2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
13. června 1913. Číslo 160.
4
article
daa. Funka a poznamenává, že největší překážkou
sanace zemských financí jest rozvrat v zemských
sněmech. Národnostní mír může býti uskutečněn
pouze na základě vzájemné vážnosti všech kmenů.
obývajících zemi. Německá obstrukce v českém
zemském sněmu směřuje nejen proti většině, nýbrž
také proti dělnictvu obou národností, je obstrukcí
proti všeobecnému volebnímu právu a proti škol-
nímu vzdělání, neboť jest obava, že na podzim
bude nutno všechny obecné školy zavříti a učítele
propustiti. (Souhlas.)
Posl. ryt. Abrahamowícz poukazuje k tomu, že
finanční předlohy vládě, event, státu ničeho ne-
přinesou. Zvýšení daně z kořalky má býti celým
obnosem dáno zemím a zvýšení osobní daně z
přijmu použito má býti pro služební pragmatiku.
Funk
Posl
5
article
Jest morální povinností sněmovny, aby zákon vy-
řídila a dostála tak slovu, danému úřadnictvu. Ne-
dostojí-li sněmovna svým slibům, nemůže činiti ná-
rok, aby obyvatelstvo vážilo si jí tak, jak bylo by
žádoucno. Vítá dále ochotu vlády, že oproti dří-
vějšku konečně prohlásila, že chce vyhověti po-
třebám zemí a podle možnosti spolupůsobiti při
sanování zemských financí. Neodpovídá skutečno-
sti, že ze slev pozemkové daně má prospěch hlavně
velkostatek. Jsme ochotni zasaditi se o vyřízení
předloh a podporovatí je podle možnosti, nemů-
žeme však potlačiti jisté námitky ohledně silněj-
šího zdanění zemědělců osobní daní z příjmů, po-
něvadž se vzestupem výnosu v poslední době
stouplo rovnoměrně také zadlužení. Agrárníci v
Rakousku nesmí býti obviňováni, že v poslední
době měli prospěch z poměrů. (Pochvala u Poláků.
Posl. Smodlaka stěžuje si na policejní systém.
který vládne v Dalmacii. Na jihu mocnářství ne-
existuje žádné revoluční hnutí. Řečník vyslovuje
se na konec proti novým berním předlohám. (Po-
chvala u Chorvatů.)
Na návrh posl. Primavesího se debata končí
Generálními řečníky byli zvoleni: proti posl
Jokl, pro posl. Luksch.
Polák
Posl
Chorvat
Jokl
Luksch
Rakousko
Dalmacie
6
article
Generální řečník pro posl. Luksch, promlou-
vaje o berních předlohách, prohlašuje, že staré po-
zemkové daně musí býti odstraněny a nahraženy
všeobecnou osobní daní z příjmů, vzestupnou pro
vyšší příjmy. Neboť břemeno nynějších pozemko-
vých daní jest nesnesitelné. Protože nyní, zvláště
vzhledem na postup panské sněmovny, jenž dá se
očekávati, nelze věřiti, že dojde k uzákonění vět-
šího vzestupu při větších příjmech, musí se řečník
spokojiti s nynějšími předlohami, aby nebylo vše
ztraceno. Obírá se podrobně finanční tísní markrab-
ství moravského a probírá různé toho příčiny. Po-
úkazuje zvláště k tomu, že následkem vysokých
přirážek na Moravě a mnohem nižších v Dolních
Rakousích překládají moravské podniky a banky
své ústředny do Vídně, čímž poplatníci převáděni
jsou z Moravy do Dolních Rakous. Tím se stává,
že Vídeň v penězích přímo plave. (Souhlas a smích.)
Vítá proto někdejší návrh posl. Teltschika, že daně
placeny býti musí ne v sídle společnosti, ale v sídle
závodu.
Luksch
Morava
Dolní Rakousy
Vídeň
panská sněmovna
7
article
Hlavní vínu na finanční bídě na Moravě má
však administrativní činnost nové české většiny.
Nelze tuto činnost ani dosti kritisovat. [Na straně
Čechů se volá: Převzali jsme hospodářství po vás
a naučili jsme se mu od vás.) Němci odevzdali fi-
nance své doby v pořádku. Za posledních 6 let.
tedy za české vlády, stoupl zemský rozpočet na
52 mil. K. tedy dvojnásobně. Před 6 lety činily
zemské dluhy na Moravě na 31 mil. K. Od té doby
vzrostly na 158 milionů. Řečník polemisuje dále
s vývody posl. Staňka, kterému je úplně lhostejno,
dostane-li Morava z údělů očekávaných 8 nebo 9
milionů a jemuž se jedná jen o to, aby také při
této příležitosti dostalo se něčeho národní věci,
poněvadž Čechové neřídí se stanoviskem ryze ho-
spodářským, nýbrž národně-chauvinistickým. Proto
musilo dojíti k těmto smutným finančním poměrům
na Moravě. Řečník nemůže jako moravský posla-
nec v zájmu svých voličů vzdáti se těchto údělů
to jest také jeden důvod, proč bude hlasovati
pro přechod ku podrobnému rokování
Němec
Staněk
Morava
Čecho
Morava
8
article
Posl. Jokl: Neučinilo se ničeho, aby zabránilo
se těžkému poškození celého hospodářství a děl-
nictva událostmi na Balkáně. A k tomu ještě má
se uskutečniti plutokratický finanční plán. Při-
mlouval se za zvýšení existenčního minima a od-
stranění všech dárků z lásky a bonifikací lihova-
rům. Z kontingentů dostanou velkostatkáři a to-
várníci 27 mil., sedláci jen 42.000 K. Jest jedno-
myslným přáním sněmovny, aby rafinerie lihu ne-
podléhaly povinné koncesi. V příkrém odporu ke
stanovisku většiny v otázce daně kořaleční je její
stanovisko k otázce zdanění sázek u totalisatérů
šumivého vína. Prosí, by nebyla schválena finanční
reforma, jak ji předkládá výbor, nýbrž ve smyslu
slibů, které měšťácké strany učinily svým voličům
byly schváleny návrhy, které činí sociální demo-
kraté, finanční plán, který je v zájmu širokých
vrstev pracujícího obyvatelstva. (Hlučná pochvala.)
