1
masthead
12. června 1913. číslo 159.
2
masthead
NARODNÍ LISTY.
4
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Slovenské peněžní ústavy
a jejich výsledky v r. 1912.
Rok 1912 byl dobou hospodářských a politi
ckých krisí, jejichž následky též i slovenské pe-
něžnictví těžce pociťuje.
První pololetí minulo vzdor finančnímu roz-
vratu v Uhrách panujícímu, jemuž veliký počet
uherských ústavů padí za oběť, pro slovenské pe-
něžnictví ještě dosti dobře, ano bylo i některým
ústavům možno zvýšiti své akciové kapitály. V
pozdním podzimu nastalé válečné zápletky měly za
následek postrach vkladatelů a hromadná vybí-
rání úspor. takže mnohá část přírůstku vkladů z
prvé pololetí byla ztracena. Nehledíc k tomu, mů-
žeme konstatovati, že tyto symptomy byly pouze
přechodné povahy a nezanechaly ve stavu vkladů
větších stop. Z loňských poměrů můžeme sobě u-
činiti závěrek, že naše ústavy mají v celku kmen
spolehlivých. vkladatelů, kteří jim zůstávají věrni
i v dobách těžkých.
Jak z uveřejněných výročních zpráv a účtů
lze konstatovati, vyšly slovenské ústavy z roku
1912 značně sesíleny. Toť důkaz o zdravosti slo-
venského hospodářského života a o národohospo-
dářském významu slovenského peněžnictví, které
uprostřed největší nedůvěry a kritických peněž-
ních poměrů uhájilo úplně svoji posici.
Slováci mají dnes slušný počet peněžních ústa-
vů, které slouží k ukládání úspor a k ukojení
potřeby úvěru rolnického, obchodu, živnosti a čá-
stečně i mladého průmyslu slovenského. Až na je-
den ústav, který následkem obchodních nezdarů
let dřívějších pracoval se ztrátou, vykazují všech-
ny slovenské ústavy peněžní pěkné výsledkya
jsou vesměs řádně a svědomitě vedeny. Ozdravění
ústavu dotyčného jest zájmem všech slovenských
ústavů a bude zajisté v brzku provedeno.
Slovák
Uhry
5
article
Největší slovenskou bankou jest Úverná
banka, účastinný spolok v Ružomber-
ku, která vládne 3.000.000 K akciového kapitálu,
nashromáždila 1,300000 korun resery a spravuje
6,780.000 vkladů, Úverná banka udržuje čilé spo-
jení se slovenskými peněžními ústavy, zúčastňuje
se na průmyslovém podnikání a založila filiálky
v Trstěnné, Prešpurku a v Žilině s expositurami
v Rajci, Senci a na Čaci. Úverná banka jest již o
delší doby v úzkém spojení se Živnostenskou ban-
kou a přivádí tím značnější kapitály slovenskému
rolnictvu, obchodu i průmyslu. V r. 1912 založila
společně se Zemskou průmyslovou bankou v Pešti
„Skláreň účast. spol“ v Žilině s kapitálem 600.000
korun, která se zabývá výrobou a prodejem che-
mického skla. Akcie Úverné banky jsou znamenány
na pražské burse.
Nejstarším slovenským ústavem je „Turči an-
sko-Sv.-Martinská účastinárska spo-
ritelňa v Turčianském Svatem Mar-
tine“, která spravuje ze slovenských ústavů pe-
něžních nejvíce vkladů a to 8.500.000 K. Turčian-
sko-svšto-martinská sporitelňa změnila začátkem
roku 1913 firmu na „Sporitelňa, účastinársky spo-
lok“. Vlastní jmění spořitelny činí 1.100.000 K ak-
ciové jistiny a 350.000 K reservních fondů. Spori-
telňa převzala r. 1912 „L'udovou banku“ v Štubn.
Teplicích a L'udovou banku v Sučanech, zvýšila
za tím účelem akciový kapitál z 1,000.000 kor. na
1.100.000 korun a přetvořila prvnější na filiálku.
druhý ústav na exposituru. Mimo to má ještě fi-
liálky v Lipt. Sv. Mikuláši a na Vrútkách, dále
dxpositury v Mošovcích a Slovenském Pravně.
Turč an
svazek
K Turčian
L udová
Mikuláš
Ružombry
Trstěnný
Prešpurk
Žilina
Rajec
Senec
Pešť
turčianský svat Mar
Teplice
Sučany
Vrútky
Mošovce
slovenský Pravno
Úverný banka
slovenský ústav pe
udova banka
Lipta
6
article
Oba uvedené ústavy jsou střediskem finanč-
ního počínání Slováků, Sporitelňa podporuje té
vydatně menší peněžní ústavy slovenské; vedení
její jest v rukou osvědčených.
