ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 49251af0-70f1-11dc-87cc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 38 celkem · entity: person 155, place 60, org 18, work 5
1 masthead
23. ledna 1903. Číslo 23
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
Strana 3.
4 article
Trám vzňal se od komína a od něho chylla podlaha půdy, jež prohořela. Hasiči, vsloupivší na půdu, se probořili, ale pádem zranili se jen nepatrně. Oheň záhy byl udušen. — Mladý dobrodruh na špatných cestách. Mal potěžení rodičům svým dělal 15letý gymnasista Česl- mír Němec z Prostějova. Na gymnasiu se ničemu neučil, jednou už pokusil se o útěk do Amerikya právě před Vánocemi mělo se dostati rodičům jeho neutěšených zpráv o jeho mravech a studiích. Ale Čestmírek nevyčkal až příjde censurá, prodal Caesara a ještě několik knížek za pár šestáků a utekl do Brna, kde zahájil novou čru živola, zatím co polito- vání hodní rodičové neměli o něm nejmenších zpráv Mladý dobrodruh vstoupil v Brně do učení k čalou- nickému mistru Cyrillu Tománkovi, jemuž nalhal. že je sirotkem, že mu před týdnem umřel tatínek necitelná macecha že ho vyhnala z domu. Místr se ho ujal, ale záhy toho litoval. Čestmírek ještě se ne- ohřál, když, vzav místrovi z přihrádky něco peněz, zmizel. Mistr oznámil to policii, ale dříve než tato mohla zahájiti po darebáčkovi pátrání, přišel tam sám a udával, že se dopustil u svého bývalého mistra žhářství. Protože zdá se, že hoch není duševně pří- četným, byl dán k soudu k pozorování lékařů. Kněz náhle zmizel z obce. Značné vzrušení způsobilo v obci Čechy u Prostějova na Moravě náhlé zmizení místního kooperátora P. Václ. Rutta. Týž opustil faru čechovskou, aniž by se byl s kým rozloučil, uzavřev svoji světnici. Nikdo neviděl ho ani odcházeti z obce; kromě toho se soudí, že by při sdílné své povaze jistě někomu o svém odjezdu se zmínil. Panují obavy, že snad na procházce při- hodilo se mu nějaké neštěstí.
Němec Čestmírek Caesar Cyrilla Tománek P Václ Rutt Prostějov Brno Čechy u Prostějov Morava
5 article
— Párek, který kradl po höteloch peřiny. Poda- řený párek zlodějských milenců dopaden byl včera — jak se nám sděluje — v Rakovníku. Předehra k za- lčení stala se v úterý dopoledne dne 20. t. m., kdy do hötelu pana Šebesty přišel párek elegantně odě- ných lidiček, snad novomanželů neb milenců, kteř najali si pokoj v prvním patře za obnos 4 korun, jej ihned zaplatili. Pojedli v hotelu a po obědě odešli do pokoje; nikdo více se o ně nestaral a také po celé odpůldne nebylo jich k spatření. K večeru šla panská do jejich pokoje odestlat. Zaklepala, a když nikdo se neozval, vstoupila: Zůstala ale po škrinutí sirkou jako omráčena. Po pokoji to vypadalo, jako by se tu dralo peří a místo buclatých, načechraných peřin ležely na postelích jen sevrklé, prázdné převlaky a sýpky Po párku jako by se země propadla. Nikdo neviděl je odcházeli, natož s balíkem peří. Majitel hötelu pan Š. nemeškal a odebral se ihned na četnickou stanici, kde celý příběh udal četnickému závodčímu Frant.
Šebesta František Rakovník
6 article
Herdinovi, jenž společně s četníkem Novákem ne- prodleně zahájil pochůzku po ostatních hostincích a hětelích, správně předpokládaje, že páreček jen tak lacino Rakovník neopustí. Oba čelníci proběhli řadu hostinců, kde mají pokoje pro hosty, ale nikde neměli nocležníky. Až v hůtelu „Jeriově“. Tam re- feroval vrátný hotelu četníkům, že na tom a tom čísle pokoje jest nějaký mladý pán se svou paní. Při bliž- ších informacích domluvili se četníci s portýrem, že on má slabý knírek a ona je blondýnkou. Nápadná shoda okolností přiměla četníky, že osmělili se na dvéře „manželů“ v tak pozdní hodinu večerní poněkud nešetrně zaklepati, pozvavše si dříve k této návštěvě hůteliera pana Š., jenž je měl agnoskovati. Pan Š. byl mile překvapen a čelníci dle všeho také: páreček který chlěl si z hětelu Šebestova vzíti dopoledne na památku peří, byl v kleci. Místo do měkkých peřin pozvali si čelníci oba milence do svých kasáren, kde předložili jim před spaním několik důvěrných otázek
Herdin Novák Šebestův Rakovník
7 article
Týkaly se stáří, jména, zcela tak jako před oddavkami na faře. Mladý pán přiznal se, že se jmenuje Jindřich Kerner, že je 22léta stár, narozený v Poruci a patři do Hradečna u Slaného. Takto je prý kupeckým při- ručím bez zaměstnání. Jeho družka Pepička Horá- čkova jest poněkud starou pro svého amanta, nalé- zajíc se na prahu nebezpečné třicítky; pochází z Dry- sice u Vyškova na Moravě a byla za blahých dob damské posluhy číšnicí na různých místech. Čenných papírů ani průkazů u sebe neměli. Zatím co generálie jejich vyzvídány, došla i z hotelu „Jerie“ zvěsť, že i tam dal se nějaký červotoč do peřin. Milenci po zprávě tak kompromitující ani nepokusili se zapírati a přiznali „božskou“, sdělivše laskavě, že peří maji již uschováno v kufru v třelím hostinci u nádraži- Skutečně shledáno, že ani slůvka na této výpovědi nebylo lživým. Poškození odhadují si škodu, jež mohla jim býti způsobena, na 160 korun. Zatčení, kteří do- praveni byli k okresnímu soudu v Rakovníce do vyo šelřovací vazby, sdělili, že zamýšleli ranním vlakem zavítati do Prahy. Ovšem jejich návštěva ostražitostí četníků byla překažena. — Smutný konec „vynálezce“ perpelua mobile.
