ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 4b601f30-75c5-11dc-80e5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 35 celkem · entity: person 23, place 69, org 11, work 17
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
Zemědělství
3 masthead
Obohod
4 masthead
Průnyal
5 masthead
Finančnictví
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 22. ze dne 22. ledna 1907.
7 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Poldina hu Z Vídně, 21. ledna. (K. k.) Ve dnešní schůzi správní rady Poldiny huti bylo oznámeno, že v III. čtvrtleti obchodního roku 1906 byi nahražen úbytek 100.000 K oproti stejné době roku minulého, jejž vykazovala závěrka I. polo- letí a jehož příčinou byla dělnická stávka. Také práce ve IV. čtvrtletí je trvale velmi dobrá. Dividendy Z Vídně, 21. ledna. »N. W. T.« sděluje Akciová společnost rakouských textilních závodů dříve Isák Mautner se usnesla vypláceti di- videndu 23 K. Papírové peníze v Rusku. Z Petrohradu, 21. ledna. (Spb. Ag.) D pokladny státní banky přibývá rychla mnoho papírových peněz; proto chce vyloučiti přebytečné Zejtra jich buďe spáleno za 25 mil. rublu. Francouzská opatření k ochraně rentového kursu. Z Páříže, 21. ledna. (K. k.) V parlament ních kruzích proslýchá se, že ministr finane hodlá pozvati ředitele předních bankovníeh ústavů na poradu o opatřeních proti klesnut rentovního kursu, k němuž by došlo po zamý- šleném zavedení daně z přijmů. Dle »Eeha de Paris« oznámí prý ministr bankovním ředitelům, bude-li kurs rent dále klesati, že podá před- lohu, jíž se francouzským úvěrním ústavům přikazuje zakoupiti za polovici jejich vklad francouzskou rentu.
Poldin Isák Mautner Vídeň Rusko Petrohrad Páříž Eeh jít Paris Poldin huť Aga
8 article
Trh na hovězí dobytek. Z Vídně, 21. ledna. Na trh bylo dopra veno 3800 kusů dobytka, a to 2106 z Uher Uhrami, 619 z Haliče a 1075 kusů z ostatních zemí rakouských. Dle druhů bylo 2617 volů, 646 býků, 510 krav a 27 buvolů, dle jakosti 3266 kusů krmného a 534 nízkého dobytka. Krmného dobytka bylo přihnáno o 322 kusů více nežli v témdni minulém, ale příhon byl přece ještě poměrně malý, a tak zahájen byl obehod za cen nezměněných, avšak se smýšle- ním mdlým, i dojde snad k seslabení cen. Býci a nízký dobytek byli hned od počátku o 2 h lacinější, ač přihon byl stejně slabý jak v témdni minulém. Zboží znamenáno: krmní voli uherští K 66—90, haličti K 76—104, ně mečtí K 78—103, nejlepší jakosti K 104—107, býci a krávy K 54—84, bůvoli K 50—64, nízký dobytek K 48— 62 za 100 kg živé váhy. Na zítřejší trh vepřového dobylka lze dle dosavadních přihlášek očekávati asi 5000 tuč- ných prasat a asi 6500 podavinčat.
Vídeň Uhry Halič kg
9 article
st. Z Pešti, 21. ledna. Zvl. e egram » Nár- Listů«.) Na trhu prodalo se 23 000 metr. centů beze změny. Platila za 50 kg: pseni ce lisská 80 kg K 7.79, 78 kg K 7.60, stolno- bělehradská 76 5 kg K 7.35, peštská 80 kg K 7 674. 79.5 kg K 7.30, 78 5 kg K 7.60, 78 kg K 7 55, 77 kg K 7 47l3, skladní 77 5 kg K 7.5214; žito K 6.4244; ječ- men K 650; oves K 7.60 až 7.65. Terminový obehod byl pev ný n mráz a vyšší záznamy ciziny. K večeru znamenala: pšenice na duben 1907 K 7 46, na řijen K 7 80; žito na duben K 6.79; oves na duben K 7.40; kukuř ic na květen 1907 K 5.13, na červenec K. 5.26, řepka na srpen K 12..85. Sádlo po K 1 42.—; jiné zboží bez změny. z Liverpoolu, 21. ledna. (K. k.) 4 hod. 10 m odpol. (Závěrka.) Obraty činily 8000 žoků. Do- dávky na leden 546, na leden-únor 5.46, na únor březen 5.43, na březen-duben 5.42, na duben- květen 5.41, na květen červen 5.40, na červen červenec 5.40, na červenec srpen 5.39, na srpen září 5.34. na září-říjen 5.30, na říjen listo pad 5.28, na listopad pros. 5.25. Denní do voz — žoků. Smýšlení klidně.
