1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, ve středu dne 23. ledna 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Iisty
předplácí ser
v Praze v adalnistrasi
na měsíe . . . . ..
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí denálkos
šal
a čivit lats . . . . 7 K 50
vo flialkách
na měsíc . . . . . . 2 K B0h
Poštont
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvojí zásilkou
na něsíe. . . . .
nrl . . . K e
Praha
5
article
Pozadí záležitosti Polonyovy.
Pozadí záležitosti Polonyovy.
Veliké, koaliční ministerstvo v Uhrách
octlo se v ohnisku sensační veřejné pozor-
nosti, ba dle posledních nezaručených dosud
zpráv chystá se podati žádost za propuště-
nou. Nejznámější nyní člen jeho, ministr
spravedlnosti Polonvi, stal se mu svou mi-
nulostí jakožto advokát a nikoliv svou
činností jakožto ministr spravedlnosti osud
nou přítěží.
A právě tato okolnost, že použito v Pešti
a v celých Uhrách jinak s dostatek známého
působení jeho jakožto advokáta, aby do
vlády koaliční učiněn byl první, nebezpečný
průlom, dává tušiti pozorovateli opodál stojí-
címu, že ve věcech uherských nadchází po-
čátek — nového dějství.
Na stíny, jež nynější krisi ministerstv
uherského předcházely, upozornili jsme již
v měsíci prosinci a opětně počátkem ledna
t. r. Byly to především ukázky vnitřního ne-
souladu ve stranách koaličních, jež ostře pro-
pukly útoky předáka lidové strany Rakov-
szkého, vedenými v delegaci uherské proti
straně neodvislosti, ač i strana lidová sama
jest součástí koalice a Rakovszky místopřed-
sedou sněmovny. Další ukázkou nesouladu
v nitru koalice stal se pověstný list vůdce
strany neodvislosti a ministra obchodu Ko-
šuta k župním organisacím této strany.
v němž je vyzýval, aby se přičinily o sesí
lení strany neodvislosti. Vydání tohoto oběž-
níku stalo se předmětem zvláštních porad
mezi vůdci koalice, v níž sice uznáno právo
politických stran, aby pracovaly na zdoko-
nalení své organisace, ale současně se vy-
skytla na veřejnosti zpráva, že bylo zejmena
hr. Andrássem, ministrem vnitra a vlastním
vůdcem strany ústavní, žádáno, aby náčel
níci stran nejen nepodpisovali, pokud jsou
ministry, podobné projevy, ale po čas svého
úřadu ministerského formálního vedení stran
politických se vzdali. Přání tomuto však Košu
doposud nevyhověl.
Polonyův
Koša
Uhry
Pešť
ko
seda sněmovna
6
article
Od té doby však jest známo o straně
ústavní, že přikročila k organisaci svých
stoupenců zvláště i ve volebních okresíc
strany neodvislosti. Za nedlouho přibylo
k tomu první nedorozumění v samé straně
neodvislosti, když se vyskytla na přetřesu
otázka politiky agrární.
Tyto a podobné případy ze soužiti
koaličního poskytly vítanou příležitost dvěma
bývalým předsedům ministerstva, hr. Tiszovi
a bar. Banffoví, aby zahájili veřejně zápas
proti vládě koaliční. Tisza učinil tak ve val-
ném shromáždění župy bihárské, vytknuv
vládě ohrožování samosprávy. Když pak
stoupenci vládní dali na veřejnost datao
přijímání darů župními úřadníky a stoupenci
Tiszovými, většina župního shromáždění
uznala takovéto »vzatky« za věc obvyklou
a přípustnou. Toto usnesení jednak přimělo
ministra vnitra hr. Andrássa, že zakročil
proti takovým úplatkům, jednak podnítil
stoupence Tiszovy, aby provedli odvetu.A
provedli ji tentokráte důkladně pomocí ně
kdejšího vrchního purkmistra peštského,
dvorního rady Halmose, jenž obvinil ministra
spravedinosti Polonya ze zištného vykoři
sťování obce peštské, v době, když Halmo
ještě úř doval, a Polonyi byl členem zastu
pitelstva, vůdcem tehdejší oposice v zastupi-
telstvu a obávaným advokátem.
Tu třeba ještě podotknouti, že tak zvaný
demokratický klub peštský, jenž při posled-
ních volbách obecních vyhrál nad Polo
nyovci, pojal do sebe skorem všecky činné
přívržence někdejší strany liberální (tiszov-
ské), že Halmos sám k nim náleží, takže
vykořisťování obce nynějším »mužem dne-
Polonyim stalo se za souhlasu a panování
strany liberální.
A tu vzniká právě zajímavá otázka pro
aféru Halmos—Polonyi, proč pracovali tehdy
společně na úkor prospěchů obecních?