Kerner Pepička Horý Jerie Poruc Hradečno u Slaný Vyškov Morava Rakovník Praha
8 article
Jedním z pošelilců, kteří zabrali si do hlavy myšlen ku, že musí sestrojiti stroj věčně samočinně se po- hybující — perpetuum mobile — byl mezi mnohými jinými hodinářský mistr Tomáš Kruč z Hamrůu Smržovky. Ještě před několika léty trousily se v no- vinách v insertních částech listů prosby k lidumilům, za poskylnutí půjčky na zhotovení modelu oně po- Betilosti. Někdy žádal o půjčku slepec, pracující celý život na podivném mechanismu, k němuž mu prý ne- scházelo nic jiného než ještě nějakého cenného péra nebo kolečka, které si nemohl z vlastních prostředků zaopatřiti. Mezi těmilo vynálezci před delším časem vyskytalo se i jméno Kručovo. Dostal-li kdy na svůj model nějaké podpory, ovšem se neví. Jisto však že až do poslední doby se stále obíral svou fixní my- šlenkou a zhotovoval přístroje, jež ovšem nikdy v čin- nost neuvedl. Dařilo se mu s pokusy právě tak, jako vynálezcům řiditelných vzducholodí, jež spadly oby- čejně do vody, nebo vynálezcům podmořských lodí které opět vyletěly do povětří. I jemu scházelo už jen to poslední kolečko, aby prý stroj uveden byl v čin- nost; bohužel zdá se, že právě to scházející kolečko měl v hlavě... Zanechal docela svého hodinářského řemesla, které přece poskytovalo mu skrovné výživy a se strojem, který nosil na řemenu a jenž byl vlastně
Tomáš kručet Kručův Hamrů Smržovka
9 article
hračkou, představující pohybující se mlýnské kolo zalízení mlýnu, dva tři oláčející se panáčky, toulal se světem, zvláště v Podkrkonoší, živil se ukazováním svého přístroje, který točil klikou, jak říkal, jen pro- zatím, dokud nenajde ono poslední kolečko nebo péro které se svým otáčením samo bude natahovat. Platil všeobecně za tichého, neškodného blázna. Na svých toulkách v letě přespal na mezích a v lese, v zimě někde ve stodole a když nikde jinde přístřeší nenašel také ve stohu. Nocleh tento stal se mu dne 16. t. m osudným. Na večer bylo ještě snesitelné chladno když zalezl si na poli v okolí Harrachova do stohu uschovav si před tím až do prostředka vymlácene slámy ve voskovém plátně zabalený stroj. Přes noc však uhodil mráz a Kruč do rána zmrzl. Až přede- včírem psl, s nimiž majitel stohu vyšel si na pole mrtvolu jeho vyčenichali. Byla dopravena do umrlč komory nejbližší osady a po obdukci pochována. Tal skončil smulně „vynálezce“ perpetua. — Zapálil vlastní chalupu, aby se pomstil ženě.
Podkrkonoší Harrachov Tal
10 article
Děmon alkoholu štve někdy až k šíleným nápadům Dělník Jan Čáp z Krhové u Val. Meziříčí propadl spá- rům kořalky, až stižen byl nebezpečným delíriem Ve stavu naprosté nepříčetnosti prováděl rabiátské kousky, týral svoji ženu, která každodenně měla s ním výslupy, kdykoliv mu nedala těžce vydělaný groš n uhasení nezřízené žízně. Dne 17. t. m. přišel Čápv silně podnapilém stavu z práce domů; místo, aby ulehl, jak mu žena domlouvala, chtěl na ní peníze. aby mohl jíti do kořalny. Když se mu zdráhala vydati pár grošů, rozzuřil se, vyhrožoval ji zabitím a po- mstou. Konečně ale přece unaven, upadl ve spánek, z něhož se probudil až o půlnoci, kdy v hlavě mu zavířily opět myšlenky na pomstění se ženě. Tiše vstal oblékl se a vyšel na půdu, plnou slámy a sena. kde zapálil. Na lo seběhl po schůdkách dolů a utekl ze vsi. Chalupa krátce na to stála k nemalému zděšeni obyvatelstva v jednom plameni. Žena Čápová stěž za pomocí sousedů vynesla peřiny a několik kousků nábytků. Jinak vyhořela chalupa až do základů. Čáp který protoulal celou noc v polích, ráno přišel na četnické stanoviště ve Val. Meziříčí, kde se udal. uváděje jako motiv svého činu pomstu na vlastní — Náhlé úmrtí. Kočí drožky Jiří Palužák, 37 rok starý v Klnského třídě č. 10 na Smíchově bydlící, by včera v povážlivém stavu odvezen do všeobecné ne- mecnice, kde záhy potom zemřel. Mrtvola převezena Ho pathologického ústavu za účelem zjištění příčiny — Sebevražda vojína. Píše se nám z Brandýsa n. Lab. Václav Veselý, vojín dělostřeleckého pluku čís. 8, přišel z Prahy ke svým rodičům ve Vodo- chodech na návštěvu. Bvl velmi zasmušilý a rodi- ženě.
Čáp Palužák Veselá Krhová u Val Val Smíchov Brandýs Praha Voda
11 article
smrti. čům vyprávěl, že odjede do Bosny. Ráno časně odešel z domova a za nedlouho potom byl v zahradě u vodo- chodského mlýna nalezen oběšený. Sebevrah zane- chal dopis, v němž tvrdil, že týrání a nemilosrdně zacházení od představených dohnalo jej k sebevraždě Dopis ten byl odeslán sborovému velitelství v Praze — Nešfaslný pád s moterového vozu. Když mo- tcrový vůz elektrické dráhy tratě Smíchov— Holešovice včera před 11. hodinou dopol. příjel na konečnou sla- nici u Bělského třídy v Holešovicích, seskočil průvodčí Čeněk Höfer, bydlící v Žižkově, tak nešťastně s vozu, že upadl a utrpěl otřesení mozku, takže zůstal v bez- vědomí na dlažbě ležeti. Léku? p. dr. Koláb ze zá- chranné stanice zraněného odvezl v ambulančním voze do všeobecné nemocnice. — Oznámení o změnách držehností a pozemk u berního úřadu I. v Praze čp. 404—I. přijímati se budou dle uveřejněné vyhlášky berní správy ve dnech 3., 4. a 5. února v úřadních hodinách evidenč- ním úřadníkem. — Nárysy plánů pro novou budovu obchodní živnostenské komory pražské. Autorové nárysů plánů cenou nepoctěných, resp. nezakoupených se žádají, by si své projekty na dostatečnou legitimaci (vrácením stvrzenky) dali vyzvednouli v umělecko-průmyslověm museu v pátek, v sobotu a v úterý (dne 23., 24. a 27. ledna) mezi 10.—12. resp. 3.—5. hodinou. — Z Poděbrad. Při dnešní volbě do obecního představenstva královského komorního města Podě- brad zvoleni byli za starostu p. Josef Peták, statkář do městské rady pp. Vojtěch Kerhart. majitel parní píly. JUDr. Jan Kvíčala, advokát. Václav Čepek, ho- dinář a majitel domu, Jan Bylina, hötelier, Václav Hoblík, knihkupec, Frant. Janač, statká?.
