1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 13. června 1913.
Praha
4
article
aranni a večerní liety
předpláci s
v Praze v administract-
sa měsle
sK —
ns čtvrt leta
a dvojí donáško
s měsíe
sa čtvrt leta
ve fliálkách! , K so
ne město
Poštou.
ta měslo,
rrieta . . K enr
s dvojí zásilkou
sa měsle
n čtvrt ieth : . k
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10
s přílohou pro venkov o 14 stranách
Praha
6
article
Carské slovo k slovanským
králům.
Carské slovo k slovanským
králům.
Otcovsky přísné, ale blahodárné slo-
vo carovo — smutnoť, že k němu muselo
dojíti a radostno, že k němu došlo! — bylo
slyšeno v celém slovanském pokrevenstv
spocity vysvobození z nálad, jež měly ne-
daleko k zoufání nad zdárnou, šťastnou bu-
doucností jižního Slovanstva, k níž na ohro-
není a úžas celého světa rekovná plemen
urbská a bulharská zbudovala právě zá-
kady, aby je — rozmetala!? Již nebud
tak, nedojde k tomu, před čím se duše vše-
ho Slovanstva třásla, bědujíc nad novou
nevyhnutelnou, jak už se zdálo, reprisí kle-
tého osudu bratrovražedné záště slovan-
ské — nebude války mezi Srbskem a Bul-
harskem!
S jásotem a vroucím povznesením my-
slí četli včera Slované identický telegram
vádce slovanského Severu k panovníkům
slovanského Jihu a po naději, že se jeho
vážný lapidární, stejně důstojný jako kate-
forický výzev nemine u Jejich Veličen-
sev bulharského i srbského jedině mož-
ným důsledkem, nadchází jistota. Z Lon-
dýna oznamuje se, že se oba soupeři chva-
litebně podvolují a že Srbsko i Bulharsko
přijímají rozhodčí soud Ruska, ve splnění
nejzažší klausule obapolných úmluv. Ca-
rova vybídka k věrnosti závazků převza-
řých, pokud jde o řešení nynějšího sporu
oběma čelnými státy federace balkánské.
neminula se účinkem, národové bulharský
a srbský ve věrném a oddaném spolehnutí
na Rusko odevzdají svůj spor v ruce ca-
rovy, neboť: „Kladu váhu na to,“ dí car,
aby se konstatovalo, že stát, jenž by tuto
válku zahájil, bylby zodpověden za
topřed věcí Slovanstva a že si
vyhražuju všechnu volnost stanoviska, jež
Rusko zaujme vůči eventuálním výsledkům
tak zločinného bojeí“
Slovan
Srbsko
Lon
Bulharsko
Rusko
Ca
7
article
Mohutný dech epochálního dějinného
fakta vane z těchto slov, nejmocněji pak
z jednoho jich obratu: „Zodpovědno st
předvěcíSlovanstva!“ Car nemlu-
Nani ve jménu Ruska, aniž připomíná vel-
ké ruské žertvy balkánské na krvi a stat-
cích, přinesené před třiceti šesti lety, ne-
dovolává se civilisace lidstva, ani světové-
ho míru, ale ve jménu Slovanstva vystříhá
Bulharsko a Srbsko před zločinem a
volá je na soud Slovanstva, jehož jurisdikce
ukládá carovi právo a povinnost i převzatý
trapný závazek. Jménem veliké ideje
slovanské, o níž řečeno v neděli na tomto
místě, že jedině jejím jménem možno rozře-
šiti dnešní srbsko-bulharský spor, přistu-
puje car k řešení toho sporu a že se „věe
Slovanstva“ vyskytuje v carském
vzkazu k dětem slovanským na Balkáněv
tomto znění poprvé: tento apel carův na
slovanské svědomí jest zlatou slunnou zá-
ří z mračen nad Balkánem protrhnuvších
se — doufáme, že už trvale a navždy! —v
nejtrudnější chvíli poslední fáse balkánské
epopejel
Rusko
Bulharsko
Srbsko
Balkán
8
article
Nepřipouštíme si, nejsme aspoň dnes
s to, abychom pochybovali, že toto přeslav-
