ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4b6e5000-75c5-11dc-963c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: person 156, org 17, place 67, work 4
1 masthead
Steanaz.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
23. ledna 1907.
4 masthead
Číslo 23.
5 article
Na podané resoluční návrhy prohlašuje ocholně — pokud vyskytují se skutečně takové nerovnosti — že vynasnaží se zajisté vláda všemožně, aby pří slušným přáním nějak vyhověla. Posl. dr. Stráucher odporuje Steinwenderov návrhu, aby filosofická fakulta v Černovcích byla zrušena. sr a Posl. Bendl podává několik návrhů o služebn době středoškolských profesorů, domáhá se služební pragmatiky a přesných disciplinárních předpisů broji proti obstarávání vyučování supienty. K Breiterovu návehu rokování uzavírá se Hlavní řečník proti předloze, Schreiter, praví, že zákon třeba změniti. Promlouvá o ustanovení o vpo čítání služební doby cvičných učitelů a doufá, že zákon bude zlepšen. Po věcné opravě posl. Stelnwendrově po doslovu posl. dra. Kramáře schvaluje se zákon beze změny ve 2. a 3. čtení. Minoritní návrh dra. Kramáře propadl. Potom rokovalo se. o úhradě výdalů vzniklých zákony o úřadnických platech. Referent Skéne přimlouval se za schválení předloby. Posl. Resel prohlásil, že sociální demokraté hlasovali pro úřadnické předloby, ohradivše se, že nebyly zvýšeny též platy dělníků, zaměstnaných ve státních závodech, Posl. Battaplia pojednal zevrobně o úhradě. Posl. Seidel, hlavní řečník proti předloze, bude hlasovati proti zákonům o úřadnických platech. Ne vyhovují přáním úřadníků; strádajícím bude nej méně pomoženo. Zjednodušeným úřadováním doeí lilo by se značných úspor. Posl. Steiner, hlavní řečník pro předlohu, prosí za schválení zakona, připomínaje, že úřadníci dají zlepšení, jehož se jim dostalo, jako spotřebitelé opěť lidu. Zákon o úbradě sehválen v 2. a 3. čtení a rokovalo se o pilném návrhu Stojanově okouorue.
Posl doktor Stráucher Bendl Breiterův Kramář Battaplius Seidel Steiner Stojanův filosofický fakulta v Černovec Skéne
6 article
Posl. dr. Stojan praví, že je právní povinností státu, pokud není upraven s papežstvím celý souber otázek, postarati se o dotaci duchovních správců. Apeluje na sněmovnu, by poskytla i zde strádajícím pomoc, a prosi, by předloha byla pilně projed- nána. Posl. Schuhmefer popírá, že by předloha byla pilná. Poukazuje na veliký rozdíl mezi úřadníky duchovními. Duchovní mají špatné postavení, ale jejich bída není všeobecna. Brojí proti prohlašení ministrovu, že je pohotově úhrada na zlepšení du- chovenských platů, kdežto ministr obchodu vzpíral s zlepšení platů poštovních zřízenců, vymlouvaje se že scházi úbrada. Stát není právně povinen zlepšiti platy duchovních. Vytýká vládě, že nečiní témě ničeho pro dělníky a živnostníky, avšak duchoven- stvu poskytuje 4,810.000 K. Jest zahanbující pro církev, že nouze kněží stala se příslovnou. Pouka- zuje na veliký počet kleriků v Rakousku, jenž byl ještě zvětšen četnými řeholníky z Francie. Jedná se tu o moc svobodnému myšlení, ba i státu nepřátel- skon, jak dokazují události ve Francii, kde ukázalo se, že církev slouží státu jen pokud ho může vy- vžitkovati. Dovozuje nutnost odloučení církve od školy a zvláště odloučení církve od státu. Klerikálové jsou nepřáteli kultury, pokroku a zvláště dělnictva. Jest proto povinnosti, bojovati proti všemu, co by mohlo klerikalism posíliti. Možůa, že zlepšení situace niž- šího kněžstva je naléhavým. Pro katolickou církev. ale ne pro rakouskou sněmovnu. Jeho strana bude proto hlasovati proti pilnosti. Posl. Gänlhor praví, že státu záleží na udržen duchovenstva, prešež třeba starati se, bychom měli duchovenstvo spokojené. Zdůruzňuje nulnost posta rati se, aby také Rakušané přibírání byli k protestant- skému duchovenstvu. Konečně prohlašuje řečník, že bude hlasovati pro pilnost.
Posl doktor Stojan Rakušan Rakousko Francie
7 article
Posl. dr. Tschan prohlašuje, že byly by mnohem nutnějšími různé státo-církevně právní opravy. Po- ukazuje na naléhavost opravy manželství, na nulnost, omeziti majetek mrtvé ruky, aby nově upra veno bylo církevní majetkově právo a právo patroná tní aby provedeno bylo kenstituování a zastoupení far- ních obcí, upravena byla správa církevních ústavův a nadací, a uslanovení o stavbě kostelů bylo založeno na nových podkladech. Není proti tomu, aby nižši klerus byl lépe placen, ale potřebný peníz k tomu má býtí dán církevními úřady a ne slálem. Dle ny- nějšího státo pirkevního práva stát není povinen přispívati na kongruu, a dotace kleru z pehěz všeobec- ných daní byla by úplně nezákonnou. Ohlašuje, že při hlavním rokování podá návrh, aby 3. člení před- lohy o kongrue nevykonalo se, dokud sněmovna ne- odhlasuje v 2. čtení zprávu justičního výboru o změ- nách ustanovení manželského práva v ob. obč. zá- konníku. Prosí sněmovnu, by v meritorním rokován hlasovala pro tento návrh.
