3
masthead
23 ledna 1903.
5
article
z výsledku brusselské konvence. Důvěra do budouc
nosti klesla tak hluboko, že usnesení, aby v Evropě
zrušeny byly cukerní vývozní prémie, z počátku
nemělo skoro žádného pozorovatelného vlivu na
pohyb cen cukru i vůči velkým koupím Anglie, která
při trvání války v Transvaalu očekávala nové zvý-
šení cukerního cla, jakož i vůči opětným koupím
řepového cukru Amerikou, jež nebyla s to, aby vy-
řídila kubskou celní otázku. Až lěsně do začátku
výrobního období 1902/3 nalezaly se trhy v tomto
slavu zmalátnělosti a apathie, neb zmenšení osevu.
jež mezitím v květnu bylo mezinárodní statistickou
kanceláří oznámeno, nebylo považováno za dosta-
lečné, aby trhy uzdravilo. Teprve když počínající
sklizeň řepy nad veškeru pochybnost dokázala, že
všude, vyjímaje Rusko, zvláště ale Německo, bude
nutno počítati s velikým úbytkem řepy, počal trh
následkem francouzské iniciativy přizpůsobovati se
změněným poměrům a surovárny byly na štěstí s to,
aby během své výrobní periody, která připadla do
posledních týdnů roku, dosáhly značně příznivějšího
zpeněžení své výroby, než ještě krátce před tím s
mohly nadíti. Průměrné ceny v říjnu, listopadua
prosinci:
fob. Hamburk fco. Ústí n. L.
říjen 15.
m. 14.30
K 19.75
» 15.20
» 20.55
listopad 29.
» 15.85
» 21.20
» 16 80
» 22.40
prosinec 12.
» 16.10
Evropa
Anglie
Transvaal
Amerika
Rusko
Německo
Hamburk
K 19.75
16 80
prosinec
6
article
Uspokojivější než co do množství byl výsledek
letošní sklizně řepní co do jakosti. Ve stálých po-
kocích jakosti našich řep možno spatřovati hlavní
důvody, které posilují naději, že řepní cukerní prů-
mysl i bez prémií bude moci přec uhájiti svoj
existenci vedle cukru třtinového na světovém trhu
Dala výtěžků:
1902/3 1901/2
14 5
Rakousko-Uhersko . . 147
14 4
Německo . . . . . . 15.3
Francie . . . . . . 14.2
14 4
Rusko . . . . . . . 13.9
Zcela podstatné pokroky učinil všeobecně vývoz
rafinády. Že není z povšechných vývozních čísel
zjevným, jest zvláště důsledkem toho, že nejdůleži-
tější vývozní místo pro moravské a uherské rafinerie.
totiž východní Indie, za příčinou zavedení proticla
od 9. června 1902, našemu cukru zůstala uzavřena
Celkový vývoz rafinády z Rakousko-Uherska
obnášeí:
r. 1902 tun
r. 1901 tun
leden červenee
375.336
304.68
RakouskoUhersko
Indie
Rakousko
Uhersko
Francie
7
article
srpen prosinec 239.300 614.645 329.765 634. 452
z toho do Indie:
a) přes Terst
47. 205
59.610
b) přes Réku 36.531 83.738 55.990 115. 600
530.909
518.852
Vývoz rakouské a německé rafinády do Anglie via
Hamburk vykazuje malé, však přece povšimnutí
hodné zvýšení. Odbytu evropského cukru přišlo
zvláště vhod, že vzájemná smlouva mezi Spojenými
státy severoamerickými a kubskou republikou nebyla
i přes podporu presidenta Roosevelta dosud sjednána.
Roosevelt
Indie
Terst
Anglie
Hamburk
spojený stát
8
article
Nasledkem zlepšení statistické situace a zvýšením
cen, jež cukr proto dosáhl, utvářila se vyblídka
řepového cukerního průmyslu do budoucnosti přízni-
vějí, než jak na jaře pod dojmem neočekávaného
výsledku brusselské konference se očekávalo. Poznání
zlepšených poměrů zásobních vedlo zároveň s vyš-
šími výrobními náklady, které cukr v příštím roce
v celé Evropě vyjma Rusko a Rumunsko bude vy-
žadovati, že vznikoul dosti značný spekulační obchod
s cukrem kampaně 1903/4 na základě příbližné
světové ceny m. 18.— fob. Hamburk. Když tedy
následky brusselské konvence jeví se býti pro výrobu
řepového cukru všeobecně méně hrozivými, nutno
přec jen podotknouti, že právě v naší monarchii
zvláště v Předlitavsku zákonná opatření, plynoucí
z brusselské konvence, sotva asi poskytnou prů-
myslu podpory v boji o zachování světového posta-
vení. Německo a Francie, naši hlavní soutěžníci,
vycházejíce z přesvědčení, že svůj průmysl nejlépe
zajistí, budou-li dle možnosti podporovati odbyt
doma, snížily spotřební daň. U nás nebude snížena
spotřební daň a co se týče zvýšení tuzemské spo-
třeby jsme odkázáni na vyhlídky, které poskytuje
snížení cukerní ceny, plynoucí ze zmenšení cuker-
ního cla. Předlitavsku jest však předem vzata každá
možnost, najíti v tuzemsku větší odbyt, jelikož za-
vedením systému kontin gentního zmenší se podíl
kterým cukerní průmysl této polovice říše na spo-
třebé celé říše byl zúčastněn, o 300.000 q rafinova-
ného zboží.
Zahraniční obchod říše v r. 1902. Sdělili jsme
včera nejstručnější data zahraničního obchodu řlš-
ského v minulém roce. Zatím ovšem zatímni dala.
Evropa
Rusko
Rumunsko
Hamburk
Předlitavsko
Německo
Francie
9
article
Dle nich činil dovoz v minulém roce 1723.8 mill. K
(+ 712 mill. K ve srovnání s r. 1901) a vývoz
1912.5 (+ 27) mill. K. Aktivum bilanční klésloz
232 9 mill. K r. 1901 na 188.7 mili. K. Z dovozu
připadalo na zemědělské a lesnické výrobky 839.6
(r. 1901 774.8), na výrobky hutní a báňské 198.
(222 6), na průmyslové tovary 685.6 (655.1) mill. K.
z vývozu na prvou skupinu 7447 (690.3), na druhou
137.3 (148.8), na třetí 1050.3 (1046.2) mill. korun.
