ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 49208710-70f1-11dc-b357-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 44, person 79, org 5, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXI
2 masthead
V Praze, v pátek dne 23. ledna 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 23.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se- v Praze v adminislrnni na přele na čtvrt lela . . . . 6 K — s dvojí donáškou a mlat Ba ětnt lata. . . 7 K 50 ve filialkáchí na něie . . . . . . 2 K 30k Fešteu: n r la. . . . 9 k a s črojí slailkou na měe ta. . . k
Praha
5 article Před bojem o brannou předlohu.
Před bojem o brannou předlohu. Co se vleče neuteče! Od června lonského roku, kdy delegace uhersko-rakouské povolily tehdejšímu ministru vojenství bar. Krieghammrovi důtklivě požadovaných 38 millionů K na poři zení nových houfnic a horských děl, kruší mysl národův starost z nových oběti na krvi a stat- cích, jichž bude na nich jako nezbytnou nut- nost pro bezpeči říše žádati do roka a dne správa vojenská. Podzimem již zhoustnul ten slín v mrak prvé předlohy Kriegham mrovy pradký a jednomyslný odpor Maďarův dovedi sice onen mrak ze dne 16. října zapudit, leč jen na okamžik. Po třech nedělích byl tu pan Krieghamme již opět s novým »opraveným« vydáním branné předlohy a dnes má parlament cislajtánský po těšení oddati se prvnímu čtení této zajímavé no velly . .. Dlužno si za tou příčinou oživiti na mysl pikantní obsah její: Až do dnes odvádí se k řadovém vojsku v celém mocnářství habsburském ročně 103.100 nováčků, a sice v Cisl aj tanii 59.024, v zemích koruny u her sko 44.076 mužů. Dále k zemské obran v Cislajtanii: 10.000 mužů, v Uhrách k hon vedům 12.000 m. Konečně k náhradn reservé v Cislajtanii (povolávané jen k 8ne- délnímu cvičení v roce) 14.450 m., v Uhrách 8550 m.
Maďarův Krieghamme Uhry Cislajtanie
6 article
Nová branná předloha ze dne5. listopadu m. r. — poslední to odkaz páně Krieghammrův národům rakouským — poža- duje však pro letošní odvod k řado- vému vojsku v Cislajtanii neméně než 71.562 rekrutův (tedy o 12 538 v íce proti dosavadní rekrutýrce), v Uhrách 53.438 mužů (tedy o 9362 m. více); dále ku zemské obraně vCislajtani i: 14.500 mužů (tedy o 4500 více); vUhrách 15 000 honvedů (tedy o 3000 m. více). Konečně ná- hradních záložníků v Cislajt anii jako posud 11.450 mužů, ale z těch má bý 3435 přidržáno ne pouze ku osmineděl- nímu evičení, alebrž ke službě jedno- roční, dvou- a tříleté, jelikož každým rokem jedna třetina z nich má býti puštěna domů. Stejně v Uhrách z 8550 záložník náhradních má jich 2565 býti stíženo trvalou službou vojenskou.