Posl doktor Tschan
8 article
Posl. Gladyszowski líčí smulné poměry ruského duchovenstva a bude hlasovati pro pilnost Na Moysův návrh rokování uzavírá se a hlav ními řečníky zvolení poslanci Choc (contra) a Thurn- her (pro). Posl. Choc prohlašuje, že stát a poplatnící nejsou povinni platiti kongruu; církev má dosti jmění. Vláda cílí předlohou tam, kam cílila zákony úřadnickými; jest to dvojitá agitace ve prospěch strany, jež zjed- nala špatnou volební opravu. To není nic jiného, než korupce. Strana, jež nepřeje si úpravy učitelských platů, hlasuje nyní pro úpravu platů kněžských. Pr- znané jmění kalolické církve v Rakousku činilo v r 1900 813 mil. K. Biskupové stavi se nepřátelsky proti každé opravě, tak na př. proti mladým kaplanům kteří nazývají se v Čechách katolickou modernou Vůči těm porušují základní slátní zákony: Svobodu bádání, volnost projevu mínění, právo shromažďovac a spolčovací. Řečník přednáší řadu slížností do po- stupu úřadů v konfesních záležitostech, doporučuje různé opravy a prohlašuje, že stojí na slanovisku Ha- vličkovu. Váží si náboženstvi, ale ne klerikalismu § 63. obč. zákonníka měl by býti zrušen, anebo v mo- derním smyslu pozměněn.
Posl Choc Thurn Rakousko Čechy
9 article
Také celibát měl by býti odstraněn. Na každ způsob je brutalitou rozšíření celibátu na kněze, kteř z církve vysloupili. Jest naprosto nezdůvodněno,že říše jest zastoupena u papeže, protože tente není žád- ným světským panovníkem. Řečník a jeho strana jsou pro rozluku církve od státu, jsouce přesvědčeni že náboženství mohlo by pak mnohem lépe plniti své ideálné úkoly. Také náboženství velice by prospělo kdyby osvobozeno bylo od byrokratismu a odnárod- něno. (Potlesk mezi českými radikály.) P Thurnher přimlouvá se za pilnost, dovo- zuje nutnost zlepšení hmotných poměrů nižšího kleru a prohlašuje, že v akci nyní počaté bude třeb v nové sněmovně pokračovati. Navrhovatel posl. Stojan vzdává se slova. Při hlasování přiznána návrhu pilnost. Dober nigův návrh na konec schůze propadl a ref. dr Fuchs zahájil rokování, odvolávaje se na svou písemnou zprávu. Zpravodaj menšiny posl. Seitz protestoval proti dalšímu jednání, poukazuje na únavu sněmovny. Odůvodnění svého minoritního vota ponechává si do svého doslovu.
Stojan Dober Fuchs Seitz
10 article
Ministr kultu a vyučování dr. Marchel pravil,ž osnovou má beze zvýšení kongruy samé býti odpo- moženo nejdůležitější nynější vadě, že totiž kněži mající delší dobu služební, požívají těchže platů jako kněží, službu teprve nastupující. Ministr uznul že vláda osnovu, jak jí byla výborem rozpočtovým předložena, úplně uznává jak po stránce finaněni jak i se stanoviska politiky kultu a se pro ni vyslo- vuje. Minoritní návrh Seitzův, kterýž zaujímá stamo- visko odluky církve od státu — třebas je to snad poli- tický program budoucnosti — není v nynějším zá- konodárství odůvodněn. Na tom nemění ničeho ani odvolání na státní zákony základní a na církevně politické zákonodárství. Dle toholo zákonodárství slát často zasuhuje do poměrů církve pronikavě, avšak za to převzal závazek, pečovati o hmotné postavení duchovních správců, jakéž by bylo přiměřeno jejich stavu Ministr vyslovil se pak též pro zlepšení platů evangelických duchovních správců, kteří jsou ve velice slisněných hmotných poměrech. Poměry, jakéž jsou po této stránce, není dána možnost hraditi doma po- třebu evangelického kněžstva v duchovní správě.
doktor Marchel Seitzův
11 article
Z těchto důvodů vláda se odhodlala navrhnouti obnos 900.000 K, jenž má býti vyplácen ve 3 etapách. Rov- něž vládu zamýšlí vřaďovati do rozpočtu po 10 leu po 50.000 korunách na zlepšení výslužného evangeli- ckého kněžstva. Minisír skončil apelem na sněmovnu, aby, vyhovujíc citu spravedinosti, uvedla v souhlas platy katolického kněžstva v duhcovní správě s jeho prací a předlohu přijala. PPochvala.) Rokování bylo pak přerušeno. Pak byiy čteny dotazy. Mezi nimi je dolaz po- slance Reichstädtera a spol. o nešetření zákonných předpisů společností státních drah a mimo jiné po- slance Ira a spol. o osvobození českého kaplana Pra- chovského, obžalovaného pro urážku na cti. Schůze skončena o 10. hodině večerní. Příští schůze z ejtra v 11 hodin dopoledne.
Minisír Ir státní dráha
12 title
Z parlamentních výborů.
13 article
Z Vídně, 22. ledna. (K. k)
Vídeň
14 article
V rozpotovém výboru podával posl Schwegel zprávu o spojení s Dalmacit rychloparníky. Posl. dr. Barnreither zmínil se o různých prostředcích na povznesení Dalmacie. Předloha je známkou dobré vůle, ale bude míti malý praktický význam. Ministr dr. Foří neví ničeho o brožuře, v níž jakýsi Gopčevič učinil min. obchodu návrh na zřizení svobodné parníkové dopravy, že se však o té věci bude informovati. Vykládá, proč vláda vyprostila rak. Lloyl z plaveb dalmatských a brasilských a po- starala se o novou paroplavební společnost. Přísluš- nou předlohu nalezl již, nastupuje svůj úřad, ale v mnohěm ohledu potřebovala by změny. Pro krát- kost doby je provisorium nezbytným a k tomu je vhod- nou myšlenka bar. Schwegla, aby se zřídila plavb rychlopamníky.
