2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
23. ledna 1907.
5
article
Na podané resoluční návrhy prohlašuje ocholně
— pokud vyskytují se skutečně takové nerovnosti —
že vynasnaží se zajisté vláda všemožně, aby pří
slušným přáním nějak vyhověla.
Posl. dr. Stráucher odporuje Steinwenderov
návrhu, aby filosofická fakulta v Černovcích byla
zrušena.
sr a
Posl. Bendl podává několik návrhů o služebn
době středoškolských profesorů, domáhá se služební
pragmatiky a přesných disciplinárních předpisů
broji proti obstarávání vyučování supienty.
K Breiterovu návehu rokování uzavírá se
Hlavní řečník proti předloze, Schreiter, praví, že
zákon třeba změniti. Promlouvá o ustanovení o vpo
čítání služební doby cvičných učitelů a doufá, že
zákon bude zlepšen.
Po věcné opravě posl. Stelnwendrově
po doslovu posl. dra. Kramáře schvaluje se
zákon beze změny ve 2. a 3. čtení. Minoritní
návrh dra. Kramáře propadl.
Potom rokovalo se.
o úhradě výdalů
vzniklých zákony o úřadnických platech.
Referent Skéne přimlouval se za schválení
předloby.
Posl. Resel prohlásil, že sociální demokraté
hlasovali pro úřadnické předloby, ohradivše se, že
nebyly zvýšeny též platy dělníků, zaměstnaných ve
státních závodech,
Posl. Battaplia pojednal zevrobně o úhradě.
Posl. Seidel, hlavní řečník proti předloze, bude
hlasovati proti zákonům o úřadnických platech. Ne
vyhovují přáním úřadníků; strádajícím bude nej
méně pomoženo. Zjednodušeným úřadováním doeí
lilo by se značných úspor.
Posl. Steiner, hlavní řečník pro předlohu, prosí
za schválení zakona, připomínaje, že úřadníci dají
zlepšení, jehož se jim dostalo, jako spotřebitelé
opěť lidu.
Zákon o úbradě sehválen v 2. a 3. čtení
a rokovalo se o pilném návrhu Stojanově
okouorue.
Posl
doktor
Stráucher
Bendl
Breiterův
Kramář
Battaplius
Seidel
Steiner
Stojanův
filosofický fakulta v Černovec
Skéne
6
article
Posl. dr. Stojan praví, že je právní povinností
státu, pokud není upraven s papežstvím celý souber
otázek, postarati se o dotaci duchovních správců.
Apeluje na sněmovnu, by poskytla i zde strádajícím
pomoc, a prosi, by předloha byla pilně projed-
nána.
Posl. Schuhmefer popírá, že by předloha byla
pilná. Poukazuje na veliký rozdíl mezi úřadníky
duchovními. Duchovní mají špatné postavení, ale
jejich bída není všeobecna. Brojí proti prohlašení
ministrovu, že je pohotově úhrada na zlepšení du-
chovenských platů, kdežto ministr obchodu vzpíral s
zlepšení platů poštovních zřízenců, vymlouvaje se
že scházi úbrada. Stát není právně povinen zlepšiti
platy duchovních. Vytýká vládě, že nečiní témě
ničeho pro dělníky a živnostníky, avšak duchoven-
stvu poskytuje 4,810.000 K. Jest zahanbující pro
církev, že nouze kněží stala se příslovnou. Pouka-
zuje na veliký počet kleriků v Rakousku, jenž byl
ještě zvětšen četnými řeholníky z Francie. Jedná se
tu o moc svobodnému myšlení, ba i státu nepřátel-
skon, jak dokazují události ve Francii, kde ukázalo
se, že církev slouží státu jen pokud ho může vy-
vžitkovati.
Dovozuje nutnost odloučení církve od školy a
zvláště odloučení církve od státu. Klerikálové jsou
nepřáteli kultury, pokroku a zvláště dělnictva. Jest
proto povinnosti, bojovati proti všemu, co by mohlo
klerikalism posíliti. Možůa, že zlepšení situace niž-
šího kněžstva je naléhavým. Pro katolickou církev.
ale ne pro rakouskou sněmovnu. Jeho strana bude
proto hlasovati proti pilnosti.
Posl. Gänlhor praví, že státu záleží na udržen
duchovenstva, prešež třeba starati se, bychom měli
duchovenstvo spokojené. Zdůruzňuje nulnost posta
rati se, aby také Rakušané přibírání byli k protestant-
skému duchovenstvu. Konečně prohlašuje řečník, že
bude hlasovati pro pilnost.
Posl
doktor
Stojan
Rakušan
Rakousko
Francie
7
article
Posl. dr. Tschan prohlašuje, že byly by mnohem
nutnějšími různé státo-církevně právní opravy. Po-
ukazuje na naléhavost opravy manželství, na nulnost,
omeziti majetek mrtvé ruky, aby nově upra veno
bylo církevní majetkově právo a právo patroná tní
aby provedeno bylo kenstituování a zastoupení far-
ních obcí, upravena byla správa církevních ústavův
a nadací, a uslanovení o stavbě kostelů bylo založeno
na nových podkladech. Není proti tomu, aby nižši
klerus byl lépe placen, ale potřebný peníz k tomu
má býtí dán církevními úřady a ne slálem. Dle ny-
nějšího státo pirkevního práva stát není povinen
přispívati na kongruu, a dotace kleru z pehěz všeobec-
ných daní byla by úplně nezákonnou. Ohlašuje, že
při hlavním rokování podá návrh, aby 3. člení před-
lohy o kongrue nevykonalo se, dokud sněmovna ne-
odhlasuje v 2. čtení zprávu justičního výboru o změ-
nách ustanovení manželského práva v ob. obč. zá-
konníku. Prosí sněmovnu, by v meritorním rokován
hlasovala pro tento návrh.
Posl
doktor
Tschan
8
article
Posl. Gladyszowski líčí smulné poměry ruského
duchovenstva a bude hlasovati pro pilnost
Na Moysův návrh rokování uzavírá se a hlav
ními řečníky zvolení poslanci Choc (contra) a Thurn-
her (pro).