Krieghammrův Uhry
7 article
Tyto nové oběti na krvi a statcích prý mají národové rakouští pro bezpečnost svých vlastí nelakomě položit, dovozují officiosové, neboť Rakousko prý oproti jiným sousedním státům zůstalo co do četnosti své branné sily v posledních desítiletích značně pozadu. U po- měru vzrůstu lidnatosti své mělo prý by odvá- děti ročně o 36.370 m. nad posavadní stav, vo jenská správa však se prozatím spokojuje se zvýšením roční rekrutýrky pouze o 22.000 mužů. Není-liž prý to dosti šetrný a skrovný počátek? tázal se 10. listopadu m. r. ma- darský ministr honvedů Fejerváry sněmovny uherské ... Ano, touto brannou předlohou má býti položen pouhý základ a počátek ku zamýšleným dalekosáhlým a ne- smírně nákladným reformám v ce- lém ústrojí společné armády ra- kouského mocnářství, a sice má býti především ražena dráha ku pronikavé opravě dělo- střelby, vozatajstva a technických pluků. Neboť nynější rakouská dělostřelba prý by počtem svým nikterak nestačila na vitězné obhájení ani poloviny rozsáhlých a mohutných těch pev- ností, jež prodlením posledních dvou desíti- letí vojenská správa nákladem ohromných mil- lionů nastavěla na východních a jižních hranicích říše (proč ale ne také na sever- ních?) V případě války musí býti těžká pev- nostní dělostřelba rozdělena ve dví: jedna polo vina zůstane za hradbami pevnosti domácich
Rakousko Fejervára sněmovna
8 article
druhá doprovází armádu do boje, a sice za účelem oblehání a dobývání pevností nepřátel- ských. Každá čásť musí býti důkladně opatřena náležitým počtem svého vozatajstva, svých zákopníkův, svých ženijních a technických pluků Toho všeho jeví prý se však dnes pr dělostrelbě rakouské — dle doznání ministra maďarských honvedů — citel ný ne- dostatekll »Ozbrojíme-li náležitě své pevnosti, bude se nám nedostávat těžké oblehaci dělostřelby v poli a naopak.« Zkrátka: nutno prý pomý- šleli nejen na rychlé a značné rozhojnění těž- kých oblehacích děl, alebrž i na vycvičení k nim náležitého počtu mužstva. I nechť prý to bude rok za rokem vyžadovati sebe více millionů: oběť tuto musejí prý národové ra- kouští pro svou bezpečnou budouenost podnik- nout, neboť pouze silný a ozbrojený stát vynut sobě blahé požehnání míru.« Stará to písen militarismu, kterou uslyšíme na zejtří od starého generála Welsersheima po tolikátě a tolikát da capo. Až dosud nikdy parlamenty, an uherský ani cislajtánský, jí neodolaly, o de- legaeích ani nemluvě.
Welsersheim
9 article
Však letos možná že přece jen bude no vému řišskému ministru vojenství generálu Pi reichovi o osud předlohy svého předchůdce poněkud úzko. Neboť tentokráte hrozí jív Uhrách odpor prudčí i houževnatější všeho pomyšlení, ježto nejen radikální košutovsk strana, čítající té doby 90 poslanců, vypovídá branné předloze boj na život a na smrt, alébrž i frakce Apponyova ve vládní straně proti ní se vzpírá a vzpouzí, hledíc za příleži- tosti tak vzácně vymoci pro národnost ma- darskou cenných výhod a úlev. Podobné stano- vísko zaujme v parlamentě vídeňském proti branné předloze dle všech zpráv poselstvo naše: vyjednává s ministrem zeměbranyv zájmu trpleího lidu našeho, aby se mu v té perné službě vojenské dostalo spravedlivých a vytoužených úlev, totiž jejího zkrácen aspoň o rok, k němuž odhodlalo se i to sousední vojácké Německo i riválka jeho Francie. aby se dočkal zmírnění krutých vojenskýei trestů brzkou již opravou vojenského trestního řízení a náležité šetrnosti národnosti své práv ním uplatněním jazyků plukovních prot nynějšímu jich utlačování panstvím a nezákon- ným nadprávím »armádní řeči« německé, kdežto platný branný zákon stanovil němčinu pouzez jazyk velení.
Apponyův Uhry Německo Francie
10 article
Jen za těchto podmínek možno zástupeům národa našeho dostáti na vzájem závazku pl) noucímu z pragmatické sankce, aby povolili po- třebných prostředků k pospolité obraně soustáti habsburského. A podobné podmínky položí as také strany druhé. V listopadu m. r. aspoř volal německý tisk: »Ani muže, ani haléře ne povolit, dokud nebude předbřeznový trestní vojenský řád odstraněn A tolikéž otázku dvouleté služby vojenské poslanci naši rozvinou !« Jen že od těch dob polévka německé oppo- siční kuráže až k zbabělosti ochladla, tak že dnes již jen zakrytě hrozi bojem proti branné předloze pro případ, že by vláda Körbrova chtěla spravedlivě vyhovět právu našeho národa a jazyka ve státních úřadech našich vlastil Bude zajímavo pozorovati hrdiny německo pokrokové a nacionální strany v den rozhodného boje o předlohu brannou. Rovněž jsme zvědav na obstrukci, jakouž Adlerova sociálně-demokra- tická frakce dle svých zásad progra- mových mařiti bude tuto předlohu militarismu Ale těžisko boje, jak dotčeno, bude v Uhrách, kde se ukáže, míní-li to do opravdy strana Košutova se svým heslem »Bez reformy celého vojenství nesvolíme ku žádnému zvýšení rekrutýrky!« — či bude-li její obstrukce, kterouž ohlašuje až do Velkonoe, jen — smluvenou hrou s maďa skou stranou vládní, aby na v- jenské správě Maďaři vynutili s své extra výsady. — Panská sněmovna. Z Vídně, 22. ledna. (C.- B) Panská sněmovna konala dnes krátkou schůzi. Z nově jmenovaných pairů dostavil se dr. Černý a prof. dr. Ott, kteří oba učinil slib jazykem českým. Také polšti noví pairové přísahali svým jazykem. Jest potěšitelným zje- vem, že tento způsob stává se stálou zvyklost slovanských pairů. V dnešni schůzi zvolena již komise pro vyřízení cukerních předloh.
