosa již nesešel. Odebral se do Prahy
stal se zde žákem Dreysebockovým a Vinařovým
zdárně prospívaje v umélé hře klavírní i v hudební
theorii. Prvý svůj veřejný koncert v Praze uspořádal
Slavkovský v r. 1870. Koncerty Slavkovského vzbu-
zovaly v hudební veřejnosti vždy zvýšený zájem
jednak proto, že celá hudební veřejnost s napjetím
sledovala umělecké pokroky Slavkovského, jednak
proto, že v koncertech jeho docházelo vždy ku pre-
mieře některé původní české skladby, jež Slavkovský
pilně uváděl do života. Tak provedi poprvé Smela-
novy »Revés« a »České tance«, ve »Slovanském
koncertě« r. 1871 poprvě s velikým úspěehem Dvo-
řákův klavírní koncert s průvodem orchestru, col
obě trvale mu zajistilo přátelství Smetany i Dvořáka
Vedle skladeb českých provozoval Slavkovský se zá
Vrat
Soukup
Karel
Dreysebockův
Vinařův
Smetan
Dvořák
Smíchov
Praha
Smel