Posl. Choc prohlašuje, že stát a poplatnící nejsou
povinni platiti kongruu; církev má dosti jmění. Vláda
cílí předlohou tam, kam cílila zákony úřadnickými;
jest to dvojitá agitace ve prospěch strany, jež zjed-
nala špatnou volební opravu. To není nic jiného, než
korupce. Strana, jež nepřeje si úpravy učitelských
platů, hlasuje nyní pro úpravu platů kněžských. Pr-
znané jmění kalolické církve v Rakousku činilo v r
1900 813 mil. K. Biskupové stavi se nepřátelsky proti
každé opravě, tak na př. proti mladým kaplanům
kteří nazývají se v Čechách katolickou modernou
Vůči těm porušují základní slátní zákony: Svobodu
bádání, volnost projevu mínění, právo shromažďovac
a spolčovací. Řečník přednáší řadu slížností do po-
stupu úřadů v konfesních záležitostech, doporučuje
různé opravy a prohlašuje, že stojí na slanovisku Ha-
vličkovu. Váží si náboženstvi, ale ne klerikalismu
§ 63. obč. zákonníka měl by býti zrušen, anebo v mo-
derním smyslu pozměněn.
Posl
Choc
Thurn
Rakousko
Čechy
9
article
Také celibát měl by býti odstraněn. Na každ
způsob je brutalitou rozšíření celibátu na kněze, kteř
z církve vysloupili. Jest naprosto nezdůvodněno,že
říše jest zastoupena u papeže, protože tente není žád-
ným světským panovníkem. Řečník a jeho strana
jsou pro rozluku církve od státu, jsouce přesvědčeni
že náboženství mohlo by pak mnohem lépe plniti své
ideálné úkoly. Také náboženství velice by prospělo
kdyby osvobozeno bylo od byrokratismu a odnárod-
něno. (Potlesk mezi českými radikály.)
P Thurnher přimlouvá se za pilnost, dovo-
zuje nutnost zlepšení hmotných poměrů nižšího
kleru a prohlašuje, že v akci nyní počaté bude třeb
v nové sněmovně pokračovati.
Navrhovatel posl. Stojan vzdává se slova.
Při hlasování přiznána návrhu pilnost. Dober
nigův návrh na konec schůze propadl a ref. dr
Fuchs zahájil rokování, odvolávaje se na svou
písemnou zprávu.
Zpravodaj menšiny posl. Seitz protestoval proti
dalšímu jednání, poukazuje na únavu sněmovny.
Odůvodnění svého minoritního vota ponechává si do
svého doslovu.
Stojan
Dober
Fuchs
Seitz
10
article
Ministr kultu a vyučování dr. Marchel pravil,ž
osnovou má beze zvýšení kongruy samé býti odpo-
moženo nejdůležitější nynější vadě, že totiž kněži
mající delší dobu služební, požívají těchže platů
jako kněží, službu teprve nastupující. Ministr uznul
že vláda osnovu, jak jí byla výborem rozpočtovým
předložena, úplně uznává jak po stránce finaněni
jak i se stanoviska politiky kultu a se pro ni vyslo-
vuje. Minoritní návrh Seitzův, kterýž zaujímá stamo-
visko odluky církve od státu — třebas je to snad poli-
tický program budoucnosti — není v nynějším zá-
konodárství odůvodněn. Na tom nemění ničeho ani
odvolání na státní zákony základní a na církevně
politické zákonodárství. Dle toholo zákonodárství slát
často zasuhuje do poměrů církve pronikavě, avšak
za to převzal závazek, pečovati o hmotné postavení
duchovních správců, jakéž by bylo přiměřeno jejich
stavu Ministr vyslovil se pak též pro zlepšení platů
evangelických duchovních správců, kteří jsou ve velice
slisněných hmotných poměrech. Poměry, jakéž jsou
po této stránce, není dána možnost hraditi doma po-
třebu evangelického kněžstva v duchovní správě.
doktor
Marchel
Seitzův
11
article
Z těchto důvodů vláda se odhodlala navrhnouti obnos
900.000 K, jenž má býti vyplácen ve 3 etapách. Rov-
něž vládu zamýšlí vřaďovati do rozpočtu po 10 leu
po 50.000 korunách na zlepšení výslužného evangeli-
ckého kněžstva. Minisír skončil apelem na sněmovnu,
aby, vyhovujíc citu spravedinosti, uvedla v souhlas
platy katolického kněžstva v duhcovní správě s jeho
prací a předlohu přijala. PPochvala.)
Rokování bylo pak přerušeno.
Pak byiy čteny dotazy. Mezi nimi je dolaz po-
slance Reichstädtera a spol. o nešetření zákonných
předpisů společností státních drah a mimo jiné po-
slance Ira a spol. o osvobození českého kaplana Pra-
chovského, obžalovaného pro urážku na cti.
Schůze skončena o 10. hodině večerní. Příští
schůze z ejtra v 11 hodin dopoledne.
Minisír
Ir
státní dráha
12
title
Z parlamentních výborů.
13
article
Z Vídně, 22. ledna. (K. k)
Vídeň
14
article
V rozpotovém výboru podával posl
Schwegel zprávu o spojení s Dalmacit
rychloparníky.
Posl. dr. Barnreither zmínil se o různých
prostředcích na povznesení Dalmacie. Předloha je
známkou dobré vůle, ale bude míti malý praktický
význam.
Ministr dr. Foří neví ničeho o brožuře, v níž
jakýsi Gopčevič učinil min. obchodu návrh na zřizení
svobodné parníkové dopravy, že se však o té věci
bude informovati. Vykládá, proč vláda vyprostila
rak. Lloyl z plaveb dalmatských a brasilských a po-
starala se o novou paroplavební společnost. Přísluš-
nou předlohu nalezl již, nastupuje svůj úřad, ale
v mnohěm ohledu potřebovala by změny. Pro krát-
kost doby je provisorium nezbytným a k tomu je vhod-
nou myšlenka bar. Schwegla, aby se zřídila plavb
rychlopamníky.
