ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 49228d00-8f11-11dd-bac3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 39 celkem · entity: person 86, place 37, org 14
1 masthead
13. června 1913. Číslo 160.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
Italie a panamský průplav. V italské sněmovně odpověděl státní podse- kretář námořnictva Bergamaso na interpelaci posl. Milaního, že vláda se stále živě zajímá o to, jaký účinek bude míti otevření panamského průplavu na světový, zvláště italský obchod, a dodal, že neopomene připomenouti ministru zahraničních záležitostí prospěšnost společného postupu Italiea Anglie za tím účelem, aby tarify v panamském průplavu byly Spojenými státy předloženy meziná- rodní konferenci. Na to prohlásil státní podsekre- tář zahraničních záležitostí, di Scalea, že ministr zahraničních záležitostí se zabývá tímto obtížným problémem a snaží se v dohodě s Anglií dosáh- nouti takové úpravy, která by vyhovovala zájmům mezinárodního námořního obchodu.
Scale Anglie spojený stát mezinárodní námořní obchod
5 article Ze školské komise sněmu
Ze školské komise sněmu král. Českého. [Zpráva Pražské sněmovní korespondence.) V Praze, 12. června. Plenum permanentní komise školské konalo dne 12. června o 11. hod. dopolední schůz za předsednictví posl. Leglera a za přítomnost obou referentů, dále zástupců vlády, vicepresi- denta zemské školní rady dra. Goll a, dv. rady šl. Campeho a místodržitelského rady Šinde láře. Nepřítomnost svoji omluvili posl. dr. Burian Keller, Klofáč, dr. Koldinský, Vinař a dr. prine Lobkovic. Na programu schůze bylo: 1. důvodová zpráva obou referentů; 2. schválení VII. části osnovy zá- kona o zastupování osob učitelských a o dočas- ném zastávání míst učitelských; 3. o právních po- měrech učitelských sil, náležejících branné moci. Předseda konstatuje, že plenum komise školské jest způsobilé usnášeti se a dává zapiso- vatelem předčitati jednak sdělení permanentní ko- míse finanční o konečném jejím usnesení, jednak došlou odpověď vlády prostřednictvím zemského výboru o osnově substitučního zákona učitelského. Oba přípisy vzaty byly na vědomí. Předseda uděluje slovo referentům posl. Mo- rawtzovi a Kafkovi ku podání zprávyk VII. a VIII. části navržené osnovy zákona. Ve svém odůvodnění praví pak posl. M o rawetz, že dle jeho názoru nebylo možno k ná- vrhu zákona uvésti zvláštní předpisy o zastupová- ní ředitelů škol měšťanských, po případě učitelů škol odborných, kteří působí jako okresní školní inspektoři, ježto nutno očekávati vyřízení vládní předlohy na říšské radě o definitivě okresních školních inspektorů. Konečně pak myslí referent posl. Morawetz, že ještě celá řada formálních i materielních obtíží překáží, aby sněmovní komise školská se dnešního dne v VII. části osnovy zá- kona zabývala úpravou hmotných i právních po- měrů substitutů škol. inspektorů.
Goll doktor Burian Keller Klofáč Koldinská Vinař Lobkovic Kafka Praha
6 article
Spoluzpravodaj posl. Kafka ujímaje se slova k odůvodnění návrhu komitétu na schválení VII. a VIII. části, pravil: „Předlo- ženou osnovou zákona o právních poměrech uči- telstva na školách obecných a měšťanskýchv král. Českém mají býti upraveny především hmot- né poměry všech kategorií učitelstva, zvláště též zastaralé právní poměry učitelských sil zatímních a vedlejších. Sluší však litovati, že tato osnova zákona, ač vyžadovala velmi mnoho svědomitéa pečlivé práce i času, takže možno ji považovati za nejobsáhlejší a nejúplnější osnovu zákona školského od r. 1870 vypracovanou, přece vykazuje citelnou mezeru, a to nedostatek těch zákon- ných ustanovení, jimiž by upraveny byly právníi hmotné poměry substitutů c. k. okresní ch školních inspektorů. Právní poměry těch- to substitutů nejsou vůbec dosud upraveny, a po- měry hmotné jen měrou nedostatečnou, ježto po- nechána jim dosavadní odměna 60% resp. 1600 K po 20tileté i delší době služební, kdežto na c. k.
Kafka
7 article
školách cvičných ustanoveni jsou substituti okres. školních inspektorů již po 2 až 3leté službě defi- nitivně, buď ad personam nebo extra statum. A přece dovoluji si konstatovati, že sl. sněmovní komise školská měla průběhem svého jednání za- jisté úmysl a dobrou vůli upraviti právní a hmotné poměry těchto substitutů tím, že usnesla sea přijala určité zásady, na jichž základě měl komitét referentů paragrafovati příslušná ustanovení. Páno- vé se zajisté pamatují, že v této sl. komisi bylo dů- kladně uvažováno, mají-li zástupci okresních škol. inspektorů býti zařaděni mezi učitelské síly zatím- ní, nebo mají-li příslušná ustanovení vsunuta býti do osnovy zákona o substituci. Dále poukazováno bylo k tomu, že jeví se především nutným, aby v záležitosti této vyjádřila se c. k. vláda, jednak z toho důvodu, že bude třeba úhrady příslušného nákladu, jednak se zřetelem na předlohu vládní o definitivě c. k. okresních škol. inspektorů.