Höfer doktor Koláb Peták Kerhart JUDr Kvíčala Čepek Jan bylina Hoblík František Bosna Praha Smíchov Holešovice Žižkov Poděbrady královský komorní město Poda
12 article
— Z Hobžovic u Slaného. (Dvě sebevraždy) Naše tichá obec byla v tomto měsíci na nejvýš roz- rušena dvěma událostmi, které mocně zasáhly v po- měry a společenský život v obci. V neděli 4. t. m. zastřelil se starosta a spolu nájemce velkostatku p Antonín Hořejší a 14 dní na to, 18. t. m., zastřelil se druhý vážený občan p. Antonín Hoblík, obchodník a druhdy jeden z nejzámožnějších rolníků v naší obci, který nešlastnými podniky přišel o celý statek a špatnými poměry dalšími o ostatek svého jmění. Ztrácíme v něm vzdělaného, svobodomyslného spolu- občana, upřímného obětavého přítele, muže, na kte- rého občanstvo celého okolí hledělo i v dobách, kdy jeho poměry finanční stále a stále klesaly, s úctou jakou si jako pravý poctivec získal a udržel. Příčinou zoufalého skutku obou těchto mužů byla finanční po- hroma, která na oba náhle přikvačila. — Loutková divadla. Stálé loutkově diva- dlo Nár. jednoty pošumavské „U tří kulí na Perštýně. Dnes se hraje o 5. hod. veselohra „Stra- šidlo v hrobce“ — Panorama „Gea“, Praha—II., Palackého ulice č. 15, vystavuje tento týden ve prospěch Národní jed- noty severočeské řadu 50 velezajímavých obrazů ze Zadní Indie. — Zátkova destillovaná sodová voda podávás nyní v mnohých kavárnách pražských na sklenice místo obyčejné pitně vody, což obecenstvu kavárny navštěvujícímu je velmi vhod, neboť voda tato pro- dává se levně, za 2, nejvýše za 4 haléře.
Hořejší Hoblík Zátkův Hobžovice u Slaný Perštýn Praha Palacký ulice Indie loutkový divadlo Panorama Gea II
13 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Conuslin a Vilém II. Z Berlína sdělují, že Coquelin měl včera zde rozmluvu s Vilémem II. Uvedl z ní vůči žurnalistům vedle řady dvorních ni- cotností a frásí též, že Vilém II. projevil potěšení, že může naslouchati opět »rozkošnému francouzskému jazyku«. Při tom připomněl Coquelin historku o ří- zení kapely Vilémem II. Na zámku Donaneschingen, kde byl on a Vilém II. hostmi knížete Fürstenberga. hovoříli všichni tři po lovu v zámečké siní a na ga- lerii hrála kapela kyrysníků. Náhle zvetll se Vilém II. vyběhl na galerii, vzal kapelníkovi taktovku z ruky a jal se skladbu, jež dle jeho mínění byla hrána příliš zvolna, říditi sám s živým temperamentem. Se- běhnuv pak dolů, děl Coquelinovi a knížeti: »Da jsem svým kyrysníkům lekci hudební. Je nejlíp udě- lati sám, co dlužno vůbec udělati.« = Kamenem do vlaku. Z Vídeňského No- věho Města se telefonuje: Do osobního vlaku jižní dráhy byl dnes v poledne hozen kámen, který rozbíl okno v kupé I. třídy a zranil hraběnku Har- rachovou na tváři. Po pachatelích se pátrá.
Vilém II Coquelin Fürstenberg Kamen Berlín Haro Donaneschingen
14 article
= Smělá loupež v Poli na Kavkaze. Přítel na- šeho listu, kapelník pan Hánek z Oděsy, zasilá nám pod tímto záhlavím zajímavou zprávu: »Do potijského erárního kaznačejstva (pokladního úřadu). kde se nalezalo kromě úřadníků ještě přes dvacei osob, vedralo se v 11 hodin dopoledne 6 ozbroje ných mužů, kteří s pokřikem »Stůjte na místě !« vy- střelili do stropu. Překvapením a strachem uděšeni zůslali přilomní nehybně státi na svých místech. Na to postavili se dva lupiči ke dveřím a stříleli do vzduchu, dva se vrhli na pokladníka a ostatní dva odnímali od některých z návštěvníků peníze. Kazna- čejsští úřadníci, ztrativše duchapřítomnost, vyskako vali s oken a schovávali se za nábytek. Dva ban- dité, kteří se vrhli na pokladníka, vyrvali mu z ru- kou kliče od pokladny a vybrali z ní všecbny pe- níze. Když sebrali i na stolku nalezající se drobné mince, chtěli uléci. V tom okamžiku však přiběbli výstřely upozorněni strážníci Osipov a Kačarov, kteří vidouce po schodech naproti nim jdoucí ozbrojené bandity, pochopili situaci a počali do nich střílet.
Hánek Osipov Kačarov Kavkaz
15 article
Kačarov ranil jednoho lupiče do nohy a Osipov střelil druhého do prsou, takže padl mrtev. Ostatním lupičům a raněnému podařilo se prchnout ke blízké řece, aniž by je kdo stíhal. Teprve pak byla vy- slána výprava tří strážníků a 15 vojínů s důstojní- kem v čele, která pustila se za tupiči po parniku avšak vrátila se s nepořízenou zpět. Po přehlíden pokladních knih a účiů shledalo se, že lupiči ulou- pili přes 38.000 rublů. Dle udání očitých svědků celá loupež udála se v pěti minutách. Zastřelený bandita jmenuje se Krištof Kučulij a byl (rodákem vesnice Lesa, ožurgelského okresu. = Požár na lodi. Z Paříže, 21. ledna. (C - B Včerejším požárem na poštovním parníku »La Tou- raine« bvia způsobena škoda asi 2 mill. fr. = Zemětřesení v Tiílisu. Z Tiflisu telegrafuj korresp. kancelář, že ve středu krátce po 2. hodině ranní bylo tam pozorováno slabé zemětřesení.