10
article
V dovozních položkách vykazují sťoupnu tí:
zboží koloniální (z 48.6 na 50 1), jatečný a tažný
dobytek (z 27.1 na 41.8 mill. K), zvířecí výrobky
(z 95 6 na 102.9), bavlna a příze bavlněná
(ze 178.4 na 206.7), len, konopí, juta a příze z nich
(z 53 8 na 55.3), vlna a příze viněná (ze 71.7 na
75.5 mill. K), hedvábí a zboží hedvábné (ze 71.7 na
75.5 mill. K), stroje, přístroje etc. (ze 42. 3 na 44.3).
chemické výrobky (z 24.1 na 26.5); klesnutí:
tabák (s 56.2 na 54.6), obilí, mouka atd. (s 53.6 na
50.8), zelenira, ovoce, byliny (se 70.9 na 68.4), ná-
poje (s 23.6 na 22.8), uhlí, dříví, rašelina (se 117.3
na 11103), kůže a zboží kožené (se 49.2 na 47 7),
železo a zboží železné (s 35.4 na 29.6), drahokamy
a mince (se 173.4 na 164.7), chemické látky po-
mocné (s 27.5 na 22.4). Ve vývozu jeví se zvý-
šení: obilí, mouka atd. (ze 148.7 na 160.1)
jatečný a tažný dobylek (ze 120.4 na 153.2)
zvířecí výrobky (ze 161.9 na 182.3 mill. K), tuky
(z 21.1 na 24.6), nerosty (z 28.9 na 29.6), bavi
něné tovary (z 24.4 na 28.2), vlna a vlněne
tovary (ze 69.2 na 79.4), len, jula, konopí ald.a
tovary z nich (ze 47 8 na 49.6), hedvábí a tovaryz
něho (z 34.3 na 36.7), oděv a ozdobné zbo í (ze
450 na 501), papír a zboží papírové (z 42. 6 na
46.9), dřevěné a kostěné tovary (ze 44.2 na 46.8), že-
lezo a zboží železné (ze 40 6 na 45.1), stroje a pří-
stroje (z 10.8 na 13.7), nástroje a krátké zboží
(z 59 5 na 62.1), chemické výrobky (ze 17.6 na
206): klesnutí: cukr (se 1766 na 133.02
mill. K). zelenina, ovoce a pod. (s 89.1 na 73.2)
uhli. dříví a rašelina (s 328 na 290 mill. K).
K podrobnostem se ještě vrátíme.
50 1
11
article
Předlitavská sklizeň obilní r. 1902. (Zpráva mi-
nisterstva zemědělství.) Z veškeré osevní plochy před-
litavské 10,624.852 ha, oseto bylo pšenicí, žitem, ječ-
menem, ovsem a kukuřicí v roku 1902 výměra
6,270 449 ha., t. j. 59 proc.; z ní připadalo na pše-
nici 1,057.909 ha,, na nichž sklizeno 13,513.798a
na žilo 1,832.445 ha., na nichž sklizeno 20,951.359
q. na ječmen 1,216.077 ha., na nichž sklizeno
16,072.125 q na oves 1,832.407 ha,, na nichž skli.
zeno 18,216.066 a na kukuřici 331.611 ha., na
nichž sklizeno 3.429.803 q. V Čech ách oseto bylo
pšenicí 228 933 ha., na nichž sklizeno 3,630.530
q. Průměrně sklizeno bylo na 1 ha. 15.9 q, v prů
měrné váze 1 hl. 78.1 kg. Ve srovnání se sklizňovým
průměrem r. 1892—1901 (14.1) byla sklizeň loňská
dobrá. Na Moravě oseto pšenicí 98.296 ha., na
nichž sklizeno 1,642.517 q, při výnosu 1 ha. 16.7a
(uvedený průměr: 12.9 q). Ve Slezsku oseto pše“
nicí 12.698 ha, a sklizeno 187.174 q. při sklizňovém
průměru 1 ha. 14.7 q (10 2). Nejlepší sklizeň pše-
niční měla Bukovina, po ni hned Morava. Žitem
oseto bylo v Čechách 486.650 ha (sklizeno 6, 189.475
q), na Moravě 237.472 ha. (sklizeno 3,071.702 o)
ve Slezsku 50.325 ha. (670.502 q). Průměrný vý-
nos 1 ha. činil v Čechách 12.7 q (1892—1901: 11.6)
na Moravě 12.9 (11.2) a ve Slezsku 13.3 (9). Nej-
lejší sklizeň žitnou měly Dolní Rakousy, po nich
Sezsko. Ječmenem oseto bylo v Čech á ch
429.382 ha. (na nichž sklizeno 6,560.714 q). na Mo-
ravě 210.790 ha. (na nichž sklizeno 3,519.625 q)a
ve Slezsku 28.010 ha. (465.195 q). Průměrná
sklizeň 1 ha. činila v Čechach 15.3 (průměr 189
až 1901: 13.9), na Moravě 167 (12.6), ve Slez-
ku 16.6 (11'1). Nejlepší sklizeň ječmennou měl
Čo
Ječmen
Morava
Slezsko
Čechy
Dolní Rakousy
ha
kg
12
article
Slezsko, po něm Morava. Ovsem oseto bylo v Če-
chách 501.046 ha. (sklizeno na nich 5.730.422 q)
na Moravě 184.980 ha. (sklizeno 2.347.502 q), ve
Slezsku 55.726 ha. (680.187 q). Průměrná sklizei
1 ha činila v Čechách 11.4 (práměr 1892—1901
103), na Moravě 12.7 (9.5), ve Slezsku 12.2 19-1)
1 hl. vážil v Čachách 47.7, na Moravě 48.2, ve
Slezsku 49.1. Kukuřice pěstována v zemích če-
ských jedině na Moravě, kde jí osázeno bylo 11 925
a sklizeno 164.553 q. při průměrném výnosu 1 h
14.2 .
Smišeně enkrovary a cukerní kontingent. ŘRada
smíšených cukrovarů podala včera říšské radě pe-
tici, kterou se žádá, aby byla vládní osnova co do
individualního rozvrhu cukerního kontingcntu v ten
rozum změněna, by při rozdělení kontingentu nebvio
užito diferenciace ohledně t zv. smíšených cukrovarů
oprdli pouhým surovarnám. Smíšeným cukrovarům
má býti — nehledě k odrážce, kterou větší z nich
postiženy stejnoměrně s ostatními většími českými
surovarnami — odraženo ještě dalších 10 proc.z
jich surovinného cukerního kontingentu, ke které má
bez ohledu na velikost surovinné produkce vždy do-
jíti, bude-li cukrovar, vyrábějící cukr z řepy neboz
cizí melasy, zdaňovati současně i konsumní cukr
Smíšené cuhrovary zří v tomto ustanovení »platným
právním pojmům se příčíci akt lib vůle« a zdůvod-
ňují tento svůj názor řadov argumenťů. Na petic
podepsány cukrovary: slatiňanský, žlebský, uhersko
ostravský, uhersko-hradištský, čáslavský, labsko-ko
stelecký, vrdský, dobrovický, břeclavský, vávrovický
hájský, chropiňský, slavkovský, rohatecký, chybský
hodonínský, duchcovský, zborovický, kojetínský, pře-
rovský, čakovický a spolek moravských cukrovarů.
