1
masthead
13. června 1913. Číslo 160.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Italie a panamský průplav.
V italské sněmovně odpověděl státní podse-
kretář námořnictva Bergamaso na interpelaci posl.
Milaního, že vláda se stále živě zajímá o to, jaký
účinek bude míti otevření panamského průplavu
na světový, zvláště italský obchod, a dodal, že
neopomene připomenouti ministru zahraničních
záležitostí prospěšnost společného postupu Italiea
Anglie za tím účelem, aby tarify v panamském
průplavu byly Spojenými státy předloženy meziná-
rodní konferenci. Na to prohlásil státní podsekre-
tář zahraničních záležitostí, di Scalea, že ministr
zahraničních záležitostí se zabývá tímto obtížným
problémem a snaží se v dohodě s Anglií dosáh-
nouti takové úpravy, která by vyhovovala zájmům
mezinárodního námořního obchodu.
Scale
Anglie
spojený stát
mezinárodní námořní obchod
5
article
Ze školské komise sněmu
Ze školské komise sněmu
král. Českého.
[Zpráva Pražské sněmovní korespondence.)
V Praze, 12. června.
Plenum permanentní komise školské
konalo dne 12. června o 11. hod. dopolední schůz
za předsednictví posl. Leglera a za přítomnost
obou referentů, dále zástupců vlády, vicepresi-
denta zemské školní rady dra. Goll a, dv. rady
šl. Campeho a místodržitelského rady Šinde
láře.
Nepřítomnost svoji omluvili posl. dr. Burian
Keller, Klofáč, dr. Koldinský, Vinař a dr. prine
Lobkovic.
Na programu schůze bylo: 1. důvodová zpráva
obou referentů; 2. schválení VII. části osnovy zá-
kona o zastupování osob učitelských a o dočas-
ném zastávání míst učitelských; 3. o právních po-
měrech učitelských sil, náležejících branné moci.
Předseda konstatuje, že plenum komise
školské jest způsobilé usnášeti se a dává zapiso-
vatelem předčitati jednak sdělení permanentní ko-
míse finanční o konečném jejím usnesení, jednak
došlou odpověď vlády prostřednictvím zemského
výboru o osnově substitučního zákona učitelského.
Oba přípisy vzaty byly na vědomí.
Předseda uděluje slovo referentům posl. Mo-
rawtzovi a Kafkovi ku podání zprávyk
VII. a VIII. části navržené osnovy zákona.
Ve svém odůvodnění praví pak posl. M o
rawetz, že dle jeho názoru nebylo možno k ná-
vrhu zákona uvésti zvláštní předpisy o zastupová-
ní ředitelů škol měšťanských, po případě učitelů
škol odborných, kteří působí jako okresní školní
inspektoři, ježto nutno očekávati vyřízení vládní
předlohy na říšské radě o definitivě okresních
školních inspektorů. Konečně pak myslí referent
posl. Morawetz, že ještě celá řada formálních
i materielních obtíží překáží, aby sněmovní komise
školská se dnešního dne v VII. části osnovy zá-
kona zabývala úpravou hmotných i právních po-
měrů substitutů škol. inspektorů.
Goll
doktor
Burian Keller
Klofáč
Koldinská
Vinař
Lobkovic
Kafka
Praha
6
article
Spoluzpravodaj posl. Kafka
ujímaje se slova k odůvodnění návrhu komitétu
na schválení VII. a VIII. části, pravil: „Předlo-
ženou osnovou zákona o právních poměrech uči-
telstva na školách obecných a měšťanskýchv
král. Českém mají býti upraveny především hmot-
né poměry všech kategorií učitelstva, zvláště též
zastaralé právní poměry učitelských sil zatímních
a vedlejších. Sluší však litovati, že tato osnova
zákona, ač vyžadovala velmi mnoho svědomitéa
pečlivé práce i času, takže možno ji považovati
za nejobsáhlejší a nejúplnější osnovu zákona
školského od r. 1870 vypracovanou, přece vykazuje
citelnou mezeru, a to nedostatek těch zákon-
ných ustanovení, jimiž by upraveny byly právníi
hmotné poměry substitutů c. k. okresní ch
školních inspektorů. Právní poměry těch-
to substitutů nejsou vůbec dosud upraveny, a po-
měry hmotné jen měrou nedostatečnou, ježto po-
nechána jim dosavadní odměna 60% resp. 1600 K
po 20tileté i delší době služební, kdežto na c. k.
Kafka
7
article
školách cvičných ustanoveni jsou substituti okres.
školních inspektorů již po 2 až 3leté službě defi-
nitivně, buď ad personam nebo extra statum. A
přece dovoluji si konstatovati, že sl. sněmovní
komise školská měla průběhem svého jednání za-
jisté úmysl a dobrou vůli upraviti právní a hmotné
poměry těchto substitutů tím, že usnesla sea
přijala určité zásady, na jichž základě měl komitét
referentů paragrafovati příslušná ustanovení. Páno-
vé se zajisté pamatují, že v této sl. komisi bylo dů-
kladně uvažováno, mají-li zástupci okresních škol.
inspektorů býti zařaděni mezi učitelské síly zatím-
ní, nebo mají-li příslušná ustanovení vsunuta býti
do osnovy zákona o substituci. Dále poukazováno
bylo k tomu, že jeví se především nutným, aby
v záležitosti této vyjádřila se c. k. vláda, jednak
z toho důvodu, že bude třeba úhrady příslušného
nákladu, jednak se zřetelem na předlohu vládní
o definitivě c. k. okresních škol. inspektorů.
