ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 490d3040-8f11-11dd-97e9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 71 celkem · entity: person 35, place 104, org 53, work 48
1 masthead
12. června 1913. číslo 159.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 5.
4 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Slovenské peněžní ústavy a jejich výsledky v r. 1912. Rok 1912 byl dobou hospodářských a politi ckých krisí, jejichž následky též i slovenské pe- něžnictví těžce pociťuje. První pololetí minulo vzdor finančnímu roz- vratu v Uhrách panujícímu, jemuž veliký počet uherských ústavů padí za oběť, pro slovenské pe- něžnictví ještě dosti dobře, ano bylo i některým ústavům možno zvýšiti své akciové kapitály. V pozdním podzimu nastalé válečné zápletky měly za následek postrach vkladatelů a hromadná vybí- rání úspor. takže mnohá část přírůstku vkladů z prvé pololetí byla ztracena. Nehledíc k tomu, mů- žeme konstatovati, že tyto symptomy byly pouze přechodné povahy a nezanechaly ve stavu vkladů větších stop. Z loňských poměrů můžeme sobě u- činiti závěrek, že naše ústavy mají v celku kmen spolehlivých. vkladatelů, kteří jim zůstávají věrni i v dobách těžkých. Jak z uveřejněných výročních zpráv a účtů lze konstatovati, vyšly slovenské ústavy z roku 1912 značně sesíleny. Toť důkaz o zdravosti slo- venského hospodářského života a o národohospo- dářském významu slovenského peněžnictví, které uprostřed největší nedůvěry a kritických peněž- ních poměrů uhájilo úplně svoji posici. Slováci mají dnes slušný počet peněžních ústa- vů, které slouží k ukládání úspor a k ukojení potřeby úvěru rolnického, obchodu, živnosti a čá- stečně i mladého průmyslu slovenského. Až na je- den ústav, který následkem obchodních nezdarů let dřívějších pracoval se ztrátou, vykazují všech- ny slovenské ústavy peněžní pěkné výsledkya jsou vesměs řádně a svědomitě vedeny. Ozdravění ústavu dotyčného jest zájmem všech slovenských ústavů a bude zajisté v brzku provedeno.
Slovák Uhry
5 article
Největší slovenskou bankou jest Úverná banka, účastinný spolok v Ružomber- ku, která vládne 3.000.000 K akciového kapitálu, nashromáždila 1,300000 korun resery a spravuje 6,780.000 vkladů, Úverná banka udržuje čilé spo- jení se slovenskými peněžními ústavy, zúčastňuje se na průmyslovém podnikání a založila filiálky v Trstěnné, Prešpurku a v Žilině s expositurami v Rajci, Senci a na Čaci. Úverná banka jest již o delší doby v úzkém spojení se Živnostenskou ban- kou a přivádí tím značnější kapitály slovenskému rolnictvu, obchodu i průmyslu. V r. 1912 založila společně se Zemskou průmyslovou bankou v Pešti „Skláreň účast. spol“ v Žilině s kapitálem 600.000 korun, která se zabývá výrobou a prodejem che- mického skla. Akcie Úverné banky jsou znamenány na pražské burse. Nejstarším slovenským ústavem je „Turči an- sko-Sv.-Martinská účastinárska spo- ritelňa v Turčianském Svatem Mar- tine“, která spravuje ze slovenských ústavů pe- něžních nejvíce vkladů a to 8.500.000 K. Turčian- sko-svšto-martinská sporitelňa změnila začátkem roku 1913 firmu na „Sporitelňa, účastinársky spo- lok“. Vlastní jmění spořitelny činí 1.100.000 K ak- ciové jistiny a 350.000 K reservních fondů. Spori- telňa převzala r. 1912 „L'udovou banku“ v Štubn. Teplicích a L'udovou banku v Sučanech, zvýšila za tím účelem akciový kapitál z 1,000.000 kor. na 1.100.000 korun a přetvořila prvnější na filiálku. druhý ústav na exposituru. Mimo to má ještě fi- liálky v Lipt. Sv. Mikuláši a na Vrútkách, dále dxpositury v Mošovcích a Slovenském Pravně.
Turč an svazek K Turčian L udová Mikuláš Ružombry Trstěnný Prešpurk Žilina Rajec Senec Pešť turčianský svat Mar Teplice Sučany Vrútky Mošovce slovenský Pravno Úverný banka slovenský ústav pe udova banka Lipta
6 article
Oba uvedené ústavy jsou střediskem finanč- ního počínání Slováků, Sporitelňa podporuje té vydatně menší peněžní ústavy slovenské; vedení její jest v rukou osvědčených. Co do výše vkladů přibližuje se Spořitelně „Tatra, hornouherská banka, účastinársky spolok“ rovněž v Turč. Sv. Martině, s K 8,000.000.— vkla- dů. Tatra má filiálky ve Velké Bytči. Dolnom Ku- bíně a Prešově. Banka tato nalézá se nyní ve stísněné situaci následkem amerických svých zá- vazků Z větších ústavů uvésti dlužno ještě „Ludo- vou banku v Novom Meste nad Váhou“ s vlastním jměním K 1,215.000.—, „Všeobecnou banku“ v Lu- čenci s vlastními prostředky K 1.200.000 — a slibně se vyvíjející „Zvolenskou ludovou banku“ ve Zvo- leně s kapitálem vlastním K 1,060.000.—. Každý z uvedených ústavů má několik poboček, po pří- padě expositur. Ostatní ústavy slovenské jsou men- ší, s kapitálem do nejvýše K 500.000.— V roce 1912 působilo v Uhrách a ve Slavonii celkem 46 slovenských bank a spořitelen, mimo menší počet vzájemných pomocnic, majících ráz lokální. Banky i spořitelny jsou podniky akciovéa obor činnosti jest stejný. Během uvedeného roku zahájilo činnost 5 ústavů, z nichž Rolnická banka v Hliniku. Seredská ludová banka v Seredi a Me- šťanská banka ve Zvoleni, již první bilanci svoji u- veřejnily, kdežto Rolnická banka v Dolních Strhá- roh se Záhorskou rolnickou bankou ukončují první obchodní rok teprve 31. prosince 1913. Sloučením se se Spořitelňou v Turč. Sv. Martině ubyly bě- hem roku Ludová banka v Sučanoch a Ludová banka v Štubn. Teplicích. Koncem roku čítá slo- venské peněžnictvo 44 bank a spořitelen, z nich 42 ústavů k 31. prosinci 1912 bilancuje.