8 article
Pokud se týče úhrady nákladu na služební příjmy těchto zástupců škol. inspektorů, nelze ovšem zamlčeti, že tu stojí v cestě ustanovení § 33. zemského zákona o dozoru ke školám ze dne 24. února 1873 a konečně vyskytá se též námitka nepříslušnosti permanentní sněmovní komise škol- ské vzhledem k znění § 1. zemského zákona ze dne 30. září 1911. Avšak proti těmto námitkám lze zajisté správně tvrditi, že perm. komise škol- ská jest kompetentní, aby jednala a návrhy činila o zlepšení hmotných poměrů všech činně působí- cích sil učitelských na školách národních v král. Českém, a důsledkem toho jest tato sněmovní ko- mise příslušná usnášeti se o hmotných i právních poměrech substitutů okres. škol. inspektorů,a bude-li touto úpravou dotčen zmíněný zemský zá- kon o dozoru ke školám, jeví se eventuelní nutná změna tohoto zákona jako otázka podřadná. Posl. Kafka předložil pak příslušné návrhy.
Posl Kafka
9 article
Předseda posl. Legler prohlašuje, že o návrzích spoluzpravodaje Kafky dá hlasovati, až bude přijata celá VII. část osnovy zákona a navrhuje schválení této části dle para- grafů.
Kafka
10 article
Posl. dr. Zimmer
Posl doktor Zimmer
11 article
poukazuje k tomu, že školské komisi se všeobecně vytýká, že vyřízení úkolu jí uloženého příliš pro- tahuje, a činí proto návrh, aby práce její, pokud možno, byly dnes ukončeny. Vzhledem k tomu na- vrhuje, aby VII. část o zastupování osob učitel- ských a dočasném zastávání míst učitelských en bloc byla přijata, jak ji referentský komitét vypracoval; návrh svůj odůvodnil tím, že se žádné strany a to ani učitelské proti oddilu tomu námitek ani opravných návrhů učiněno nebylo. Pokud se týče návrhu posl. Kafky, aby vzat byl zřetel též na substituty školních inspektorů, ježto povinnosti školské komise je, aby se postaralao úpravu platů všech sil učitelských, mezi které zajisté náleží též síly, školní inspektory zastupu- jící, navrhuje řečník, aby pro případ schválení návrhu Kafkova uloženo bylo k vůli urychlení věci referentskému výboru, by příslušný paragrafovaný návrh podal do tří dnů.
Kafka Kafkův
12 article
Posl. svob. pán Brand prohlásil, že souhlasí s návrhem dra. Zimmra, aby celá část VII. byla schválena v cel- ku, aniž by se zvlášť četly jednotlivé paragrafy, a dále navrhl formální změnu k 2. odst. § 126. výplatě odměny substitutům v době prázdnin. Na to komise jednomyslně schvá- lila celou VII. část v celku dle návrhu posl. dra. Zi m m ra. Předseda posl. Legler prohlásil, že dříve, než bude možno hlasovatio návrhu spoluzpravodaje posl. Kafky, jets třeba návrh náležitě uvážiti a žádá zpravodaje posl. Morawtze, aby se o něm vyslovil. Zpravodaj posl. Morawetz odpověděl, že jednak vadí zde kompetence, jed- nak obtíž, že na témž místě budou ustanoveny dvě síly učitelské definitivně; také stojí v cestě otázka úhrady nákladů. Proto soudí, že nelze toho času do zákona substitučního příslušná ustanovení vlo- šiti, a vyslovuje se tedy proti návrhu Kafkovu.
Posl Brand Kafka Morawtz Morawetz Kafkův
13 article
Posl. Trojan podporuje návrh posl. Kafky, aby současně pro- jednána byla otázka úpravy odměn a právních po- měrů substitutů c. k. okresních školních inspekto- rů. Náleží to zajisté permanentní školské komis dle § 1. zákona permanentního, a určitou měrou již 11. ledna r. 1912 komise uznala svou kompe- tenci k tomu, vyhražujíc si pouze vyslechnouti dobrozdání zem, výboru a vlády. Nesdílí obavy zpravodaje posl. Morawtze, že by působilo nesná- ze umístění učitele substituta, jenž by se zatím stal definitivním, kdyby se inspektor na místo své vrátil, a poukazuje na umístění def. učitelů, na- stane-li někde redukce tříd na škole. Poukazuje-l se k tomu, že jde o vydání zákona o definitivě in- spektorů, a že by pak otázka tato mohla býti vy- řízena, praví, že by se mohla na dlouhou a dlouhou dobu odročiti, poněvadž je velice pochybno. dojde-li k této definitivě u nás v Čechách vůbe při stanovisku, jež české politické strany zaují- mají k této otázce. Jest již nejvyšší čas, aby po- měry zástupců okr. školních inspektorů byly u- praveny. Předseda posl. Legler namítá, že je obtížno v této záležitosti návrh uči- niti, ježto ani zemský výbor, ani vláda se nevy- jádřila o úhradě nákladů substitutů okres. škol inspektorů, a nelze tudiž do zákona žádné určité ustanovení vložiti; dále myslí, že doba 3 dnů ko- mitétu referentskému nestačí na vyřízení záleži- tosti té.