Kačarov Osipov Krištof Kučulij Paříž Tiflis
16 article Z literatury.
Z literatury. Ankety. 52—. Renard, jenž ve své knize o vědecké mothodě literárního studia došel asi nejdále v podrobném zkoumání autora a díla jeho na základě theorie o vlivu prostředí, cituje v řadě různých method, jichž má být systematicky užito, také bezprostřední zkoumání autora sa- mého. Cituje pokusy, které v tom směru byly již konány ve Francii, ale sám neslibujes mnoho od této, trochu příliš do krajnosti hnané vědeckosti. Našlo se několik autorů, kteří ne- chali se trpělivě vážit, proklepávat, vyptávat vzhledem ku prozkoumání svého tělesného i du- ševního stavu před prací, po práci, na pro cházce, ve spánku atd. Zolův lékař činil ob sáhlá pozorování a plnil ciframi své zápisky ale, Renard sám přiznává, pro literaturu z toho mnoho nevyplynulo užitečného. Takové čisté in- dividuální zkoumání vyjímá se sice velmi dobř jako článek v řetěze postulátů, stanovených pře- dem vědeckou methodou, ale nutnost jeho jes patrnější v systému než v praxi. Bylo-li však upuštěno od takových příliš vytheoretisovaných pokusů, není tím ještě ře- čeno, že bychom nemohli dotazem neb pozoro- váním, zvláště je-li provozováno za určitým, pře- dem stanoveným účelem, nabýti poznatků pr způsob tvoření i pro charakter jednotlivých au- torů zajímavých a vědecky užitečných. Sbíráme-li dnes v potu tváře v archivech a knihovnách kde jaký drobounký detail ze života a tvoření mrtvých básníků, proč bychom nemohli v tom
Renard Zolův Francie
17 article
směru uspořit potomstvu práci a pak sami té se poučit snadno a podrobněji o tom, co za pa- desát let snad již marně a často se zájmem by- chom vyhledávali. Ankety jsou na takové vyhledávání jak stvořeny. Určíte si thema, pošlete ho ve formě otázky po těch adresách, jež se v če ském tisku vyskytují pod tituly knížek, článků básní a v krátce máte ke studiu materiálu hoj nost. Ovšem jde o to, aby thema zajímalo ty kteří o něm mají psáti a pak, aby tazatel mě k otázce právo. MUDr. V. Walter našel takové thema a od- povědi, z nichž ukázky zatím otiskl v časopise Zdraví, svědčí, že vzbudil u našich autorů zá jem. Plal se jich, co soudí o účineích taháku na práci duševní? Šlo mu při tom así přede vším o to, aby nabyl úsudků o thematu samém při tom však jeho dotazník mimoděk skýtá ma teriál nejen lékaři, studujíeímu otravu nikolinem. ale též literárnímu historikovi, jenž v různých odpovědech na totéž thema najde k charakteri stice odpovídajících hojně materiálu tím význa- čnějšího, že připouští bezprostřední, přesné srovnávání. Škoda že to, co tazatel otiskuje jsou po většině jen výtahy, resumé z dopisů mu zaslaných, v nichž sice základní nálada pi satelova je zachycena tak, že vycitite i klidnou energii odříkání u jednoho, strojený pathetický odpor vůči kuřákům u druhého, přesné, metho- dické pozorování u jiného — i dotěrnou skrom nost z několika jinde zas citovaných řádek, ale přece té druhé stránce, charakteristice povah, vyhověl by dolazník lépe, kdyby byl úplným protokolem.
MUDr Walter
18 article
Přes to však, že anketa je jistě prostředek cenný a užitečný, dovede li k jedné neb dvěma otázkám — škoda, že zde vliv alkoholu nebyl též pojat v dotaz — svésti interes velké části spisovatelské obce, je otázka, zdali častějším užíváním neztratil by na svě ceně. Bylo by m téžko, užiti ho několikráte po sobě a rozšířiti dotazník i na jiná pole. Systematická práce by se tu asi stěží potkala s výsledkem; v cizině mají o tom již zkušenost, a jedná-li se o an ketu, je to pravidelně otázka modní, časová, zajímující soudobné i široké vrstvy, klerou žur nály, redakce atd. předkládají literárním veliči nám k vyjádření. Pokus páně Waltrův je zajímavý tím, že nenese známky této sensačnosti a přes to ne minul se s úspěchem. Neškodilo by učinit poku širší a systematičtější.
Waltrův
19 article
České spisy. *Antonín Klášterský: Gestou podl mole. Verše. Družstvo Máje. 1902. Jen první oddíl je z dojmů moře skutečného, vše ostatní je z moře zivota. „Moře vod se náhle mění mi v celé moře živola. Tyto básně „z plavby žitím“, skládány v klidu přístavního zátiší, jsou hlavním obsahém knihy. Bá- sník šel po stopách v duší vrytých, v lichě resignaci a měkkém citu smíření i díků za vše, za dary i ztrály- Podává skromný, ale pevně sebevědomí účet své žni Nejlepší kořist dávají drobné nálady toužebné j Oblaka, Při západu, Vžny na večer a j. všecky písné „U rybníka“, a zvláště „Padala hvězda“ ozdob knihy. Lásky plnou duši a upřímné city rodinné vy- jadřuje cuklus „Památce mé báby“. Nejlepší je č. ViI V ostatních mnoho prosy a jsou zájmu příliš sou- kromého. Všeobecně lidsky jímavější jsou básně, tý- kající se samého autova, jeho poměrů, názorů, minu- lých bolů a přítomných nadějí. „Moje mince“ je z těch osobních nejvýznamnější. Sebevědomě mužné, ale pravdivé slovo „jsem pregéř poctivý“. Reflexi není mnoho. Pěkná je v básni „Obraz“: Každý umělec i duch je stupeň lidstva k metám hvězdným. Mohut nější je Velké kolo, reflexe sociologická. — Z básní o moři samém nevyniká žádná, ale jsou v menšině
Antonín Láska
20 article
Vbk a sympatický dojem knihy tím netrpí. * Karel Rožek: Zbylečný život. Román. Nákl. časopisu „Srdce“ v Žamberku. 1902. Cena 2 K Otakar Záleský byl muž tělesně znelvořený. Ne doufal proto ve štěstí manželské, ač po něm toužil. Pokládal se za ubohého a vyloučeného ze všelikých radostí, tím spíše, že byl jen chudým chemikem v to- várně. A byla zase jiná duše podobných nálad, Anna. učitelka, která také žila, myslila lak totiž, bezradost- ným životem odstrčených. I řekla si v jeho přítom- nosti: „Což není i ten můj život zbylečným? Vycho- vávám děti, ano, ale jen pro výživu. Učitelům je jinak ti mají při tom rodinu. U mne by to bylo nemrav- ností, míti rodinu a pohoršením společnosti.“ Pojala ji touha prchnouti z těch samot a jíti v náruč muže.