Posl doktor Barnreither Fořit Dalmacie
15 article
Poněvadž otázka zřízení slátního lodního spojen je neobyčejně obtížná, a nemůže býtí řešena se stano- viska theoretického, nýbrž pouze se zřetelem na kon- kretní poměry, nezdálo se vládě účelným, prejudiko- vati v otázce, zda soukromá nebo státní paroplavba nýbrž uznala spíše za vhodné, žádat o zmocnění plat- né pro všechny případy. Vláda chce zevrubně uvážit všechny okolnosti řešení této olázky a rozhodnout dle skulečných poměrů. Povznesení Dalmacie nedocil se rychloplavbou. To jest pouze článek v řetězu opa- tření, na jáká vláda pomýšlí k hospodářskému po- vznesení Dalmacie. Buda jejím a příštího parlamentu úkolem, spojiti se po této stránce v mocné součin- nosti a působiti sdruženými silami pro hospodářské a kuliurní posílení Dalmacie. Na poli zvelebování průmyslu chce ministr potřebám Dalmacie i dále projevovati největší cchotu. Rada pro zvelebování živností sešla se nyní v min. obchodu, aby usnesla se o zřízení zvláštního ústavu k zvelebování živnost v Dalmacii. Ministr doporučuje vřelými slovy urych- lené schválení předloh, vypracovaných užším výboren o dalmatské lodní plavbě a připominá výlučnou pol- tickou důležitost, jakou má do sebe úprava našeho ná- mořního obchodu na Adrii. Rakouská hospodářská politika na Balkáně jest přímo závislou na vynikajícím našem postavení v Ašrii. Nezbytnou podmínkou toho jest úprava našeho námořuictva, a to právě tak pravidelného, jako volného loďstva. Úprava sesílení námořnictva je však v úzké souvislesli s pro- spíváním Dalmacie. Jednání přerušuje se. Příští schůze bude zejtra.
Adrie Dalmacie Balkán
16 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 22. ledna. (Polony ova aféra v klubu neodvislých.) Vídeňská tisková kancelář vylíčila jednání klubu strany neodvislo- sti o Polonyově aféře tak, jak jí bylo dodáno úřadní tiskovou kanceláři uherskou, tedy nad míru příznivě pro ministra spravedlnosti Gézu Polony. „N. P. Journ.“ přináší však jo tétu schůzi dodatečné zprávy, jež se valně rozehá- zejí se zprávou úřadní. Dle tohoto listu, jenž neslouží koalici, projev důvěry byl Polonyovi od- hlasován nikoli jednomyslně a jen po velikýeh námahách samého Košuta a jeho nejbližších přátel. Nálada v klubě byla po včerejších odha- leních nezvykle rozčilená. Posl. Gal navrhl po řečech Košuta a Polonye, aby se zvolila parla- mentní komise, jež by vyšetřila aféru. Poslane Ratkay kladl důraz na to, že soudní ná- lez měl by pro Polonye větší význam, než usne- sení strany. Košut však namitl tónem velice po drážděným, že akta, jež mu byla předložena, dokazují úplně nevinu Polonyovu a proto žádá aby se touto otázkou již nehýbalo. Přes to pak. že posl. Nagy opětně žádal, aby se aféra Polo- nyova vznesla na soud, Košut ukončil jednáni o této otázce a bez hlasováni prohlásil, že strana projevuje Polonyovi důvěru.
Polonyův Géza Polon Journ Košut Posl Gal Polony Praha Naga
17 article
Také vyloučení Lengyelovo ze strany neodbylo se tak hladce, jak sděleno úřadně. Posl. Kmethy navrhl, aby se otázk Lengyelova odročila. Polonyi na to zvolal: „Žádám, aby se usnesení stalo ještě dnes. Sic nezůstanu ani okamžik déle ve straně.“ Když pak přikročeno ke hlasování, většina členů klub zůstala seděti, takže pro vyloučení hlasovalo jen asi 50 členů. Teprve, když Polonyi opětně po- hrozil vystoupením ze strany, nebude-li vyloučen Lengyel, bylo Lengyelovo vyloučení odhlaso- Vzhledem k poznámce Polonyově, že hrabě Andrássy i Košut věděli o dopise, jejž zasla baronce Schönbergrové a že jej schválili, hr. Andrássy prohlásil v klubu ústavní strany, že o historii s baronkou noví pranic. O dnešních udalostech v Pešti, zejmén o pověstech stran demise různých členů neb celého uherského kabinetu podáváme zprávy n jiných místech. V Praze, 22. ledna. (Sněmovní voleb dí opravy.) Poněvadž zemské sněmy se se- jdou již za málo neděl, „N. Reforma“ obrací po- zornost na povinnost sněmu haličského, postarati se konečně o náležitou opravu zemského voleb ního řádu. Krakovský orgán demokratů vid v tom důvodně neupřímnost, když panující nyn ve sněmu strana stále mluví o zemské autonomii sama však z činnosti sněmovní vylučuje nej- větší část obyvatelstva země. Má-li se lidu vští- piti láska k autonomnému zemskému sněmu tím odvrátiti jeho pozornost od ústředního parla- mentu k domácímu sněmu, musí se lidu vštípiti zájem pro sněm, a toho se docílí jen tím, bude-l lid míti ve sněmu skutečně svoje zástupce.