Tiszův
Halmo
Halmos
Pola
Tisza
Halmos
7
article
Vrhá tedy aféra ta na dobu vlády libe-
rální světlo neméně ostré než na ministra
spravedlnosti, a nemůže naprosto býti po-
kládána za jakousi akci ke mravní očistě
společnosti maďarské.
Právě v této těsné souvislosti s vládou
liberální strany v Pešti hledati dlužno klič
k odvolání a písemnému odprošení, jež vydal
Halmos Polonyovi.
Případné vyřízení soudní bylo by po
šramotilo stoupence Tiszovy neméně než Po
lonye.
Tyto peštské obecní záležitosti způsobily
dále, že vyloučen byl z klubu poslanec Be-
nedek a po něm Lengyel. Kdežto Benedek
prohlásil v listu Košutovi zaslaném, že
mimo klub bude pracovati ve smyslu strany
neodvislosti, a označil její klerikální odstín,
jakožto pramen vznikajících neshod, poslanec
Lengyel nejen nesložil zbraně, ale přijal za
své obvinéní pronesená Halmosem proti Po-
lonyovi, a ještě je sesílil obviněním dalším
při čemž zejména uvádí případ vydírání
jehož předmětem prý byl nynější guvernér
ve Réce hr. Nakó, a vede o tom za svědka
i ministra vnitra hr. Andrásse.
Tímto prohlášením Lengyelovým učiněno
bylo dle všeho koalici nemožným zachrániti
ministra spravedlnosti Polonye, a na tomto
vystoupení poslance Lengyela jsou založeny
i včerejší zprávy vídeňské z Pešti, že koa-
liční ministerstvo podá žádost za propuštěnou.
Zprávy o demisi koaličního ministerstva
spočívají dále na tom, že po obžalobě Len-
gyelově a její odklizení v klubu neodvislosti
konala se ministerská porada, jíž prý se
ministr spravedlnosti Polonyi — již ne
zúčastnil.
Halmos Polony
Lengyel
Benedek
Lengyelův
Len
Pešť
Be
8
article
Z obžalob Lengvelových ona, jež se týká
spojení Polonye s baronkou Schönbergerovou,
aby si opatřil pomocí její zprávy o smýšlení
panovníkově ve příčině — koalice, doložena
jest dopisem Polonvovým toho znění, že by
vykonala velikou službu vlasti, kdyby mohla
zvěděti bližší okolnosti o audienci Tiszově
(již měl v době před dohodou s koalicí),a
jaké se dostalo odpovědi na jeho návrhy
jakož i zda by byl i Košut přijat ve slyšení.
Tento dopis asi v Uhrách nebyl nijakým
tajemstvím, rozpomeneme-li se, že svého času
veřejně se psalo, že Polonyi měl největší
zásluhu o to, když dohoda s koalicí ve Vídn
se uskutečnila.
Jiná jest ovšem otázka, zdali tuto
publikaci listu a okolnosti ostatních, jakoby
Polonyi odměnu za úsluhy baronky Schön-
bergerovy (50.000 K), zaplacenou dvěma
magnáty, si byl ponechal, nepocítí ve Vídni
jako věc, po níž aférám Polonyovým musí
býti učiněn rychlý konec — pádem jeho.
Nejen hr. Andrássy a strana ústavní.
ale i klerikální strana lidová nejvíce prý
o to se zasazovaly, aby dalším skandálům
se předešlo tím, že koalice dále pád Polonyův
nehodlá zadržovati; ba vídeňské zprávy již
také vědí, kdo bude jeho nástupcem, totiž
prý Rakovszky, jenž v delegacích vystoupil
proti straně neodvislosti.
Ale takovéto vyřízení asi sotva by uspo
kojilo tuto největší stranu koaliční.
Strana lidová, za niž jedná Rakovszky
čítá pouze 30 členů vedle 238 (po odchodu
Benedeka a Lengyela) neodvislých. Strana
ústavní se 74 členy jest pro další trvání
koalice mnohem významnější, a tuto z koalice
vytlačiti, jak o to usiluje bar. Banffy, zna-
menalo by konec — koalice i vlády ny-
nější.
Máme proto za to, že vyřízení krise ve
prospěch strany lidové na ten čas jest pravdě-
nepodobné, a tato sama že z koalice nemíní
vystoupiti, dokud vnitřní rozklad nepostoupí
dále.
Polony
Schönbergerová
Polonvův
Košut
Polonyi
Schön
Polonyův
Andrássy
Benedek
Lengyel
Uhry
Vídeň
Banff
9
article
Berlínské listy, očekávajíce jistý pád
Polonyův, připomínají, že on svého času
veřejně vyslovil domněnku, jakoby Německo
bylo pro Maďary nepříznivě zasahovalo do
sporu, jenž po tři leta trval mezi Vídnía
uherským sněme m.
