1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 22. ze dne 22. ledna 1907.
7
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Poldina hu
Z Vídně, 21. ledna. (K. k.) Ve dnešní
schůzi správní rady Poldiny huti bylo oznámeno,
že v III. čtvrtleti obchodního roku 1906 byi
nahražen úbytek 100.000 K oproti stejné době
roku minulého, jejž vykazovala závěrka I. polo-
letí a jehož příčinou byla dělnická stávka. Také
práce ve IV. čtvrtletí je trvale velmi dobrá.
Dividendy
Z Vídně, 21. ledna. »N. W. T.« sděluje
Akciová společnost rakouských textilních závodů
dříve Isák Mautner se usnesla vypláceti di-
videndu 23 K.
Papírové peníze v Rusku.
Z Petrohradu, 21. ledna. (Spb. Ag.) D
pokladny státní banky přibývá rychla mnoho
papírových peněz; proto chce vyloučiti přebytečné
Zejtra jich buďe spáleno za 25 mil. rublu.
Francouzská opatření k ochraně rentového
kursu.
Z Páříže, 21. ledna. (K. k.) V parlament
ních kruzích proslýchá se, že ministr finane
hodlá pozvati ředitele předních bankovníeh
ústavů na poradu o opatřeních proti klesnut
rentovního kursu, k němuž by došlo po zamý-
šleném zavedení daně z přijmů. Dle »Eeha de
Paris« oznámí prý ministr bankovním ředitelům,
bude-li kurs rent dále klesati, že podá před-
lohu, jíž se francouzským úvěrním ústavům
přikazuje zakoupiti za polovici jejich vklad
francouzskou rentu.
Poldin
Isák Mautner
Vídeň
Rusko
Petrohrad
Páříž
Eeh jít Paris
Poldin huť
Aga
8
article
Trh na hovězí dobytek.
Z Vídně, 21. ledna. Na trh bylo dopra
veno 3800 kusů dobytka, a to 2106 z Uher
Uhrami, 619 z Haliče a 1075 kusů z ostatních
zemí rakouských. Dle druhů bylo 2617 volů,
646 býků, 510 krav a 27 buvolů, dle jakosti
3266 kusů krmného a 534 nízkého dobytka.
Krmného dobytka bylo přihnáno o 322 kusů
více nežli v témdni minulém, ale příhon byl
přece ještě poměrně malý, a tak zahájen byl
obehod za cen nezměněných, avšak se smýšle-
ním mdlým, i dojde snad k seslabení cen.
Býci a nízký dobytek byli hned od počátku
o 2 h lacinější, ač přihon byl stejně slabý jak
v témdni minulém. Zboží znamenáno: krmní
voli uherští K 66—90, haličti K 76—104, ně
mečtí K 78—103, nejlepší jakosti K 104—107,
býci a krávy K 54—84, bůvoli K 50—64,
nízký dobytek K 48— 62 za 100 kg živé váhy.
Na zítřejší trh vepřového dobylka lze dle
dosavadních přihlášek očekávati asi 5000 tuč-
ných prasat a asi 6500 podavinčat.
Vídeň
Uhry
Halič
kg
9
article
st. Z Pešti, 21. ledna. Zvl. e egram » Nár-
Listů«.) Na trhu prodalo se 23 000 metr. centů
beze změny. Platila za 50 kg: pseni ce
lisská 80 kg K 7.79, 78 kg K 7.60, stolno-
bělehradská 76 5 kg K 7.35, peštská 80 kg
K 7 674. 79.5 kg K 7.30, 78 5 kg K 7.60,
78 kg K 7 55, 77 kg K 7 47l3, skladní
77 5 kg K 7.5214; žito K 6.4244; ječ-
men K 650; oves K 7.60 až 7.65.
Terminový obehod byl pev ný n
mráz a vyšší záznamy ciziny.
K večeru znamenala: pšenice na duben
1907 K 7 46, na řijen K 7 80; žito na duben
K 6.79; oves na duben K 7.40; kukuř ic
na květen 1907 K 5.13, na červenec K. 5.26,
řepka na srpen K 12..85.
Sádlo po K 1 42.—; jiné zboží bez
změny.
z Liverpoolu, 21. ledna. (K. k.) 4 hod. 10 m
odpol. (Závěrka.) Obraty činily 8000 žoků. Do-
dávky na leden 546, na leden-únor 5.46, na únor
březen 5.43, na březen-duben 5.42, na duben-
květen 5.41, na květen červen 5.40, na červen červenec
5.40, na červenec srpen 5.39, na srpen září 5.34.
na září-říjen 5.30, na říjen listo pad 5.28, na
listopad pros. 5.25. Denní do voz — žoků. Smýšlení
klidně.
Platil
Sádlo
Pešť
Liverpool
na červenec
kg
10
article
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne)
Z Nového Yorku, 21.ledna. (Peuěžní bursa.) Zá
věrečné smýšlení peněžní bursy uhájené.
Obrat akeii 1,420.000 (1,060.0.00).
č Kanada Paeifie 1867/% (185 1/0).
United States Steel Corpotman 47 (461/2).
21. ledna 19. ledn
Cukr (Fair Muse.) . . . 3.—
Tuky Western Steam . . 9.80
9.80
Tuky známka Wileox . . 9.90
9.90
Káva.