Co do výše vkladů přibližuje se Spořitelně
„Tatra, hornouherská banka, účastinársky spolok“
rovněž v Turč. Sv. Martině, s K 8,000.000.— vkla-
dů. Tatra má filiálky ve Velké Bytči. Dolnom Ku-
bíně a Prešově. Banka tato nalézá se nyní ve
stísněné situaci následkem amerických svých zá-
vazků
Z větších ústavů uvésti dlužno ještě „Ludo-
vou banku v Novom Meste nad Váhou“ s vlastním
jměním K 1,215.000.—, „Všeobecnou banku“ v Lu-
čenci s vlastními prostředky K 1.200.000 — a slibně
se vyvíjející „Zvolenskou ludovou banku“ ve Zvo-
leně s kapitálem vlastním K 1,060.000.—. Každý
z uvedených ústavů má několik poboček, po pří-
padě expositur. Ostatní ústavy slovenské jsou men-
ší, s kapitálem do nejvýše K 500.000.—
V roce 1912 působilo v Uhrách a ve Slavonii
celkem 46 slovenských bank a spořitelen, mimo
menší počet vzájemných pomocnic, majících ráz
lokální. Banky i spořitelny jsou podniky akciovéa
obor činnosti jest stejný. Během uvedeného roku
zahájilo činnost 5 ústavů, z nichž Rolnická banka
v Hliniku. Seredská ludová banka v Seredi a Me-
šťanská banka ve Zvoleni, již první bilanci svoji u-
veřejnily, kdežto Rolnická banka v Dolních Strhá-
roh se Záhorskou rolnickou bankou ukončují první
obchodní rok teprve 31. prosince 1913. Sloučením
se se Spořitelňou v Turč. Sv. Martině ubyly bě-
hem roku Ludová banka v Sučanoch a Ludová
banka v Štubn. Teplicích. Koncem roku čítá slo-
venské peněžnictvo 44 bank a spořitelen, z nich
42 ústavů k 31. prosinci 1912 bilancuje.
Slovák
Sporitelňa
Martina
svazek . Martin
Velká Bytča
Prešov
Lu
Zvo
Uhry
Slavonie
Sereď
Zvolen
Dolní
Štubn
Teplice
Tatra
hornouherský banka
všeobecný banka
ludova banka
Seredský ludová banka
Sučanochy
7
article
Slováci započali vlastně tenrve založením Turč.
Sváto-Martinské sporitelny roku 1868 vlastní čin-
nost zakladatelskou v peněžnictvít k nejstaršímú-
stavům patří ještě Krupiňská sporitelňa (1873), Ú.
verná banka v Růžemberku (1879) a „Tatra
(1884).
Založeno byloí
R. 1868 1 ústav R. 1897 3 ústavy R. 1907 4 ústavy
» 1873 1 » » 1898 1 ústav » 1908 4 »
» 1879 1 » » 1902 3 ústavy » 1909 5 ústav
» 1984 1 » » 1903 2 » » 1910 5 »
» 1893 1 » » 1904 I ústav » 1911 1 ústav
„ 1894 1 » » 1905 2 ústavy » 1912 4 ústavy
» 1896 3éstavy» 1906 1 úslav
Sporitelňa v Turč. Sv. Martině uznala již vr
1884 nutnost a důležitost zakládání filiálek, zalo-
žením první filiálky v Lipt. Sv. Mikuláši. Příkladu
toho následovala roku 1887 „Tatra“ založením fi-
liálky v Dolním Kubíně, roku 1889 ve Velké Bytči
a roku 1888 v Senici. Úverná banka v Růžomberku
zakládá roku 1893 svoji prvou filiálku v Trstinné
roku 1906 založena filiálka Ludové banky v Novom
Mestě nad Váhem ve Vrbovém a dětvanská filiál-
ka Zvolenské Ludové banky ve Zvoleni. Od roku
1909 se filiálky slovenských ústavů rychle množi-
ly: toho roku založeno osm filiálek, roku pozděj-
šího 3 filiálky, roku 1911 5 filiálek a r. 1912 7 fi-
liálek. V malých důležitějších místech zakládají
slovenské peněžní ústavy expositury a pracovalo
koncem roku 1912 celkem 29 filiálek a 13 expo-
situr.
Sít filiálek a expositur doplňují mnohé ústavy
institucí důvěrníků, kteří svůj ústav podporují po-
dáváním informací, akvisicí vkladů a usnadňováním
úvěrových transakcí v dotyěném místě.
Dle domicilu ústavů, filiálek a expositur při-
padá na jednotlivé stolicen
Slovák
Sváta
Mikuláš
Sítá
Růžemberk
svazek . Martin
Dolní Kubín
Bytča
Senica
Růžomberk
Zvolen
verný banka
Tatra
ústav R
Lipta
Úverný banka
Ludová banka
Novom Mesta nad Váh
8
article
Samostatné Filiálky Expositury
Samostatné Filiálky Expositury
Stolice
ústavy
Nitranská . . . .
Prešpurská . . .
Turčjianská . . .
Trenčanská . . .
Zvolenská . . . .
Liptovská . . . .
Oravská . . . . .
Hontianská . . .
Novohradská . . .
Gemerská . . . .
Budapešť . . . .
Tekovská . . . .
Spišská . . . . .
Békešská . . . .
Šáryšská . . . . .
Dolní zeměi
Báčka . . . . . .
Torontál . . . . .
Čanád . . . . . .
Slavonie . .
V měsíci květnu 1913 došlo slovenských kruhů
vídeňských povolení k založení první slovenské zá-
ložny v Předlitavsku, která má ve Vídni ještě bě-
hem roku zahájiti činnost.
Až na banku Tatru v Turč. Sv. Martině lež
dnes bilance všech slovenských ústavů před námi.
Bilance „Tatry“, která v seznamech níže uveda-
ných jest rovněž zahrnuta, dojde však as značné
pozměny valnou hromadou, která se ještě neko-
nala. Shrneme-li bilance všech 42 slovenských
bank a spořitelen za rok 1912 dohromady, obdr-
žíme následující centrální bilanci, k níž za účelem
porovnání připojeny jsou položky 41 ústavů ke
31. prosinci 1911.
Má dáti
Martina lež
Budapešť
Slavonie
Předlitavsko
Vídeň
Spišský
Tatra
Turč
9
article
1911
1,202 042.22 1. 80.845.6
3,821.379.48 4,191.498 9e
61.440.373-07
10
article
Hotovost . . . . . .
Cenné papíry . . . .
Směnky bez reeskomptu
Hypoteky, dlužní úpisy
a zálohy . . . . .