8
article
Pokud se týče úhrady nákladu na služební
příjmy těchto zástupců škol. inspektorů, nelze
ovšem zamlčeti, že tu stojí v cestě ustanovení
§ 33. zemského zákona o dozoru ke školám ze dne
24. února 1873 a konečně vyskytá se též námitka
nepříslušnosti permanentní sněmovní komise škol-
ské vzhledem k znění § 1. zemského zákona ze
dne 30. září 1911. Avšak proti těmto námitkám
lze zajisté správně tvrditi, že perm. komise škol-
ská jest kompetentní, aby jednala a návrhy činila
o zlepšení hmotných poměrů všech činně působí-
cích sil učitelských na školách národních v král.
Českém, a důsledkem toho jest tato sněmovní ko-
mise příslušná usnášeti se o hmotných i právních
poměrech substitutů okres. škol. inspektorů,a
bude-li touto úpravou dotčen zmíněný zemský zá-
kon o dozoru ke školám, jeví se eventuelní nutná
změna tohoto zákona jako otázka podřadná.
Posl. Kafka předložil pak příslušné návrhy.
Posl
Kafka
9
article
Předseda posl. Legler
prohlašuje, že o návrzích spoluzpravodaje Kafky
dá hlasovati, až bude přijata celá VII. část osnovy
zákona a navrhuje schválení této části dle para-
grafů.
Kafka
10
article
Posl. dr. Zimmer
Posl
doktor
Zimmer
11
article
poukazuje k tomu, že školské komisi se všeobecně
vytýká, že vyřízení úkolu jí uloženého příliš pro-
tahuje, a činí proto návrh, aby práce její, pokud
možno, byly dnes ukončeny. Vzhledem k tomu na-
vrhuje, aby VII. část o zastupování osob učitel-
ských a dočasném zastávání míst učitelských
en bloc byla přijata, jak ji referentský komitét
vypracoval; návrh svůj odůvodnil tím, že se žádné
strany a to ani učitelské proti oddilu tomu námitek
ani opravných návrhů učiněno nebylo. Pokud se
týče návrhu posl. Kafky, aby vzat byl zřetel též
na substituty školních inspektorů, ježto
povinnosti školské komise je, aby se postaralao
úpravu platů všech sil učitelských, mezi které
zajisté náleží též síly, školní inspektory zastupu-
jící, navrhuje řečník, aby pro případ schválení
návrhu Kafkova uloženo bylo k vůli urychlení věci
referentskému výboru, by příslušný paragrafovaný
návrh podal do tří dnů.
Kafka
Kafkův
12
article
Posl. svob. pán Brand
prohlásil, že souhlasí s návrhem dra.
Zimmra, aby celá část VII. byla schválena v cel-
ku, aniž by se zvlášť četly jednotlivé paragrafy,
a dále navrhl formální změnu k 2. odst. § 126.
výplatě odměny substitutům v době prázdnin.
Na to komise jednomyslně schvá-
lila celou VII. část v celku dle návrhu
posl. dra. Zi m m ra.
Předseda posl. Legler
prohlásil, že dříve, než bude možno hlasovatio
návrhu spoluzpravodaje posl. Kafky, jets třeba
návrh náležitě uvážiti a žádá zpravodaje posl.
Morawtze, aby se o něm vyslovil.
Zpravodaj posl. Morawetz
odpověděl, že jednak vadí zde kompetence, jed-
nak obtíž, že na témž místě budou ustanoveny dvě
síly učitelské definitivně; také stojí v cestě otázka
úhrady nákladů. Proto soudí, že nelze toho času
do zákona substitučního příslušná ustanovení vlo-
šiti, a vyslovuje se tedy proti návrhu Kafkovu.
Posl
Brand
Kafka
Morawtz
Morawetz
Kafkův
13
article
Posl. Trojan
podporuje návrh posl. Kafky, aby současně pro-
jednána byla otázka úpravy odměn a právních po-
měrů substitutů c. k. okresních školních inspekto-
rů. Náleží to zajisté permanentní školské komis
dle § 1. zákona permanentního, a určitou měrou
již 11. ledna r. 1912 komise uznala svou kompe-
tenci k tomu, vyhražujíc si pouze vyslechnouti
dobrozdání zem, výboru a vlády. Nesdílí obavy
zpravodaje posl. Morawtze, že by působilo nesná-
ze umístění učitele substituta, jenž by se zatím
stal definitivním, kdyby se inspektor na místo své
vrátil, a poukazuje na umístění def. učitelů, na-
stane-li někde redukce tříd na škole. Poukazuje-l
se k tomu, že jde o vydání zákona o definitivě in-
spektorů, a že by pak otázka tato mohla býti vy-
řízena, praví, že by se mohla na dlouhou a dlouhou
dobu odročiti, poněvadž je velice pochybno.
dojde-li k této definitivě u nás v Čechách vůbe
při stanovisku, jež české politické strany zaují-
mají k této otázce. Jest již nejvyšší čas, aby po-
měry zástupců okr. školních inspektorů byly u-
praveny.
Předseda posl. Legler
namítá, že je obtížno v této záležitosti návrh uči-
niti, ježto ani zemský výbor, ani vláda se nevy-
jádřila o úhradě nákladů substitutů okres. škol
inspektorů, a nelze tudiž do zákona žádné určité
ustanovení vložiti; dále myslí, že doba 3 dnů ko-
mitétu referentskému nestačí na vyřízení záleži-
tosti té.