21. ledna 19. led
Rlo čis. 7. . . . . . .
na leden . . . . . . . 5.30 5.2.
na březen . . . . . . 5.40 5.35
Pšenice.
Z Nového Yorku, 21. ledna. (Obiluf bursa.) Smý
šlení obilní bursy napjaté.
21. ledna 19. ledna
pohotová . . . . . . .
81.50
na leden . . . . . . .
na květen . . . . . . 84 83%
Kukuřice
na leden . . . . . . . 54.25
na květen . . . . . . . 52.75
na července . . . . .
Petrolej
rafinovaný, kesonový
10.25 10.25
rafinovaný Standard White 7.75
7.75
Kovy.
21. ledna
19. ledna
Měď. . . . . . 24.50, 25.— 24.50, 25.—
. . 41.50, 42.— 41.40, 41.50
Cukr
Nový York
Kanada
Musa
Tuka western Steam
Steel Corpotman 47
pšenice
white 7.75
11
article
Železo čís. 2. . .
Železo čís. 2. . .
25.75
25.75
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 21. ledna. (Bavlnářská bursa.
Trh zahájen v souhlase s Liverpoolem za ce
nižších, později likvidacemi ceny ochably. Závé
rek úhradami zotavený a ustálený.
21. ledna 19. ledna 18. ledna
pohotová . . . . 10.80 10.80 10-s0.
na leden . . . . 9.28
9.35
9.26
na únor . . . . 9.31
9.38
9.31
na březen . . . . 9.41
9.49
9.41
na květen. . . . 9.51 9.53 9.53
Závěrečné smýšlení ustálené.
Z Nového Orleanu 21. ledna. Bavlna na březen
10.13 (0.21.
York
Liverpool
Nový Orlean
9.35
9.38
9.49
na květen
9.53
12
article
Tarifní přehled r. 1906.
Tarifní přehled r. 1906.
Silný rozmach výroby zemědělské i průmyslov
v roce 1906 jevil přinozeně odlesk i na poli želez-
ničních tarifů a to jednak mnohosti a pestrostí kon-
kretních tarifových opatření a změn, jednak zřejmou
tendencí drah. dosavadní tarify zvyšovati.
Zvyšování tarifů, uskutečňované buď efektivním
zvyšováním dopravních sazeb, buď odnímáním dosa-
vadních výhod, zdá se sledovati dvojí cíl: využifkovat
výhod okamžitě přiznivé konjunktury a současně pí
tem raziti cestu pozdějšímu celkovému zvýšení t
rifů, jež bude asi s postátněním velkých našich sou-
kromých drah z důvodů dopravně finančních. jiste
Zda jest v zájmu státu, zvyšují-li soukromé
dráhy za scuhlasu státní správy takřka v předvečer
svého výkupu své tarify, tím i své dopravní příjmy
a na konec ovšem i svou výkupní rentu, o tom budi
vážně pochybováno.
Počátek r. 1906 vyznačoval se nabytím platnost
nových obchodních smluv s cizími státy; v oboru
železničních tarifů zůstalo v této příčině při do-
savadní zvyklostí: úprava otázek tarifních posta-
vena na základ vzájemné parity, jíž zajišťují s
smluvní státy vzájemnou tarifovou alejnoměrnost
zračící se zásadně v tom, že tarifové slevy, povolen
v tom kterém státě, mají platnost i na zboží pro-
venující ze státu smluvního. Tu a tam obmezena talc
relativní stejnoměrnost tarifová — jako se i dosud
dělo — výslovně na slevy, povolené pro určitou
trat a určitý směr dopravní: tak jest tomu ve
smlouvě s Německem (čl. 14) i s Italií (čl. 21.).
Německo
13
article
Prakticky důležitým jevi se v té příčině býti ustano-
vení čl. 21 (s dodateč. protokolem) v nové obchodní
naší smlouvě s Ruskem, jímž se výslovně oba
státy zavazují započitávati ve vzájemné dopravě tyté
normální tarify jako v dopravě s Německem.
Rusko vyhradilo si však důležitou výjimku polua
že neni povinno v dopravě přes rusko- r ak o u ské
hranice povolovati oněch zvláštních úlev, jichž po-
skytuje v dopravě do příslavů Královc e, D an-
zigu a Memelu na základě zvláštní úmluvy
s Německem.
Podotknouti by bylo konečně — o čemž, níž
se ještě zmíním — že s uzavřením obchodní smlouvy
naší s Německem souvisí zrušení tak zv. sla dově
refakce u nás a povolení nejnižšího německého
normálního tarifu (zvl. tarifu III.) na dopravu našeh
petroleje v Německu.
Není pochyby, že vzhledem ke stoupajícímiu vý-
znamu železničních tarifů v oboru obchodní politiky
zahraničné, nevystačí se při příštím obnovování ob
chodních smluv s cizinou s dosavadní praxí, zračíc
se v šablonovitě úpravě otázek železničně-tarifnich
na podkladě prosté tarifové parily, naopak, že bude
nutno konkretními ustanoveními přimknouti s
i v tomto důležitém oboru pokud možno nejvíce ta-
rifu celnímu, neboť dosavadní zkušenost až příliš
dobře dokazuje, jak lehce možno v určitých případeeh
tendenci celního tarífu železničními tarify pa-
ralysovatin)
Vůdčí místo při vytčení důležítějších otázek t-
rifních přísluší v minulém roce ovšem akci postát-
ňovaci. Akce tato, soustředěna jsouc na Hrostá tnění
severní dráhy cisaře Perdinanda,- záko
nem ze dne 31. října t. r. uskulečněve? zaujímala
takika v celém období minulého rolas plnou pozer
nost naší veřejnosti a i v tomto listu bylo o ni ob
šírně a nejednou referováno.
