2
masthead
V Praze, v pátek dne 23. ledna 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se-
v Praze v adminislrnni
na přele
na čtvrt lela . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
a mlat
Ba ětnt lata. . . 7 K 50
ve filialkáchí
na něie . . . . . . 2 K 30k
Fešteu:
n r la. . . . 9 k a
s črojí slailkou
na měe
ta. . . k
Praha
5
article
Před bojem o brannou
předlohu.
Před bojem o brannou
předlohu.
Co se vleče neuteče! Od června lonského
roku, kdy delegace uhersko-rakouské povolily
tehdejšímu ministru vojenství bar. Krieghammrovi
důtklivě požadovaných 38 millionů K na poři
zení nových houfnic a horských děl, kruší mysl
národův starost z nových oběti na krvi a stat-
cích, jichž bude na nich jako nezbytnou nut-
nost pro bezpeči říše žádati do roka a dne
správa vojenská. Podzimem již zhoustnul ten
slín v mrak prvé předlohy Kriegham mrovy
pradký a jednomyslný odpor Maďarův dovedi
sice onen mrak ze dne 16. října zapudit, leč
jen na okamžik.
Po třech nedělích byl tu pan Krieghamme
již opět s novým »opraveným« vydáním branné
předlohy a dnes má parlament cislajtánský po
těšení oddati se prvnímu čtení této zajímavé no
velly . ..
Dlužno si za tou příčinou oživiti na mysl
pikantní obsah její:
Až do dnes odvádí se k řadovém
vojsku v celém mocnářství habsburském
ročně 103.100 nováčků, a sice v Cisl aj
tanii 59.024, v zemích koruny u her sko
44.076 mužů. Dále k zemské obran
v Cislajtanii: 10.000 mužů, v Uhrách k hon
vedům 12.000 m. Konečně k náhradn
reservé v Cislajtanii (povolávané jen k 8ne-
délnímu cvičení v roce) 14.450 m., v Uhrách
8550 m.
Maďarův
Krieghamme
Uhry
Cislajtanie
6
article
Nová branná předloha ze dne5.
listopadu m. r. — poslední to odkaz páně
Krieghammrův národům rakouským — poža-
duje však pro letošní odvod k řado-
vému vojsku v Cislajtanii neméně
než 71.562 rekrutův (tedy o 12 538 v íce
proti dosavadní rekrutýrce), v Uhrách
53.438 mužů (tedy o 9362 m. více); dále ku
zemské obraně vCislajtani i: 14.500
mužů (tedy o 4500 více); vUhrách 15 000
honvedů (tedy o 3000 m. více). Konečně ná-
hradních záložníků v Cislajt anii
jako posud 11.450 mužů, ale z těch má bý
3435 přidržáno ne pouze ku osmineděl-
nímu evičení, alebrž ke službě jedno-
roční, dvou- a tříleté, jelikož každým
rokem jedna třetina z nich má býti puštěna
domů. Stejně v Uhrách z 8550 záložník
náhradních má jich 2565 býti stíženo trvalou
službou vojenskou.
Krieghammrův
Uhry
7
article
Tyto nové oběti na krvi a statcích prý
mají národové rakouští pro bezpečnost svých
vlastí nelakomě položit, dovozují officiosové,
neboť Rakousko prý oproti jiným sousedním
státům zůstalo co do četnosti své branné sily
v posledních desítiletích značně pozadu. U po-
měru vzrůstu lidnatosti své mělo prý by odvá-
děti ročně o 36.370 m. nad posavadní stav, vo
jenská správa však se prozatím spokojuje
se zvýšením roční rekrutýrky pouze o 22.000
mužů. Není-liž prý to dosti šetrný a skrovný
počátek? tázal se 10. listopadu m. r. ma-
darský ministr honvedů Fejerváry sněmovny
uherské ... Ano, touto brannou předlohou má
býti položen pouhý základ a počátek ku
zamýšleným dalekosáhlým a ne-
smírně nákladným reformám v ce-
lém ústrojí společné armády ra-
kouského mocnářství, a sice má býti především
ražena dráha ku pronikavé opravě dělo-
střelby, vozatajstva a technických
pluků. Neboť nynější rakouská dělostřelba
prý by počtem svým nikterak nestačila
na vitězné obhájení ani poloviny
rozsáhlých a mohutných těch pev-
ností, jež prodlením posledních dvou desíti-
letí vojenská správa nákladem ohromných mil-
lionů nastavěla na východních a jižních
hranicích říše (proč ale ne také na sever-
ních?) V případě války musí býti těžká pev-
nostní dělostřelba rozdělena ve dví: jedna polo
