ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 30676710-8fd2-11dd-b474-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: person 100, place 46, org 8, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
13. června 1913. Číslo 160.
4 article
daa. Funka a poznamenává, že největší překážkou sanace zemských financí jest rozvrat v zemských sněmech. Národnostní mír může býti uskutečněn pouze na základě vzájemné vážnosti všech kmenů. obývajících zemi. Německá obstrukce v českém zemském sněmu směřuje nejen proti většině, nýbrž také proti dělnictvu obou národností, je obstrukcí proti všeobecnému volebnímu právu a proti škol- nímu vzdělání, neboť jest obava, že na podzim bude nutno všechny obecné školy zavříti a učítele propustiti. (Souhlas.) Posl. ryt. Abrahamowícz poukazuje k tomu, že finanční předlohy vládě, event, státu ničeho ne- přinesou. Zvýšení daně z kořalky má býti celým obnosem dáno zemím a zvýšení osobní daně z přijmu použito má býti pro služební pragmatiku.
Funk Posl
5 article
Jest morální povinností sněmovny, aby zákon vy- řídila a dostála tak slovu, danému úřadnictvu. Ne- dostojí-li sněmovna svým slibům, nemůže činiti ná- rok, aby obyvatelstvo vážilo si jí tak, jak bylo by žádoucno. Vítá dále ochotu vlády, že oproti dří- vějšku konečně prohlásila, že chce vyhověti po- třebám zemí a podle možnosti spolupůsobiti při sanování zemských financí. Neodpovídá skutečno- sti, že ze slev pozemkové daně má prospěch hlavně velkostatek. Jsme ochotni zasaditi se o vyřízení předloh a podporovatí je podle možnosti, nemů- žeme však potlačiti jisté námitky ohledně silněj- šího zdanění zemědělců osobní daní z příjmů, po- něvadž se vzestupem výnosu v poslední době stouplo rovnoměrně také zadlužení. Agrárníci v Rakousku nesmí býti obviňováni, že v poslední době měli prospěch z poměrů. (Pochvala u Poláků. Posl. Smodlaka stěžuje si na policejní systém. který vládne v Dalmacii. Na jihu mocnářství ne- existuje žádné revoluční hnutí. Řečník vyslovuje se na konec proti novým berním předlohám. (Po- chvala u Chorvatů.) Na návrh posl. Primavesího se debata končí Generálními řečníky byli zvoleni: proti posl Jokl, pro posl. Luksch.
Polák Posl Chorvat Jokl Luksch Rakousko Dalmacie
6 article
Generální řečník pro posl. Luksch, promlou- vaje o berních předlohách, prohlašuje, že staré po- zemkové daně musí býti odstraněny a nahraženy všeobecnou osobní daní z příjmů, vzestupnou pro vyšší příjmy. Neboť břemeno nynějších pozemko- vých daní jest nesnesitelné. Protože nyní, zvláště vzhledem na postup panské sněmovny, jenž dá se očekávati, nelze věřiti, že dojde k uzákonění vět- šího vzestupu při větších příjmech, musí se řečník spokojiti s nynějšími předlohami, aby nebylo vše ztraceno. Obírá se podrobně finanční tísní markrab- ství moravského a probírá různé toho příčiny. Po- úkazuje zvláště k tomu, že následkem vysokých přirážek na Moravě a mnohem nižších v Dolních Rakousích překládají moravské podniky a banky své ústředny do Vídně, čímž poplatníci převáděni jsou z Moravy do Dolních Rakous. Tím se stává, že Vídeň v penězích přímo plave. (Souhlas a smích.) Vítá proto někdejší návrh posl. Teltschika, že daně placeny býti musí ne v sídle společnosti, ale v sídle závodu.
Luksch Morava Dolní Rakousy Vídeň panská sněmovna
7 article
Hlavní vínu na finanční bídě na Moravě má však administrativní činnost nové české většiny. Nelze tuto činnost ani dosti kritisovat. [Na straně Čechů se volá: Převzali jsme hospodářství po vás a naučili jsme se mu od vás.) Němci odevzdali fi- nance své doby v pořádku. Za posledních 6 let. tedy za české vlády, stoupl zemský rozpočet na 52 mil. K. tedy dvojnásobně. Před 6 lety činily zemské dluhy na Moravě na 31 mil. K. Od té doby vzrostly na 158 milionů. Řečník polemisuje dále s vývody posl. Staňka, kterému je úplně lhostejno, dostane-li Morava z údělů očekávaných 8 nebo 9 milionů a jemuž se jedná jen o to, aby také při této příležitosti dostalo se něčeho národní věci, poněvadž Čechové neřídí se stanoviskem ryze ho- spodářským, nýbrž národně-chauvinistickým. Proto musilo dojíti k těmto smutným finančním poměrům na Moravě. Řečník nemůže jako moravský posla- nec v zájmu svých voličů vzdáti se těchto údělů to jest také jeden důvod, proč bude hlasovati pro přechod ku podrobnému rokování
Němec Staněk Morava Čecho Morava
8 article
Posl. Jokl: Neučinilo se ničeho, aby zabránilo se těžkému poškození celého hospodářství a děl- nictva událostmi na Balkáně. A k tomu ještě má se uskutečniti plutokratický finanční plán. Při- mlouval se za zvýšení existenčního minima a od- stranění všech dárků z lásky a bonifikací lihova- rům. Z kontingentů dostanou velkostatkáři a to- várníci 27 mil., sedláci jen 42.000 K. Jest jedno- myslným přáním sněmovny, aby rafinerie lihu ne- podléhaly povinné koncesi. V příkrém odporu ke stanovisku většiny v otázce daně kořaleční je její stanovisko k otázce zdanění sázek u totalisatérů šumivého vína. Prosí, by nebyla schválena finanční reforma, jak ji předkládá výbor, nýbrž ve smyslu slibů, které měšťácké strany učinily svým voličům byly schváleny návrhy, které činí sociální demo- kraté, finanční plán, který je v zájmu širokých vrstev pracujícího obyvatelstva. (Hlučná pochvala.) Věcné opravy. Posl. dr. K. Levický konstatoval oproti dru Funkovi, že ukrajinský klub stál vždy na stanovi- sku, aby malý finanční plán byl projednán teprve po příznivém vyřízení reformy volebního práva haličského, Také politické ohledy nutí Rusíny k to- muto stanovisku. Nikoliv Rusíni, nýbrž vláda jest vinna, že služební pragmatika se neuskutečňuje Posl. Olešnický vyvracel tvrzení, že stanovi- sko Rusínů je atentátem na parlamentarismus. Po vývodech posl. Kolesy bylo jednání pře- rušeno. Konec schůze ve 346 hod., příští bude zítra v 10 hod. dopol. a na pořadu: 1. Pokračování po- všechné rozpravy o finančních předlohách a 2. za- tímný rozpočet.