Körbrův Adlerův Košutův Maďar Černá profesor doktor Ott Uhry Vídeň
11 article
Předseda kníže Windischgrätz zahajuje schůzi o 1.30 hod. a loznamuje diky císaře a arci- knížete Bedřicha za blahopřání k nedávnému zasnou- bení v císařské rodině. Nově jmenovaní členové, kteří jsou poprvé v schůzi, skládají slib. Než přešlo se k jednacímu pořadu, byl předseda zmocněn přikázati brusselskou cukern smlouvu, novellu k zákonu o cukerml dani a zá kon o kontingentování cakerní výroby bez I. člen 15člennému výboru, který se zvoli. Přechází se k jednacímu pořadu a zákon o po domním obchodu přikazuje se bez debaty ná rodohospodářskému výboru. Bar. Prandau podal zprávu o zákonu v příčině ustanovení, kterého času dne mohou se protestovat směnky a ten se schvaluje beze změny ve všech čteních. Do výboru pro cukerní zákon byli zvolení: kn Auersperg, hr. Badeni, bar. Baumgartner, hr. Khe venhüller, princ Ferdinand Lobkovic, kn. Lubomír- ski, Mattuš, hr. Mervelt, šl. Plener, ryt. Proskowetz hr. Šlík, ryt. Pavel Schöller, princ Thurn- Taxis, kn Trauttmansdorfí a Wohanka. Předsedou výboru zvolen po sněmovní schůz hr. Mervelt, jeho náměstkem hr. Badeni. Příští schůze panské sněmovny koná se v p tek 30. t. m.
Windischgrätz Bedřich Auersperg Baden Baumgartner Lobkovic Lubomír Mattuš Plener Proskowetz Pavel Schöller Thurn Taxis Trauttmansdorfí Wohanka Khe
12 article
Výbor pro cukerní daň pokračoval za pří tomnosti ministra financí v povšechné debaté o cu kerní smlouvě brusselské. Poslanec Kolischer odůvodňoval své a svýc přátel klubovních odmítavé postavení tím, že brussel- ská smlouva je nepřízniva a špatnou předzvěstí příštíck smluv obchodních. Jedinou dobrou stránkou vedl mnoha špatných je, že zničeno kartelářství v rakou- ském cukrovarství aspoň pokud týká se kartelův obo hacovacích. Hlavní vadou je bezprostředný a nezpro- středkovaný přechod. Kdýby se nebývaly činily při lišné požadavky a cla snizovala ponenáhlu ve spolku s Německem, mohli jsme zůstati vítězi. Avšak připo míná, že Rakousko nebylo na brusselské konferene Německem dostatečně podporováno. Řečník uvažuje postavení Anghie ke smlouvě a pochybuje, že uvali trestní clo na premiový cukr svých samosprávnýc osad. Konečně hleděl si pilně včerejších Bärnreithe rových poptávek. Posl. Lemisch ohlašuje, že němacká lidová strana bude hlasovati pro smlouvu. Ostatně druží se prý alpští zemědělci k požadavkům sudetských ře- pařů. Je povděčen, že Rakousko vyjednávalo v Brus selu samostatně t. j. od Uberska. Žádá, by 18 mil lionů, jež uvolní se zrušením prémil, použilo se k prospěchu konsumentů a sice polovice ve prospěci zemí dle poměru jejich spotřeby nebo jako při po- dílech z osobní daně příjmové a zbytku ve prospěch zemí, jako náhrady za práce v přeneseném oboro působnosti. O 1.30 hod. bylo rokování přerušeno až do 3.30 hod. odpol.