né historické poselství carovo ke králům
sovanským může mít jiný účinek než ja-
kého si přejou, k jakému s plesnou nadějí
z předvčerejších ještě tesknot vstříc hledí
miliony a miliony slovanských duší. Poklá-
dáme desavou carova kárného telegramu
ke králům v Sofiji a v Bělehradě dalším
vývojem za vyloučeno a pravíme — poda-
ří-li se, zvítězila z rozkazu carova slovan-
ská myšlenka-
Leč carův vzkaz na Balkán jest nejen
programem a přípovědí pro Balkán, vzni-
kají z něho konsekvence i pro Rus samot-
nou. Z carova přiznání se k Slovanstvu vy-
plývají důsledky i pro vnitřní politiku ru-
ské říše, tohoto ohromného dějiště „věcí
slovanské“, kde zbývá ještě tolik nezodpo-
věděných neřešených jejich otázek nejen
mezi Rusy samotnými, ale hlavně směrem
k ostatním Slovanům ruským a — Polá-
kům. Ti přihlásili se koncem minulého týd-
ne svým srdečným projevem z Varšavy do
Rus
Bělehrad
Balkán
Varšava
9
article
Sofije a Bělehradu, politické notabilitě a
inteligenci obou národů zaslaným tak ho-
roucně k věci slovanské, o níž se i jim na
Balkáně jedná, že zůstane nezapomenutel-
nou toto jejich přilnutí k jednotě slovanské
v hodině úzkosti před možnosti „zločinné-
ho boje“ mezi Bulhary a Srby.
Kdyby však mimo všechno nadání ne-
mělo býti splněno očekávání všeho Slo-
vanstva a Rusko bylo nuceno zaujati „sta-
novisko vůči eventuálním výsledkům
tak zločinného boje“, jedna věc je ne-
zlomnou: že toto přihlášení se Ruska
k Slovanstvu v těžkých okamžicích jiho-
slovanské zaslepenosti zůstane nadějí, že
mohou-li býti poškozeni Srbové nebo Bul-
haři nebo oba, Slovanstvo na konec přece
jen zvítěziti musí.
Ale ochabnutí bratrovražedné vášně
mezi oběma rekovnými slovanskými kme-
ny, jak je věští telegrafické zprávy o po-
drobení se rozhodčímu soudu ruskému a
zvláště o srbské nabídce Bulharsku na sní-
žení stavu obapolných vojsk na čtvrtinu,
přípověď Bulharska k obeslání schůze
čtyř ministerských předsedů spojeneckých
Bulhar
Srba
Bělehrad
Balkán
Rusko
Bulharsko
10
article
států v Solunu — posilňuje naděje, že car-
ský telegram setká se s positivním výsled-
kem, že jižní Slovanstvo skutkem ocení
apel carův na to, co balkánským Slovanům
musí býti nejsvětější, nechtějí-li ztratit ve-
škeré sympatie ostatních Slovanů a všech
přátel Slovanstva, u nichž carova depeše
vzbudila nejradostnější vzrušení. Avšak ca-
rův veliký, jednotící čin v tak vážné chvíli
vytrysklý víc z podnětu srdce než z chlad-
né úvahy diplomata, má cenu trvalou, po-
něvadž ozáří tmu ruské politiky z posledn
zimy zbylou.
Vidíme, že Rus z ní prozírá a že přes
veškeru nedůvěru sama v sebe nehodlá
přestat být slovanským. Veřejné mínění ru-
ské ožije, okřeje osvobozeno z těžkého
útlaku můrou a Slovanstvo i to, kteréž ne-
spoléhá na žádnou cizí pomoc, nechce žád-
né státní převraty a chce zůstati tam, kde
jest — bude míti alespoň velkou mravní
oporu ve vědomí, že Slovanstvo není pou-
hou sletovou a sjezdovou frází, nýbrž vel-
kou ohromnou politickou skutečností. A
tato mravní posila národům slovanským
stačí, aby pevně věřili, že se přes všechny
překážky domohou svobodného, plného
národního života. Germanisace a maďari-
sace najdou náležitý odpor v slovanském
sebevědomí. Neboť za celé Slovanstvo, ce-
lému Slovanstvu z duše promluvil — ru-
ský car!