Posl Jokl doktor Funk Rusín Olešnický Balkán
9 article Výborová zpráva o zatímném rozpočtu.
Výborová zpráva o zatímném rozpočtu. Obsahuje především výklad rokování ve vý boru, jakož i přehled o výdajích a příjmech stát hospodářství v r. 1913 a dovozuje Ze srovnání tohoto rozpočtu s rozpočtem n r. 1912 vyplývá, že výdaje stouply o 90.78 mil., t. j. o 2.9%, příjmy o 162.83 mil., t. j. o 5.2%, velmi potěšitelný to poměr, který kdyby býval vždy za- chováván, byl by nás zachránil před schodkya dluhy. Následkem toho nejsou dnes běžnými příjmy uhraženy 179.4 mil., kdežto v r. 1912 neuhraženo bylo 251.2 mil. Bohužel je výsledek špatnější, než rozpočty na oba roky. Na rok 1912 nebyly totiž preliminovány 52 mil., jež by bývalo dlužno zařa- diti na základě usnesení posledních delegací a sa- mozřejmě nemohly býti za oba roky pojaty do roz- počtu náklady na poslední mobilisaci. Na takové sice mimořádné, avšak vždy předvídané výdaje ne- jame finančné připraveni. Ač použilo se výnosů půjček, určených na jiné účely, byly pokladní ho- tovosti vybrány až na nejzazší míru přípustnosti. Pohled na vývoj rozpočtu jeví, že příjmya právě tak výdaje ve dvaceti letech od r. 1891 až do roku 1911 každoročně stoupaly průměrně o 7.8 proc. Protože však do této doby spadá postát- nění velikých drah, musí se ku porovnání odečísti jejich příjmy, takže průměrný roční přírostek činí 5.7%. V tomto přírostku předstihuje nás jen Rusko [9.8%) a stojíme téměř na stejném stupni s Anglií (65), předstihujeme Prusko (54%) a daleko Italii (29) a Francii (1.42%).
Rusko Anglie Prusko Italia Francie
10 article
Při tom nutno však uvážiti, že u Ruska padá na váhu válka s Japonskem, u Anglie válka bur- ská a starobní pojištění, kdežto u nás nastal tak velký rozvoj rozpočtu bez podobných mimořádných příčin. Protože však příjmy z daní a dávek množí se pomaleji ročně, průměrem v posledních desíti letech o 3.6%, bylo nutno hraditi schodek půjčkami. resp. použitím pokladních hotovostí od r. 1899 a t v r. 1906 17.1 mil., 1907 107, mil., 1908 189.1 mil., 1909 292.2 mil., 1910 237 mil., 1911 142.7 mil., 1912 (rozpočet) 251.2 mil. a 1913 (rozpočet] 179.4 mil Z obnosu půjček bylo ovšem větší části použito k více nebo méně produktivním výdajům. Posl. šl. Lodgmann a soudr. podali dotaz k ministrovi zemské obrany, v níž poukazuje se k tomu, že v poslední době politováníhodným způ- sobem rozmnožilo se opět povolávání zálož- níků k presenčníslužbě, při čemž povolaní musili dostaviti se ve 24 hodinách ke svým od- dílům.Táží se ministra, zda jest ochoten v oboru své vlastní působnosti naříditi, i u vojenské správy působiti k tomu, aby povolaným poskytnuta byla delší doba k nastoupení služby. Posl. dr. šl. Mühlwerth a soudr. dotazoval se ministra železnic, nenařídil-li by, aby odstraněny byly jednojazyčné české plakáty, zvoucí k výstavě „Adria“ na „ěmeckých“ tratích společnosti stát- ních drah a nedal-li by ředitelství společnosti při měřené pokyny, aby příště upustila od takových „nopřístojností, jež Němce zbytečně provokují“
Posl doktor šl Adrie Němec Rusko Japonsko Anglie
11 title
Z parlamentních výborů.
12 article Školský výbor.