Slezsko
Morava
Čechy
spolek moravský cukrovar
ha
19
13
article
Konverse společné renly. Píše se nám z Vídně
Jest nyní již jisto, že uherská čásť společné renty
konversi pojata nebude. Rakouský finanční ministi
vyjednává nyní s jednotlivými bankovními skupi-
nami o konversi v předlitavské části 3600 mill. K
Mimo skupinu Rolhschildovu mluví se nyní také
mnoho o tak zv. rakouské skupině. Rozumí se jí
sdružení všech velikých vídeňských bank, při čemž
by se dostalo středním bankám, které proti lemuto
označení ne bez práva protestují, přímého podílu od
vlády. Banky tyto činí již delší dobu nárok na právo.
aby byly převzaty k státním obchodům a odmítaji
dosavadní způsob podúčasti. Tentokráte mají mnoho
naděje na úspěch, protože Rotschildova skupina usi-
luje o konversi na 3.5 proc. a rozcbází se tedy
úmysly vlády. Ostatní banky vyslovojí se pro kon-
versi na 4 proc. Co se týče individualního označení
podílu uherského z konverse vyloučeného, navrhla
jedna banka vídeňská, aby vyloučena byla z kon-
verse únorová srpnová renta a protože činí jen 1204
mill. K, aby vyměněna byla část kvělnové renty
která zní na jméno a vložena ve veřejných depo
tech, obnosem 226 míll. K rentou únorovou srp-
novou.
Různé zprávy. Přijmové přebytky harpensk
báňské společnosti za měsíe prosinec 1902 činily
1,171.500 mk. proti 1,133.700 mk. v listopadu 19u2
1,270.000 mk. za prosinec 1901. Celkově přebylky
prvého správního půlleti činí 6,784.000 marek
(— 1,050.000 ve srovnání s touže penodou loňskou)
— Pamětní spis dráhy dortmundsko- gro-
nauské něvyslovuje se sice přímo o sesla tnění, vy-
počílává ale očekávanou průměrnou dividendu 8n%.
Rotschildův
Vídeň
Rolhschildovo
14
article
— Ironage oznamuje: Oblíže dopravní a solva
dostačitelná nabídka ulelná a koksová jest stále ještě
hlavním znakem železářského obchodu. Koupě suro-
vého železa jsou mírny. Cizí surové železo pro slé-
várny prodává se v pobřežních místech o 2 3 doll.
levněji než domácí železo,
Přístavba železničního mostu na Vyšehradě. Dle
vyhlášky ředitelství státních drah v Praze (II. 1564.
má se klenutý viadukt pražské spojovací dráhy n
Vyšehradě za účelem položení druhé koleje rozštřit
o 4 metry a provedení prací dotyčných, jakož i spo-
jené s tím částečné rekonstrukce nynějšího vladuktu
zadá se prozatím pro část mezi moslem přes Vyše-
hradskon třídu (Vratislavovu ulici) a mostem vltav
ským (8 otvorů) veřejnou soutěží. Bližší po-
můcky vyloženy jsou u ředitelství státních drah v
Praze. Tamtéž podati jest oferty do 7. února 1903
do 12 hod. v poledne. (Sdělení obchodní a živnosten-
ské komory v Praze.)
Z Ústisdní společnosti hospodálské pro král.
české. Ředitelstvo Ústřední společnosti hospodářské
konalo schůzi svou dne 17. t. m. za předsednictví dra.
Bedřicha knížete Schwarzenberga a u přitom
nosti 18 členů. Schůze zahájena byla zprávou výstav-
ního výboru o přípravách k projektované konkurenei
ječmenů a výstavce loveckých psů. Podle zprávy za-
hájil zvláštní komitět konkurenční svou činnost sesta-
vením a rozesláním programu konkurenčního a vy
dáním provolání, tak že lze za to míti, že při vše-
stranné podpoře českého zemědělstva konkurence ú-
kolu svému plně vyhoví. Výstavka loveckých psů po-
řádana bude v rámci výstavy hospodářské dne 21. a
22. května spolkem pro ochranu honby a chov psů,
jemuž k tomu účelu půjčena bude býv. Flora a sou-
sední stáje a opatřeny nutné boxy. Zpráva vzata se
Bedřich
Schwarzenberg
Vyšehrad
Praha
Vyš
Vratislavův ulice
II
Flor
15
article
souhlasem na vědomí a zároveň usneseno, vyzname-
nati vystavovatele nejlepších ječmenů čestnými dary
a peněžitými odměnami a taktéž vyzvati hospodářské
spolky, aby pěstitele dobrých ječmenů k obeslání
konkurence co nejvíce povzbuzovaly. Dalším před-
mětem jednání byly osnovy nových cukerních
zákonů říšské radě vládou předložených. Po debatě,
jíž se zúčastnili pp. kníže Schwarzenberg. dr-
Worel, říd. V. Čezvinka a dr. Schustera
při níž uznávána nutnost, aby zástupcové zemědělšti
ve sborech zákonodárných domáhali se snížení daně
z cukru k tomu účelu, by zvětšila se domácí spotřeba
dále nejvýdalnější ochrany cukrovarů rolnických
cukrovarů menších proti cukrovarům velkokapitali
stickým a zároveň zamezení dalšího poškozování rol
nictva kartely a rayonovánín., jakož i upotřebení ob
nesu, zrušením premií uspořeného, ve prospěch rol-
nictva, usneseno, uložiti zvláštnímu komitětu by při-
pravil ihned návrh příslušného pamětního spisu k
vládě a říšské radě. Do komitétu zvoleni pp. St. Kubr
řid. J. Srb a dr. V. Schuster. — Pan dr. F. Si-
tenský, inspektor hosp. škol, učinil návrh, aby ře-
ditelstvo učinilo pokus se svoláním hospodářských
schůzí, při nichž by vynikajícími odborníky, praktiky
i theoretiky, pojednáno bylo o časových otázkácl
z techniky hospodářské. O návrhu rozpředla se delší
debata, jíž se zúčastnili pp. V. Nehasil, Srb, dr
Schwarzenberg
Worel
V Čezvinka
doktor
Schuster
V Schuster
V Nehasil
Srb
St . Kubr
16
article
Schuster, Novotný, dr. Worel a Malka-
lous, načež návrh jednohlasně schválen. Proveden
návrhu ve smyslu přání při rokování pronesených.
vyhraženo předsednictvu. Na konec navrhl p. ředite
Červinka, aby společnost podnikla přiměřené kroky
proti kartelu řepkovému. Po připomenutí knížete
Schwarzenberga, že otázka kartelu řepkového
scuvisí s otázkou kartelu olejníků, o níž jednáno býti
má v příšti schůzi, bylo jednání odročeno k budouc
„ 21.75
schůzi.