Rožek Záleský Anna Žamberk Vycho
21 article
Nemá-li milovaného, půjde k nemilovanému jako dobrovolná obět. Stalo se. Ale hrůza důsledků se dostavila. Protivil se jí život intimně manželskýs mužem fysicky ubohým a když se přemohla, trápila se theoriemi o dědičnosti a strachem před smutným životem dětí mrzáků. Z toho dostala se i do rozporu s vírou v Boha a byla zcela nešťastna. Zemře při porodu a hle, děcko je zcela zdravé. Nešťastná matka se sama předčasně zahubila jedem. Vyznala před smrtí, že ji „zničily theorie a myšlenky oněch vel- kých lidí“ atd. V románě se mnoho ideologisuje theoretisuje. A vyvstaly místo jedné ideje hlavní dvě: problém soužití s manželem, vzbuzujícím fysický odpor a problém boje mezi virou náboženskou a vírou v učené theorie. Láska mateřská se při tom ani ne- připočílává. Problém první není rozřešen, jenom l- čení jeho skončeno, ježto nastal brzy druhý. Tu je těžký úkol psycholozický, jehož provedení ani potě- šili ani umění prospěti nemůže, není-li založeno na hluboké znalosti skulečného dění duševníhoa na prostředcích lakové dění skutečné a poznané zobraziti tak, jakoby skutečné bylo. Ať autor sku- tečnost poznal nebo nepoznal, zde o lo jde, říci, žee měl vymítiti všelikou stopu umělé mašinerie psy- chologické, kde to hřmotí a vrže, kde nepracuje sama duše, ale kde autor jako při experimentu duši rozkládá, vykládá, poučuje ald.
Láska
22 article
Poslední třetina díla vyniká značně nad druhou a zvláště nad první, a vyníká i vůbec, a to pravdi- vostí líčení pathologického a poeličností i silou cito- vou. Ten konec zachraňuje knihu, a byl by zachrá- něn i román bezodkladnou opravou: celý začátek je zhola zbytečný, nudně povídavý, a co nejhoršího. plný strašlivých chyb stilistických (str. 10 až 21). Pak už je stále lépe, jakoby se byl autor do českého ducha zapomenutého zase vepsal. Jen tu a tam leccos vázne. Na př. touha po založení m. touha založiti si, nechutný germanism „činit námahu“ m. namáhati Vbk.
23 article
* Kara Ben Jehuda: Chudé ozeni. Smě žalu, humoru, satiry a ironie. Šaškova Morav. bib 89. 1902. Za 1 K. Označení knihy „směs žalu, humoru“ atd. už sa mo nabádá ke čtení. Konečně tedy přece ještě literát který má jiné věci na starosti, než lásky bol, svou vlastní osobičku a pouhou zábavu. Autor chce zvláště dobro a pravdu, totiž dobrc poučením rozumu a dojmutím cilu. Forma jest mu právě jen prostředkem, proto je tak stručný a úsečný. Nechce mleti na prázdno. Pozoruje zevní svět, zvláště přírodu, abstrahuje a nalézá hojné vztahy mezi zjevy jejími a životem lidským. Tak pracuje jako bajkář Anebo pozoruje život, rozjímá o něm a nalézá pro své objevené pravdy vhodnou formu ve skutečnosti. Tu pracuje jako parabolista, nebo rozjímavý pocta. Život a lidi miluje, nalézá i v maličkostech tolik významu a proto je i humoristou. Jsou tu stručně označené životní pravdy, někdy bolně elegické (když se hlásí mládí a láska o své prá- vo, nemáme kdy; v stáří je voláme, ale pozdě. Pyšné květy radostí záhy zhynou, chudobky jen člověku jsou věrny; jindy klidně rozumové (jako k úrodě žita je potřebí větru, lak i ko zdaru lidské činnosti je bouře a pod
ben Jehuda Šaškův Morava
24 article
a pohybu třeba), jindy trpce ironické (konec přesyce- nosti života je provaz) nebo satirické (novým prou- dům se kapři vyhýbají, tak i hnilobně a líně duše lidské). Místy vystupuje v popředí živel poetický (Vyčkávání, Tři struny), jindy více allegorie poučná (Mythus, Smrt na cestách). Nejsilněji působí jak prav- dou tak citem autor tam, kde ukazuje obrázek prostě ze živola vzalý. Tak jímá v oddíle I. nejvíce jemno- citné „Odpustte!“ a drastický „Vpád vzduchu a svě- tla“. Četné humoresky jsou vesměs dobré, při většině až líto, že jsou tak příliš krátké. Některé satiry jsou slabé j. Návštěva u Mecenáše. Autor je i dobrý stylista. Líčí a vypravuje pout vě, řečí příjemnou a správnou, což je dnes také skoro už vzácností. To „Chudé osení“ je tedy literatuře vítáno. Vbk * Frant. B. Hamáček: Vzpoura a zma Román. Jindř. Steinhauser, Praha—Žižkov. 1902. Za K 1.20. „Román člověka nového století“ praví titul mno- hoslibně. Oba dva díly jen na 118 maličkých stránek To je příliš stručné na román takového obsahu, A vskutku to ani román není. Napřed kus denníku, v němž se vyličují dojmy z cest, a ta partie jedině má jakousi cenu a zajímavost, neboť je patrno, že jeto skutečný denník skutečného člověka, jimž jest nej- spíše aulor sám. Z tohoto skutečného člověka zbude pro vlastní povídku jen málo. Vymyšlený hrdinaje loutka, kterou autor vystrojil, aby na ní demonstroval své theorie.