Dlužníci v účtě . . .
Vklady u peněžních
ústavů . . . . . .
Nemovitosti . . . . .
Zařízení . . . . . ..
Filiálky . . . . . . .
Různé . . . . . . . .
11
article
58,358.5 10.59
12
article
22,767.552.27
22,767.552.27
13.536.982.71
2,038.365.74
135.876 88
5,672.748.88
771.1.39-36
108,304.598.13 117,285.5 16.3
1911
Dal
13,061.126.10
3,147.037.44
247.839.73
326.337 01
59.415.331.59
13
article
Akciový kapitál . . .
Reservy řádné . . . .
Reservy pensijní . ..
Reservy různé . . ..
Valady . . . . . . .
Věřitelé . . . . . ..
Různé . . . . . . . .
Filiálky . . . . . . .
Zisk . . . . . . ..
14
article
4,528.944.03
6.410.874-42
1,103 110.76
103.304.598.13 117.288.516.38
15
article
Jak z uvedené bilance ústřední vidno, učinilo
slovenské peněžnictví v roce 1912 ve všech odvět-
vích vzdor deprimujícím poměrům proti roku 1911
slušný pokrok.
Vlastní prostředky zvýšily se o více než 2 mi
liony korun, z čehož připadár
K 1,500. 60.— na prírůstek akciové jistiny a
K 500.000.— na sesílení reserv.
Během roku zvýšily následující ústavy akciov
kapitály
Bánovská Ludová
banka, Bánovce. z K 120.000.— naK 250.000.—
Nadlacká Ludová
banka, Nadlak .» » 400.000.— » » 500 000.—
Ludová banka v No-
vem Meste n. V. » » 750.000.— » » 1,000.000 —
Hospodárská banka
v Trnave . . . .. » 200.000.— » » 400.000.-
Spořitelna v Turč.
Šv. Martine . . . » » 1,000.000.— » » 1,100.000.-
Zvolenská Ludová
banka, Zvolen. .» » 500.000.— » » 1.000.000.—
z nichž bylo do 31./XII. 1912 splaceno K 300.000.—
Rolnická i priemy-
slová banka. Vel.
Leváre . . . . . zK 100.000.— na K 136.000.-
Vzhledem k nepříznivým poměrům upustila
minulém roce L'udová banka ve Fraštáku a Obch
banka v Uh. Skalici od provedení usneseného zvý-
šení kapitálu a odložily zvýšení na rok 1913, v
kterém též Tisovská sporitelna v Tisovci a Slo-
venská banka v Šidu již též ohlašují zvyšování ak-
ciových kapitálů.
Vzrůst reservních fondů pozůstává hlavně
dotace ze zisku z roku 1911, z ažia nových emiss
a ze zúročení.
Hlavní váhu kladou peněžní ústavy na vzrů
vkladů a můžeme z porovnání s bilancí za r. 191i
konstalovati, že přes všechny nepříznivé poměry
se celkový stav vkladů nesnížil, naopak vzrosti
o 1,435.008 K 96 h a dosahuje výše skoro 61 mil
korun.
Martinus
Bánovce
Meste můj
Zvolen
Frašták
Skalica
Tisovec
Nadlacká Ludová banka
Nadlak
Ludová banka
Hospodárský banka
Trnave
obchodní banka
K 120.000
L ' udová banka
16
article
Ze slovenských peněžních ústavů mělo vkladů
2 ústavy od K 8, 00.,000 do K 9,000.000
1 ústav od » 6,000.000 do » 7.0 00.000
4 ústavy od » 2,000.000 do » 4,000 000
9 ústavů od » 1,000.000 do » 2.000.000
12 » od » 500.000 do » 1,000.000
5 » od » 300.000 do » 500.0 00
9 » méně než 300.009.
Roku 1912 přibylo vkladů u 24 ústavů oproti
r. 1911 o 2,926.032 K 38 h, 3 ústavy poprvé bilancu-
jící vykazují vkladů 457.136 K 34 h, přírostek čin
3,383.158 K 72 h; naproti tomu vykazuje: 15 ústavů
úbytek vkladů 1,738.905 K 99 h, vedle vkladů, od-
padlých následkem fuse dvou ústavů 209.243 k
77 h = 1.948.149 K 76 h a resultuje tedy čistý pří-
rostek 1,435.008 K 96 h.
U ústavů, které vykazují úbytek vkladů, při-
padá sám úbytek 1,500.000 K na 4 ústavy, na 10
ústavů pak zbytek.
Vklady tvoří 50% veškerého ústavy spravo-
vaného jmění. Vzrůstem vlastních prostředků utva-
řuje se poměr ke vkladům stále příznivěji; kon-
cem roku 1912 připadá na 100 korun vkladů 30
93 h vlastního jmění. Vklady mají stálou vzestup-
nou tendenci a podávaji důkaz nejen o vývinu spo-
řivosti Slováků, ale i o důvěře, které se slovenské
peněžnictví těší. Připomeneme-li si však, že v 15
stolicích, kde převyšuje počet Slováků více ne
polovinu všech obyvatelů vůbec, jest více než 500
milionů vkladů, z kterých na slovenské ústavy při-
padá necelých 55 milionů, skýtá se slovenskému
peněžnictví v tomto oboru ještě veliké pole pro
získávání odcizených vkladatelů.
Slovák
17
article
Ústavy slovenské umísťují svěřené jim obnosy
hlavně v eskontu směnek a v hypotečně zajiště-
ných půjčkách. Zásoba směnek a výše hypotek
úpisy a zálohami zvýšila se oproti roku 1911 o
4.300.000 a naproti tomu stoupla skoro o týž ob-
nos suma věřitelů.