Školský výbor. Z Vídně, 12. června. (Zvl. tel. »Nár Listů«.) V dnešní schůzi školského vý- boru za předsednictví posl. dra. Tobol ky při jednání o návrhu zákona na definitivn ustanovení okresních školních in- spektorů, navrhl křesťanský sociál dr. Baechle, aby usnesení výborů z minulé schůze ve příčině požitků inspektorských byla revotována proto, že by usnesení ta byla dle prohlášení vlády závadou pro sanke zákona. Návrhu Baechlovu opřeli se posl. Z en- ker a Kolesa. Předseda dr. Tobolka prohlásil, že o návrhu posl. Baechla nemůže dáti hlaso- vati, poněvadž ve schůzi dnešní je presenc menší nežli byla ve schůzi poslední a dáti hlasovati o návrhu dra. Baechla bylo by přestoupením § 32. odst. d) jednacího řádu. Posl. Miklas proti výkladu předse- dovu namítl, že ani v minulé schůzí sku- tečná presence nebyla taková, jak formálně presenční listinou je prokázáno, a žáda proto, by o návrhu Baechlovu bylo hlaso- váno. Předseda chce vyhověti tedy přání posl. Miklasa a dáti hlasovati o návrhu jen za presence faktické. Při počítání zjistilo se. že je přítomno jen 24 členů a proto pro- hlásil výbor za neschopný k usnášení skončil schůzi. Příští schůze koná se v úterý dne 17. června po plenu sněmovním.
doktor Baechle Baechlův Tobolka Baechl Posl Miklas Vídeň Tobol
13 article Justiční výbor
Justiční výbor schválil po krátké rozpravě po návrhu re- ferenta dra. Körnera osnovu zákonao právnické zkoušce. Tato zkouška bude jednotnou zkouškou pro úřa soudcovský, advokátský a notář- ský a sestává z písemné práce klausurní a zkoušky ústní. Ústní zkouška bude pro- vedena podle vzoru dnešní zkoušky soud- covské, avšak podle toho, podrobí-li se zkoušce kandidát úřadu soudcovského, ad- vokacie nebo notářství, bude mimo jiné čle- ny přibrán za člena zkušební komise také příslušník stavu soudcovského, advokátního nebo notářského. Příští schůze koná se zítra. Na jednacím pořadu nalézá se zákon o úlevách v soudních pracích. Ve schůzi immunitního výboru bylo po zprávě posl. Habermanna usneseno, aby posl. Prokeš byl vydán. Ve dnešní schůzi legitimačního výboru uznány byly volby těchto poslanců: Grögera (zpravodaj Winarskij, dr. Redlicha (zpravodaj dr Bachmann), Ansorga (zpravodaj Lang) a Kletzen- bauera (zpravodaj Lang). Sociálně-politícký výbor pokračoval dnes v rokování o zákonu na ochranu pekařá.
Körner Habermann Prokeš Gröger Winarskij doktor Redlich Bachmann Ansorg Lang Kletditbauer
14 article Výbor pro kompetenci ministerstev
Výbor pro kompetenci ministerstev pokračoval v rokování o vládní předloze, kterou mění se zákonně stanovené předpisy o kom- petenci v důsledku změny okruhu pů- sobnosti jednotlivých ministerstev. Posl. Hráský dovozuje, že souhlasí s vývo- dy a zásadami zpravodaje dra. Freisslera, vyjma jeho popud, aby patentní úřad přidělen byl mini- sterstvu obchodu. Řečník postrádá ve vládní před- loze věcné odůvodnění všech navržených změn. Přimlouvá se, aby kompetence ministerstva veřei- ných prací rozšířena byla mimo vodní stavby saště o vodoprávní agendy, technické meliorace a za- hrazování bystřin. Dále si stěžuje, že kulturně- technické službě ani v ministerstvu orby, aniv ministerstvu veřejných prací u nás nebyla věno- vána odborně-správná péče. Posl. Choc dovozuje, že předložená osnova zákona trpí touže hlavní chybou, která jest takřka vlastní celé naší správě, centralisací. Nutnost a účelnost autonomie správy jest úplně přehlížena. Každá sociální a hospodářská politika byla by při decentralisaci možnější a úspěšnější. Řečník žádá. aby dle zemí decentralisovány byly poradné sbory jednotlivých odborných ministerstev, aby zřízeny byly instance nižší pro ústřední úřady a aby roz- šířena byla práva existujících již nižších instancí a ředitelství, jak ve správě, tak také při rozhodo- vání. Také správa vodocestná má býti decentrali- sována. Akce na podporování živností zavedena jest proto, aby pečovala o všechno, co má za účel opatřování prací, ochranu a povznesení zájmu středního stavu. Proto musí na ni kladena býti velká váha.
Posl Hráská doktor Freissler Choc
15 article
Vl. zást. min. r. dr. Žolger vyvrací tvrzení posl. dra. Freisslera, že k přikázání průmyslového školství ministerstvu vyučování jest nutným akt zákonodárný. Dovozuje, že kompetence minister- stva vyučování k veškerému průmyslovému škol- ství spočívala až do r. 1908 na Nejvyšším roz- hodnutí, nikoli na formálním zákonu. V tomto smě- ru nezměnilo se také ničeho při přikázání průmy- slového školství k ministerstvu veřejných praci. takže také jeho kompetence spočívá na Nejvyš- ším rozhodnutí ze dne 21. března 1908 a pro uvol- nění této kompetence není žádný zákon žádoucím. Přikázáním administrativní kompetence v oboru určitého odvětví vyučovacího není nikterak zkrá- ceno dozorčí právo, příslušící výhradně minister- stvu vyučování. Proto také při otázce, v jaké formě mají býti provedeny změny v kompetenci ku správě jistého odvětví vyučovacího, padají na váhu také kompetence ku provádění dohledu na školy, příslušící výhradně ministerstvu vyučování Na to byla schůze skončena.