Rus
Soluna
11
article
Úspěch carova zakročení.
Z Londýna, 12. června. (K.k
Jak oznamuje „Reuterova kancelář“
přijaly Bulharsko a Srbsk
rozhodčí soud Ruska.
Z Bělehradu, 12. června. (Z úřadního
srbského pramene.) Vláda zaslala dnes
bulharské vládě notu, ktero
navrhuje, aby nynější sku-
tečný stav vojska snížen byl na
čtvrtinu, aby předešlo se tak srbsko-
bulharským sporům o budou-
cích hranicích a sporném úze-
mí. Tato demobilisace umožní přátel-
ské a pokojné upravení rozporů.
Z Bělehradu, 12. června. (K. k.) V.
věerejší ministerské radě bylo srušeno
předvěerejší usnesení, aby od Bulharska
byla žádána okamžitá odpověď na srbskou
notu o revisi srbsko-bulharské spolkové
smlouvy.
Naproti tomu bylo usneseno vyzvati
bulharskou vládu, aby ihned nařídila čá-
stečnou demobilisaci o 4 nynějšího stavu
vojska a oznámila den schůzky čtyř miní-
sterských předsedů, smluvenou při schůzce
v Caribrodu.
Londýn
Bulharsko
Srbsko
Rusko
Bělehrad
Reuterův kancelář
12
article
Dle „Samoupravy“ odhodlala se srb
ská vláda k tomuto novému smířlivému stano-
visku, aby jednak vyhověla oprávněným m-
rovým potřebám Evropy a Balkánu, na druhe
straně umožnila klidné nepřekotné vyjedná.
vání se spojeneckým státem. Srbská vláda
učinila tento mírumilovný krok v pevném pře-
svědčení, že patrné právo Sebska uplatní s
pokojně.
Z Berlína, 12. června. „Berl. Ztg. am M
oznamuje: Dle zprávy z diplomatických kruho
svolilo Bulharsko ke schůzce čtyř mínister-
ských předsedů v Solunu.
Z Londýna, 12. června. Ve zdejších poli-
tických kruzích se proslýchá, že Angliea
Francie, které přijaly velmi sympa-
ticky varovný hlas carův očekávaí
od carova telegramu úspěch. Pro připad však
že by balkánské státy neuposlechly, hodlnj
podniknout společně s Ruskem energické do-
mluvy v Sofiji i v Bělehradě, aby příměly bal-
kánské státy ke smírnému vyfízení sporných
záležitostí.
Z Londýna, 12. června. (K. k.) Odpovídai
v dolní sněmovně na dotazy po situaci na Bal-
káně připomněl ministr Grev carův te
legram a prohlásil, že třeba si přáti, aby
Berl
Evropa
Balkán
Berlín
Bulharsko
Londýn
Francie
Rusko
Bělehrad
dolní sněmovna
Bala
Soluna
13
article
se poslechlo jeho rady. Nelze dostatečně pro-
jevití city zklamané naděje a nevůle, s jaký-
mi by veřejné mínění povšechně přijalo vy-
puknutí války mezi národy, kteří ještě pře
nedávnem spolu byly spojeny. To by je při-
pravilo o všechny sympatie v Evropě. Balkán-
ské státy samy musí poznatí, že obapolným
bojem řítí se vstříc nebezpečí, že ztrati to.
čeho ve válce protí Turecku získaly.
Evropa
Balkán
Turecko
14
article
K carské depeší.
K carské depeší.
M. Z Kolína n. R., 12. června. (Zvl. tel-
»Nár. L.«) Berlínský dopisovatel »Köln. Ztg.
přiznává, že carská depeše do Bělehradu
Sofije je velmi důrazná a bude míti náležitý
účinek.
Dle petrohradské depeše »Frankf. Ztgu.
je velice nápadno, že ona depeše byl
poslána z Moskvy již v neděli
teprve včera uveřejněna.