Výroční th v Uhliřských Janovicích bude se ko
nati v pondělí dne 26. ledna 1903.
Schuster
Novotná
doktor
Worel
Malka
Červinka
Schwarzenberg
Uhliřský Janovice
17
article
Trhy peněžní-
x. Z Vídně, 22. ledna. (Telefgr. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Vzhledem na aktuální stadium, ve
kterém se nalezá olázka konverse, bylo smýšlení
pevné. Původní zisk nemohl však býti úplně zacho
ván, proto že z Berlína a Paříže oznámeny chabě
záznamy, mimo to pak vyslovovány obavy ve příčině
dalšího rozvoje situace parlamentní. Z bankovních
zdražily zvláště bodenkreditky, uherská korunová,
länderbanka, Unionka a bankverein. Rakouské kre-
ditky, po nichž z počátku projevován čilejší zájem
později prodeji pozbyly původního zisku. Dopravní
irh byl dnes poměrně tichý. Jen akcie státní dráby
se zlepšily. Čilá poptávka byla po železářských, což
odůvodňováno příznivými zprávami ze štyrských žele-
záren. Zvláště alpinky byly dražší, nemohly však
celý zisk až do konce zachovati. Železářské se ve
šrancích mnoho nezměnily. Schodnica dosáhla značné
reprisy. Mezinárodní elektrické značně se zlepšily.
Turecké losy rovněž zdražíly. Ukládací trh příznivý.
Též dnes rakouská a uherská korunová a investičn
renty opětně stouply. Devisy a valuty spíše pevny.
Na eskomptním trhu peníze snadnější: 21/4 procent
x. Z Vídně, 22. ledna. (Telefgrm. »Nár. Listů«.
(Večerní bursa.) Kreditky 694.25 (po —.—)
uherské kreditky 743.—, anglobanka 273.50, bankovní
jednota 465.—, unionka 549.—, länderbanka 401.—
slátní dráha 694.25, jižní dráha 58..50, polabská dr
453 —, severozapadní dráha 447.—, turecké ta bakov
341.—, rýmavsko muráňské 489.—, alpinky 394.—
Vídeň
Berlín
Paříž
Unionka
18
article
květnová renta 101.20, uberská korunová 99 35
turecké losy 123.—, marky za hotové 117.17, na
ultimo 117.15. Smýšlení klidné.
Z Vídně, 22. ledna. (Závěrečné úřad
kursy.)
Únorová renta . 101.15
spol. st. dr. rak- uh. 693.5
červenc. ,
101-15
jižní dráha
57.50
společná » květ. 101. 20
štyrsko hr. -köfi.
„ » stříb. 101.15
severní dráha . 5490.—
rakouská s zlatá 121.—
rak. severozáp dr. 447.—
» kor. 101.15
pardubická dráha 409.—
uherská » zlalá 121.05
polabská dráha
452 5
» kor.
99 45
česká sev. dráha.
405.—
rak. invest. renla
94.75
buštěhradská A .
uher. s
93.90
998.—
40 zást. listy Hyp
pražsko duchcov.
199.—
banky král. č.
duchcov.- podmok.
31/2% zást1. Hyp.
ústecko tepl. dr.
banky král č. .
silniční dr. lit. A.
4% kom. dluhop.
Zem. banky kr. č.
dunaj paroplaveb
904.—
4% žel. dl. úpisy
rakouský Lloyd
Zem. banky kr.č.
99.65
turecká tabák. rež
338 50
státní losy 1854
180.—
rak. zbrojovka .
322 25
„ 1860
Rudolfova huť .
366 —
po 500 zl. . .
156. 50
393.50
alpská montan. sp.
186.—
po 100 zl. . .
rým.-muráň. spol.
486 —
stální losy 1864
249 —
Poldina hut
losy úvěrního úst.
435.—
1625.—
praž. želez. sp.
vídeň l. komun.
436.—
1145.—
česká montan. sp.
tisské losy . ..
161.—
doktor
Lloyd
Rudolfův
Poldin
Vídeň
severní dráha
19
article
Daněk . . .
turecké tosy
122.50
západočeská ubl
rak. úvěrní ústav
694.25
severočeská uhl.
b. anglo-rakouská
273.—
717.—
mostecká uhl. sp.
548.—
vídeňská umonka
150 —
vídeň stavební sp
b. pro země rak.
400.50
548 —
Schodnica . .
uh. úvěrní banka
743.—
peštská vagonka
banik. spolek . .
464.25
117-19
devisa německá.
953 —
r. úst. pro úv. poz
95.40
pařížská
česká b. Umon
» curyšská . 95 25
Živnost. banka
„ londýnská 239 85
rak.uh. banka . 1562.—
19.0
dvacetifrank
roln. úvěr. banka 262.—
marka papírová . 117 12
lvovskočernovická —.—
rubi
252.50
Po pevném průbéhu smýšlení na realisace lebce
ochablo. Dodatečná bursa: rýmavsko-muráňské 489
Eskontní sazby 21/4—-31/2 proe.
Devlsy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 bol. zl. K 197.60
197.85, Anisterodam na delší ihůty —.—, —.—
Brussel šek a kr. ihůty za 100 fr., —.—, —
Brussel na delší lh. —
Daněk
Amsterodam
Brusel
úvěrní banka
Anisterodam
85
dvacetifrank
20
article
—, Německo šeka
kr. lhůty za 100 mk. 119 121/2, 119.321/2. Německo na
delší lhůty 119 20, 119 55, Londýn šek a kr. lh.
za 10 t. st. 239.80, 240.—, Londýn na delší lhůty
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —
—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.30.
95.45, Italie delší ihůty —.—, —.—, Petrohrad
ruská města šek a kr.lh. za 100 rublů —.—
—, Petrohrad delší lh. —.—, —.—, Paříž šek
a kr. lh. za 100 fr. 95.35, 95 471/2, Paříž delší lh.
—. Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95 20, 95.40, delší lh. —.—, —.—, Švýcary
šek 5 kr. In. 95 20, 95.40, delší lhůty 95 .20
95.40.