Platil Sádlo Pešť Liverpool na červenec kg
10 article
Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne) Z Nového Yorku, 21.ledna. (Peuěžní bursa.) Zá věrečné smýšlení peněžní bursy uhájené. Obrat akeii 1,420.000 (1,060.0.00). č Kanada Paeifie 1867/% (185 1/0). United States Steel Corpotman 47 (461/2). 21. ledna 19. ledn Cukr (Fair Muse.) . . . 3.— Tuky Western Steam . . 9.80 9.80 Tuky známka Wileox . . 9.90 9.90 Káva. 21. ledna 19. led Rlo čis. 7. . . . . . . na leden . . . . . . . 5.30 5.2. na březen . . . . . . 5.40 5.35 Pšenice. Z Nového Yorku, 21. ledna. (Obiluf bursa.) Smý šlení obilní bursy napjaté. 21. ledna 19. ledna pohotová . . . . . . . 81.50 na leden . . . . . . . na květen . . . . . . 84 83% Kukuřice na leden . . . . . . . 54.25 na květen . . . . . . . 52.75 na července . . . . . Petrolej rafinovaný, kesonový 10.25 10.25 rafinovaný Standard White 7.75 7.75 Kovy. 21. ledna 19. ledna Měď. . . . . . 24.50, 25.— 24.50, 25.— . . 41.50, 42.— 41.40, 41.50
Cukr Nový York Kanada Musa Tuka western Steam Steel Corpotman 47 pšenice white 7.75
11 article Železo čís. 2. . .
Železo čís. 2. . . 25.75 25.75 Bavlna. Z Nov. Yorku, 21. ledna. (Bavlnářská bursa. Trh zahájen v souhlase s Liverpoolem za ce nižších, později likvidacemi ceny ochably. Závé rek úhradami zotavený a ustálený. 21. ledna 19. ledna 18. ledna pohotová . . . . 10.80 10.80 10-s0. na leden . . . . 9.28 9.35 9.26 na únor . . . . 9.31 9.38 9.31 na březen . . . . 9.41 9.49 9.41 na květen. . . . 9.51 9.53 9.53 Závěrečné smýšlení ustálené. Z Nového Orleanu 21. ledna. Bavlna na březen 10.13 (0.21.
York Liverpool Nový Orlean 9.35 9.38 9.49 na květen 9.53
12 article Tarifní přehled r. 1906.
Tarifní přehled r. 1906. Silný rozmach výroby zemědělské i průmyslov v roce 1906 jevil přinozeně odlesk i na poli želez- ničních tarifů a to jednak mnohosti a pestrostí kon- kretních tarifových opatření a změn, jednak zřejmou tendencí drah. dosavadní tarify zvyšovati. Zvyšování tarifů, uskutečňované buď efektivním zvyšováním dopravních sazeb, buď odnímáním dosa- vadních výhod, zdá se sledovati dvojí cíl: využifkovat výhod okamžitě přiznivé konjunktury a současně pí tem raziti cestu pozdějšímu celkovému zvýšení t rifů, jež bude asi s postátněním velkých našich sou- kromých drah z důvodů dopravně finančních. jiste Zda jest v zájmu státu, zvyšují-li soukromé dráhy za scuhlasu státní správy takřka v předvečer svého výkupu své tarify, tím i své dopravní příjmy a na konec ovšem i svou výkupní rentu, o tom budi vážně pochybováno. Počátek r. 1906 vyznačoval se nabytím platnost nových obchodních smluv s cizími státy; v oboru železničních tarifů zůstalo v této příčině při do- savadní zvyklostí: úprava otázek tarifních posta- vena na základ vzájemné parity, jíž zajišťují s smluvní státy vzájemnou tarifovou alejnoměrnost zračící se zásadně v tom, že tarifové slevy, povolen v tom kterém státě, mají platnost i na zboží pro- venující ze státu smluvního. Tu a tam obmezena talc relativní stejnoměrnost tarifová — jako se i dosud dělo — výslovně na slevy, povolené pro určitou trat a určitý směr dopravní: tak jest tomu ve smlouvě s Německem (čl. 14) i s Italií (čl. 21.).
Německo
13 article
Prakticky důležitým jevi se v té příčině býti ustano- vení čl. 21 (s dodateč. protokolem) v nové obchodní naší smlouvě s Ruskem, jímž se výslovně oba státy zavazují započitávati ve vzájemné dopravě tyté normální tarify jako v dopravě s Německem. Rusko vyhradilo si však důležitou výjimku polua že neni povinno v dopravě přes rusko- r ak o u ské hranice povolovati oněch zvláštních úlev, jichž po- skytuje v dopravě do příslavů Královc e, D an- zigu a Memelu na základě zvláštní úmluvy s Německem. Podotknouti by bylo konečně — o čemž, níž se ještě zmíním — že s uzavřením obchodní smlouvy naší s Německem souvisí zrušení tak zv. sla dově refakce u nás a povolení nejnižšího německého normálního tarifu (zvl. tarifu III.) na dopravu našeh petroleje v Německu. Není pochyby, že vzhledem ke stoupajícímiu vý- znamu železničních tarifů v oboru obchodní politiky zahraničné, nevystačí se při příštím obnovování ob chodních smluv s cizinou s dosavadní praxí, zračíc se v šablonovitě úpravě otázek železničně-tarifnich na podkladě prosté tarifové parily, naopak, že bude nutno konkretními ustanoveními přimknouti s i v tomto důležitém oboru pokud možno nejvíce ta- rifu celnímu, neboť dosavadní zkušenost až příliš dobře dokazuje, jak lehce možno v určitých případeeh tendenci celního tarífu železničními tarify pa- ralysovatin) Vůdčí místo při vytčení důležítějších otázek t- rifních přísluší v minulém roce ovšem akci postát- ňovaci. Akce tato, soustředěna jsouc na Hrostá tnění severní dráhy cisaře Perdinanda,- záko nem ze dne 31. října t. r. uskulečněve? zaujímala takika v celém období minulého rolas plnou pozer nost naší veřejnosti a i v tomto listu bylo o ni ob šírně a nejednou referováno.
