2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
22. ledna 1907. Číslo 22.
4
article
Posl. hr. Sterhbery: Prosím, opakuji to. (Opětne
volání fujl a výkřiky: Ven s nímí)
Posl. hr. Sternberg: To jest lumpáctví, odníti mi
slovo! Poslechněte mou řečí To jest lumpáctví! T
jest bídáctví! Vy jste nádenník dvora, vy jste kou-
pený lump! (Volání fuj! fuj! Velké pohnutí.)
Posl. hr. Sternberu říti se na tribunu k presi-
dentovi dru. Žáčkovi a tluče mu na pult, volaje: Vy
jste lump, prasákl
Místopředseda dr. Žáčsk odpovídá: Pane po-
slanče, nemám slov, abych charakterisoval vaše jed
nání vůči presidiu.
Posl. hr. Sternherg: Opakuji: Vy jste nádenní
dvora, koupený lump! (Opětné rozhořčení ve sně-
movně. Velký nepokoj.)
Posl. Breiter volá: Jest to parlament aneho
ehlévr
Posl. Holanský: Chcete snad také řád?
Posl. Seitz: Pošleme pro doktora!
Posl. dr. Löcker přimlouvá se za předlohy
žádá zvýšení aktivního přídavku pro Linec.
Posl
Žáček
doktor
Žáčsk
Seitz
Löcker
Linec
5
article
Posl. Seitz přimlouvá se za přání a požadavky
různých státních zřízenců, prohlašuje projednávanou
úpravu platů za nedostatečnou, poznamenává však.
že vzhledem k prohlášení finančního ministra je
třeba spokojiti se tím, co předloha poskytuje. Kři
klavou nespravedlností je, že velká armáda erárních
dělníků vyjde s prázdnýma rukama. Dotazuje se
ministra, není-li ochoten také dělnictvu ve státních
závodech zajistiti zvýšení mzdy? Budeme hlasovati
pro předlohy, přejeme si však, aby až se zase při-
kročí k úpravě úřadnické otázky, nepomýšlelose
pouze na bmotné postavení úřadnictva, nýbrž bylo
vyhověno také jiným jeho požadavkům, jako je po-
stup dle doby, zavedení služební pragmatiky a po-
skytnutí spolčovacího práva. Přejeme si, by úřadníci
mohli se organisovati jako všechny ostatní inteli-
gentní kruhy. (Pochvala mezi sociálními demo-
kraty.)
Ministr dr. Korylowski: Vláda vše zrale uvážila.
nežli předstoupila pted sněmovnu s nynější před
lohou, významu tak neobyčejně velikého. Zástupce
německé strany agrární nemusí mít obavy před
způsobem, jak se vláda zachová v otázce úbrady.
V rozpočtovém výboru řekl jsem, že letos použije s
k tomu přebytků, jež bohudik budou značny a příští
léta postačí k tomu normální rozvoj našeho rozpočtu
Předkládaje jménem společné vlády tuto předlohu
byl jsem si védom své veliké zodpovědnosti a opa
třil jsem si přesný výkaz, bude-li mi možno hradií
její výdaje. Další návrhy nelze připustiti a kdyby
snad byly přijaty, vláda musila by odmítnouti před
ložení zákona k císařskému schválení.
Posl
Seitz
6
article
Posl. Stwiertnia přimlouvá se za železniční zil
zence a úřádníky a za úpravu pensí vdov a sirotků.
K Baumgartnerovu návrhu rokován
uzavírá se a hlavními řečníky zvoleni: Pro poslane
Erb, proti posl. Procha z ka.
Posl. Prochazka odvolává své pozměňovací ná
vrhy a prosí, by předlohy přijaty byly nezměněny
Posl. Erb vzdal se slova, rovnéž referentšl
Skéne.
Při hlasování přijímá se přechod k zevr ub
nému rokování. Nejprve zabájeno podrobné
rokování o úřadnické předloze.
Posl. dr. Gessmann žádá úpravu platů zřízene
neerárních pošt a navrhuje dotyčnou resoluci.
Posl. Pacher poukazuje na to, že vše, co dostá
vají úřadnici a sluhové, vrací se opět úplně do
kapsy poplatníků. Na všechen způsob je líp, po-
užívá-li stát svých prostředků na zvýšení platů úřad-
nických než na úhradu úvěrů na zbrojení nebo aby
i nadále platil Uhrám.
Otázka úhrady by se snadno rozřešila, kdy-
bychom prohlásili Uhrám, že nejsme s to platiti
ročně více než 100 mil. K. Zabývaje se jednotli-
vými paragrafy předlohy, vyslovuje vládě a výboru
rozpočtovému největší nelibost a největší politování.
že bylo úplně upuštěno od původní předlohy ve při-
čině poskytnuti drahotního přídavku. Broji proti
ustanovení § 1., dle něhož úřadníci, dovršivší 60. rok
svého věku, nemohou postoupiti do nových stupnie
platu. Navrhuje resoluci, dle níž k zlepšení platd
poštovních oficiantů mají býti stanovena tříletí,
právním praktikantům a anskultaniům má se poskyt-
Karfovy Vary pýtvsený etiah
Posl
Baumgartnerův
Prochazka
doktor
Gessmann
Pacher
Broj
Uhry
Karfův Vara
7
article
ako Vídeň. Německá města v Čechách
musí býti běž ohieda na počet obyvatelstva vřaděna
do vyšších tříd. Doufa, že nová sněmovna najde
vládu, která vezme peníze tam, kde je lze nalézti
totiž z poměru k Uhrám, a da je vrstvám obyva-
telstva, jež žijí ve stísněných poměrech. (Pochvala.