doktor Žolger
16 article
Železníční výbor
17 article
konal dnes schůzi Posl. dr. Josef Neumann zabýval se investiční- mi stavbami, jež jsou nutny na státních drahách poukazuje na jejich význam, pro rozvoj železniční dopravy. Nutným jest zřizování druhých kolejí rozšíření přetížených stanic, zřizování provozních výhybek, zdokonalování a rozmnožování doprav nákladní, doplňování a rozšiřování dílen a topíren. zavedení telefonů na tratích a bezpečnostních o- patření ve stanicích, sesílení vrchní stavby a oce- lových kolejnic pro rychlíkové vlaky, adaptování starých budov přijímacích atd. Všechny takové stavby hrazeny jsou z inve- stíčních úvěrů. Při investičních stavbách zaměstná- no jest mnoho inženýrů v investiční kanceláři ře- ditelství státních drah a při provádění staveb do- stane se práce tisícům dělníků a živnostníků v jed- notlivých zemích. Investice nejsou pro jednu zemi. nýbrž pro všechny země, kde jest třeba žele- zničních doplňovacích staveb. S díky kvituje řečník uznání, jež vzdal ministr železnic pražské odborné železniční škole. Reorganisace služby na udržování trati měla by býti zavedena nejprve pokusně. K tomu bylo by třeba školeného železničního perso- nálu, jenž má býti dostatečně vzdělán v oznáme- ných školách pro traťmistry. Sekce o 150 km jsou velké a těžko je lze říditi. Investice mají prová- děny býti souběžně s místními drahami. Závislost jedněch na druhých jest nepřípustna. Iavestiční úvěry stanoví se pro každý jednotlivý rok. Před- loha o místních drahách jest časově obmezena bude nutno nalézti úhradu pro kvotu připadající na každý rok. Řečník navrhuje, aby se trvalo na investicích a aby každým příštím rokem inve- stiční úvěr byl žádán a povolen.
Posl doktor Josef Neumann km
18 article
Posl. Jar. Marek prohlašuje, že čeští sociální demokraté jsou pro okamžité podání předlohyo místních drahách, aby nouzi trpícím státním ob- čanům při nejmenším částečně bylo pomoženo a jich hmotný stav povznesen, ovšem bez spojení novými daněmi. Investice jsou nutny nejenom pro povznesení možnosti dopravy, nýbrž také k po- vznesení bezpečnosti dopravy. Řečník kritisuje mzdový řád, vydaný ministerstvem železnic pro železniční dělníky a prohlašuje konečně, že čeští sociální demokraté budou hlasovati pro všecky ná- vrhy, jimiž vláda bude donucena, aby co nejdříve předložila sněmovně předlohu o místních drahách. Posl. zl. Oberleithner navrhl: Ministerstvo že- leznic se vyzývá, aby neprodleně podalo sněmovně předlohu o místních drahách, pokračovalo v pro- vádění investičního programu a použilo také v r 1914 stejný obnos na tyto účely, jako v tomto rece.
Posl Oberleithner
19 title
Politický přehled.
20 article Země české.
Země české. Český národní klub a organisace národní strany v Plzní měly v Měšť. Besedě schůzi, v předprázdninové činnosti závěrečnou. Schůze, velmi četně navští- vená, měla povznášející průběh. Za nepřítomného předsedu klubu i organisace starostu dra. Petáka jemuž zaslán pozdravný telegram do K. Varů. zahájil ji I. místopředseda posl. dr. Lukavský. Po obšírně, fakty a dáty doložené přednášce měst rady p. Rypla »O komunálních záležítostech obce plzenské« došlo k referátu posl. dra. Lukav- ského o nynější politické situaci, podanému s obvyklou přesností a jasností výkladu, s napielím sledovaného zejména ve fasi nejnovějšího sesku- pení českých stran na říšské radě, vzhledem k malému finančnímu plánu. Pojednávaje o stano- visku českých agrárních poslanců vůči finančnímu plánu, prohlásil řečník, že krok jejich nelze po- kládati za taktický ani vzhledem k siluaci na zemském sněmu, kterouž co do německých aspí- rací s vládním komisařem velmi názorně doložil vůči veškerým možnostem a eventualitám, mezi nimiž zmínil se i o tom, že je naprosto vylou- čeno, že by některá vláda mohla již z důvodů státních a jiných dopustit zavření zemských ústavů, nevyplácení služného. »Toho nedosti jasného cíle. naprostého bankrotu království Českého, Němci dosáhnouti nemohou« pravil řečník i dodal však
doktor Lukavský Rypl Němec Plzeň Lukava Český národní klub a organizace národní strana
21 article
»Očekávají-li, že by za nastalého mezivládí ně- která vláda se odvážila samovolného řešení některých sporných otázek bez nás a proti nám. je právě úkolem naším vésti politiku s rozvahou tak, aby se takové řešení nemohlo díti bez nás a proti nám. Je větším uměním spolknouti mnohou trpkost, zatajiti hněv a při tom vypočítavě praco- vati dále a křížiti plány nepřítele, než postaviti se do posy všeobecné negace, do passivíty poli- tické a nechati nepřitele pracovati proti sobě.« Zdůrazniv znova stanovisko poslanců národní strany svobodomyslné o Společném českém klubu, o jich ochotě podrobiti se většině v něm při stá- lém nebezpečí pro hlasování, ale mimo zodpo- vědnost za neúspěchy, dodal řečník: »Když oposiční postup, pak vskutku oposiční. nikoliv jen počtem svých hlav rozšiřovati event oposici sociálně demokratickou, oposici inicia- tivní. Oposice naše musí pak miti určitý cíl. přesný, a co je hlavní, jak je viděti z dosavad- ního jednání o Společný český klub, jednotný program. Nesmí pak býti znehodnocována, křížene různými přáními ze řad voličských, jež závisejí na volném uvážení vlády. Sociální demokraté v parla- mentě jsou stranou oposiční, avšak z oposice své dovedou vyjmoutí mnohé, co pokládají pro své voliče, pro svou stranu, pro parlamentarismus za prospěšné a dovedou také ve svých organisova- ných massách voličských svůj postup uhájiti. Tím méně strany občanské mohou plaidovati pro zá- zadní všeobecnou oposici, ať se to týká čebokoliv To znamenalo by naprostou nezpůsobilost občan- ských stran chopiti se otěží vládních, nezpůsobi- lost přispěti k demokratisaci státní správy, k je- jímu zlepšení.