Rusko
Německo
D an
Memel
Královce e
14
article
Z rámce této úvahy se odšem podrobnější posu
dek o tarifové stránce, této důležité olázky vy
myká?); ve stručném přellediu vytkputo budiž pouz
tolik, ze pojetím síte severní dráníy Ferd., v dělc
1336 km. bude, zvláště přičleněním hlavní trat
Vídeň—Krakov, vylvořeno spojení dvou tarifově po-
sud úplně oddělených komplexů stát. drah: zá p ad
ních a sďverovýchodních (halič. a bukov)
čímž nastane zaveden-li bude v této jednolné oblast
též dosavadní jednotný tarifový barém státních drah
vybudovaný stupňovitě, na základě poklesu sazehn
jednotky s přibývajíci vzdleností, velmi značné
zlevnění dopravy v územi, protnutém v přímýcl
liniích tratěmi stát. drah, tedy hlavně ve vzájemn
vezbě mezi zeměmi alpskými a severovýchodnín
územím se (Moravou, Slezskem, Haličí atd.), ovšen
i v průvozu timto územim.
Ježto v dopravě Čech s východem a severo
východem zůstávají i na dále jako klin vsunuty ne-
postátněné trati soukromých drah: společ. stát. dráhy
a severozápadní dráhy, nezpůsobilo by propočí
tání tarifů přes Vídeň pro velkou tarifovou oklik
samo o sobě podslalnčišího zlevnění vozby s Če
Vídeň
Krakov
Morava
Slezsko
Halič
Čechy
km
16
article
cham
Ve příčině té pojato (v čl. IX.) do zákona o po
státněn. sev. dráhy k návrhu posl. dra. J. Kaftan
ustanovení, dle něhož má býti trat Zellerndort-
Sigmundsheuberg sev.-záp. dráhy (20 km)
spojující severní dráhu s c. k. státními drahami, p
žována tak, aby se na ní mohly tarify c. k. státních
drah propočítávati, čímž by bylo docíleno p
mého tarifového spojení Čech s Moravou, Slezsken
a Halič,, kratšího o 70 km než spojení přes Vídeh
což by patrně, zvláště v relacích c. k. s tátn íc
drah dopravu zlevnilo. Zlevnění dopravy vítán
by bylo ovšem naším průmyslem, vyvážejícím d
východního a severovýchadního územi; oproti tom
by však usnadňovalo na našich domácích odbytištíc
soutěž produktům, dovázeným k nám z tohioto území.
tedy zvláště haličským produktům z emědělským
jako: dobytku, dřívi, obilí, výrobkům obilním atd.
Zajistě by se však tyto zájmové rozpory daly spíše
urovnati, kdyby stát, ovládaje veškery dráhy to
hota území, mohl tarifní politiku vykonávati s ou-
stavně, což při nynější tarifové roztříštěnosti
právě v dopravě Čech s Moravou a Hlaličí silně s
uplatňující, možno není.
Prozatím tarifový stav, jak drah státních tak po
statněné severní dráhy postátněním této dráhy, ne
1) Velmi cenné úvahy v příčině lé obsahuje vý
borný spis Dr. E. Seidlera A. Freud:„Die Eisen
bahntariíe in ihren Beziehungen zur Handelspolitik
) Srov. mé příslušné články ve „Finanč. I.
(č. 41—43), „Zeměd. Zprávách“ (č. 21, 22e
1906 a 1. ex 1907), v „Ná r. L.“ ze dne 30. listopade
J Kaftan
doktor
E Seidler
A Freud
Čechy
Morava
Halič
km
die Eisen
17
article
doznává žádně změny; zástupce vlády prohlašuje
v podzimním zasodání stát. železniční rady, že olázk
propočítávání tarifů mezi severní dráhou
stát drahami bude řešena až při delinitivní úpravě
tarifů sev, dráhy; vůči propočítávání barému stál
drah v exportu na západ a přes Tera! zaujím
vláda již nyní stanovisko příznivé.
Pokud se postátňovací akce samy týče, ujišťuje
vláda poznovu, že bude postátňování pokra-
čovati a slibuje v příčině té i podání předlohy
o zvlíštním zákrnu poctátňovacím, jíma
— pokud zprávy o nění vníkly na veřejnost — ma
se usnadniti modality při výkupu soukromých
drah, zvláště potud, aby bylo umožněno státu i při
vzniknuvších neshodách vyjednávacích bez dlouhýc
průtahů uvázati se ve správu soukromé dráhy o jejíž
výkup Bude běželi.
Po trpkých zkušenostech, jež stát ve příčině
stavu obozního materiálu učinil při výkupu severí
dráhy, bude větší opatrnost a ostražitost státních ar-
gánů při příštích postátňovacích vyjednáváních ovše
velmi na míste.