Slovák Sporitelňa Martina svazek . Martin Velká Bytča Prešov Lu Zvo Uhry Slavonie Sereď Zvolen Dolní Štubn Teplice Tatra hornouherský banka všeobecný banka ludova banka Seredský ludová banka Sučanochy
7 article
Slováci započali vlastně tenrve založením Turč. Sváto-Martinské sporitelny roku 1868 vlastní čin- nost zakladatelskou v peněžnictvít k nejstaršímú- stavům patří ještě Krupiňská sporitelňa (1873), Ú. verná banka v Růžemberku (1879) a „Tatra (1884). Založeno byloí R. 1868 1 ústav R. 1897 3 ústavy R. 1907 4 ústavy » 1873 1 » » 1898 1 ústav » 1908 4 » » 1879 1 » » 1902 3 ústavy » 1909 5 ústav » 1984 1 » » 1903 2 » » 1910 5 » » 1893 1 » » 1904 I ústav » 1911 1 ústav „ 1894 1 » » 1905 2 ústavy » 1912 4 ústavy » 1896 3éstavy» 1906 1 úslav Sporitelňa v Turč. Sv. Martině uznala již vr 1884 nutnost a důležitost zakládání filiálek, zalo- žením první filiálky v Lipt. Sv. Mikuláši. Příkladu toho následovala roku 1887 „Tatra“ založením fi- liálky v Dolním Kubíně, roku 1889 ve Velké Bytči a roku 1888 v Senici. Úverná banka v Růžomberku zakládá roku 1893 svoji prvou filiálku v Trstinné roku 1906 založena filiálka Ludové banky v Novom Mestě nad Váhem ve Vrbovém a dětvanská filiál- ka Zvolenské Ludové banky ve Zvoleni. Od roku 1909 se filiálky slovenských ústavů rychle množi- ly: toho roku založeno osm filiálek, roku pozděj- šího 3 filiálky, roku 1911 5 filiálek a r. 1912 7 fi- liálek. V malých důležitějších místech zakládají slovenské peněžní ústavy expositury a pracovalo koncem roku 1912 celkem 29 filiálek a 13 expo- situr. Sít filiálek a expositur doplňují mnohé ústavy institucí důvěrníků, kteří svůj ústav podporují po- dáváním informací, akvisicí vkladů a usnadňováním úvěrových transakcí v dotyěném místě. Dle domicilu ústavů, filiálek a expositur při- padá na jednotlivé stolicen
Slovák Sváta Mikuláš Sítá Růžemberk svazek . Martin Dolní Kubín Bytča Senica Růžomberk Zvolen verný banka Tatra ústav R Lipta Úverný banka Ludová banka Novom Mesta nad Váh
8 article Samostatné Filiálky Expositury
Samostatné Filiálky Expositury Stolice ústavy Nitranská . . . . Prešpurská . . . Turčjianská . . . Trenčanská . . . Zvolenská . . . . Liptovská . . . . Oravská . . . . . Hontianská . . . Novohradská . . . Gemerská . . . . Budapešť . . . . Tekovská . . . . Spišská . . . . . Békešská . . . . Šáryšská . . . . . Dolní zeměi Báčka . . . . . . Torontál . . . . . Čanád . . . . . . Slavonie . . V měsíci květnu 1913 došlo slovenských kruhů vídeňských povolení k založení první slovenské zá- ložny v Předlitavsku, která má ve Vídni ještě bě- hem roku zahájiti činnost. Až na banku Tatru v Turč. Sv. Martině lež dnes bilance všech slovenských ústavů před námi. Bilance „Tatry“, která v seznamech níže uveda- ných jest rovněž zahrnuta, dojde však as značné pozměny valnou hromadou, která se ještě neko- nala. Shrneme-li bilance všech 42 slovenských bank a spořitelen za rok 1912 dohromady, obdr- žíme následující centrální bilanci, k níž za účelem porovnání připojeny jsou položky 41 ústavů ke 31. prosinci 1911. Má dáti
Martina lež Budapešť Slavonie Předlitavsko Vídeň Spišský Tatra Turč
9 article
1911 1,202 042.22 1. 80.845.6 3,821.379.48 4,191.498 9e 61.440.373-07
10 article
Hotovost . . . . . . Cenné papíry . . . . Směnky bez reeskomptu Hypoteky, dlužní úpisy a zálohy . . . . . Dlužníci v účtě . . . Vklady u peněžních ústavů . . . . . . Nemovitosti . . . . . Zařízení . . . . . .. Filiálky . . . . . . . Různé . . . . . . . .