Posl Trojan Kafka Čechy
14 article
Posl. dr. Zímmer
Posl doktor Zímmer
15 article
žádá, aby komise školská především zásadně roz- hodla o návrhu spoluzpravodaje posl. Kafky. Před- seda dává hlasovati, a komise přijala návri spoluzpravodaje posl. Kafky 9 hlasy ze 13, a usnesla se, by zákonné ustanovení o sub stitutech okresních školních inspektorů vypraco- váno bylo komitétem referentů. Pro návrh posl Kafky hlasovalo též 6 německých členů komise. Posl. bar. Brand a Ingrisch žádají, aby komitét referentů vypracoval a podal zvláštní návrh plenu komise školské do 8 dnů substitutech škol. inspektorů Předseda prohlásil, že učiní příslušné opatření Na to přikročeno k dalšímu jednání, a komi- se schválila k návrhu posl. dra. Zimmra též VII část osnovy beze změny a v celku. Potom bez debaty schválen byl též § 159 osnovy zákona. Příští schůze plena komise bude ve čtvrtek dne 19. června o 11. hod. dop. zatím podá ref. komitét příslušné návrhy. Schůze komitétu referentského bude zítra v pátel 13. června o 10. hod. dop.
Kafka Posl bar Brand Ingrisch
16 title
VI. sjezd českých okresů.
18 article
Zástupce ministerstva financí a místodržitel- ství, místodrž. rada p. Hatlák, přál sjezdu nej- plnějšího zdaru a veškerého úspěchu a konstato- val, že dostalo se státním úřadům se strany repre- sentantů samosprávy okresů, obcí a měst, zvláště v Plzni, takové ochoty a upřímné a obětavé vše- stranné podpory, že pokládá za svou povinnost vzdáti za ně povinné díky (Výborně!), přimlouva. se nejen v zájmu úřadu svého a úřadů státních ale i celé autonomie, aby přítomní i na dále tute ochotnou součinnost ve svých oborech podporo- vali a přál této další úspěšné součinnosti obou těchto správ, jak samosprávy, tak správy státní ve prospěchu rozvoje okresů naši vlasti a našt říše a jejich blaha z plna srdce nejlepšího zdaru. (Výborně! Potlesk.) Přísedící zem. výb. p. Karel Adámek zdůraz- nil iniciativní činnost Svazu českých okresů, vytkl velký zdar práce Poradního sboru a vyslovil mu za n vřelé uznání a díky s přáním, aby na dosa- vadní své cestě pokračoval (Výborně! Potlesk. ).
Hatlák Adámek Plzeň ministerstvo finance
19 article
Věnovav sám celý svůj život samosprávě, nemůže nevzpomenouti muže, který celý svůj život této samosprávě obětoval právě v Plzni. Františka Schwarze. (Výborně! Potlesk.) Jak by to bylo vy- padalo v této části Čech, kdyby se Fr. Schwarzovi nebylo podařilo vyrvati Plzeň z rukou nepřátel- ských a zachovati ji národu? Proto zajisté všichni přítomní souhlasí, aby řečník na tomto prvním sjezdu Svazu českých okresů v Plzni obnovil pa- měť Frt. Schwarze a vzdal hold jeho Mánům. (Vý- borněl Všeobecný potlesk.) Předseda p. posl. C. Papoušek oznámil, že omluvné a pozdravné přípisy a telegramy zaslali nejvyšší maršálek zemský kníže Lobkovic, vi- cepresident místodrž. Vojáček, starosta města Plzně dr. V. Peták, vlád. rada Metelka za Ústřední Matici školskou, Národohospodářská společnost a četní jiní. K návrhu předsedovu vzdány byly nejupřím- nější díky tajemníku Poradního sboru p. dru. Ma- chovi za jeho horlivou a obětavou činnost. Přikročeno potom k vyřízení jednacího po- řadu Předsednictví se ujal místopředseda Poradního sboru JUDr. Lokay, náměstek starosty a čle okresního výboru v Karlíně. K návrhu okresního starosty roudnickéhop Kobra, který zavítal na sjezd se členem výboru okresního v Roudnici princem Bedřichem Lob- kovicem, bylo pro důležitost otázek na pořad sjezdu daných upuštěno od čtení zápisu V. sjezdu a od přednesení zprávy Poradního sboru českých okresů za poslední období, protože byla před sjezdem zaslána vytištěná okresním výborům. O veřejné činnosti zdravotní a samosprávě, zejména samosprávě okresní pojednal sekretář zemského výboru a člen huma- nitního odboru Poradního sboru p. dr. Josef Mo- rávek. V delší řeči, ve které vytkl podstatu a obor zdravotní správy, probral její dosavadní vady nedostatky a uvedl, v jakých směrech je třeba zjednati nápravu, navrhl
Schwarz Papoušek Lobkovic doktor V Peták Metelka JUDr Lokay Kobr Bedřich lob Josef molybden Plzeň Čechy Francie Ma Karlín Roudnice svaz český okres