V Praze, 22. ledna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Při čilejším obchodě došlo na dnešní burse k zá
věrkám kom, dl. a železničních úpisů Zemské banky
za K 99.85 a akcie strojírny Daňkovy z dr ažil
dnes o 8 K. Bylo dnes za ně podáváno K 323.—
oproti včerejším K 315.—
Dále podaváno za akcie: Živní banky K 256.2
české banky Union K 248.75 peněz, podolské cemen
tárny K 170.— zboží.
Oststní papíry zůstaly nepovšimnuly
Jiné papíry jmenovány nebyly.
Officiální záznamy zněji:
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Švýcary šek 5 krajina . Ina
Praha
Italia šek
Italia
21
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
» » Plzně r. 1886 . ..
» » Teplice r. 1887
„ „ Smníchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » » kom. dl. úp.
» » » » mel. úpisy
„ „ » » želez úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové . .
Buštěhradská dráha
dlo.» 1872
Místní dráha Německý Brod-
Humpolec . .
Česká montanní Em. 1896
Česká eskomplní banka . . .
„ banka »Union« . . ..
Česká průmyslová banka, . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu
Ústecko teplická dráha . . . .
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
Clit B.)
Duchcovsko-podmokelská dráha
Pražská spol. paroplav. po VItavě
a Labi . .
Akc. tov. na um. hnojiva v Kolíně
Podolská cementárna
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
stroj. spol. (dř. Ruston)
První českomorav. lov. na stroje
Smníchův
Clit
Daněk
Ruston
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Čechy
německý Brod
Humpolec
Morava
Kolín
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Český eskomplní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
stroj . společenský
22
article
telel. zpráva
Berlínská bursa, 22. ledna. (Zv
»Nár. Listů«.) Na zprávy z burs zahraničních bylo
celkové smýšlení duešní bursy pevné, ale obchod jen
přece vázl. Konec bursy byl slabý na nepřiznivé
zprávy z Venezuely. Hodnotám bankovním prospěly
zprávy o snížení míry úrokové o půl procenta. Tri
dopravní byl klidný; Kanada, jakož i akcie paropla-
vebních podniků polevily. Následkem menších reali-
sací hodnoty železářské iuhlářské ku konci bursy se
oslabily. Trh ukládací byl velice pevný a zejmena
Bprocentní půjčka podražila. Čilý obchod byl v ture
ckých losech. Trh kasovní proti včerejšku téměř beze
změny. Soukromý diskont nižší: 2.12 procent.
začáleční, druhé konečně
První cilry znamenají
219.60, 219.25. Diskonto
kursy: Rakouské kreditky
banka 215.80, 215.50, Ob-
196 50, 196.25, Německá
159.75, Drážďanská bauka
chodní společnost 159.75.
exterieury 89.50, 89.50
Venezuela
Kanada
Ob
196.25
23
article
148.—, 148.50, Španělské
Bochumské ocel. 181 75, 181.—, Lauřina huť 217.80
217.75, Dortmund Union lit. C. 71.50, 71.75, Har-
penské uhl. doly 177.50, 177.—, Gelsenkirchenské
uhl. doly 177.50, 177.—. Hibernia 174.90, 174.50
Consolidace 347.50, 347.—, Severoněmecký Lloy
94.—, 93.50, Hamb.ramer. dopravní spol. 102.40
102.—, Kanada 135.10, 134.—, Transvaal 167.25.
167.50, turecké losy 131.90, 133.75.
Z kasovních papírů: Concordia 270.—, Esch.
weiler 221.50, Geisweider 148.—, Hochdah! 150 25
Katovické 207.25, Wilhelm 183.50, Phiönix 125 —
Rh. Stahl 148.—, Schalker Gr. 356 75, Westfalia
120.—, Orenstein 122.— Rh. Metall 76.—, Haspei
154.—, Donnersmark 206.—, Huldschinský 102.—
Vulcan 206.—, Bismark 220.—, Caro 94. 25, Hoesch
149.—, Georg Marie 104.—, Königsborn 141.60, Nord
stern 238.60.
Dodatečná bursa. Z Berlína. 22. ledna
C.-B.) Kreditky 219.10, státní dráha 149.—, jižn
dráha 16.10, Diskonto 196.10, německá b. 215.40
obchodní b. 159.75, drážďanská b. 148.40, darmátadt-
ská banka 139.30, národní banka 120.40, dráha
Dortmund-Gronau 191 60, Henri 102.—, Transvaa
167.60, Kanada 134.10, Gotthard. 180.90, Lloy
Esch
Hochdah
Wilhelm 183.50
Stahl
Orenstein
Cara 94
Georg
Marie
Henri 102
Dortmund
Haro
Kanada
Transvaal
Königsborn
Berlín
Gronau
Gotthard . 180.90
Lauřin huť 217.80 217.75
Hibernia 174.90
Geisweider 148
Schalker Gr
Westfalia 120
národní banka
Concordia 270
Donnersmark 206
Huldschinský 102
Diskonto 196.10
24
article
93.40, Packet 109.90. — Za botové: Lauřína hui
93.40, Packet 109.90. — Za botové: Lauřína hui
217.50, dortmundské 71.—, bochumské 181.10, gel
senkirchenské 177.—, Hibernia 174.40, harpenské
177.—, Consolidace 344.—. Smýšlení ochablé.
Z Berlina, 22. ledna. (O 1 hod. 30 min. odpol.
Kreditky 219.50, státní dráha 149 —, lombardy 16.30
Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 22. ledna. (Telegr závěrečné kursy.
Úvěrní akcie 219 40, akcie společnosti státní dráhy
149.——, lombardy 16.30, papírová renta —.—, stří
brná renta 101 55, zlatá renta 103.15, uherská zlatá
renta 102—, uh. korunová renta 99.90, 49% rak.
koran. renta 102.15. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 22 ledna. (Dodatečná bursa.) Úvěrní
akcie 219.40, státní dráha 149 —, lombardy 16.30
Z Paříže, 22. ledna. (Počáteční bursa.) Bpro
renta 99 95. 31/2% půjčka —.—. Smýšlení pevné.
Z Paříže, 22. ledna (Telegrafické závěrečné kursy.)
Bproc. umořitelná renta 99.50 Bproc. renta 100 12
3lvproc, renta —.—, italská renta 102.20. rakouský
poz mkový úvěrní ústav 1314, státní dráha —.—
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.151/2, rakou
ská zlatá renta 103 45, uherská zlatá renta 102. 90
otomanská banka 604—, tabáková režie 372.—, t
recké losy 13275. Smýšlení pevné.
Berlín
Frankfurt
Paříž
Londýn
Hibernia 174.40
Packet 109.90
Consolidace 344
Bproc
25
article
10010
9960
10010
9960
Trhy na zbotí
Pražská plodinová bursa, dne 22. ledna.