11 article
58,358.5 10.59
12 article 22,767.552.27
22,767.552.27 13.536.982.71 2,038.365.74 135.876 88 5,672.748.88 771.1.39-36 108,304.598.13 117,285.5 16.3 1911 Dal 13,061.126.10 3,147.037.44 247.839.73 326.337 01 59.415.331.59
13 article
Akciový kapitál . . . Reservy řádné . . . . Reservy pensijní . .. Reservy různé . . .. Valady . . . . . . . Věřitelé . . . . . .. Různé . . . . . . . . Filiálky . . . . . . . Zisk . . . . . . ..
14 article
4,528.944.03 6.410.874-42 1,103 110.76 103.304.598.13 117.288.516.38
15 article
Jak z uvedené bilance ústřední vidno, učinilo slovenské peněžnictví v roce 1912 ve všech odvět- vích vzdor deprimujícím poměrům proti roku 1911 slušný pokrok. Vlastní prostředky zvýšily se o více než 2 mi liony korun, z čehož připadár K 1,500. 60.— na prírůstek akciové jistiny a K 500.000.— na sesílení reserv. Během roku zvýšily následující ústavy akciov kapitály Bánovská Ludová banka, Bánovce. z K 120.000.— naK 250.000.— Nadlacká Ludová banka, Nadlak .» » 400.000.— » » 500 000.— Ludová banka v No- vem Meste n. V. » » 750.000.— » » 1,000.000 — Hospodárská banka v Trnave . . . .. » 200.000.— » » 400.000.- Spořitelna v Turč. Šv. Martine . . . » » 1,000.000.— » » 1,100.000.- Zvolenská Ludová banka, Zvolen. .» » 500.000.— » » 1.000.000.— z nichž bylo do 31./XII. 1912 splaceno K 300.000.— Rolnická i priemy- slová banka. Vel. Leváre . . . . . zK 100.000.— na K 136.000.- Vzhledem k nepříznivým poměrům upustila minulém roce L'udová banka ve Fraštáku a Obch banka v Uh. Skalici od provedení usneseného zvý- šení kapitálu a odložily zvýšení na rok 1913, v kterém též Tisovská sporitelna v Tisovci a Slo- venská banka v Šidu již též ohlašují zvyšování ak- ciových kapitálů. Vzrůst reservních fondů pozůstává hlavně dotace ze zisku z roku 1911, z ažia nových emiss a ze zúročení. Hlavní váhu kladou peněžní ústavy na vzrů vkladů a můžeme z porovnání s bilancí za r. 191i konstalovati, že přes všechny nepříznivé poměry se celkový stav vkladů nesnížil, naopak vzrosti o 1,435.008 K 96 h a dosahuje výše skoro 61 mil korun.
Martinus Bánovce Meste můj Zvolen Frašták Skalica Tisovec Nadlacká Ludová banka Nadlak Ludová banka Hospodárský banka Trnave obchodní banka K 120.000 L ' udová banka
16 article
Ze slovenských peněžních ústavů mělo vkladů 2 ústavy od K 8, 00.,000 do K 9,000.000 1 ústav od » 6,000.000 do » 7.0 00.000 4 ústavy od » 2,000.000 do » 4,000 000 9 ústavů od » 1,000.000 do » 2.000.000 12 » od » 500.000 do » 1,000.000 5 » od » 300.000 do » 500.0 00 9 » méně než 300.009. Roku 1912 přibylo vkladů u 24 ústavů oproti r. 1911 o 2,926.032 K 38 h, 3 ústavy poprvé bilancu- jící vykazují vkladů 457.136 K 34 h, přírostek čin 3,383.158 K 72 h; naproti tomu vykazuje: 15 ústavů úbytek vkladů 1,738.905 K 99 h, vedle vkladů, od- padlých následkem fuse dvou ústavů 209.243 k 77 h = 1.948.149 K 76 h a resultuje tedy čistý pří- rostek 1,435.008 K 96 h. U ústavů, které vykazují úbytek vkladů, při- padá sám úbytek 1,500.000 K na 4 ústavy, na 10 ústavů pak zbytek. Vklady tvoří 50% veškerého ústavy spravo- vaného jmění. Vzrůstem vlastních prostředků utva- řuje se poměr ke vkladům stále příznivěji; kon- cem roku 1912 připadá na 100 korun vkladů 30 93 h vlastního jmění. Vklady mají stálou vzestup- nou tendenci a podávaji důkaz nejen o vývinu spo- řivosti Slováků, ale i o důvěře, které se slovenské peněžnictví těší. Připomeneme-li si však, že v 15 stolicích, kde převyšuje počet Slováků více ne polovinu všech obyvatelů vůbec, jest více než 500 milionů vkladů, z kterých na slovenské ústavy při- padá necelých 55 milionů, skýtá se slovenskému peněžnictví v tomto oboru ještě veliké pole pro získávání odcizených vkladatelů.