Věcné opravy.
Posl. dr. K. Levický konstatoval oproti dru
Funkovi, že ukrajinský klub stál vždy na stanovi-
sku, aby malý finanční plán byl projednán teprve
po příznivém vyřízení reformy volebního práva
haličského, Také politické ohledy nutí Rusíny k to-
muto stanovisku. Nikoliv Rusíni, nýbrž vláda jest
vinna, že služební pragmatika se neuskutečňuje
Posl. Olešnický vyvracel tvrzení, že stanovi-
sko Rusínů je atentátem na parlamentarismus.
Po vývodech posl. Kolesy bylo jednání pře-
rušeno.
Konec schůze ve 346 hod., příští bude zítra
v 10 hod. dopol. a na pořadu: 1. Pokračování po-
všechné rozpravy o finančních předlohách a 2. za-
tímný rozpočet.
Posl
Jokl
doktor
Funk
Rusín
Olešnický
Balkán
9
article
Výborová zpráva o zatímném rozpočtu.
Výborová zpráva o zatímném rozpočtu.
Obsahuje především výklad rokování ve vý
boru, jakož i přehled o výdajích a příjmech stát
hospodářství v r. 1913 a dovozuje
Ze srovnání tohoto rozpočtu s rozpočtem n
r. 1912 vyplývá, že výdaje stouply o 90.78 mil., t. j.
o 2.9%, příjmy o 162.83 mil., t. j. o 5.2%, velmi
potěšitelný to poměr, který kdyby býval vždy za-
chováván, byl by nás zachránil před schodkya
dluhy. Následkem toho nejsou dnes běžnými příjmy
uhraženy 179.4 mil., kdežto v r. 1912 neuhraženo
bylo 251.2 mil. Bohužel je výsledek špatnější, než
rozpočty na oba roky. Na rok 1912 nebyly totiž
preliminovány 52 mil., jež by bývalo dlužno zařa-
diti na základě usnesení posledních delegací a sa-
mozřejmě nemohly býti za oba roky pojaty do roz-
počtu náklady na poslední mobilisaci. Na takové
sice mimořádné, avšak vždy předvídané výdaje ne-
jame finančné připraveni. Ač použilo se výnosů
půjček, určených na jiné účely, byly pokladní ho-
tovosti vybrány až na nejzazší míru přípustnosti.
Pohled na vývoj rozpočtu jeví, že příjmya
právě tak výdaje ve dvaceti letech od r. 1891 až
do roku 1911 každoročně stoupaly průměrně o
7.8 proc. Protože však do této doby spadá postát-
nění velikých drah, musí se ku porovnání odečísti
jejich příjmy, takže průměrný roční přírostek činí
5.7%. V tomto přírostku předstihuje nás jen
Rusko [9.8%) a stojíme téměř na stejném stupni
s Anglií (65), předstihujeme Prusko (54%) a daleko
Italii (29) a Francii (1.42%).
Rusko
Anglie
Prusko
Italia
Francie
10
article
Při tom nutno však uvážiti, že u Ruska padá
na váhu válka s Japonskem, u Anglie válka bur-
ská a starobní pojištění, kdežto u nás nastal tak
velký rozvoj rozpočtu bez podobných mimořádných
příčin. Protože však příjmy z daní a dávek množí
se pomaleji ročně, průměrem v posledních desíti
letech o 3.6%, bylo nutno hraditi schodek půjčkami.
resp. použitím pokladních hotovostí od r. 1899 a t
v r. 1906 17.1 mil., 1907 107, mil., 1908 189.1 mil.,
1909 292.2 mil., 1910 237 mil., 1911 142.7 mil., 1912
(rozpočet) 251.2 mil. a 1913 (rozpočet] 179.4 mil
Z obnosu půjček bylo ovšem větší části použito
k více nebo méně produktivním výdajům.
Posl. šl. Lodgmann a soudr. podali dotaz
k ministrovi zemské obrany, v níž poukazuje se
k tomu, že v poslední době politováníhodným způ-
sobem rozmnožilo se opět povolávání zálož-
níků k presenčníslužbě, při čemž povolaní
musili dostaviti se ve 24 hodinách ke svým od-
dílům.Táží se ministra, zda jest ochoten v oboru
své vlastní působnosti naříditi, i u vojenské správy
působiti k tomu, aby povolaným poskytnuta byla
delší doba k nastoupení služby.
Posl. dr. šl. Mühlwerth a soudr. dotazoval
se ministra železnic, nenařídil-li by, aby odstraněny
byly jednojazyčné české plakáty, zvoucí k výstavě
„Adria“ na „ěmeckých“ tratích společnosti stát-
ních drah a nedal-li by ředitelství společnosti při
měřené pokyny, aby příště upustila od takových
„nopřístojností, jež Němce zbytečně provokují“
Posl
doktor
šl
Adrie
Němec
Rusko
Japonsko
Anglie
11
title
Z parlamentních výborů.
12
article
Školský výbor.
Školský výbor.
Z Vídně, 12. června. (Zvl. tel. »Nár
Listů«.) V dnešní schůzi školského vý-
boru za předsednictví posl. dra. Tobol ky
při jednání o návrhu zákona na definitivn
ustanovení okresních školních in-
spektorů, navrhl křesťanský sociál dr.
Baechle, aby usnesení výborů z minulé
schůze ve příčině požitků inspektorských
byla revotována proto, že by usnesení ta
byla dle prohlášení vlády závadou pro sanke
zákona.