Posi. hr. Sternberg navrhuje konec schůz
a sčítání přítomných. Při tom byla konstatována
přítomnost 92 poslanců. Sněmovna není tedy k usná-
šení schopnou.
Konec schůze o 34 na 9. hod. večerní; příšt
bude z ejtra o 11. hod. dopolední.
Posl. Ryšánek a sp. podali v sobotu tento dota
po snížení dopravních sazeb na trat
peštsko-vídeňské za účelem umožněn
intensivního dovozu uherské mouky
Dle souhlasných novinových zpráv uzavřely
uherské mlýny s uherskou společností pro říční
jezerní plavbu úmluvu, dle níž má býti příště do-
pravována mouka na trati peštsko-videňské za sazbu
70 h včetně tříměsíční volnosti uložení. Zpráva t
vzbudila nemalé vzrušení ve všech kruzích rakou-
ského mlynářstva tím spíše, že se uherské mlýny
již několikrát pokusily o zlevnění dopravních sazeb
pro uherskou mouku z Pešti do Vídně. Při posledním
pokusu byly uherské mlýny částečně odkázány na
pomoc skladiště města Vídně; záměr jich nepodařií
se však, protože skladiště zvýšilo sazby své pro
uložení mouky na 30 h pro 100 kg a tím zlevnění
dopravních sazeb paralysovalo.
Tentokráte nemůže se však počitati na pomoe
skladiště města Vídně, prolože uberské mlýny, resp
společnost pro říční a jezerní plavbu, uzavřely
úmluvu se skladištěm na praterském nábřeží o ulo-
žení mouky.
Posl
Ryšánek
Vídeň
Čechy
Uhry
Pešť
kg
8
article
Součinnost obou těchto faktorů vzbuzuje v kru-
zích rakouského mlynářstva oprávněnou obavu, že
se záměr uherských mlýnů podaří a že tím rakou-
skému mlynářskému průmyslu povstane mimo staré.
ještě nová nevýhoda, každoukoliv solidní soutěž
znemožňující.
Sazby pro dopravu mouky z Pešti do Vídně
mají býti značně sníženy a tak obnášel by rozdí
sazby nové oproti dosavadním sazbám dunajské
paroplavební společnosti 10 h při 100 kg. Poněvadž
by takovouto úpravou a značným zlevněním sazby
pro dopravu uherské mouky z Pešti do Vídně činnost
předlitavských mlýnů, beztoho tak dost všemi mož-
nými prostředky poškozovaných, úplně ochromena
byla, dovolují si podepsaní otázati se ministra
obchodu, jako osvědčeného ochránce rakouského
průmyslu mlynářského:
»Jsou V. Exc. výše uvedené záměry uherských
mlýnů známy a co obmýšlí podniknouti k ochraně
ohroženého domácího mlynářského průmyslu, aby
nepříznivé účinky zamýšleného zlevnění dopravníc
sazeb pro uherskou mouku z Pešti do Vídně byly
odvráceny ?-
Panská sněmovna
Z Vídně, 21. ledna.
(Zvl. telef. zpr. »Nár. Listů«.)
Ani dnes ještě nevyřídila pan-
ská sněmovna, která byla velmi hojně na-
vštivena, poslední zbytek celého sou
boru předloh, tvořivších volební re
formu. Zákon na ochranu svobodné volby
jenž jest zajisté důležitou části její a přese vše
chny nedostatky také cennou, nebyl projednán
Stane se tak až ve schůzi příští, ve čtvrtek.
Valným počtem sjeli se pairové odevšad-
Presidium vyzvalo je k tomu, připominajíc, že
jest přítomnosti jejich třeba, protože jest úmys
projednati venké pensum, dodané jim sněmo-
vnou poslaneckou. Veliké bylo tedy překvapení
když ještě před zahájením schůze vešlo ve zná-
most sdělení, že nejbližší není zejtra, není po
zejtří, nýbrž popozejtří.
Pešť
Vídeň
kg
9
article
Když panská sněmovna — právě jest tom
dnes celý měsíc — schválila po tuhých a dlou
hých zápasech, v komisi a za kulisami vedených.
rovné právo hlasovací a zamítla nerovné plurál
ní, zůstavila si v zástavě zákon, kterým částečně
se mění ústava, pokud jde o zastupitelstvo říš-
ské, a stal se kompromis v ten rozum, že lordové
tyto změny přijmou, přijme-li napřed sněmovna
poslanecká numerus clausus. Poslanecká sně-
movna hned po Novém roce vyhověla této pod-
mínce a panská dala tomuto zákonu svoje placet
dnes.
Nikoliv bez debaty. Kn. Karel Sch w ar-
zenberg přihlásil se jako nepoddajný odpůrce
rovného práva hlasovacího, jehož následky vy-
ličoval barvami nejehmurnějšími. Totéž činil
před ním jiní politikově.
Ve výkladech kn. Schwarzenberga, dost
temperamentních a spíše melancholických než
útočných, marně jsme hledali momenty nové.
zvláště pak české. Na všechen způsobe pak za
jímavým jest zjev, že kn. S ch w ar zenbere
nesubmitoval, jakkou jeho švakr hr. František
Thun byl již uznal nutnost a nezbytnost rov-
ného práva hlasovacího a volební opravu veřejně
a loyálně příjal, nýbrž že přímo mluvil proti
předsedovi pravice panské sněmovny a ještě roz-
hodněji proti hr. Bedřichu Schönbornovi.