Slovák
17 article
Ústavy slovenské umísťují svěřené jim obnosy hlavně v eskontu směnek a v hypotečně zajiště- ných půjčkách. Zásoba směnek a výše hypotek úpisy a zálohami zvýšila se oproti roku 1911 o 4.300.000 a naproti tomu stoupla skoro o týž ob- nos suma věřitelů. Závazky filiálek vzhledem ke stavu v roku 1911 značně vzrostly, a to hlavně založením nových poboček a rozšířením působnosti filiálek starších. Jak filiálky, tak i nové ústavy zakládány by měly býti systematičtějí a hlavně v místech, kde slo- venských ústavů dosud není. Zásoba vlastních cenných papírů se celkem mírně zvýšila; ze zvýšení připadá samo asi 250.00 K na Úvěrnou banku v Ružomberku, což týká se asi převzetí akcií nově zřízené „Sklárny akc. spol“ v Žilině, resp. v Tepličce. Investice v cenných pa- pírech pozůstávají většinou z akcií slovenských ústavů a podniků. Nemovitosti zvýšily se o K 700.000 a připadá ze zvýšení K 500.000 opět na Úvěrnou bankuv Růžomberku následkem zakoupení nemovitostív Tepličce na účelem parcelace. Koncem roku 1912 pracovalo s reeskontem 31 ústavů v obnosu 17.810.478 K 74 h. a sice běželo- u Rakousko-uherské banky 666.160 K čili 4 proc. u 6 českých bank 10.759.813 K 51 h čili 60 proc. u 11 pešťských úsťavů 1,074.127 K 25 h čili 6 proc. u 9 uherských provinčních ústavů 1.194.757 K 87 hal. čili 7 proc., u 15 slovenských ústavů 3,928.500 K 11 h čili 22 proc., u 2 chorv. srb. ústavů a1 priv. esk. firmy 187.120 K čili 1 proc., celkem 17.810.478 K 74 h. Zajímavé jest porovnání souhrnu účtů ztráty a získu za rok 1912 s úhrnem za rok 1911, které vykazuje následující sestavení:
Ružomberok Žilina Teplička 31 ústav
19 article
Vydání- 2,413.294.89 2,478.173.21 Úroky z vkladů » reeskontní uvedeny pod »Různé« 1,518.570.8: » reservám . . . 62 137.10 72.579.23 » z běž. účtů uvedeny pod »Různé« 354.676-74 618.165.70 Služné . . . . . . . 463.703.48 308.389-60 Provozovací výlohy . . 330.132.04 498.693.30 Daně . . . . . . . 442.609-05 38.001.49 Odpisy. . . . . . 589.049. 72 Různé a . . . . .. 1,103.110.76 1,506 538.45
Dana
20 article Zisk . . .. 1 5.143.038.53 7471.210
Zisk . . .. 1 5.143.038.53 7471.210 Příjem; 30.985.81 40.465.32 Přenos získu z r. 1910/11 3,449.202.42 4.562.279.12 úroky eskontní 1,625.360.72 » z hypot., úpísů a záloh 1,267.664.55 838.50 6-01 364.68.28 » z běžných účtů . 137.343.08 110 682.66 » z cenných papírů. 67.068.58 54 344.67 Příjem z nemovitostí. 38.098.2 128.993.10 Provise . . . . . . 57.940-26 Různé zisky . . . . . 114.667.96 23.383.74 Ztráta u 1 ústavu vykáza t
22 article
Porovnání ztráty a zisku s rokem 1911 není ve všech položkách příjmů možné, ježto některé položky v roce 1911 vedeny jsou shrnutě. Hlavní položkou účtu ztráty a zisku jsou úroky. Úhrnem přijato bylo na úrocích K 7,163.488-93 vydáno . . . . . . . . K 4.424.000 01 1912 takže resultuje čistý úrokový získ K 2,739.488 9 který odpovídá 1415% zúročení vlastních pro- středků. Služné zvýšilo se oproti roku 1911 o cca. K 154.000.— a to též hlavně zřizováním nových filiálek a expositur. Z obnosu daní K 498.693.30 připadá cea. K 250.000.— na daň z úroků z vkladů, která Uhrách obnáší 10 proc. Celková režie s daněmi a odpisy obnáží 21 proc. hrubého zisku. V sumě odpisů obsaženy jsou odpisy za zařízení, z nemo- vitostí a odepsané vykázané ztráty. Docilený čístý zisk odpovídá 10%% rentabilite akciové jistiny. Zbývá nám ještě pojednati o rozdělení získu Vykázaný získ K 1.506.538.45 rozdělen byl ná sledovně: 64% t. i. K 962.011.16 na dividendu, 262.138.43 na dotaci reserv, 1712 36.670.30 na dotaci pensijních fondů.
Uhry
28 article Peněžní bursa.
Peněžní bursa. 2.— 2.75 Peníze poslední . . . 2.75 Kabel. transí. . . . 486.90 48697 437. 25 Amalgamated. . . . 62.12 62.87 66.12 American Smelting . 58.75 59.37 60.50 American Lokomotive 27.— 27.75 28 15 Anaconda . . . . . 32.— 32,37 33.50 . . . 93. 50 94.50 Atchison 94.75 Baltimore a Ohio . . 91.— 91.25 210.50 Canadian Pacilic .. 211.— 216.— 99.37 100.50 103 — Chicago, Milwauke . 21.50 21.25 23.25 113.— 117.25 Great Northern . . 126.— 127.25. Louisville a Nashville 123. 25 18.37 18.50 Missouri Kansas .. 97.75 97.25 New-York Central . 103.— 103.62 109.12 Northern Pacitic . . 107.37 107.37 Pennsylvania . . . 153.— 154.87 Reading. . . . . 1 151.37 12.87 12.75 13.87 Rock lsland . . . 19.75 29.50 Southern Railway i , 19.50 90.37 91.87 Southern Pacifie . . 89.62 51.12. 52.6 Steel Comon . . . . 50.— Union Pacific . . . 138.25 139. 50 143.3 6.50 6.37
Baltimore Ohio Chicago Louisville Nashville NewYork Central Reading Great Northern Union Pacifik American Smelting American Lokomotiv Canadian Pacilic Missouri Kansas Northern Pacitic Southern Railway 90.37 Southern Pacifie Steel Comon
31 article Obilí.