Posl
Trojan
Kafka
Čechy
14
article
Posl. dr. Zímmer
Posl
doktor
Zímmer
15
article
žádá, aby komise školská především zásadně roz-
hodla o návrhu spoluzpravodaje posl. Kafky. Před-
seda dává hlasovati, a komise přijala návri
spoluzpravodaje posl. Kafky 9 hlasy
ze 13, a usnesla se, by zákonné ustanovení o sub
stitutech okresních školních inspektorů vypraco-
váno bylo komitétem referentů. Pro návrh posl
Kafky hlasovalo též 6 německých členů komise.
Posl. bar. Brand a Ingrisch
žádají, aby komitét referentů vypracoval a podal
zvláštní návrh plenu komise školské do 8 dnů
substitutech škol. inspektorů
Předseda prohlásil, že učiní příslušné opatření
Na to přikročeno k dalšímu jednání, a komi-
se schválila k návrhu posl. dra. Zimmra též VII
část osnovy beze změny a v celku.
Potom bez debaty schválen byl též § 159
osnovy zákona.
Příští schůze plena komise bude ve
čtvrtek dne 19. června o 11. hod. dop.
zatím podá ref. komitét příslušné návrhy. Schůze
komitétu referentského bude zítra v pátel
13. června o 10. hod. dop.
Kafka
Posl
bar
Brand
Ingrisch
16
title
VI. sjezd českých okresů.
18
article
Zástupce ministerstva financí a místodržitel-
ství, místodrž. rada p. Hatlák, přál sjezdu nej-
plnějšího zdaru a veškerého úspěchu a konstato-
val, že dostalo se státním úřadům se strany repre-
sentantů samosprávy okresů, obcí a měst, zvláště
v Plzni, takové ochoty a upřímné a obětavé vše-
stranné podpory, že pokládá za svou povinnost
vzdáti za ně povinné díky (Výborně!), přimlouva.
se nejen v zájmu úřadu svého a úřadů státních
ale i celé autonomie, aby přítomní i na dále tute
ochotnou součinnost ve svých oborech podporo-
vali a přál této další úspěšné součinnosti obou
těchto správ, jak samosprávy, tak správy státní
ve prospěchu rozvoje okresů naši vlasti a našt
říše a jejich blaha z plna srdce nejlepšího zdaru.
(Výborně! Potlesk.)
Přísedící zem. výb. p. Karel Adámek zdůraz-
nil iniciativní činnost Svazu českých okresů, vytkl
velký zdar práce Poradního sboru a vyslovil mu
za n vřelé uznání a díky s přáním, aby na dosa-
vadní své cestě pokračoval (Výborně! Potlesk. ).
Hatlák
Adámek
Plzeň
ministerstvo finance
19
article
Věnovav sám celý svůj život samosprávě, nemůže
nevzpomenouti muže, který celý svůj život této
samosprávě obětoval právě v Plzni. Františka
Schwarze. (Výborně! Potlesk.) Jak by to bylo vy-
padalo v této části Čech, kdyby se Fr. Schwarzovi
nebylo podařilo vyrvati Plzeň z rukou nepřátel-
ských a zachovati ji národu? Proto zajisté všichni
přítomní souhlasí, aby řečník na tomto prvním
sjezdu Svazu českých okresů v Plzni obnovil pa-
měť Frt. Schwarze a vzdal hold jeho Mánům. (Vý-
borněl Všeobecný potlesk.)
Předseda p. posl. C. Papoušek oznámil, že
omluvné a pozdravné přípisy a telegramy zaslali
nejvyšší maršálek zemský kníže Lobkovic, vi-
cepresident místodrž. Vojáček, starosta města
Plzně dr. V. Peták, vlád. rada Metelka za
Ústřední Matici školskou, Národohospodářská
společnost a četní jiní.
K návrhu předsedovu vzdány byly nejupřím-
nější díky tajemníku Poradního sboru p. dru. Ma-
chovi za jeho horlivou a obětavou činnost.
Přikročeno potom k vyřízení jednacího po-
řadu
Předsednictví se ujal místopředseda Poradního
sboru JUDr. Lokay, náměstek starosty a čle
okresního výboru v Karlíně.
K návrhu okresního starosty roudnickéhop
Kobra, který zavítal na sjezd se členem výboru
okresního v Roudnici princem Bedřichem Lob-
kovicem, bylo pro důležitost otázek na pořad
sjezdu daných upuštěno od čtení zápisu V. sjezdu
a od přednesení zprávy Poradního sboru českých
okresů za poslední období, protože byla před
sjezdem zaslána vytištěná okresním výborům.