Köln
Frankf
Kolín
Bělehrad
Moskva
15
article
Postup našich poslanců při pro-
visorním rozpočtu ve výboru
Postup našich poslanců při pro-
visorním rozpočtu ve výboru
Z Vídně, 12. června.
(Zvl. telef. zpr. „Nár. Listů“)
Hlasování v rozpočtovém výboru přine
slo naší straně řadu velmi cenných hospodář
ských prospěchů. V první řadě jednalo se
to, by na další stavbu telefonů byla dána při
měřená částka.
Posl. Maštálka provedl dohodu s mi-
nisterstvem a ostatními stranami v ten smysl
že potřebná suma 10 mil. K vezme se v pří-
štím pololetí zatím z částky na investice že-
lezniční určené, která stejně nebude moc
býti vyčerpána a bude částka ta příštím rokem
v investičním kreditu železničním refundo-
vána.
Tím docilí se, že všechny rozdělané pro-
jekty telefonní bude lze dokončit ještě v le-
tošním období stavebním.
Se zřetelem k tomu podal návrh, podle
kterého zmocňuje se vláda, by užila přebytků
při mimořádných úvěrech pro státní dráhy pe
130 mil. K pro stavební vybudování telefonů.
Tuto konstrukci navrhovatel musil voliti, po-
něvadž vláda s největší rozhodností bránil
se proti dodatné nové půjčce a stavěla se
proti všem takovým návrhům. Proto také byly
zamítnuty návrhy posl. dra. Friedma nn
na dodatnou půjčku 40 mil. a posl. Gostin-
čara na 20 mil. K.
Posl. Maštálkovi zdařilo se tentokráte
to, co nemohl provésti při rozpočtovém pro-
visoriu v prosinci minulého roku, kdy násled-
kem nepřítomnosti některých českých členů
rozpočtového výboru podobný jeho návrh
padl. Realistický orgán nazval sice svého ča-
su podobný návrh dětinstvím, ale toto „dě-
tinství“ bylo přijato nyní ohromnou většinou
výboru a způsobilo, že v telefonních stavbách
bude se pokračovati.
Posl
Maštálek
K Posl
Vídeň
16
article
Druhým návrhem, který byl s velkým na-
pětím sledován, bylo hlasování o návrhu posl
Tomschika a jiných poslanců, kteří navr-
hovali, aby pro úpravu platů železničního per
sonálu poskytla se mimořádná částka 17 mil
korun. Vláda stavěla se naprosto zamítavě
k podobným snahám, ukazujíc k tomu, že by
hlasování podobného druhu musilo rozvrátil
řádné budžetování. Vyložili jsme již dříve, že
zástupcům naší strany podařilo se ve spolku
se zástupci klubu polského, křesťanských so-
ciálů, německo-nacionálního svazu a Vlachů
docílit u vlády, aby dodatnou předlohou do-
máhala se schválení obnosu celkového 15 mil.
kor., z čehož pro letošní půlrok má být žá-
dáno 3 mil. K. Následkem toho hlasovali také
zástupcové Českého klubu ve výboru rozpo-
čtovém proti všem odchylným návrhům, je-
jichžto přijetí by bylo značílo zmar této do-
hody. Návrhy ty zamítnuty většinou 27 proti
19 hlasům, při čemž dlužno podotknouti, že
se strany většiny scházeli 4 poslanci.
Otázka platů železničních zřízenců byla
v souvislosti s resolucí posl. Maštálky, by
stálému jízdnímu personálu na státních dra-
hách, který při úpravě platů po sestátnění
neobyčejně proti mladšímu personálu byl po-
škozen, individuálním vyrovnáním tvrdost
takto vzniklých se přišlo vstříc. Resoluční
návrh byl přijat a lze očekávat, že ředitelstva
postátněných drah dostanou příkaz, aby př
nastávající úpravě podle této resoluce se za-
chovala.
Tomschik
Vlach
Maštálek
17
article
Národní sociálové rádi by se byli zbavil
výtky, že mařením finančního plánu maří též
uskutečnění služební pragmatiky. Proto učiní
posl. Choc resoluční návrh, aby vláda ná-
klady, spojené se služební pragmatikou, uhra-
díla běžnými příjmy státními. Proti tomu vy-
stoupila vláda se vším důrazem, dokazujíe
že výnos daně té byl následkem konjunktury
menší a že toto břímě na se přijati nemůže
Poslanci strany naší hlasovali pro tenta
návrh s velkou radostí, přes to však byl25
proti 22 hlasům zamítnut.