22 article
Se stranou agrární žili jsme v poměru přátel- ském snad také z toho důvodu, že nemáme žád ných křižicích se zájmů voličských. Nemá-li utr. pěti česká politika nedozírných škod, je nutné další soužití, spolupráce na podkladé určitých základních linii. Vodítkem musí vždy býti du- kladná rozvaha o účelnosti chystaných kroků o zlepšení posice naší, nikoliv snad jen výměna některých osob. Každého pak stoupence strany naší, jakož i tisku, jest povinností přispivati ze všech sil ku politické výchově lidu, k výchově. jež by se nezakládala pouze na heslech, nýbrž na správném rozpoznávání složitých poměrů na- šich politických.« Za referát svůj byl posl. dr. Lukavský odmě- něn dlouhotrvajícím potleskem. Zemský posl. M. Pokorný věnoval větší část své řeči místní opposici plzeňské a její kri- tice obecní správy, již s důrazem na pravou míru uvedl. Postoupiv potom ke všeobecné politické situaci národa a říše, vzdal v echno uznání čin- nosti poslanců našich, i skončil návrhem, aby delegaci strany naší, zejména posl. dru. Kramá- řovi a posl. dru. Lukavskému vyslovena byla plná důvěra, což se za bouřlivého potlesku také stalo Po delší debatě, jíž se zúčastnili pp. Aug. Soukop. posl. dr. Mandl, prof. Hamáček, a jež se týkala místních záležitostí plzeňských, učinil p. oficiál Štěpánek návrh na zřízení úřadnického odboru při »Českém nár. klubu«, což schváleno.
M Pokorná Lukavský Aug Soukop doktor Mandl profesor Hamáček Štěpánek
23 article Z Moravy.
Z Moravy. (Německé volby. — Mrázek redivivu s. — Kandidatury divné a pochybné. — Lidovopokrokovci pro sociální de- mokraty. — Zásadový kaleidosko p.) V německých okresích všeobecné kurie na Moravě — je jich celkem šest — byl letos také tuhý boj. Jen dva společní kandidáti. Prayona Jung, jsou zvoleni, jinak jsou užší volby a sice dvě mezi liberály a křesť. sociály, dvě mezi libe- rály a sociálními demokraty. Sociální demokraté nebudou miti asi žádného poslance. Velmi pří- značným zjevem je, že kandidáti křesťansko- sociální dostali o 7000 hlasů více než v r. 1906 (ze 14.000 na 21 000 stoupli), kdežto německo- liberálních hlasů přibylo pouze 600 a sociálně- demokratických asi 1000. Pan odborný učitel Mrázek, jak jsme refero- vali, byl lidovopokrokovou partají »odkráglováne a doporučen jí agrárník Konečný. Pan Mrázek se vzepřel, ohlásil protest na výkonný výbor a ten ze strachu o učitelské hlasy v městech — pana Mrázka zase oficiálně vzal na milost a stříli zase po agrárníku Konečném. Tomu se říká »prestiže lidovopokrová. Konečně se našel pro druhý okres brněnský kde dosud byl poslancem uprchnuvší dr. Budin- ský, lidovopokrokový kandidat. Obětoval se pan za když mnozí jiní odmítli dě- profesor Pav lat ber
Mrázek Prayon Jung doktor Morava všeobecný kurie na Morava
24 article
Z kandidátní listiny lidovopokrokové za ven- kovské obce ztratil se dosavádní poslanec dr Hess, jenž se tam dostal proti své vůli. Nyni je z ní — pro nemoc — vyškrtnut. Panu říšskému poslanci Pokornému vyčítají zle, že je na kandi- dátní listině lidovopokrokové strany, ačkoliv prý slibil voličstvu kandidovati jako samostatný kan- didát. On se zase horší, že se na listinu dostal bez svého souhlasu. Lidovopokroková strana dostala povel, aby její členové volili v užší volbě dne 15. června kandidáty sociálnědemokratické. Nejlépe by bylo. aby strana jako taková likvidovala a přešla do tábora sociálnědemokratického vůbec. »Nár. Listy« přinesly již ukázku toho, jak se na Moravě politicky vychovává lid a sice, jak politický pokrokový klub vyškovský řekl v pro- volání: volte buď agrárníka Chvojku anebo so- ciálního demokrata Roučka. Už to je výborné, že politický klub pokrokový tak snaživě pro po- krokovou věc pracuje, že nemůže doporučit po- krokového vlastního kandidátal Vyškov nemůže přece zůstat osamocen. Proto v Mor. Budějovicích neodvislý orgán tamější doporučil: volte buď so- cialistu Švobodu anebo agrára ka Votavu. A dále: Jihlavský orgán, který drží palec agrárníkům, do- poručuje samostatného Vozába proti oficiálnímu agrárníku Rychnovskému, orgán posl. Fischera obchodnika Portla proti oficiál. agrárniku Oklešt- kovi. A potom má ten pokrokový blok něco zna- menat, a lidé rozeznat, co e pravý pokrok a co je puncovaný pokrok.