Vládní spravedlnost vůči
profesorům c. k. stárních škol
průmyslových.
Staré příslovi »Práce kvapná, málo platná«
osvědčila se plnou měrou v činech zkomírajícího
parlamentu, čehož je pádným důkazem úprav
platů c. k. profesorů. Je známo, že v předloze.
která bude zajisté schválena, je zvýšen pla
všem c. k. profesorům, jen na profesory c. k
státních průmyslových škol nedostalo se ničeho.
Naskytá se tu zajisté otázka po důvodech tohoto
činu. Předem budiž podotknuto, že zvýšení pla-
tové je každému přáno, ale zároveň dlužno zdů-
razniti, že na měření má býti užito téhož lokte.
Zvýšení platů je přece výsledkem vzrůsta
jící drahoty, neboť jen následkem této objevuj
se dosavadní platy nedostatečnými. Aktivním při-
davkem se tomu nepomůže, neboť z toho jd
do pense — teprve od června loňského roku
— pouze malá čásť. Musil býti tedy zvýšen plat
a tu dlužno přece podotknouti, že se mělo
nižších tříd přihližeti k úpravé platové spíše,
než u tříd vyšších, jako jsou na př. profesoři
vysokých škol, neboť tam tato drahota doléhá
citelněji.
Polonyův
Maďar
Německo
Vídnía uherský snít
10
article
Profesoři c. k. státních škol průmyslových
měli od poslední úpravy platové v r. 1898 po
15 letech služby, jestliže byli povýšeni do VII
třídy hodnostní (!), základní plat o 800 K větší
než profesoři středoškolští, kteří mají pouze ti
tulární VIII. třídu, neboť byla uznávána v jejich
činnosti větší námaha i zatížení. Zde nutno však
podolknouti, že tato větší námaha a zatížení
trvá již od prvního roku služebního, ale že te-
prve po 15 letech je na to vzat zřetel, a to jen
tehdy, když se profesor průmyslové školy do-
stane do VIII. hodnostní třídy. A tu je ještě
jeden háček. Profesor je povýšen do VIII. třídy
jen po návrhu ředitelově, je to tedy povýšení
odvislé od ředitele, a tu se může snadno stát
a stává se také, že musí některý profesor če-
kati na toto povýšení 18, 20 i více roků. N
druhé straně jest ovšem některý »dobře za-
psaný« povýšen třebas již po 12 letech služby
V nejlepším však připadě protáhne se povýšení
do VIII. třídy o 1 až 3 roku. Bude-li však při-
jata úprava platová profesorů středoškolských
»úprava« platů profesorů škol průmyslových.
budou vzájemné poměry těchto kategoril mno-
hem horš.
11
article
Prvních 5 let bude stejný plat, ale profe-
soři škol průmyslových budou míti více práce.
druhých 5 let bude plat profesorů středoškol-
ských vyšší ročně o 100 K (na kvinkvenálee)
při menší práci, třetích 5 let bude vyšší ročné
o 200 K na kvinkvenálce a o 144 K (v Praze)
na aktivním přídavku opět při menším zatížen
a námaze, ve čtvrtém pětiletí, bude-li ovšem
profesor c. k. státní školy průmyslové povýšen
hned na počátku 16. služebního roku do VII
hodnostní třídy, což se dosud nikdy u če-
ských profesorů nestalo, bude plat na škole
průmyslové ročně vyšší o 400 K, ovšem při
těžší práci, v pátěm pětiletí klesne tento roční
rozdil platební již jen na 200 K při nezměně-
ném zatížení a konečně v šestém pětiletíse
platy vyrovnají, nikoliv však námaha a zatížení.
Půjdou tedy obě kategorie do pense se stejným
platem, ale počítají-li se úroky z obnosů vyš-
ších u obou kategorií, vyjde na jevo, že při
odchodu do pense bude míti profesor středo-
školský za svou práci nejen týž plat, alen
Praha
12
article
úrocích asi + 30 K proti profesorům škol prů
myslových. Je to snad pro někoho směšno
o tomto plus mluviti, ale nutno to zdůrazniti,
neboť z vládních kruhů se tvrdí, že i při těto
úpravě bude plat profesorů škol průmyslových
ještě o 900 K větší, než plat profesorů středo
školských.
Vůči všem, kdož by snad pochyboval
o větším zatížení profesorů škol průmyslových
sluší s důrazem prohlásiti, že sám ministr vy
učování doznal toto zatížení, když mluvil o z
mýšleném snížení týdenního počtu hodin, o ji
ném počítání hodin rýsovacích (hodina za ho
dinu a ne jako dosud hodina rýsování za O
hodiny přednáškově), o vyšším honorování hodin
večerních i nedělních a pod. To, že z prakse
odborné může se započísti do služby až
roků, a že se může díti povyšování do VIII-
třídy ve zvláštních případech dříve
než po uplynutí 15 let, jsou pouhé sliby, které
ukáží opět, že vláda má na měření loket český
a německý.