Obili. Znamená se za 50 kg transito: pšenice
česká 1902 75—81 kg K 7.80, 845, uberská O—
0.—, 0—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská jak
— kg 0—, 0.—, americká —, —.—, —.—
vadné jakosti 0.—, 0.—; žito české 1902 jakost
72—75 kg 715, 7.40, uherské 00—00 kg 3.— a
O—; ječmen výběr 7.75, 8.—, první jakost-
7 40, 7.50, střední 7.—, 7.10, merkantilní 6 60, 6. 70
ječmen k setí 0.—, vadný 6.25, 6.50; oves ry-
chlík 1902 6.45, 6.50, prima 6.35. 6.40, merkantilní
0—, 6.25, k setí 0.—, 0.—, oves uherský C —., 0.—
kukuřice uherská 9 1 0—, 0 —, cizozemskáO
cinguantinová 1901 K 0.— 0.—, nová 1902 6.90, 7.—.
cingoant. 1902 7 70 7.80 vikev česká 7 80, 8 —
haličská U.—, 0.—, uherská K —, 0.—, pohank
0.—, 0—, proso 0. —, 0.—.
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná nouka c. 0 K 29.—, 29 50, č. 1 28.—, 28.50.
č. 2 26.50, 27—, č. 3 25.—, 25.50, č. 4 23.—, 23.50
č. 5 22 —, 22.50, č. 6 20 50, 21.—, č. 7 18 —, 18. 50
č 8 13.50, 14.—. Žitna mouka č. I. 22.50, 23.—, č. Il.
21.50, 22.—, č. III 17.50, 18.—, č. IV. 14.—, —.—
Pšeničné otruby jemné 10.50, 10.80. hrubé 10 50.
10.80 otruby žitné 10 80, 11 20 krupice 29 —, 29 50.
prach 11.40, —.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0 B,
39.50 čís. 3/0 39..50 čís. 2/0 38.50, čís. 0 37.50, čís.
35 50 čís. 2 34 50 čís. 3 33 50, čís. 4 31..50 čís.5
30 50. čís. 6A 315U, čís. 7A 28.—, č. 8A 26..50, čís.
A U
plodinový burza
uherský 00
28
uberský O — 0
uherský C
český 7 80
kg
11 20
26
article
9A 24 —.
Semena. Ceny za 50 kg.: řepka sklizeň zimní
K 11 18, 11 30, čerstvá, vlhká —.—, —.——, vadna — -
—.—, mak modrý český 26.75, 27 50, sedý český
—.—, vlhký český —.—, —.—, kmin český —.—
—.—, holandský 27.—, 28.—, jetel bilý 65.—, 103.—
švédský 65.—, 70 —, červený 1901 starý —. ——, —.—.
žervený 1902 69—, 80 —, úročník —, —, konopná
semena uherska —.—, —.—, haličská 11.25, 12.—
Iněná semena haličská —.—, —.—.
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
ření K 12.—, 13.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.—
—.—, hrách Viktoria 13.25, 14.—, k vaření žlutý
10.—, 11.—, k vaření zelený 13.25, 14.—, ke krmeni
—,—.—, čočka 12.50, 16. 50.
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky česk
K 12.—, 13.50, bosenské 110/120, 80/85 16.50, 21.50.
srbské —.—, —.—, višně —.—, —.—, třešně —
—.— hrušky 19.—, 36.—, křížaly —.—, —.—
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované K 3.70, 4.—, nelisované 3.70, 4.—, cizi 0.—
0.—, sláma cepy mlácená 2.25, 2 40, ke krmení 2.—
2.10, ke stlaní 1.80, 2.—, cizí 0.—, 0.—
Čekanka. Sušená čekanka po 50 kg K 8..75. 0.—
Zviřecí tuky. Ceny za 50 kg transtto: sadlo uh.
76.50, 78.—, sadlo amer. —.——, —.—, 1ůj —.—, —. —
Čekanka
kg
Viktoria
Švestka česk K
srbský
29
article
zbokí
Obili.
M. Z Vídně, 22. ledna. (Telefgrm. »Národních
Listů«.) Plodinová bursa. Na trhu effeklivním
bylo siýšlení pevnější. Pšenice a žito upevnily se
skrovnou nabídkou a pícniny čilejší nabídkou. Ceny
byly však nezměněny. Trh terminový, protože ze
všech zahraničných burs oznámeny vyšší zaznamy
byl pevný, k čemuž přispělo také mrazivé počasí
Obchod byl však zdrženlivý, protože podnikavost
spekulace jest tlumena tím, že v brzku nabude plat-
nosti zákon o plodinových bursách. Naposledy však
smýšlení poněkud povolilo. Znamenaly: pšenice n
jaro 7.84, 7.831/2, 7.84, 7.83, žito na jaro 7.—, 6.99 1/2.
7.—, 6.99, oves na jaro 6.41. Naposiedy znamenaly
pšenice na jaro 7.83, 7.84, žito na jaro 6.99, 6.97
oves jaro 6.42, 6.43.
Z Vídně, 22. ledna. (Telegr.) Pšenice na jaro
7.84, 7.85, žito na jaro 7.—, 7.01, kukuřice na kvě.
ten-červen 0.—, 0.—, oves na jaro 6.41, 6.42. Smý
šlení pevné. Počasí krásně.
Vídeň
30
article
Z Pešti, 22. ledna. (Telegr.) Pšenice na duben
772, 7 73, žilo na duben 6.69, 6.70, oves na duben
6 13, 6.15, kukuřice na květen 5.82, 5 83 Nabídky
pšenice byly mírné, koupěchlivost omezená, smý
šlení klidné. Obraty činily 15.000 q. Ceny pšenice
sotva dodržely. Ostatní druhy obilí nezměněny. Trl
terminový byl zahájen na vyšší záznamy americk
smýšlením pevným. V dalším průběhu zůstaly kursy
stálé. — Počasi krásné.
Z Berlina, 22. ledna. (Telegr.) Pšenice na kvě
ten mk. 162.75, na červenec 164.50, na srpen —
žito na květen 142.25, na červenec 143.23, na srpen
—.—, oves na květen 138.25, na červenec 139.75.
Z Hamburku, 22. ledna. (Telegr.) Pšenice hol-
štýnská pevná, 142.—, 151 , žito meklenbursko
pevné, 130 — až 143 — žito ruské upevněné, 102.
až 104.—
Z Paříže, 22. ledna. (Telegram.) Žito klidné
na leden 16.50, na únor 16.60, na březen červen
16.75, na květen srpen 16.65, pšenice klidná, na
leden 22.80, na únor 23.—, na březen-červen 23.35,
na květen-srpen 23.15, mouka klidná, na leden
29.95, na únor 30 20, na březen-červen 30.35, na
květen-srpen 39.30.