Závazky filiálek vzhledem ke stavu v roku
1911 značně vzrostly, a to hlavně založením nových
poboček a rozšířením působnosti filiálek starších.
Jak filiálky, tak i nové ústavy zakládány by měly
býti systematičtějí a hlavně v místech, kde slo-
venských ústavů dosud není.
Zásoba vlastních cenných papírů se celkem
mírně zvýšila; ze zvýšení připadá samo asi 250.00
K na Úvěrnou banku v Ružomberku, což týká se
asi převzetí akcií nově zřízené „Sklárny akc. spol“
v Žilině, resp. v Tepličce. Investice v cenných pa-
pírech pozůstávají většinou z akcií slovenských
ústavů a podniků.
Nemovitosti zvýšily se o K 700.000 a připadá
ze zvýšení K 500.000 opět na Úvěrnou bankuv
Růžomberku následkem zakoupení nemovitostív
Tepličce na účelem parcelace.
Koncem roku 1912 pracovalo s reeskontem 31
ústavů v obnosu 17.810.478 K 74 h. a sice běželo-
u Rakousko-uherské banky 666.160 K čili 4 proc.
u 6 českých bank 10.759.813 K 51 h čili 60 proc.
u 11 pešťských úsťavů 1,074.127 K 25 h čili 6 proc.
u 9 uherských provinčních ústavů 1.194.757 K 87
hal. čili 7 proc., u 15 slovenských ústavů 3,928.500
K 11 h čili 22 proc., u 2 chorv. srb. ústavů a1
priv. esk. firmy 187.120 K čili 1 proc., celkem
17.810.478 K 74 h.
Zajímavé jest porovnání souhrnu účtů ztráty
a získu za rok 1912 s úhrnem za rok 1911, které
vykazuje následující sestavení:
Ružomberok
Žilina
Teplička
31 ústav
19
article
Vydání-
2,413.294.89 2,478.173.21
Úroky z vkladů
» reeskontní uvedeny pod »Různé« 1,518.570.8:
» reservám . . . 62 137.10 72.579.23
» z běž. účtů uvedeny pod »Různé« 354.676-74
618.165.70
Služné . . . . . . . 463.703.48
308.389-60
Provozovací výlohy . . 330.132.04
498.693.30
Daně . . . . . . . 442.609-05
38.001.49
Odpisy. . . . . .
589.049. 72
Různé a . . . . ..
1,103.110.76 1,506 538.45
Dana
20
article
Zisk . . .. 1
5.143.038.53 7471.210
Zisk . . .. 1
5.143.038.53 7471.210
Příjem;
30.985.81
40.465.32
Přenos získu z r. 1910/11
3,449.202.42 4.562.279.12
úroky eskontní
1,625.360.72
» z hypot., úpísů a záloh 1,267.664.55
838.50 6-01
364.68.28
» z běžných účtů .
137.343.08
110 682.66
» z cenných papírů.
67.068.58
54 344.67
Příjem z nemovitostí.
38.098.2
128.993.10
Provise . . . . . .
57.940-26
Různé zisky . . . . .
114.667.96
23.383.74
Ztráta u 1 ústavu vykáza t
22
article
Porovnání ztráty a zisku s rokem 1911 není
ve všech položkách příjmů možné, ježto některé
položky v roce 1911 vedeny jsou shrnutě.
Hlavní položkou účtu ztráty a zisku jsou úroky.
Úhrnem přijato bylo na úrocích K 7,163.488-93
vydáno . . . . . . . .
K 4.424.000 01
1912
takže resultuje čistý úrokový získ K 2,739.488 9
který odpovídá 1415% zúročení vlastních pro-
středků.
Služné zvýšilo se oproti roku 1911 o cca.
K 154.000.— a to též hlavně zřizováním nových
filiálek a expositur.
Z obnosu daní K 498.693.30 připadá cea.
K 250.000.— na daň z úroků z vkladů, která
Uhrách obnáší 10 proc. Celková režie s daněmi
a odpisy obnáží 21 proc. hrubého zisku. V sumě
odpisů obsaženy jsou odpisy za zařízení, z nemo-
vitostí a odepsané vykázané ztráty.
Docilený čístý zisk odpovídá 10%% rentabilite
akciové jistiny.
Zbývá nám ještě pojednati o rozdělení získu
Vykázaný získ K 1.506.538.45 rozdělen byl ná
sledovně:
64% t. i. K 962.011.16 na dividendu,
262.138.43 na dotaci reserv,
1712
36.670.30 na dotaci pensijních fondů.
Uhry
28
article
Peněžní bursa.
Peněžní bursa.
2.— 2.75
Peníze poslední . . .
2.75
Kabel. transí. . . . 486.90 48697 437. 25
Amalgamated. . . . 62.12 62.87 66.12
American Smelting . 58.75 59.37 60.50
American Lokomotive 27.—
27.75 28 15
Anaconda . . . . . 32.—
32,37 33.50
. . . 93. 50
94.50
Atchison
94.75
Baltimore a Ohio . . 91.— 91.25
210.50
Canadian Pacilic ..
211.— 216.—
99.37
100.50
103 —
Chicago, Milwauke .
21.50
21.25
23.25
113.—
117.25
Great Northern . .
126.—
127.25.
Louisville a Nashville
123. 25
18.37
18.50
Missouri Kansas ..
97.75
97.25
New-York Central .
103.—
103.62
109.12
Northern Pacitic . .
107.37
107.37
Pennsylvania . . .
153.—
154.87
Reading. . . . . 1 151.37
12.87
12.75
13.87
Rock lsland . . .
19.75
29.50
Southern Railway i , 19.50
90.37 91.87
Southern Pacifie . . 89.62
51.12.