A stejně zajímavo bylo, že hr. Frant. Thu
dnes po kn. Schw arzenbergovi promluvi
podruhé na prospěch rovného práva toho, ale
také na prospěch tuhého jednacího
řádu, pro který vyslovil se také ministr vnitra
bar. Bienerth a na prospěch prodlou-
ženi doby pobytu, která jest podmínkou
aktivního práva volebního.
Karel
w ar
Schwarzenberg
Thun
Schönborn
František
Bienerth
panská sněmovna
10
article
Ministerský předseda bar. Beek ke chvalo-
řeči, věnované panské sněmovně, přidal obraz
poslanecké sněmovny, jak vyjde z rovného prá
va hlasovaciho. Byl to positiv k negativu kn
Schwarzenberga. Soudný kritik ovšem
řekne: „Tam jest přes příliš temných míst, tady
jest přes míru světel. Skutečnost nebývá pravi
delně ani zeela černou, ani zcela bílou. Jest vý
slednicí skutečných sil, a její zabarvení záviset
bude na mohutnosti, na tlaku a pevnosti jednotli
vých složení, jež při volbách se uplatní. Před-
pověď všeobecná jest o věci nové a kompliko-
vaně, jakou jest rovné právo hlasovací v Ra
kousku, nemožna vůbec. Rovné právo hlasovac
jest velkým otazníkem, na kteréž odpověď ne
dají volby hned nejblíže příští, nýbrž teprve bu-
doucnost. Tu pak utvoří práce občanů a voličů
samých. Chef kabinetu hned užil příležitosti, by
promluvil o nynějším stadiu rakousko-uherského
vyrovnání a vyslovil naději, že podaří se zacho
vati hospodářskou celistvost říše, zároveň však
naznačil možnost rozluky. Také pro tento při
pad považuje bar. Beck sněmovnu, vyšlou z
všeobecného práva rovného, posilou pro vládu.
Schwarzenberg
poslanecký sněmovna
Beck sněmovna
11
article
Z Vídně, 21. ledna. (K. k. )
Předseda kn. Windischgrätz zahájil schůz
o 1.30 hod. odpol. a věnoval posmrtnou vzpomínku
dru. Hartlovi.
Poslaneckou sněmovnou vyřízené předlohy o ne
kalé soutěži a změny živnostenského řado přikázány
sdruženému výboru. Exnerův návrh o st. ústavech
pro technické pokusnictví výboru živnostenskému.
Sněmovna rokovala zevrubně o pozměnění zákl.
zákona o žišském zastupitelstvu.
Rel Gzedik doporučoval zákon, připomínaje, ž
sntvbroprorože
závěrečný kámen.
Windischgrätz
Hartl
Exnerův
Vídeň
ústav pro technický pokusnictví výbor živnostenský
12
article
Kn. Karel Schwarzenberg: Poslanecká sněmovna
vyhověla podmínce a proto nezbývá většině panské
sněmovny než schváliti její usnesení a dovršiti tak
dílo volební opravy. V památné schůzi 21. m. m.
hlasoval jsem proti oné změně říš. vol. řádu a prota
nejsem vázán hlasovati dnes ve smyslu tehdejší vět
šiny. Také pro tak zv. numerus clausus neupustím
od svého přesvědčení. Zevnější reforma bez současné
vnitřní není mi dostatečnou zárukou za protiváhu
proti příští poslanecké sněmovně. Název »panská
sněmovna« není vlastně ani případným Tak zv.
feudální páni jsou naproti státním zřízencům, pro-
fesorům, učencům a průmyslníkům v menšině a ne-
mohou se činiti zodpovědnými za usnesení této sně
movny. Vím dobře, že v obmezení počtu členů této
sněmovny spočívá jistý význam pro ustálení jejího
složení. Numerus clausus jest dvousečnou zbraní,
jež může se v budoucnosti státi velmi nepohodlnou
každé vládě. Proto usnesení o numeru clausu ne-
může mne přimět, abych zásadně změnil své pře-
svědčení o volební opravě. Avšak ani naděje, jež
loňské vlády skládaly ve volební opravu, nemohou
otřásti mým miněním o zásadě obecného rovného
volebního práva. Min. předseda poukázal 21. m. m.
na souvislost a prospěšný účinek nové volební sou
stavy na vývoj branné moci. Pro Francii a snad
i Německo jest velká branná moc nezbytnou pod
mínkou, avšak podmínkou existence, základem
Imelem naší říše není.
Schwarzenberg
Francie
Německo
poslanecký sněmovna
panská sněmovna
13
article
Což ještě vláda neuvažovala, nezavede-li parla-
ment z obecného volebního práva u nás kulturní b-
jako ve Francii, a nezpůsobí-li se tím zmatky a po
měry, jaké vídíme ve Francii? Za důvod pro volební
opravu byla uvedena také nutnost soustřediti sily
proti Uhrám. U nás bude se tedy vládnouti parla-
mentem zvoleným na základě obecnébo mvněho
volebního práva; v Uhrách panuje režim, vyšlý z koa-
lice proti této zásadě. Co však bude dalším následkem
tohoto stavu? V Uhrách prospěje stranám, jež kon-
servativcům našeho státního území zvlášt nepřilnuly
k srdci, straně 1848; a levému křídlu lidové strany.
Zdemokratisovaný parlament tady, zradikalisovaný
parlament tam, především bude ovládán vůlí lidu, jež
bohuželi u nás má snahu rozdělovací, poněvadž se
mu nedostává smyslu pro celou říši.