Pešť
Berlín
Hamburk
Paříž
31
article
96.75
97 . 7
96 75
95.40
108.75
9 9.25
101.—
99.50
99.50
99.50
101
32
article
104. 75
100.g0
95 . 25
101.50
100.5
100.5
100 50
99.25
100.—
103.—
33
article
103.—
98.50
97.35
35
article
249.50
256.25
2530
404.—
2470
998.—
36
article
257 .25
2540
408.—
2475
999.—
170.—
39
article
Cukr.
—n— V Praze, 22. ledna. (Původní zpráva
»Nár. Listů«.) Surovina. Na příznivější
zprávy z večerních burs cizozemských jevil se
na dnešním dopoledním trhu se strany kupeů
čilý zájem pro zboží pohotové, avšak při na-
bízené ceně K 21.60 z Ústi k obchodům ne-
došlo, poněvadž vyčkává y zprávy z hlavníeh
trhů německých. Hamburská a souhlasně i mag
deburská depese při ustáleném smýšení při-
nesly záznamy o 10 fen. nižší, načež zname-
náno v poledne za pohotové zboží K 21.75
paritě ústecké. Zlepšení záznamu nemělo však
dlouhého trvání, ježto odpolední Hamburk př
chabém smýšlení poklesl o 10 fen. a v souhlase
s tímto končí naše bursa opět dopolední cenou
K 21.60 z Úst.
Za novou kampaň na říjen- prosinec
K 19.95 z Ústí k docílení.
Zadní výrobky B 88 proc. ceněny
dle jakosti za K 20.40 až K 21 25 z Ústl.
Bílé zboží nezměněno v obchodě i cenách
Ve čtyřech hlavních přístavech
a merických obnášely cukerní zásoby včera
113.000 tun proti 121.000 tunám před týdnem
a 116.207 tunám před rokem. — Na Kubě
činily zásoby v týž den 88.000 tun proti 75.000
tunám před týdnem a 76.151 t. před rokem.
Úřadní záznamy pražské bursy cukerní. A. Su-
rovina. I. výrobek basis 88 procent rend. za
100 kg. pohotového zboží k dodání z Ústí nad
Labem ze stanice K 21.60, 21.80, z Ústi nad Labem
přístaviště 21.60, 21 80, z Prahy 20 95, 21.15, z Prahy-
Kariína překladiště —.—, —.—, z Kolína 20.80, 21.—
z Pardubic 20.60, 20.80, z Kralup 21.—, 21.20. —
Dodávky na lhůty: z Ústí nad Labem stanice
na únor —.—, —.—, z Ústí z přistaviště na únor 21.60
21 80. Z Prahy na únor —.—, —.—. Z Ham burku
na červenec —.—, —.—. Zadní výro bek z Úst
Praha
Hamburk
Ústí
Kuba
Ústí nad Labe
ústit nad Labe
Kolín
Pardubice
Kralupy
Ham
21.60 21 80
kg
20 95
40
article
nad Labem basis 82 procent —.—, —.—, basis 88 pro-
cent —.—, —.—, B. Cukr pro konsum za 100 kg.
pohotové zboží: rafináda I 84.—, 84.50, vafi-
náda II. —.—, —.—, pilé centrifugální 83.—, 83.50
cukr kostkový v bednách I. 86.—, 86.50, cukr kost-
kový v bednách II. 85.50, 88 —, cukrová moučka
v pytlích 85.—, 85.50, centrifugální pilé transito k do-
dání z Terstu 22.—, 23.—; zboží lhůtové;
rafináda I. na leden 84 —, 84. 50.
o — V Praze, 22 ledna. Původní zpráva
»Nár. Listů«.) Surovina. Po včerejším ocha-
bení se cizina dnes dopoledne poněkud zotavila,
aspoň hlášené sem záznamy byly s te částečné
i o 15 feniků vyšší. Následek toho byl, že s
zde jevila hned po první hamburské zprávě či-
lejší chuť ke koupi a za pohotové zboží bylo
až K 21 75 v úrovni ústecké zaplaceno. Stav
tento změnil se již odpoledne, když Hamburk
hlásal opětné zemdlení, způsobené opětnými, čet-
nými realisacemi pařížské spekulace. Záznamy
klesly zase na jich včerejší výši a také zdejší
kupci snížili svá podání na úroveň ceny K 21. 60
franko Ústí, při níž tržba končila v klidné ná-
Iadě. —
Večer z cizích trhů došlé zprávy zněly při
málo jen změněných záznamech klidně.
Bílé zbožl. Obchod v rafinádě ne-
změněný; dnes večer bude zboží na únor uvol-
něno, ale poptávka po něm jest dosud nepatrná.
B Cukr
Terst
Praha
Hamburk
Ústí
kg
rafináda I 84
41
article
Poslední telegramy.
První číslice peníze a druhá zboží.
Z Magdeburku, 22. ledna. 6 hod. 5 min. (Původní
telegiam.) Smýšlení klidné, na leden 16.05, 16.20, na
květen 16.25, 16.35, na srpen 16.65, 16.75 a na říjen-
prosinec 17.80, 17.90. Tuhý mráz a mlha.
Z Hamburku, 22. ledna. 6 hod. 10 min (Původní
telegram.) Smýšlení klidné. Ceny za 100 kg. Na leden
1615, 16.20, na únor 16.05, 16.10, na březen 16.05,
16.15, na duben 16 15, 16 25, na květen 16.25, 16.30,
na červen 16.35, 16.45, na červenec 16.50, 16. 60, na
srpen 16.65. 16.75, na září 16.75, 16.80, na říjen
17.80, 17.90, na listopad 17.70, 17.80 a na prosinee
17.80, 17.85. Mráz.
Z Paříže, 22. ledna. 3 hod. 30 min. (Původní
telegr.) Smýšlení klidné. Bílý cukr č. 3., za 100 kg:
Na leden 24 75, na květen-červen 25/4, na květen-
srpen 25.75 a na říjen-leden 27.50. — Surovina klidná,
21.25, 21.50. Mihavo a studeno.
Z Londýna, 22. ledna, 3 hod 50 min. (Původní
telegr.) Smýšlení klidné. Na leden 7.111/4. 7 113/4, na
květen 8.11/4 8.2, na srpen 8.4. 8.41/2 a na říjen-
prosinec 8.101/4, 8.101/2. Obrat 12.000 centů.
Mráz
Magdeburk
Hamburk
Paříž
Londýn
kg
cent
42
article
Lil.