Ukázalo se tím, že také, hlasuje-li celá
česká delegace svorně proti ostatním, se svý
mi návrhy propadne.
Proti podobnému návrhu posl. Diam an-
da a Pantze hlasovali naši poslanci, poně-
vadž přijetí návrhů jejich by bylo značilo zma
rozpočtového provisoria a jeho aktivován
Velmi zajímavé bylo chování se slovin-
ského posl. prof. Verstovšk a. Podal návrh
aby výbor projevil nedůvěru ministru dru
ryt. Hochenburgrovi.
Návrh na nedůvěru měl nadějí na úspěch
poněvadž vzhledem na konfiskační praxi
stanovisko Hochenburgrovo v rozpočtovém
výboru také četní němečtí poslanci ohlásili
že hlasovati budou pro projev nedůvěry. Si-
tuace přiostřila se do té míry, že některé
strany většiny přetřásaly návrh, aby před-
seda výboru dr. German předal předsedni-
ctví posl. Maštálkovi a tak aby nebyl jeden
hlas pro návrh a přibyl jeden hlas proti. Pro
nedůvěru hlasovali by všichni Slované mimo
Poláky, také sociální demokraté a část Němců.
Jakmile seznal posl. Verstovšek situací
vzal svůj návrh zpět, který, jak zřejmo, byl
míněn jen demonstračně. Je vidět, že Slovine
dělají jen oposici na oko a přiskočí hned vlá-
dě na pomoc, je-li nějakou oposiční taktikou
jiných stran, třeba českých, ohrožena.
Verstovšk
Hochenburgrův
doktor
German
Maštálek
Slovan
Polák
Němec
18
article
Oposice agrární vyšla jako za dob vyčká-
vací taktiky s návrhem nového předsedy agrár-
níha klubu posl. Staňka na individuelní
rozdělení kontingentu pro rok 1913. Tento
návrh byl v minulých letech ně-
kolikrát posl. Staňkem podán
vždycky byl přijat. Letos však řekly
si ostatní strany většiny, že strana, kte-
rá potirá finanční plán, ve kterém
je také lihová daň i s kontingen-
tem, nemůže si při rozpočtu vy-
loupnouti tyto „dárečky z lásky“
jak je nazval podle terminologie v německé
říši obvyklé posl. dr. Diamand, aby pak již
docela neměla kapesního interesu na finančním
plánu. Všechny strany většiny se sociálním
demokraty beze všeho ohledu první návrh no-
vého předsedy českého agrárního klubu za-
mítly. Poslanci naši hlasovali pro návrh posl
Staňka, jakkoliv dotýká se jen interesů ven-
kovských.
Křesťanský sociál Schrafíl podal re-
soluční návrh, aby provedena byla úprava
kongruy pro nižší duchovenstvo. Pro podobné
návrhy Český klub vždycky hlasoval a to
vzhledem k tomu, že jedná se o úpravu po-
měrů drobného kněžstva. Také tentokráte
se tak zástupcové Českého klubu v rozpočto-
vém výboru zachovali. Návrh byl přijat 25
hlasy proti 13. Byla podívaná ovšem na agrár-
ní členy výboru, který má mezi třemi členy
ve výboru tom dva kněze. Posl. dr. P. Za-
hradník a posl. P. Vacek hlasovali pro
návrh, předseda jejich klubu však přes svoje
protiklerikální bouření neměl v nejistotě si-
V drobném prodejii
ranní číslo o sobě
za sb
večerní
za lb
Ve fliálkách na venkovš
ranní číslo
večerní
lnsoráty
platí se hotově napřen
Předplaceni a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházeji se těž
radakce, tiskárna a expodieu
„Národních Listů“
Rukopisy se nevraceji.