Posl
doktor
Barnreither
Fořit
Dalmacie
15
article
Poněvadž otázka zřízení slátního lodního spojen
je neobyčejně obtížná, a nemůže býtí řešena se stano-
viska theoretického, nýbrž pouze se zřetelem na kon-
kretní poměry, nezdálo se vládě účelným, prejudiko-
vati v otázce, zda soukromá nebo státní paroplavba
nýbrž uznala spíše za vhodné, žádat o zmocnění plat-
né pro všechny případy. Vláda chce zevrubně uvážit
všechny okolnosti řešení této olázky a rozhodnout
dle skulečných poměrů. Povznesení Dalmacie nedocil
se rychloplavbou. To jest pouze článek v řetězu opa-
tření, na jáká vláda pomýšlí k hospodářskému po-
vznesení Dalmacie. Buda jejím a příštího parlamentu
úkolem, spojiti se po této stránce v mocné součin-
nosti a působiti sdruženými silami pro hospodářské
a kuliurní posílení Dalmacie. Na poli zvelebování
průmyslu chce ministr potřebám Dalmacie i dále
projevovati největší cchotu. Rada pro zvelebování
živností sešla se nyní v min. obchodu, aby usnesla
se o zřízení zvláštního ústavu k zvelebování živnost
v Dalmacii. Ministr doporučuje vřelými slovy urych-
lené schválení předloh, vypracovaných užším výboren
o dalmatské lodní plavbě a připominá výlučnou pol-
tickou důležitost, jakou má do sebe úprava našeho ná-
mořního obchodu na Adrii. Rakouská hospodářská
politika na Balkáně jest přímo závislou na vynikajícím
našem postavení v Ašrii. Nezbytnou podmínkou
toho jest úprava našeho námořuictva, a to právě
tak pravidelného, jako volného loďstva. Úprava
sesílení námořnictva je však v úzké souvislesli s pro-
spíváním Dalmacie.
Jednání přerušuje se.
Příští schůze bude zejtra.
Adrie
Dalmacie
Balkán
16
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 22. ledna. (Polony ova aféra
v klubu neodvislých.) Vídeňská tisková
kancelář vylíčila jednání klubu strany neodvislo-
sti o Polonyově aféře tak, jak jí bylo dodáno
úřadní tiskovou kanceláři uherskou, tedy nad
míru příznivě pro ministra spravedlnosti Gézu
Polony. „N. P. Journ.“ přináší však jo tétu
schůzi dodatečné zprávy, jež se valně rozehá-
zejí se zprávou úřadní. Dle tohoto listu, jenž
neslouží koalici, projev důvěry byl Polonyovi od-
hlasován nikoli jednomyslně a jen po velikýeh
námahách samého Košuta a jeho nejbližších
přátel. Nálada v klubě byla po včerejších odha-
leních nezvykle rozčilená. Posl. Gal navrhl po
řečech Košuta a Polonye, aby se zvolila parla-
mentní komise, jež by vyšetřila aféru. Poslane
Ratkay kladl důraz na to, že soudní ná-
lez měl by pro Polonye větší význam, než usne-
sení strany. Košut však namitl tónem velice po
drážděným, že akta, jež mu byla předložena,
dokazují úplně nevinu Polonyovu a proto žádá
aby se touto otázkou již nehýbalo. Přes to pak.
že posl. Nagy opětně žádal, aby se aféra Polo-
nyova vznesla na soud, Košut ukončil jednáni
o této otázce a bez hlasováni prohlásil, že
strana projevuje Polonyovi důvěru.
Polonyův
Géza Polon
Journ
Košut
Posl
Gal
Polony
Praha
Naga
17
article
Také vyloučení Lengyelovo ze
strany neodbylo se tak hladce, jak sděleno
úřadně. Posl. Kmethy navrhl, aby se otázk
Lengyelova odročila. Polonyi na to zvolal:
„Žádám, aby se usnesení stalo ještě dnes. Sic
nezůstanu ani okamžik déle ve straně.“ Když
pak přikročeno ke hlasování, většina členů klub
zůstala seděti, takže pro vyloučení hlasovalo jen
asi 50 členů. Teprve, když Polonyi opětně po-
hrozil vystoupením ze strany, nebude-li vyloučen
Lengyel, bylo Lengyelovo vyloučení odhlaso-
Vzhledem k poznámce Polonyově, že hrabě
Andrássy i Košut věděli o dopise, jejž zasla
baronce Schönbergrové a že jej schválili, hr.
Andrássy prohlásil v klubu ústavní strany, že
o historii s baronkou noví pranic.
O dnešních udalostech v Pešti, zejmén
o pověstech stran demise různých členů neb
celého uherského kabinetu podáváme zprávy n
jiných místech.
V Praze, 22. ledna. (Sněmovní voleb
dí opravy.) Poněvadž zemské sněmy se se-
jdou již za málo neděl, „N. Reforma“ obrací po-
zornost na povinnost sněmu haličského, postarati
se konečně o náležitou opravu zemského voleb
ního řádu. Krakovský orgán demokratů vid
v tom důvodně neupřímnost, když panující nyn
ve sněmu strana stále mluví o zemské autonomii
sama však z činnosti sněmovní vylučuje nej-
větší část obyvatelstva země. Má-li se lidu vští-
piti láska k autonomnému zemskému sněmu
tím odvrátiti jeho pozornost od ústředního parla-
mentu k domácímu sněmu, musí se lidu vštípiti
zájem pro sněm, a toho se docílí jen tím, bude-l
lid míti ve sněmu skutečně svoje zástupce.