František B Hamáček Jindřichův Steinhauser Odpustte Praha Žižkov
25 article
Tento „hrdina“, jak jej autor sám stále jmenuje, nezajímá tolik, jako sám autor, vlastně jeho theorie. Pravi, že četl Spinozu, Schoppenhauera, Nietzsche. Tolstoje atd., t. j. nahromadil v hlavě čtením spoustu médních filosolif, jež filosoficky nepojal, nýbrž jen obecně sociálně, jich nahromaděnou energií pak by podnícen k činnému vystoupení literárně-apoštol- skému. Má ideu, že svět nezahyne kosmickým mecha- nismem, ale zkázyplnými prostředky lidskými. Když totiž všecko lidstvo víra opustí, vzbouří se davy pra- covní proti bohatým a mocným, zapálí jejich alumi- niové a skleněné paláce, ale když ohrožení dostoup vrchu, vyhodí měšťanosta světového veleměsta všecko do povětří, a účinek té třaskaviny XX. století, dirant- molu, bude takový, že se rozpadne země a vesmír sám se shroutí. Aby se lo nestalo, je třeba, aby lidě věřili. Ale nikoli všickni, jen ti jistí, nebezpeční churaví ve své slabosti. Neboť takoví když nevěři tedy snadno zoufají, a pak je zle. Ale druhý druh lidí titáni, ti si mohou nevěřit, jim je vlastně nevěr jen nutností, neboť nevěra je vzpoura, a co je titán beze vzpoury? Ale nové je, že tito titání si mají ne- chat svou vzpouru a svou nevěru pro sebe jen a ne- kazit jiných lidl. To hlásat a příkladem varovat, přichází auton „Vzpoury a zmaru“. Úmysl má, zdá se opravdu. zcela vážný a vůli nejlepší, a to je důved, že o knize jeho vážně rozprávíme.
Spinoza Schoppenhauer Nietzsche Tolstoj
26 article
Titána nevěrce zobrazil v Jiřím Zemanu, patrně „člověku nového stoleti“. S tímto hrdinou se přihodil autoru omyl. Kletba té prapodivné zásady, kterou vyslovuje z počátku, že totiž staví své dílo jedině na myšlence, a nijak neuznává formu za hlavní věc. Ale brzy potom si sám vyznává, že vyobrazil Jiřího Ze- mana „plasticky“. Omyly a nedorozumění všude. Hlavní omyl je, že ten hrdina, jenž má být veliký duchem, a jenž na konec mluví pathosem a posou jako Zarathustra, je prasměšný človíček, velmi často protivný chlap. Domnívá se o sobě, že „bral lidem víru“, a zatím ho dělníci, když jim kázal o říši „Krá- sy, umění a vědy“, vyhodili, němečtí sedláci jen v opi- losti ho vyslechli, a nezbyla mu kořist, než jedno děvče, a to bylo hloupě. Žalostná kariéra titánskáo Kdyby byl chtěl autor titánství karrikaturou udělat směšným a směšností tou nemožným, nebylo šťast- nější cesty, než tu, kterou zvolil. Nechtěl, ale přece tak učinil. Tím svou nešťast- nou ideu a lheorii také šťastně odpravil. Requiescatí Jiného nezasloužila. Tím nechí i skončena tato první autorova doba dobrodružného ideologisování. „Den- nik“ a mnohá místa náladových popisů v knižce svěd- čí o možném pokroku literárním. Pereat Gustavus titánský snílek, nascatur Conradusl Vbk.
Titán Zeman Jiří z Pereat Gustavus Conradusl Vbk
27 article
Z českých listá.
28 article
* »Český časopis historický«, jenž přes svou obsažnost a cennost byl nucen ke zna- čným obělem hmotným, jen aby se udržel, počíná svůj devátý ročník ve znamení literatury. Vedle No- votného kritiky Bachmannových »Dějin českýche přináší první číslo podrobnou studii o zajímavé ka pitole »z velmi řídkých styků česko-ruskýche neb chceme-li »husitsko pravoslavných«, totiž o po bytu br. Jana Rokyty u cara Ivana Hroz ného«, kterou napsal J. Bidlo. Mimo to F. Táborský má obšírnější článek »Počátky novočeské poesie za vlivu klassicismu«. Navazuje na předešlý článek téhož titulu, jenž jednal o vlastenecké působnosti Scli ön- feldově v druhé polovině 18. věku a sbrnuje — aby- chom nezabíhali příliš do podrobností zajímavéh článku — výsledek své práce tím, že podal nový důkaz pro kontinuítu ve vývoji novočeské literatury že osvěluje případněji a určitěji postavu nedoceně- ného buditele Schönfelda, hnutí obnovné již z roku 1775 a jeho liferární výsledky.
Bachmannův Rokyta Ivan J Bidlo Táborský Schönfeld
29 article
* »Živa« má pozoruhodný článek o »Fedrování vědy«. Je v něm stručná, ale význačná chara kteri- stika vědecké práce universit německých, anglických amerických a několik upřímných slov, které správně ovětlují podivnou ochotu vlády k vědeckým potře bám rakouských universit. O universitách amerických praví redaktor, že ty millionové nadace, jimiž se denní zprávy novin hemží, nejsou vždy na prospěch skutečné vědy. Ukazuje na neúctu ku práci vědecké. na převahu extense a popularisace vědy nad sku- tečně vědeckou prací v Americe. Česká universita, jejíž professoři nalézají v cizině uznání, nejen že nemá takových millionových darů — ale čtěte *... úřad nam vykláda své zásluhy, že dal prorazili zeď a spojil dva pokojíky v jeden špatný sál, my nemůžeme vymoci slušnou sborovnu, ani osvěllení příměřené po chodbách a dvorech Klementina, jes to veliká afféra dostat Auerovy hořáky do sálu, cot teprve tisíc korun na nezbytné potřeby toho kterého ústavu...« Patrno, že nadbytkem peněz nehrozí naší universitě na vědeckosti žádná újma.
Živa Auerův Amerika Český univerzita Klementinum
30 article
*V »Českém Lidu« otiskuje redaktorČ Zíbrt Národní písně sebrané od Jana Jeníka z Bratřic na sklonku XVIII. věku — pro studium lidové písně české materiál jistě cenný. Ostatně hojně lite- rárního materiálu i ukázka z moravských pověsti F. Bartoše. * »Česká Mysl« otiskuje řeč prof. Hostin- ského »Za prof. drem. J. Durdíkem«, pronesenou na slavnostní schůzi Filosofické jednoty. Jest litovati, že přednáška, neoznamovaná nijakou, u nás dnes tak obvyklou reklamou, netěšila se té pozornosti širšího obecenstva, jaké zasluhovala. Durdík po mnoho let vedl u nás v literatuře i umění vál né slovo, a dnes po smrti jeho je na čase, uvážiti ob- jektivně jeho vliv a význam. Přednáška Hostinského, stručná a případná, vyhovuje úkolu tomu dokonale a otisk její z »České Mysli« zasluhoval by roz- šiření! Čtenář.