vina zůstane za hradbami pevnosti domácich
Rakousko
Fejervára sněmovna
8
article
druhá doprovází armádu do boje, a sice za
účelem oblehání a dobývání pevností nepřátel-
ských. Každá čásť musí býti důkladně opatřena
náležitým počtem svého vozatajstva, svých
zákopníkův, svých ženijních a technických pluků
Toho všeho jeví prý se však dnes pr
dělostrelbě rakouské — dle doznání
ministra maďarských honvedů — citel ný ne-
dostatekll
»Ozbrojíme-li náležitě své pevnosti, bude
se nám nedostávat těžké oblehaci dělostřelby
v poli a naopak.« Zkrátka: nutno prý pomý-
šleli nejen na rychlé a značné rozhojnění těž-
kých oblehacích děl, alebrž i na vycvičení
k nim náležitého počtu mužstva. I nechť prý
to bude rok za rokem vyžadovati sebe více
millionů: oběť tuto musejí prý národové ra-
kouští pro svou bezpečnou budouenost podnik-
nout, neboť pouze silný a ozbrojený stát vynut
sobě blahé požehnání míru.« Stará to písen
militarismu, kterou uslyšíme na zejtří od starého
generála Welsersheima po tolikátě a tolikát
da capo. Až dosud nikdy parlamenty, an
uherský ani cislajtánský, jí neodolaly, o de-
legaeích ani nemluvě.
Welsersheim
9
article
Však letos možná že přece jen bude no
vému řišskému ministru vojenství generálu Pi
reichovi o osud předlohy svého předchůdce
poněkud úzko. Neboť tentokráte hrozí jív
Uhrách odpor prudčí i houževnatější všeho
pomyšlení, ježto nejen radikální košutovsk
strana, čítající té doby 90 poslanců, vypovídá
branné předloze boj na život a na smrt, alébrž
i frakce Apponyova ve vládní straně
proti ní se vzpírá a vzpouzí, hledíc za příleži-
tosti tak vzácně vymoci pro národnost ma-
darskou cenných výhod a úlev. Podobné stano-
vísko zaujme v parlamentě vídeňském proti
branné předloze dle všech zpráv poselstvo
naše: vyjednává s ministrem zeměbranyv
zájmu trpleího lidu našeho, aby se mu v té
perné službě vojenské dostalo spravedlivých a
vytoužených úlev, totiž jejího zkrácen
aspoň o rok, k němuž odhodlalo se i to
sousední vojácké Německo i riválka jeho Francie.
aby se dočkal zmírnění krutých vojenskýei
trestů brzkou již opravou vojenského trestního
řízení a náležité šetrnosti národnosti své práv
ním uplatněním jazyků plukovních prot
nynějšímu jich utlačování panstvím a nezákon-
ným nadprávím »armádní řeči« německé, kdežto
platný branný zákon stanovil němčinu pouzez
jazyk velení.
Apponyův
Uhry
Německo
Francie
10
article
Jen za těchto podmínek možno zástupeům
národa našeho dostáti na vzájem závazku pl)
noucímu z pragmatické sankce, aby povolili po-
třebných prostředků k pospolité obraně soustáti
habsburského. A podobné podmínky položí as
také strany druhé. V listopadu m. r. aspoř
volal německý tisk: »Ani muže, ani haléře ne
povolit, dokud nebude předbřeznový
trestní vojenský řád odstraněn
A tolikéž otázku dvouleté služby vojenské
poslanci naši rozvinou !«
Jen že od těch dob polévka německé oppo-
siční kuráže až k zbabělosti ochladla, tak že
dnes již jen zakrytě hrozi bojem proti branné
předloze pro případ, že by vláda Körbrova
chtěla spravedlivě vyhovět právu našeho národa
a jazyka ve státních úřadech našich vlastil
Bude zajímavo pozorovati hrdiny německo
pokrokové a nacionální strany v den rozhodného
boje o předlohu brannou. Rovněž jsme zvědav
na obstrukci, jakouž Adlerova sociálně-demokra-
tická frakce dle svých zásad progra-
mových mařiti bude tuto předlohu militarismu
Ale těžisko boje, jak dotčeno, bude
v Uhrách, kde se ukáže, míní-li to do
opravdy strana Košutova se svým heslem
»Bez reformy celého vojenství nesvolíme ku
žádnému zvýšení rekrutýrky!« — či bude-li
její obstrukce, kterouž ohlašuje až do Velkonoe,
jen — smluvenou hrou s maďa
skou stranou vládní, aby na v-
jenské správě Maďaři vynutili s
své extra výsady. —
Panská sněmovna.