Kolischer Posl Německo Rakousko
13 article
Když bylo rokování obnoveno, posl. dr. Urba uvažoval o brusselské smlouvě, jež jest jedním z nej důležitějších obchodně politických aktů poslední doby a podotkl že s řešením problému omeziti vývozn kartely záleží možnost jeho použití při jiných vývoz ních syndikálech. Pokud týká se přijetí nebo zamít nutí smlouvy, j me v tsni a musíme počítati s fa ktem, že přijaly ji všechny signatární mocnosti. Pojednal o závazcích, uložených komisí jedno Ulivým signalárním státům a vyslovil mínění, že zá sadu vzájemnosti, jež je základem u smlouvy, lze za stupovati také naproti Rusku. Konečně navrhl, aby se smlouva přijala. Posl. dr. Ellenbogen prohlásil, že v brus selské smlouvě jedná se o světohospodářskou nui nost, jež dostaviti se musila dříve nebo později Anglie povoluje nám teď milostivě 6 fr. celní při rážky, protože mu neškodí. Až anglické domácí a osadní cukrovarství zmůže se, Anglie nebude meškat a poruší smlouvu tím neb oním způsobem Nejroz- umnějším bylo by starati se o rozmnožení spotřeby. Navrhuje, aby zvýšení cukerní daně nebralo se na vědomí a v případě zamitnutí, aby daň ze spotřeby cukru snížila se o 12 K na 100 kg; v případě za- mítnutí obou návrhů, aby daň ze spotřeby cukru snižila se 1. rok o 6, v následujících třech letech další 2 K na 100 kg-
doktor Urba Posl Ellenbogen Rusko Anglie kg
14 article
Posl. dr. Lecher opřel se rayonování a při- mlouval se za schválení smlouvy. Hlavní věcí je, rozmnožiti spotřebu, pročež vítá s povděkem všechny návrhy na snížení daně. Kontingentace neprospěje malým továrnám a velkoprůmyslu je zbytečně n závadu. Nejpovážlivějším v kontingentačním projektu je výslovné poručnictví Uher, jež nejen že dostaly větší kontingent, ale také právo veta při změnách kontingentace a liberace. Poslanec Kulp polemisoval s Ellenbogenovým vývody, posuzoval jednotlivá ustanovení cukern smlouvy a prohlásil, že nevzdávaje se svého zásad- ného stanoviště proti brusselské smlouvě, netroufás zvláště se stanoviska zemědělství, jež jest odkázáno na hojné pěstování cukrovky, přimlouvati se za za mítnutí smlouvy Poslanec Udržal navrhl k předloze o někte rých změnách a doplňcích ustanovení o cukerní dan tuto změnu: »Cukrovarům vyhražuje se právo rafíi novati svůj podíl na cukerním kontingentu a prodá- vati jej na spotřebu. Poslanec Koudela dovozoval, že velice je třeb rozmnožili tuzemskou spotřebu. Proto přimlouvá s za snížení cukerní daně. Ať ji vláda sníží aspoř o placené nyní premie. Navrhuje příslušnou resoluci Řečmi poslanců bar Morseye a ryt. Flon d ora byla debata odbyta. Příšti schůze bude z ejtra.
Posl doktor Lecher Kulpa Ellenbogenův Udržal Koudela Uhry Morsey
15 title
Říšská rada.
16 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 22. ledna. (Po konferen- cích.) Náhlé přerušení smiřovacích konferene překvapilo na všech stranách; překvapilo snad i Němce, ač jest odůvodněné podezření, že ta- kový konec konferencí jest jim nejvítanější. Kra- kovský „Czas“ vidí v prohlášení Eppingrovu dvojnásobnou nedůslednost. Dr. Körber, roz dávaje svůj návrh na úpravu jazykových po- měrů v Čechách a na Moravě, prohlásil ihned. že na svém návrhu nestojí neústupně a že doroz- umění jest možno i na jiných zásadách; Němei pak podobně, jako Čechové, prohlásili Körbrov návrhy za nevýhodné pro sebe. „Nyní však — píše „Czas! — když Čechové přednesli důvody pro které Körbrovy návrhy pokládají za nepřija telné a dr. Körber prohlásil, že připouští roko vání také na jiných zásadách, Němci přerušil smiřovaci konference proto prý, že vláda od volala své návrhy... Zdá se však — dovozuje „Czas“ dále — že to byl krok připravený n ode dneška, čemuž nasvědčuje také zpráva ze strany německo-nacionální, v níž se tvrdí sice že přerušení porad bylo velikým překvapením ale ihned se dává na srozuměnou, že dr. Körben nyní svůj jazykový návrh najisto provede nařízením. Praví se sice, že by nařízen bylo pro Němce těžkou ranou, ale z celé zprávy jest patrno, že Němci si ho vlastně přejí a jen proto konference rozbili.“ Zmar konferencí po- kládá „Czas“ za špatnou předzvěsť pro dalšt činnost říšské rady, poněvadž neústup nost Němců nemůže zůstati be vlivu na taktiku delegace české. V Praze, 22. ledna. (Moravské sne movnivolby předříšským soudem.