Hess Pokorný Chvojka Roučka Votava Fischer Portl Morava Vyškov Budějovice
25 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Tiszova programní řeč. Hr. Tiaza vyložil uherské sněmovně svůj pro- gram. Stojí na základě vyrovnání z r. 1867 jako jeho předchůdce, chce pokračovat v jeho politice. poněvadž prý události na jihu nutí k silnému spo- lečněmu postupu. V Chorvatsku slibuje změnu vý- jimečných opatření, jakmile jich nebude třeba.S národnostmi nemaďarskými, pokud ještě nestojí pod praporem uherské státní myšlenky, chce hle- dat smír. Upozorňuje na oběti zbrojení, ale jen potud je pro nové oběti, pokud hospodářské po- měry dovolí. Ve vnitřní politice chce dokončiti úpravu vo- lebního zřízení, aby na základě nového volebního práva mohly se již r. 1915 konat volby. Zmíni se ještě o řadě reforem sociálních, správních vyučovacích.
Tiszův RakouskoUhersko Hradec Chorvatsko
26 article
Programní řeč Tiszova neměla ostrých hrotů na žádnou stranu. Také vlastně na tom nezáleží co slibuje v prvé své řeči. Záleží na jeho činech. a ty nebudou tak vyrovnané a mírumilovné, jak slibuje. Právem v odpovědi na řeč Tiszovu zna- menitý rumunský vůdce Mihali prohlásil, že vlá- da vždy mluví o smířlivé náladě k nemaďarským národnostem a že jedná s nimi stále hůře. Pro nemaďarské národy může býti útěchou aspoň to, že je Tisza nucen ve svém programu obírat se národnostní otázkou, o které ještě před deseti lety prohlašovali, že ji není, a že musí tak činiti (ónem smřlivým. Mezi národnostmi nema- ďarskými sotva asi bude někdo, kdo by bral Tiszo- vu smířlivost vážně. Vi se, že úkolem Tiszovým jest opatřiti peníze na zvýšená vojenská opatře- ní, že Tísza v tom směru jest odhodlán vynutiti každou oběť od uherských poplatníků, ale za to že si vymínil volnou ruku ve vnitřních poměrech v Uhrách. Jak volné ruce rozumí, ukázal hnedv této řeči. Sotva je na světě člověk, který by po- važoval neústavní poměry v Chorvatsku za nut- né. Tisza tvrdí, že jsou dnes ještě potřebné. A podobně výjimečných opatření chce používati proti nemaďarským národům. Vůči těmto ovšem nepotřeboval teprve vyhlašovat výminečný stav. nemaďarské národy v Úhrách žijí stále mimo zá- Právdu má asi Oskar Jászí ve „Világu“, když piše, že Tisza je nebezpečná, ničivá síla, ale po- třebná, aby všechna špína a kletba dosavadního vládního systému byla odhalena. Bojovníkům pro nové Uhry nadělá osobně jistě mnoho škod, bu- dou z toho zmatky, křeče a krise, ale v konečném výsledku nový ministr president bezděky rozbije dusný zámek starých Úher. Ovšem bude třeba nejprve prožít nejhnusnější a nejnepokojnější epi- sodku uherských dějin.
Tiszův Tísza Oskar Jászet Világa Uher Uhry Chorvatsko Tisza
27 article
Tisková kancelář o jeho řeči dodala tuto zprávu: Z Pešti, 12. června. (K. k.) Ministerský před- seda hr. Tisza zdůrazňuje, že vláda volně a čest- ně sledovati bude týž směr, jako posledn kabinet. Z toho vyplývá, že vláda přejímá v šech- ny závazky, jež uzavřela předchozí vláda se zemí a že jim dostojí. Vláda bude povně říditi se zákony z r. 1867. Jenom tak mohou Uhry svoje postavení uhá- jiti a působiti harmonicky společně s ostatními činiteli monarchie, aby zajištěno bylo velmocen- ské postavení monarchie. Z poměrů na hrani- cích monarchie lze seznali nutnost této po- litiky. Pokud se týče politiky vůči Chorvat- sku, musí poukázáno býti k tomu, že zhoubná politika sledovaná v minulosti v Chorvatsku, měla za následek, že národnostní politika narazila na obtíže. Tyto obtíže přivodily opětně dočasné suspendování normálních poměrů. Nikomu nena- padá, aby zachoval dnešní stav v Chorvatsku, avšak musí býti zachován tak dlouho, dokud to jest bezpodmínečně nutno. Vláda po- kládá však za svoji povinnost pečovati o to, aby dle možnosti v Chorvatsku opětně zřízeny byly normální poměry v ústavní formě. Jestliže na zá- kladě zákona a bez dotčení státních vztahů pracováno bude k rozluštění, pak vzala by vláda na tomto podkladě ohled na všechny oprávněné zájmy a přání Chorvatska. Tutéž poli- tiku bude sledovati vláda také vůči nema- darským národnostem.