Návrhu Baechlovu opřeli se posl. Z en-
ker a Kolesa.
Předseda dr. Tobolka prohlásil, že
o návrhu posl. Baechla nemůže dáti hlaso-
vati, poněvadž ve schůzi dnešní je presenc
menší nežli byla ve schůzi poslední a dáti
hlasovati o návrhu dra. Baechla bylo by
přestoupením § 32. odst. d) jednacího řádu.
Posl. Miklas proti výkladu předse-
dovu namítl, že ani v minulé schůzí sku-
tečná presence nebyla taková, jak formálně
presenční listinou je prokázáno, a žáda
proto, by o návrhu Baechlovu bylo hlaso-
váno.
Předseda chce vyhověti tedy přání posl.
Miklasa a dáti hlasovati o návrhu jen
za presence faktické. Při počítání zjistilo se.
že je přítomno jen 24 členů a proto pro-
hlásil výbor za neschopný k usnášení
skončil schůzi.
Příští schůze koná se v úterý dne
17. června po plenu sněmovním.
doktor
Baechle
Baechlův
Tobolka
Baechl
Posl
Miklas
Vídeň
Tobol
13
article
Justiční výbor
Justiční výbor
schválil po krátké rozpravě po návrhu re-
ferenta dra. Körnera osnovu zákonao
právnické zkoušce. Tato zkouška bude
jednotnou zkouškou pro úřa
soudcovský, advokátský a notář-
ský a sestává z písemné práce klausurní
a zkoušky ústní. Ústní zkouška bude pro-
vedena podle vzoru dnešní zkoušky soud-
covské, avšak podle toho, podrobí-li se
zkoušce kandidát úřadu soudcovského, ad-
vokacie nebo notářství, bude mimo jiné čle-
ny přibrán za člena zkušební komise také
příslušník stavu soudcovského, advokátního
nebo notářského. Příští schůze koná se
zítra. Na jednacím pořadu nalézá se zákon
o úlevách v soudních pracích.
Ve schůzi
immunitního výboru
bylo po zprávě posl. Habermanna usneseno, aby
posl. Prokeš byl vydán.
Ve dnešní schůzi
legitimačního výboru
uznány byly volby těchto poslanců: Grögera
(zpravodaj Winarskij, dr. Redlicha (zpravodaj dr
Bachmann), Ansorga (zpravodaj Lang) a Kletzen-
bauera (zpravodaj Lang).
Sociálně-politícký výbor
pokračoval dnes v rokování o zákonu na ochranu
pekařá.
Körner
Habermann
Prokeš
Gröger
Winarskij
doktor
Redlich
Bachmann
Ansorg
Lang
Kletditbauer
14
article
Výbor pro kompetenci ministerstev
Výbor pro kompetenci ministerstev
pokračoval v rokování o vládní předloze, kterou
mění se zákonně stanovené předpisy o kom-
petenci v důsledku změny okruhu pů-
sobnosti jednotlivých ministerstev.
Posl. Hráský dovozuje, že souhlasí s vývo-
dy a zásadami zpravodaje dra. Freisslera, vyjma
jeho popud, aby patentní úřad přidělen byl mini-
sterstvu obchodu. Řečník postrádá ve vládní před-
loze věcné odůvodnění všech navržených změn.
Přimlouvá se, aby kompetence ministerstva veřei-
ných prací rozšířena byla mimo vodní stavby saště
o vodoprávní agendy, technické meliorace a za-
hrazování bystřin. Dále si stěžuje, že kulturně-
technické službě ani v ministerstvu orby, aniv
ministerstvu veřejných prací u nás nebyla věno-
vána odborně-správná péče.
Posl. Choc dovozuje, že předložená osnova
zákona trpí touže hlavní chybou, která jest takřka
vlastní celé naší správě, centralisací. Nutnost a
účelnost autonomie správy jest úplně přehlížena.
Každá sociální a hospodářská politika byla by při
decentralisaci možnější a úspěšnější. Řečník žádá.
aby dle zemí decentralisovány byly poradné sbory
jednotlivých odborných ministerstev, aby zřízeny
byly instance nižší pro ústřední úřady a aby roz-
šířena byla práva existujících již nižších instancí
a ředitelství, jak ve správě, tak také při rozhodo-
vání. Také správa vodocestná má býti decentrali-
sována. Akce na podporování živností zavedena
jest proto, aby pečovala o všechno, co má za účel
opatřování prací, ochranu a povznesení zájmu
středního stavu. Proto musí na ni kladena býti
velká váha.
Posl
Hráská
doktor
Freissler
Choc
15
article
Vl. zást. min. r. dr. Žolger vyvrací tvrzení
posl. dra. Freisslera, že k přikázání průmyslového
školství ministerstvu vyučování jest nutným akt
zákonodárný. Dovozuje, že kompetence minister-
stva vyučování k veškerému průmyslovému škol-
ství spočívala až do r. 1908 na Nejvyšším roz-
hodnutí, nikoli na formálním zákonu. V tomto smě-
ru nezměnilo se také ničeho při přikázání průmy-
slového školství k ministerstvu veřejných praci.
takže také jeho kompetence spočívá na Nejvyš-
ším rozhodnutí ze dne 21. března 1908 a pro uvol-
nění této kompetence není žádný zákon žádoucím.
Přikázáním administrativní kompetence v oboru
určitého odvětví vyučovacího není nikterak zkrá-
ceno dozorčí právo, příslušící výhradně minister-
stvu vyučování. Proto také při otázce, v jaké
formě mají býti provedeny změny v kompetenci
ku správě jistého odvětví vyučovacího, padají na
váhu také kompetence ku provádění dohledu na
školy, příslušící výhradně ministerstvu vyučování
Na to byla schůze skončena.
doktor
Žolger
16
article
Železníční výbor
17
article
konal dnes schůzi
Posl. dr. Josef Neumann zabýval se investiční-
mi stavbami, jež jsou nutny na státních drahách
poukazuje na jejich význam, pro rozvoj železniční
dopravy. Nutným jest zřizování druhých kolejí
rozšíření přetížených stanic, zřizování provozních
výhybek, zdokonalování a rozmnožování doprav
nákladní, doplňování a rozšiřování dílen a topíren.
zavedení telefonů na tratích a bezpečnostních o-
patření ve stanicích, sesílení vrchní stavby a oce-
lových kolejnic pro rychlíkové vlaky, adaptování
starých budov přijímacích atd.