Tero
18
article
Zvýšeného významu doznávají v minulém
roce jednání ve státní železniční zadě, zevně již tím-
že vytvořeny 3 samostatně skupiny zájmové s' právem
samostatného (odděleného) hlasování: a grár n
(hospodářská a lesnická), průmy slově-živ no-
stenská a dopravně-obchodni, výčtcn
pak tím, že členové podávají velmi četné, za časlo
velmi doležité návrhy a i ministersivo železnic činí
tu v důležitých otázkách nepokrytě a někdy
závažně příslušně projevy.
Z čelných návrhů povahy tarifní budiž vzpore
Luto — stručně ovšem — jen některých, pro nás nej-
důležitějších: návrhu člena dra. Š Lichta na do-
sazení zvláštního tarifního komilétu za pří-
činou úpravy tarifních poměrů rakousk o-uhe-
ských. V příčině tě dlužno podolknouti, že v r
1905 podal cís. r. B. Bondy v zastoupení pražské ob
chodní komory podrobně odůvodněný- návrh n
změnu výjim. tarifů c. k. státních drah rakouských
v tarify směrové, obdobně jak jest tomu při výjim
tarifech uherských státních drah, kterýžto stát.
radou přijalý návrh měl by ve zvoleném tarifním
komitětu zajisté dojíti náležité pozornosti. Dále návrh
c. r. B. Bondyho, aby se tarily státních dral
propočítávaly se severní dráhou jen
tehdy, bude-li dána záruka, že se i ostatním územím
destane obdobných výhod; návrh tého ž čle na-
aby byly českochálřčské tarify upraveny na
základk propočitání tarifů, provedeného ve vozbě
B Bond
B Bondy
zájmový s ' právo
19
article
Haliče s Vídní a Moravou již dnem 1. ledna 1905
návrh téhož člena na zavedeni přímých tarifů s An-
zlií; návrh čl. V. Riedla z Riedensteinu na
zavedení přímých tarifů ve vezbě Čech se se
vern: Francii, návrh téhož člena, aby byly do
výjim. tarifů na zboží všeho druhu se v. - z áp
dráhy a spol. státní dráhy, dále do výjim
larifů severozápadní dráhy na dopravu ho-
vězího dobytka, kromě toho do výjim. tarilu
na dopravu želez. a ocelového zboží a stroj
v „rak. želez svazu“ pojaty též stanice pria ž s ké
s příslušnými vhodnými sazbami; návrh St. Kukra
a j na zrušenistaničního poplatku; n-
vih čl. Steindlera, aby byl na místní dráz
Nusle—M odrany, zeveden (nízký) darifn, barén
c. k. stát. drah a s j. v.
Č. Schmied.
V Riedl
Steindler
Halič
Vídeň
Morava
Čechy
Francie
Č . Schmied
20
title
Z trhů cukerních.
21
article
(Pův. zpráva »Národních Listů «.)
(Pův. zpráva »Národních Listů «.)
Hlavní známkou trhů v minulém týdnu byla n
pravidelnost, neboť smýšlení měnilo se takřka denn
a z chabého přecházelo v pevné, by ksátce na to opě
zavládla tendence klidná.
Na počátku týdne vešla ve známost prosincová
statistika německá, jejíž dójem na trhy nemohl Dýt
nikterak příznivým, poněvad) vysvilala z ní asi
o 50 tisíc tun větší výroba, nicniéně tento nepříznivý
dojem dlouho nepolrval, vývážen byv záhy snížením
F. O. Lichtova odhadu výroby rakouskě o 40 tisí
tun. Přes to mírně zpevnění němělo ani fentokráte
dlouhého trvání, néboť neslačila na ně prostá zdrže-
livast prodavačů vůči náhodně četňějším poplávkám
po surovině v Anglli. Zde zejména jůsobily nepříznivě
vybídky cukru koloniá lního a to z Kuby, Jávy a Do-
minga, z nichž jedině poslednější vedly k několika
větším závěrkám. To mělo zí náslědek několik arbi
trážních obchodů se strany Anglié, které v nynější
době všeobecně ochablosti neminuly se na trhy s účin-
kem, zejména když se zvědělo, že dějí se za cukr
koloniální. Ačkoliv Amérika kubánský cukr dojist
nedá si ujíti, přece pouhě faktum jeho vybízen
v Evropě přispívá k rozlaldění trhu, zvláště když odbyo
řepového cukru není valný
Později rozladila také zpřává ž Německa, že ta-
mější vývoz do 10. t. m. byl proti loňskému velic
pozadu; mimo to také větší ochota továren rakou
ských a německých ku prodeji nepřispěla k nějakému
vzpružení neb aspoň k ustálení.
Trhy přistupují již nyní k pozvolnému likvído-
vání únorových závazků, o jejichž velikosti není do
sud nic určitého známo; v případě brzkého zahájen
plavhy vnitrozemské nebylo by o úhradní materiá
nouze.
Lichtův
Anglié
Kuba
Jáva
Evropa
Německo
22
article
Náš trh se surovinou řídil se věrně podle dik
tátu ciziny, ač i zde jevila se velká nepravidelnos
ve vybídce, která zejména při pevnějším směru příli
se množila. To platí o obojím zboží, neboť také n
příští kampaň prodáno hojněji zboží, patrně za účelen
krytí se za kontrahovanou řepu. V souhlasu s kild
nějšími zprávami z ciziny končí náš trh směren
klidným a cenou K 20.35 za zboží pohotové i na
říjen-prosinec v paritě ústecké.
Domáci trh s bílým zbožim nezměnil se an
v tomto týdnu a jeví stále týž ráz stagnace jako dříve
při čemž i posavadní ceny K 66.50 z továrny zůstávaji
celkem nezměněny. O kartelu se surovárnami možno
dnes konstatovati, že jest pohřben, takže v tomto
kampaňovém roce k jeho uskutečnění již nedojde
zdali dojde k němu pro přiští kampaň, jesť laké ještě
velkou otázkou. — Na terstském trhu převládalo
po celý týden smýšlení klidně, jelikož poplávka ne
uspokojuje, i placeno koncem týdne K 26.25
26.6214 za centrifugální pilé pohetové i na leden-
březen. — Lendýnský trh s b.ým zbožím by
velice kolisavý a končí záznamy sh. 10.73/2 za náš
granulated pohotový a sh. 10.101/2 za dodávku n
květen-srpen.
Na německých trzích docházelo tento ty
den také k častějším obchodům zvláště následkem
rozmnožené vybídky surováren; rafinerie nejsou pr
vě příliš ochotnými kupci, nieméně zboží jim se hodic
berou vždy z trhu.
Zřejmé zásoby světové obnášelyo tent-
týden:
1907 1906
rozdíl
tun
dle F. O. Lichta 3,745.356 4.1001.017 (— 354 6e
die Czarnikowa. 3,719.920 4,019 970 (— 300.05
F O
23
article
Spotřeba cukru obnášela v tunách
v prosinci
v září-prosinci
1906 1905
1906 07 1905-06
v Německu . 92.033 99.188
409.807 411.059
v Rakousku . 45.373 43.173
190.938
176.589
ve Francii. . 50.000 53.010
225.290
230.821
v Holandsku . 8.670 7.693
34 532
32.821
v Belgii . . 5.900 8.097
27.646 30.468
v Angli . . . 145.389 143. 513
573.25 595.825
úhrnem. . . 347.360 354.674 1.461 408 1.477.58
v Sev. Americe 124.915 101.827
638. 998
602.705
celkem . . . 472.250 455.501 2,100.406 2,U80. 25
O kontrahování řepy není celkem žádných no-
vých zpráv. U nás v Čechách bude dle všeho mirné roz-
šíření řepního osevu, čemuž napomáhaji také to-
várny nepatrným zvýšením cen řepních. Naproti tomu
v Užrásh počitá se dle Lichta s menším obmezením
osevu řepního, ačkoliv tamější továrny platí ceny
velice -slušně. Z Německa docházející zprávy velice
se různí. V krajinách, které trpi nedostatkem dělného
lidu, kontrahování naráží dosud na obtíže, což platí
ovšem ponejvíce o velkostatcích, kdežto malostatká
jsou namnoze odhodláni k osevu většímu než loni.
Z kolonii sděluje Kuha, že jest tam v činnosti
již 169 továren proti 101 loni; dovozy do přístavů
obnášely v minulém týdnu 45 tisíc tun proti 11 tis.
tun, a posavadní zřejmá výroba 137 tis. tun proli
27 tis. tun loni. Jamaika utrpěla v minulém týdnu
zemětřesením, jehož dosah pro odporující si zprávy
není ještě přesně znám. Z Brasilie sděluje se, že skli-
zeň letošní bude asi menší, naproti čemuž v Louisianě
očekávají pro příští rok výrobu většl.
Kuh
Německo
Rakousko
Francie
Holandsko
Belgie
Angl
Seva . Amerika
Čechy
Jamaika
Brasilia
Louisiana
24
article
Prümysl pivovarský v roce 1906
Prümysl pivovarský v roce 1906
Napsal Fr. Zvěřina, sládek v Petrovicich.
Průmysl pivovarský vlastně má do roka třikráte
Nový rok: 1. finanční, který počíná 1. září a jejž
zavedla vláda za příčinou zjišťování roční výroby
2. bilanění čili rok účetních uzavírek, který počíni
ve většině pivovarů dne 1. října, kdy jest v pivovarech
nejméně zásob a tudíž z důvodů praktických provád
se inventura, a konečně 3. rok kalendářní, který
počíná 1. lednem a snad mimo to, že udržuje zasta-
raý, nedůstojný, v jiných oborech průmyslů neexi-
stující zvyk dávání novoročních darů, jež pohltí značné
procente zisku a proti kterémuž zlu všude se bojuje
nemá pro pivovarství valného významu.
Poněvadž pak na rozhraní roku kalendářního bývá
zvykem pochlédnouti se po výsledcích, docílených
v roce právě minulém a čerpati z nich poučení pr
rok budoucí, chceme i my podati stručný přehled toho
co v minulém roce v průmyslu pivovarském význam
ného se sběhlo.
Ve výrobním roce 1905-6, 1. j. od 1. záři 190
do 31. srpna 1906 uvařeno v král. českém 9,211.465h
piva, k jehož výrobě zapotřebí bylo okrouhle 1,520.00
metů. sladu (= 2,026.000 metů, ječmene) a 324. 00
metů chmele.