Lengyelův Posl Polonyi Lengyel Andrássy Košut Schönbergrová Pešť Praha
18 article
Zemský výbor haličský bude povinen podati sně- mu zprávu o návrzích, jež byly za minulého za- sedání učiněny ve prospěch širokého rozšíření volebního práva. „N. Ref.“ žádá, aby se zemský volební řád upravil ve smyslu všecbecnéh volebního práva. Vi sice, že vláda trvá na tom, aby ve sněmech se udrželo zastoupen stavovské, ale ani to nevylučuje zastoupení kurií dle zásady všeob. hlasování, které nevyloučí ze za- stupitelstva zemského žádnou osobu a žádný stav. Také obavy, že by se po všeobecném hla sování rozmnožil počet ruských poslanců na sněmě, „N. Ref.“ má za přepjaté. Bylo-li možno připustiti větší počet ruských poslanců z Haliče na nové říšské radě, bude stejně možno spřáte- liti se s četnějším ruským poselstvem i na sně- mu. Tím polské národní zájmy újmy neutrpi. Naop nynější system křivdí nejen Rusům, ný brž i polským národním zájmům, poněvadž vy- lučuje téměř všechen polský lid z práce v zemském sboru zákonodárném. Ovšem an „N. Ref,“ nemá valných nadějí, že polští kon servativci stanou se nyní přístupnějšími rozumo
N Ref Rus Halič
20 article
vým důvodům a vzdají se aspoň části své dosa vadní moci na prospěch lidu.
21 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 22. ledna Výbuch katolického fanatismu naproti ruskému pravoslaví. Smírnou náladu mezi Rusy a Poláky, trv jíeí ode dvou let, dotud nic nemohlo porušiti ani ve velkém provozovaná katolická propaganda jež na Cholmské a Bilé Rusi již na 200 00 pravoslavných převedla v lůno církve katolické Katolická propaganda, jak jsme nejednou jejím skutky ukázali, spíše si libuje v prostředcích nedovolených a násilných, než ve slušných mírném poučování. Ruské listy si na ni stýskaly. pravoslavní posílali stížné deputace do Petro hradu, i k carovi, car se rozplakal, když mu loni selská deputace z Cholmské Rusi líčila utrpení pravoslavných, ale ani slzy carovy ne- zastavily úsilovnou katolickou propagandu. Divno, když ji nestavil nikdo se strany ruské, že s proti ní nepostavili vlastenci polšti, stojící mim tábor katolické církve, že ji nezakřikli a nedal ji uzdu, neboť je-li čím ohroženo dílo smiru rusko-polského, je to ona divoká, nezřízená k- tolická propaganda. Minulý týden v dědině Zelně volkovyšskéh újezdu suvalkské gubernie v království polském pravoslavní sedláci sváželi stavivo na stavbu pravoslavného chrámu. Dav katolických sedlák čítající na tisíc hlav, se na ně vyřítil. Svedena bitva, po níž zůstalo na místě šest mrtvých sedm raněných. Protože stanovisko katolické je našemu čte- nářstvu dostatečně známo, obeznamujeme je se stanoviskem pravoslavným, jak vysloveno v článku »Opatrněji, Poláci« »Nového Vremene«.
Polák Rus Petro Praha Cholmský Rus Nový Vremen
22 article
»Jestliže Poláci mají slovanské vědomí krev, je-li jim drahé slovanské jmeno a slo- vanská česť. — my i bez pretensi na bratrství můžeme jim prostě ukázat na příklad veliké staré slovanské země, kde při všech chybách vlády i úřadnictva v té příčině, nikdy toho ne- bývalo, aby sám národ, sám lid utiskoval někoho pro víru a překážel mu, když chtě projevovati svůj náboženský cit. Poláci nemohou ukázat ani na jeden případ, aby Rusové da vem, masou národa, hromadou lidu pře káželi někdy a někde zbudování kostela (katoli- ckého) nebo »kirky« (evangelické). Nějak spolu žíti musíme, žíti tak, abychom si jedni mohl vážiti druhých. Rusové nikdy nemohou Polákům oplatit stejnou mincí. My se nikdy tak nesní- žíme, toho se nikdy nedopustí pravoslavný ruský mužík, jenž dobře cíti svatosť každé víry, nebot ona k bohu se nese, ať se jí jakýmkoli jazykem a spůsobem dává výraz.« »V našem Povolží bývaly případy, kdy ve dvou sousedních vsech stavěli pravoslavný chrám a mohamedánskou mečetu, a Tataři při tom po- mahali pravoslavným, a pravoslavní pomahal moslemům. Tato vzájemnosť nebyla následkem lhostejnosti k vlastní víře, nýbrž úcty k nábo- ženskému přesvědčení a citu bližního. Vůči tomu chce se nám říci méně na adresu katolického obyvatelstva, než na adresu katolické hierarchie katolici jsou suroví a nerozvinutí. Náboženská nesnášelivost vůbec je dítkem katolicismu.« »Polsko žije nyní v periodě možného ob rození. Mluvíme k němu přátelsky, pamětliv slovanské jeho krve. Každý výbuch řimského fanatismu v Polsku my považujeme za důkaz že Poláci ničeho nezapomněli a ničemu se ne- naučili. K novému, k novému, Polsko ! Všecko co je staré v tobě, je záhubou tvojí!«
Polák Rus Tatar Povolží Polsko
23 article Situace v Marokku.