Staněk
doktor
Diamand
Posl
P Vacek
19
article
tuace sněmovních voleb moravských kuráž
hlasovati proti návrhu a proto vyšel z výbo-
ru, aby hned po hlasování opět se vrátil.
Poslanci strany naší ve výboru podali
tyto resoluční návrhy: aby rozpočtem na rok
1914 zabezpečila se vyšší textilní školav
Hradci Králové, aby zřídila se druhá kolej ze
Strakonic do Plzně; aby pokračovalo se ve
zřizování nových okresních hejtmanství v Če-
chách; aby nebylo překáženo otvírání nových
obchodních akademií v Čechách a na Moravě;
aby do státní správy převzaty byly střední
školy v Chotěboři, Nuslích a Humpolci; aby
budovy pro střední školy v Rychnově a Jin-
dřichově Hradci byly dostavěny, aby v Kame-
nici n. L. vystavěna byla soudní budova, aby
byly přiměřeně podporovány matiční školy
v Čes. Budějovicích; aby převzaly se náklady
na věcné potřeby středních škol hrazené do-
sud českými městy: aby pokračovalo sev
přestavbě obchodních drah.
Tyto návrhy byly přijaty a Český klub
bude dále pečovati, aby k brzkému splněm
těchto návrhů vládu donutil.
Hradec Králové
Strakonice
Plzeň
Čechy
Morava
Chotěboř
Nusle
Humpolec
Rychnov
Jin
Hradec
Čes . Budějovice
20
article
Poslanci strany naší ve výboru rozpočto-
vém hlasovali vzhledem k tomu, že nedošl
k ustavení Jednotného klubu a že následkem
toho mají dosud při hlasování naprostou vol-
nost jako ostatní strany české, pro rozpočet
Náš klub hájil dosud stanovisko, že není dů-
vodu v této době taktiku vyčkávací měniti.
Hlasování ve výboru rozpočtovém potvrdílo
správnost tohoto postupu, neboť vláda do-
stala by provisorium rozpočtové bez hlasů
našich od bloku stran, které tvořily většinu
za Bienertha (Kolo polské, Němci, křesťanští
sociálové, Vlachové). Je-li zrovna nyní čas
ukazovati, že vláda opuštěná od Čechů bez
Němců z Čech by neměla většiny, je-li právě
nyní čas prováděti důkaz, že lze opatřiti nutné
potřeby vládní a státní bez českýchi hlasů,
takže by vláda bez bázně nemusila bráti zře-
tel k českým potřebám, pokud jí zůstanou
věrny strany bloku Bienerthova, zda je lépe,
aby žádná z českých stran nebyla přímo
účastna v jednání o investicích, úřadnických
otázkách, při sdělávání rozpočtu zůstavujeme
kiidně úvaze zdravě myslícího lidu českého.
Němec
Vlach
Čecho
Bienerthův
Čechy
strana blok
21
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Z Vídně, 12. června.
(Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“ )
Podařilo se sice povšechnou rozpravu.
věnovanou malému finančnímu plánu, dnes
uzavříti, ale ne skoncovati.
Mezí řečníky a mezi zpravodaje men-
šiny a většiny vsunulo se několik tak zv.
věcných oprav, které nebyly věcné, za
to však hodně dlouhé. Pronesli je vesměs
poslanci rusínští: dr. Konst. Levický, dr.
Olesnický a dr. Kolesa. Tento chtěl
mluviti do pozdní noci výhradně rusínsky.
Stala se s ním dohoda, že schůze bude uza-
vřena, bude-li mluviti jen stručně.
Zejtra je projektováno hlasování o pře-
chodu k debatě zevrubné. Zda k němu sku-
tečně dojde, dlužno vyčkati.
Referát rozpočtového výboru o zatím-
ném rozpočtu na II. pololetí t. r. byl koncem
schůze rozdán tiskem. Zejtra bude učiněn
návrh, aby se položil jako první předmět
na jednací pořad schůze příští, která určena
je na úterek.
Z Vídně, 12. června. (K. k)
Předseda dr. Sylvester zahajuje schůzi
o 11. hod.