Dojde k ministerstvům, jež budou se říditi pře-
vážně vůlí většiny sněmoven; timto způsobem ocine
se však koruna mezi dvěma ohni. Dále uvádí se v
prospěch volební opravy též ukončení národnostníh
sporu, sporu o volební právo a o ústavu. O ukončen
národnostních sporů nebudu mluviti. K rozhořčenýu
národnostním sporům přidruží se vzájemný třídní bo-
a národnostní spor nejspíše neochabne
Volební oprava nedostala se ještě ani do říšského
zákonnika a již de o delegaci, jíž přetřásá se velebn
právo do zemských sněmů, okr. zastupitelstev a obcí
Soudím, že dojde snad k ukončení sporu o volebn
právo teprv, az, budou-li oni, jimž se dnes voleba
právo omezuje a přistřihuje, ne-li úplně znivelisováni
teda aspoň umičeni.
Francie
Uhry
14
article
Spor o úslavu má tímto způsobem býti ukončen
Proč ústava s novým volebním právem. má požívatí
větších sympatií a důvěry, než ústava dřívější? Časte
uváděna byla za důvod pro zavedení obecného v
lebního práva též obstrukce. Die mého mínění při
pravila obstrukce partamení spíše o jeho existenčn
práve, než aby mu byla zjednala nároky na oběti
jež mají býti přinoseny k jeho oživení korunou i stra-
nami stát zachovávajícími. Vláda chiěla volební opra-
vou osvěžiti parlament novými živly. Domnívala s
že tak nabude vlivu na parlament. Avšak v této naděj
dožije se vláda asi největšího zklamání.
Tvářila-li se soc. dem. strana poněkud přátelsky
ukáže zajísté čerlovo kopýtko, až se ocine v sedle
a budu mit, oč usiluje. Byrokracie a zejména vídeňsk
byrokracie, těšila se dosud jen velmi nepatrné sym
patii v zemích. U mnohých jiných stran i u nejzapří-
sáhlejších centralistů bude se vždy sílněji ozývat
volání po rozšíření autonomie. Právě tyto okolnost
učinily nenáviděným dílo volební opravy v očiel
všech, již nebyli pro volební právo předem a za všecl
okolností.
Raději bych býval víděl česinou okrojírku, než
pod pláštíkem konstitucionalismu vynucenou volební
opravu Již jednou ve svém živolě za ministerstev
15
article
Tsafa a Windischgractzova byl jsem v situaci, pro-
hlásiti se buď pro nebo proli zásadě obecného voleb
ního práva. Vzdal jsem se tenkrát raději svého říš-
ského mandátu, než bych byl hlasoval pro V. kurii
jež prorazila zásadu zájmového zastoupení. Nebudete
teda ode mne žádati, abych nyní hlasoval pro volebn
právo, jež spočívá výhradně na zásadě obecného rov-
ného hlasovacího práva, protože stále pokládámje
za neslučitelné s monarchií. Volební oprava je před-
mětem, který musí býti pozorován se zásadního sta
noviska také těmi, proti nimž snad jest přímo na
mířena a jimž snad způsobí největší škody. Chce-l
politická otázka býti probírána ze zorného úhlu věr
nosti k císaři a říši, jest jí dojista volební oprava
o níž sama vláda přiznala, že může způsobiti ve ve-
řejném nlnění velké převraly.
16
article
Převrat tento neobmezí se, tuším, na změnu
smýšlení; obávám se, že nás volební oprava, až vejde
v platnost, přivede tam, kde byla naše říše témět
před 60 lety, když tu zasedal v Kroměříži parlameni
který se blleil svému rozpuštění a v druhém státním
území vládl duch Košutův. Posuzují-li volební opravu
s tohoto slanoviska, nezazlíte mi, zůstanu-li stále jak
dříve důstedným a ponechám zodpovědnost těm, kd
tuto situaci způsobili. Při čl. I. tohoto zákona zdržim
se hlasování, při UI. bude hlasovati proti. Snad by
bylo lehčím hlasovati pro, avšak nemohu se odhodlat.
abych vzal na sebe zodpovědnost za obecné rovné
volební právo. Jsem přesvědčen, že zklamání na
účinkem této volební opravy dříve a mocněji se ob-
jeví, než si dnes myslíme, a že jména pánů, kleří dnes
hlasují proti volební opravě nebudou míti horší zvuk
než jména těch, kdo hlasují pro ni Promiňte, zdržel-l
jsem vás snad déle, než je vám příjemno. Nechtěl
jsem však, aby tento politováníhodný zákor rezlouči
se s touto sněmovnou prostým ano a amen. (Po-
chvala.)
Košutův
Kroměříž
17
article
M. bar. Beck pravil, že volební oprava j
při svém vžniku přemohla kompromisy nebývalé pře-
kážky. Co je na jednecím pořadu, zmizely dřívější
žalostně parlamantní úkazy. Netají si velké nesnáze
čerpá však pra buďoucnost naději ze zdravého smyslu
a konservativního ducha v širokých masích zejměn
venkovského obyvatelstva, jakož i z toho, že velební
oprava musila býti provedena, aby byly soustředěn
síly k řešení velkých úkolů. Nejobtížnějším z těchto
úkolů jest úprava poměru k Uhrám, jež má býti nev-
ným a trvalým dilem dohody. Naším toužebným plá-
níni je, žíti s Uhrami v míru a přátelství. Min. před-
seda je přesvědčen, že poslanecká sněmovna zbu-
dovaná na nových základech pevně seskupenou pan
skou sněmovnou má býti vládě oporou a také pevnou
zkrukou pro žalostný případ, že bychom sami musili
učiniti rozhodný krok Prosí o schválení předlozen
osnovy, aby byl položen závěrečný kámen pro díl
volební opravy.