Situace v Marokku. Již přes týden není nijakých zpráv o Rai- sulovi. Zmizel beze stopy. Jeho přívrženei částečně se podrobili sultánovi, částečně jsou rozprášení. Zatím lze tvrdit, že jeho moc v okruhu Tangeru jest zlomena a že s jeho strany nehrozí nebezpečí pro pokojný vývoj mezinárodních styků s Marokkem. Raisuli se uchýli do středních končin a do hor, kde bude provozovat své lupičské řemeslo. Raisuli je od- straněn z blízkosti Tangeru a tím vyhověno jedné z podmínek, kladených vládě murocké mocnostmi. Je to potěšitelný výsledek, ale netřeba h přeceňovati, tak jako vůbec byla přeceňována moc a vliv Raisulův, jemuž mnozí určoval vyšší roli, na kterou nikdy jeho síly nestačily Raisuli nebyl nikdy obklopen větší bandou jak 500 mužů. Fantastické zprávy některých dopi- sovatelů hlásaly, že měl 15.000 mužů. Kdyby jen z polovice bylo pravdou něco podobného. byl by jinak vzdoroval 2000 mužů generál Bugdadi, nežli svou hrstkou banditů. Tvrdí s dokonce, že při svém zoufalém odporu v Zinatu měl pouze 200 mužů a s 50 podařilo se mu uprchnouti.
Raisulův Bugdadi Maroko Tanger
24 article
Raisuli nebyl tudíž daleko takovým nebez- pečným chlapikem, za jakého jej vydávaly po- věsti, šířené zejména anglickými korespondenty. Pouze svým osobním, energickým vystupováním získal si jakési popularity. Někteří popírají, že měl v úmyslu popuditi tuzemce proti reformám a Evropanům, ani nechtěl se postaviti v čelo svaté války proti křesťanům. Podle »Tempsu« uchýlil se Raisuli k kmenu Beni-Arusů, kde se cítí ve větším bez- pečí. Kmen tento dosud zdráhá se učiniti pro- hlášení věrnosti a oddanosti úřadům šerifovým ve Fezu. Paša tangerský jmenoval řadu šejků. kteři mají za úkol potlačovati všude vliv a rejdy Raisulovy. Šejkové, kteří jsou v podezření ze styků s Raisulem, jsou systematicky odstra ňováni. Vojenské nepokoje v Bruges. V belgickém městě tomto způsobilo několi set vojáků, kteří byli podráždéni zabitím jednohe vojáka při hospodské rvačce, nejvážnější nepo koje. Spustošili hostinec a pokusili se ho zapá- liti. Došlo k prudké srážce s policií; obě strany užily zbraně a mnoho osob bylo tě ž e zraněno. O 10. hodině v noci byl klid opě zjednán.
Evropan Raisout Beň Paša Raisulův Arus
25 article Japonsko - americký konflikt.
Japonsko - americký konflikt. Do loděnice na Mare Islandu zasláno byle z Washingtonu oznámení, že čtyři z nejohrom- nějších lodí válečných, nyní přidělených k Atlan- tické eskadře, mezi nimi bitevní lodi »Kentucky“ a »Kearsarge« poslány budou kolem mysu Hornu a připojeny k pacifické eskadře. Přibytí těchto a i dřivějších již lodí »New Orleans«, »Marble- head«, »Albany« a »Wiseonsin« více než zdvoj- násobí sílu pacifického válečného loďstva. P - kládá se to za velmi výmluvné opatření proti japonským hrozbám. V El Pasu v Texasu několik Japonců, kteří žádali spolkové úřady, aby jim dovoleno bylo složiti předběžný slib, že stanou se občany Spo- jených států, obdrželi radu, aby počkali,až bude otázka japonské naturalisace vyřízena. Úřady prohlašují, že Japonci spadají pod klau- suli, týkající se mongolského plémě a proto ne- mají práva státi sa občany Spojených států dl trvajícího naturalisačního zákona. Toto opatřenl americké zvýšuje jitření a hněvy Japoncův do míry pozvolna opravdu již ne bezpečné pro mín světový.
Kearsarge Horn Wiseonsin Japonec Japoncův Japonsko Mar Island Washington New Orleans Texas spo spojený stát El Paso Marblehead
26 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Českobudějovické smiřovačky. Místn český tisk českobudějovický obíral se včer otázkou »urovnání národnostních poměrů v Č Budějovicích« a dlužno s povděkem zazname nati, že velmi skepticky. Zvláště list dru Zátkovi velmi blízký prohlašuje sice, že věři. že zájmy naše jsou v rukou dra. Aug. Zátk velmi dobře opatřeny i dokládá však, že z celé akce nebude nie. Němcům prý se nechce vzdáti se svého nadpráví nad Čechy, doufají, nejen že je udrží, nýbrž že dobudou znovu i III. sboru. Téžko prý jest s takovými lidmí se dorozumívati. Jak daleko vyjednávání v Vídni pokročilo, o tom není zpráv, ježto jednán jest přísné důvěrné, ale ovšem také na- prosto nezávazné. Až prý bude potřeba, předlož- p. dr. Zátka celou věc veřejnosti, české a pří- slušným činitelům k rozhodnutí. List opakuje ještě jednou, že nevěří, že k nějakému závaz nému jednání vůbec dojde i ujišťuje, že s akce rozbije o německou neústupnost, panovač- nost a nadutost. Je-li tomu tak, a to bylo vidě jistě již před sepsáním známého pamětníh spisu, byly i nezávazné, přísně tajené konfe- rence o českobudějovické látce v mini sterstvu vnitra zbytečnosti. Zdá se, že to bude nyní, po rozhodnuti pražského vedení německo-liberální strany, postaviti samostatné kandidáty v Praze a v Plzni atd., nahlédnuto v Č. Budějovicíe tím nenuceněji, že české proposice, tamním Němcům učiněné, obsahují místní variant toho co Némci žádají na Praze a na Plzn v přičině říšského svého zastoupení. Nyní když Němci v Praze a v Plzni prohlásil národnostní boj ve formě nejostřejší, jakou si lze představiti, t. j. zasáhnutím do říšských voleb s úmyslem dosti nebezpečným pro případ užší volby, není přece myslitelno. aby se pokračovalo v místním vyrovnávání v Čes
Zátka Aug Němec doktor Č Budějovice Čechy Vídeň Praha Plzeň Č . Budějovicí
27 article
Budějovicích mezi oběma národnostmi — zu tím co se chystá nejúpornější národnostní volební boj ve dvou nejvělších českých městech Leč vícekráte než jednou bylo již prohlášeno samým drem. Zátkou veřejně potvrzeno, že s jedná o zásady nikoli pouze mistní, nýbrž vše- národní a tím už vyvráceny jsou námitky kleri- kálního listu česko budéjovického, jehož prohlä- šení o nadějích našinců v Č. Budějovicích do budoucnosti jsou tak utrakvistické, jak si lze jen pomysliti. Co se týče osoby dra. Zátky jeho rukou, v nichž je česko-budějovická věc co nejlépe uložena, není proti tomu náhledu dosud nejmenši námitky, kéž by bez námitky zůstalo až do konečného v českém zájmu nej- šťastnějšího vyřízení této záležitosti. Ale v rukou českého jednatele za čes. -budějovické Čechy lež i zájem všečeský potud, pokud sám prohlásil že se jedná o vzor celému bloku vyrovnacieh otázek směrodatný. A tu už bude dovolen o akci českobudějovicko-vídeňské hovořiti také — mimo Č. Budějovice!