52.6
Steel Comon . . . . 50.—
Union Pacific . . . 138.25 139. 50
143.3
6.50
6.37
Baltimore
Ohio
Chicago
Louisville
Nashville
NewYork Central
Reading
Great Northern
Union Pacifik
American Smelting
American Lokomotiv
Canadian Pacilic
Missouri Kansas
Northern Pacitic
Southern Railway
90.37
Southern Pacifie
Steel Comon
31
article
Obilí.
Obilí.
Z Chicaga, 11. června.
11. 10.
Pšenice
pohotová . . 99.— 103.75 100.— 100 — 100.—
na červenec . 91.50 90.25 90.87 90 37 90.87
na září . . . 90.87 89.62 90.— 89.62 90.25
na prosinec . 92.87 92.— 92.25 51.87 92.50
Kukuřice č. 2
pohotová . . 67.— 69.— 69.— 69.75 70.2
na červenec „ 59.37 58.25 58.12 58.12 52.75
na záři . . . 60.— 59.12 59.— 58.75 59.37
na prosinec . 57.75 56.87 56.87 56.62 57.12
Oves č. 2 pohot. 40.— 40.— 40.— 40.50 41.—
na červenec . 38.75 38.37 38.62 38.37 38.75
Z Nového Yorku, 11. června.
11. 10. 9. 7. 6.
Pšenice zimní
pohotová . . 110.50 110.— 110.— 110.— 110.—
na červenec . 99.25 98.12 98.62 98.37 98.62
na září . . . 97.75 96.50 96.87 106.62 97.—
Kukuřice pohot. 68.— 66.75 66.75 77.— 67.—
Oves č. 2 pohot. 40.25 46.25 47.— 47.— 44.—
Chicago
Nový York
33
article
Pohotová. . . 12.25 12.35 12.25 12.10 12.10 11.90
na červenec. . 11.93 12.06 11.88 12.77 11.79 11.75
na srpen. . . 11.79 11.91 11.76 12.63 11.69 11.49
na září . . . 11.43 11.50 11.32 12.26 11.26 11.23
na říjen . . . 11.25 11.35 11.24 12.19 11.19 11.18
na prosinec. . 11.25 11.32 11.23 12.17 11.15 11.18
na feden . . . 11.18 11.25 11.07 11.10 11.05 11.1
Z Nového Orleanu, 11. června.
11. 10. 9. 7. 6.
Pohofová ; . . 12.37 12.37 12.25 127/1% 127),
Různé výrobky.
Z Nového Yorku, 11. čevna.
Koks pohotový . . . 2.15 až 2.25 2,15 až 2.25
11. 10. 9.
Olovo. . . . . . . 4.25 4.25 4.25 4.25
Měď elektr. . . . . 15.75 15.75 15.75 15.75
» stand. pohotová, 14.43° 14.25 14.37° 14.37
Zinek . . . . . . . 5.15 5.15 5.20 5,26
45.125 45.— 45.50 46.25
Cín. . . . . . . .
11.05 11.— 11.— 11.10
Sádlo prim. vest. ..
22.50 22.— 22.—— 22.—
Vepřové maso . . .
23.— 23.— 23.— 23.—
Hovězi maso . . ..
4.20 4.20 4.20 4.20
Cukr gran. . . . . .
8.50 8.50 8.50 8.50
Petrolej crude . ..
39.— 38.50 38.50 39.—
Terpentin novoyorský.
10.— 10.— 10.12 10.50
Káva pohotová . . .
9.54 9.66 9.84 10.14
na červenec ..
9.74 9.86 10.04 10.34
na září . . ..
9.78 9.90 12.06 10.38
na prosinec . .
Terpentin
novoyorský
Nový York
12.35
11.90 na červenec
11.88
11.50
na říjen
11.35
na prosinec
11.32
11.25
11.05
Z Nový Orlean
Pohofová
12.37
4.25
měď elektrum
Zinek
5.15
Sádlo prim
4.20
Cukr gran
8.50
petrolej crude
káva pohotový
9.66 9.84
34
article
16.75—17.— 16.75—17.—
16.25—16.50 16.25—16.50
16.25—16,75 16.25—16.75
15.75—16.25 15.75—16.25
Železo sur. č. 2 Foundry
» South. Foun. č. 1.
měkké
* sur. jížní č. 2. .
Z Chicaga, 11. června.
11. 10. 9. 7.
Sádlo na červenec . . 11.— 10.95 10.92° 10,95
Žebírka na červenec . 11.80 11.72° 11.675 11.676
Vepř.maso na červenoc 20.65 —.— 20.60 20.17.
První česká zajíšťovací banka. Správní
rada ve své schůzi, dne 11. t. m. konané, vzala
předložený jí ředitelstvem účet ze zisku
ztráty, jakož 1 rozvahu za rok 1912 s u-
spokojením na vědomí a usnesla se navrhnoutí
valné hromadě, která se bude konati 29. červ-
na t. r., aby stanovena byla dividend
7 proc., t. j. K 14.— na akcii (stejně jako roku
loňského).
Z Pražské bursy. V době od 15. čer-
vna do 31. srpna 1913 odpadá večer-
Sádlo
South
Chicago
český zajíšťovace banka
16,75
15.75
° 10,95
37
article
ni bursa pro obchody s cennými papíry
O stavu řepného osení v Čechách píše
„Prag. Zuckerm.“: Počasí uplynulého tý-
dne bylo z počátku ještě horké a suché.