O veřejné činnosti zdravotní a samosprávě, zejména
samosprávě okresní
pojednal sekretář zemského výboru a člen huma-
nitního odboru Poradního sboru p. dr. Josef Mo-
rávek. V delší řeči, ve které vytkl podstatu a obor
zdravotní správy, probral její dosavadní vady
nedostatky a uvedl, v jakých směrech je třeba
zjednati nápravu, navrhl
Schwarz
Papoušek
Lobkovic
doktor
V Peták
Metelka
JUDr
Lokay
Kobr
Bedřich lob
Josef molybden
Plzeň
Čechy
Francie
Ma
Karlín
Roudnice
svaz český okres
21
article
„Šestý sjezd českých okresů v král. Českém
konaný dne 11. června 1913 v Plzni, háje vedle
platného práva samostatnou příslušost korporací
samosprávných ve věcech veřejné správy zdra-
votní a hledě k zákonům, jimiž záležitosti tyto
jsou upravovány, zejména k říšskému zákonu
z r. 1870 a k zákonům z poslední doby, nemohl
si zatajiti, že na očividný úkor samostatnosti
samosprávné stále více přesunuje se i přísluš-
nost zákonodárná i vlastní výkon zdravotnictví na
orgány správy zeměpanské. Poněvadž pak i z dů-
vodů správně-technických i z důvodů historicko-
právních veřejná správa zdravotní zdárně může
se vyvíjeti toliko samosprávně v okruhu jedno-
tlivých království a zemí na říšské radě zastou-
pených již pro zcela různé poměry těchto zemí.
vyslovuje se sjezd, aby vývoji zdravotnictvív
tomto okruhu ponechán byl nerušený vývoj. Aby
toho mohlo býti dosaženo, domáhá se sjezd
spravedlivého a právně zcela bezpečného ohra-
ničení příslušnosti a to jednak zákonodárné pří-
slušnosti samosprávné a státní, jednak přesného
ohraničení příslušnosti orgánů samosprávných
a státních při výkonu veřejné správy zdravotní.
Z té příčiny považuje sjezd za nezbytno, aby
v brzku provedena byla objektivní a významu
samosprávy odpovídající revise všech důležitěj-
ších zákonů sem spadajících, zejména však říš-
ského zákona zdravotního z r. 1870, jenž stal se
základem dualismu správního a tím i stálých
kompetenčních konfliktů a zmatků v tomto obo-
ru správy veřejné.
Plzeň
22
article
Maje konečně na zřeteli oběti, jež obce
samosprávné okresy veřejné péči humanitní do-
sud přinášejí a jež je v hospodářském jejich po-
čínání citelně stísňují, žádá sjezd, aby veškerá
péče o veřejné zdravotnictví přenesena byla n
země, zejména aby pozemštěny byly nynější
všeob, veř, nemocnice, ať jsou ve správě obe
či okresů zastupitelských, a aby i organisace
veřejné služby zdravotní provedena byla v celé
zemi jednotně nákladem země, anebo — poku
by to toho času nebylo možno — aby přijata byl
osnova zákona v tom znění, jak slavnému sněmu
král. Českého byla již předložena.
V ohledu formálním se navrhuje, aby reso-
luce tato zaslána byla předsednictvu všech če-
ských klubů poslaneckých na radě říšské, jakok
i předsednictvu všech českých klubů poslane-
ckých na zemském sněmu král. Českého
Řesoluce i s formálním návrhem schválen
bez debaty.
Ředitel Živnostenské banky p. posl. dr. Prels
pojednal
o nynějším stavu financí autonomních.
Poukázal k neudržitelnosti dnešní soustavy
přirážkové, na které skoro výhradně spočívá naše
zemské finanční hospodářství. Přirážky v jedno-
tlivých okresích jsou nejstejně vysoké, což mělo
poněvadž výrobce musí počítati, jaká břemena
ve kterém okresu se mu ukládají, za následek.
že u některých závodů, které podléhají vyššímu
zdanění, došlo ke stěhování a přesunování do
okresu jiného s menšími přirážkami. Půjde-li to
tak dále, neubráníme se nebezpečí, že závody če-
ské půjdou tam, kde jsou přirážky nejmenší, na př.
do Vídně. Tyto zjevy jsou důležity pro řešení pro-
blému našeho hospodářského rozvoje.
doktor
Prels
Vídeň
živnostenský banka
23
article
Otázka úpravy samosprávných financí mus
se řešiti soustavně, ne snad aby to činil okres
město nebo země, nýbrž musí se to díti na zákla-
dě jednotného postupu, máme-li se z dnešních po-
měrů vůbec dostati.
Řečník poukazuje na doklad toho, jak pocho-
dila města a okresy při dani z přírůstku hodnoty
poplatcích ze zábav, jichž se domáhaly a dodává
že odlišný postup vede k tomu, že v úzkém rám-
ci samosprávných korporací nastává soutěž, která
protože silnější zvítězí, dopadne v neprospěch to-
ho, kdo má menší oporu. A to jsou naše městaa
okresy oproti přesile země. Jest proto při-
rozeno a nutno, aby za účelem ziskání zdro-
jů příjmových nastala ve vzájemné konku-
renci náprava. Náprava financí zemských ne-
zjedná se přenecháním reálných daní zemím — to
byl by prostředek polovičatý — nýbrž náprava ta
může přijíti jen tehdy, když našim samosprávným
korporacím otevrou se zdroje příjmové, které bu-
dou dosti pružnými, aby postačily na rostoucí je-
jich povinnosti.
24
article
Je potřeba, aby mezi okresy, městy a zem-
ským výborem se jednalo o společném postupu
jak založiti samosprávné finance vůbec a je toho
tím více třeba, poněvadž budeme státi před ocho-
tou parlamentu provésti finanční nový plán. Proto
je si přáti, aby z dnešního jednání vyšel silný pod-
nět ve směru tom, aby na takovémto programu
pracovala celá naše autonomie, by tak byla k no-
vému finančnímu plánu připravena.