Všechny takové stavby hrazeny jsou z inve-
stíčních úvěrů. Při investičních stavbách zaměstná-
no jest mnoho inženýrů v investiční kanceláři ře-
ditelství státních drah a při provádění staveb do-
stane se práce tisícům dělníků a živnostníků v jed-
notlivých zemích. Investice nejsou pro jednu zemi.
nýbrž pro všechny země, kde jest třeba žele-
zničních doplňovacích staveb. S díky kvituje řečník
uznání, jež vzdal ministr železnic pražské odborné
železniční škole. Reorganisace služby na udržování
trati měla by býti zavedena nejprve pokusně. K
tomu bylo by třeba školeného železničního perso-
nálu, jenž má býti dostatečně vzdělán v oznáme-
ných školách pro traťmistry. Sekce o 150 km jsou
velké a těžko je lze říditi. Investice mají prová-
děny býti souběžně s místními drahami. Závislost
jedněch na druhých jest nepřípustna. Iavestiční
úvěry stanoví se pro každý jednotlivý rok. Před-
loha o místních drahách jest časově obmezena
bude nutno nalézti úhradu pro kvotu připadající
na každý rok. Řečník navrhuje, aby se trvalo na
investicích a aby každým příštím rokem inve-
stiční úvěr byl žádán a povolen.
Posl
doktor
Josef Neumann
km
18
article
Posl. Jar. Marek prohlašuje, že čeští sociální
demokraté jsou pro okamžité podání předlohyo
místních drahách, aby nouzi trpícím státním ob-
čanům při nejmenším částečně bylo pomoženo a
jich hmotný stav povznesen, ovšem bez spojení
novými daněmi. Investice jsou nutny nejenom pro
povznesení možnosti dopravy, nýbrž také k po-
vznesení bezpečnosti dopravy. Řečník kritisuje
mzdový řád, vydaný ministerstvem železnic pro
železniční dělníky a prohlašuje konečně, že čeští
sociální demokraté budou hlasovati pro všecky ná-
vrhy, jimiž vláda bude donucena, aby co nejdříve
předložila sněmovně předlohu o místních drahách.
Posl. zl. Oberleithner navrhl: Ministerstvo že-
leznic se vyzývá, aby neprodleně podalo sněmovně
předlohu o místních drahách, pokračovalo v pro-
vádění investičního programu a použilo také v r
1914 stejný obnos na tyto účely, jako v tomto
rece.
Posl
Oberleithner
19
title
Politický přehled.
20
article
Země české.
Země české.
Český národní klub a organisace národní
strany v Plzní
měly v Měšť. Besedě schůzi, v předprázdninové
činnosti závěrečnou. Schůze, velmi četně navští-
vená, měla povznášející průběh. Za nepřítomného
předsedu klubu i organisace starostu dra. Petáka
jemuž zaslán pozdravný telegram do K. Varů.
zahájil ji I. místopředseda posl. dr. Lukavský. Po
obšírně, fakty a dáty doložené přednášce měst
rady p. Rypla »O komunálních záležítostech obce
plzenské« došlo k referátu posl. dra. Lukav-
ského o nynější politické situaci, podanému
s obvyklou přesností a jasností výkladu, s napielím
sledovaného zejména ve fasi nejnovějšího sesku-
pení českých stran na říšské radě, vzhledem
k malému finančnímu plánu. Pojednávaje o stano-
visku českých agrárních poslanců vůči finančnímu
plánu, prohlásil řečník, že krok jejich nelze po-
kládati za taktický ani vzhledem k siluaci na
zemském sněmu, kterouž co do německých aspí-
rací s vládním komisařem velmi názorně doložil
vůči veškerým možnostem a eventualitám, mezi
nimiž zmínil se i o tom, že je naprosto vylou-
čeno, že by některá vláda mohla již z důvodů
státních a jiných dopustit zavření zemských ústavů,
nevyplácení služného. »Toho nedosti jasného cíle.
naprostého bankrotu království Českého, Němci
dosáhnouti nemohou« pravil řečník i dodal však
doktor
Lukavský
Rypl
Němec
Plzeň
Lukava
Český národní klub a organizace národní strana
21
article
»Očekávají-li, že by za nastalého mezivládí ně-
která vláda se odvážila samovolného řešení
některých sporných otázek bez nás a proti nám.
je právě úkolem naším vésti politiku s rozvahou
tak, aby se takové řešení nemohlo díti bez nás
a proti nám. Je větším uměním spolknouti mnohou
trpkost, zatajiti hněv a při tom vypočítavě praco-
vati dále a křížiti plány nepřítele, než postaviti
se do posy všeobecné negace, do passivíty poli-
tické a nechati nepřitele pracovati proti sobě.«
Zdůrazniv znova stanovisko poslanců národní
strany svobodomyslné o Společném českém klubu,
o jich ochotě podrobiti se většině v něm při stá-
lém nebezpečí pro hlasování, ale mimo zodpo-
vědnost za neúspěchy, dodal řečník:
»Když oposiční postup, pak vskutku oposiční.
nikoliv jen počtem svých hlav rozšiřovati event
oposici sociálně demokratickou, oposici inicia-
tivní. Oposice naše musí pak miti určitý cíl.
přesný, a co je hlavní, jak je viděti z dosavad-
ního jednání o Společný český klub, jednotný
program. Nesmí pak býti znehodnocována, křížene
různými přáními ze řad voličských, jež závisejí na
volném uvážení vlády. Sociální demokraté v parla-
mentě jsou stranou oposiční, avšak z oposice své
dovedou vyjmoutí mnohé, co pokládají pro své
voliče, pro svou stranu, pro parlamentarismus za
prospěšné a dovedou také ve svých organisova-
ných massách voličských svůj postup uhájiti. Tím
méně strany občanské mohou plaidovati pro zá-
zadní všeobecnou oposici, ať se to týká čebokoliv
To znamenalo by naprostou nezpůsobilost občan-
ských stran chopiti se otěží vládních, nezpůsobi-
lost přispěti k demokratisaci státní správy, k je-
jímu zlepšení.