Panskou sněmovnou usnesená novela k vše-
obecnému občanskému zákonu přikazuje se bez
prvého čtení justičnímu výboru a dodatečná před-
loha ke státnímu rozpočtu bez prvého čtení výboru
rozpočtovému.
Sněmovna přechází pak k jednacímu pořaduí
druhé čtení berních předloh.
Posl. Modráček zdůrazňuje, že snahy o prove-
dení velké berní reformy ztroskotaly o odpor vět-
šiny a vlády. Polemisuje s vývody posl. Kaliny
doktor
Konst
Olesnický
Kolesa
Sylvester
Posl
Modráček
Kalina
Vídeň
poslanecký sněmovna
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Slovensko Čechám.
Čím Čechy Slovensku byly v minulost
a čím kulturně i národně jsou mu posud,v
každý. Ale často zapomínáme, čím Slovensko
bývalo a podnes je Čechám.
Za dlouhého, krví a slzami skropeného
období protireformačního oblast podkarpatská
nový domoy dávala vystěhovalcům a vyhnan-
cům českomoravským, kteří tam uchovával
svou národní bytost, slovesnou tradici, rodnou
řeč.
Dávno před pádem prodlouženého středo-
věku v Čechách a na Moravě — ze Slovensk.
zněly české evangelické písně chrámové, čtl-
se tam neřímská náboženská prósa, stavěly se
základy k domácí vlastivědě, zapisovaly se
lidové zkazky, vydávaly se školní knihy, ob-
měňoval se prostonárodní humor a vtip ve
skladbách umělých. Slovensko Čechám udržo-
valo bytostnou souvislost mezi počátkem věku
XVII. a koncem XVIII. století.
Slovensko udržovalo však i souvislost
mezi sebou a evropským západem. Dávno
před Nejedlého „Hlasatelem českým“ ze Slo-
venska příšel pokus o podobný časopis re-
vuální. „Staré noviny literního umění“, které
v 1. 1785 a 1786 v Báňské Bystrici vydával
odchovanec university lipské Ondřej Plachý.
poprvé u nás ukázaly podle hojných vzorův
anglických a německých, jak by probouzejíc
Čecho
Plachá
Slovensko
Čechy
Morava
báňský Bystrica
evropský západ
Stará novina
23
article
se třetí stav, měšťanstvo, záhodno bylo
všech odvětvích života duševního i prakti-
ckého poučovati způsobem záživným, pouta-
vým a rychlým. První soustavné pokusyo
novočeský dějepis, zeměpis a národopis,o
populární přírodopis, zdravotnictví a nauku
hospodářskou, o poznatky filosofické a na-
uku občanskou, zejména pak o formuli svo-
body náboženské a národnostní uloženy jsou
v tomto zajímavém podniku.
Odvážila-li se československá prósa „Sta-
rých novin“ poprvé sledovati myšlenkový
svět Cartesiův. Leibnizův a Spinozův, dovolá-
vatí se Petra Baylea, Voltairea a Reimarus
a odmítati La Mettriea, je stejně zajímavé, že
dvacet let před Jungmannovým překladen
Miltonova „Ztraceného ráje“ verš českoslo-
venský pokusil se formou dramatického dia-
logu řešiti odvěký spor ideový mezi pessimi-
stickým a optimistickým pojímáním světa
mezi vítězícím zlem a svrchovanou moudrost
boží. Protestantský theolog Augustin Doležal
odchovanec altdorfský, odhodlal se k tako-
vému pokusu v „Pamětné celému světu tra-
goedii, třeba bez básnického posvěcení.
A podobně i v oborech jiných. Myšlenku
lidovědnou v náležité šíři a zevrubnosti
první u nás začal prováděti Slovák JJiří Rybai
první obecný zeměpis napsal Ladislav Barto-
lomeides, první před Jungmannem a Rauten-
kranzem vyslovil požadavek národní vědy
psané národním jazykem B. „y Tablic
první před Hankou pozna) borům, sďrá pro-
stonárodních Samuel P
Cartesiův
Leibnizův
Spinozův
Petro Bayle
Voltaireo
Reimarus
Jungmannův
Miltonův
Augustin Doležal
Slovák
JJiří
Barta
Jungmann
Rauten
Tablic
pozn
národní věda
Ztracený ráj
24
article
V prešpurských vinicích, z rozhovor
dvou nadšenců na Slovensku odchovaných
mladého Šafaříka a mladého Palackého, zro-
dila se revoluční knížka, která přes mylnou
theorii prosodickou vysoko vztyčila ideál
samorostlé poesie a ideál národní vědy, za
nímž potom v Čechách spěla dvojí generace
umělcův i myslitelů. Šafařík obecenstvu po-
dal první soubor slovenských zpěvů lidových,
mladý: Kollár první se pokusil zhodnotití je
jazykově, esteticky i sociologicky.