Rusko Německo D an Memel Královce e
14 article
Z rámce této úvahy se odšem podrobnější posu dek o tarifové stránce, této důležité olázky vy myká?); ve stručném přellediu vytkputo budiž pouz tolik, ze pojetím síte severní dráníy Ferd., v dělc 1336 km. bude, zvláště přičleněním hlavní trat Vídeň—Krakov, vylvořeno spojení dvou tarifově po- sud úplně oddělených komplexů stát. drah: zá p ad ních a sďverovýchodních (halič. a bukov) čímž nastane zaveden-li bude v této jednolné oblast též dosavadní jednotný tarifový barém státních drah vybudovaný stupňovitě, na základě poklesu sazehn jednotky s přibývajíci vzdleností, velmi značné zlevnění dopravy v územi, protnutém v přímýcl liniích tratěmi stát. drah, tedy hlavně ve vzájemn vezbě mezi zeměmi alpskými a severovýchodnín územím se (Moravou, Slezskem, Haličí atd.), ovšen i v průvozu timto územim. Ježto v dopravě Čech s východem a severo východem zůstávají i na dále jako klin vsunuty ne- postátněné trati soukromých drah: společ. stát. dráhy a severozápadní dráhy, nezpůsobilo by propočí tání tarifů přes Vídeň pro velkou tarifovou oklik samo o sobě podslalnčišího zlevnění vozby s Če
Vídeň Krakov Morava Slezsko Halič Čechy km
16 article
cham Ve příčině té pojato (v čl. IX.) do zákona o po státněn. sev. dráhy k návrhu posl. dra. J. Kaftan ustanovení, dle něhož má býti trat Zellerndort- Sigmundsheuberg sev.-záp. dráhy (20 km) spojující severní dráhu s c. k. státními drahami, p žována tak, aby se na ní mohly tarify c. k. státních drah propočítávati, čímž by bylo docíleno p mého tarifového spojení Čech s Moravou, Slezsken a Halič,, kratšího o 70 km než spojení přes Vídeh což by patrně, zvláště v relacích c. k. s tátn íc drah dopravu zlevnilo. Zlevnění dopravy vítán by bylo ovšem naším průmyslem, vyvážejícím d východního a severovýchadního územi; oproti tom by však usnadňovalo na našich domácích odbytištíc soutěž produktům, dovázeným k nám z tohioto území. tedy zvláště haličským produktům z emědělským jako: dobytku, dřívi, obilí, výrobkům obilním atd. Zajistě by se však tyto zájmové rozpory daly spíše urovnati, kdyby stát, ovládaje veškery dráhy to hota území, mohl tarifní politiku vykonávati s ou- stavně, což při nynější tarifové roztříštěnosti právě v dopravě Čech s Moravou a Hlaličí silně s uplatňující, možno není. Prozatím tarifový stav, jak drah státních tak po statněné severní dráhy postátněním této dráhy, ne 1) Velmi cenné úvahy v příčině lé obsahuje vý borný spis Dr. E. Seidlera A. Freud:„Die Eisen bahntariíe in ihren Beziehungen zur Handelspolitik ) Srov. mé příslušné články ve „Finanč. I. (č. 41—43), „Zeměd. Zprávách“ (č. 21, 22e 1906 a 1. ex 1907), v „Ná r. L.“ ze dne 30. listopade
J Kaftan doktor E Seidler A Freud Čechy Morava Halič km die Eisen
17 article
doznává žádně změny; zástupce vlády prohlašuje v podzimním zasodání stát. železniční rady, že olázk propočítávání tarifů mezi severní dráhou stát drahami bude řešena až při delinitivní úpravě tarifů sev, dráhy; vůči propočítávání barému stál drah v exportu na západ a přes Tera! zaujím vláda již nyní stanovisko příznivé. Pokud se postátňovací akce samy týče, ujišťuje vláda poznovu, že bude postátňování pokra- čovati a slibuje v příčině té i podání předlohy o zvlíštním zákrnu poctátňovacím, jíma — pokud zprávy o nění vníkly na veřejnost — ma se usnadniti modality při výkupu soukromých drah, zvláště potud, aby bylo umožněno státu i při vzniknuvších neshodách vyjednávacích bez dlouhýc průtahů uvázati se ve správu soukromé dráhy o jejíž výkup Bude běželi. Po trpkých zkušenostech, jež stát ve příčině stavu obozního materiálu učinil při výkupu severí dráhy, bude větší opatrnost a ostražitost státních ar- gánů při příštích postátňovacích vyjednáváních ovše velmi na míste.