Budějovice Č . Budějovice Čechy
28 article
— Připravy slezských Čechů k volbám Z Opavy, 22. ledna. Sbor důvěrníků české národní strany ve Slezsku měl sjezd ve Svi nově. Dr. Stratil referoval o průpraváeh k volbám a navrhl na základě jednomyslného usnesení výkonného výboru a Národní rady slez ské za handidály na radu říšskou pro Opavsko Karla bar. Rolsberga a pro Frýdecko radu vrchního zemského soudu Václava Hrubého Návrh byl přijat za potlesku jednohlasně. Baron Rolsberg potom vyložil svůj národně-hospo- dářský program. Posl. Hrubý ukázav vzhle dem ke své kandidatuře na dřivější prohlášení doložil, že pohliží na věc jedině se stanovisk národní povinnosti a promluvil o situaci politi cké a o cllech české politiky. Potom zahájena byla rozprava, ve které bylo trpce žalováno n nešetření jazykové rovnoprávnosti ve Slezsku na spory česko-polské a na roztřištěnost českou
Čecho doktor Stratil bar Hrubý Posl Opava Slezsko Opavsko Frýdecko český národní strana národní rada
29 article
Jako výsledek debaty navrženy a jednohlasně za hlučného souhlasu přijaty byly dvě resoluce. o nutné koncentraci a o poměrech národních jazykových. Stalo se pak ještě toto usnesení »Výkonnému výboru dává se plná moc, aby provedi další přípravy pro volby, jak pokud jd o kandidáty pro ostatní volební okresy, tak pro případ eventuálních užších voleb atd.« Rozhod nuto vydati volební provolání a uvážiti, zdali za jakých podmínek má býti volební akce ve dena společně s Poláky, a jak se má zrevído- vati poměr česko-polský. — Rodinně zprávy. Slečna Mařenka Kurzov dcera továrníka náhytku, slaviti bude manželsky sňatek s p. Karlem Zajíčkem, úřadníkem, v sobotu dne 26. ledna o půl 12. hod. dopol. v chrámu sv Petra v Praze— Il. — Úmrtí. V úterý dne 22. t. m. zemřela v Praze pí. Marie Žižková, vdova po pražském měšťanu matka p. J. Žižky, člena Národního divadla, v 77. roc věku svého. Pohřeb konati se bude ve čtvrte o 3. hod odpol. z kostela sv. Jiljí (u Dominikánu na hřbitov olšanský.
Polák Kurzov Zajíček Žižková J Žižek svatý . Jiljí Praha Olšanský národní divadlo svatý petra v Praga
30 article
— Pohřeb. Z kostela u sv. Mikuláše na Mal straně konal se včera o 3. hod. odpolední pohřebp PhDra. Josefa Nevák i, c. k. profesora akademi- ckého gymnasia v. v., o jehož úmrtí jsme ve včerejšín čísle zprávu přinesli. Mezi smutečními hosty, kte zesnulého přišli na poslední cestě k trvalému odpo- činku doprovedit, nalézali se zejména: předseda „Sva- toboru“, školní rada a spisovatol p. Alcis Jirásek jenž s prof. Novákem dlouhá léta působil na gymna- siu v Litomyšli, zemští školní inspektoři pp. Kastner a Nečásek, rada vrchního soudu p. Brožovský z Pravo- slavů, řed. malostranského gymnasia, ob. st. p. Hansl. školní rada dr. Kovář, universitní profesor dr. Krejčí doc. dr. Gruber, doc. dr. Nejedlý, státmí rada prof Šebor, prof. dr. Drtina, velkoobchodník V. Ott, školní rada Doucha, školní rada Truhlář, dramaturg vino- hradského divadla p. J. Kamper, spisovatel p. V. Dyk ředitel gymnasia Sobek, dr. Nejedlý, dámy pí. Pavla Klenková z Vlastimilů, pí. Pavla Maternová, pí. z Pur kyňů, Zorka Hovorková a i. v. Žáci akademického
Mikuláš Nevák Alcis Jirásek Novák Kastner Nečásek Brožovský Hansl Kovář doktor Krejčí docent Gruber Nejedlá Šebor profesor Drtina V Ott Doucha Truhlář J Kamper V Dyk Sobek Pavel Vlastimil Pavel Maternová Pur Hovorková Litomyšl
31 article