Lengyelův
Posl
Polonyi
Lengyel
Andrássy
Košut
Schönbergrová
Pešť
Praha
18
article
Zemský výbor haličský bude povinen podati sně-
mu zprávu o návrzích, jež byly za minulého za-
sedání učiněny ve prospěch širokého rozšíření
volebního práva. „N. Ref.“ žádá, aby se zemský
volební řád upravil ve smyslu všecbecnéh
volebního práva. Vi sice, že vláda trvá
na tom, aby ve sněmech se udrželo zastoupen
stavovské, ale ani to nevylučuje zastoupení kurií
dle zásady všeob. hlasování, které nevyloučí ze za-
stupitelstva zemského žádnou osobu a žádný
stav. Také obavy, že by se po všeobecném hla
sování rozmnožil počet ruských poslanců na
sněmě, „N. Ref.“ má za přepjaté. Bylo-li možno
připustiti větší počet ruských poslanců z Haliče
na nové říšské radě, bude stejně možno spřáte-
liti se s četnějším ruským poselstvem i na sně-
mu. Tím polské národní zájmy újmy neutrpi.
Naop nynější system křivdí nejen Rusům, ný
brž i polským národním zájmům, poněvadž vy-
lučuje téměř všechen polský lid z práce
v zemském sboru zákonodárném. Ovšem an
„N. Ref,“ nemá valných nadějí, že polští kon
servativci stanou se nyní přístupnějšími rozumo
N Ref
Rus
Halič
20
article
vým důvodům a vzdají se aspoň části své dosa
vadní moci na prospěch lidu.
21
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 22. ledna
Výbuch katolického fanatismu naproti ruskému
pravoslaví.
Smírnou náladu mezi Rusy a Poláky, trv
jíeí ode dvou let, dotud nic nemohlo porušiti
ani ve velkém provozovaná katolická propaganda
jež na Cholmské a Bilé Rusi již na 200 00
pravoslavných převedla v lůno církve katolické
Katolická propaganda, jak jsme nejednou jejím
skutky ukázali, spíše si libuje v prostředcích
nedovolených a násilných, než ve slušných
mírném poučování. Ruské listy si na ni stýskaly.
pravoslavní posílali stížné deputace do Petro
hradu, i k carovi, car se rozplakal, když mu
loni selská deputace z Cholmské Rusi líčila
utrpení pravoslavných, ale ani slzy carovy ne-
zastavily úsilovnou katolickou propagandu. Divno,
když ji nestavil nikdo se strany ruské, že s
proti ní nepostavili vlastenci polšti, stojící mim
tábor katolické církve, že ji nezakřikli a nedal
ji uzdu, neboť je-li čím ohroženo dílo smiru
rusko-polského, je to ona divoká, nezřízená k-
tolická propaganda.
Minulý týden v dědině Zelně volkovyšskéh
újezdu suvalkské gubernie v království polském
pravoslavní sedláci sváželi stavivo na stavbu
pravoslavného chrámu. Dav katolických sedlák
čítající na tisíc hlav, se na ně vyřítil. Svedena
bitva, po níž zůstalo na místě šest mrtvých
sedm raněných.
Protože stanovisko katolické je našemu čte-
nářstvu dostatečně známo, obeznamujeme je se
stanoviskem pravoslavným, jak vysloveno v článku
»Opatrněji, Poláci« »Nového Vremene«.
Polák
Rus
Petro
Praha
Cholmský Rus
Nový Vremen
22
article
»Jestliže Poláci mají slovanské vědomí
krev, je-li jim drahé slovanské jmeno a slo-
vanská česť. — my i bez pretensi na bratrství
můžeme jim prostě ukázat na příklad veliké
staré slovanské země, kde při všech chybách
vlády i úřadnictva v té příčině, nikdy toho ne-
bývalo, aby sám národ, sám lid utiskoval
někoho pro víru a překážel mu, když chtě
projevovati svůj náboženský cit. Poláci nemohou
ukázat ani na jeden případ, aby Rusové da
vem, masou národa, hromadou lidu pře
káželi někdy a někde zbudování kostela (katoli-
ckého) nebo »kirky« (evangelické). Nějak spolu
žíti musíme, žíti tak, abychom si jedni mohl
vážiti druhých. Rusové nikdy nemohou Polákům
oplatit stejnou mincí. My se nikdy tak nesní-
žíme, toho se nikdy nedopustí pravoslavný ruský
mužík, jenž dobře cíti svatosť každé víry, nebot
ona k bohu se nese, ať se jí jakýmkoli jazykem
a spůsobem dává výraz.«
»V našem Povolží bývaly případy, kdy ve
dvou sousedních vsech stavěli pravoslavný chrám
a mohamedánskou mečetu, a Tataři při tom po-
mahali pravoslavným, a pravoslavní pomahal
moslemům. Tato vzájemnosť nebyla následkem
lhostejnosti k vlastní víře, nýbrž úcty k nábo-
ženskému přesvědčení a citu bližního. Vůči tomu
chce se nám říci méně na adresu katolického
obyvatelstva, než na adresu katolické hierarchie
katolici jsou suroví a nerozvinutí. Náboženská
nesnášelivost vůbec je dítkem katolicismu.«
»Polsko žije nyní v periodě možného ob
rození. Mluvíme k němu přátelsky, pamětliv
slovanské jeho krve. Každý výbuch řimského
fanatismu v Polsku my považujeme za důkaz
že Poláci ničeho nezapomněli a ničemu se ne-
naučili. K novému, k novému, Polsko ! Všecko
co je staré v tobě, je záhubou tvojí!«
Polák
Rus
Tatar
Povolží
Polsko
23
article
Situace v Marokku.
Situace v Marokku.
Již přes týden není nijakých zpráv o Rai-
sulovi. Zmizel beze stopy. Jeho přívrženei
částečně se podrobili sultánovi, částečně jsou
rozprášení. Zatím lze tvrdit, že jeho moc
v okruhu Tangeru jest zlomena a že s jeho
strany nehrozí nebezpečí pro pokojný vývoj
mezinárodních styků s Marokkem. Raisuli se
uchýli do středních končin a do hor, kde bude
provozovat své lupičské řemeslo. Raisuli je od-
straněn z blízkosti Tangeru a tím vyhověno
jedné z podmínek, kladených vládě murocké
mocnostmi.