21 article
„Šestý sjezd českých okresů v král. Českém konaný dne 11. června 1913 v Plzni, háje vedle platného práva samostatnou příslušost korporací samosprávných ve věcech veřejné správy zdra- votní a hledě k zákonům, jimiž záležitosti tyto jsou upravovány, zejména k říšskému zákonu z r. 1870 a k zákonům z poslední doby, nemohl si zatajiti, že na očividný úkor samostatnosti samosprávné stále více přesunuje se i přísluš- nost zákonodárná i vlastní výkon zdravotnictví na orgány správy zeměpanské. Poněvadž pak i z dů- vodů správně-technických i z důvodů historicko- právních veřejná správa zdravotní zdárně může se vyvíjeti toliko samosprávně v okruhu jedno- tlivých království a zemí na říšské radě zastou- pených již pro zcela různé poměry těchto zemí. vyslovuje se sjezd, aby vývoji zdravotnictvív tomto okruhu ponechán byl nerušený vývoj. Aby toho mohlo býti dosaženo, domáhá se sjezd spravedlivého a právně zcela bezpečného ohra- ničení příslušnosti a to jednak zákonodárné pří- slušnosti samosprávné a státní, jednak přesného ohraničení příslušnosti orgánů samosprávných a státních při výkonu veřejné správy zdravotní. Z té příčiny považuje sjezd za nezbytno, aby v brzku provedena byla objektivní a významu samosprávy odpovídající revise všech důležitěj- ších zákonů sem spadajících, zejména však říš- ského zákona zdravotního z r. 1870, jenž stal se základem dualismu správního a tím i stálých kompetenčních konfliktů a zmatků v tomto obo- ru správy veřejné.
Plzeň
22 article
Maje konečně na zřeteli oběti, jež obce samosprávné okresy veřejné péči humanitní do- sud přinášejí a jež je v hospodářském jejich po- čínání citelně stísňují, žádá sjezd, aby veškerá péče o veřejné zdravotnictví přenesena byla n země, zejména aby pozemštěny byly nynější všeob, veř, nemocnice, ať jsou ve správě obe či okresů zastupitelských, a aby i organisace veřejné služby zdravotní provedena byla v celé zemi jednotně nákladem země, anebo — poku by to toho času nebylo možno — aby přijata byl osnova zákona v tom znění, jak slavnému sněmu král. Českého byla již předložena. V ohledu formálním se navrhuje, aby reso- luce tato zaslána byla předsednictvu všech če- ských klubů poslaneckých na radě říšské, jakok i předsednictvu všech českých klubů poslane- ckých na zemském sněmu král. Českého Řesoluce i s formálním návrhem schválen bez debaty. Ředitel Živnostenské banky p. posl. dr. Prels pojednal o nynějším stavu financí autonomních. Poukázal k neudržitelnosti dnešní soustavy přirážkové, na které skoro výhradně spočívá naše zemské finanční hospodářství. Přirážky v jedno- tlivých okresích jsou nejstejně vysoké, což mělo poněvadž výrobce musí počítati, jaká břemena ve kterém okresu se mu ukládají, za následek. že u některých závodů, které podléhají vyššímu zdanění, došlo ke stěhování a přesunování do okresu jiného s menšími přirážkami. Půjde-li to tak dále, neubráníme se nebezpečí, že závody če- ské půjdou tam, kde jsou přirážky nejmenší, na př. do Vídně. Tyto zjevy jsou důležity pro řešení pro- blému našeho hospodářského rozvoje.
doktor Prels Vídeň živnostenský banka
23 article
Otázka úpravy samosprávných financí mus se řešiti soustavně, ne snad aby to činil okres město nebo země, nýbrž musí se to díti na zákla- dě jednotného postupu, máme-li se z dnešních po- měrů vůbec dostati. Řečník poukazuje na doklad toho, jak pocho- dila města a okresy při dani z přírůstku hodnoty poplatcích ze zábav, jichž se domáhaly a dodává že odlišný postup vede k tomu, že v úzkém rám- ci samosprávných korporací nastává soutěž, která protože silnější zvítězí, dopadne v neprospěch to- ho, kdo má menší oporu. A to jsou naše městaa okresy oproti přesile země. Jest proto při- rozeno a nutno, aby za účelem ziskání zdro- jů příjmových nastala ve vzájemné konku- renci náprava. Náprava financí zemských ne- zjedná se přenecháním reálných daní zemím — to byl by prostředek polovičatý — nýbrž náprava ta může přijíti jen tehdy, když našim samosprávným korporacím otevrou se zdroje příjmové, které bu- dou dosti pružnými, aby postačily na rostoucí je- jich povinnosti.
24 article
Je potřeba, aby mezi okresy, městy a zem- ským výborem se jednalo o společném postupu jak založiti samosprávné finance vůbec a je toho tím více třeba, poněvadž budeme státi před ocho- tou parlamentu provésti finanční nový plán. Proto je si přáti, aby z dnešního jednání vyšel silný pod- nět ve směru tom, aby na takovémto programu pracovala celá naše autonomie, by tak byla k no- vému finančnímu plánu připravena. Že dnešní stav na dále udržitelný není, toho dokladem je otázka, která těsně souvisí se situací na peněžním trhu, totiž otázka neobyčejně stíže- né možnosti zaopatřování úvěru nejen pro města. nýbrž i pro okresy. Náprava v ohledu tom tak snadno nenastane, poněvadž důvody dnešního na- pětí jsou všeobecné, mezinárodní a také proto, po- něvadž stěží se uvolní základ, na kterém je za- loženo dnešní peněžnictví. Nebude možno vydá- vání obligací na př. Zemskou bankou, poněvadž není ochoty ke kupování rakouských papírů poněvadž v první řadě budou podporovány renty státní. Důsledky toho postihnou zejména menší města a menší okresy. Řečník končí přáním, aby ze sjezdu vyšla upřímná vůle, by společnou koope- rací našich samosprávných těles vůbec bylo pra- cováno v naznačených nejdůležitějších úkolech.
25 article
(Výborně! Všeobecný potlesk.) Přísedící z. v. p. Karel Adámek pravil, že není pochyby, že smutný stav našich financí auto- nomních zavinila vláda, neboť, kdyby byla v pří- čině hospodářství zemského konala svou povin- nost, nemusila nastati dnešní kalamita. Vláda však autonomii nepřeje (Výborně! Potlesk.) a proto nebude také přáti úpravě autonomních financí. (Výborněl Souhlas.) Řečník přimlouvá se za podnět posl. dra. Preisse, aby oba svazy, okresů i měst, se spojily k vytknuté práci a uradily se, co se má státi, radí, by se to provedlo v čas. Posl, řed. dr. Preiss uvedl, že je faktum, že malý finanční plán projednávaný v parlamentě nepostačí, a že bude nutno přistoupiti k velkému finančnímu plánu. Při tom je třeba uvažovati, jak zlepšiti finanční situaci našich autonomních kor- porací. Proto navrhuje
Adámek Preiss Posl doktor
27 article
„Sjezd ukládá Poradnímu sboru českých okresů, by se dohodl s předsednictvem Svazu měst a s poslaneckými kluby o tom, jakým způ- sobem bude třeba přistoupiti k otázce úpravy financí autonomních korporaci vzhledem k úpra- vě finančního plánu r. 1917 a jakým způsoben založiti se má nová základna úpravy finan našich autonomních korporací.“ (Výborně! Hluč- ný potlesk.) Debaty zúčastnili se dále tajemník Svazu če- ských měst p. dr. Joachim, okresní starosta pan Sáhrada, načež k návrhu p. dra. Halíka z Něme- ckého Brodu schválen konec debaty. Resoluce, navržená p. posl. řed. drem. Preis- sem, schválena byla jednomyslně. O prvém desetiletí zákona o veřejném sprostřed kování práce a samosprávě okresní promluvil král. zem. vrchní rada a člen komuni- kačního odboru Poradního sboru p. dr. Rudol Krejčí a shrnul zevrubné, otázku tuto plně vy- stihující své vývodyv resoluci: „Šestý sjezd českých okresů v král. Českém konaný v Plzni dne 11. června 1913, oceňuje výsledky desetiletého působení zemského zákona ze dne 29. března 1903 č. 57 z. z. o všeobecném sprostředkování práce, uznává, že — jakkoliv provádění zákona toho jest spojeno s četnými obtížemi, podmíněnými jednak poměry pracov- ního trhu v jednotlivých oborech výrobních pracovních, jednak dosavadním vývojem spro- středkování práce, a jakkoli pro obtíže tyto nebylo lze dosíci takové organisace, která by ovládla pracovní trh ve všech jeho oborech — nicméně úspěšné dosavadní výsledky svěděí o tom, že organisace, provedená zemským výbo- rem království Českého dle zákona citovaného na podkladě autonomie okresní a zemské, jest nejvhodnější formou veřejnoprávního sprostřed- kování práce v naší zemi.
doktor Joachim Sáhrada Halík Rudol Krejčí Nout cký Brod Plzeň svaz město svaz če
28 article
Sjezd českých okresů cení výsledky tyto tím více, jelikož zemský zákon z 29. března 1903 č. 57 z. z. jest nejen v Rakousku, nýbrž i vzhle- dem k zákonodárství cizozemskému první zá- konodárnou úpravou veřejnoprávního sprostřed- kování práce vůbec, a organisace celková jest vybudována i co do základní koncepce i v jed- notlivostech zcela samostatně s náležitým zřete- lem na poměry hospodářské i na poměry samo- správy. Proto jest zákon tento značného vý- znamu reformního pro sociálně-politický obor veřejné správy. Sjezd českých okresů žádá, aby zemský výbor království Českého na základě získaných zkušeností a za součinnosti okresních výborů i zúčastněných kruhů působil k tomu, aby ob- zvláště zvýšenou výkonností jednotlivých orgánů správních, jednak i řádnou organisací odboro- vého průkazu práce pro zvlášť důležité obory povolání bylo čeleno dosavadním některým tísnivým nedostatkům organisace, tak aby zákon zemský z 29. března 1903 č. 57 z, z. plně vyho- voval potřebám pracovního trhu v naší zemi. Resoluce schválena bez debaty. Po zprávě revisorů účtů, přednesené panem JUDrem. H. Černým, náměstkem okresního staro- sty v Žižkově, byly účty Poradního sboru za r. 1912 schváleny a předsednictvu uděleno absoluto- Člen Poradního sboru zemský poslanecp Mg. Ph. J. Laub, starosta města Litomyšle, podal zprávu o rozpočtu Poradního sboru na r. 1914 která vzata na vědomí. Jednací pořad sjezdu tím vyčerpán. Posl. p. C. Papoušek, ujav se znovu předsed nictví, navrhl následující rium.
JUDr H Černá J Laub Posl Papoušek Rakousko Žižkov Litomyšl
30 article
„VI. sjezd českých okresů v Plzn uznává význam a nezbytnost spo- lečné sbírky národní, pořádan Ústřední Maticí školskou, Národn jednotou pošumavskou, Národní jednotou severočeskou a spolkem „Komenský“ ve Vídni, a doporučuje všem okresním výborům, sdruženým ve Svazu českých okresů, aby sbíre této věnovaly největší péči a pro- vedly ji za součinnosti obecnich představenstev co nejrychleji. (Výborněl Potleskl) Projev tento schválen jednomy slně- Předseda p. posl. C. Papoušek vzdal upřímno díky referentům, účastníkům i hostům sjezdu připomenuv, že král. Plzeň připravila účastníkům sjezdu takové uvítání, že překročuje všechno jejic očekávání, vzdal za to městské radě i okresnímu výboru jménem celého sjezdu vřelé díky. (Výborně Potlesk.) Sjezd tím ukončen. Když okresní starosta plzeňský p. dr. Guldene pozval účastníky sjezdu k odpolední návštěvě Mě- šťanského pivovaru a p. dr. Bedř. Jahn z Kr. Vino- hradů k návštěvě nového Českého pivovaru plzeň- ského, zasedli přítomní ke společnému obědu v Li- dovém sále Měšťanské besedy, při němž kuchyně besední restaurace se jim při výborné obsluze plně zavděčila.
Papoušek doktor Bedř Jahn Vino Vídeň Plzeň spolek „ Komenský svaz český okres Výborněl Potleskl
31 article
Po obědě byli účastníci sjezdu na nádvoř besedním společně fotografováni, načež rozdělil se ve dvě skupiny, z nichž jedna odjela ku pro- hlídce Měšťanského pivovaru a druhá ku prohlídee Českého pivovaru. V Měšťanském pivovaře uvítal hosty předseda správní rady p. Bezděka a ředitel p. Krofta Po prohlídce celého závodu a sklepů zasedli hosté k občerstvení, které jim správa jeho uchystala ve slavnostní dvoraně pivovarské. Předseda Svazu p. posl. C. Papoušek pronesl zdravici k dalšímu zdaru a rozkvětu pivovaru, na kterou odpověděl p. řed. Krofta. Návštěvníky Českého pivovaru srdečně uvítal předseda správní rady p. dr. Bedř. Jahn. Hoste za vedení sládka p. Voitše a členů správní rady prohlédli si všechny místnosti pivovaru, jehož stav- ba i zařízení se jim velice líbily. V místnosti pe hosty bylo pro ně přichystáno občerstvení, za kte- rého rozproudila se velmi přátelská zábava. Pivo nového pivovaru všem neobyčejně chutnalo. Ke konci poděkoval místopředseda správní rady p. Kleisl hostům za návštěvu a srdečně se s nimi rozloučil. Z pivovarů odjeli hosté na nádraží a vrá- tili se do svých domovů.
Bezděk Kroft Papoušek doktor Bedř Jahn svaz p
32 article Zákaz cvičení žactva v jed notách sokolských zrušen.
Zákaz cvičení žactva v jed notách sokolských zrušen. Včera v hodinách večerních došel do Prahy tento telegram: Z Vídně, 12. června. Zákaz mini- sterstva vyučování ohledně cvičení školních dětí v sokol- ských jednotách správním soudem jako nezákonný zrušen. Dr. Pluhař. Neznáme dalších podrobností, avšal i stručná tato zpráva vyvolá v kruzích so kolských radostné vzrušení, neboť znamená že cvičení žactva v sokolských (tělocvičných jednotách nelze posuzovati jako vyu čo- vání tělocviku a že tedy nepodléhá přísným (byrokratickým) předpisům o povolovánt tělocvičných soukromých škol. Po dlouhou řadu let nečinily se jednotám sokolským se strany politických a školních úřadů nižádné překážky, jestlíže zaváděly i cvičení žactva, až v posledních třech lefech změnily se, patrně vnějším vlivem, »právní názory zem. školních rad i ministerstva vy- učování, jež takové cvičení prostě zaká- zalo a nařídilo, že napříště lze je povoliti jen tehdy, bude-li vyhověno dlouhé řadě přísných podmínek (schválená osnova vy- učovací, zkoušený učitel tělocviku, atd. atd.). Ministerstvo vycházelo tu z názoru, že cvičení žactva v sokolských jednotách jest vyučováním tělocviku, podléhajícím předpisům zákonů školních, kdežto správní soudní dvůr názor tento zvrátil jako nezá- konný a vrátil jednotám dřívější volnost v rámci zákona spolkového. Názor správního soudu má však i hlubší, politický význam, neboť jest posílením občanských práv rodičů nad jich dětmi v životě mimo- školním. Dnešní praxe školských byrokratů šla totiž tak daleko, že zak a zo vala i rodičům posilati dítky do jednot sokol- ských, ba vyskytly se též případy, že záka takový vydávali i místní katecheti neb faráři. A nebylo jiného obranného prostředku, nežli podrobiti se předpisům ministeriálního — nyní nezákonného — nařízení. Právní dů- vody nálezu budou jistě zajímavy.
doktor Pluhař Praha Vídeň
33 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Rokycanský případ a naučení z něho V okresní nemocenské pokladně v Rokyca- nech a před forem porotního soudu v Plzn odehrál se první a poslední akt případu, ka- rakteristického pro současný český politický život. Dne 25. března byl v Rokycanech zatčen správce okresní nemocenské pokladny a dů- věrník českoslovanské strany sociálně-demo- kratické Prokop Radosta, jemuž revise představenstva dokázala zpronevěření obnosu 21.891 K 64 haléřů. Dne 11. a 12. června stál Radosta před porotním soudem v Plzni a jeli- kož sám zpronevěru doznal a byla mu doká- zána, byl uznán vinným a odsouzen do žaláře v trvání 18 měsíců. Takto by stačilo zazname- nati případ v rubrice „Soudní síň“, kdyby pří- pad rokycanský nevolal po objektivním rozbo- ru. Ani jedna politická strana není asekuro- vána proti lidem zištným a nepoctivým. Jsme v životě českém posledních let. bohužel, dost bohati na takové chorobné zjevy, jež udály se jednou v té a po druhé zas v oné straně. Leč množí se s jistou pravidelností případy, jako je tento rokycanský, jež dosvědčují, že zrovna ony instituce, jež jsou vymoženostmi lidové sociální politiky a jež jsou ponechány správě nejširší lidové samosprávy — nemocenské po- kladny — jsou semeništěm nepořádku a nepo- ctivostí, jež končívají kriminálem a poškoze- ním nejchudších členů společnosti. Příčiny to- hoto zla jsou četné. O nemocenské pokladny svádějí se urputné boje, jimž podobných sotva jinde naleznete, mezi stranami dělnickými, vítězná strana usadí v nich jako správce.
Radosta Rokycany
34 article
účetní, pokladníky a inkasisty zpravidla s v agitátory bez ohledu na jejich kvalifikac v oboru znalosti nemocenského pojišťování účetnictví, peněžnictví a pod. Radosta byl správcem, účetním a pokladníkem nemocen- ské pokladny v Rokycanech, postrádaje nej- menší odborné kvalifikace: vyučil se zedni- čině a jako agitátor, který straně prokazo- val dobré služby, dovedl to ze zedníka až na správce, účetního a pokladníka (v jedné osobě) nemocenské pokladny. Nepíšeme toto na úho- nu strany sociálně-demokratické, neboť i vy- šetřování a líčení s Radostou prokázalo, že strana tato ihned, jakmile jí zpronevěra Ra- dostova byla známa, neututlala jeho případu, nýbrž vydala vinníka bezohledně spravedlno- sti. Leč — soudíme — že vydání jednoho chy- ceného vinníka spravedlnosti a kriminálu ne- přinese nápravu do nemocenských pokladen, jež je tím žádoucnější, čím zdravější je poslání těchto sociálních institucí. Není lepšího pro- středku k ozdravění poměrů v nemocenských pokladnách nad neutralisování jich, t.j. vyjmutí jich jako objektu zápasu mezi politickými stranami a po- staviti je pod správu odborně vzdělaného úřadnictva, jež by musilo být ovšem také řádně honorováno. Případ ro- kycanský je dokumentárně pathologický, všichni, jimž záleží na správném fungování in- stitucí sociálních, měli by se už jednou zasa- diti o nápravu, která v tomto případě vyža- duje ostrého a hlubokého řezu do hniloby.
Radosta Rokycany
35 article
— Není naší starostí. Orgán české strany agrární zazlívá posl. dru. Funkovi, že dal v berním výboru konstatovat nezpůso- bilost k usnášení. Chápeme, že je velmi ne- milé, když prokáže se agrárníkům všech národů, že nedovedou ani s Poláky, Rusiny a sociálními demokraty udržet ve výboru berním 27 poslanců, kterých je třeba k plat- nému tam usnesení, ačkoliv mají tyto strany z 52 členů tohoto výboru 36 členů. Starostí městských poslanců přece není, by starali se o dělnost výboru při předloze, kterou uči- nili agrárníci bojovným heslem proti měst- ským vrstvám.
Polák Rusin
36 article
— Sensační zatýkání v Sarajevě. Sara- jevská „Srbská Rěč“ oznamuje: V noci s ne- děle na pondělí do bytu zdejšího konsu- látního úřadníka jedné z velmocí při- šel důstojník, provázený detektivem a četní- kem a vykonali u něho policejní pro- hlídku, načež ho prohlásili za zatčena. Totéž se stalo s cizím učencem, který příšel do Sarajeva za vědeckými účely. Aby se nezpůsobil hluk, oba zatčení dovedeni nej- prve na nejbližší policejní strážnici, kde byli ponecháni do rána, kdy šef onoho cízího vel- mocenského konsulátu vypátral, co se stalo s jeho úřadníkem, a vymohl telegraficky od vídeňské vlády, že byl okamžitě propuštěn na svobodu. Učenec ponechán ještě ve vazbě. Přijel do Bosny studovat cigánský jazyk a byl pozorován, an rozmlouvá s cigány. To vzbu- dilo proti němu tak silné podezření, jakoby šlo o přistižení druhého Redla.