Uher Chorvat Pešť Chorvatsko Tisza
28 article
Na štěstí jest převážná část nema- darsky mluvícího obyvatelstva v ze- mi oddána bez výhrady uherské státní my- šlence. Znamenalo by však hráti si na pštrosa. kdybychom nechtěli věděti, že ještě značná část národností provozuje opačnou politiku. Musíme se na tuto okolnost otevřeně divati a projevuji pře- svědčení, že se podaří získati také tuto část ná- rodností stále více pro uherskou politiku. Dou- fám, že se při vzájemné dobré vůli podaří roz- řešiti tuto otázku. Hr. Tisza poukazuje pak na oběti, které mocnářství byly uloženy váleč- nou pohotovostí. Vzhledem ke zbroje- ni ostatních států, nesmíme zůstati pozadu, ale může se to díti jen v mezích v jakých to dovolují hospodářské a finanění po- měry země. Na to prohlašuje ministerský před- seda, že v nejbližší době budou podány předlohy. spojené s volební reformou, a to zákon volebním verifikačním řízení, o judikatuře ve vě- cech volebních a o rozdělení volebních okresů.
Hradec
29 article
Stane se tak proto, aby nové volby mohly býtí v r. 1915 provedeny na základě nového zá- kona. Poněvadž statisíce nových občanů nabudou ústavní práva, poněvadž zejména valná část prů- myslového dělnictva dostane volební právo, bude vláda hledati cesty a prostředky, aby sociálními zařízeními vychovala dělnictvo demokraticky pro toto právo volební. Ministerský předseda přisli- buje také důkladnou reformu dělnického pojišťování. Prohlašuje pak, že jest nulno. aby upravena byla otázka stávek. Právo děl- nictva na stávku nemá býti dotčeno, neboť jes nepochybno, že zastavení práce jest kardinálním právem dělnictva, jestliže má za to, že na této cestě může si zlepšiti svoje poměry. Na druhé straně musí však býti zákonem postaráno o to aby dělníci ku práci ochotní byli vydatně chráněni proti všem terroristickým pokusům. (Hlučná po- chvala.) Ministerský předseda zdůrazňuje neodklad- nost úpravy stoliční správy a reform obecní a městské správy, předevšímv Peští. Promlouvá o nutnosti zlepšení policie a finanční situaci měst, oznamuje opatře- ní k odstranění nedostatků trestně-právní judika- tury, jmenovitě tiskového zákona. V oboru vyučování bude úkolem vlády pečovati o za- kon.
Pešť
30 article
chování ducha lásky a svornosti mezi jednotli- vými vyznáními a pečovati o důrazný rozvoje becného školství. Ministerský předseda žádá v zí věrku o podporu sněmovny. Po Tiszovi rumunský posl. Theodor Mihal prohlásil, že dosud každá vláda slíbila rozluště- národnostních otázek, avšak žádná z nich svém slibu nedostála. Den ode dne horší se poměry pro nemaďarské národnosti. Dnes vydáni jsou v šan- libovůli soudců a správních úřadů. (Velký odpor Řečník prohlašuje konečně, že naplněn jest vůě vládě nedůvěrou. Ministerský předseda hr. Tisza odpovědě že musí odmítnouti obvinění předchozího řečníka, jež pronesena byla všeobecně. Příští schůze zítra. Jednací pořad: třetí čten Vyřízení menších předloh. Volba předsedy sni- movny.
Mihal duch láska
31 title
Za hranicemi.
32 article Makedonská emigrace v Srbsku.
Makedonská emigrace v Srbsku. „Trgovinski Glasnik“ připomíná, že Bulharsko nebylo jediným útočištěm Makedoncům, z čehoi Bulhaři dovozují, že mají na Makedonii výhradni právo, nýbrž že Makedonci hledali a nalézali tak v Srbsku útočiště a výživu. Je to přirozeno, protože ta část Makedonie, která leží na zápal od Vardaru a kterou nyní drží srbské vojsko, je zeměpisně blíže Srbsku. Vardarskou a po ní me- ravskou dolinou, vede nejbližší a nejkratší cesla z těch krajů do Srbska, a nikoli do Bulharska. A skutečně dělný lid: zedníci, zahradníci, mlékaii medaři, chlebaři, masaři, cihláři z okolí Velesu, Prilipu, Bitolie, Ochridu, Tětova, Debru, abychon už nemluvili o Kumanovu a Skoplji, po stech a li- sících přicházejí za výdělkem do Srbska, a za nimi přicházejí makedonští mladíci do srbských škol. Makedonská emigrace v Srbsku dokonce nebyl nečinná, mezí tím, co druhá v Bulharsku vyvino- vala čilou agitací pro připojení Makedonie k Bul- harsku. I ona pořádala veřejné schůze proti ture- ckému útisku, i podávala protesty proti násilnému způsobu, kterým se provozovala v Makedonii pro- paganda bulharská. Rozdíl je v tom, že makedon- ská emigrace v Srbsku neudělala si z agitace ži- votní povolání a reklamu, vždycky se vracejíc ke své obyčejné práci Když srbské vojsko přišlo n Kumanovsko, ano až za Ochrid, všude se nachá- zely vsi, kde Srbům vycházeli v ústrety jejich staří známí, nebo jejich rodiny, a na svých prazích líbal se se svými bratry ze Srbska a se svými osvobo- diteli. Ale Srbové ani z toho si nedělali reklamy, neboť to bylo osvobození dělníků, živnostníků dobrých občanů, a Srbům aní nenapadlo, aby dříve jejich bídu, nyní jejich štěstí vykořisťovali pro- sebe k politické reklamě. Ejhle, praví list, tu j podstatný rozdíl mezi Srbskem a Bulharskeml Kompromis v říšském sněmu německém.