Z Vídně, 22. ledna. (C.- B)
Panská sněmovna konala dnes krátkou
schůzi. Z nově jmenovaných pairů dostavil
se dr. Černý a prof. dr. Ott, kteří oba učinil
slib jazykem českým. Také polšti noví pairové
přísahali svým jazykem. Jest potěšitelným zje-
vem, že tento způsob stává se stálou zvyklost
slovanských pairů. V dnešni schůzi zvolena
již komise pro vyřízení cukerních předloh.
Körbrův
Adlerův
Košutův
Maďar
Černá
profesor
doktor
Ott
Uhry
Vídeň
11
article
Předseda kníže Windischgrätz zahajuje
schůzi o 1.30 hod. a loznamuje diky císaře a arci-
knížete Bedřicha za blahopřání k nedávnému zasnou-
bení v císařské rodině.
Nově jmenovaní členové, kteří jsou poprvé v
schůzi, skládají slib.
Než přešlo se k jednacímu pořadu, byl předseda
zmocněn přikázati brusselskou cukern
smlouvu, novellu k zákonu o cukerml dani a zá
kon o kontingentování cakerní výroby bez I. člen
15člennému výboru, který se zvoli.
Přechází se k jednacímu pořadu a zákon o po
domním obchodu přikazuje se bez debaty ná
rodohospodářskému výboru.
Bar. Prandau podal zprávu o zákonu v příčině
ustanovení, kterého času dne mohou se protestovat
směnky a ten se schvaluje beze změny ve všech
čteních.
Do výboru pro cukerní zákon byli zvolení: kn
Auersperg, hr. Badeni, bar. Baumgartner, hr. Khe
venhüller, princ Ferdinand Lobkovic, kn. Lubomír-
ski, Mattuš, hr. Mervelt, šl. Plener, ryt. Proskowetz
hr. Šlík, ryt. Pavel Schöller, princ Thurn- Taxis, kn
Trauttmansdorfí a Wohanka.
Předsedou výboru zvolen po sněmovní schůz
hr. Mervelt, jeho náměstkem hr. Badeni.
Příští schůze panské sněmovny koná se v p
tek 30. t. m.
Windischgrätz
Bedřich
Auersperg
Baden
Baumgartner
Lobkovic
Lubomír
Mattuš
Plener
Proskowetz
Pavel Schöller
Thurn
Taxis
Trauttmansdorfí
Wohanka
Khe
12
article
Výbor pro cukerní daň pokračoval za pří
tomnosti ministra financí v povšechné debaté o cu
kerní smlouvě brusselské.
Poslanec Kolischer odůvodňoval své a svýc
přátel klubovních odmítavé postavení tím, že brussel-
ská smlouva je nepřízniva a špatnou předzvěstí příštíck
smluv obchodních. Jedinou dobrou stránkou vedl
mnoha špatných je, že zničeno kartelářství v rakou-
ském cukrovarství aspoň pokud týká se kartelův obo
hacovacích. Hlavní vadou je bezprostředný a nezpro-
středkovaný přechod. Kdýby se nebývaly činily při
lišné požadavky a cla snizovala ponenáhlu ve spolku
s Německem, mohli jsme zůstati vítězi. Avšak připo
míná, že Rakousko nebylo na brusselské konferene
Německem dostatečně podporováno. Řečník uvažuje
postavení Anghie ke smlouvě a pochybuje, že uvali
trestní clo na premiový cukr svých samosprávnýc
osad. Konečně hleděl si pilně včerejších Bärnreithe
rových poptávek.
Posl. Lemisch ohlašuje, že němacká lidová
strana bude hlasovati pro smlouvu. Ostatně druží se
prý alpští zemědělci k požadavkům sudetských ře-
pařů. Je povděčen, že Rakousko vyjednávalo v Brus
selu samostatně t. j. od Uberska. Žádá, by 18 mil
lionů, jež uvolní se zrušením prémil, použilo se k
prospěchu konsumentů a sice polovice ve prospěci
zemí dle poměru jejich spotřeby nebo jako při po-
dílech z osobní daně příjmové a zbytku ve prospěch
zemí, jako náhrady za práce v přeneseném oboro
působnosti.
O 1.30 hod. bylo rokování přerušeno až do 3.30
hod. odpol.