Obilí. Z Chicaga, 11. června. 11. 10. Pšenice pohotová . . 99.— 103.75 100.— 100 — 100.— na červenec . 91.50 90.25 90.87 90 37 90.87 na září . . . 90.87 89.62 90.— 89.62 90.25 na prosinec . 92.87 92.— 92.25 51.87 92.50 Kukuřice č. 2 pohotová . . 67.— 69.— 69.— 69.75 70.2 na červenec „ 59.37 58.25 58.12 58.12 52.75 na záři . . . 60.— 59.12 59.— 58.75 59.37 na prosinec . 57.75 56.87 56.87 56.62 57.12 Oves č. 2 pohot. 40.— 40.— 40.— 40.50 41.— na červenec . 38.75 38.37 38.62 38.37 38.75 Z Nového Yorku, 11. června. 11. 10. 9. 7. 6. Pšenice zimní pohotová . . 110.50 110.— 110.— 110.— 110.— na červenec . 99.25 98.12 98.62 98.37 98.62 na září . . . 97.75 96.50 96.87 106.62 97.— Kukuřice pohot. 68.— 66.75 66.75 77.— 67.— Oves č. 2 pohot. 40.25 46.25 47.— 47.— 44.—
Chicago Nový York
33 article
Pohotová. . . 12.25 12.35 12.25 12.10 12.10 11.90 na červenec. . 11.93 12.06 11.88 12.77 11.79 11.75 na srpen. . . 11.79 11.91 11.76 12.63 11.69 11.49 na září . . . 11.43 11.50 11.32 12.26 11.26 11.23 na říjen . . . 11.25 11.35 11.24 12.19 11.19 11.18 na prosinec. . 11.25 11.32 11.23 12.17 11.15 11.18 na feden . . . 11.18 11.25 11.07 11.10 11.05 11.1 Z Nového Orleanu, 11. června. 11. 10. 9. 7. 6. Pohofová ; . . 12.37 12.37 12.25 127/1% 127), Různé výrobky. Z Nového Yorku, 11. čevna. Koks pohotový . . . 2.15 až 2.25 2,15 až 2.25 11. 10. 9. Olovo. . . . . . . 4.25 4.25 4.25 4.25 Měď elektr. . . . . 15.75 15.75 15.75 15.75 » stand. pohotová, 14.43° 14.25 14.37° 14.37 Zinek . . . . . . . 5.15 5.15 5.20 5,26 45.125 45.— 45.50 46.25 Cín. . . . . . . . 11.05 11.— 11.— 11.10 Sádlo prim. vest. .. 22.50 22.— 22.—— 22.— Vepřové maso . . . 23.— 23.— 23.— 23.— Hovězi maso . . .. 4.20 4.20 4.20 4.20 Cukr gran. . . . . . 8.50 8.50 8.50 8.50 Petrolej crude . .. 39.— 38.50 38.50 39.— Terpentin novoyorský. 10.— 10.— 10.12 10.50 Káva pohotová . . . 9.54 9.66 9.84 10.14 na červenec .. 9.74 9.86 10.04 10.34 na září . . .. 9.78 9.90 12.06 10.38 na prosinec . .
Terpentin novoyorský Nový York 12.35 11.90 na červenec 11.88 11.50 na říjen 11.35 na prosinec 11.32 11.25 11.05 Z Nový Orlean Pohofová 12.37 4.25 měď elektrum Zinek 5.15 Sádlo prim 4.20 Cukr gran 8.50 petrolej crude káva pohotový 9.66 9.84
34 article
16.75—17.— 16.75—17.— 16.25—16.50 16.25—16.50 16.25—16,75 16.25—16.75 15.75—16.25 15.75—16.25 Železo sur. č. 2 Foundry » South. Foun. č. 1. měkké * sur. jížní č. 2. . Z Chicaga, 11. června. 11. 10. 9. 7. Sádlo na červenec . . 11.— 10.95 10.92° 10,95 Žebírka na červenec . 11.80 11.72° 11.675 11.676 Vepř.maso na červenoc 20.65 —.— 20.60 20.17. První česká zajíšťovací banka. Správní rada ve své schůzi, dne 11. t. m. konané, vzala předložený jí ředitelstvem účet ze zisku ztráty, jakož 1 rozvahu za rok 1912 s u- spokojením na vědomí a usnesla se navrhnoutí valné hromadě, která se bude konati 29. červ- na t. r., aby stanovena byla dividend 7 proc., t. j. K 14.— na akcii (stejně jako roku loňského). Z Pražské bursy. V době od 15. čer- vna do 31. srpna 1913 odpadá večer-
Sádlo South Chicago český zajíšťovace banka 16,75 15.75 ° 10,95
37 article
ni bursa pro obchody s cennými papíry O stavu řepného osení v Čechách píše „Prag. Zuckerm.“: Počasí uplynulého tý- dne bylo z počátku ještě horké a suché. Uprostřed týdne dostavily se po celých Če- chách rozšířené, více méně silné deště, jež se opakovaly v pátek a měly v zápětí malé ochlazení teploty. Tyto vylíčené poměry přes některé škody silných lijáků v jednotlivých okrscích osvědčily se pro další rozvoj řep jako příznivé i vykázaly tyto všude po- těšitelný pokrok. Stav řepy je všude až na málo nepatrných výjimek dobrý, jedno- cení je téměř skončeno a již všude se pro- vádí druhá okopávka. Zatím je dosavadní svlažení dostatečné, v některých okresích bylo by však co nejdříve opětovné zavlažení žádoucím. Stesky o