Zíbrt Jan Jeník F Bartoš doktor J Durdík Durdík Bratřice Český mysl
31 article
* V »Časopise pro veřejné zčravotnicivi« čteme v úvaze »Kopaná« pozoruhodná slova hygienika: »Musíme všemi možnými prostředky omezovati cho- robnou vášeň mládeže při »kopané« a snažiti se působit k tomu, aby pěstování této hry jako sportu bylo zabráněno a dospělejší mládež aby pěstovala kopanou jen vedle jiných her jako hru hybnou.« Ze slovanekých listů. * Feministický svět ruský vzrušila nedávno stat pí. Cebrikové »Hc ce econ 0p0ai BOcaranin«. Spisovatelka dovozuje, že nynější vychování ženy ve škole i v rodině je pochybené. Argumenty jej nejsou zcela nové, ale seskupení není nezajímavo- Dělí ženy na čtyři typy, k jakým domácí i školské vychování důsledně vede. Prvním typem jsou ženy něžné, milující, jež mohou zbožňovati každého muže není-li zrovna mrzákem. Hezký, hodný muž musí podle nich míti následující vlastnosti: nesmí být opiicem, zhýřilcem, hráčem, žárlivcem, slovem nesmí míti jediného nedostatku, překážejícího pohodlía klidu ženy. Jsou při tom i kladné požadavky: prosto- srdečnost a poctivost, aspoň tolik, aby před veřej- ností byl pokoj. Vzdělání je vedlejší, jen když ne- ukazují na hloupost prstem... Druhým typem jsou ženy praktické: něžnosti a oddanosti bys u nich marně hledal, ale sňatek jest jejich kariérou. Třet typ představují blouznilky, romantické hlavinky, my- slící, že život jest věčný svátek a nekonečné opako- vání něžných scén z románů. A konečně čtvrtý typ — dámy nemající úzkého kodexu mravního, který uznavají typy předešlé. Muž je pro ně firmou, aby skrývaly svojí rozmařilost, děti jsou jim břemenem.
Cebriková Hc
32 article
Těmto typům žen odpovídají i typy matek. Ženy prvního typu bývají matkami s opičí láskou k dětem. Jsou to matky samice. Potřebují jen, aby dítě bylo živo, zdrávo... Ženy druhého typu vychovávají děti s praktického stanoviska a jejich kariéra je zárukou pohodli matčina. Nikdo nedovede tak výmluvně mlu- viti o povinnosti dělí, jako tyto matky. Jsou vykoři- sťovatelkami dětí svých právě tak, jako svých mužů, bratři, přibuzných Zeny třetího typu unášejí se ideá- lem matky, věnující dětem život, jest to útěcha, při- cházející po zklamání v lásce a v manželství. Z po- čátku vrhají se ohnivě učiti se všemu, co se jim zdá potřebným, ale zápal brzo chladne, neboť těžký zápas se skutečností není pro romantické blou- znilky... Pro ženy čtvrtého typu jsou děti, pokud jsou zábavnými a rozlomilými caparty — prostřed- kem koketovati mateřskou láskou, ale když dorůstají, stávají se nepohodlnými, schovavají se do odlehlých pokojů, neboť jsou živým svědectvím matčiných let. ..
33 article
Kolik dívek, táže se spisovatelka dále, provda se proto, že cítí povolání pro život rodinný, že v po- vinnostech rodinných vidi cíl svého života? Všední človiček osobní štěstí klade na první místo, užitek, jaký může přiněsti, je pro něho vedlejší. A dosavadní ženské vychování nečiní ničeho, aby toto štěstía tento užilek šly ruku v ruce. * P. Lugakovskij podjal se záslužné práce — seznámiti s ruskými překlady v literatuře polské. První sešit jeho publikace věnován jej Gogolovi. První polský překlad z Gogola objevil se v r. 1843 v »Jutrzence«, nadšeného slavolila a přítele našich tehdejších buditelů, Dubrowského. »Mrtvé duše«, »Taras Bulba« a »Revisor« přeloženy byly poprvé rovněž před r. 1850. R. 1865 objevil se v »Klosech nepodepsaný plagiát Gogolových »Starosvětských po- měščíků« s názvem »Matžeňstwo starej daty«. Ostatně stejná věc stala se okolo roku 1855 s Gogolovými »Mrtvými dušemi« — v Anglii. Polský plagiátor se hájil, že práce jeho je původní, ale má jen podob- nou látku; látky té užili prý ostatně také jiní rustí spisovatelé, jako Gončarov a Grigorovič. Knižka oplývá hojnými zprávami. Slavjanin.
Lugakovskij Gogol Dubrowski Bulba Klose Gogolův Gončarov Grigorovič Knižek Gogolův Anglie Matžeňstwo
35 article
* »Časopis Moravského Musea zemského«. Vy- dává Morávská Musejní Společnost. Redas toři proí. Frt. Rypáček a dr. Fr. Šujan. Ročník III. v Brně, 1903. *»Sborník české společnosti zeměvědné«, redi- govaný drem. Jinarichem Metelkou, ukončil pravě svůj VIII. ročník. Obšírnějším článkem botanicko- geografickým »Údoli vltavské mezi kamýkem a Zví- kovem« od Karla Domína. Nakladem »České spo- lečnosti zeměvědné«. * »Slovenské Pohlady. Časopis zábavno-poučný. Redaktor a vydavatel Josef Škultéty. Roč. XXIIl. V Turč. Sv. Martině, 1903. * »Sborník Musealnej Slovenskej zpolečnostie. Ročn. VII., sv. II. V Ture. Sv. Martině, 190z. Ná- kladem vlastním. * Vácslav Bělinský: »Z dob minnlýcha přítomných«. Dvě črty ku programu katolické mo- derny. V Olomouci. Nákladem Kramíry a Procházky. r. 1902. * »Rusko-Český Slovník«. Sestavil Vladisl. Škor- pil. V Praze. Ses. 1. Nakladem J. Outy * »Stará a nová výměra pozemků«. Sestavil Jan Horňanský, uč. z Pečkova. Premie časopisu »Milotický Hospodář« v Miloticích u Hranie. * »Dějiny Umění Národa Českého«. Napsal Ferd. J. Lehner. S iliostracemi a barvotisky. V Praze, 1902. Nákladem »Uniee. * Boženy Němcové »Babička«. Jubilejní ozdobné vydáni. Nákladem »Unie« v Praze, 1902. * »Lidové rozpravy lékařské« č. 1. Dra. VI. Sla- víka: »O náhlé smrti, její příčinách a ochraně«, Seš. 2. Dra. L. Čecha: »Poučen o tyfu bříšním«, V Praze, 1903. Nákladem vlastním.