Důležitost školství průmyslového byla u nás
vždy vládou ceněna a nejlepším důkazem jejim
je, že se absolventi jak vyšších, tak i mistrov-
ských škol v praksi výborné osvědčují a za
ujímají přední místa. A tu právě nám připadá
jakoby zde boj o titul inženýrský pomáhal usku
tečniti toto nespravedlivé dílo, při němž byl
školství průmyslové odstrčeno.
Je na ředitelích všech rakouských škol prů
myslových, aby vzhledem k důležitosti těchto
škol, pro něž jistě není lhostejna nespokojenos
jejich učitelstva, postupovali solidárně s profe
sorskými sbory ve všech jejich krocích k od-
činění této křivdy.
14
title
Poslanecká sněmovna.
poslanecký sněmovna
16
article
Z Vídně, 22. ledna.
(Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Oba zákony, kterými zlepšuj
se platy státním úřadníkům a pro-
fesorům, schváleny byly po klidné
pětihodinné rozpravě.
Netřeba snad ani dodávati, že přijaty byly
po kategorickém prohlášení ministra finane
dra. Korytowského tak, jak je vyřídi
výbor, opraviv částečně původní osnovu vládní
Poslanec dr. Kramář přes vyjádření ka-
eléře státníha pokladu trval na požadavku pro-
stém a zřejměm, aby mimořádným profesorům.
jsou-li v VII. třídě služební, dán byl také pla
této třídy. Vzešel by z toho výdaj ročních čtvr
mil. korun, což jest zajisté nevelkou sumou
vzhledem k 31milionovému nákladu, který bude
způsoben oběma zákony úřadnickými. Ale snad
právě proto, že požadavek, tlumočený českým
mluvěím, jest důvodný, byl zamítnut. Všechny
argumenty, kteréž uvedl předseda klubu českého
pro tento postulát lékařských a filosofickýe
fakult, byly marny. Pročež naléhal zástupce
městské skupiny táborské, by se nanejméné
alespoň počítala do pense profesorů vysoko-
školských léta, která strávili jako asistenti, su-
plenti a jako docenti honorovaní. Plaidoven
dra. Kramáře vyzněl v nejvřelejší chválu
a slávu duševní práce, vědecké činnosti a osvě-
tových zásluh profesorstva vysokoškolského.
doktor
Kramář
Vídeň
17
article
Ministr osvěty dr. Marchelt upravil s
repliku velmi pohodlně. Minil, že mimořádným
profesorům stačiti musi vědomi, že působí pr
vznešené interesy, a skoro se nám zdálo, jakoby
mezi řádky polemiky jeho četla se proti dru.
Kramářovi narážka, že stanovisko jeho
těch, pro které mlavil, jest chlebařským a ma-
terialistickým. Tak jednoduchou formule, jak ji
vyslovil dr. Marchet, není: naši mužové
vědy na vysokých školách jsou si vědomi vzne-
šených interesů, kterým slouží, ale títo mužové
vědy chtějí býti také důstojně živi, jak dle svého
významu mají právo žíti, a jak sociální posta
vení jejich vyžaduje. Také pro mimořádnéa
řádné profesory vysokoškolské jest platným zá-
kon, že podle výkonu vyměřuje se odměna.
Marchelt
Kramář
Marchet
18
article
Poslanec dr. Sláma ujal se úřadnictv
v Hradci Králové, Jičině, Příbr a m
a Berouně.
O 16. hodině večerní zahájila sněmovn
jednání o kongrui. To jest záležitost, která
se vleče sněmovnou děle dvou let. Osnovy zá-
kona o této záležitosti podali zemřelý onehdy
Hartel jako ministr vyučování a dr. Kosel
jako ministr financi. Ji zvyšovaly se platy
zaváděly se kvinkvenálky a decenálky.
Nynější ministr kultu a vyučování dr
Marchet a nynější ministr financí dr. Ko-
rytowski vzali zákonnou osnovu svých před-
chůdců zpět a podali novou, podstatně rovnější.
Stanoví se ji 8 kvinkvenálek po 100 K a to
v ten způsob, že první třetina vypláceti se bude
v 7., druhá v 8. a třetí v 9. roce. Základní
platy duchovních zůstávají nezměněny, ne-
zlepšeny. Celkový finanční efekt předlohy ny-
nější bude ročně 4.8 mil. K, finanční efekt
předlohy Hartlovy a Koselovy byl by býval
dvojnásobný. Stručnými a srdečnými slovy do-
poručoval předlohu k rychlému schválení .
Stojan. Poslanec Schuhmeier dlouzea
široce vykládal, co jest všeobecně známo: že
katolická církev není chudá. Jenže bohatá jes
jen hierarchie vysoká, z čehož kaplan nemá
praničeho. Tomu má býti právě pomoženo.