Kolischer
Posl
Německo
Rakousko
13
article
Když bylo rokování obnoveno, posl. dr. Urba
uvažoval o brusselské smlouvě, jež jest jedním z nej
důležitějších obchodně politických aktů poslední doby
a podotkl že s řešením problému omeziti vývozn
kartely záleží možnost jeho použití při jiných vývoz
ních syndikálech. Pokud týká se přijetí nebo zamít
nutí smlouvy, j me v tsni a musíme počítati s fa
ktem, že přijaly ji všechny signatární mocnosti.
Pojednal o závazcích, uložených komisí jedno
Ulivým signalárním státům a vyslovil mínění, že zá
sadu vzájemnosti, jež je základem u smlouvy, lze za
stupovati také naproti Rusku. Konečně navrhl, aby
se smlouva přijala.
Posl. dr. Ellenbogen prohlásil, že v brus
selské smlouvě jedná se o světohospodářskou nui
nost, jež dostaviti se musila dříve nebo později
Anglie povoluje nám teď milostivě 6 fr. celní při
rážky, protože mu neškodí. Až anglické domácí a
osadní cukrovarství zmůže se, Anglie nebude meškat
a poruší smlouvu tím neb oním způsobem Nejroz-
umnějším bylo by starati se o rozmnožení spotřeby.
Navrhuje, aby zvýšení cukerní daně nebralo se na
vědomí a v případě zamitnutí, aby daň ze spotřeby
cukru snížila se o 12 K na 100 kg; v případě za-
mítnutí obou návrhů, aby daň ze spotřeby cukru
snižila se 1. rok o 6, v následujících třech letech
další 2 K na 100 kg-
doktor
Urba
Posl
Ellenbogen
Rusko
Anglie
kg
14
article
Posl. dr. Lecher opřel se rayonování a při-
mlouval se za schválení smlouvy. Hlavní věcí je,
rozmnožiti spotřebu, pročež vítá s povděkem všechny
návrhy na snížení daně. Kontingentace neprospěje
malým továrnám a velkoprůmyslu je zbytečně n
závadu. Nejpovážlivějším v kontingentačním projektu
je výslovné poručnictví Uher, jež nejen že dostaly
větší kontingent, ale také právo veta při změnách
kontingentace a liberace.
Poslanec Kulp polemisoval s Ellenbogenovým
vývody, posuzoval jednotlivá ustanovení cukern
smlouvy a prohlásil, že nevzdávaje se svého zásad-
ného stanoviště proti brusselské smlouvě, netroufás
zvláště se stanoviska zemědělství, jež jest odkázáno
na hojné pěstování cukrovky, přimlouvati se za za
mítnutí smlouvy
Poslanec Udržal navrhl k předloze o někte
rých změnách a doplňcích ustanovení o cukerní dan
tuto změnu: »Cukrovarům vyhražuje se právo rafíi
novati svůj podíl na cukerním kontingentu a prodá-
vati jej na spotřebu.
Poslanec Koudela dovozoval, že velice je třeb
rozmnožili tuzemskou spotřebu. Proto přimlouvá s
za snížení cukerní daně. Ať ji vláda sníží aspoř
o placené nyní premie. Navrhuje příslušnou resoluci
Řečmi poslanců bar Morseye a ryt. Flon
d ora byla debata odbyta.
Příšti schůze bude z ejtra.
Posl
doktor
Lecher
Kulpa
Ellenbogenův
Udržal
Koudela
Uhry
Morsey
16
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 22. ledna. (Po konferen-
cích.) Náhlé přerušení smiřovacích konferene
překvapilo na všech stranách; překvapilo snad
i Němce, ač jest odůvodněné podezření, že ta-
kový konec konferencí jest jim nejvítanější. Kra-
kovský „Czas“ vidí v prohlášení Eppingrovu
dvojnásobnou nedůslednost. Dr. Körber, roz
dávaje svůj návrh na úpravu jazykových po-
měrů v Čechách a na Moravě, prohlásil ihned.