22
article
Se stranou agrární žili jsme v poměru přátel-
ském snad také z toho důvodu, že nemáme žád
ných křižicích se zájmů voličských. Nemá-li utr.
pěti česká politika nedozírných škod, je nutné
další soužití, spolupráce na podkladé určitých
základních linii. Vodítkem musí vždy býti du-
kladná rozvaha o účelnosti chystaných kroků
o zlepšení posice naší, nikoliv snad jen výměna
některých osob. Každého pak stoupence strany
naší, jakož i tisku, jest povinností přispivati ze
všech sil ku politické výchově lidu, k výchově.
jež by se nezakládala pouze na heslech, nýbrž
na správném rozpoznávání složitých poměrů na-
šich politických.«
Za referát svůj byl posl. dr. Lukavský odmě-
něn dlouhotrvajícím potleskem.
Zemský posl. M. Pokorný věnoval větší
část své řeči místní opposici plzeňské a její kri-
tice obecní správy, již s důrazem na pravou míru
uvedl. Postoupiv potom ke všeobecné politické
situaci národa a říše, vzdal v echno uznání čin-
nosti poslanců našich, i skončil návrhem, aby
delegaci strany naší, zejména posl. dru. Kramá-
řovi a posl. dru. Lukavskému vyslovena byla plná
důvěra, což se za bouřlivého potlesku také stalo
Po delší debatě, jíž se zúčastnili pp. Aug. Soukop.
posl. dr. Mandl, prof. Hamáček, a jež se týkala
místních záležitostí plzeňských, učinil p. oficiál
Štěpánek návrh na zřízení úřadnického odboru
při »Českém nár. klubu«, což schváleno.
M Pokorná
Lukavský
Aug
Soukop
doktor
Mandl
profesor
Hamáček
Štěpánek
23
article
Z Moravy.
Z Moravy.
(Německé volby. — Mrázek redivivu s.
— Kandidatury divné a pochybné. —
Lidovopokrokovci pro sociální de-
mokraty. — Zásadový kaleidosko p.)
V německých okresích všeobecné kurie na
Moravě — je jich celkem šest — byl letos také
tuhý boj. Jen dva společní kandidáti. Prayona
Jung, jsou zvoleni, jinak jsou užší volby a sice
dvě mezi liberály a křesť. sociály, dvě mezi libe-
rály a sociálními demokraty. Sociální demokraté
nebudou miti asi žádného poslance. Velmi pří-
značným zjevem je, že kandidáti křesťansko-
sociální dostali o 7000 hlasů více než v r. 1906
(ze 14.000 na 21 000 stoupli), kdežto německo-
liberálních hlasů přibylo pouze 600 a sociálně-
demokratických asi 1000.
Pan odborný učitel Mrázek, jak jsme refero-
vali, byl lidovopokrokovou partají »odkráglováne
a doporučen jí agrárník Konečný. Pan Mrázek se
vzepřel, ohlásil protest na výkonný výbor a ten
ze strachu o učitelské hlasy v městech — pana
Mrázka zase oficiálně vzal na milost a stříli zase
po agrárníku Konečném. Tomu se říká »prestiže
lidovopokrová.
Konečně se našel pro druhý okres brněnský
kde dosud byl poslancem uprchnuvší dr. Budin-
ský, lidovopokrokový kandidat. Obětoval se pan
za když mnozí jiní odmítli dě-
profesor Pav
lat ber
Mrázek
Prayon Jung
doktor
Morava
všeobecný kurie na Morava
24
article
Z kandidátní listiny lidovopokrokové za ven-
kovské obce ztratil se dosavádní poslanec dr
Hess, jenž se tam dostal proti své vůli. Nyni je
z ní — pro nemoc — vyškrtnut. Panu říšskému
poslanci Pokornému vyčítají zle, že je na kandi-
dátní listině lidovopokrokové strany, ačkoliv prý
slibil voličstvu kandidovati jako samostatný kan-
didát. On se zase horší, že se na listinu dostal
bez svého souhlasu.
Lidovopokroková strana dostala povel, aby
její členové volili v užší volbě dne 15. června
kandidáty sociálnědemokratické. Nejlépe by bylo.
aby strana jako taková likvidovala a přešla do
tábora sociálnědemokratického vůbec.
»Nár. Listy« přinesly již ukázku toho, jak se
na Moravě politicky vychovává lid a sice, jak
politický pokrokový klub vyškovský řekl v pro-
volání: volte buď agrárníka Chvojku anebo so-
ciálního demokrata Roučka. Už to je výborné, že
politický klub pokrokový tak snaživě pro po-
krokovou věc pracuje, že nemůže doporučit po-
krokového vlastního kandidátal Vyškov nemůže
přece zůstat osamocen. Proto v Mor. Budějovicích
neodvislý orgán tamější doporučil: volte buď so-
cialistu Švobodu anebo agrára ka Votavu. A dále:
Jihlavský orgán, který drží palec agrárníkům, do-
poručuje samostatného Vozába proti oficiálnímu
agrárníku Rychnovskému, orgán posl. Fischera
obchodnika Portla proti oficiál. agrárniku Oklešt-
kovi. A potom má ten pokrokový blok něco zna-
menat, a lidé rozeznat, co e pravý pokrok a co
je puncovaný pokrok.