Redl Sarajevo Sara Bosna
37 article
— Něco o aklerikalismu. Na rozvaze a roz- umu neodvislý orgán dra. Novotného z Král. Vino- hradů a reformátora samosprávy v Semilech Ed. Beneše docela zbytečně se stará o stoupence strany svobodomyslné a čtenáře „Nár. Listů“. Proč prý „Nár. Listy“ neupozornily předem na klerikální tendenci nedělní bíložluté sbírky. Odpověď na toto proč je velmi jednoducha: stoupenci národní strany svobodomyslné a čtenáři „Nár. Listů“ jsou vesměs zralí lidé, kteří nepotřebují, by je jejich orgán vodil za ruce a ukazoval jim cesty. Stoupenci a čtenáři naši věděli, jak ke sbírce se zachovati a také se k ní zachovali jako zralí svobodomysl ní lidé. Honosí-li se orgán p. dra. Novotného a Beneše svou zásluhou, že předem své čtenáře poučilo tendenci bíložluté sbírky, je to zásluha vnitřně stranická: snad jeho čtenáři poučení potřebovali. snad je redakce tohoto listu oprávněna voditi svě čtenáře za ruku a ukazovati jim cesty. To však je už věc jen této redakce a jejích čtenářů. Rozhodné však nemá tato redakce žádného práva pochybo- vati o našem zásadním stanovisku ke klerikalismu — nemá toho práva už proto, že v ní sedi kdosi, jenž býval spolupracovníkem klerikálního orgánu a bez úspěchu klepal i na naše vrátka.
Novotný Král Beneš Semily
38 article
— Domovský list v literární tvorbě. Literární i širší českou veřejnost zajímala nedávno otázka rozdílení literární dotace moravské, určené v od- měnu za nejlepší práce literární a vyšlé v minulém roce; v podmínkách udělení odměny bylo ustano- vení, že literát, ucházející se o takovou odměnu, musí se vykázatí domovským listem moravským. Tato okolnost vyvolala řadu protestních hlasův a poznámek ve vážných literárních listech českých. kde se — po našem názoru zcela správně — poukazovalo k tomu, že k ocenění literární hod- noty ani k průkazu nějaké specielní „moravskosti literárního díla (kdyby i šlo úmyslně o podpo- rování literární tvorby výhradně, nebo především na Moravě) ničím nemůže přispěti domovský list. Spolek českých spisovatelů-belletristů „Máj“ pak se obrátil zvláštním otevřeným listem k zemskému výboru markrabství Moravského, v němž žádal, aby tato podmínka byla na příště vypuštěna,a dovozoval správně, že spolky a instituce literární v království nikdy v podmínkách k dosažení cen, odměn a podpor literárních nežádaly domovského listu z království, a že na př. Svatobor, Česká Akademie, správa Nadací Turkových atd. nikdy se neohližely na to, má-li ucházející se či vyzna- menaný český literát domovské právo v Čechách. na Moravě neb ve Slezsku. Nedávno dodán nám byl poštou otevřený list výboru Moravského kola spisovatelů v Brně, jenž na základě usnesení svojí schůze z 18. min. měsíce polemisuje s vývody „Máje“ a prohlašuje, že moravská zem- ská dotace určena je výslovně k tomu, aby pod- porovala rozkvět slovanského umění v markrabství
Morava Svatobor Čechy Slezsko Brno spolek český spisovatel Český akademie Turkův
39 article
Moravském, a že „domovského listu“ k dosažení pedílu z této dotace bylo potřebí hlavně — prý — „z toho důvodu, že spisovatelům na Moravě žijícím a působícím dosud vždy velmi těžko byly přístupny literární ceny a podpory z fondů praž- ských, takže patřilo k vzácným výjimkám, bylo-li za několik let poctěno cenou pražskou dílo spiso- vatele na Moravě žijícího — ačkoli markrabství Moravské přispívá do bohatých těch fondů daněmí i přímými subvencemi.“ — V dalším odmítá projev „Kola“ výtku „Máje“, že „zřízení cen specielně pro literáty moravské znamená separati so- vámi Moravy od Čech. Takovým separatis- mem bylo by potom každé zařízení pro podporu kulturních nebo uměleckých účelů, které by nebylo v Praze. Takovým separatismem bylo by i zřízo- vání kulturních nebo uměleckých ústavů (!) ať uni- versity, techniky nebo Národního divadla (!!) či domů výstavních a uměleckých (l). Takovým se- paratismem bylo by zřizování všech spolků umě- leckých mimo Prahu. „Moravské kolo spisovatelů“ vidí v tom pouze zdravou kulturní uměleckou decentralisaci, která spolu- pomáhá na vybudování velikého kulturního día všenárodního. Decentralisace není separatisnus
Morava Morava Čechy Praha národní divadlo