Klub svobodomyslných lidových poslanců če
ských opětně v konferenci zástupců všech stran
nalehal na vyřízení předlohy ve prospěch ne-
majetného a strádajícího duchovenstva. Podal
tím důkaz, že pravá svobodomyslnost nevylučuje
nikterak péči o muže, kteří jsou ve službách
církve, pokud pracují v mezích, které jim po
volání jejich vytklo.
doktor
Sláma
Kosel
Marchet
ko
Hartlův
Koselův
Stojan
Schuhmeier
Hradec Králové
Jičina
Beroun
Příbr
19
article
Nepodařilo se zákon o kongrui dne
skoncovati. Provedla se jen debata o pilnosti
navržená P. Stojanem, aby se zákon ten
neprodleně vzal v poradu. Všeněmecký poslane
dr. Tschan ohlásil, že navrhne, by se v
třetím čtení o zákoně o kongrui hlasovalo te-
prve pak, až bude vyřízena reforma práva man
želského.
Nejstarší člen sněmovny poslanecké dr
Josef Kopp zemřel dnes v noci, maje věk
80 let. Několik minut potom skonala jeho chot
se kterou žil ve šťastném manželství 53 roky
Jim odešla z dvojice legionářů z roku 184
polovina starších, i zbyl ještě dr. Suess; dle
žije z osmačtyřicátníků dr. Eduard Grégr
který čil, zdráv a jarý byl dnes ve sněmovně
poslanecké, kde hluboce dojal slyšel posmrtnou
vzpominku, hr. Vettrem vénovanou jehoví
deňskému současníkovi.
Tschan
Kopp
Jim
doktor
Suess
Grégr
20
article
Prvnímu místopředsedovi poslanecké sně
movny dru. Janu Žáčkovi, který na presidiál
ním stolci zastupuje nejen klub svobudomysl-
ných lidových poslanců českých, nýbrž české
členy sněmovny vůbec, dostalo se dnes za ne
zřízené útoky, které učinil naň včera poslanee
za venkovské obce královéhradecké, když mu
dr. Žáček odňal slovo, trojí satisfakce: napřed
presidentem hr. Vettrem, který hned počát-
kem schůze jednání hr. Sternberga z
hlučné aklamace celé sněmovny odsoudil co nej-
rozhodněji, potom hr. Sternbergem sa-
mým, který vzchopil se dnes a prosil srdečně
za prominutí, zároveň cdvolávaje urážky, které
proti dru. Žáčkovi vyslovil, konečně slavným
způsobem v konferenci předsedů jednollivých
stran, která sestoupila se o polednách v saloně
hr. Vettra. Tam ujal se slova napřed dr. Kra
mář a dal za všeobecného souhlasu projev ne
vole a rozhorlenosti nad útoky hr. Stern
berga. Potom navrhl, aby předsedové dal
zadostučinění dru. Záčkovi za příkoři, ktere
se mu včera ztalo. Usneseno pověřiti úkolem tím
seniora předsedů, předsedu kola polského Da
vida Abrahamowicze, jemuž uloženo, aby
projevil dru. Žáčkovi sympatie předsedů veške
rých stran sněmovních. V tu chvíli vešel dr
Žáček
doktor
Vettr
Sternberg
Stern
Sternberg
21
article
Žáček do salonu. Poslanec David Abrah
mowicz oslovil jej takto: „Dostalo se mi cti
bych jménem konference předsedů tlumočil nej
hlubší nevoli nad událostmi, které způsoben
byly ve včerejší schůzi jednáním hr. Stern-
berga. Zhosťuje se úkolu toho rád užívám
příležitosti té, bych vyslovil nad tím nejhlubší
politování již proto, poněvadž postižen jste by
vy, který jste jist úctou nás všech a jemuž úctu
tuto také pro všechnu budouenost znchováme.“
Za schůze poslanecké sněmovny přišel hr.
Sternberg k dru. Žáčkovi, objal jeja
prosil, aby mu odpustil, co včera učinil a aby
vče posuzoval tak, jakoby se byla nestala. D
Žáček prosbě té vyhověl.
z Vídně, 22. ledna. (K. k.)