V Praze, 22. ledna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Zlepšeni cen udrželo se i dnes a znamenáno dle
polohy a stanice za zboží kontingent. K 36.75 at
K 37.25; za zboží nekontingentované K 21.25 a
Olficialní záznamy znějí
kouling
nekonting-
čistěný lih z Prahy transito 130 — 130.50 —.— —.—
37.— 37 50 —.— —.—
lih z br amborů z Prahy
36.75 37.25 —.— —.—
z trati Kolin-Pardubice
36.75 37.25 —.— —.—
z trati Kolin-Něm Brod
36.50 37.— —.— —.—
z trati Praha-Podmokly
36.50 37.— —.— —
z dráhy Františka Josefa
lih z melasy z Prahy 2 36.75 37. 25 21. 25 21 50
z trati Praha Podmokly) 36.25 36.75 20.75 21.25
Z Vídně, 22. ledna. (Telefgr. »Nár. Listů e.)
Dnes byly ceny opětně dražší. 100 hektolitrů poho-
tového zboží prodáváno po K 40 — a znamenalo
naposledy K 40.— peníze, K 41.— zboží. V posled-
ních dnech zlepšily se ceny o K 4.50. 1000 hek tolitrů
dle volby kupcovy k dodání až do konce května
prodáváno po K 40.—
Z Hamburku, 22. ledna. (Telgr.) Lih stoup., na
leden 13.—, na leden-únor 13.—, na únor březen
13.— na březen-duben 13.—
Z Bezlina, 22. ledna. (Telegr.) Lih pohotový
na místě 42.—, 50° —.—
Z Paříže, 22. ledna. (Telgr.) Lih stálý, na leden
4375, na únor 44.—, na březen duben 44.50, na
květen-srpen 44.75.
František Josef
Praha
Kolin
Pardubice
Německo Brod
Podmokly
Hamburk
Paříž
Praha Podmokly
Kolin
Z Vídeň
43
article
Káva.
x. Z Hamburku, 20. ledna. Obchod v minulém
týdnu byl veskřze velice klidný. Ceny terminové se
z počátku drobily a klesly o půl fenyku, ale pak se
opět zotavily a zůstaly na konec týdne nezméněny.
Obraty byly mírné. Obchod eflektivní není sice dosud
valný, ale celkem jeví se přece poněsud lepší zájem,
což jest známkou, že se strany konsumentů se jeví
poptavka. V Brasilii byl příjat zákon, dle kterého
bude uvalena na každý nové vypěstěný kávovník
daň 1 milreisu (1 K). Na zdejší trh neměly však
zprávy o tom valného vlivu.
Z Hamburku, 22. ledna. 5 hod. 30 min. (Pa-
vodní telegram.) Santos good average, na leden
26 50, na březen 27.—, na květen 27.25, na září 28.25.
Smýšlení vleklé.
Z Hamburku, 22. ledna. (Telegr.) (Závěr k a.)
Káva na leden 26.25, na březen 26.75, na květen
27.—, na září 28.—. Smýšlení upevněné.
Z Havru, 22. ledna. 3 hod. 30 minut. (Pa-
vodní telegr.) Santos good average na leden 32.—,
na březen 32 25.
Melasa.
V Praze, 22. ledna. (Pův. zpr. »Nár Listů«.)
Při cenách nezměněných smlouvána melasa pohotová
dle polohy a stanice v mezích K 4.80) až 5.— za 1e
z českých stanic. Melasa ze stanic moravských pla-
cena K 5.20 až K 5.40 za 1 q. dle polohya
stanice.
Osmosová voda ceněna za 11 až 11 1/2 hal. z
1% polarisace.
Řepka.
Z Pešti, 22. ledna. (Telgr.) Řepka na srpen
11.70 až 11.80.
Olej řepkový.
V Praze, 22. ledna. (Pražská bursa.) Řep-
kový olej čistěný, pohotový franko sud za hotové
K 63.—, 65.—, na únor za hotové 63.—, 65.—,
na ledenčerven 1903 63.—, 65.— 100 kg.
Z Hamburku, 22. ledna. (Telegr.) Řepkový olej
klidný, 49.50.
Z Berlina, 22. ledna. (Telegr.) Řepkový olej n
leden 48 80, na květen 48.90
Z Paříže, 22. ledna. (Telg) Řepkový olej pevný.
na leden 54.75, na únor 55.—, na březen- duben 55 25,
na květen srpen 56 .—.
Řepka
Hamburk
Brasilia
Havre
Praha
Pešť
Řepy
Berlín
Paříž
kg
44
article
Petrolej.
V Praze, 22. ledna. (Pražská bursa.) Z
náklad celého vagonu zboží pohotového s 20% larou
za 100 kilogr.: kavkazský K —.—, —.—, haličský
dle jakosti 27 05, 27.30 na závěr duben 1903 —.—
vodojasný 28.05, 28.30.
Z Hamburku, 22. ledna. (Telegr.) Petrolej mdlý.
6.95.
Ravlna a příze bavlněná.
Z Liverpoolu, 22. ledna. 1 hod. 30 m. Obraty
12.000 žoků. Denní dovoz 10.000 žoků. Amer. dodávky
na leden 4.78, na leden-únor 4.77, na únor-březen
4.77, březen duben 4.78, na duben -květen 478,
na květen - červen 4.79, na červen-červenec 4.79, na
červenec-srpen 4.79, na srpen-září 4.71, na září-
říjen 4.51, říjen listopad 4.40. Tenders —. Smýšlení
pevné.
Z Liverpoolu, 21. ledna. (Závěrek.) 4 hodiny
10 m. Obrat 12.000 žoků. Z toho na spekul. a vývoz
1000 žoků. Smýšlení stálé. Middel. dodávky sotva stálé.
Na leden 4.76, 0.—, na leden únor 4.76, 0.—, na únor-
březen 4.76, 0.—, na břeen-duben 4.76, 0.—, na
duben-květen 477, 0.—, na květen-červen 4.77, 4.78.
na červen-červenec 477, 4.78, na červen-srpen 4.77,
0.—, na srpen září 4.69, 0.—, na září- říjen 4.47, 0.—,
na říjen-listopad 4.36.
Z Nového Yorku, 21. ledna. (Telegram.) Bavlna
v Novém Yorku pohotová 8.95, na leden 8.74, na
únor 8.69, na březen 8.76, na duben 8.78, na květen
8.81, na červen 8.80, na červenec 881, na srpen
8.59, na září 8.24, říjen 8.15. Smýšlení pevné.
Dovozy do všech přístavů 36.000 žoků. Dovoz do
vnitř země 18..000 žoků. Celkový vývoz 32.000 žoků.
Bavlna v Nov. Orleanu 834.
Praha
Hamburk
Liverpool
Nový York