Je to potěšitelný výsledek, ale netřeba h
přeceňovati, tak jako vůbec byla přeceňována
moc a vliv Raisulův, jemuž mnozí určoval
vyšší roli, na kterou nikdy jeho síly nestačily
Raisuli nebyl nikdy obklopen větší bandou jak
500 mužů. Fantastické zprávy některých dopi-
sovatelů hlásaly, že měl 15.000 mužů. Kdyby
jen z polovice bylo pravdou něco podobného.
byl by jinak vzdoroval 2000 mužů generál
Bugdadi, nežli svou hrstkou banditů. Tvrdí s
dokonce, že při svém zoufalém odporu v Zinatu
měl pouze 200 mužů a s 50 podařilo se mu
uprchnouti.
Raisulův
Bugdadi
Maroko
Tanger
24
article
Raisuli nebyl tudíž daleko takovým nebez-
pečným chlapikem, za jakého jej vydávaly po-
věsti, šířené zejména anglickými korespondenty.
Pouze svým osobním, energickým vystupováním
získal si jakési popularity. Někteří popírají, že
měl v úmyslu popuditi tuzemce proti reformám
a Evropanům, ani nechtěl se postaviti v čelo
svaté války proti křesťanům.
Podle »Tempsu« uchýlil se Raisuli k
kmenu Beni-Arusů, kde se cítí ve větším bez-
pečí. Kmen tento dosud zdráhá se učiniti pro-
hlášení věrnosti a oddanosti úřadům šerifovým
ve Fezu. Paša tangerský jmenoval řadu šejků.
kteři mají za úkol potlačovati všude vliv a rejdy
Raisulovy. Šejkové, kteří jsou v podezření ze
styků s Raisulem, jsou systematicky odstra
ňováni.
Vojenské nepokoje v Bruges.
V belgickém městě tomto způsobilo několi
set vojáků, kteří byli podráždéni zabitím jednohe
vojáka při hospodské rvačce, nejvážnější nepo
koje. Spustošili hostinec a pokusili se ho zapá-
liti. Došlo k prudké srážce s policií; obě strany
užily zbraně a mnoho osob bylo tě ž e
zraněno. O 10. hodině v noci byl klid opě
zjednán.
Evropan
Raisout
Beň
Paša
Raisulův
Arus
25
article
Japonsko - americký konflikt.
Japonsko - americký konflikt.
Do loděnice na Mare Islandu zasláno byle
z Washingtonu oznámení, že čtyři z nejohrom-
nějších lodí válečných, nyní přidělených k Atlan-
tické eskadře, mezi nimi bitevní lodi »Kentucky“
a »Kearsarge« poslány budou kolem mysu Hornu
a připojeny k pacifické eskadře. Přibytí těchto
a i dřivějších již lodí »New Orleans«, »Marble-
head«, »Albany« a »Wiseonsin« více než zdvoj-
násobí sílu pacifického válečného loďstva. P -
kládá se to za velmi výmluvné opatření proti
japonským hrozbám.
V El Pasu v Texasu několik Japonců, kteří
žádali spolkové úřady, aby jim dovoleno bylo
složiti předběžný slib, že stanou se občany Spo-
jených států, obdrželi radu, aby počkali,až
bude otázka japonské naturalisace vyřízena.
Úřady prohlašují, že Japonci spadají pod klau-
suli, týkající se mongolského plémě a proto ne-
mají práva státi sa občany Spojených států dl
trvajícího naturalisačního zákona. Toto opatřenl
americké zvýšuje jitření a hněvy Japoncův do
míry pozvolna opravdu již ne bezpečné pro mín
světový.
Kearsarge
Horn
Wiseonsin
Japonec
Japoncův
Japonsko
Mar
Island
Washington
New Orleans
Texas
spo
spojený stát
El Paso
Marblehead
26
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Českobudějovické smiřovačky. Místn
český tisk českobudějovický obíral se včer
otázkou »urovnání národnostních poměrů v Č
Budějovicích« a dlužno s povděkem zazname
nati, že velmi skepticky. Zvláště list dru
Zátkovi velmi blízký prohlašuje sice, že věři.
že zájmy naše jsou v rukou dra. Aug. Zátk
velmi dobře opatřeny i dokládá však, že z celé
akce nebude nie. Němcům prý se nechce
vzdáti se svého nadpráví nad Čechy, doufají,
nejen že je udrží, nýbrž že dobudou znovu
i III. sboru. Téžko prý jest s takovými lidmí
se dorozumívati. Jak daleko vyjednávání v
Vídni pokročilo, o tom není zpráv, ježto jednán
jest přísné důvěrné, ale ovšem také na-
prosto nezávazné. Až prý bude potřeba, předlož-
p. dr. Zátka celou věc veřejnosti, české a pří-
slušným činitelům k rozhodnutí. List opakuje
ještě jednou, že nevěří, že k nějakému závaz
nému jednání vůbec dojde i ujišťuje, že s
akce rozbije o německou neústupnost, panovač-
nost a nadutost. Je-li tomu tak, a to bylo vidě
jistě již před sepsáním známého pamětníh
spisu, byly i nezávazné, přísně tajené konfe-
rence o českobudějovické látce v mini sterstvu
vnitra zbytečnosti. Zdá se, že to bude nyní, po
rozhodnuti pražského vedení německo-liberální
strany, postaviti samostatné kandidáty v Praze
a v Plzni atd., nahlédnuto v Č. Budějovicíe
tím nenuceněji, že české proposice, tamním
Němcům učiněné, obsahují místní variant toho
co Némci žádají na Praze a na Plzn
v přičině říšského svého zastoupení. Nyní
když Němci v Praze a v Plzni prohlásil
národnostní boj ve formě nejostřejší,
jakou si lze představiti, t. j. zasáhnutím do
říšských voleb s úmyslem dosti nebezpečným
pro případ užší volby, není přece myslitelno.