M bar
Beck
Uhry
poslanecký sněmovna
18
article
Hr. Fr. Thun považuje za svou povinnost hla-
sovati pro nezměněné schválení předloženého zákona
Uvítal jako potěšitelně znamení, že byly projeveny
také různé názory. Jak se nyní věci mají, není nie
jiného možným, než hlasovati pro zákon dnes pro-
jednávaný v nezměněné formě jak došel ze sněmovny
poslanecké
V tomto byrokratismu dosti dlouhou dobu vždy
proniká vědomi, že plnění vznešeného úkolu, jehož
se má podjati úspěch jen, naleznou-li u něho poměry
dříve a jednotlivých království a zemí správného po-
rozumění. Po tě stránce může se zdejšímu byrekra-
tismu, jak byl nazván v poslední době, sotva činili
výtka a lze mu přímo vysloviti chválu. Předložený
zákon je necbyčejně nešťastně dělán. Předevšímje
velice politovánihodno, že u hlavního zákona na-
stoupena cesta novely. Mnohem lepším a logičtějšl
bývalo by, vypracovati jediný souvislý zákon na
mistě zákonů zvláštních. O uslanovení, že na příště
členové panské sněmovny jsou volitelní do sněmovny
poslanecké, soudí, že tyto případy v praxi nastanou
asi neobyčejně zřídka. Také širší kruhové sdílejí jeho
názor, že počet poslanců, stanovený v zákoně 516.
je příliš velký a příští poslanecká sněmovna o 5 e
mužích bude bez nejpřisnějšího jednacího řádu sotv
s to, vyhověti vhodně svým parlameniním závazkům
Též delší usedlosti by si přál.
František
Thun
Hradec
panská sněmovna
19
article
V souvislosti se svými vývody v povšechněm
rokování konči přáním, by panská aněmovna ve sv
převázné větsině dala zákonu souhlas v tě podobě
aké vyšel z poslanecké seěmovny
zT
nem uvedené nedostatky předlohy, a prohlásil, že
je dalek toho, ujišťovoti, že, pokud sa týče krásy zá-
kona, není tato vyvýšena nad pochybnost. Zvláště
připouští, že forma novelováni a nebo pozměňování
jednotlivých ustanoveni platných zákonů zákonem
speciálním není právě nejhezčí a jsou proti ní také
praktické námitky. Správno je, že podmínkou pro
bezvadnou práci sněmovny bude změna jednacího
řádu a nebylo-li to dosud možno, vláda nezapomene
důležitého tohoto úkolu a přispěje, aby po sejití se
nové sněmovny byl zjednán příslušný slav. Dále liči
vznik ustanovení či. III. a zejíéna § 12., k němu
podnět vyšel vlastně z kruhů poslaneckých.
Ref. Czedik doporučil zákon opět k nezměně-
nému schválení, načež přijímá se nutnou e
většinou ve všech čteních.
Po vyřízení, předlohy o zeizení několika
erárních realitv 2. a 3. čtení a po doplňov-
cích volbách výborových ukončena schůz
ve 3.40 hod. odp.
Příští bude ve čtvrtek 24. t. m. v 1 h
odpol. Na jednacím pořadu je zákon o svobodě vo
leb a zákon o pupilární jistotě dlužníl
úpisů zemské banky bukovinské.
zákon o svoboda
20
title
Politické zprávy domáci.
21
article
V Praze, 21. ledna. (Aféra Polony
V Praze, 21. ledna. (Aféra Polony
ova.) K vysvětlivkám, jež k Halmošovu pro
hlášení podali v sobotu členové jeho rodiny, při
byly dnes dvě nové: ředitel uherské tiskov
kanceláře, min. rada Abrany i, popírá, že mě
nějaký díl v působnosti dra. Weina, kter
Halmoše přiměl, aby podepsal prchlášení; dr
Wein pak omlouvá své účastenství v te věci.
tvrdě, že Halmoš ze své vlastní vůle se odhrodla
Polonye odprositi.
V uherském tisku aféra Polonyova způso
bila ohromný rozruch. Největší potěšení ovšem
připravila orgánům bývalé strany liberální. „N
P. Journ.“ se přímo posmívá straně neodvislosti.
že tak ochotně v sobotní schůzi sněmovní uznala
Polonyovu aféru za vyřízenu. „Jestliže — prý
— kabinet, johož Polonyi je členem a jenž tedy
ze všeho, co se týče Polonye, dostane také svůh
díl, je úplně spokojen dosavadním vyřizením
sporu, proč by nám to nebylo lhostejno A pro
my bychom se vzpírali, když je spokojen parla-
ment, jehož Polonyi je také členem? A proč by-
chom kazili radost straně neodvislosti, ktera
jása nad vyřízením sporu Gézy Polonye, který
jest nejen jejím členem, nýbrž i místopředse-
dou?“ Ale přes to si „N. P. Journ.“ nemůže
odepřiti otázku, jak při celé té komedii se za-
dostiučiněním pochodí ethika. „Víme, praví, že
ethika v politice mnoho neplatí, ale konec konců
politika nevyčerpává přec jen veškeren veřejný
život a poněvadž vedle politiky i ethika má svůj
význam, jejž nelze beztrestně urážeti, soudíme
že v této hře nepromluveno poslední slovo ..