Němec Eppingrův doktor Körber Němei Čecho Körbrův Körben Praha Čechy Morava
17 article
Čeští náhradníci olomoucké obchodní komor nebyli pozváni k volbě poslanců do zemského sněmu. Podali tedy proti volbě protest, ten všal byl místodržitelstvím zamítnut. Na toto rozhod nutí stěžovali si říšskému soudu, jenž však tyto dni stižnost zamítl z následujících důvodů: „Roz- hodnutím moravského místodržitelství, proti ně- muž podána stížnost, nebylo porušen stěžovatelům zaručené politické právo k volbě zemských poslanců za obchodní a živnostenskou komoru olomouckou. Říšský soud dospěl k ná- zoru, že olomoucká obchodní a živnostenská ko- mora sestává pouze ze členů, nikoli však také z náhradních členů; stěžovatele slušt pokládati pouze za náhradníky (Nachimän- ner), nikoli za náhradní členy a dle zemského volebního řádu tací náhradníci nejsou k volb oprávněni.
18 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 22. ledna. (C.-B.)
Vídeň
19 article Politické zprávy zahraničně. V Praze, 22. ledna.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 22. ledna. Polské žaloby na pruském sněmu Když byl v rozpočtové debatě kaneléř Bülo vypočetl ohromně náklady, za které vláda žádá aby mohla rychleji poněmčovati Poznaňskoa Západní Prusy, slova se ujal polský poslane
Praha
20 title
Jaždzevský a podrobil vládní protipolskou poli
21 article
V drebném prodejíi ranní číslo o sobě. . za s odpolední . . . na zh Ve filialkách na venkově ranní čísle. odpolední. . . . . . . . 3h Inserá t plati se hotově napřel. Přečplaceni a innerty přijímá sdnini- strace v Marianské ulici č. a. Tam nacházejí se též redakee tiskárna a ezpodice „ Národnieh Listů“ kopisy se nevracuji
22 article
tiku klidné, ale spravedlivé kritice. V čem tkvi ta „polská agitace“, proti níž vláda ozbrojuje celý německý národ? V tom, že Poláci užívají svých občanských práv, ústavou jim zaručených, zejmena práva spolčovacího a shromažďovacího. Avšak to se děje veřejně a nemůže býti žádnou protistátní akcí. Druhé, co vláda má proti Po- lákům, je psani jejich novin. Ale toho vinu nese vláda, jež s Poláky nakládá jako s vnitřními ne- přáteli státu. Není pravda, že polské obyvatelstvo nepřátelsky se chová k německému úřadnictvu. V žádné provincii netěšili by se úřadníci takové úctě, jako v Poznaňsku, kdyby si nevedli vý- lučně a kastovně. Tak se ostalně chovají nejen k občanstvu, nýbrž i mezi sebou. Vyšší úřadník nesmí si vzíti za ženu dceru šikovatelovu. Na úřadnících jest chovati se tak, aby občanstvo mchlo míti k nim důvěru. Důvěra k úřadnictvu je důvěrou k vládě. Podkopává-li úřadnictvo dů- věru k vládě, podkopává základy státu. Je to do nebe volající, že Němci berou Slovanům mater- ský jazyk v úřadech, ve škole, ano i v rodiněa chrámě! Kdo toho nelituje, není člověkem. Na vládě jest, aby si důvěry polského obyvatelstva opět získala.