různých škůdcích řepy je slyšeti jen velmi zřídka. Z trhu cukerního. V Praze, 11. června. Su- rovina. Jak večerní trhy zahraniční, tak dnešní první Hamburk k oživení trhu nepřispěly, pročež při zahájení našeho trhu převládalo smýšlení klid- né při cenách K 21.30, resp. K 21.85 franko Ústí Polední Magdeburk zachoval sice směr klidný, ale v záznamech přinesl mírné zotavení, načež po po- lední i na zdejším trhu bylo lze o 5 haléřů více docíliti. Londýn, jakož odpolední Hamburk zněly klidně a poslednější v záznamech ziskal 5 fen. N naší burse zavládla tendence ustálenější a trh končí cenami K 21.45 za promptní a K 21.90 na říjen-prosinec z Ústí. Na trhu s rafinádami převládala dobrá poptávka při základní ceně K 76.— za homole ze stanic továrních. Z Hamburku sděluje depeše Společnosti pro obchod se zbožím ze dne 11. t. m Včerejší závěrek klídný. Dnešní zahájení rov- něž klidné. Zpráva Lichtova nezůstavila dojmu; později zavládla přes zprávy o deštích ve středním Německu nálada ustálenější, poněvadž objevily se rafinérské koupě při nedostatečné vybídce.
Praga Steska Čechy Praha Hamburk Magdeburk Londýn Ústí Německo
38 article
Úřadní zpráva o stavu osení v Rakouskua v Čechách. Ke včerejší zprávě ministerstva orby o stavu osení v Předlitavsku počátkem června t. r. dodáváme: Oproti květnovému odhadu značí nynější téměř vesměs zlepšení, po případě zůstal beze změny a sice (znamená-li 2 nadpro- střední, 3 prostřední) zlepšil se v Předlitavsku průměrný stav: pšenice z 2.6 v květnu na 2.4 nyní. žita z 28 na 2.6 a cukrovky z 2.6 na 2.4; nezmě- něny zůstaly odhadní známky u ovsa a jetele; mír- né zhoršení jeví ječmen (z 2.2 na 2.3), loukya pastviny. Proti loňsku je arci odhad nynější u obilí o něco horší, u řepy podstatně lepší. — Pokud jde o království České, pro něž nedávno vydal český odbor rady zemědělské detailovanou zprávu dle krajů, udává nyní ministerstvo orby tyto celkové průměry: Stav osení z počátku června května dubna června 1913. 1912
Rakousku Čechy Předlitavsko
40 article
pšenice . . . . 2.5 2.6 2.9 21 žito . . . . „ 2.7 2.7 28 23 ječmen . . . . 24 2.2 — 22 oves . . . . . 25 24 — 26 cukrovka . . . 23 2.4 — 28 jetel . . . . . 3.1 3 3 41 louky . . . . 2.7 25 28 3.2 pastviny . . . 3 2.8 3 Dle toho vykazuje zlepšení během měsíce května protí odhadu dřívějšímu pouze pšenice a cukrovka (tato i proti loňsku je značně lepší), žito se ne- změnilo, ostatní uvedené plodiny se poněkud zhor- šily. Proti loňsku ovšem chleboviny jsou pozoru- hodněji pozadu, naproti tomu pícniny podstatně lepší. Pokud běží o ostatní plodiny, pro něž teprve nyní (počátkem června) lze uvésti cifry, udává ministerstvo pro Čechy stav lnu na 2.6, bramborů 2.5 (loni 2.5), řepy krmné 2.5 (loni 2.7) a zeli 2.6 (2.7). Srovnáme-li číslice pro Čechy s průměrem celého Předlitavska, vidíme, že stav v Čechách je většinou o maličkost (pravídelně jen o desetinu celé známky) nepříznivější, leč vzhledem k růz- nosti expertů nelze na tak jemné diference klásti zvláštní důraz. Číslice pro Moravu jsou o po- znání zase horší než v Čechách, ani tam však prů- běh května nepřinesl nějaké pronikavější zlepšení. ovšem ale také žádné podstatné zhoršení. Z kruhů cukrovarnických. Vrchní ředitel něstomické rafinerie p. Rob. Patočka vyzna- menán byl titulem císařského rady. Italie a bruselská cukerní konvence. Mez belgickou a italskou vládou vyjednává se o to, aby Italie vzhledem k svému přištímu zákonodár- ství cukernímu zavázala se po svém vystoupení z bruselské cukerní konvence 1. září t. r. k po- dobnému prohlášení, jako učinila v poslední cu- kerní konferenci Anglie. Htalie se totiž má rovněž zavázati, že ani po 1. září 1913 nebude skýtati žádných vývozních premií, kdyby však chtěla své zásady změniti, že nejméně 6 měsíců předem vyrozumí o tom stálou komisi v Bruselu.