Wein
Halmoš
Polonyův
P Journ
Polony
Journ
Praha
22
article
Slovem, končí pešťský list svou stať, nejnověj-
šími odhaleními Polonyova aféra vstoupila
v nové stadium a nelze ji tedy pokládati za vy-
řízenou.
V Praze, 21. ledna. (Otázka dalmat
ská.) Ačkoli předloha o paroplavebním spojen
s Dalmacií byla ve výboru poslanecké sněmovny
vyřízena jen provisorně, Chorvaté jsou přece
spokojeni, poněvadž vidí, že otázka dalmatská
počíná konečně zajímati i kruhy parlamentní
Osecká „Nar. Obrana“ píše v té věci: Soudíme
že nová situace jak vzhledem k železničnímu
tak i vzhledem k paroplavebnímu spojení Dal
macie je nám přizniva vůbec, a našemu poža
davku sloučení Dalmacie s Chorvatskem zvláště
Všechny tyto hospodářské, obchodní a strategi
cké otázky, jež narážejí na odpor jednou v Ra-
kousku, podruhé v Uhrách, jsou bezpečné znám
ky, že se počíná konečně řešiti i otázka státo-
právní příslušnosti Dalmacie. Otázky tyto za
vdají podnět ke sporu Vídně s Peští, ale půjde
při nich o naší kůži. Nebezpečí, jež nám může
zahroziti se strany rakouské, může se odvrátiti
pouze tím, když ve vhodnou chvíli vstoupí n
jednací pořad také státoprávní otázka připojení
Dalmacie. V Chorvatsku i v Dalmacii jest si-
tuace úplně zralá a proto uherská vláda může
se slanoviska zákona i souhlasné politiky uher-
ska-chorvatské snadno zmařiti rakouské plány.
jichž eslem jest připoutati Dalmacii na vždy
k Vídni.
Ze Lvova, 19. ledna. (Parcelace vel-
kostatků.) V Haliči bylo r. 1890 ještě 2718
velkostntků, majících více než 200 jiter. Roku
1902 bylo takových velkostatkův už jen 2574.
Z jich majetníků bylo 1973 křesťanů, 438 židů.
Polonyův
Chorvat
Praha
Dalmacie
Nara
Chorvatsko
Ra
Uhry
Vídeň
Pešť
Lvov
Halič
poslanecký sněmovna
23
article
Pečet židovských velkostatkářů rozmnožil se o
r. 1890 o 116 neb o 36%, počet křesťanskýeh
statkářů zmenšil se o 293 neboli 13%%. Ubylo
vůbec 144 velkostatků (5%) a sice tím, že byly
rozparcelovány. Rozparcelovaná půda přešla zvla-
ště v ruce selského lidu, a sice z větší části
v ruce lidu ruského.
V Praze, 19. ledna. (Spory ve straně
neodvislosti.) Neposeda Zoltan Len-
gvel působí stále mrzutosti klidumilovnému
vůdci strany, ministru Košutovi. Onehdy napsa
ve svěm orgáně »A Nap«, že není z těch, »kdo
se dají koupiti.« Gabr. Ugron vyzval ho na
to v »Mag. Nemz.«, aby tedy jmenoval ony
členy strany neodvislosti, kteří se zapřodali
Strana je prý už syta věčného podezirání Len
gyelova a jest čas, aby ve straně zavládl po
řádek. Lengyel neotálel a odpověděl v »A Napu«
že Ugron má nejméně práva proti němu vystu
povati, a při té příležitesti vyčetl mu nepřímo
že spolu s nebožtíkem Rimlerem prováděl ban-
kovní švindl, že ožebračíl sedmihradské Maďary.
že jeho trestní proces potlačen jen přispěnín
ministra spravedlnosti, že byl odsouzen pro z
viněný úpadek atd.
Konečně, zdá se, jest i Košut už syt tak -
vého kočkování a prohlašuje v »Budap. «, že
vzájemné útoky členů strany museji přestati
Dosavadní stav je nadále nesnesitelný, nebot
neustálé spory ve strané snižují vážnost strany
na venek. Bude tedy třeba učiniti nějaké ener-
gické opatření, aby se ve straně obnovila opět
diseiplina. Dle nejnovějších zpráv jedná se však
přece o to, aby Lengyel byl ze strany neod
vislosti vyloučen
Zoltan
Košut
Lengyel
Maďar
Praha
24
title
Politické zprávy zahraničné.
25
article
V Praze, 21. ledna.
Praha
26
article
Japonci na Korei
Když už válka rusko-japonská druhý rl
trvala, zdvižen poplach proti ruské společnosti
která do války exploatovala lesy na Jalu s
značným ziskem. Japonci a po nich revoluční
listy ruské tvrdili, že toto kořistění bylo vlastní
příčinou války. Šlechetní a spravedliví Japonei
nemohli se na to dívat.
Dnes jsou Jannnci pány na Korej
exploatují nejen lesy na Jalu, nýbrž celý půl
ostrov, a to způsobem, který pobuřuje i spo-
jence a protektory Japoncův, Angličany.
Při Rusech šlo o soukromou obchodní spo-
lečnost, která snad chovala tajné záměry a l
Jermak, ale šetřiti musila práva soukroměh
i státního. Japonci neexploatují jen, nýbrž ex
propriují. Rozdráždění všeho korejského národa
zdržuje se jen mimořádnými vojenskými a polí-
cejními opatřeními Japonců.