Polák Němec Slovan Poznaňsko
23 article
Z Fraucie.
24 article
Skvělé vystoupení Pavla Deschanela, o jehož řeči v sezení francouzské sněmovny 20. t. m. jsme se již zmínili na těchto místech, uči- nilo hluboký dojem ve francouzské veřejnosti. Do zmatku posledních dob, kdy fráse anarchistů a internacionalistů vše terrorisují, padla jeho mužná a krásná slova o vlastenectví a o poli- tice jasnosti. Deschanel objevil se v pravé chvili, aby posilnil vědomí těch, kteří již malomyslně pohliželi na nynější situaci, kteří ztráceli naději na zdolání nynějších pánů Francie, v jejichž čele je pověstný vůdce sociálních demokratů. který ve své nabubřelé mnohomluvnosti pronesl všelijaké famósní výroky, jako o odřeknutí s Elsaska a Lotrinska, nebo »o nebezpečí slo- vanském.« Není divu, že žurnály židovské internacio- nály soptí proti Deschanelovi a okřikují jej da- leko zuřivěji nežli poslanci krajní levice, kteř neměli kuráže umlčeti nejlepšího řečníka fran- couzské sněmovny. Deschanel velmi směle pro- mluvil k těm, kteří koketují s Anglií a Néme- ekem. Deschanel též vystoupil jako náčelník opposice a jako chef strany čistě republikánské a vlastenecké, z níž budou vyloučeny živly kle- rikální a internacionální. Řeč Deschanelova byla jasná, moudrá a vážná a prozrazovala povýše- ného dueha, velikého politika a státníka.
Pavel Deschanel Francie Lotrinsko Anglie couzský sněmovna
25 article
Opposiční listy všech stran uvítaly Descha- nelovu řeč s nadšením. Všechny zří v něm muže brzké budoucnosti. Deschanel z vůdce opposice může se v nejbližší době státi vůdcem vlády. Po 4 léta byl Deschanel předsedou sněmovny a po celou tu dobu stál nad stranami a byl vlastně vzdálen aktivního politického boje. Sně- movna měla znamenitého, energického předsedu, ale postrádala svého nejlepšího řečníka. »Le Tempa« s uspokojením konstatuje, že Deschanel tak důrazně vystoupil proti Jaurésovi, který pravil: »Trojspolek je nutnou protiváhou francouzského chauvinismu«, a který měl od- vahu chválit hnusný výrok professora Hervéa o trojbarevném praporu, vlajícím z hromady hnoje jako »první slova zmužilosti a dobrého smyslu, pronesená v universitě«. Národní svě- domí francouzské bylo brutálně uraženo těmito výroky fanatika internacionalismu a proto s ra- dosti slyšelo statečnou odvetu Deschanelovu. Nová německá násilnost ve Venezuele. Němci překvapili opět jednou nenadálým zakročením veškeren svět a rozumí se, že za- kročení to provedeno s celou germánskou bez- ohledností a brutálností. Bombardují marakaibskou tvrz San Carlo; příčiny násilného skutku toho zatím se neudávají a nepochybně také na konec, až Unie zvedne se ku protestu, budou opět v Berlíně svalovati čin ten na vlastní rozhod- nuti velitele vojenských lodí německých a takž,
Deschanel Jaurés Hervé Deschanelův Němec Desch Venezuela San Carlo Berlín
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. — a. V Praze, 22. ledna.