Zvěřina
Francie
25
article
Vedle piva, z jiných zemí dováženého, spotřebo
váno v král. českém v roce 1906 celkem 8,100.000h
piva, vyvezeno tudíž 1,100.000 ll.
Z množství v zemi spotřebovaného piva zapla-
ceno zemské dávky as 12.000.000 K, na ztátní dun
potravní zaplaceno 27.500.000 K. ma daní výdělkové
i s přirážkami as 5,500.000 K, úhrnem as 45,000. 000
daní, nepočítaje dávky obecní, tak zv. pivní krejcary
jež ve veliké většině obcí v království jsou zavedeny
a při výši 2 až4 koruny z hektolitru obnášejí nej
méně 20,000.000 K, takže daně samosprávné dalek
převyšují daně státní, čehož příčinu hledati dlužno
v tom, že výroba piva, podléhajíc dozoru státnímu
dá se snadno kontrolovati a jest tudiž pro zemi i obce
znamenitým předmětem daňovým.
Instiluce samosprávné, ukládajíce dávky na piv
čini tak arciť v domnění, že daně tyto zaplatí spotře
bitel, avšak ve skutečnosti tomu tak není a děje se tak
en v hostincích lepšího řádu, kde pijáku piva n
2 haléřích nezáleží, kdežto pravý konsument piva
třídy střední a zvláště dělnické, jsouce pevně zorg:
nisovány, staví se proti přírážce k ceně prodejní, takž
hostinšti v předměstích Prahy a v místech průmysl -
vých, nedodrževše následkem hrozícího jim pijáctvem
boykotu slibovanou sobě vzájemnou solidaritu, o
zavedení zemské dávky, t. j. od 1. března 1903, plat
dávku ponejvíce ze svého; o následcích kroků těchto
podávají nejlepší důkazy značné nedoplatky dávky
a vedené na ně zemským inspektorátem exekuce
sekvestrace, z nichž vzešla okresním soudům pová,
vydatná agenda
K ma
Praha
26
article
Pivovary a hostinští ocili se zavedením zemsk
dávky z piva mezi dvěma kameny úrazu: na jedně
straně tíha dávky, jež musí býti do 14 dnů zaplacena,
na druhé straně pak odpor mas, kferé daň tu zdráhají
se platiti, a k tomu ke všemu druží se zuřivý boj ne
zřízené konkurence, jež žene finančně slabší k úpadku
a proto nepřemršťujeme, pravíme-li, že úpadek druhdy
tak výnosné živnosti lrostinské a průmyslu pivovar
ského zavinily nejvíce daně autonomní. V posledních
30 letech vybrány jíž od obcl miliony na „pivních
krejcarech“ a rovněž v posledních letech miliony zem
ské dávky z piva k účelům veřejné samosprávy, avša
pivo po celou tu dobu prodává se stále za starou
cenu, t. j. průměrně za 12 haléřů půllitr, ačkoliv vše
čeho k provozování jmenovaných živností jest třeba
mnohonásobně se zdražilo a sily pracovní, jakož i zří
zené pro ně různé instituce stále vyšší čini požadavky
27
article
Obmezení výdělkové schopnosti stavu hostin-
ského má ovšem za následek ochabnuti výdělkov
schopnosti pivovarů; dnes jest sotva 10% hostinských
kteří mohou pivo platit hotově; ostatních 90 %, mezi ni
mi obchodníci jinak zcela správní, odkázáni jsou praco-
vati s přepialým úvěrem; tito hostinští nutí zase pivo-
vary do dělání dluhů, což má za následek ztráty jl
na úrocích tak na kapitálu. Nedobytné pohledávky
r ročních účtech pívovarů jsou stálou položkou a tal
přes to, že pivovarství naše v posledních 30 lelec
z výrobě tak pokročilo, že předčilo průmysl ten v ze-
mích jiných, že nové závody naše postaveny a zřízeny
za ebrovské sumy co nejmederněji a že dovedeme
vyráběti co nejlevněji, přec jen finanční výsledky naše
jsou čím dále tím borší, čehož nejlepším dokladem
jsou bilance akciových závodů, veřejnému účtován
podrobených. Veřejnost zvyklá jest ovšem mylně po-
ukazovati vždy na ony 3—4 největší pivovary v Če-
chách, najmě plzeňské a smíchovský akciový, kteréž
jsou tak šťastny, že mohou vykazovati slušný výdělek
avšak dlužno míti na zřeteli, že závody ty mají nastřá
dány z tepších dobrůzné reservní fondy, jež samy
nesou tolik čislého zisku, co jiný pivovar může vy
dělati na celé výrobě; mimo to pak zvláštní postaven
závodů těch a mimořádná pověst, jaké se jich výrobky
těší, jsou vesměs výjimky, jež nelze bráti za měřítk
zisku pivovarů v poměrech aormáiních.