gymnasia zahájili průvod. Za pohřebním vozem s po zůstatky zesnulého ubíral se děkan filosofické fakulty p. prof. Sobotka a pedel fakulty v historickém úboru, Průvod ubíral se po Karlově mostě na. Františkove nábřeží, kde rakev s tělesnými ostatky byla vykros pena. Zesnulý byl pochován na olšanském hřbitově. — Z městské rady pražské. Práve měšťanské uděi leno p. Václavu Schmidtovi, obchodníku v čis. 629—I. — Dlážební komis přikázán byl návrh p. dra. Sehar fa, aby bylo provedeno vydláždění třídy Mikulášské na Starém městě, ježto úprava ulice to připoušti. — Patronátní komisi byly přikázány návrhy, učiněné na prospěch zachování košířského, hřbitova jako sadu s event. pomníkovou dekoraci. Pan dr. Podlipný přimlouval se za přenesení ostaíků vynikajících če- ských csobností z tohoto hřbitova na některé jiné pohřebiště. — Pan dr. Jeřábek poukázav na důležitest zemského archivu a jeho nedostatečné umíslěnl, nai vrhl, aby rada městská domáhala se zlepšení v růzs ných směrech. — Jmenování ve službácli obce pražské. Ve vče- rejší schůzi městské rady pražské byli jmenováni kanceptními praktikanty pp. dr. V. Průša a dr. Flieder žádostí podáno bylo 72. — Kancelisty jmenováni byl pp. V. Hamouz a K. Margl. — Publikace obce pražské. Pan m. r. Schrötter sdělil ve včerejší schůzi měsiské rady pražské, že za další články „Sborníku příspěvků k dějinám obecní správy“ určil p. prof. dr. Čelakovský své práce „Sou- pis starých rukopisů pražských, v archivu uložených“ dále „Vývoj radního zřízeního“ a „Pojednání o rad- nici novoměstské“. K rychlému vydání těchto článk bude přikročeno.
profesor Sobotka Schmidt doktor Podlipná Jeřábek V Průša Flieder V Hamouz K Margl Schrötter Čelakovský Karlov most Františkov Olšanský hřbitov
32 article
— Stavební záležitosti obce pražské. Ve včerejší schůzi městské rady pražské podal p. dr. Jeřábek ně- které návrhy o vnilřní reorganisaci úřadů stavebních návrhy ty nebyly však schváleny. Dále se přimlou- val, aby petice technických úřadníků byla vzata v opět- nou úvahy. — K žádosti stavebního odboru místodrži- telského schválena stavební čára pro novostavhy ně- mecké vysoké školy techinické na slupských pozem- cích. Při tom schválen návrh, aby rada měslská zvlášt- ním podáním domáhala se toho, aby nebyl ničen starobylý kostel Panny Marie na Slupy z doby Karla IV. Pan K. Vlček návrh doplnil tím, aby při provádění staveb pamatováno bylo na to, aby kostel ponechán byl sám o sobě a stavby aby se neprováděly k němu. — Drahotní přídavek u obce pražské. Předmětem obsáhlé debaty byly ve včerejší schůzi vněstské rady pražské návrhy organisační komise ve příčině dra- hotního přídavku. Návrhy byly schváleny, zejména v tom směru, aby přídavek byl vyplacen najednou.
doktor Jeřábek Marie Karel Iva K Vlček
33 article
— Vitězství při obecních volbána. V Dubičném — národnostně ohrožené obci u Českých Budějovic — konaly se včera obecní volby, při nichž zvitězili Češi ve všech třech sborech. Vítězství toto jest tím ce- nějším a důležitějším, poněvadž volby předešlé dva- kráte na nátlak Němců byly zrušeny, čimž sledován byl cíl vítěznou stranu českou oslabiti a zajistiti Němcům vítězství. Bližší zprávy ještě přineseme — Svaz osvětový. K žadosti Svazu osvétového svola! Spolek architektů a inženýrů v král. českém (skup. II.) schůzi, na které jednáno bude se zástupci kruhů agrárních auměleckých, jakož i delegáty Svazu osvětového »O zachování, jakož i zl- skávání svérázného vzhledu našich vesnic a městeček. Schůze koná se dne ve středu o 7. hod. večer ve výborovně Měšťanské besedy pražské. — Ve čtvrtek dne 24. ledna koná se o půl šesté hod. več. ve Svazu schůze odboru um- leckěho. — Za členy zakládající přistoupili dále: město Karlín, město Žižkov, za skutečn Vzdělavací sbor pro okres Kostelec nad Černými lesy. Hasičská župa Praha, Hasičská župa podřipská, okr. výbor v Čáslavi. Vzdělavací sbor pro Kostelec nad Orl., za činné: MUDr. V. Pevr. MUDr. Šimon. — Deputace poštovních oficiantů z Předlitavsk ve Vídni. (Pův. zpráva »N. L «) Dne 21. t. m. dlela ve Vídni deputace poštovních oficiantů z celého Před- litavska, jíž zúčastnili se zástupci oficiantů vídeň- ských, dále pp. Kozlík z Prahy, Hrubý a Mi čan z Brna. Deputace stěžovala si v parlamentě u po- slanců na nepatrné zvýšení platů a žádala nej- energičtěji ministra obchodu dra. Fořta za nápravu.