Hess
Pokorný
Chvojka
Roučka
Votava
Fischer
Portl
Morava
Vyškov
Budějovice
25
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Tiszova programní řeč.
Hr. Tiaza vyložil uherské sněmovně svůj pro-
gram. Stojí na základě vyrovnání z r. 1867 jako
jeho předchůdce, chce pokračovat v jeho politice.
poněvadž prý události na jihu nutí k silnému spo-
lečněmu postupu. V Chorvatsku slibuje změnu vý-
jimečných opatření, jakmile jich nebude třeba.S
národnostmi nemaďarskými, pokud ještě nestojí
pod praporem uherské státní myšlenky, chce hle-
dat smír. Upozorňuje na oběti zbrojení, ale jen
potud je pro nové oběti, pokud hospodářské po-
měry dovolí.
Ve vnitřní politice chce dokončiti úpravu vo-
lebního zřízení, aby na základě nového volebního
práva mohly se již r. 1915 konat volby. Zmíni
se ještě o řadě reforem sociálních, správních
vyučovacích.
Tiszův
RakouskoUhersko
Hradec
Chorvatsko
26
article
Programní řeč Tiszova neměla ostrých hrotů
na žádnou stranu. Také vlastně na tom nezáleží
co slibuje v prvé své řeči. Záleží na jeho činech.
a ty nebudou tak vyrovnané a mírumilovné, jak
slibuje. Právem v odpovědi na řeč Tiszovu zna-
menitý rumunský vůdce Mihali prohlásil, že vlá-
da vždy mluví o smířlivé náladě k nemaďarským
národnostem a že jedná s nimi stále hůře.
Pro nemaďarské národy může býti útěchou
aspoň to, že je Tisza nucen ve svém programu
obírat se národnostní otázkou, o které ještě před
deseti lety prohlašovali, že ji není, a že musí tak
činiti (ónem smřlivým. Mezi národnostmi nema-
ďarskými sotva asi bude někdo, kdo by bral Tiszo-
vu smířlivost vážně. Vi se, že úkolem Tiszovým
jest opatřiti peníze na zvýšená vojenská opatře-
ní, že Tísza v tom směru jest odhodlán vynutiti
každou oběť od uherských poplatníků, ale za to
že si vymínil volnou ruku ve vnitřních poměrech
v Uhrách. Jak volné ruce rozumí, ukázal hnedv
této řeči. Sotva je na světě člověk, který by po-
važoval neústavní poměry v Chorvatsku za nut-
né. Tisza tvrdí, že jsou dnes ještě potřebné. A
podobně výjimečných opatření chce používati
proti nemaďarským národům. Vůči těmto ovšem
nepotřeboval teprve vyhlašovat výminečný stav.
nemaďarské národy v Úhrách žijí stále mimo zá-
Právdu má asi Oskar Jászí ve „Világu“, když
piše, že Tisza je nebezpečná, ničivá síla, ale po-
třebná, aby všechna špína a kletba dosavadního
vládního systému byla odhalena. Bojovníkům pro
nové Uhry nadělá osobně jistě mnoho škod, bu-
dou z toho zmatky, křeče a krise, ale v konečném
výsledku nový ministr president bezděky rozbije
dusný zámek starých Úher. Ovšem bude třeba
nejprve prožít nejhnusnější a nejnepokojnější epi-
sodku uherských dějin.
Tiszův
Tísza
Oskar Jászet
Világa
Uher
Uhry
Chorvatsko
Tisza
27
article
Tisková kancelář o jeho řeči dodala tuto
zprávu:
Z Pešti, 12. června. (K. k.) Ministerský před-
seda hr. Tisza zdůrazňuje, že vláda volně a čest-
ně sledovati bude týž směr, jako posledn
kabinet. Z toho vyplývá, že vláda přejímá v šech-
ny závazky, jež uzavřela předchozí vláda se
zemí a že jim dostojí. Vláda bude povně říditi se
zákony z r. 1867.
Jenom tak mohou Uhry svoje postavení uhá-
jiti a působiti harmonicky společně s ostatními
činiteli monarchie, aby zajištěno bylo velmocen-
ské postavení monarchie. Z poměrů na hrani-
cích monarchie lze seznali nutnost této po-
litiky. Pokud se týče politiky vůči Chorvat-
sku, musí poukázáno býti k tomu, že zhoubná
politika sledovaná v minulosti v Chorvatsku, měla
za následek, že národnostní politika narazila na
obtíže. Tyto obtíže přivodily opětně dočasné
suspendování normálních poměrů. Nikomu nena-
padá, aby zachoval dnešní stav v Chorvatsku,
avšak musí býti zachován tak dlouho, dokud to
jest bezpodmínečně nutno. Vláda po-
kládá však za svoji povinnost pečovati o to, aby
dle možnosti v Chorvatsku opětně zřízeny byly
normální poměry v ústavní formě. Jestliže na zá-
kladě zákona a bez dotčení státních
vztahů pracováno bude k rozluštění, pak vzala
by vláda na tomto podkladě ohled na všechny
oprávněné zájmy a přání Chorvatska. Tutéž poli-
tiku bude sledovati vláda také vůči nema-
darským národnostem.