že na svém návrhu nestojí neústupně a že doroz-
umění jest možno i na jiných zásadách; Němei
pak podobně, jako Čechové, prohlásili Körbrov
návrhy za nevýhodné pro sebe. „Nyní však —
píše „Czas! — když Čechové přednesli důvody
pro které Körbrovy návrhy pokládají za nepřija
telné a dr. Körber prohlásil, že připouští roko
vání také na jiných zásadách, Němci přerušil
smiřovaci konference proto prý, že vláda od
volala své návrhy... Zdá se však — dovozuje
„Czas“ dále — že to byl krok připravený n
ode dneška, čemuž nasvědčuje také zpráva ze
strany německo-nacionální, v níž se tvrdí sice
že přerušení porad bylo velikým překvapením
ale ihned se dává na srozuměnou, že dr. Körben
nyní svůj jazykový návrh najisto provede
nařízením. Praví se sice, že by nařízen
bylo pro Němce těžkou ranou, ale z celé zprávy
jest patrno, že Němci si ho vlastně přejí a jen
proto konference rozbili.“ Zmar konferencí po-
kládá „Czas“ za špatnou předzvěsť pro dalšt
činnost říšské rady, poněvadž neústup
nost Němců nemůže zůstati be
vlivu na taktiku delegace české.
V Praze, 22. ledna. (Moravské sne
movnivolby předříšským soudem.
Němec
Eppingrův
doktor
Körber
Němei
Čecho
Körbrův
Körben
Praha
Čechy
Morava
17
article
Čeští náhradníci olomoucké obchodní komor
nebyli pozváni k volbě poslanců do zemského
sněmu. Podali tedy proti volbě protest, ten všal
byl místodržitelstvím zamítnut. Na toto rozhod
nutí stěžovali si říšskému soudu, jenž však tyto
dni stižnost zamítl z následujících důvodů: „Roz-
hodnutím moravského místodržitelství, proti ně-
muž podána stížnost, nebylo porušen
stěžovatelům zaručené politické právo k volbě
zemských poslanců za obchodní a živnostenskou
komoru olomouckou. Říšský soud dospěl k ná-
zoru, že olomoucká obchodní a živnostenská ko-
mora sestává pouze ze členů, nikoli však také
z náhradních členů; stěžovatele slušt
pokládati pouze za náhradníky (Nachimän-
ner), nikoli za náhradní členy a dle zemského
volebního řádu tací náhradníci nejsou k volb
oprávněni.
18
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 22. ledna. (C.-B.)
Vídeň
19
article
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 22. ledna.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 22. ledna.
Polské žaloby na pruském sněmu
Když byl v rozpočtové debatě kaneléř Bülo
vypočetl ohromně náklady, za které vláda žádá
aby mohla rychleji poněmčovati Poznaňskoa
Západní Prusy, slova se ujal polský poslane
Praha
20
title
Jaždzevský a podrobil vládní protipolskou poli
21
article
V drebném prodejíi
ranní číslo o sobě. .
za s
odpolední
. . . na zh
Ve filialkách na venkově
ranní čísle.
odpolední.
. . . . . . . 3h
Inserá t
plati se hotově napřel.
Přečplaceni a innerty přijímá sdnini-
strace v Marianské ulici č. a.
Tam nacházejí se též redakee
tiskárna a ezpodice „ Národnieh Listů“
kopisy se nevracuji
22
article
tiku klidné, ale spravedlivé kritice. V čem tkvi
ta „polská agitace“, proti níž vláda ozbrojuje
celý německý národ? V tom, že Poláci užívají
svých občanských práv, ústavou jim zaručených,
zejmena práva spolčovacího a shromažďovacího.
Avšak to se děje veřejně a nemůže býti žádnou
protistátní akcí. Druhé, co vláda má proti Po-
lákům, je psani jejich novin. Ale toho vinu nese
vláda, jež s Poláky nakládá jako s vnitřními ne-
přáteli státu. Není pravda, že polské obyvatelstvo
nepřátelsky se chová k německému úřadnictvu.
V žádné provincii netěšili by se úřadníci takové
úctě, jako v Poznaňsku, kdyby si nevedli vý-
lučně a kastovně. Tak se ostalně chovají nejen
k občanstvu, nýbrž i mezi sebou. Vyšší úřadník
nesmí si vzíti za ženu dceru šikovatelovu. Na
úřadnících jest chovati se tak, aby občanstvo
mchlo míti k nim důvěru. Důvěra k úřadnictvu
je důvěrou k vládě. Podkopává-li úřadnictvo dů-
věru k vládě, podkopává základy státu. Je to do
nebe volající, že Němci berou Slovanům mater-
ský jazyk v úřadech, ve škole, ano i v rodiněa
chrámě! Kdo toho nelituje, není člověkem. Na
vládě jest, aby si důvěry polského obyvatelstva
opět získala.