aby se pokračovalo v místním vyrovnávání v Čes
Zátka
Aug
Němec
doktor
Č Budějovice
Čechy
Vídeň
Praha
Plzeň
Č . Budějovicí
27
article
Budějovicích mezi oběma národnostmi — zu
tím co se chystá nejúpornější národnostní
volební boj ve dvou nejvělších českých městech
Leč vícekráte než jednou bylo již prohlášeno
samým drem. Zátkou veřejně potvrzeno, že s
jedná o zásady nikoli pouze mistní, nýbrž vše-
národní a tím už vyvráceny jsou námitky kleri-
kálního listu česko budéjovického, jehož prohlä-
šení o nadějích našinců v Č. Budějovicích do
budoucnosti jsou tak utrakvistické, jak si lze
jen pomysliti. Co se týče osoby dra. Zátky
jeho rukou, v nichž je česko-budějovická věc
co nejlépe uložena, není proti tomu náhledu
dosud nejmenši námitky, kéž by bez námitky
zůstalo až do konečného v českém zájmu nej-
šťastnějšího vyřízení této záležitosti. Ale v rukou
českého jednatele za čes. -budějovické Čechy lež
i zájem všečeský potud, pokud sám prohlásil
že se jedná o vzor celému bloku vyrovnacieh
otázek směrodatný. A tu už bude dovolen
o akci českobudějovicko-vídeňské hovořiti také
— mimo Č. Budějovice!
Budějovice
Č . Budějovice
Čechy
28
article
— Připravy slezských Čechů k volbám
Z Opavy, 22. ledna. Sbor důvěrníků české
národní strany ve Slezsku měl sjezd ve Svi
nově. Dr. Stratil referoval o průpraváeh
k volbám a navrhl na základě jednomyslného
usnesení výkonného výboru a Národní rady slez
ské za handidály na radu říšskou pro Opavsko
Karla bar. Rolsberga a pro Frýdecko radu
vrchního zemského soudu Václava Hrubého
Návrh byl přijat za potlesku jednohlasně. Baron
Rolsberg potom vyložil svůj národně-hospo-
dářský program. Posl. Hrubý ukázav vzhle
dem ke své kandidatuře na dřivější prohlášení
doložil, že pohliží na věc jedině se stanovisk
národní povinnosti a promluvil o situaci politi
cké a o cllech české politiky. Potom zahájena
byla rozprava, ve které bylo trpce žalováno n
nešetření jazykové rovnoprávnosti ve Slezsku
na spory česko-polské a na roztřištěnost českou
Čecho
doktor
Stratil
bar
Hrubý
Posl
Opava
Slezsko
Opavsko
Frýdecko
český národní strana
národní rada
29
article
Jako výsledek debaty navrženy a jednohlasně
za hlučného souhlasu přijaty byly dvě resoluce.
o nutné koncentraci a o poměrech národních
jazykových. Stalo se pak ještě toto usnesení
»Výkonnému výboru dává se plná moc, aby
provedi další přípravy pro volby, jak pokud jd
o kandidáty pro ostatní volební okresy, tak pro
případ eventuálních užších voleb atd.« Rozhod
nuto vydati volební provolání a uvážiti, zdali
za jakých podmínek má býti volební akce ve
dena společně s Poláky, a jak se má zrevído-
vati poměr česko-polský.
— Rodinně zprávy. Slečna Mařenka Kurzov
dcera továrníka náhytku, slaviti bude manželsky
sňatek s p. Karlem Zajíčkem, úřadníkem, v sobotu
dne 26. ledna o půl 12. hod. dopol. v chrámu sv
Petra v Praze— Il.
— Úmrtí. V úterý dne 22. t. m. zemřela v Praze
pí. Marie Žižková, vdova po pražském měšťanu
matka p. J. Žižky, člena Národního divadla, v 77. roc
věku svého. Pohřeb konati se bude ve čtvrte
o 3. hod odpol. z kostela sv. Jiljí (u Dominikánu
na hřbitov olšanský.
Polák
Kurzov
Zajíček
Žižková
J Žižek
svatý . Jiljí
Praha
Olšanský
národní divadlo
svatý petra v Praga
30
article
— Pohřeb. Z kostela u sv. Mikuláše na Mal
straně konal se včera o 3. hod. odpolední pohřebp
PhDra. Josefa Nevák i, c. k. profesora akademi-
ckého gymnasia v. v., o jehož úmrtí jsme ve včerejšín
čísle zprávu přinesli. Mezi smutečními hosty, kte
zesnulého přišli na poslední cestě k trvalému odpo-
činku doprovedit, nalézali se zejména: předseda „Sva-
toboru“, školní rada a spisovatol p. Alcis Jirásek
jenž s prof. Novákem dlouhá léta působil na gymna-
siu v Litomyšli, zemští školní inspektoři pp. Kastner
a Nečásek, rada vrchního soudu p. Brožovský z Pravo-
slavů, řed. malostranského gymnasia, ob. st. p. Hansl.
školní rada dr. Kovář, universitní profesor dr. Krejčí
doc. dr. Gruber, doc. dr. Nejedlý, státmí rada prof
Šebor, prof. dr. Drtina, velkoobchodník V. Ott, školní
rada Doucha, školní rada Truhlář, dramaturg vino-
hradského divadla p. J. Kamper, spisovatel p. V. Dyk
ředitel gymnasia Sobek, dr. Nejedlý, dámy pí. Pavla
Klenková z Vlastimilů, pí. Pavla Maternová, pí. z Pur
kyňů, Zorka Hovorková a i. v. Žáci akademického
Mikuláš
Nevák
Alcis Jirásek
Novák
Kastner
Nečásek
Brožovský
Hansl
Kovář
doktor
Krejčí
docent
Gruber
Nejedlá
Šebor
profesor
Drtina
V Ott
Doucha
Truhlář
J Kamper
V Dyk
Sobek
Pavel
Vlastimil
Pavel Maternová
Pur
Hovorková
Litomyšl
31
article
gymnasia zahájili průvod. Za pohřebním vozem s po
zůstatky zesnulého ubíral se děkan filosofické fakulty
p. prof. Sobotka a pedel fakulty v historickém úboru,
Průvod ubíral se po Karlově mostě na. Františkove
nábřeží, kde rakev s tělesnými ostatky byla vykros
pena. Zesnulý byl pochován na olšanském hřbitově.