Uher
Chorvat
Pešť
Chorvatsko
Tisza
28
article
Na štěstí jest převážná část nema-
darsky mluvícího obyvatelstva v ze-
mi oddána bez výhrady uherské státní my-
šlence. Znamenalo by však hráti si na pštrosa.
kdybychom nechtěli věděti, že ještě značná část
národností provozuje opačnou politiku. Musíme se
na tuto okolnost otevřeně divati a projevuji pře-
svědčení, že se podaří získati také tuto část ná-
rodností stále více pro uherskou politiku. Dou-
fám, že se při vzájemné dobré vůli podaří roz-
řešiti tuto otázku. Hr. Tisza poukazuje pak na
oběti, které mocnářství byly uloženy váleč-
nou pohotovostí. Vzhledem ke zbroje-
ni ostatních států, nesmíme zůstati pozadu, ale
může se to díti jen v mezích v jakých to
dovolují hospodářské a finanění po-
měry země. Na to prohlašuje ministerský před-
seda, že v nejbližší době budou podány předlohy.
spojené s volební reformou, a to zákon
volebním verifikačním řízení, o judikatuře ve vě-
cech volebních a o rozdělení volebních okresů.
Hradec
29
article
Stane se tak proto, aby nové volby mohly
býtí v r. 1915 provedeny na základě nového zá-
kona. Poněvadž statisíce nových občanů nabudou
ústavní práva, poněvadž zejména valná část prů-
myslového dělnictva dostane volební právo, bude
vláda hledati cesty a prostředky, aby sociálními
zařízeními vychovala dělnictvo demokraticky pro
toto právo volební. Ministerský předseda přisli-
buje také důkladnou reformu dělnického
pojišťování. Prohlašuje pak, že jest nulno.
aby upravena byla otázka stávek. Právo děl-
nictva na stávku nemá býti dotčeno, neboť jes
nepochybno, že zastavení práce jest kardinálním
právem dělnictva, jestliže má za to, že na této
cestě může si zlepšiti svoje poměry. Na druhé
straně musí však býti zákonem postaráno o to
aby dělníci ku práci ochotní byli vydatně chráněni
proti všem terroristickým pokusům. (Hlučná po-
chvala.)
Ministerský předseda zdůrazňuje neodklad-
nost úpravy stoliční správy a reform
obecní a městské správy, předevšímv
Peští. Promlouvá o nutnosti zlepšení policie a
finanční situaci měst, oznamuje opatře-
ní k odstranění nedostatků trestně-právní judika-
tury, jmenovitě tiskového zákona. V oboru
vyučování bude úkolem vlády pečovati o za-
kon.
Pešť
30
article
chování ducha lásky a svornosti mezi jednotli-
vými vyznáními a pečovati o důrazný rozvoje
becného školství. Ministerský předseda žádá v zí
věrku o podporu sněmovny.
Po Tiszovi rumunský posl. Theodor Mihal
prohlásil, že dosud každá vláda slíbila rozluště-
národnostních otázek, avšak žádná z nich svém
slibu nedostála. Den ode dne horší se poměry pro
nemaďarské národnosti. Dnes vydáni jsou v šan-
libovůli soudců a správních úřadů. (Velký odpor
Řečník prohlašuje konečně, že naplněn jest vůě
vládě nedůvěrou.
Ministerský předseda hr. Tisza odpovědě
že musí odmítnouti obvinění předchozího řečníka,
jež pronesena byla všeobecně.
Příští schůze zítra. Jednací pořad: třetí čten
Vyřízení menších předloh. Volba předsedy sni-
movny.
Mihal
duch láska
32
article
Makedonská emigrace v Srbsku.
Makedonská emigrace v Srbsku.
„Trgovinski Glasnik“ připomíná, že Bulharsko
nebylo jediným útočištěm Makedoncům, z čehoi
Bulhaři dovozují, že mají na Makedonii výhradni
právo, nýbrž že Makedonci hledali a nalézali tak
v Srbsku útočiště a výživu. Je to přirozeno,
protože ta část Makedonie, která leží na zápal
od Vardaru a kterou nyní drží srbské vojsko, je
zeměpisně blíže Srbsku. Vardarskou a po ní me-
ravskou dolinou, vede nejbližší a nejkratší cesla
z těch krajů do Srbska, a nikoli do Bulharska.
A skutečně dělný lid: zedníci, zahradníci, mlékaii
medaři, chlebaři, masaři, cihláři z okolí Velesu,
Prilipu, Bitolie, Ochridu, Tětova, Debru, abychon
už nemluvili o Kumanovu a Skoplji, po stech a li-
sících přicházejí za výdělkem do Srbska, a za nimi
přicházejí makedonští mladíci do srbských škol.
Makedonská emigrace v Srbsku dokonce nebyl
nečinná, mezí tím, co druhá v Bulharsku vyvino-
vala čilou agitací pro připojení Makedonie k Bul-
harsku. I ona pořádala veřejné schůze proti ture-
ckému útisku, i podávala protesty proti násilnému
způsobu, kterým se provozovala v Makedonii pro-
paganda bulharská. Rozdíl je v tom, že makedon-
ská emigrace v Srbsku neudělala si z agitace ži-
votní povolání a reklamu, vždycky se vracejíc ke
své obyčejné práci Když srbské vojsko přišlo n
Kumanovsko, ano až za Ochrid, všude se nachá-
zely vsi, kde Srbům vycházeli v ústrety jejich staří
známí, nebo jejich rodiny, a na svých prazích líbal
se se svými bratry ze Srbska a se svými osvobo-
diteli. Ale Srbové ani z toho si nedělali reklamy,
neboť to bylo osvobození dělníků, živnostníků
dobrých občanů, a Srbům aní nenapadlo, aby dříve
jejich bídu, nyní jejich štěstí vykořisťovali pro-
sebe k politické reklamě. Ejhle, praví list, tu j
podstatný rozdíl mezi Srbskem a Bulharskeml
Kompromis v říšském sněmu německém.
Makedonec
Bulhar
Bitolie
Ochrid
Tětův
Debra
Kumanovsko
Srba
Srbsko
Bulharsko
Makedonie
Vardar
Veles
Trgovinski Glasnik
33
article
Ve středu, kdy kancléř Bethmann Holweí
v říšském sněmu napomínal strany, aby co možní
nejdříve dospěly k dohodě o úhradě nákladů n
zbrojení, byl již skoro hotov kompromis, vypraco-
vaný mezi vůdcí centra, národních liberálů a po-
krokové lidové strany. Tento kompromis týká prý
se nejen zákona o dani z držebnosti, nýbrž zahr-
nuje všechny daňové předlohy i s branným pří-
spěvkem.