Polák
Němec
Slovan
Poznaňsko
24
article
Skvělé vystoupení Pavla Deschanela,
o jehož řeči v sezení francouzské sněmovny 20.
t. m. jsme se již zmínili na těchto místech, uči-
nilo hluboký dojem ve francouzské veřejnosti.
Do zmatku posledních dob, kdy fráse anarchistů
a internacionalistů vše terrorisují, padla jeho
mužná a krásná slova o vlastenectví a o poli-
tice jasnosti. Deschanel objevil se v pravé chvili,
aby posilnil vědomí těch, kteří již malomyslně
pohliželi na nynější situaci, kteří ztráceli naději
na zdolání nynějších pánů Francie, v jejichž
čele je pověstný vůdce sociálních demokratů.
který ve své nabubřelé mnohomluvnosti pronesl
všelijaké famósní výroky, jako o odřeknutí s
Elsaska a Lotrinska, nebo »o nebezpečí slo-
vanském.«
Není divu, že žurnály židovské internacio-
nály soptí proti Deschanelovi a okřikují jej da-
leko zuřivěji nežli poslanci krajní levice, kteř
neměli kuráže umlčeti nejlepšího řečníka fran-
couzské sněmovny. Deschanel velmi směle pro-
mluvil k těm, kteří koketují s Anglií a Néme-
ekem. Deschanel též vystoupil jako náčelník
opposice a jako chef strany čistě republikánské
a vlastenecké, z níž budou vyloučeny živly kle-
rikální a internacionální. Řeč Deschanelova byla
jasná, moudrá a vážná a prozrazovala povýše-
ného dueha, velikého politika a státníka.
Pavel Deschanel
Francie
Lotrinsko
Anglie
couzský sněmovna
25
article
Opposiční listy všech stran uvítaly Descha-
nelovu řeč s nadšením. Všechny zří v něm muže
brzké budoucnosti. Deschanel z vůdce opposice
může se v nejbližší době státi vůdcem vlády.
Po 4 léta byl Deschanel předsedou sněmovny
a po celou tu dobu stál nad stranami a byl
vlastně vzdálen aktivního politického boje. Sně-
movna měla znamenitého, energického předsedu,
ale postrádala svého nejlepšího řečníka.
»Le Tempa« s uspokojením konstatuje, že
Deschanel tak důrazně vystoupil proti Jaurésovi,
který pravil: »Trojspolek je nutnou protiváhou
francouzského chauvinismu«, a který měl od-
vahu chválit hnusný výrok professora Hervéa
o trojbarevném praporu, vlajícím z hromady
hnoje jako »první slova zmužilosti a dobrého
smyslu, pronesená v universitě«. Národní svě-
domí francouzské bylo brutálně uraženo těmito
výroky fanatika internacionalismu a proto s ra-
dosti slyšelo statečnou odvetu Deschanelovu.
Nová německá násilnost ve
Venezuele.
Němci překvapili opět jednou nenadálým
zakročením veškeren svět a rozumí se, že za-
kročení to provedeno s celou germánskou bez-
ohledností a brutálností. Bombardují marakaibskou
tvrz San Carlo; příčiny násilného skutku toho
zatím se neudávají a nepochybně také na konec,
až Unie zvedne se ku protestu, budou opět
v Berlíně svalovati čin ten na vlastní rozhod-
nuti velitele vojenských lodí německých a takž,
Deschanel
Jaurés
Hervé
Deschanelův
Němec
Desch
Venezuela
San Carlo
Berlín
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
— a. V Praze, 22. ledna.
Praha
27
article
Pan Maeterlinek je velmi vzdělaný muž. Do
nedávna domníval se, že je Praha předměstím
Pešti a čeština že je dialektem maďarským
Doklad k tomu, že člověk může býti proslaveným
spisovatelem a při tom v zeměpisu a v národo-
pisu nejhroznějším ignorantem. Mluví se i nyní
ještě, kde všechno v »odbornosti« se ztrácí
o vzdělanosti universální, však těch lidí je pořád
méně a měně, kteři zúčastniti se dovedou roz-
mluvy, ať rozpřede se o čem koli. Nedivím se
tomu ani, pamatuji se, že nejtlustší kniha o chemii,
kterou znal jsem ve svém mládí, měla asi 600
stránek, dnes nevyčerpá takovéhoto objemu kniha
ani to, co jmenujeme — kyslik.
Pan Maeterlinek nemusí tedy věděti, že jsme
národem a nemusí věděti, že v samém středu
tohoto dílu světa leží město velké a slavné, jež
po staleti bylo vedle Paříže centrem světa
kulturního.