Čecho Rob Patočka Čechy Předlitavsko Morava Anglie Brusel 2.6 21 pastvina Italia
41 article
Vývoz italského cukru do ciziny, zejm. Švýcarska. není v blízké budoucnosti vyloučen, protože kromě továrny v Pontelongo také italské cukrovary silně se zvětšují a zvyšují svou výkonnost. Z trhů peněžních. (11. června.) Praha. Dneš- ní večerní bursa vykazovala pouze obraty akcií Živnostenské banky za K 264.— a akcií Pražské akc. strojírny za K 186.50. Vídeň. Smýšlení bursy utvářilo se dnes pod- statně příznivěji než včera. Nebylo žádných dal- ších exekutivních prodejů. Spekulace naopak chá- pala se namnoze zpětných koupí, k čemuž byl dán popud relativně uspokojujícími zprávami z Nového Yorku a nadějí, že intervence carova zamezí novou válečnou srážku na Balkáně. Zlepšení ovšem pro- ráželo poněkud obtížně a ne bez odporu, dostavil se však lepší rozvoj, k němuž dalo popud přiznivé smýšlení berlínské bursy, kde i akcie „Phönixu“ na uspokojivé odhady obchodních vý- sledků setkaly se s větším zájmem. V prvé řadě byly to opětně Alpinky a škodovky, u nichž do- stavilo se silnějši zotavení a v nichž po ostřejším poklesu posledních dnů uplatnily se poněkud roz- sáhlejší úhradní koupě. Pověsti o insolvenci jisté frankfurtské bankovní firmy, již ostatně nebyl při- čítán žádný zvláštní význam, jakož i oslabení ber- línských kursů apodražení londýnského soukromého diskontu měly škodlivý vliv na rozvoj kursů při naprosto tichém obchodu, ježto v souvislosti s tím uplatnily se realisační snahy v mírném rozsahu Z uhlářských nabízeny byly mostecké a poklesly o 17 K. Rentový trh trpěl i nadále depressí. Ra- kouská zlatá renta poklesla opětně o 1 K 5 h.
Švýcarsko Praha Vídeň Nový York Balkán Phönix
42 article
Uherská zlatá renta o 95 h. Květnová o 25 h, blo- ková o 30 h. Z našich papírů obchodovány akcie Živnostenské banky za K 264.—, české cukerní placeny K 340.—, chorvatské K 1464.—, Daňkovky umístěny za K 415.50 a Kolbenky za K 436.—. Na eskomptním trhu byl stav peněz nezměněný. Sazby za první bankovní akcepty 51/4—54/1a %. Petrohrad. Na dnešní burse převládaly opět prodeje a poškozeny zejména hodnoty prů- myslové. „Bankovní Zprávy“, vydávané Českou bankou. přinášejí ve svém červnovém čísle následující za- jímavé články: Třídní loterie, Ruské státní finance, Různé zprávy, Obchodní kalendář, Kursovní a Slo- sovací list. Lihovarský kartel. Včerejší „N. Fr. Pr.“ po- tvrzuje nedávnou zprávu, kterou i my již přinesli že v poslední době přistoupil ke kartelu lihovému také lihovar „Haná“ v Prostějově. Pros dukce firmy A. H. May v Hejčíně a cukro varu v Unčově je ke kartelu vázána prostřed- nictvím smlouvy těchto firem s firmou S. Hej- korn v Olomouci, aniž by ovšem obě zprvu jmenované firmy byly přímo samy do kartelu vstoupily. Produkce surového petroleje v Haliči činila v květnu t. r. celkem 7779 cisteren fproti 7544 v dubnu). Celkem expedováno bylo 9738 cisteren (proti 9860 v dubnu). Z celkové těžby připadá 2868 na anglické, 1528 na domácí, 669 na německé jámy a 2588 na rafinerie, jež mají spolu jámy. Trhy. Příští výroční trh na hovězí dobyteka koně v městě Týně nad Vltavou koná se ve čtvrtek dne 19. června.
Pros A H Petrohrad Francie Haná Prostějov Hejčín Unčov Olomouc Halič Týn nad Vltava živnostenský banka Kolbenka Český banka
43 article
Dozorčí úřad nad soukromým pojišťováním v Německu vydal 5. dubna t. r. výnos, zabývající se okolností, že čím dál, tím více uzavírá se po- jištění životní na základě výpočtů celkového ná- kladu, za celou dobu pojištění. Řečený úřad po- ukazuje k tomu, že často nečiní se potřebných roz- dílů, jednak pokud se týče zaručených nejvyšších výloh, jinak pak dividend a akcentuje, že zhusta není dosti jasně stanoveno, že možno jen tehdy nadíti se dividend, jichž při výpočtu výloh za zá- klad použito bylo, osvědčí-li se předpoklady. s nimiž při výpočtech čítáno bylo. Nechceme blíže rozebírati obsah řečeného výnosu, nicméně po- ukazujeme přece k tomu, že obecenstvo, zabez- pečující se pojištěním, skutečně až doposud velmi málo rozlišuje mezi zaručenými výlohami, jež za to které pojištění pojišťovna stanoví a mezi pouhou nadějí na dividendu, jež závislou jest od výsledků obchodních; rozdíl, ve směrech těchto se jevící, není obecanstvu často dosti jasným. Největší rakouská pojišťovna, c. k. priv. Assicurazioni Generali ustanovila zvláštní sazby se zaručenou výší výloh i tabulky s podílem na zisku ve formě divídend a uložila veškerým zástupcům svým za nejpřednější povin- nost, aby obecenstvo o rozdílech těchto v daných případech vždy poučili. Důsledkem toho zařídila společnost tato u svých zaručených sazeb, aby výše prémie, již jest pojištěnci platiti, byla pro každý jednotlivý rok v pojistce vyznačena a společ- ností potvrzena. Obliha, jíž se společnost tato těší, značí se ve stále stoupajících výsledcích Generali, která v roce 1912 uzavřela nových pojištění na K 182,391.282.40. Letošního roku pak do konee května podáno bylo u Generali návrhů na korun 79.779.306.07 a vyhotoveno 6688 pojistek na kapitál K 60,994.552.52.—.