Praha
27 article
Pan Maeterlinek je velmi vzdělaný muž. Do nedávna domníval se, že je Praha předměstím Pešti a čeština že je dialektem maďarským Doklad k tomu, že člověk může býti proslaveným spisovatelem a při tom v zeměpisu a v národo- pisu nejhroznějším ignorantem. Mluví se i nyní ještě, kde všechno v »odbornosti« se ztrácí o vzdělanosti universální, však těch lidí je pořád méně a měně, kteři zúčastniti se dovedou roz- mluvy, ať rozpřede se o čem koli. Nedivím se tomu ani, pamatuji se, že nejtlustší kniha o chemii, kterou znal jsem ve svém mládí, měla asi 600 stránek, dnes nevyčerpá takovéhoto objemu kniha ani to, co jmenujeme — kyslik. Pan Maeterlinek nemusí tedy věděti, že jsme národem a nemusí věděti, že v samém středu tohoto dílu světa leží město velké a slavné, jež po staleti bylo vedle Paříže centrem světa kulturního. Pan Maeterlinek neví jiné ještě věci, kter by věděti měl. Však nehledí-li bůh na pravopis, nýbrž na dobré srdce, nesmí z toho vyvozovat básník, že má právo jako kočující mastičkát ze svého improvisovaného podia sekat kompli menty každému kolemjdoueímu, ať již je to hlupák či darebák, jenom když koupil si liste do — Monny Vanny. Pan Maeterlinek — a to ovšem nebylo zde ani před Ben Akibou ani po něm — dal se najati jako autor dramatu od podnikavého impresaria a cestuje nyní s ním po světě, před váděje mu dle pařižského originálu jmenovanou tragédii. Namahat se při tom valně nemusí nanejvýš dvakrát nebo třikrát ukázat se divoce ileskajícímu obecenstvu, po představení shrábnout honorář a potom promluvit na ban ketu hloupou řeč. To stačí.
Maeterlinek Monn ben Akiba Praha Pešť Paříž
28 article
Onehdy mluvil Maeterlinek v Berlíně. Mluvi znamenitě, aspoň tak tvrdí tamější »Localan- zeiger«, s nímž hádati se nebudu. Pravil, že prý skutečné umění neobejde se bez vyššího svěcení, které mu uděliti může jen Paříž. Pařiž je prý esthetické svědomí světa, kdežto jeho svědomí mravní je prý Berlín. Bez Berlina zů- stává každé umění kusým, Německo prý je teprve morálně uslechtí; Němectvo je prý svě domím lidstva vůbec ! — — — Velká myšlenka a krásně slovo! I vidím jak se Berlin rděl jako stará hřišnice, když ji kdo slaví jako nevinnost. Berlin je tedy mravním svědomím světa Maeterlinek to řekl a musí te býti tedy pravdou V Porýnsku, ve kterém městě již nevím, žil asi před třiceti léty muž, jenž zvláštní by si na svá stará léta zvolil zábavu. Zazname- nával surovosti, v Německu spáchané, a sesta- voval z nich statistiku. Dědouš, jenž byl zároven též poslancem, jmenovál se Harkort. Doporučil bych statistiku Harkortovu panu Maeterlinekovi, nalezl by v této zahrádce tolik květův ušlechti- lého mravu, že by více než problematickou vůní jejich za chvílenku tou měrou byl zmámen, že by ani nepoznal, jak to německé svědomí mravu je široké a co všechno do něho se vejde. Tři výjevy, jimž jsem přítomen byl, utkvěly mi v mysli i doporučuju je panu Maeterlinckovi, aby vyvodil z nich náležité úsudky o té »ně- mecké mravnostie.
Harkortův Maeterlinek Maeterlinck Berlín Paříž Německo
29 article
Bylo to v roce 1869, kdy berlinská luz kamenovala účastníky slavnosti Humboldtovy, na to výstup, jenž v roce 1871 udál se v Linden strasse, kdy zástup bil zajaté Franzouze a p nich plval, když s eskortou ubírali se do svých ubikací, a konečně scéna, jež odehrála se a rok na to ve vykřičené Königsmauer, kde shozen byl č rnáctiletý syn berlinského dopisovatele »Timesů« z třetího patra vykřičeného domu na dláždění proto, že to byla kratší cesta než po schodech, po nichž nebohý hoch, proto že ho opili, nemohl sestoupit, jak cynicky se potom vražednice omlouvaly. Nechci tyto tři illustrace k legendě o ně mecké mravnosti nijak generalisovati, ale vzpo menu li si na ně, zachvěju se po každé hrůzou Má-li výtečný pán ženu a dceru, nech pustí se s nimi z večera po berlínské Friedrich- strasse a nechť potom »u Kranzlera« pod Li pami nebo v