Že dnešní stav na dále udržitelný není, toho
dokladem je otázka, která těsně souvisí se situací
na peněžním trhu, totiž otázka neobyčejně stíže-
né možnosti zaopatřování úvěru nejen pro města.
nýbrž i pro okresy. Náprava v ohledu tom tak
snadno nenastane, poněvadž důvody dnešního na-
pětí jsou všeobecné, mezinárodní a také proto, po-
něvadž stěží se uvolní základ, na kterém je za-
loženo dnešní peněžnictví. Nebude možno vydá-
vání obligací na př. Zemskou bankou, poněvadž
není ochoty ke kupování rakouských papírů
poněvadž v první řadě budou podporovány renty
státní. Důsledky toho postihnou zejména menší
města a menší okresy. Řečník končí přáním, aby
ze sjezdu vyšla upřímná vůle, by společnou koope-
rací našich samosprávných těles vůbec bylo pra-
cováno v naznačených nejdůležitějších úkolech.
25
article
(Výborně! Všeobecný potlesk.)
Přísedící z. v. p. Karel Adámek pravil, že
není pochyby, že smutný stav našich financí auto-
nomních zavinila vláda, neboť, kdyby byla v pří-
čině hospodářství zemského konala svou povin-
nost, nemusila nastati dnešní kalamita. Vláda však
autonomii nepřeje (Výborně! Potlesk.) a proto
nebude také přáti úpravě autonomních financí.
(Výborněl Souhlas.)
Řečník přimlouvá se za podnět posl. dra.
Preisse, aby oba svazy, okresů i měst, se spojily
k vytknuté práci a uradily se, co se má státi,
radí, by se to provedlo v čas.
Posl, řed. dr. Preiss uvedl, že je faktum, že
malý finanční plán projednávaný v parlamentě
nepostačí, a že bude nutno přistoupiti k velkému
finančnímu plánu. Při tom je třeba uvažovati, jak
zlepšiti finanční situaci našich autonomních kor-
porací. Proto navrhuje
Adámek
Preiss
Posl
doktor
27
article
„Sjezd ukládá Poradnímu sboru českých
okresů, by se dohodl s předsednictvem Svazu
měst a s poslaneckými kluby o tom, jakým způ-
sobem bude třeba přistoupiti k otázce úpravy
financí autonomních korporaci vzhledem k úpra-
vě finančního plánu r. 1917 a jakým způsoben
založiti se má nová základna úpravy finan
našich autonomních korporací.“ (Výborně! Hluč-
ný potlesk.)
Debaty zúčastnili se dále tajemník Svazu če-
ských měst p. dr. Joachim, okresní starosta pan
Sáhrada, načež k návrhu p. dra. Halíka z Něme-
ckého Brodu schválen konec debaty.
Resoluce, navržená p. posl. řed. drem. Preis-
sem, schválena byla jednomyslně.
O prvém desetiletí zákona o veřejném sprostřed
kování práce a samosprávě okresní
promluvil král. zem. vrchní rada a člen komuni-
kačního odboru Poradního sboru p. dr. Rudol
Krejčí a shrnul zevrubné, otázku tuto plně vy-
stihující své vývodyv
resoluci:
„Šestý sjezd českých okresů v král. Českém
konaný v Plzni dne 11. června 1913, oceňuje
výsledky desetiletého působení zemského zákona
ze dne 29. března 1903 č. 57 z. z. o všeobecném
sprostředkování práce, uznává, že — jakkoliv
provádění zákona toho jest spojeno s četnými
obtížemi, podmíněnými jednak poměry pracov-
ního trhu v jednotlivých oborech výrobních
pracovních, jednak dosavadním vývojem spro-
středkování práce, a jakkoli pro obtíže tyto
nebylo lze dosíci takové organisace, která by
ovládla pracovní trh ve všech jeho oborech —
nicméně úspěšné dosavadní výsledky svěděí o
tom, že organisace, provedená zemským výbo-
rem království Českého dle zákona citovaného
na podkladě autonomie okresní a zemské, jest
nejvhodnější formou veřejnoprávního sprostřed-
kování práce v naší zemi.
doktor
Joachim
Sáhrada
Halík
Rudol Krejčí
Nout
cký Brod
Plzeň
svaz město
svaz če
28
article
Sjezd českých okresů cení výsledky tyto tím
více, jelikož zemský zákon z 29. března 1903
č. 57 z. z. jest nejen v Rakousku, nýbrž i vzhle-
dem k zákonodárství cizozemskému první zá-
konodárnou úpravou veřejnoprávního sprostřed-
kování práce vůbec, a organisace celková jest
vybudována i co do základní koncepce i v jed-
notlivostech zcela samostatně s náležitým zřete-
lem na poměry hospodářské i na poměry samo-
správy. Proto jest zákon tento značného vý-
znamu reformního pro sociálně-politický obor
veřejné správy.
Sjezd českých okresů žádá, aby zemský
výbor království Českého na základě získaných
zkušeností a za součinnosti okresních výborů
i zúčastněných kruhů působil k tomu, aby ob-
zvláště zvýšenou výkonností jednotlivých orgánů
správních, jednak i řádnou organisací odboro-
vého průkazu práce pro zvlášť důležité obory
povolání bylo čeleno dosavadním některým
tísnivým nedostatkům organisace, tak aby zákon
zemský z 29. března 1903 č. 57 z, z. plně vyho-
voval potřebám pracovního trhu v naší zemi.
Resoluce schválena bez debaty.
Po zprávě revisorů účtů, přednesené panem
JUDrem. H. Černým, náměstkem okresního staro-
sty v Žižkově, byly účty Poradního sboru za r.