Základ pro dohodu tvoří vyřízení otázky dan
z držebnosti. V té věci bylo vyjednávání zahá-
jeno s výsledkem, že se strany celkem shodly
o vládní předloze o daní z přírůstku majetku. Ze-
jmena jde při tom o daň z dědictví, při čemž m
dědictví mezi manžely zůstati volné, kdežto dě-
dictví dětí má býti zdaněno. To jest také důvo-
dem, proč se konservativci posud vyjednávání ne
zúčastnili. Tvůrcové nového kompromisu však
soudí, že také konservativci se konečně připojí
rozhodně se však očekává, že se v odmítnutí
kompromisu nepřipojí k sociálním demokratům
jinak by se mohlo snadno státi, že by kompromi
neměl žádné většiny. Snaha vyjednávajících stra
směřuje právě k tomu, aby se utvořila většina.
která by přijala zároveň předlohy vojenské i před-
lohy o úhradě.
Bethmann Holweum
34
article
Při tom však sluší uvésti, že usnesení vůd
stran jsou posud nezávazná a na konec nejsou
vyloučena překvapení.
Není také známo, jaké dohody bylo dosaženo
v otázce dědického práva státu. Dl
vládního návrhu nepřímí ascedenti jako strýcové
a tety nebudou již napříště povoláváni ze zákon
k dědictví po svých synovcích nebo neteřích
stejně nebudou míti nároku na dědictví bratran
a sestřenice mezi sebou, nýbrž bude místo nic
děditi stát. Kromě toho bude fiskus zákonným dě-
dicem, nebude-li se k dědictví hlásiti pozůstalý
manžel nebo manželka, ani rodiče zemřelého.
Centrum a konservativci protestovali proti
předloze a se strany centra bylo navrženo, aby
stát dědil jen, není-li příbuzných zemřelého do
pátého stupně. Návrh tento však byl v rozpočtov
komisi zamítnut a první článek vládní předlohy
o dědickém právu fisku přijat.
Pařížská municípální rada pro volební právo
žen.
35
article
Municipální rada pařížská přijala v úterí
jednomyslně resolucí ve prospěch volebního práva
žen do obcí. Tento projev, jakkoli platonický, je
úspěchem desátého mezinárodního sjezdu žen,
jenž se právě konal v Paříží a měl důstojný prů-
běh. Účastnice kongresu, »aby se zabránilo příli
náhlým otřesům státu«, nežádaly volební právo
ve všech sborech, nýbrž spokojily se vol ebním
právem do obcí.
»Temps« k tomu uvádí: Může se ženám v
Francii odepříti toto právo, když ženy volí do
obcí v Anglii, v Americe, ve Švédsku a v Norsku,
kdež jejich účastenství přispělo ku povznesení
mravnosti a k bedlivější pěči o veřejnou i sou-
kromou hygienu? Můžeme sami stavěti se proti
proudu, když jsme mu povolili, ježto francouzský
zákon dává již nyní ženám volební právo do živ-
nostenských rozhodčích soudů, do obchodních
komor. do školních rad a vzájemně pojišťovacích
zřízení? Kontrola obcí není nesnadnější než tyto
mandáty dohromady a zkušenost sousedů učí, že
bychom tím jen získali.
Paříž
Francie
Anglie
Amerika
Švédsko
Norsko
kongres
36
article
Marconiovský skandál v Anglíi.
Pro vládní liberální stranu anglickou bylo již
velkou nepříjemností zjištění, že dva ministři, sir
Rufus Isaacs a Lloyd George, i dřívější whip stra-
ny lord Murray zakoupili akcie americké Marcn-
niovy společnosti v době, kdy anglické Marconiově
společnosti mělo býti zadáno zřizování stanic pro
telegrafii bez drátu pro anglické osady, takže tato
koupě vzhledem k jisté souvislosti obou společno-
stí byla vykládána jako zneužití úřadních informaeí
k finančním spekulacím. Přímou konsternaci se
však způsobilo ve straně odhalení nynějšího jejího
whipa Illingwortha před parlamentní komisí, která
tuto aféru stále ještě vyšetřuje, že 3000 akcií ame-
rické Marconiovy společnosti, koupených loniv
dubnu a v květnu lordem Murravem, bylo koupeno
na účet a z fondů liberální strany.
Ve sněmovně poslanecké odpověděl minister-
ský předseda Asquith v pondělí na dotaz, že o
těchto dvou operacích lorda Murraye zvěděl teprve
minulý týden po návratu ze Středozemního moře
a že vláda nemá moci, aby nařídila lordu Murrave-
vi, jenž dlí nyní v Jižní Africe, dostaviti se pře
vyšetřovací komisi.
V úterý pak prohlásil bratr lorda Murraye
kapitán Murray, před parlamentní komisí, že jeho
bratr mu před svým odjezdem z Anglie odevzdal
3000 amerických Marconiových akcií s poznámkou
že je koupil jménem své strany a že je hodla
tak dlouho podržeti, až se obchod vyjasní, přejí-
maje takto veškerou zodpovědnost. Kapitán Mur-
ray uvedl, že obchod jeho bratra byl sice neopatr-
ný, ale je prý přesvědčen, že je prost veškeré ne-
čestnosti.
Celá aféra marconiovská bude míti asi vážné
důsledky a situace vlády je velmi choulostiva vůči
útokům konservativců, kteří případu politicky vy-
užívají. Mluví se opětně o možném odstoupen
Asquithově,
Rufus Isaacs
Lloyd George
Murray
Marconiův
Murrav
Murrave
Marconiový
Asquithův
jižní Afrika
Anglie
Mura