Makedonec Bulhar Bitolie Ochrid Tětův Debra Kumanovsko Srba Srbsko Bulharsko Makedonie Vardar Veles Trgovinski Glasnik
33 article
Ve středu, kdy kancléř Bethmann Holweí v říšském sněmu napomínal strany, aby co možní nejdříve dospěly k dohodě o úhradě nákladů n zbrojení, byl již skoro hotov kompromis, vypraco- vaný mezi vůdcí centra, národních liberálů a po- krokové lidové strany. Tento kompromis týká prý se nejen zákona o dani z držebnosti, nýbrž zahr- nuje všechny daňové předlohy i s branným pří- spěvkem. Základ pro dohodu tvoří vyřízení otázky dan z držebnosti. V té věci bylo vyjednávání zahá- jeno s výsledkem, že se strany celkem shodly o vládní předloze o daní z přírůstku majetku. Ze- jmena jde při tom o daň z dědictví, při čemž m dědictví mezi manžely zůstati volné, kdežto dě- dictví dětí má býti zdaněno. To jest také důvo- dem, proč se konservativci posud vyjednávání ne zúčastnili. Tvůrcové nového kompromisu však soudí, že také konservativci se konečně připojí rozhodně se však očekává, že se v odmítnutí kompromisu nepřipojí k sociálním demokratům jinak by se mohlo snadno státi, že by kompromi neměl žádné většiny. Snaha vyjednávajících stra směřuje právě k tomu, aby se utvořila většina. která by přijala zároveň předlohy vojenské i před- lohy o úhradě.
Bethmann Holweum
34 article
Při tom však sluší uvésti, že usnesení vůd stran jsou posud nezávazná a na konec nejsou vyloučena překvapení. Není také známo, jaké dohody bylo dosaženo v otázce dědického práva státu. Dl vládního návrhu nepřímí ascedenti jako strýcové a tety nebudou již napříště povoláváni ze zákon k dědictví po svých synovcích nebo neteřích stejně nebudou míti nároku na dědictví bratran a sestřenice mezi sebou, nýbrž bude místo nic děditi stát. Kromě toho bude fiskus zákonným dě- dicem, nebude-li se k dědictví hlásiti pozůstalý manžel nebo manželka, ani rodiče zemřelého. Centrum a konservativci protestovali proti předloze a se strany centra bylo navrženo, aby stát dědil jen, není-li příbuzných zemřelého do pátého stupně. Návrh tento však byl v rozpočtov komisi zamítnut a první článek vládní předlohy o dědickém právu fisku přijat. Pařížská municípální rada pro volební právo žen.
35 article
Municipální rada pařížská přijala v úterí jednomyslně resolucí ve prospěch volebního práva žen do obcí. Tento projev, jakkoli platonický, je úspěchem desátého mezinárodního sjezdu žen, jenž se právě konal v Paříží a měl důstojný prů- běh. Účastnice kongresu, »aby se zabránilo příli náhlým otřesům státu«, nežádaly volební právo ve všech sborech, nýbrž spokojily se vol ebním právem do obcí. »Temps« k tomu uvádí: Může se ženám v Francii odepříti toto právo, když ženy volí do obcí v Anglii, v Americe, ve Švédsku a v Norsku, kdež jejich účastenství přispělo ku povznesení mravnosti a k bedlivější pěči o veřejnou i sou- kromou hygienu? Můžeme sami stavěti se proti proudu, když jsme mu povolili, ježto francouzský zákon dává již nyní ženám volební právo do živ- nostenských rozhodčích soudů, do obchodních komor. do školních rad a vzájemně pojišťovacích zřízení? Kontrola obcí není nesnadnější než tyto mandáty dohromady a zkušenost sousedů učí, že bychom tím jen získali.
Paříž Francie Anglie Amerika Švédsko Norsko kongres
36 article
Marconiovský skandál v Anglíi. Pro vládní liberální stranu anglickou bylo již velkou nepříjemností zjištění, že dva ministři, sir Rufus Isaacs a Lloyd George, i dřívější whip stra- ny lord Murray zakoupili akcie americké Marcn- niovy společnosti v době, kdy anglické Marconiově společnosti mělo býti zadáno zřizování stanic pro telegrafii bez drátu pro anglické osady, takže tato koupě vzhledem k jisté souvislosti obou společno- stí byla vykládána jako zneužití úřadních informaeí k finančním spekulacím. Přímou konsternaci se však způsobilo ve straně odhalení nynějšího jejího whipa Illingwortha před parlamentní komisí, která tuto aféru stále ještě vyšetřuje, že 3000 akcií ame- rické Marconiovy společnosti, koupených loniv dubnu a v květnu lordem Murravem, bylo koupeno na účet a z fondů liberální strany. Ve sněmovně poslanecké odpověděl minister- ský předseda Asquith v pondělí na dotaz, že o těchto dvou operacích lorda Murraye zvěděl teprve minulý týden po návratu ze Středozemního moře a že vláda nemá moci, aby nařídila lordu Murrave- vi, jenž dlí nyní v Jižní Africe, dostaviti se pře vyšetřovací komisi. V úterý pak prohlásil bratr lorda Murraye kapitán Murray, před parlamentní komisí, že jeho bratr mu před svým odjezdem z Anglie odevzdal 3000 amerických Marconiových akcií s poznámkou že je koupil jménem své strany a že je hodla tak dlouho podržeti, až se obchod vyjasní, přejí- maje takto veškerou zodpovědnost. Kapitán Mur- ray uvedl, že obchod jeho bratra byl sice neopatr- ný, ale je prý přesvědčen, že je prost veškeré ne- čestnosti. Celá aféra marconiovská bude míti asi vážné důsledky a situace vlády je velmi choulostiva vůči útokům konservativců, kteří případu politicky vy- užívají. Mluví se opětně o možném odstoupen Asquithově,
Rufus Isaacs Lloyd George Murray Marconiův Murrav Murrave Marconiový Asquithův jižní Afrika Anglie Mura