1912 schváleny a předsednictvu uděleno absoluto-
Člen Poradního sboru zemský poslanecp
Mg. Ph. J. Laub, starosta města Litomyšle, podal
zprávu o rozpočtu Poradního sboru na r. 1914
která vzata na vědomí.
Jednací pořad sjezdu tím vyčerpán.
Posl. p. C. Papoušek, ujav se znovu předsed
nictví, navrhl následující
rium.
JUDr
H Černá
J Laub
Posl
Papoušek
Rakousko
Žižkov
Litomyšl
30
article
„VI. sjezd českých okresů v Plzn
uznává význam a nezbytnost spo-
lečné sbírky národní, pořádan
Ústřední Maticí školskou, Národn
jednotou pošumavskou, Národní
jednotou severočeskou a spolkem
„Komenský“ ve Vídni, a doporučuje
všem okresním výborům, sdruženým
ve Svazu českých okresů, aby sbíre
této věnovaly největší péči a pro-
vedly ji za součinnosti obecnich
představenstev co nejrychleji.
(Výborněl Potleskl)
Projev tento schválen jednomy
slně-
Předseda p. posl. C. Papoušek vzdal upřímno
díky referentům, účastníkům i hostům sjezdu
připomenuv, že král. Plzeň připravila účastníkům
sjezdu takové uvítání, že překročuje všechno jejic
očekávání, vzdal za to městské radě i okresnímu
výboru jménem celého sjezdu vřelé díky. (Výborně
Potlesk.)
Sjezd tím ukončen.
Když okresní starosta plzeňský p. dr. Guldene
pozval účastníky sjezdu k odpolední návštěvě Mě-
šťanského pivovaru a p. dr. Bedř. Jahn z Kr. Vino-
hradů k návštěvě nového Českého pivovaru plzeň-
ského, zasedli přítomní ke společnému obědu v Li-
dovém sále Měšťanské besedy, při němž kuchyně
besední restaurace se jim při výborné obsluze
plně zavděčila.
Papoušek
doktor
Bedř
Jahn
Vino
Vídeň
Plzeň
spolek „ Komenský
svaz český okres
Výborněl Potleskl
31
article
Po obědě byli účastníci sjezdu na nádvoř
besedním společně fotografováni, načež rozdělil
se ve dvě skupiny, z nichž jedna odjela ku pro-
hlídce Měšťanského pivovaru a druhá ku prohlídee
Českého pivovaru.
V Měšťanském pivovaře uvítal hosty předseda
správní rady p. Bezděka a ředitel p. Krofta
Po prohlídce celého závodu a sklepů zasedli hosté
k občerstvení, které jim správa jeho uchystala ve
slavnostní dvoraně pivovarské. Předseda Svazu
p. posl. C. Papoušek pronesl zdravici k dalšímu
zdaru a rozkvětu pivovaru, na kterou odpověděl
p. řed. Krofta.
Návštěvníky Českého pivovaru srdečně uvítal
předseda správní rady p. dr. Bedř. Jahn. Hoste
za vedení sládka p. Voitše a členů správní rady
prohlédli si všechny místnosti pivovaru, jehož stav-
ba i zařízení se jim velice líbily. V místnosti pe
hosty bylo pro ně přichystáno občerstvení, za kte-
rého rozproudila se velmi přátelská zábava. Pivo
nového pivovaru všem neobyčejně chutnalo. Ke
konci poděkoval místopředseda správní rady p.
Kleisl hostům za návštěvu a srdečně se s nimi
rozloučil. Z pivovarů odjeli hosté na nádraží a vrá-
tili se do svých domovů.
Bezděk
Kroft
Papoušek
doktor
Bedř
Jahn
svaz p
32
article
Zákaz cvičení žactva v jed
notách sokolských zrušen.
Zákaz cvičení žactva v jed
notách sokolských zrušen.
Včera v hodinách večerních došel do
Prahy tento telegram:
Z Vídně, 12. června. Zákaz mini-
sterstva vyučování ohledně
cvičení školních dětí v sokol-
ských jednotách správním soudem
jako nezákonný zrušen. Dr. Pluhař.
Neznáme dalších podrobností, avšal
i stručná tato zpráva vyvolá v kruzích so
kolských radostné vzrušení, neboť znamená
že cvičení žactva v sokolských (tělocvičných
jednotách nelze posuzovati jako vyu čo-
vání tělocviku a že tedy nepodléhá přísným
(byrokratickým) předpisům o povolovánt
tělocvičných soukromých škol.
Po dlouhou řadu let nečinily se jednotám
sokolským se strany politických a školních
úřadů nižádné překážky, jestlíže zaváděly
i cvičení žactva, až v posledních třech lefech
změnily se, patrně vnějším vlivem, »právní
názory zem. školních rad i ministerstva vy-
učování, jež takové cvičení prostě zaká-
zalo a nařídilo, že napříště lze je povoliti
jen tehdy, bude-li vyhověno dlouhé řadě
přísných podmínek (schválená osnova vy-
učovací, zkoušený učitel tělocviku, atd. atd.).
Ministerstvo vycházelo tu z názoru, že
cvičení žactva v sokolských jednotách jest
vyučováním tělocviku, podléhajícím
předpisům zákonů školních, kdežto správní
soudní dvůr názor tento zvrátil jako nezá-
konný a vrátil jednotám dřívější volnost
v rámci zákona spolkového. Názor
správního soudu má však i hlubší, politický
význam, neboť jest posílením občanských
práv rodičů nad jich dětmi v životě mimo-
školním. Dnešní praxe školských byrokratů
šla totiž tak daleko, že zak a zo vala
i rodičům posilati dítky do jednot sokol-
ských, ba vyskytly se též případy, že záka
takový vydávali i místní katecheti neb faráři.