Tero
18 article
Zvýšeného významu doznávají v minulém roce jednání ve státní železniční zadě, zevně již tím- že vytvořeny 3 samostatně skupiny zájmové s' právem samostatného (odděleného) hlasování: a grár n (hospodářská a lesnická), průmy slově-živ no- stenská a dopravně-obchodni, výčtcn pak tím, že členové podávají velmi četné, za časlo velmi doležité návrhy a i ministersivo železnic činí tu v důležitých otázkách nepokrytě a někdy závažně příslušně projevy. Z čelných návrhů povahy tarifní budiž vzpore Luto — stručně ovšem — jen některých, pro nás nej- důležitějších: návrhu člena dra. Š Lichta na do- sazení zvláštního tarifního komilétu za pří- činou úpravy tarifních poměrů rakousk o-uhe- ských. V příčině tě dlužno podolknouti, že v r 1905 podal cís. r. B. Bondy v zastoupení pražské ob chodní komory podrobně odůvodněný- návrh n změnu výjim. tarifů c. k. státních drah rakouských v tarify směrové, obdobně jak jest tomu při výjim tarifech uherských státních drah, kterýžto stát. radou přijalý návrh měl by ve zvoleném tarifním komitětu zajisté dojíti náležité pozornosti. Dále návrh c. r. B. Bondyho, aby se tarily státních dral propočítávaly se severní dráhou jen tehdy, bude-li dána záruka, že se i ostatním územím destane obdobných výhod; návrh tého ž čle na- aby byly českochálřčské tarify upraveny na základk propočitání tarifů, provedeného ve vozbě
B Bond B Bondy zájmový s ' právo
19 article
Haliče s Vídní a Moravou již dnem 1. ledna 1905 návrh téhož člena na zavedeni přímých tarifů s An- zlií; návrh čl. V. Riedla z Riedensteinu na zavedení přímých tarifů ve vezbě Čech se se vern: Francii, návrh téhož člena, aby byly do výjim. tarifů na zboží všeho druhu se v. - z áp dráhy a spol. státní dráhy, dále do výjim larifů severozápadní dráhy na dopravu ho- vězího dobytka, kromě toho do výjim. tarilu na dopravu želez. a ocelového zboží a stroj v „rak. želez svazu“ pojaty též stanice pria ž s ké s příslušnými vhodnými sazbami; návrh St. Kukra a j na zrušenistaničního poplatku; n- vih čl. Steindlera, aby byl na místní dráz Nusle—M odrany, zeveden (nízký) darifn, barén c. k. stát. drah a s j. v. Č. Schmied.
V Riedl Steindler Halič Vídeň Morava Čechy Francie Č . Schmied
20 title
Z trhů cukerních.
21 article (Pův. zpráva »Národních Listů «.)
(Pův. zpráva »Národních Listů «.) Hlavní známkou trhů v minulém týdnu byla n pravidelnost, neboť smýšlení měnilo se takřka denn a z chabého přecházelo v pevné, by ksátce na to opě zavládla tendence klidná. Na počátku týdne vešla ve známost prosincová statistika německá, jejíž dójem na trhy nemohl Dýt nikterak příznivým, poněvad) vysvilala z ní asi o 50 tisíc tun větší výroba, nicniéně tento nepříznivý dojem dlouho nepolrval, vývážen byv záhy snížením F. O. Lichtova odhadu výroby rakouskě o 40 tisí tun. Přes to mírně zpevnění němělo ani fentokráte dlouhého trvání, néboť neslačila na ně prostá zdrže- livast prodavačů vůči náhodně četňějším poplávkám po surovině v Anglli. Zde zejména jůsobily nepříznivě vybídky cukru koloniá lního a to z Kuby, Jávy a Do- minga, z nichž jedině poslednější vedly k několika větším závěrkám. To mělo zí náslědek několik arbi trážních obchodů se strany Anglié, které v nynější době všeobecně ochablosti neminuly se na trhy s účin- kem, zejména když se zvědělo, že dějí se za cukr koloniální. Ačkoliv Amérika kubánský cukr dojist nedá si ujíti, přece pouhě faktum jeho vybízen v Evropě přispívá k rozlaldění trhu, zvláště když odbyo řepového cukru není valný Později rozladila také zpřává ž Německa, že ta- mější vývoz do 10. t. m. byl proti loňskému velic pozadu; mimo to také větší ochota továren rakou ských a německých ku prodeji nepřispěla k nějakému vzpružení neb aspoň k ustálení. Trhy přistupují již nyní k pozvolnému likvído- vání únorových závazků, o jejichž velikosti není do sud nic určitého známo; v případě brzkého zahájen plavhy vnitrozemské nebylo by o úhradní materiá nouze.
Lichtův Anglié Kuba Jáva Evropa Německo
22 article
Náš trh se surovinou řídil se věrně podle dik tátu ciziny, ač i zde jevila se velká nepravidelnos ve vybídce, která zejména při pevnějším směru příli se množila. To platí o obojím zboží, neboť také n příští kampaň prodáno hojněji zboží, patrně za účelen krytí se za kontrahovanou řepu. V souhlasu s kild nějšími zprávami z ciziny končí náš trh směren klidným a cenou K 20.35 za zboží pohotové i na říjen-prosinec v paritě ústecké. Domáci trh s bílým zbožim nezměnil se an v tomto týdnu a jeví stále týž ráz stagnace jako dříve při čemž i posavadní ceny K 66.50 z továrny zůstávaji celkem nezměněny. O kartelu se surovárnami možno dnes konstatovati, že jest pohřben, takže v tomto kampaňovém roce k jeho uskutečnění již nedojde zdali dojde k němu pro přiští kampaň, jesť laké ještě velkou otázkou. — Na terstském trhu převládalo po celý týden smýšlení klidně, jelikož poplávka ne uspokojuje, i placeno koncem týdne K 26.25 26.6214 za centrifugální pilé pohetové i na leden- březen. — Lendýnský trh s b.ým zbožím by velice kolisavý a končí záznamy sh. 10.73/2 za náš granulated pohotový a sh. 10.101/2 za dodávku n květen-srpen. Na německých trzích docházelo tento ty den také k častějším obchodům zvláště následkem rozmnožené vybídky surováren; rafinerie nejsou pr vě příliš ochotnými kupci, nieméně zboží jim se hodic berou vždy z trhu. Zřejmé zásoby světové obnášelyo tent- týden: 1907 1906 rozdíl tun dle F. O. Lichta 3,745.356 4.1001.017 (— 354 6e die Czarnikowa. 3,719.920 4,019 970 (— 300.05
F O
23 article
Spotřeba cukru obnášela v tunách v prosinci v září-prosinci 1906 1905 1906 07 1905-06 v Německu . 92.033 99.188 409.807 411.059 v Rakousku . 45.373 43.173 190.938 176.589 ve Francii. . 50.000 53.010 225.290 230.821 v Holandsku . 8.670 7.693 34 532 32.821 v Belgii . . 5.900 8.097 27.646 30.468 v Angli . . . 145.389 143. 513 573.25 595.825 úhrnem. . . 347.360 354.674 1.461 408 1.477.58 v Sev. Americe 124.915 101.827 638. 998 602.705 celkem . . . 472.250 455.501 2,100.406 2,U80. 25 O kontrahování řepy není celkem žádných no- vých zpráv. U nás v Čechách bude dle všeho mirné roz- šíření řepního osevu, čemuž napomáhaji také to- várny nepatrným zvýšením cen řepních. Naproti tomu v Užrásh počitá se dle Lichta s menším obmezením osevu řepního, ačkoliv tamější továrny platí ceny velice -slušně. Z Německa docházející zprávy velice se různí. V krajinách, které trpi nedostatkem dělného lidu, kontrahování naráží dosud na obtíže, což platí ovšem ponejvíce o velkostatcích, kdežto malostatká jsou namnoze odhodláni k osevu většímu než loni. Z kolonii sděluje Kuha, že jest tam v činnosti již 169 továren proti 101 loni; dovozy do přístavů obnášely v minulém týdnu 45 tisíc tun proti 11 tis. tun, a posavadní zřejmá výroba 137 tis. tun proli 27 tis. tun loni. Jamaika utrpěla v minulém týdnu zemětřesením, jehož dosah pro odporující si zprávy není ještě přesně znám. Z Brasilie sděluje se, že skli- zeň letošní bude asi menší, naproti čemuž v Louisianě očekávají pro příští rok výrobu většl.
Kuh Německo Rakousko Francie Holandsko Belgie Angl Seva . Amerika Čechy Jamaika Brasilia Louisiana
24 article Prümysl pivovarský v roce 1906
Prümysl pivovarský v roce 1906 Napsal Fr. Zvěřina, sládek v Petrovicich. Průmysl pivovarský vlastně má do roka třikráte Nový rok: 1. finanční, který počíná 1. září a jejž zavedla vláda za příčinou zjišťování roční výroby 2. bilanění čili rok účetních uzavírek, který počíni ve většině pivovarů dne 1. října, kdy jest v pivovarech nejméně zásob a tudíž z důvodů praktických provád se inventura, a konečně 3. rok kalendářní, který počíná 1. lednem a snad mimo to, že udržuje zasta- raý, nedůstojný, v jiných oborech průmyslů neexi- stující zvyk dávání novoročních darů, jež pohltí značné procente zisku a proti kterémuž zlu všude se bojuje nemá pro pivovarství valného významu. Poněvadž pak na rozhraní roku kalendářního bývá zvykem pochlédnouti se po výsledcích, docílených v roce právě minulém a čerpati z nich poučení pr rok budoucí, chceme i my podati stručný přehled toho co v minulém roce v průmyslu pivovarském význam ného se sběhlo. Ve výrobním roce 1905-6, 1. j. od 1. záři 190 do 31. srpna 1906 uvařeno v král. českém 9,211.465h piva, k jehož výrobě zapotřebí bylo okrouhle 1,520.00 metů. sladu (= 2,026.000 metů, ječmene) a 324. 00 metů chmele.
Zvěřina Francie
25 article
Vedle piva, z jiných zemí dováženého, spotřebo váno v král. českém v roce 1906 celkem 8,100.000h piva, vyvezeno tudíž 1,100.000 ll. Z množství v zemi spotřebovaného piva zapla- ceno zemské dávky as 12.000.000 K, na ztátní dun potravní zaplaceno 27.500.000 K. ma daní výdělkové i s přirážkami as 5,500.000 K, úhrnem as 45,000. 000 daní, nepočítaje dávky obecní, tak zv. pivní krejcary jež ve veliké většině obcí v království jsou zavedeny a při výši 2 až4 koruny z hektolitru obnášejí nej méně 20,000.000 K, takže daně samosprávné dalek převyšují daně státní, čehož příčinu hledati dlužno v tom, že výroba piva, podléhajíc dozoru státnímu dá se snadno kontrolovati a jest tudiž pro zemi i obce znamenitým předmětem daňovým. Instiluce samosprávné, ukládajíce dávky na piv čini tak arciť v domnění, že daně tyto zaplatí spotře bitel, avšak ve skutečnosti tomu tak není a děje se tak en v hostincích lepšího řádu, kde pijáku piva n 2 haléřích nezáleží, kdežto pravý konsument piva třídy střední a zvláště dělnické, jsouce pevně zorg: nisovány, staví se proti přírážce k ceně prodejní, takž hostinšti v předměstích Prahy a v místech průmysl - vých, nedodrževše následkem hrozícího jim pijáctvem boykotu slibovanou sobě vzájemnou solidaritu, o zavedení zemské dávky, t. j. od 1. března 1903, plat dávku ponejvíce ze svého; o následcích kroků těchto podávají nejlepší důkazy značné nedoplatky dávky a vedené na ně zemským inspektorátem exekuce sekvestrace, z nichž vzešla okresním soudům pová, vydatná agenda
K ma Praha
26 article
Pivovary a hostinští ocili se zavedením zemsk dávky z piva mezi dvěma kameny úrazu: na jedně straně tíha dávky, jež musí býti do 14 dnů zaplacena, na druhé straně pak odpor mas, kferé daň tu zdráhají se platiti, a k tomu ke všemu druží se zuřivý boj ne zřízené konkurence, jež žene finančně slabší k úpadku a proto nepřemršťujeme, pravíme-li, že úpadek druhdy tak výnosné živnosti lrostinské a průmyslu pivovar ského zavinily nejvíce daně autonomní. V posledních 30 letech vybrány jíž od obcl miliony na „pivních krejcarech“ a rovněž v posledních letech miliony zem ské dávky z piva k účelům veřejné samosprávy, avša pivo po celou tu dobu prodává se stále za starou cenu, t. j. průměrně za 12 haléřů půllitr, ačkoliv vše čeho k provozování jmenovaných živností jest třeba mnohonásobně se zdražilo a sily pracovní, jakož i zří zené pro ně různé instituce stále vyšší čini požadavky
27 article
Obmezení výdělkové schopnosti stavu hostin- ského má ovšem za následek ochabnuti výdělkov schopnosti pivovarů; dnes jest sotva 10% hostinských kteří mohou pivo platit hotově; ostatních 90 %, mezi ni mi obchodníci jinak zcela správní, odkázáni jsou praco- vati s přepialým úvěrem; tito hostinští nutí zase pivo- vary do dělání dluhů, což má za následek ztráty jl na úrocích tak na kapitálu. Nedobytné pohledávky r ročních účtech pívovarů jsou stálou položkou a tal přes to, že pivovarství naše v posledních 30 lelec z výrobě tak pokročilo, že předčilo průmysl ten v ze- mích jiných, že nové závody naše postaveny a zřízeny za ebrovské sumy co nejmederněji a že dovedeme vyráběti co nejlevněji, přec jen finanční výsledky naše jsou čím dále tím borší, čehož nejlepším dokladem jsou bilance akciových závodů, veřejnému účtován podrobených. Veřejnost zvyklá jest ovšem mylně po- ukazovati vždy na ony 3—4 největší pivovary v Če- chách, najmě plzeňské a smíchovský akciový, kteréž jsou tak šťastny, že mohou vykazovati slušný výdělek avšak dlužno míti na zřeteli, že závody ty mají nastřá dány z tepších dobrůzné reservní fondy, jež samy nesou tolik čislého zisku, co jiný pivovar může vy dělati na celé výrobě; mimo to pak zvláštní postaven závodů těch a mimořádná pověst, jaké se jich výrobky těší, jsou vesměs výjimky, jež nelze bráti za měřítk zisku pivovarů v poměrech aormáiních.
28 article
Jako všecky roky od r. 1901, kdy ponejprv vy skytla se společná osnova dvou zákonů, totiž o úprave platů učitelských a hražení potřebného k mí obnosu zemskou dávkou z piva, byl i rok právě minulý pr pivovarství rokem plným obav a bojů. Oprávněnos obrany průmyslu pivovarského uzná zajisté každ nestranný člověk, uváží-li předeslané poměry a dů- sledky daní samosprávných. Nad pivem celý minulý rok kroužilo nové nebezpečí. Hned počátkem roku 1906, kdy novými celními smlouvami dne 1. března naslati mělo zvýšení cla na ječmen pivovarský, do Německa vyvážený, o K 2.—, nesla se snaha vývoz- níků k tomu, do této doby veškerý tam zaprodaný ječ- men dodati, následkem čehož cena jeho za 50 kg a na K 9.— stoupla, čímž zvláště pivovarům, jež z ohle dů finaněních nemohou potřebu svou předem hraditi zasazena byla rána citelná, poněvadž leden a úno jsou měsíce, kdy konečné nákupy ječmene se uzaví rají. Že mnozi ještě v čas hleděli se uchrániti ztrát dlužno děkovati týdenním zprávám tržním, spolken pro průmysl pivovarský vydávaným, v nichž na ne bezpečí ono v čas upozorňováno Nemalé nesnáze působila jaké sládkům loňsk zima nestálá. Leden prošel takřka bez mrazu u také v únoru neklesla teplota pod — 4° R., a dostavil-
Německo kg
29 article
V Praze, 20. ledna.
Praha
30 article
se přec některý den slabší mráz, tedy zase hned na to několik dnů tálo, takže byly opravdové obavy, že pivovary vůbec nebudou se moci přírodním ledem zásobiti. Poněvadž pak závodů se zimotvornými stroji jest dosud jen malý počet, stávalo se zaledování po- čátkem února otázkou existenční a proto nakládána i tříšt anebo dovážen led z daleka za drahé penize. Následkem nestálé zim, stouply také ještě požadavky dělnictva, ladováním zaměstnaného, jež žádalo při práci sklepní až 3, na vodě pak až 4 K denně a na mnohých místech dělán byl led „slávkokazy“ pod ochranou četnictva. Sotva že ječmen kampaně 1905 do 1. března 1906 ještě za nižší clo byl vyvezen, počala se strany vývozníků — kteří, jsouce sami početně slabí, kryli se silnou stranou říšského agrárního sdruženi — snaha po zavedení vývozních listů na ječmen, jinými slovy, domáháno se na vládě prémie ve výši 2 K za každý vyvezený metr cent ječmene, tedy obnosu, o který bylo clo německé zvýšeno. Vývozníci předstírali, že, nestane-li se tak, vývoz ječmene do Německa vůbee bude znemožněn a ceny ječmene v zemi že tím budou sníženy. Z důvodu toho vzala strana agrární požada- vek tento za svůj a přiměla vlivem svým vládu k jed- nání. Svolána sice ministerstvem financí anketa, ale přes to, že mimo dva zástupce Ústředního svazu rakouských spolků pivovarských většina vyslovila se 2ro zavedení vývozních prémií, uznala vláda přec 1a základě vývodů zástupců pivovarství, že öbavy žadatelů jsou přehnané, že zvýšené clo zaplatiti jest povinností toho, kdo náš ječmen potřebuje, a jak prů- něhem roku dokázáno, míti musí, a nikoli naše vláda, jak vývezníky odhadováno, obnosem 17 milicnů kor., na které by reparticí přispívati měli spolřebitelé tu- zemští za to, že by pak ječmen platili na trhu dráže.
Německo
31 article
Zástupcové pivovarů dokázali, že rolník by z těchto mihonů neměl ničeho, nýbrž že by to byla čistě pré- mie několika vývozních firem, a že pivovarství rakou- ské by tím velice bylo poškozeno; z té příčiny navrhli, aby vláda zaujala první rok stanovisko vyčkávacl, aby se přesvědčila o důsledcích nového cla pro kam- paň budoucí. A právě tato kampaň nezvratně potvrdila, na čí straně byla pravda. Přes to, že ječmene se urodile v Rakousku veliké množství a přes vyšší clo i to, že prémie zavedeny nebyly, vývoz ječmene utěšeně stoupl. Rolníci dostali za ječmen ceny, jakých sami nečekali, neboť dnes prodává se 50 kg průměrně za K 8.50, tedy cena cproti oně jiných plodin rolníka vysoce uspokojující, pro pivovary pak vzhledem na běžné prodejní ceny piva, s cenou 8 K za 50 kg kalku- lujícího, cena průměr možnosti přesahující. Pivovarské kruhy doufají, že vláda bez průtahu zavedení vývoz- ních listů zamítne a že pivovarství zůstane télo nové (Dokončení) pohromy ušetřene.
Rakousko kg
32 article
Z trhů peněžníck. (21. ledna.) Pozornost všech burs obrací se nyní k Novému Yorku. Tam spekulační činnost byla v poslední době přímo horečná a vzbu- zovala obavy. Koncem minulého týdne nastalo tam značné ochabnutí, které přeneslo se pak i na bursy evropské. Sobotní bursa byla v Nev. Yorku poněku zpevněna a proto, dnešní evropské bursy oddechly si ve svých obavách o vývoji situace v Americe. K lep- šímu smýšlení přispěla i zpráva, že ústřední výbor německé říšské banky svolán jest na zejtřek z účelem snížení diskontu se 7 na 6%. Stav banky s opětně značně zlepšil a kdežto ještě 15. t. m. bylo zdaněných Bankovek 89 mil. mk. má nyní banka opětně malou reservu daněprostých bankovek. Vzhle- dem k tomu, že v Londýně jest diskont 52% a z soukromý diskont v Berlině poklesl až na 414 5%, ne- může úmysl říšské banky překvapili, tíma více, že zamýšleno původně snížiti úrokovou míru již po 15. lednu. Sazba 6% bude stále ještě sazbou naprosto výjimečnou a vysokou dost, aby chránila banku před novým oslabením a aby ukládala uzdu přiliš vze- pjaté podnikavosti.
York Nový York Něva Amerika Londýn Berlín říšský banka
33 article
Praha. Také tento týden zahájen na naší burse smýšlením dosti pevným a v popředí trhu na- cházely se hodnoty ukládací a sjednány závěrky 4.29 únorové renty za K 100.071/% a K 100. 10, 4.2?% zlat rak. renty za K 117.221/2, 334%% rak. invest. renty za K 89.45, 4% kom. dl. úpisů české zemské banky za K 99.50 a 4% zelez. Úpisů hal. zemské banky za K 97.50. Dále podáváno za akcie: Zajiš ťovaeí hanky K. 155.—, Rak -uher. banky K 1786.—, Podol- ské cementárny K 205.—, První česko-moravské stro- jírny K 845.— peníze. Vídeň. Stísněnost na finančním trhu v Am- rice působila na smýšlení dnešní začáteční bursy nepříznivě. Zvláště báňské papíry a transporní utipěly ztráty. Na polední Burse byla poněkud lepší nálada, protože bylo oznámeno, že ústřední výbor německé říšské banky jest svolán na zejtřek k po- radě. Zvláště četné papíry v kulise touto změnou zí- skaly. Ve šraňku akcie zbrojovky měly poplávku.
Praha Podol Vídeň říšský banka
34 article
Akcie hirtenberské a rakouské zbrojovky měly vyšší kursy. Také akcie severní dráhy stouply. Akcie r- kouského Lloydu a magnesitově byly pevně, kdežto petrolejárské hodnoty se seslabily. Trh k ukládání klidný. Dovisy poněkud seslabeny. Na eskompiním trhu stav peněz nezměněn, 4/1a% až 4/s20- Berlin. Již na začátku dnešní bursy pevnějš záznamy bursy novoyorské způsobily mírné zotavenl hodnot interessovaných a uklidnění celého trhu. Když později hlášeno snížení soukromého diskontu o 1/4 , přikročila místní spekulace ku zpětným koupím, kte- ými docfleno zlepšení kursů jmenovitě na trhu bán- ském a kasovním. Rovněž akcie domácích bank zot- veny. Z ruských titrů favorisovány renty, najmě 4% z r. 1902 a 41/2% z roku 1905. Akcie ruských bank zanedbávány a spíše nižší. Z akcin loďalských podníků utrpěly Pakotky drobnými realisecemi. Sou- kromý diskont znamenal 43% Mobilisování ruských bank. »Frkí. Zlg« ozna muje z Paříže: Pánové Utine (Petrohradská diskontnl banka), Višněgradský (Mezinárodní obchodní banka) a Bark (banka Volga—Kama) jsou již od několika dnů v Paříži a vyjednávají se zdejšími finančními kruhy, při čemž účastní se i syndik Agenta de change.
Lloyd change Berlín Paříž Kama diskontnl banka mezinárodní obchodní banka banka Volha Pánová Utine Višněgradský
35 article
Jedná se o návrh, utvořiti jakýsi bankovní trust. kterému by ruské banky předaly část ze svých cen- ných papírů. Tento plán posuzuje se různě, co mluví pro něj a co vysvětluje, proč namnoze by jeho usku- tečnění uspokojilo jest okolnost, že by ruské banky byly pak spíše s to, převzíti novou vnitřní půjčku. Ač zprávu dlužno přijati s reservou, není nemožno, že podobná transakce se chystá. Důvěra v Rusko opět neobyčejně vzrostla a jsou to ruské hodnoty od kterých nyní na bursách vychází příznivější ná- lada spekulace. Roční příjmy rakouských státních drah. Dle uve- řejněného právě výkazu c. k. rakouských státních drah obnášely příjmy v roce 1906 (při opravě příjmů do konce září 1906) 290.500.800 K (+ 22.407.342 K) V měsíci prosinci 1906 činly příjmy 23.201.200 K (+ 1.124.293 K) a oprava za září obnášela plu 152 641 K. — Dle provisorních výpočtů obnášely v prosinci 1906 dopravní příjmy západních státních drah při dopravě osob 3.424.400 K (2.962 000 cestují- cích), při dopravě nákladů 18,171.000 K (2.777.400 tun), na východních státních drahách při dopravě
Rusko