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11.2
hod. dopol. a věnoval + poslanci dru. Koppovi vřelon
posmrtnou vzpominku, již poslanci vyslechli stojíce
načež pokračoval: Jsem nucen vrátiti se k včerejš
příhodě, o níž nemohl jsem se zmíniti pro před
časné zkončení schůze, a již jste — troufám — ná
ležitě odsoudili. Projevuji pouze své nejhlubší poli
tování a rozhořčení, že se posl. hr. Sternberg moh
na tak zapomenouti a tak neslýchaným způsobem
spílati předsedovi, povolanému na toto místo důvěrou
sněmovny. (Hlučná pochvala.) Lituji pouze, že před-
sednictvu nedostává se dle jednacího řádu dosta
tečné moci, aby takovým událostem mohl přiměřen
čeliti. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Posl. Holanský: Výborně, výborně; velm
dobře řečeno! Velmi dobře nastrojeno
Posl. hr. Sternberg odvolává nadávky, jel
pronesl proti předsedovi z rozčilení nad neopráv-
něným odnětím slova a prosí dr. Žáčka za pro-
minutí.
Žáček
Abrah
Stern
Vetter
doktor
Kopp
Posl
Sternberg
Vídeň
poslanecký sněmovna
22
article
Mezi došlými spisy jsou pilné návrhy
posl. Zázvorky a spol. v záležitostech nou-
zových.
Dolazy podali poslanci: Choc a sp. po spo-
lečenstvu lakýrníků, natěračů, truhlářů a dřevař
v Praze; — Eisenkolb a sp. po nepotvrzování
evangelických vikářů a spojené s tím znemožňování
duchovní správy: — Březnovský a sp. po bro-
žuře S. Rossova »Židovská otázka«: — H. Hofe
a sp. po nouzi rak. dělníků v Lodi (Rusku): —
Vogler a sp. po ochraně fonografických snímko
právem původcovských: — Ellenbogen a sp
po pojetí ochranných ustanovení pro zřízence po-
jišťoven do předlohy o dozoru nad pojišťovnami a p
svolání ankety za účelem informace o pracovních
mezdních poměrech u pojišťoven a za účelem vysly
šení přání zřízenců.
Ministr obchodu dr. Fořt odpověděl na Malikův
dotaz po poměrech v patentním úřadě.
President tohoto úřadu nemá samostatného jmeno-
vacího práva, pokud jde o výběr technikův. Patentní
úřad podřízen jest ministrovi obchodu, jenž jmenuje
též jeho úřadníky. Nemůže tudíž president pat. úřadu
samostatně voliti si personál, ovšem byli však
posud bez výjimky všichni stálí techničtí úřadníc
menováni pouze po jeho návrhu Nejsou-li postu-
pové poměry již tak příznivy jako v prvních letech
působnosti tohoto úřadu, vysvětluje se to tím, ž
vyšší místa byla následkem rychlejšího postupu za
dřívější doby vesměs obsazena mladšími silami
Vláda zabývá se již po léta otázkou úpravy a r-
formy ochrany vzorků. Příslušná osnova zákona jes
již vypracována. Ministr doufá, že v nejkratší době
bude moci býti úspěšné rozřešena též otázka přimě-
řeného umístění patentního úřadu.
Konečně prosí sněmovnu, by byla ujištěna, že
vláda věnuje zvláštní péči zdárnému rozvoji tohoto
úřadu
Sněmovna pokračuje v zevrubné debatě
Zázvorka
Choc
Březnovská
S Rossův
H Hof
Vogler
Ellenbogen
doktor
Fořt
Malikův
Praha
Rusko
23
article
o úřadnické předloze,
rokování uzavírá se po návrhu poslance Bendla
a hlavními řečníky zvolení poslanci Sláma (contra)
a Hofer (pro)
Posl dr. Sláma prohlašuje, že by vlastně chtěl
uvésti četné výtky proti předloze, vzhledem však ku
prohlášení vlády, že žádnou změnu vůbec by nepřed-
ložila k sankci a že by tedy dlouhou řečí mařily se
jen zákony jiné, které sněmovna do konce měsíce
ještě vyříditi chce, na přiklad důležitý zákon o míst-
ních drahách, přestává řečník na tom, vyzvati vládu,
by města Králové Hradec, Jičin, Příbr am
a Beroun vřadila do III. třídy aktivních přídavků.
Co se týká Hradce Králové, řečník marně v četných
interpelacích, návrzích a řečech ukazoval za minulých
vlád na zvláštní drahotní poměry tohoto města, avšak
vlády ty slibů svých nesplnily. Hradec Králové měl
již v minulém století 20.000 obyvatel, když bez sve
V drobném prodejlr
ranní číslo o sobě . . . za
pdpolední
. . . . za 2 h
Ve Mlislkách na venkově:
ranní číslo.
odpolední . . . . . . . . eh
Inseráty
platí ze hotově napřel
Přečplacení a inserty přijímá sdminl-
strace v Mazlanské ulici č.z.
Tam nasházejí se tél redskce
slirnsa erpsdlce ,Národnich List-
Rukopisy se nevrapejí.