28
article
Jako všecky roky od r. 1901, kdy ponejprv vy
skytla se společná osnova dvou zákonů, totiž o úprave
platů učitelských a hražení potřebného k mí obnosu
zemskou dávkou z piva, byl i rok právě minulý pr
pivovarství rokem plným obav a bojů. Oprávněnos
obrany průmyslu pivovarského uzná zajisté každ
nestranný člověk, uváží-li předeslané poměry a dů-
sledky daní samosprávných. Nad pivem celý minulý
rok kroužilo nové nebezpečí. Hned počátkem roku
1906, kdy novými celními smlouvami dne 1. března
naslati mělo zvýšení cla na ječmen pivovarský, do
Německa vyvážený, o K 2.—, nesla se snaha vývoz-
níků k tomu, do této doby veškerý tam zaprodaný ječ-
men dodati, následkem čehož cena jeho za 50 kg a
na K 9.— stoupla, čímž zvláště pivovarům, jež z ohle
dů finaněních nemohou potřebu svou předem hraditi
zasazena byla rána citelná, poněvadž leden a úno
jsou měsíce, kdy konečné nákupy ječmene se uzaví
rají. Že mnozi ještě v čas hleděli se uchrániti ztrát
dlužno děkovati týdenním zprávám tržním, spolken
pro průmysl pivovarský vydávaným, v nichž na ne
bezpečí ono v čas upozorňováno
Nemalé nesnáze působila jaké sládkům loňsk
zima nestálá. Leden prošel takřka bez mrazu u také
v únoru neklesla teplota pod — 4° R., a dostavil-
Německo
kg
29
article
V Praze, 20. ledna.
Praha
30
article
se přec některý den slabší mráz, tedy zase hned na
to několik dnů tálo, takže byly opravdové obavy, že
pivovary vůbec nebudou se moci přírodním ledem
zásobiti. Poněvadž pak závodů se zimotvornými stroji
jest dosud jen malý počet, stávalo se zaledování po-
čátkem února otázkou existenční a proto nakládána
i tříšt anebo dovážen led z daleka za drahé penize.
Následkem nestálé zim, stouply také ještě požadavky
dělnictva, ladováním zaměstnaného, jež žádalo při
práci sklepní až 3, na vodě pak až 4 K denně a na
mnohých místech dělán byl led „slávkokazy“ pod
ochranou četnictva.
Sotva že ječmen kampaně 1905 do 1. března
1906 ještě za nižší clo byl vyvezen, počala se strany
vývozníků — kteří, jsouce sami početně slabí, kryli
se silnou stranou říšského agrárního sdruženi — snaha
po zavedení vývozních listů na ječmen, jinými slovy,
domáháno se na vládě prémie ve výši 2 K za každý
vyvezený metr cent ječmene, tedy obnosu, o který
bylo clo německé zvýšeno. Vývozníci předstírali, že,
nestane-li se tak, vývoz ječmene do Německa vůbee
bude znemožněn a ceny ječmene v zemi že tím budou
sníženy. Z důvodu toho vzala strana agrární požada-
vek tento za svůj a přiměla vlivem svým vládu k jed-
nání. Svolána sice ministerstvem financí anketa, ale
přes to, že mimo dva zástupce Ústředního svazu
rakouských spolků pivovarských většina vyslovila se
2ro zavedení vývozních prémií, uznala vláda přec
1a základě vývodů zástupců pivovarství, že öbavy
žadatelů jsou přehnané, že zvýšené clo zaplatiti jest
povinností toho, kdo náš ječmen potřebuje, a jak prů-
něhem roku dokázáno, míti musí, a nikoli naše vláda,
jak vývezníky odhadováno, obnosem 17 milicnů kor.,
na které by reparticí přispívati měli spolřebitelé tu-
zemští za to, že by pak ječmen platili na trhu dráže.
Německo
31
article
Zástupcové pivovarů dokázali, že rolník by z těchto
mihonů neměl ničeho, nýbrž že by to byla čistě pré-
mie několika vývozních firem, a že pivovarství rakou-
ské by tím velice bylo poškozeno; z té příčiny navrhli,
aby vláda zaujala první rok stanovisko vyčkávacl,
aby se přesvědčila o důsledcích nového cla pro kam-
paň budoucí. A právě tato kampaň nezvratně potvrdila,
na čí straně byla pravda. Přes to, že ječmene se urodile
v Rakousku veliké množství a přes vyšší clo i to, že
prémie zavedeny nebyly, vývoz ječmene utěšeně
stoupl. Rolníci dostali za ječmen ceny, jakých sami
nečekali, neboť dnes prodává se 50 kg průměrně za
K 8.50, tedy cena cproti oně jiných plodin rolníka
vysoce uspokojující, pro pivovary pak vzhledem na
běžné prodejní ceny piva, s cenou 8 K za 50 kg kalku-
lujícího, cena průměr možnosti přesahující. Pivovarské
kruhy doufají, že vláda bez průtahu zavedení vývoz-
ních listů zamítne a že pivovarství zůstane télo nové
(Dokončení)
pohromy ušetřene.