Škrtněme z let dvacátých, třicátých
čtyřicátých Kollárovu „Slávy Dceru“ od prv-
ního zárodku v Praze vydaného až k pešťské-
mu úplnému dovršení, a škrtli jsme všechen
složitý svět myšlenek a citů, který půl století
rozpaloval hlavy a srdce, škrtli jsme zároveř
náš předbřeznový program slovanské vzájem-
nosti. A vymažme ze slovesnosti naší Šafaří-
kovy Dějiny slovanské literatury a jeho Slo-
vanské starožitnosti, a vymazali jsme velikou
konstrukci, která vedle poznatků věcných
poprvé do evropského vývoje organicky za-
řadila dějinný obraz, dějinný význam a dě-
jinnou obranu slovanského celku jako rovno-
cenné osobnosti osvětné i mravní.
Když se v Čechách ještě nerozumělo nové
poesii Máchově, na Slovensku našla hned
vroucí přijetí a hluboké pochopení. Kdyžv
Čechách nebylo dosti chuti a trpělivosti plniti
přežilé formy staroklasické velké epiky ná-
rodními hesly XIX. století, ukázal Slovák
Hollý, jak je možný i takový umělecký úbvar.
Když u nástupcův a nohsledů Kollárových
a Čelakovského v království a markrabství
Šafařík
Palacký
Kollár
Kollárův
Sláva
Máchův
Slovák
Hollá
Čelakovský
Slovensko
Čechy
Praha
25
article
z pravé poesie obou mistrů zbývala už jen
prázdná slupka bez živného jádra, mladý dorost
na Slovensku, oplodněn jsa týmiž vzory, našel
si další cesty a cíle, a v Sládkovičově „Dět-
vanovi“, v balladách Chalupkových, v Bottově
„Jánošíkovi“, v Kalinčákových genrech staro-
zemanských stvořil typy a hodnoty umělecké,
jimiž literatuře naší dostalo se nových barev
a nové vůně ještě před průkopnickou prací
Nerudovou.
Organisace národně-výchovná i společen-
ská, jaká se utvořila ve škole Štúrově, tehdy
Čechy předstihla, a pokusy Ludevíta Štúraa
Josefa Hurbana o časopisecké středisko re-
vuální, belletristické a politické uzrávají
dříve, nežli u nás vrcholu dospěly reformní
snahy mistra Havlíčka.
Máme ukazovati —ovu, kterak za krátkých
dvou let prchavé konstituce 1848—1849, kdy
ve varu a rozmachu nejsmělejších nadějí musa
česká národu neměla co říci, hromadná tehdej-
ší píseň slovenská, podnes živá, kovovým
zvukem ztělesňovala hybnou myšlenku věku?
Máme stopovati opět a opět, jaký nový svět
za smutných dob reakčních Slovensko ote-
vřelo tvořivosti Boženy Němcové, co později
tepla a svěžesti přidalo poesii Heydukověa
jiných, jaký zlatý důl i nám rozevřel verš
Hviezdoslavův a co ryzího bohatství odhalily
na př. jen črty Kukučinovy?
Za všech svých běd a utrpení, za smutné
osamocenosti a siroby Slovensko nepřestávalo
a nepřestává také Čechy zavlažovati prame-
nem vody živé.
Sládkovičův
Dět
Chalupkův
Bottův
Jánošík
Nerudův
Štúrův
Ludevít Štúraa
Hurban
Havlíček
Němcová
Hviezdoslavův
Slovensko
Kalinčákový
Čechy