Bendl
Hofer
Posl
doktor
Sláma
město Králové Hradec
Jičin
Beroun
Hradec Králové
Mazlanský ulice
24
article
viny stal se pevností, čímž byla poloha jeho značně
zůžena. Následkem toho jsou zvláštní poměry drahotní
a řečník doufa, že ministr financi, jemuž odevzdal
včera petici městské rady králohraducké s úřadním
průkazem, že Hradsc Králová čítá přes 10.000 oby-
vatel, nyní zárověnise ztfony úřadnickými vydá
výnos, kterým vřaďuje se vzpomenuté české město do
třídy vyšší. (Hlučná pochvala.)
Posl. V. Hofer litoval, že mnoho subalterních
úřadníků, jako poštovních oficiantů, praklikantů a aspi-
rantů byla opominuto. Předloha o platech úřadnických
je volebním manévrem. Od té doby, co ministerský
předseda provedl pamětihodnou opravu, dává si všude
přezdívati smoderní ministr«. Řečník žádá za od-
stranění tajných kvalifikačních tabulek a zavedení
služební pragmatiky. Předloha jest úplně nedostateč-
nou. Ale poslancům, již jsou v pravém slova smyslu
terorisováni, nezbývá než protestovati proti takové-
muto malování strak na vrbě. (Pochvala mezi Vše-
němci.)
Po zpravodajově doslovu hlasovalo se.
Předloha o úřadnících po zamítnutí všech
navržených změn a dodatků schválena beze změny
dle textu vládní předloby v třetím čtení.
Referent Skene zahajuje zevrubné rokování
o úpravě platů státních učitelů.
Hradsc Králová
Posl
V Hofer
Skene
25
article
Posl. dr. Kramář odůvodňuje zevrubně své mi-
noritní votum, dle něho mimorádní profesoři vyso-
kých škol mají obdržeti platy hodnostní třídy, v níž
se nalézají. Stálo by to 250.000 K. což při 31 mil.
jež vyžaduji předlohy o úřadnických platech, nemůže
býtí překá žkou nepřekonatelnou. Nepochopuje, pro
jest takový odpor, dáti mimořádným universitním
profesorům, co jest samozřejným, totiž plat jejich
hodnostní třídy. Navrhuje resoluci, by se profesorům
vysokých škol vpočítala do jich učitelské služební
doby léta, jež ztrávili na některé vysoké škole jako
asistenti, suplenti a honorovaní docenti, jestliže před
svým jmenováním profesory byli ve svém učitelském
oboru činni nepřetržitě. Účelem této resoluce je za-
jistiti neodvislost profesorů od dočasného ministra
vyučování. Pro případ, že by minoritní návrh jeho
propadl, podává návrh eventuelní, aby na udělení
učitelského úřadu mimořádným profesorům pohlíželo
se, pokud jde o pětileté přídavky, stejně jako na po-
čátek udělení služného. Poukazuje na význam vy-
sokoškolských profesorů pro duševní, kulturní a vě-
decký život celého státu a končí vřelou výzvou sně-
movny, by podporovala jeho minoritní návrh. (Hludná
pochvala a potlesk mezí Čechy.)
Posl. Seitz prohlašuje, že sociální demokraté b
hlasovali pro minoritní návrh Kramářův, s jehož vý-
vody úplně souhlasí, kdyby zde nebylo ministrova
prohtášení, že návrhy na změnu se nepřijmou. Uvádl
různá přání v příčině středoškolských profesorů, uči-
telů tělocviku a učitelů na cvičných školách.
Posl
doktor
Kramář
Seitz
Kramářův
Čechy
26
article
Posl. Petelenz vítá zákon zvláště proto, že za-
jišťuje středoškolským učitelům postup dle doby,
promlouvá o přáních suplentů a vytýká, že do jich
suplentské doby vpočítá se pouze 8 let. Rovněž vy-
týká, že suplenti jsou odměňováni dle hodin a při-
mlouvá se konečně za opravu středního školství.
Posl
27
article
Ministr vyučování dr. Marchet praví, že zpravo-
daj menšiny dr. Kramát vedl si při odůvodňování
svého minoritního navrhu jako vřelý, téměř vášnivý
obhájce významu vědy a jejích zástupců. S touto
vysokou úrovní nesrovnává se pak poznámka zpravo-
daje menšiny, který uvedl předlohu o úřadnických
platech v rozpor a projednávsným zákonem, prohlá-
siv, že předloha o úřadnických platech čelí k lovení
voličů.
Problašuje jménem vlády, že jí to ani nenapadlo.
když podávala obě předlohy. Již po několik roku
volá se po zlepšení poměrů úřadníků, a byla-li ně-
která, vládě činěná výtka neoprávněnou, je to výtka,
zakládající se v tom, že podkládá se vládě, když vy-
hověla vážně projeveným přáním celé řady svých
zřízenců, jiná pohnutka, než že chtěla skutečně
těmto tužbám vyhověti. Dále zdá se ministrovi, jak
by v řeči zpravodaje menšiny byl ještě jiný rozpor.