Uprostřed týdne dostavily se po celých Če-
chách rozšířené, více méně silné deště, jež
se opakovaly v pátek a měly v zápětí malé
ochlazení teploty. Tyto vylíčené poměry přes
některé škody silných lijáků v jednotlivých
okrscích osvědčily se pro další rozvoj řep
jako příznivé i vykázaly tyto všude po-
těšitelný pokrok. Stav řepy je všude až
na málo nepatrných výjimek dobrý, jedno-
cení je téměř skončeno a již všude se pro-
vádí druhá okopávka. Zatím je dosavadní
svlažení dostatečné, v některých okresích
bylo by však co nejdříve opětovné zavlažení
žádoucím. Stesky o různých škůdcích řepy je
slyšeti jen velmi zřídka.
Z trhu cukerního. V Praze, 11. června. Su-
rovina. Jak večerní trhy zahraniční, tak dnešní
první Hamburk k oživení trhu nepřispěly, pročež
při zahájení našeho trhu převládalo smýšlení klid-
né při cenách K 21.30, resp. K 21.85 franko Ústí
Polední Magdeburk zachoval sice směr klidný, ale
v záznamech přinesl mírné zotavení, načež po po-
lední i na zdejším trhu bylo lze o 5 haléřů více
docíliti. Londýn, jakož odpolední Hamburk zněly
klidně a poslednější v záznamech ziskal 5 fen. N
naší burse zavládla tendence ustálenější
a trh končí cenami K 21.45 za promptní a K 21.90
na říjen-prosinec z Ústí.
Na trhu s rafinádami převládala dobrá
poptávka při základní ceně K 76.— za homole ze
stanic továrních.
Z Hamburku sděluje depeše Společnosti
pro obchod se zbožím ze dne 11. t. m
Včerejší závěrek klídný. Dnešní zahájení rov-
něž klidné. Zpráva Lichtova nezůstavila dojmu;
později zavládla přes zprávy o deštích ve středním
Německu nálada ustálenější, poněvadž objevily se
rafinérské koupě při nedostatečné vybídce.
Praga
Steska
Čechy
Praha
Hamburk
Magdeburk
Londýn
Ústí
Německo
38
article
Úřadní zpráva o stavu osení v Rakouskua
v Čechách. Ke včerejší zprávě ministerstva orby
o stavu osení v Předlitavsku počátkem června
t. r. dodáváme: Oproti květnovému odhadu značí
nynější téměř vesměs zlepšení, po případě
zůstal beze změny a sice (znamená-li 2 nadpro-
střední, 3 prostřední) zlepšil se v Předlitavsku
průměrný stav: pšenice z 2.6 v květnu na 2.4 nyní.
žita z 28 na 2.6 a cukrovky z 2.6 na 2.4; nezmě-
něny zůstaly odhadní známky u ovsa a jetele; mír-
né zhoršení jeví ječmen (z 2.2 na 2.3), loukya
pastviny. Proti loňsku je arci odhad nynější u obilí
o něco horší, u řepy podstatně lepší. — Pokud
jde o království České, pro něž nedávno
vydal český odbor rady zemědělské detailovanou
zprávu dle krajů, udává nyní ministerstvo orby
tyto celkové průměry: Stav osení z počátku
června května dubna června
1913.
1912
Rakousku
Čechy
Předlitavsko
40
article
pšenice . . . . 2.5 2.6 2.9 21
žito . . . . „ 2.7 2.7 28 23
ječmen . . . . 24 2.2 — 22
oves . . . . . 25 24 — 26
cukrovka . . . 23 2.4 — 28
jetel . . . . . 3.1 3 3 41
louky . . . . 2.7 25 28 3.2
pastviny . . . 3 2.8 3
Dle toho vykazuje zlepšení během měsíce května
protí odhadu dřívějšímu pouze pšenice a cukrovka
(tato i proti loňsku je značně lepší), žito se ne-
změnilo, ostatní uvedené plodiny se poněkud zhor-
šily. Proti loňsku ovšem chleboviny jsou pozoru-
hodněji pozadu, naproti tomu pícniny podstatně
lepší. Pokud běží o ostatní plodiny, pro něž teprve
nyní (počátkem června) lze uvésti cifry, udává
ministerstvo pro Čechy stav lnu na 2.6, bramborů
2.5 (loni 2.5), řepy krmné 2.5 (loni 2.7) a zeli 2.6
(2.7). Srovnáme-li číslice pro Čechy s průměrem
celého Předlitavska, vidíme, že stav v Čechách je
většinou o maličkost (pravídelně jen o desetinu
celé známky) nepříznivější, leč vzhledem k růz-
nosti expertů nelze na tak jemné diference klásti
zvláštní důraz. Číslice pro Moravu jsou o po-
znání zase horší než v Čechách, ani tam však prů-
běh května nepřinesl nějaké pronikavější zlepšení.
ovšem ale také žádné podstatné zhoršení.
Z kruhů cukrovarnických. Vrchní ředitel
něstomické rafinerie p. Rob. Patočka vyzna-
menán byl titulem císařského rady.
Italie a bruselská cukerní konvence. Mez
belgickou a italskou vládou vyjednává se o to,
aby Italie vzhledem k svému přištímu zákonodár-
ství cukernímu zavázala se po svém vystoupení
z bruselské cukerní konvence 1. září t. r. k po-
dobnému prohlášení, jako učinila v poslední cu-
kerní konferenci Anglie. Htalie se totiž má rovněž
zavázati, že ani po 1. září 1913 nebude skýtati
žádných vývozních premií, kdyby však
chtěla své zásady změniti, že nejméně 6 měsíců
předem vyrozumí o tom stálou komisi v Bruselu.