Německo Generali
44 article
Trhy peněžnt. Pražská bursa. V Praze, 11. června. Oliciální záznamy zněii Zástavní listy čes. hyp. banky 59% Zást. listy čes. byp. banky (v zl.) 49 Zást. listy čes. hyp. banky (v K) 42 Zástavní listy čes. hyp. banky 31/4 Zákl. úpisy čes. zem. banky 47% Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49 Kom. dl. úp. čes. zem. b. (v K) Mel. úp. č. zem. banky (ve zl.) Mel. úp. čes. zem. banky (v k) Žel. úpisy čes. zemské banky Zákl. dlužní úpisy bukovin- ské zemské banky . . . . 41/2 Dlužní úpisy Živnost. banky Dluž. úpisy Čes. prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . Zást. listy Hyp. ústavu Měst- ské spořitelny pražské Zást. listy mor. hyp. banky Zást. listy mor. byp. banky 4 Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 49 žel. úpisy mor. zeměd. banky 4 Zást. listy I. mor. spořitelny 4 1/2 Zást. listy I. mor. spořitelny 49 Zást. listy hal. zemské banky 41/4 Zást. listy hal. zemské banky 49 Kom. dl. úpisy hal. zem. banky 49 Železnič. úp. bal. zem, banky 495 Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/% Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 49 Zást. listy Rak.-uherské banky 4 Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 49 Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 31/2 Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 4 Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 31/49 Zást. listy Rak. hyp. banky Prior. obl. spol. rak. míst. drah 3 Ruská státní půjčka z r. 1906 5 41/2 Bulharská stát. půjčka z r. 1909 Únorová společ. renta (v pap.) 4.29
Mel Prior Praha Zást město 4 Zást Hal uherský banka Zást Železnič 41
45 article
Dubnová spol. renta (ve stř.j Květnová spol. renta (v pap.) Červencová spol. renta (ve stř.) 4 Rakouská zlatá renta . . . 49 korunová renta . 492 investiční renta . . 31/2 Česká banka Union . . . . . . Česká banka . . . . . . . . s Česká průmyslová banka . . s s Česká zajišťovací banka . . . s Hospodářská úvěrní banka s . a Chorvatská zemská banka . . . . Jadranská banka . . . . . . s Lublaňská úvěrní banka . . . . . Úvěrná banka úč. spol. v Růžom- berku (Rószahegy) . . . . .. Moravská agrární a prům. banka . Pozemková banka . . . . . .. Pražská úvěrní banka . . . . . První čes. akc. pojišťovna na život- První pražská zastavárna . . .. Zál. úvěrní ústav v Hradci Král. .. Živnostenská banka . . . . .. Haličská akc. hypoteční banka ,. Rakousko-uherská banka . . .. Buštěhradská dráha (lit. A) . .. Buštěhradská dráha flit. B) .. Pražská paropl. po Vltavě a Labl. Kolfnská továrna chemická . . . Alpinská montanní společnost . . Kolínská továrna na káv. náhražky Podolská cementárna . . . .. Česká společnost cukerní . .. Český pivovar v Čes. Budějovicích El.-tech. akc. spol. dř. Kolben a sp. První česká raffinerie v Modřanech Českomoravská strojírna . . . . Daňkova strojírna . . . . . .. Poldina huť . . . . . . . . Pražská železářská společnost .. Rustonova strojírna . . . . .. Pražské papírny, akc. spol. . . . Chorvatská cukerni . . . . . a Škodovy závody . . . . . . První česká továrna orlent. cukrov. Záp.-české tov. kaol. a šamot. .
Rószahegy Kolben Daňkův Rustonův Škodův Růžom Hradec Královský Rakousko Vltava Čes . Budějovice Modřany Zápy Český banka Union Český banka Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka s jadranský banka úvěrní banka pozemkový banka úvěrní ústav živnostenský banka hypoteční banka uherský banka Poldin huť
46 article Vídeňská bursa.
Vídeňská bursa. Z Vídně, 11. června. (K. k.) Dodatečná bursa Rakouské krediíky 619.50, uherské kreditky 810.— anglobanka 328.50, baukovní jednota 507.50, uni- onka 582.—, banka pro země rakouské 510.— státní dráha 709.50, lombardy 122.—, Škodovky 823.—, turecké tabákové 331.50, rýmavsko-mu- ráňské 682.—, alpinky 928.—, květnová renta 81.85, uherská korunová renta 81.05, ruské —.— turecké losy 230.—, marky za hotové 118.18, marky na ultimo 118.15. Smýšlení zdrželivé. x. Z Vídně, 11. června. (Telefgr. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží. Amsterodam šek a krátké lhůty 100 hol. za K 198.871/4, 199.173/2, Bukurešt na krátké lh. —.— Brusel zek na krátké lhůty za 100 fr. —.—, —.— Brusel na delší lhůty —.—, —— Německo šek
Vídeň Amsterodam Brusel Německo