Posl. dr. Kramář poukazoval slovy, jakých může
užiti pouze muž, zabývajíci se vážně vědou, na vý-
znam vědy a jejích zástupců. Ministr podepisuje
každé z těchto slov.
doktor
Marchet
Kramát
Posl
Kramář
28
article
Poslanec dr. Kramář postavil význam vědy do po-
předí, avšak trval na tom, aby mimořádní vysoko-
školští profesoři po stránce hmotné byli stejně zaopa-
tření jako úřadníci VII. hodnostní třídy. Obě tato
stanoviska nedají se dobře sloučiti. Slanovisko zpra-
vodaje menšiny není zcela správným i proto, že zle-
pšením platů mimořádných profesorů na vysokých
školach srovnává se beztak s tím, čeho se dr. Kramář
ve svém minoritním návrhu domáhal. Odmítá výtku,
že vláda pamatovala pouze na úřadníky a ne na zá-
stupce vědy. Projevy z kruhů vysokoškolských pro
fesorů nesvědčí pro ono tvrzení. Bylo li řečeno, ž
mimořádní profesoři dostanou jen pětileté přídavky.
sluší připomenouti, že zásadně ovšem zachováno sta-
novisko zlepšovati hmotné postavení dotyčných osob.
doktor
Kramář
29
article
než pomocí přídavků. V předloze bylo zvláště pama-
továno na mimořádné profesory, to proto, že nynějšt
jejich postavení je skutečně neutěšené. Je mnoho
učitelských stolic, jež mají poměrně malou výměru
hodin a proto přiro zeno, že takové stolice obsazují
se profesorem mimořádným. Specialisace věd jest
právě známkou naší doby. Od hlavního oboru se od-
dělují vedlejší, jež však nejsou tak významny, že by
vyžadovaly zřízení řádné učitelské stolice. Proto je
vždy více profesorů, jimž se řádné učitelské stolice
vůbec nedostane, anebo velmi pozdě. Tteba tudiž
dáti mimořádným profesorům takové postavení, aby
také v té hodnosti měli důstojnou existenci. Dosud
měl mimořádný profesor ve Vídni příjmů 5800 K. die
nové předlohy bude míti 8000 K, zůstane-li trvale.
v místě. Základní plat činí 640U K jako plat sedmé
hodnostní třídy, takže lze klidně tvrditi, že i zevně
a formálně bylo vyhověno přání i menšinového zpra-
vodaje, aby mimořádní profesoři byli postaveni n
roveň úřadníkům VII hodnostní třídy. Ukazoval-li jak
zpravodaj tak i menšinový zpravodaj na příslušné po-
měry v Německu, nebuď zapomínáno, že v Němnecku
je dosud kolejné, kdežto v Rakousku bylo právem od-
straněno. V něm vězí taková nespravedlnost, že ne-
bylo vůbec možna na něm setrvati. Již dle nynějšího
zákona mohou býti profesoři, řídící ústav, lépe pla-
ceni, než profesoři, u nichž tomu tak není. Ústano-
vení to se však v praxi poměrně zřídka provádí.
Vídeň
Německo
Rakousko
30
article
Náležilá úprava kolejného usnadnila by vyučo-
vací správě povolávání zahraničních profesorů, což
ovšem vyžaduje často velkých nákladů. Dle jeho
náhledu dalo by se kolejné reformovati tak, aby
vyhovělo se přáním profesorů po zlepšení jejich
platů a prospělo se též významu rakouských vyso-
kých škol. Minoritní návrh po vnitřní strance není
bezvadným; zpravodaj, ač je největším odpůrcem
zbyrokratisování profesorů, vychazí přece vlastně se
stanoviska zbyrokratisování tohoto stavn. Též se
zřetelem na číslice bylo by zbytečno a nesprávno,
návrh ten schvalovati.
Zavedení kategorického opatření vpočítání slu-
žební doby honorovaných asistentů nebo soukromých
docentů a neplacených mimořádných profesorů v zá-
koně nedoporučuje se. Jdeť o případy nekonečné
rozdilnosti. V případech, jež skutečně zasluhují
zřetele, vyučovací správa vynasnaží se, svoliti dle
konkretního případu ke vpočítání celkové služe b í
doby také tam, kde byla služební doba přerušena.
Vypočítává se již nyní, nebyla-li přerušena. Při pře-
rušení musí se situace posuzovati dle zvláštních
případů. Na podporu docentů při vědeckých pracích
pojata do rozpočtu položka 84. 00 K. Nelze upříti.
že u zákona s tolika podrobnostmi jako zákon o pro-
fesorech, zejména středních a živnostenských škol,
musí sem tam proklouznouti jako nespravedlivost.
Je povděčen, že nenavrhují se změny; nemohly by
se přijmouti bez ohrožení celého zákona.