— Z městské rady pražské. Práve měšťanské uděi
leno p. Václavu Schmidtovi, obchodníku v čis. 629—I.
— Dlážební komis přikázán byl návrh p. dra. Sehar
fa, aby bylo provedeno vydláždění třídy Mikulášské
na Starém městě, ježto úprava ulice to připoušti. —
Patronátní komisi byly přikázány návrhy, učiněné
na prospěch zachování košířského, hřbitova jako sadu
s event. pomníkovou dekoraci. Pan dr. Podlipný
přimlouval se za přenesení ostaíků vynikajících če-
ských csobností z tohoto hřbitova na některé jiné
pohřebiště. — Pan dr. Jeřábek poukázav na důležitest
zemského archivu a jeho nedostatečné umíslěnl, nai
vrhl, aby rada městská domáhala se zlepšení v růzs
ných směrech.
— Jmenování ve službácli obce pražské. Ve vče-
rejší schůzi městské rady pražské byli jmenováni
kanceptními praktikanty pp. dr. V. Průša a dr. Flieder
žádostí podáno bylo 72. — Kancelisty jmenováni
byl pp. V. Hamouz a K. Margl.
— Publikace obce pražské. Pan m. r. Schrötter
sdělil ve včerejší schůzi měsiské rady pražské, že
za další články „Sborníku příspěvků k dějinám obecní
správy“ určil p. prof. dr. Čelakovský své práce „Sou-
pis starých rukopisů pražských, v archivu uložených“
dále „Vývoj radního zřízeního“ a „Pojednání o rad-
nici novoměstské“. K rychlému vydání těchto článk
bude přikročeno.
profesor
Sobotka
Schmidt
doktor
Podlipná
Jeřábek
V Průša
Flieder
V Hamouz
K Margl
Schrötter
Čelakovský
Karlov most
Františkov
Olšanský hřbitov
32
article
— Stavební záležitosti obce pražské. Ve včerejší
schůzi městské rady pražské podal p. dr. Jeřábek ně-
které návrhy o vnilřní reorganisaci úřadů stavebních
návrhy ty nebyly však schváleny. Dále se přimlou-
val, aby petice technických úřadníků byla vzata v opět-
nou úvahy. — K žádosti stavebního odboru místodrži-
telského schválena stavební čára pro novostavhy ně-
mecké vysoké školy techinické na slupských pozem-
cích. Při tom schválen návrh, aby rada měslská zvlášt-
ním podáním domáhala se toho, aby nebyl ničen
starobylý kostel Panny Marie na Slupy z doby Karla
IV. Pan K. Vlček návrh doplnil tím, aby při provádění
staveb pamatováno bylo na to, aby kostel ponechán
byl sám o sobě a stavby aby se neprováděly
k němu.
— Drahotní přídavek u obce pražské. Předmětem
obsáhlé debaty byly ve včerejší schůzi vněstské rady
pražské návrhy organisační komise ve příčině dra-
hotního přídavku. Návrhy byly schváleny, zejména
v tom směru, aby přídavek byl vyplacen najednou.
doktor
Jeřábek
Marie
Karel Iva
K Vlček
33
article
— Vitězství při obecních volbána. V Dubičném
— národnostně ohrožené obci u Českých Budějovic —
konaly se včera obecní volby, při nichž zvitězili Češi
ve všech třech sborech. Vítězství toto jest tím ce-
nějším a důležitějším, poněvadž volby předešlé dva-
kráte na nátlak Němců byly zrušeny, čimž sledován
byl cíl vítěznou stranu českou oslabiti a zajistiti
Němcům vítězství. Bližší zprávy ještě přineseme
— Svaz osvětový. K žadosti Svazu osvétového
svola! Spolek architektů a inženýrů v král. českém
(skup. II.) schůzi, na které jednáno bude se zástupci
kruhů agrárních auměleckých, jakož i delegáty
Svazu osvětového »O zachování, jakož i zl-
skávání svérázného vzhledu našich
vesnic a městeček. Schůze koná se dne
ve středu o 7. hod. večer ve výborovně Měšťanské
besedy pražské. — Ve čtvrtek dne 24. ledna koná se
o půl šesté hod. več. ve Svazu schůze odboru um-
leckěho. — Za členy zakládající přistoupili
dále: město Karlín, město Žižkov, za skutečn
Vzdělavací sbor pro okres Kostelec nad Černými lesy.
Hasičská župa Praha, Hasičská župa podřipská, okr.
výbor v Čáslavi. Vzdělavací sbor pro Kostelec nad
Orl., za činné: MUDr. V. Pevr. MUDr. Šimon.
— Deputace poštovních oficiantů z Předlitavsk
ve Vídni. (Pův. zpráva »N. L «) Dne 21. t. m. dlela
ve Vídni deputace poštovních oficiantů z celého Před-
litavska, jíž zúčastnili se zástupci oficiantů vídeň-
ských, dále pp. Kozlík z Prahy, Hrubý a Mi čan
z Brna. Deputace stěžovala si v parlamentě u po-
slanců na nepatrné zvýšení platů a žádala nej-
energičtěji ministra obchodu dra. Fořta za nápravu.
Čech
Němec
MUDr
V Pevr
Šimon
N L
Kozlík
Dubičné
Český Budějovice
Karlín
Žižkov
Kostelec nad Černá les
Praha
Čáslav
Kostelec nad Orlický
Vídeň
Brno
svaz osvětový
spolek architekt
34
article
Ministr dr. Fořt prohlásil, že pro toto období není
následkem stanoviska ministra financí větší zlepšení
možno. Delegát p. V. Kozlík upozornil ministra n
nespokojenost v řadách poštovních oficiantů v krá-
lovství českém a na možné následky tohoto stavu,
žádaje důraznými slovy za odpomoc. Ministr dr.