Rakousko
kg
32
article
Z trhů peněžníck. (21. ledna.) Pozornost všech
burs obrací se nyní k Novému Yorku. Tam spekulační
činnost byla v poslední době přímo horečná a vzbu-
zovala obavy. Koncem minulého týdne nastalo tam
značné ochabnutí, které přeneslo se pak i na bursy
evropské. Sobotní bursa byla v Nev. Yorku poněku
zpevněna a proto, dnešní evropské bursy oddechly si
ve svých obavách o vývoji situace v Americe. K lep-
šímu smýšlení přispěla i zpráva, že ústřední výbor
německé říšské banky svolán jest na zejtřek z
účelem snížení diskontu se 7 na 6%. Stav banky s
opětně značně zlepšil a kdežto ještě 15. t. m. bylo
zdaněných Bankovek 89 mil. mk. má nyní banka
opětně malou reservu daněprostých bankovek. Vzhle-
dem k tomu, že v Londýně jest diskont 52% a z
soukromý diskont v Berlině poklesl až na 414 5%, ne-
může úmysl říšské banky překvapili, tíma více, že
zamýšleno původně snížiti úrokovou míru již po 15.
lednu. Sazba 6% bude stále ještě sazbou naprosto
výjimečnou a vysokou dost, aby chránila banku před
novým oslabením a aby ukládala uzdu přiliš vze-
pjaté podnikavosti.
York
Nový York
Něva
Amerika
Londýn
Berlín
říšský banka
33
article
Praha. Také tento týden zahájen na naší
burse smýšlením dosti pevným a v popředí trhu na-
cházely se hodnoty ukládací a sjednány závěrky 4.29
únorové renty za K 100.071/% a K 100. 10, 4.2?% zlat
rak. renty za K 117.221/2, 334%% rak. invest. renty
za K 89.45, 4% kom. dl. úpisů české zemské banky
za K 99.50 a 4% zelez. Úpisů hal. zemské banky
za K 97.50. Dále podáváno za akcie: Zajiš ťovaeí
hanky K. 155.—, Rak -uher. banky K 1786.—, Podol-
ské cementárny K 205.—, První česko-moravské stro-
jírny K 845.— peníze.
Vídeň. Stísněnost na finančním trhu v Am-
rice působila na smýšlení dnešní začáteční bursy
nepříznivě. Zvláště báňské papíry a transporní
utipěly ztráty. Na polední Burse byla poněkud lepší
nálada, protože bylo oznámeno, že ústřední výbor
německé říšské banky jest svolán na zejtřek k po-
radě. Zvláště četné papíry v kulise touto změnou zí-
skaly. Ve šraňku akcie zbrojovky měly poplávku.
Praha
Podol
Vídeň
říšský banka
34
article
Akcie hirtenberské a rakouské zbrojovky měly vyšší
kursy. Také akcie severní dráhy stouply. Akcie r-
kouského Lloydu a magnesitově byly pevně, kdežto
petrolejárské hodnoty se seslabily. Trh k ukládání
klidný. Dovisy poněkud seslabeny. Na eskompiním
trhu stav peněz nezměněn, 4/1a% až 4/s20-
Berlin. Již na začátku dnešní bursy pevnějš
záznamy bursy novoyorské způsobily mírné zotavenl
hodnot interessovaných a uklidnění celého trhu. Když
později hlášeno snížení soukromého diskontu o 1/4 ,
přikročila místní spekulace ku zpětným koupím, kte-
ými docfleno zlepšení kursů jmenovitě na trhu bán-
ském a kasovním. Rovněž akcie domácích bank zot-
veny. Z ruských titrů favorisovány renty, najmě
4% z r. 1902 a 41/2% z roku 1905. Akcie ruských
bank zanedbávány a spíše nižší. Z akcin loďalských
podníků utrpěly Pakotky drobnými realisecemi. Sou-
kromý diskont znamenal 43%
Mobilisování ruských bank. »Frkí. Zlg« ozna
muje z Paříže: Pánové Utine (Petrohradská diskontnl
banka), Višněgradský (Mezinárodní obchodní banka)
a Bark (banka Volga—Kama) jsou již od několika
dnů v Paříži a vyjednávají se zdejšími finančními
kruhy, při čemž účastní se i syndik Agenta de change.
Lloyd
change
Berlín
Paříž
Kama
diskontnl banka
mezinárodní obchodní banka
banka Volha
Pánová Utine
Višněgradský
35
article
Jedná se o návrh, utvořiti jakýsi bankovní trust.
kterému by ruské banky předaly část ze svých cen-
ných papírů. Tento plán posuzuje se různě, co mluví
pro něj a co vysvětluje, proč namnoze by jeho usku-
tečnění uspokojilo jest okolnost, že by ruské banky
byly pak spíše s to, převzíti novou vnitřní půjčku.
Ač zprávu dlužno přijati s reservou, není nemožno,
že podobná transakce se chystá. Důvěra v Rusko
opět neobyčejně vzrostla a jsou to ruské hodnoty
od kterých nyní na bursách vychází příznivější ná-
lada spekulace.
Roční příjmy rakouských státních drah. Dle uve-
řejněného právě výkazu c. k. rakouských státních
drah obnášely příjmy v roce 1906 (při opravě příjmů
do konce září 1906) 290.500.800 K (+ 22.407.342 K)
V měsíci prosinci 1906 činly příjmy 23.201.200 K
(+ 1.124.293 K) a oprava za září obnášela plu
152 641 K. — Dle provisorních výpočtů obnášely
v prosinci 1906 dopravní příjmy západních státních
drah při dopravě osob 3.424.400 K (2.962 000 cestují-
cích), při dopravě nákladů 18,171.000 K (2.777.400
tun), na východních státních drahách při dopravě
Rusko