Čech Němec MUDr V Pevr Šimon N L Kozlík Dubičné Český Budějovice Karlín Žižkov Kostelec nad Černá les Praha Čáslav Kostelec nad Orlický Vídeň Brno svaz osvětový spolek architekt
34 article
Ministr dr. Fořt prohlásil, že pro toto období není následkem stanoviska ministra financí větší zlepšení možno. Delegát p. V. Kozlík upozornil ministra n nespokojenost v řadách poštovních oficiantů v krá- lovství českém a na možné následky tohoto stavu, žádaje důraznými slovy za odpomoc. Ministr dr. Fořt ubezpečil, že jest nakloněn všem tužbám těmto. ale že z přičiny uvedené je na ten čas další finanční zlepšení poměrů oficiantů nemožno. V ministerstvu obchodu konferovali delegáti dlouhou dobu s min. radou Pachnerem, který, jak se zdá, jest kategorii těchto úřadníků nakloněn a o jejich poměrech je informován, o otázce 35leté služební doby, zavedení postupu po třech letech a jiných důležitých změnách poměrů nynějších. Zástupci oficiantů ohradili se proti uznání titulu »oficiant« jiným, a to neúřadní- ckým kategoriím. Rada Pachner připověděl, že po- užívání úřadního názvu »pomocný« úplně vymizí, a že, pokud se ostatních žádostí týče, náprava se stane, a že všemožně se zasadí, by po úřadnické reformě následovalo co nejdříve nařizovací cestou splnění přání oficiantů. Potom dotazoval se delegáta V. Kozlíka na postupové poměry v král. českém na mnohé jednotlivé záležitosti, týkající se poměrů poštmistrů a těchto úřadníků vůbec.
Fořt V Kozlík Pachner
35 article
— Čeští hostinští pro české menšiny. České hostinstvo dobylo si na poli získávání zájmu pro české menšiny v krajích národnostně ohrožených ve- likých záslub. Různé jsou způsoby, jimiž možno v všech vrstvách českého obecenstva získávati pří- znivců českým menšinám a buditi porozumění pro činnost obranných jednot národních. Jedním z nej- osvědčenějších způsobů těch jest sbírání peněžitých příspěvků ve prospěch obranného fondu českých menšin proti útisku a znásilňování se strany národ- nostních našich odpůrci. Boj na národnostní hranici vede se úporně o každou hrudu země a jen ta strana v něm zvítězl, která spolehatí může na silnou zálohu a vládne značnými pohotovými prostředky. Jako každý boj, vyžaduje i boj národnostní peněz, jen že peněz užívá se zde ke šlechetnému účelu: zacho- vání vlastní národnosti a záchraně českých dětí před poněmčením. — Pečujme o vzrůst obranného fondu svého ! Nechť není českého hostince ni kavárny, kde nebylo by červeno-bílé pokladničky ke vkládání pří- spěvků pro naše Národní jednoty. Každý uvědoměle český hostinský buď horlivým mluvčím pro české menšiny ! Českému hostinstvu nechť připadne zásluh o mohutnění fondu menšinového. Podporuj každý odvádění krejcarově daně národní. Úhledné poklad- ničky rozesilá na požádání českým hostinským ústřední kancelář Národní jednoty pošumavské, v Praze —II., Vodiškova ul. č. 26. — Bihliotéka musea král. českého bude dne 24. 25. a 26. t. m. zavřena.
Praha Vodiškov ulice II Bihliotéka muzeum král
36 article
— Dary. K uctění památky f pí. Jos. Krostově věnovali spolku „Ochrana opuštěných a zanedbaných dívek v Praze“ (II. výkaz): pí. Louisa Liegerto v Bubenči 10 K, pí. Lib. Nekvasilová v Karlině 10 k slč. M. Srbová-Pisecká v Praze 10 K, p. J. Krost 100 K sl. K. Krostova 50 K, pl. H. Lamblová, choť dv. rady. 5 K, pí. M. Tomešová 5 K. žákyně 5. třídy přípravky 5 K (Milada Rutteova 2 K, Alz. Tomáškova 5 K, M Škorpilova 1 K). Příspěvky tyto (nyní celkem 389 K s díky kvituje předsedkyně spolku pí. A. Cardová- Lamblová v Praze I., na Napreží c. 6. — Z f il- antropické družiny. Na uctění památky paní Aloisie Dostálové daroval kroužek »Starej Brandejs« místo věnce 30 K sirotčinci v Brandýse n. L., jelikož zesnulá paní byla osvědčenou do- broditelkou. — Společnost denních hostů staro- českého pivovaru »u Bucků« — kdež jest sládkem p. Bohumil Hustoles — věnovala ze své poklad- ničky z přebytků hudebních večírků obnos 50 K ve prospěch fondu pátého sletu všesokolského v roce 1907 v Praze. — Paní Louisa Šaldová složila obnos 20 K pro svaz hudebníků v Čechách k uctění pa- mátky své učitelky pí. Marie Petzoldové-Sittově. — Nové zřízené III. obecné škole chlapecké v Nuslích věnovala Občanská beseda v Nuslích 35 K na za- koupení učebných pomůcek a pan Jan Hrabánek, restaurater a majitle Národního domu v Nuslích. vycpané ptáky v ceně 50 K. — Komitét pro zřízení místností pražskému Hlaholu s poděkováním přijal v poslední době celou řadu darů, jež věnovali zejména: Pražský peněžní ústav 200 K. Pošumavská pěvecká župa 10.80 K, společ- nost »U zlaté váhy« 10 K, Všeobecná záložna 10 K. Obchodní záložna 10 K, »Slavoj« v Karlině 10 K.
Liegerto Nekvasilová M Srbová K Krostův H Lamblová M Tomešová Rutteův Tomáškův Škorpilův Dostál Brandejs Bucek Hustoles Šaldová Petzold Sittův Hrabánek Praha Bubeneč Karlin 10 Praha 10 K Brandýs Čechy Nusle Karlin 10 K spolek paní . A . Cardová Naprežet c národní dom Hlahol všeobecný záložna 10 K Slavoj Lamblová v Praga I