protější »Vídeňské kavárně« dás vypravovati, co dámy zažily. Nenalezalyse v menším aspoň nebezpečí než Monna Vanna u Princivalla. Ach, vy obsah Monny Vanny neznáte? Není to ani upejpavá slečinka ani panička jež pořádá bazary pro šestinedělky a z pravidla je kmotrou trojčatům, je to velmi emancipovaná dáma, rozumná a bez předsudku: paní stateč ného generála sevřeného nepřátelským vojskem v Pise. Florentští Pisu obléhají a tato, jakkol dlouho statečně se držela, na konec hlademje donucena kapitulovati. Leč dříve, než bílý prapor zavlál na cimbuří hradeb nešťastného města, vjel do bran jeho nepřátelský herold s podivnou nabídkou vůdce florentský, Princivallis, pusti do vnitř města, hladem zmořeného, tři sta vozu
Humboldtův Friedrich Princivall Linden Pisa Timesy Kranzler
30 article
s potravinami, když velitel pisanský jen pro jednu noc pošle mu svou krásnou ženu, Monnu Vannu. Druhého dne z rána bude moci Monn Vanna do obleženého města opět se vrátiti .. A k této podmínce připojil velitel ještě doušku Monna Vanna dostaviti se musí do tábora ne přátelského úplně nahá. Cestou smí býti zaha- lena pouze černým pláštěm Rada panstva, jež o nabídce nejdřív zvě děla, z pučátku se ji zděsila, čím déle ale roz- šafní muži o ní přemýšleli, tím více zdála se jim býti přijatelnou. Oč tu vlastně jde Nepřijmeme-li podmínku, požene Princi vallis útokem, dobude města a pak se Giovanny zmocní tak jako tak. Čtyřiadvacet hodin dřív či později a za tuto spacii časovou tři st vozů masa, rýže a víua. Oznámili věc Monně Vanně, vysvětlili jí vše důkladně a — ctnostná tato básnická postava Maeterlinekova, která ovšem o několik století pozdějí tak slavně obstála rigo- rosum před mravným svědomím Němectva, ode brala se do tábora nepřítele a sice v toiletě. kterou byl vítěz pro tuto návštěvu přede psal. Vstoupila k němu do stanu a byla by zcela jistě plášť se sebe shodila, kdyby nebylo v divadle publika a policejního komisaře . Obrácený Lessingův »Philolas«. Týž upad nuv do rukou nepřátelských, nechal se utratiti, aby nepřekážel svým vítěziti, Munna Vanna ne obětuje ovšem život, ani svou nevinnost, nýbrž pouze svou manželskou čest a poctivost. Nu tato »rozumná« a »přesně kalkulujíe žena« ovšem snese mnoho. Jestli dostala abso- luci od francouzského »svědomí krásna«, ne- víme, že ii dostala od německého »svědomí
Monn Princ Giovanna Monna Vanna Maeterlinekův Lessingův Philolas Vanna
31 article
mravu«, o tom ani dost málo nepochybujeme, navzdor »lex Heinze«. Jsou ovšem kritikové shovivavější, než my. Ne ke vzorné jednoaktovce hamburského dra- maturga, ale ke »Krásné Heleně« přirovnávají Monnu Vannu. Maeterlinek slyšel cosi zvonit o zemi bázně boží a dobrých mravů a proto sám svou vlast snižuje na prostopášnou, aby tím povznesl řlši sousední. Měl býti před třiceti lety v Berlíně, byl by poznal německé »svědomí mravní«. Jakou mocí buší svědomí to na východě do Poláků! Buš do nich klackem, poněvadž jsou tak zpupní, že žádají, aby polské jejich děti po polsku naučily se modliti. Nejinak pracuje svědomí to ve Šle- sviku, lv jehož severní části »mravnost pruská« zavázala se provésti všeobecné hlasování o tom, kam že obyvatelé chtějí býti přivtěleni: k Dán- sku či k Prusku? Osmatřicet let uplynulo již od té doby a hlasování podnes není provedeno. A mravní svědomí Němectva nejen že si z toho nejmenší nečiní výtky, naopak, ono každého pošle na ně- kolik měsíců na břeh romantického Plötzensee, kdo by odvahu měl o tom se zmíniti — —- Nevíme, z jakého materiálu je to svědomí snad z kůže hippopotama. Nic si z toho svědomí Němectva nedělá, když národ vlastní a všichn národové ostatní mravně i hmolně hynou pod tihou vojáctva, jež polyká milliardy a chrlí bídu, zvlčilost a zkázu. Nemáme jim co poroučeti, ale zdá se nám, že by tak mnozí, již domovem jsou za Vogesami, měli zůstati raději doma.
Heinz Helena Monn Maeterlinek Polák Berlín Dánsko Prusko Plötzensee