Rypáček doktor František Šujan Jinarich Metelka Domín Škultéty Bělinský Kramíra Procházka Jan horňanský Pečkův J Lehner Němcová L Čecho Brno svazek . Martin Olomouc Rusko Praha Milotice Český spo slovenský Pohlady svatý . II
36 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes j- první pohostinska hra proslulé pěvkyně vlašské slč. Alice Cucini v Meyerbeerově opeře »Prorok«, v níž zpívá velikou partii Fides. Umělkyně zpívala včera na zkoušce k dnešnímu představení a vzbudila opravdový úžas svým překrásným, obsáhlým a ve všech polohách vyrovnaným hlasem, jejž ovládá nevídanou mistrností, takže každé pohostinské vy- stoupení této veliké pěvkyně bude obecenstvu Národ- ního divadla skutečným svátkem. Ostatní hlavní role mají slč. Bobkova a pp. Figar. Krössing, Viktorin, Pollert, Šír a Polák. Dnešní představení, jež řídí kapelník pan Anger, je mimo předplacení. Slč. Alice Cucini vystoupí podruhé pozejtří v neděli večer ve Verdiově opeře »Aida« jako Amneris. Zároveň s ní zpívati bude pohostinsku partii Rhadama člen c. k. dvorni opery ve Vídni pan Olakar Mařák. Také toto představení bude mimo předplacení a vydávati se budou k němu zaznamenaná místa již zejtra o 8. hod. ranní. Na pondělí určena jest jediná po- hostinská hra c. k. komorního pěvce Frana Na- vala, jenž zpívati bude titulní partii Massenetovy opery »Werther«. Přihlášky k tomuto předslavení, jež bude rovněž mimo předplacení, přijímá denní pokladna divadelní. Zejtra opakuje se poprvé Ernstova komedie »Spravedlnost«. Na neděli odpoledne určena je Shakespearova tragedie »Romeo Julie«, jejíž představení počne již o půl 3. hod. odpol. K provozování v Národním divadle přijato bylo čtyřaktové drama »Červ« od Karla Rožka.
Cucini Bobkův Figar Krössing Viktorin Pollert Šír Polák Anger Aida Amneris Olakar Mařák Fran Massenetův Werther Ernstův Shakespearův Rožek Vídeň národní divadlo Meyerbeerův opera Verdiov opera Romeo Julie
37 article
+ Lidové divadlo »Urania« v VII. čásli Prahy. Dnes dává se poprvé Šmahova tříaktová komedie »Zlato«, jež byla sice už davána v Národním divadie, avšak autorem nově přepracována jest dnešním pro- vedením skutečně novinkou. V hlavních úlohách hrají dámy: slč. Bitermanova, Vejvodova a pp. Če- kanský, Kovář. Počepický, Šípek. Začátek o 7. hod. več. Po divadle jest dostatečný počet vozů elektrické dráhy. + Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes jest první reprisa vynikajícího dramatu Marca Pragy »Počestné dívky«. (Le vergini.) + Pišlěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční ceny »Královna a její milostník«, drama o 5 jedn. od V. Huga. Zejtra je »Strýček ferina«. Připravuje se pro příští neděli »Tajný kabinet,
Šmahův Bitermanův Vejvodův Počepický Šípek Marc Praga Král Hug Praha lidový divadlo smíchovský divadlo Pišlěkovo lidový divadlo
38 article Hudba.
Hudba. + Koncert spolku českých žurnalistů koná s již zejtra v 7 hod. več. v Rudolfinu. V dopisu včera došlém sděluje p. Naval, že místo Zajcovy serenády zpívati bude arii »Un aura amorosa« z Mozartovy opery »Cosi fan tutte«. Nejpřednějšími kritiky bylo uznáno, že piega tato a arie v »Bílé paní« jsou nej- skvostnějšími květy zářivého zpěvu slavného teno- risty. Uchvátil-li Naval u nás dosud nejvíce svým Wertherem, získá si zajisté ještě většího obdivu před- nesem arie z opery Mozartovy, v jejímž mistrném podání, plném kouzla a půvabu, dosud nikým nebyl předstížen. Vzhledem k této změně v programu Na- valově jest pořad koncertu následující: 1. Dr. Ant. Dvořák: a) Valčík z A-dur, b) Valčík z Didur, c) B. Smetana: Polka, II. věta ze smyčcového kvartetta »Z mého živola« (smyčeové kvar- teto); 2. Puccini: »Che gelida manira«, ari z op. »Bohěme« (Fran Naval); 3. a) J. S. Bach: Sarabanda pro violu d'amour solo, b) J. Suk: Adagio z op. 12 s prův. klavíru (R. Reissig. u klavíru p. K. Pospíšil); 4. Em. Chvála: Klavírní kvintetto (rukopisná novinka), klavírní part hraje prof. K. Hofí- meřster); 5. a) Risto Savin: »Javor in lipa«, b) dr. Ant. Dvořák: »Když mne stará matka«, c) Vl. Želeúski: Jankova dumka z op. »Janek« (Fran Naval); 6. a) J. M. Leclalr: (1697) Allegro, b) Ed. Lalo: Chants russes (R. Reissi g): 7. W. A. Mozart: »Un aura amorosa«, arie z opery »Cosi fan tutte« (Fran Naval). Zbývající listky v cenách 1—6 K mají ještě v prodeji pp.: F. A Urbánek, B. Lantner a Mojmír Urbánek. + Ke koncertům pí. Gorlenko-Doliny v Če- chách a na Moravé. Slovutná tato umělkyně ruská, jež za svého loňského pobytu v Čechách a na Mo- ravě stala se v pravém slova smyslu miláčkem našl
Zajcův Mozartův doktor Antonín Dvořák Valčík Puccini Che Bohout Fran Bach J Suk R Reissig K Pospíšil K Hofí Savin Jankův Leclalr R Reiss Mozart Urbánek B Lantner Gorlenko Dolina Rudolfinum Čechy z Adur Chant russes