A nebylo jiného obranného prostředku, nežli
podrobiti se předpisům ministeriálního —
nyní nezákonného — nařízení. Právní dů-
vody nálezu budou jistě zajímavy.
doktor
Pluhař
Praha
Vídeň
33
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Rokycanský případ a naučení z něho
V okresní nemocenské pokladně v Rokyca-
nech a před forem porotního soudu v Plzn
odehrál se první a poslední akt případu, ka-
rakteristického pro současný český politický
život. Dne 25. března byl v Rokycanech zatčen
správce okresní nemocenské pokladny a dů-
věrník českoslovanské strany sociálně-demo-
kratické Prokop Radosta, jemuž revise
představenstva dokázala zpronevěření obnosu
21.891 K 64 haléřů. Dne 11. a 12. června stál
Radosta před porotním soudem v Plzni a jeli-
kož sám zpronevěru doznal a byla mu doká-
zána, byl uznán vinným a odsouzen do žaláře
v trvání 18 měsíců. Takto by stačilo zazname-
nati případ v rubrice „Soudní síň“, kdyby pří-
pad rokycanský nevolal po objektivním rozbo-
ru. Ani jedna politická strana není asekuro-
vána proti lidem zištným a nepoctivým. Jsme
v životě českém posledních let. bohužel, dost
bohati na takové chorobné zjevy, jež udály se
jednou v té a po druhé zas v oné straně. Leč
množí se s jistou pravidelností případy, jako
je tento rokycanský, jež dosvědčují, že zrovna
ony instituce, jež jsou vymoženostmi lidové
sociální politiky a jež jsou ponechány správě
nejširší lidové samosprávy — nemocenské po-
kladny — jsou semeništěm nepořádku a nepo-
ctivostí, jež končívají kriminálem a poškoze-
ním nejchudších členů společnosti. Příčiny to-
hoto zla jsou četné. O nemocenské pokladny
svádějí se urputné boje, jimž podobných sotva
jinde naleznete, mezi stranami dělnickými,
vítězná strana usadí v nich jako správce.
Radosta
Rokycany
34
article
účetní, pokladníky a inkasisty zpravidla s v
agitátory bez ohledu na jejich kvalifikac
v oboru znalosti nemocenského pojišťování
účetnictví, peněžnictví a pod. Radosta byl
správcem, účetním a pokladníkem nemocen-
ské pokladny v Rokycanech, postrádaje nej-
menší odborné kvalifikace: vyučil se zedni-
čině a jako agitátor, který straně prokazo-
val dobré služby, dovedl to ze zedníka až na
správce, účetního a pokladníka (v jedné osobě)
nemocenské pokladny. Nepíšeme toto na úho-
nu strany sociálně-demokratické, neboť i vy-
šetřování a líčení s Radostou prokázalo, že
strana tato ihned, jakmile jí zpronevěra Ra-
dostova byla známa, neututlala jeho případu,
nýbrž vydala vinníka bezohledně spravedlno-
sti. Leč — soudíme — že vydání jednoho chy-
ceného vinníka spravedlnosti a kriminálu ne-
přinese nápravu do nemocenských pokladen,
jež je tím žádoucnější, čím zdravější je poslání
těchto sociálních institucí. Není lepšího pro-
středku k ozdravění poměrů v nemocenských
pokladnách nad neutralisování jich, t.j.
vyjmutí jich jako objektu zápasu
mezi politickými stranami a po-
staviti je pod správu odborně
vzdělaného úřadnictva, jež by musilo
být ovšem také řádně honorováno. Případ ro-
kycanský je dokumentárně pathologický,
všichni, jimž záleží na správném fungování in-
stitucí sociálních, měli by se už jednou zasa-
diti o nápravu, která v tomto případě vyža-
duje ostrého a hlubokého řezu do hniloby.
Radosta
Rokycany
35
article
— Není naší starostí. Orgán české strany
agrární zazlívá posl. dru. Funkovi, že
dal v berním výboru konstatovat nezpůso-
bilost k usnášení. Chápeme, že je velmi ne-
milé, když prokáže se agrárníkům všech
národů, že nedovedou ani s Poláky, Rusiny
a sociálními demokraty udržet ve výboru
berním 27 poslanců, kterých je třeba k plat-
nému tam usnesení, ačkoliv mají tyto strany
z 52 členů tohoto výboru 36 členů. Starostí
městských poslanců přece není, by starali se
o dělnost výboru při předloze, kterou uči-
nili agrárníci bojovným heslem proti měst-
ským vrstvám.
Polák
Rusin
36
article
— Sensační zatýkání v Sarajevě. Sara-
jevská „Srbská Rěč“ oznamuje: V noci s ne-
děle na pondělí do bytu zdejšího konsu-
látního úřadníka jedné z velmocí při-
šel důstojník, provázený detektivem a četní-
kem a vykonali u něho policejní pro-
hlídku, načež ho prohlásili za zatčena.
Totéž se stalo s cizím učencem, který
příšel do Sarajeva za vědeckými účely. Aby
se nezpůsobil hluk, oba zatčení dovedeni nej-
prve na nejbližší policejní strážnici, kde byli
ponecháni do rána, kdy šef onoho cízího vel-
mocenského konsulátu vypátral, co se stalo
s jeho úřadníkem, a vymohl telegraficky od
vídeňské vlády, že byl okamžitě propuštěn
na svobodu. Učenec ponechán ještě ve vazbě.