Pan Maeterlinek neví jiné ještě věci, kter
by věděti měl. Však nehledí-li bůh na pravopis,
nýbrž na dobré srdce, nesmí z toho vyvozovat
básník, že má právo jako kočující mastičkát
ze svého improvisovaného podia sekat kompli
menty každému kolemjdoueímu, ať již je to
hlupák či darebák, jenom když koupil si liste
do — Monny Vanny.
Pan Maeterlinek — a to ovšem nebylo zde
ani před Ben Akibou ani po něm — dal se
najati jako autor dramatu od podnikavého
impresaria a cestuje nyní s ním po světě, před
váděje mu dle pařižského originálu jmenovanou
tragédii. Namahat se při tom valně nemusí
nanejvýš dvakrát nebo třikrát ukázat se divoce
ileskajícímu obecenstvu, po představení shrábnout
honorář a potom promluvit na ban ketu hloupou
řeč. To stačí.
Maeterlinek
Monn
ben Akiba
Praha
Pešť
Paříž
28
article
Onehdy mluvil Maeterlinek v Berlíně. Mluvi
znamenitě, aspoň tak tvrdí tamější »Localan-
zeiger«, s nímž hádati se nebudu. Pravil, že
prý skutečné umění neobejde se bez vyššího
svěcení, které mu uděliti může jen Paříž. Pařiž
je prý esthetické svědomí světa, kdežto jeho
svědomí mravní je prý Berlín. Bez Berlina zů-
stává každé umění kusým, Německo prý je
teprve morálně uslechtí; Němectvo je prý svě
domím lidstva vůbec ! — — —
Velká myšlenka a krásně slovo! I vidím
jak se Berlin rděl jako stará hřišnice, když ji
kdo slaví jako nevinnost.
Berlin je tedy mravním svědomím světa
Maeterlinek to řekl a musí te býti tedy pravdou
V Porýnsku, ve kterém městě již nevím,
žil asi před třiceti léty muž, jenž zvláštní by
si na svá stará léta zvolil zábavu. Zazname-
nával surovosti, v Německu spáchané, a sesta-
voval z nich statistiku. Dědouš, jenž byl zároven
též poslancem, jmenovál se Harkort. Doporučil
bych statistiku Harkortovu panu Maeterlinekovi,
nalezl by v této zahrádce tolik květův ušlechti-
lého mravu, že by více než problematickou vůní
jejich za chvílenku tou měrou byl zmámen, že
by ani nepoznal, jak to německé svědomí mravu
je široké a co všechno do něho se vejde.
Tři výjevy, jimž jsem přítomen byl, utkvěly
mi v mysli i doporučuju je panu Maeterlinckovi,
aby vyvodil z nich náležité úsudky o té »ně-
mecké mravnostie.
Harkortův
Maeterlinek
Maeterlinck
Berlín
Paříž
Německo
29
article
Bylo to v roce 1869, kdy berlinská luz
kamenovala účastníky slavnosti Humboldtovy, na
to výstup, jenž v roce 1871 udál se v Linden
strasse, kdy zástup bil zajaté Franzouze a p
nich plval, když s eskortou ubírali se do svých
ubikací, a konečně scéna, jež odehrála se a
rok na to ve vykřičené Königsmauer, kde shozen
byl č rnáctiletý syn berlinského dopisovatele
»Timesů« z třetího patra vykřičeného domu na
dláždění proto, že to byla kratší cesta než
po schodech, po nichž nebohý hoch, proto
že ho opili, nemohl sestoupit, jak cynicky se
potom vražednice omlouvaly.
Nechci tyto tři illustrace k legendě o ně
mecké mravnosti nijak generalisovati, ale vzpo
menu li si na ně, zachvěju se po každé hrůzou
Má-li výtečný pán ženu a dceru, nech
pustí se s nimi z večera po berlínské Friedrich-
strasse a nechť potom »u Kranzlera« pod Li
pami nebo v protější »Vídeňské kavárně« dás
vypravovati, co dámy zažily. Nenalezalyse
v menším aspoň nebezpečí než Monna Vanna
u Princivalla.
Ach, vy obsah Monny Vanny neznáte?
Není to ani upejpavá slečinka ani panička
jež pořádá bazary pro šestinedělky a z pravidla
je kmotrou trojčatům, je to velmi emancipovaná
dáma, rozumná a bez předsudku: paní stateč
ného generála sevřeného nepřátelským vojskem
v Pise.