Fořt ubezpečil, že jest nakloněn všem tužbám těmto.
ale že z přičiny uvedené je na ten čas další finanční
zlepšení poměrů oficiantů nemožno. V ministerstvu
obchodu konferovali delegáti dlouhou dobu s min.
radou Pachnerem, který, jak se zdá, jest kategorii
těchto úřadníků nakloněn a o jejich poměrech je
informován, o otázce 35leté služební doby, zavedení
postupu po třech letech a jiných důležitých změnách
poměrů nynějších. Zástupci oficiantů ohradili se
proti uznání titulu »oficiant« jiným, a to neúřadní-
ckým kategoriím. Rada Pachner připověděl, že po-
užívání úřadního názvu »pomocný« úplně vymizí, a
že, pokud se ostatních žádostí týče, náprava se
stane, a že všemožně se zasadí, by po úřadnické
reformě následovalo co nejdříve nařizovací cestou
splnění přání oficiantů. Potom dotazoval se delegáta
V. Kozlíka na postupové poměry v král. českém
na mnohé jednotlivé záležitosti, týkající se poměrů
poštmistrů a těchto úřadníků vůbec.
Fořt
V Kozlík
Pachner
35
article
— Čeští hostinští pro české menšiny. České
hostinstvo dobylo si na poli získávání zájmu pro
české menšiny v krajích národnostně ohrožených ve-
likých záslub. Různé jsou způsoby, jimiž možno v
všech vrstvách českého obecenstva získávati pří-
znivců českým menšinám a buditi porozumění pro
činnost obranných jednot národních. Jedním z nej-
osvědčenějších způsobů těch jest sbírání peněžitých
příspěvků ve prospěch obranného fondu českých
menšin proti útisku a znásilňování se strany národ-
nostních našich odpůrci. Boj na národnostní hranici
vede se úporně o každou hrudu země a jen ta strana
v něm zvítězl, která spolehatí může na silnou zálohu
a vládne značnými pohotovými prostředky. Jako
každý boj, vyžaduje i boj národnostní peněz, jen že
peněz užívá se zde ke šlechetnému účelu: zacho-
vání vlastní národnosti a záchraně českých dětí před
poněmčením. — Pečujme o vzrůst obranného fondu
svého ! Nechť není českého hostince ni kavárny, kde
nebylo by červeno-bílé pokladničky ke vkládání pří-
spěvků pro naše Národní jednoty. Každý uvědoměle
český hostinský buď horlivým mluvčím pro české
menšiny ! Českému hostinstvu nechť připadne zásluh
o mohutnění fondu menšinového. Podporuj každý
odvádění krejcarově daně národní. Úhledné poklad-
ničky rozesilá na požádání českým hostinským
ústřední kancelář Národní jednoty pošumavské,
v Praze —II., Vodiškova ul. č. 26.
— Bihliotéka musea král. českého bude dne 24.
25. a 26. t. m. zavřena.
Praha
Vodiškov ulice
II
Bihliotéka muzeum král
36
article
— Dary. K uctění památky f pí. Jos. Krostově
věnovali spolku „Ochrana opuštěných a zanedbaných
dívek v Praze“ (II. výkaz): pí. Louisa Liegerto
v Bubenči 10 K, pí. Lib. Nekvasilová v Karlině 10 k
slč. M. Srbová-Pisecká v Praze 10 K, p. J. Krost 100 K
sl. K. Krostova 50 K, pl. H. Lamblová, choť dv. rady.
5 K, pí. M. Tomešová 5 K. žákyně 5. třídy přípravky
5 K (Milada Rutteova 2 K, Alz. Tomáškova 5 K, M
Škorpilova 1 K). Příspěvky tyto (nyní celkem 389 K
s díky kvituje předsedkyně spolku pí. A. Cardová-
Lamblová v Praze I., na Napreží c. 6. — Z f il-
antropické družiny. Na uctění památky
paní Aloisie Dostálové daroval kroužek »Starej
Brandejs« místo věnce 30 K sirotčinci v Brandýse
n. L., jelikož zesnulá paní byla osvědčenou do-
broditelkou. — Společnost denních hostů staro-
českého pivovaru »u Bucků« — kdež jest sládkem
p. Bohumil Hustoles — věnovala ze své poklad-
ničky z přebytků hudebních večírků obnos 50 K
ve prospěch fondu pátého sletu všesokolského v roce
1907 v Praze. — Paní Louisa Šaldová složila obnos
20 K pro svaz hudebníků v Čechách k uctění pa-
mátky své učitelky pí. Marie Petzoldové-Sittově. —
Nové zřízené III. obecné škole chlapecké v Nuslích
věnovala Občanská beseda v Nuslích 35 K na za-
koupení učebných pomůcek a pan Jan Hrabánek,
restaurater a majitle Národního domu v Nuslích.
vycpané ptáky v ceně 50 K. — Komitét pro
zřízení místností pražskému Hlaholu
s poděkováním přijal v poslední době celou řadu
darů, jež věnovali zejména: Pražský peněžní ústav
200 K. Pošumavská pěvecká župa 10.80 K, společ-
nost »U zlaté váhy« 10 K, Všeobecná záložna 10 K.
Obchodní záložna 10 K, »Slavoj« v Karlině 10 K.
Liegerto
Nekvasilová
M Srbová
K Krostův
H Lamblová
M Tomešová
Rutteův
Tomáškův
Škorpilův
Dostál
Brandejs
Bucek
Hustoles
Šaldová
Petzold
Sittův
Hrabánek
Praha
Bubeneč
Karlin 10
Praha 10 K
Brandýs
Čechy
Nusle
Karlin 10 K
spolek paní . A . Cardová
Naprežet c
národní dom
Hlahol
všeobecný záložna 10 K
Slavoj
Lamblová v Praga I