Vedle Rusů mohl obstáti Angličan i Ame-
ričan, Čiňan i Japonec. Od cizozemeů Rusové
žádali jen, aby se na ruské půdě podroboval
ruským zákonům. Při té podmince vedle niek
každý mohl podnikat, vydělávat, obchodovat
Japonci ale vedle sebe na Korei netrpi ani sv
přátele Angličany, odnímají jim koncese, před
válkou obdržené, a berou je pro sebe. Totéž
činí jiným Evropanům.
Japonec
Jannnec
Japoncův
Angličan
Jermak
Rus
Evropan
Jal
27
article
Ještě silnější žaloby docházejí od Angličano
z jižní Mandžurie, kde všude Japonci zaváděj
své monopoly, následkem čehož konkurence
s nimi je nemožná. Angličtí obchodníci v Nuě-
vangu a litostí vzpomínají dob ruské okkupace
kdy měli ve svých rukou všechen obchod t
země; nyní je Japonci bezohledně odtud vy
puzují. Jižní Mandžurie už je přeplněna Japonci
nyní pak na desítky tisíe tlačí se jich do s
verní Mandžurie.
Londýnské listy prohlašují, že při vší loyal
nosti ke svému spojenci Anglie nemůže zůstat
lhostejnou, porušuje-li spojenec zásady rovno
právnosti a »otevřených dveři« na škodu Angli
čanů.
Všecky tyto zprávy zesilují sympatie angli
ekých mass ke Kaliforňanům, bránicím se prot
japonské povodni. Radikalné listy anglické pro
hlašují, že žádná anglická vláda nesmí pod
porovati Japonsko proti Americe.
Japonec
Nu
Anglie
Japonsko
Amerika
28
article
Marokko.
Marokko.
V Arzille bylo pozatýkáno množství tu
zemců, kteří jsou v podezření, že udržují styky
s Raisulem a byli připravení zúčastniti se jehe
rejdů. Na trhu v Ehlesserifu vypukly velké
nepokoje, jež znamenají zřejmý odboj tuzemců
proti maghzenovi, jenž poslal k tomuto neklid-
nému kmeni vojenské oddělení, jež se utábořilo
opodál obce. Velitel mahally vyzval několikráte
zástupce Ehlesserifu, aby přišli vyslechnouti ob-
sah dopisu šerifova, ale odpověděli mu, že ne-
mají chuti se vyrušovati ze svého klidu a že
nejsou zvědavi na dopis šerifův. Vědí ostatně.
co obsahuje, že je vybízí, aby zaplatili dlužné
daně, příspěli k rozmnožení vojska a přijal
jmenování kaida. Raději chtějí míti dosavadní
anarchii. Podobná nálada vzpurná vládne
všech boralských kmenů.
Ehlesserifu
Maroko
29
article
Nepokoje v Italii.
V Italii trvá již velmi dlouho stávka ná
mořníků, o niž jsme na příslušném místé ne-
jednu již zprávu přinesli. V posledních dnech
vedla stávka však i ku porušení veřejného klidu.
V Janově pořádáno shromáždění 2000 stávkují-
cích z velikých lodi mořských, kteréž zamítl
návrh starosty janovského na ukončení stávky.
Také jeden lodní kapitán, Ginilietti, vyslovil se
pro pokračování v odporu. Po skončené sehůz
uspořádali stávkující hlučné demonstrace ve
městě, při čemž byli tři policisté zraněni
Rovněž v Bari bylo shromáždění 600 ná-
mořníků zakončeno velikými nepokoji.
Veliké demonstrace v Barceloně.
»Agence Havas« sděluje z Madridu: Dle
úřadní zprávy zúčastnilo se tábora, pořadaného
v Barceloně proti předloze o řeholích, 20 000
až 25.000 katolíků. Před místností, kde schůze
se konala, shromáždil se dav 1000—1500 proti-
klerikálů. Protiklerikálové vystřelil
a ranili 9 katoliků. Několik listů tvrdí,
že první rány byly vystřeleny ze řad ka-
tolíků.
Čím se dvůr berlínský baví.
Včerejší oslava korunovační a řádová, po-
řádaná v královském zámku v Berlině, měla ob-
vyklý průběh. Po slyšení 9 nových »rytířů« byly
konány bohoslužby, jichž se zúčastnil též di-
plomatický sbor. Na to se konala hostina, při
níž připil císař na zdraví rytiřů nově jmenova-
ných, jakož i dosavadních.
Ginilietti
Havas
Janov
Bari
Barcelona
Madrid
Berlín
Italia
30
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »České přelíčení« v Chebu. Chebané
přičiňují se všemožné, aby den 24. ledna, kte-
réhož ustanoveno jest u tamního krajsk. soudu
české přelíčení, při němž poprvé prý veden
býti má český zápis, proměnén byl vden hrůzy.
Na včerejšek svolána z té příčiny mimořádná
schůze obecního výboru, k níž připravil námě-
stek purkmistrův Bernardin resoluci s protestem
proti vzrůstajícímu prý »počeštění« chebskýeh
úřadů. Obecní zastupitelstvo, tak di se v reso-
luci, odmítá všechnu zodpovědnost za pří
padné události. Tak zní pověstná formule
německých radnic a rozuměti dlužno jí tak, že
obecní zastupitelstvo učiní všechno, co v jeho
silách, aby došlo ku »případným událostem«.
to jest k obvyklému »vzbouření« s hromotřesk-
ným průvodem k soudní budově a »připadnýme
vytlučením oken v krajském paláci spravedinosti.