Přijel do Bosny studovat cigánský jazyk a byl
pozorován, an rozmlouvá s cigány. To vzbu-
dilo proti němu tak silné podezření, jakoby
šlo o přistižení druhého Redla.
Redl
Sarajevo
Sara
Bosna
37
article
— Něco o aklerikalismu. Na rozvaze a roz-
umu neodvislý orgán dra. Novotného z Král. Vino-
hradů a reformátora samosprávy v Semilech Ed.
Beneše docela zbytečně se stará o stoupence strany
svobodomyslné a čtenáře „Nár. Listů“. Proč prý
„Nár. Listy“ neupozornily předem na klerikální
tendenci nedělní bíložluté sbírky. Odpověď na toto
proč je velmi jednoducha: stoupenci národní strany
svobodomyslné a čtenáři „Nár. Listů“ jsou vesměs
zralí lidé, kteří nepotřebují, by je jejich orgán
vodil za ruce a ukazoval jim cesty. Stoupenci a
čtenáři naši věděli, jak ke sbírce se zachovati a také
se k ní zachovali jako zralí svobodomysl ní
lidé. Honosí-li se orgán p. dra. Novotného a Beneše
svou zásluhou, že předem své čtenáře poučilo
tendenci bíložluté sbírky, je to zásluha vnitřně
stranická: snad jeho čtenáři poučení potřebovali.
snad je redakce tohoto listu oprávněna voditi svě
čtenáře za ruku a ukazovati jim cesty. To však je
už věc jen této redakce a jejích čtenářů. Rozhodné
však nemá tato redakce žádného práva pochybo-
vati o našem zásadním stanovisku ke klerikalismu
— nemá toho práva už proto, že v ní sedi kdosi,
jenž býval spolupracovníkem klerikálního orgánu
a bez úspěchu klepal i na naše vrátka.
Novotný
Král
Beneš
Semily
38
article
— Domovský list v literární tvorbě. Literární
i širší českou veřejnost zajímala nedávno otázka
rozdílení literární dotace moravské, určené v od-
měnu za nejlepší práce literární a vyšlé v minulém
roce; v podmínkách udělení odměny bylo ustano-
vení, že literát, ucházející se o takovou odměnu,
musí se vykázatí domovským listem moravským.
Tato okolnost vyvolala řadu protestních hlasův a
poznámek ve vážných literárních listech českých.
kde se — po našem názoru zcela správně —
poukazovalo k tomu, že k ocenění literární hod-
noty ani k průkazu nějaké specielní „moravskosti
literárního díla (kdyby i šlo úmyslně o podpo-
rování literární tvorby výhradně, nebo především
na Moravě) ničím nemůže přispěti domovský list.
Spolek českých spisovatelů-belletristů „Máj“ pak
se obrátil zvláštním otevřeným listem k zemskému
výboru markrabství Moravského, v němž žádal,
aby tato podmínka byla na příště vypuštěna,a
dovozoval správně, že spolky a instituce literární
v království nikdy v podmínkách k dosažení cen,
odměn a podpor literárních nežádaly domovského
listu z království, a že na př. Svatobor, Česká
Akademie, správa Nadací Turkových atd. nikdy
se neohližely na to, má-li ucházející se či vyzna-
menaný český literát domovské právo v Čechách.
na Moravě neb ve Slezsku. Nedávno dodán nám
byl poštou otevřený list výboru Moravského
kola spisovatelů v Brně, jenž na základě
usnesení svojí schůze z 18. min. měsíce polemisuje
s vývody „Máje“ a prohlašuje, že moravská zem-
ská dotace určena je výslovně k tomu, aby pod-
porovala rozkvět slovanského umění v markrabství
Morava
Svatobor
Čechy
Slezsko
Brno
spolek český spisovatel
Český akademie
Turkův
39
article
Moravském, a že „domovského listu“ k dosažení
pedílu z této dotace bylo potřebí hlavně — prý
— „z toho důvodu, že spisovatelům na Moravě
žijícím a působícím dosud vždy velmi těžko byly
přístupny literární ceny a podpory z fondů praž-
ských, takže patřilo k vzácným výjimkám, bylo-li
za několik let poctěno cenou pražskou dílo spiso-
vatele na Moravě žijícího — ačkoli markrabství
Moravské přispívá do bohatých těch fondů daněmí
i přímými subvencemi.“ — V dalším odmítá projev
„Kola“ výtku „Máje“, že „zřízení cen specielně
pro literáty moravské znamená separati so-
vámi Moravy od Čech. Takovým separatis-
mem bylo by potom každé zařízení pro podporu
kulturních nebo uměleckých účelů, které by nebylo
v Praze. Takovým separatismem bylo by i zřízo-
vání kulturních nebo uměleckých ústavů (!) ať uni-
versity, techniky nebo Národního divadla (!!) či
domů výstavních a uměleckých (l). Takovým se-
paratismem bylo by zřizování všech spolků umě-
leckých mimo Prahu. „Moravské kolo spisovatelů“
vidí v tom pouze zdravou kulturní
uměleckou decentralisaci, která spolu-
pomáhá na vybudování velikého kulturního día
všenárodního. Decentralisace není separatisnus
Morava
Morava
Čechy
Praha
národní divadlo