Čecho
Rob
Patočka
Čechy
Předlitavsko
Morava
Anglie
Brusel
2.6
21
pastvina
Italia
41
article
Vývoz italského cukru do ciziny, zejm. Švýcarska.
není v blízké budoucnosti vyloučen, protože kromě
továrny v Pontelongo také italské cukrovary silně
se zvětšují a zvyšují svou výkonnost.
Z trhů peněžních. (11. června.) Praha. Dneš-
ní večerní bursa vykazovala pouze obraty akcií
Živnostenské banky za K 264.— a akcií
Pražské akc. strojírny za K 186.50.
Vídeň. Smýšlení bursy utvářilo se dnes pod-
statně příznivěji než včera. Nebylo žádných dal-
ších exekutivních prodejů. Spekulace naopak chá-
pala se namnoze zpětných koupí, k čemuž byl dán
popud relativně uspokojujícími zprávami z Nového
Yorku a nadějí, že intervence carova zamezí novou
válečnou srážku na Balkáně. Zlepšení ovšem pro-
ráželo poněkud obtížně a ne bez odporu, dostavil
se však lepší rozvoj, k němuž dalo popud
přiznivé smýšlení berlínské bursy, kde i akcie
„Phönixu“ na uspokojivé odhady obchodních vý-
sledků setkaly se s větším zájmem. V prvé řadě
byly to opětně Alpinky a škodovky, u nichž do-
stavilo se silnějši zotavení a v nichž po ostřejším
poklesu posledních dnů uplatnily se poněkud roz-
sáhlejší úhradní koupě. Pověsti o insolvenci jisté
frankfurtské bankovní firmy, již ostatně nebyl při-
čítán žádný zvláštní význam, jakož i oslabení ber-
línských kursů apodražení londýnského soukromého
diskontu měly škodlivý vliv na rozvoj kursů při
naprosto tichém obchodu, ježto v souvislosti s tím
uplatnily se realisační snahy v mírném rozsahu
Z uhlářských nabízeny byly mostecké a poklesly
o 17 K. Rentový trh trpěl i nadále depressí. Ra-
kouská zlatá renta poklesla opětně o 1 K 5 h.
Švýcarsko
Praha
Vídeň
Nový York
Balkán
Phönix
42
article
Uherská zlatá renta o 95 h. Květnová o 25 h, blo-
ková o 30 h. Z našich papírů obchodovány akcie
Živnostenské banky za K 264.—, české cukerní
placeny K 340.—, chorvatské K 1464.—, Daňkovky
umístěny za K 415.50 a Kolbenky za K 436.—. Na
eskomptním trhu byl stav peněz nezměněný. Sazby
za první bankovní akcepty 51/4—54/1a %.
Petrohrad. Na dnešní burse převládaly
opět prodeje a poškozeny zejména hodnoty prů-
myslové.
„Bankovní Zprávy“, vydávané Českou bankou.
přinášejí ve svém červnovém čísle následující za-
jímavé články: Třídní loterie, Ruské státní finance,
Různé zprávy, Obchodní kalendář, Kursovní a Slo-
sovací list.
Lihovarský kartel. Včerejší „N. Fr. Pr.“ po-
tvrzuje nedávnou zprávu, kterou i my již přinesli
že v poslední době přistoupil ke kartelu lihovému
také lihovar „Haná“ v Prostějově. Pros
dukce firmy A. H. May v Hejčíně a cukro
varu v Unčově je ke kartelu vázána prostřed-
nictvím smlouvy těchto firem s firmou S. Hej-
korn v Olomouci, aniž by ovšem obě zprvu
jmenované firmy byly přímo samy do kartelu
vstoupily.
Produkce surového petroleje v Haliči činila
v květnu t. r. celkem 7779 cisteren fproti 7544
v dubnu). Celkem expedováno bylo 9738 cisteren
(proti 9860 v dubnu). Z celkové těžby připadá 2868
na anglické, 1528 na domácí, 669 na německé jámy
a 2588 na rafinerie, jež mají spolu jámy.
Trhy. Příští výroční trh na hovězí dobyteka
koně v městě Týně nad Vltavou koná se
ve čtvrtek dne 19. června.
Pros
A H
Petrohrad
Francie
Haná
Prostějov
Hejčín
Unčov
Olomouc
Halič
Týn nad Vltava
živnostenský banka
Kolbenka
Český banka
43
article
Dozorčí úřad nad soukromým pojišťováním
v Německu vydal 5. dubna t. r. výnos, zabývající
se okolností, že čím dál, tím více uzavírá se po-
jištění životní na základě výpočtů celkového ná-
kladu, za celou dobu pojištění. Řečený úřad po-
ukazuje k tomu, že často nečiní se potřebných roz-
dílů, jednak pokud se týče zaručených nejvyšších
výloh, jinak pak dividend a akcentuje, že zhusta
není dosti jasně stanoveno, že možno jen tehdy
nadíti se dividend, jichž při výpočtu výloh za zá-
klad použito bylo, osvědčí-li se předpoklady.
s nimiž při výpočtech čítáno bylo. Nechceme blíže
rozebírati obsah řečeného výnosu, nicméně po-
ukazujeme přece k tomu, že obecenstvo, zabez-
pečující se pojištěním, skutečně až doposud velmi
málo rozlišuje mezi zaručenými výlohami, jež za
to které pojištění pojišťovna stanoví a mezi pouhou
nadějí na dividendu, jež závislou jest od výsledků
obchodních; rozdíl, ve směrech těchto se jevící,
není obecanstvu často dosti jasným.
Největší rakouská pojišťovna, c. k. priv.