Florentští Pisu obléhají a tato, jakkol
dlouho statečně se držela, na konec hlademje
donucena kapitulovati. Leč dříve, než bílý prapor
zavlál na cimbuří hradeb nešťastného města,
vjel do bran jeho nepřátelský herold s podivnou
nabídkou vůdce florentský, Princivallis, pusti
do vnitř města, hladem zmořeného, tři sta vozu
Humboldtův
Friedrich
Princivall
Linden
Pisa
Timesy
Kranzler
30
article
s potravinami, když velitel pisanský jen pro
jednu noc pošle mu svou krásnou ženu, Monnu
Vannu. Druhého dne z rána bude moci Monn
Vanna do obleženého města opět se vrátiti ..
A k této podmínce připojil velitel ještě doušku
Monna Vanna dostaviti se musí do tábora ne
přátelského úplně nahá. Cestou smí býti zaha-
lena pouze černým pláštěm
Rada panstva, jež o nabídce nejdřív zvě
děla, z pučátku se ji zděsila, čím déle ale roz-
šafní muži o ní přemýšleli, tím více zdála se
jim býti přijatelnou.
Oč tu vlastně jde
Nepřijmeme-li podmínku, požene Princi
vallis útokem, dobude města a pak se Giovanny
zmocní tak jako tak. Čtyřiadvacet hodin dřív
či později a za tuto spacii časovou tři st
vozů masa, rýže a víua. Oznámili věc Monně
Vanně, vysvětlili jí vše důkladně a — ctnostná
tato básnická postava Maeterlinekova, která ovšem
o několik století pozdějí tak slavně obstála rigo-
rosum před mravným svědomím Němectva, ode
brala se do tábora nepřítele a sice v toiletě.
kterou byl vítěz pro tuto návštěvu přede psal.
Vstoupila k němu do stanu a byla by
zcela jistě plášť se sebe shodila, kdyby nebylo
v divadle publika a policejního komisaře .
Obrácený Lessingův »Philolas«. Týž upad
nuv do rukou nepřátelských, nechal se utratiti,
aby nepřekážel svým vítěziti, Munna Vanna ne
obětuje ovšem život, ani svou nevinnost, nýbrž
pouze svou manželskou čest a poctivost.
Nu tato »rozumná« a »přesně kalkulujíe
žena« ovšem snese mnoho. Jestli dostala abso-
luci od francouzského »svědomí krásna«, ne-
víme, že ii dostala od německého »svědomí
Monn
Princ
Giovanna
Monna Vanna
Maeterlinekův
Lessingův
Philolas
Vanna
31
article
mravu«, o tom ani dost málo nepochybujeme,
navzdor »lex Heinze«.
Jsou ovšem kritikové shovivavější, než my.
Ne ke vzorné jednoaktovce hamburského dra-
maturga, ale ke »Krásné Heleně« přirovnávají
Monnu Vannu.
Maeterlinek slyšel cosi zvonit o zemi bázně
boží a dobrých mravů a proto sám svou vlast
snižuje na prostopášnou, aby tím povznesl řlši
sousední.
Měl býti před třiceti lety v Berlíně, byl by
poznal německé »svědomí mravní«. Jakou mocí
buší svědomí to na východě do Poláků! Buš
do nich klackem, poněvadž jsou tak zpupní, že
žádají, aby polské jejich děti po polsku naučily
se modliti. Nejinak pracuje svědomí to ve Šle-
sviku, lv jehož severní části »mravnost pruská«
zavázala se provésti všeobecné hlasování o tom,
kam že obyvatelé chtějí býti přivtěleni: k Dán-
sku či k Prusku? Osmatřicet let uplynulo již od té
doby a hlasování podnes není provedeno. A mravní
svědomí Němectva nejen že si z toho nejmenší
nečiní výtky, naopak, ono každého pošle na ně-
kolik měsíců na břeh romantického Plötzensee,
kdo by odvahu měl o tom se zmíniti — —-
Nevíme, z jakého materiálu je to svědomí
snad z kůže hippopotama. Nic si z toho svědomí
Němectva nedělá, když národ vlastní a všichn
národové ostatní mravně i hmolně hynou pod
tihou vojáctva, jež polyká milliardy a chrlí bídu,
zvlčilost a zkázu.
Nemáme jim co poroučeti, ale zdá se nám,
že by tak mnozí, již domovem jsou za Vogesami,
měli zůstati raději doma.
Heinz
Helena
Monn
Maeterlinek
Polák
Berlín
Dánsko
Prusko
Plötzensee