Jakmile purkmistr aneb rada německého města
prohlásí, že za nic neručí, je to znamením
»mladému mužstvu«, jak se nazývá německá
cháska ke všemu pohotová, aby zahájila obvyklý
německo-nacionální válečný tanec a vůči politi-
ckému úřadu je takové radniční pronunciamento
přímou vyhrůžkou, že nebude-li vyhověno váli
radničních mocnářů, nastane v městé boží do-
puštění. Obyčejně stačívá takové vycenění zubů
»plavé bestie« a německému pokynu bývá s nej-
větší ochotou vyhověno. Podla všeho má býti
asi v Chebu ašský případ nzpodoben do všech
důsledků, oznamujeť se, že řečené české pře-
ličení jest vůbec v pochybu uvedeno, ježto hine
několik soudních funkcionářů, kteři se ho měi
zúčastniti, tempo onemoenělo. Ke zvláštnímu
přání, či snad vytanul jim na mysli známý
osud zeměpanského funkcionáře z prvaiho cheb-
ského volkstagu požehnané paměti ?l
— René Henry o hraběti Evženu Zichyovi.
Bernardin
rezoluce
René Henry
Zichy
Cheb
obecní výbor
31
article
Náš pařížský přítel a spolupracovník pan Rene
Henry byl v častých stycích se zesnulým ma-
darským politikem hr. Evzenem Zichvem a uve-
řejňuje nyní v »Tempsu« zajímavé vzpomínky
o tomto vynikajícím muži, v nichž jsou po lrob-
nosti vztahující se též k české politice. Rene
Henry líčí markantní osobnost skvělého a vlaste-
neckého magnáta, jenž hrál velkou roli v politi-
ckém a hospodářském životě své vlasti, jenž byl
vzorem pyšného aristokrala, neodvislého vůči
dynastii a fanaticky oddaného své vlasti. Slovany
v Uhrách chtěl zkrotit, pomaďarštit. Pomáhal
svému příteli králi Milanovi udržovat Srby pod
jhem. Vytýkal René Henryovi jeho obdivování
biskupa Strossmayera. Neuznával možnost jaké-
koliv shody s Rusy a Čechy, dokud se dříve ne-
vzdají myšlenky zachrániti uherské Slovany pře
pomaďarštěním. Zajímavo je, co píše pan René
Henry o jeho plánu česko-maďarského zbližení:
Před Polonyem, nynějším ministrem spravedlnosti,
pomýšlel na sblížení česko-maďarské. Roku 1901.
když jsem se s ním loučil, odjlžděje do Malče
k bar. Riegrovi, pravil: »Litují, že neznám pp.
Engla a Pacáka, ale často jsem mluvil s Riegrem
v delegacích. Maďaři nemají ničeho proti Čechům
a sdilejí jejich pocity ohledné Němců Jsou ochotni
zachovati příznivou neutrálnost vůči omezenému
federalismu v Rakousku. Řekněte jim to!« René
Henry líčí dále, jak smýšlel hr. Zichy o Rakou-
sku a dynastii. Byi odbojným Maďarem, duchem
oposičním, nazývali ho rebelem a Rákoczym. Pro
hlásil: »Mám úctu k zákonu a k apoštolskémn
králi uherskému, ale nemám co dělat s rakou-
ským císařem!« Nenávidél převahu německého
živlu v Rakousku vůbec, byl rozhodným germano-
phobem. Byl nadšen, když býla zavřena něme-
cká divadla v Uhrách.
Ren
Henry
Milan
Srba
Strossmayer
Čecho
René Henry
Riegr
Engl
Pacák
Maďar
Němec
Zich
Raka
Rákoczy
Uhry
Maleč
Rakousko
Slovan
32
article
— K utrpeni našich menšin. V Ervěnicích
blíže Mostu žije na 1600 přislušníků české ná-
rodnosti, mezi nimiž v poslední době vzniklo
hnuti pro zřízení české školy k odvrácení ger-
manisace jich dítek. Jakmile zpráva o tom do-
stala se do kruhů německých, učiněn byl po-
plach a oproti těm, kteři stáli ve hnuti tom,
zahájen podle známé methody vyhlazovací boj-
Nejzuřivěji si počínají správeové dolu šachty
»Elly«, náležející p. Hlirschovi, kteří vypovidaji
dělníky české šmahem ze závodu. Jsou to: od-
rodilee Oskar Wolf a vrchní inženýr Müller,
kteří pořádají pravé honby po českých dělní-
cích. Zajímavo jest, že důl »Eliy« jest dodava-
telem různých českých závodů, mezi nimiž
první místo zaujímají plynárny pražské obce.
Upozorňujeme na tu okolnost naši veřejnost,
aby se konečně k těmto pánům zachovala, jak
zasluhují.
— Krise v hlavním poštovním úřadě
v Praze. Nové obchodní gremium pražské sdě-
luje nám 21. t. m.: Krise ve spedičním oddě-
lení zdejšího hlavního poštovního úřadu, o niž
ve veřejnosti živé bylo diskutováno, jest násled-
kem zakročení našeho zástupce již zažehnána
Gremiu bylo dnes zvláště vyslaným funkcioná
řem ředitelství pošt a telegrafů oznámeno, ž
stav pracovních sil, tomuto oddělení přidělených,
byl o 20 dnešním dnem počínajíc rozm n-
žen a že do dvou měsíců chce úřad přikročiti
ku pronikavé reorganisaci všech odvětví služby
zdejšího hlavního poštovního úřadu s plným
zřetelem ku požadavkům gremia, zejména v tom
směru, aby přiměřeným rozmnožením pracov-
ních sil služba poštovní potřebám dopravy mohla
býti přizpůsobena.
Ella
Hlirsch
Wolf
Müller
Kris
Ervěnice
Most
Praha