Assicurazioni Generali ustanovila zvláštní
sazby se zaručenou výší výloh i tabulky
s podílem na zisku ve formě divídend a uložila
veškerým zástupcům svým za nejpřednější povin-
nost, aby obecenstvo o rozdílech těchto v daných
případech vždy poučili. Důsledkem toho zařídila
společnost tato u svých zaručených sazeb, aby
výše prémie, již jest pojištěnci platiti, byla pro
každý jednotlivý rok v pojistce vyznačena a společ-
ností potvrzena. Obliha, jíž se společnost tato těší,
značí se ve stále stoupajících výsledcích Generali,
která v roce 1912 uzavřela nových pojištění na
K 182,391.282.40. Letošního roku pak do konee
května podáno bylo u Generali návrhů na korun
79.779.306.07 a vyhotoveno 6688 pojistek na kapitál
K 60,994.552.52.—.
Německo
Generali
44
article
Trhy peněžnt.
Pražská bursa.
V Praze, 11. června. Oliciální záznamy zněii
Zástavní listy čes. hyp. banky 59%
Zást. listy čes. byp. banky (v zl.) 49
Zást. listy čes. hyp. banky (v K) 42
Zástavní listy čes. hyp. banky 31/4
Zákl. úpisy čes. zem. banky 47%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (v K)
Mel. úp. č. zem. banky (ve zl.)
Mel. úp. čes. zem. banky (v k)
Žel. úpisy čes. zemské banky
Zákl. dlužní úpisy bukovin-
ské zemské banky . . . .
41/2
Dlužní úpisy Živnost. banky
Dluž. úpisy Čes. prům. banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen .
Zást. listy Hyp. ústavu Měst-
ské spořitelny pražské
Zást. listy mor. hyp. banky
Zást. listy mor. byp. banky 4
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 49
žel. úpisy mor. zeměd. banky 4
Zást. listy I. mor. spořitelny 4 1/2
Zást. listy I. mor. spořitelny 49
Zást. listy hal. zemské banky 41/4
Zást. listy hal. zemské banky 49
Kom. dl. úpisy hal. zem. banky 49
Železnič. úp. bal. zem, banky 495
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/%
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 49
Zást. listy Rak.-uherské banky 4
Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 49
Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 31/2
Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 4
Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 31/49
Zást. listy Rak. hyp. banky
Prior. obl. spol. rak. míst. drah 3
Ruská státní půjčka z r. 1906 5
41/2
Bulharská stát. půjčka z r. 1909
Únorová společ. renta (v pap.)
4.29
Mel
Prior
Praha
Zást
město
4 Zást
Hal
uherský banka
Zást
Železnič
41
45
article
Dubnová spol. renta (ve stř.j
Květnová spol. renta (v pap.)
Červencová spol. renta (ve stř.) 4
Rakouská zlatá renta . . . 49
korunová renta . 492
investiční renta . . 31/2
Česká banka Union . . . . . .
Česká banka . . . . . . . . s
Česká průmyslová banka . . s s
Česká zajišťovací banka . . . s
Hospodářská úvěrní banka s . a
Chorvatská zemská banka . . . .
Jadranská banka . . . . . . s
Lublaňská úvěrní banka . . . . .
Úvěrná banka úč. spol. v Růžom-
berku (Rószahegy) . . . . ..
Moravská agrární a prům. banka .
Pozemková banka . . . . . ..
Pražská úvěrní banka . . . . .
První čes. akc. pojišťovna na život-
První pražská zastavárna . . ..
Zál. úvěrní ústav v Hradci Král. ..
Živnostenská banka . . . . ..
Haličská akc. hypoteční banka ,.
Rakousko-uherská banka . . ..
Buštěhradská dráha (lit. A) . ..
Buštěhradská dráha flit. B) ..
Pražská paropl. po Vltavě a Labl.
Kolfnská továrna chemická . . .
Alpinská montanní společnost . .
Kolínská továrna na káv. náhražky
Podolská cementárna . . . ..
Česká společnost cukerní . ..
Český pivovar v Čes. Budějovicích
El.-tech. akc. spol. dř. Kolben a sp.
První česká raffinerie v Modřanech
Českomoravská strojírna . . . .
Daňkova strojírna . . . . . ..
Poldina huť . . . . . . . .
Pražská železářská společnost ..
Rustonova strojírna . . . . ..
Pražské papírny, akc. spol. . . .
Chorvatská cukerni . . . . . a
Škodovy závody . . . . . .
První česká továrna orlent. cukrov.
Záp.-české tov. kaol. a šamot. .
Rószahegy
Kolben
Daňkův
Rustonův
Škodův
Růžom
Hradec Královský
Rakousko
Vltava
Čes . Budějovice
Modřany
Zápy
Český banka Union
Český banka
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka s
jadranský banka
úvěrní banka
pozemkový banka
úvěrní ústav
živnostenský banka
hypoteční banka
uherský banka
Poldin huť
46
article
Vídeňská bursa.
Vídeňská bursa.
Z Vídně, 11. června. (K. k.) Dodatečná bursa
Rakouské krediíky 619.50, uherské kreditky 810.—
anglobanka 328.50, baukovní jednota 507.50, uni-
onka 582.—, banka pro země rakouské 510.—
státní dráha 709.50, lombardy 122.—, Škodovky
823.—, turecké tabákové 331.50, rýmavsko-mu-
ráňské 682.—, alpinky 928.—, květnová renta
81.85, uherská korunová renta 81.05, ruské —.—
turecké losy 230.—, marky za hotové 118.18, marky
na ultimo 118.15. Smýšlení zdrželivé.
x. Z Vídně, 11. června. (Telefgr. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.
Amsterodam šek a krátké lhůty 100 hol. za
K 198.871/4, 199.173/2, Bukurešt na krátké lh. —.—
Brusel zek na krátké lhůty za 100 fr. —.—, —.—
Brusel na delší lhůty —.—, —— Německo šek
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo