ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 30484650-8fd2-11dd-8693-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 37 celkem · entity: person 78, place 46, org 13, work 2
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
12. června 1913. číslo 159.
4 article
Návrh posl. Maštálky: „Vláda se zmoc- ňuje, aby užila oněch přebytků, které by se objevily při mimořádných úvěrech, na dráhy státní per 130 mil. K, jež mají být vykonány ve smyslu zákona ze dne 21. prosince 1912 pro stavební vybudování telefonů“ byl při- jat. Přijetím tohoto návrhu zabezpečeno je pokračování ve stavbách telefonních. Návrh posl, dra. Diamanda v příčině zru- šení položky 20 mil. kor. pro sluhy, zamít- nut 26 proti 20 hlasům. Potom byl státní rozpočet na druhou po- lovíci letošního roku příjat 26 proti 17 hlasům Pro přijetí rozpočtového provisoria hlasoval oba zástupci Českého klubu dr. Franta a Ma- štálka. Posl. Kadlčák, jenž odjel na volebn agitaci na Moravu, prohlásil, že by byl hla- soval jako oba tito poslanci.
Maštálek doktor Franta Posl Kadlčák Ma Morava
5 article
Resoluční návrhy posl. Staňka na pro- dloužení bonifikací lihových, které byly v dří- vějších periodách pravidelně přijímány, tento- krát zamítnuty velkou většinou. Naproti tomu vesměs přijaty návrhy posl. dra. Franty Maštálky v příčině různých a četných kul- turních a hospodářských záležitostí českých Resolučních návrhů těch bylo celkem 16. Z Vídně, 11. června. (O 1/41. hod. s půl- noci.) Naposledy přijat resoluční návrh posl Schraffla 25 proti 13 hlasům na uprave- ní poměrů nižšího duchovenstva. Pro návrk ten hlasovali také pesl. Maštálka a dr. Franta. Předseda klubu českých agrárníků Staněk před hlasováním vyšel. Oba druzí zástupcové tohoto klubu však, P. Zahradník a P. Vacek hlasovali pro návrh. Celkem bylo vyřízen k zatímnému rozpočtu 97 resolucí. Z Vídně, 11. června. (12 hod.) [Zvláštní fe- lefonická zpráva „Nár. Listů.] Právě přibyl do parlamentu, ve kterém mešká přes 100 poslanců, místodržitel haličský dr. Korytowski s mi- nístrem ryt. Zal eskym. Oba přišli z banketu který uspořádán byl kabinetem na počest dra. ryt Korytowského. Tento měl pak dlouhou poradu s hr. Stürgkhem, jenž zůstal v parlamentě aby aspoň jeden člen kabinetu přítomen byl jedná- ní o rozpočtovém provisoriu.
Staněk Maštálek doktor Franta Zahradník P Vacek Korytowski Stürgkh Vídeň
6 title
Říšská rada.
7 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. Z Vídně, 11. června. (Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“.) Všeobecná rozprava věnovaná celému souboru zákonů, vyplňujících malý finanční plán, spěje rychleji ke konci nežli se čekalo. Zejtra bude zavřena, pozítří dodělána. Na to, co dnes pověděl posl. Kalina, čině výtky všem stranám, jež nejsou s ním za jedno, bude ještě a to náležitě odpověděno. Z Vídně, 11. června. (K. k.) Předseda dr. Sylvester zahajuje schůzi v 11 hod. Pokračuje se v rokování o fínančním plánu. Posl. Kalina polemisuje s posl. drem. Funkem který prohlásil, že kdo hlasoval pro služební prag- matiku, má také morální povinnost postarati se o úhradu. Proti tomu musí býti prohlášeno, že ka- ždé povolení nových daní znamená odhlasován důvěry vládě. Dr. Funk také sám přiznal, že bern reforma jest krokem zpět se zřetelem na zemské finance a berní autonomii zemí. Osud berní re- formy je v rukou německé obstrukce v Čechách Není pravdou, že nových daní bude použito k úhradě služební pragmatiky, tyto nové daně musí býti schváleny, aby špatnému hospodářství vlády dostalo se opory. Jednání stran většiny jest neupřímné a demagogické. Radikální české strany stojí také na stanovisku, že otázka učitelských platů není v souvislosti s vyrovnáním v Čechách. nýbrž že musí býti vyřízena mimo vyrovnání. Po- litickou otázku učinili z ní Němci a také strany většiny na zemském sněmu království Českého které stanovily odiosní junetim. Radikálové ne- chtějí, aby někdo platil i jen krejcar na české školy, jsou ochotni postarati se o úhradu z pro- středků země a školy sami vydržovati, žádaií pouze, aby českému lidu zachován byl přiměřený vliv na školství. Služební pragmatika není dosu zákonem a již činí vláda v Čechách z jejího usta- novení závěry o občanských právech úřadníků.
Kalina doktor Sylvester Posl Funk Němec Vídeň Čechy poslanecký sněmovna
8 article
Již se proslýchá, že předseda velké poštovní orga- nisace v Praze měl býti disciplinárně vyšetřován pro řeč, kterou již dříve byl pronesl. Dva členové výboru této organisace byli náhle přesazeníz pražské centrály do předměstí pouze proto, že byli horlivými pracovníky v organisačních snahách po- štovních úřadníků. Česká delegace nezastupuje zde pouze tučí onu stranu v českém táboře, nýbrž má povinnost zastupovati zde celý národ, jenž jest potlačován. persekvován a provokován. Byl učiněn pokus vy- líčiti prozatímní rozpočet, vodní cesty, dokonce i brannou předlohu s poukazem na zavedení 2leté služby jako hospodářské otázky. Většina české delegace povolila tehdy prozatímní rozpočet, pro- tože k návrhu jistého českého poslance zařaděno pokud nezbytno snášeti a trpěti vrtochy těch kdož si nemotorně osobují právo diktovati a předpisovati.
Praha
9 article
Jsou jisté chvíle, kdy možno pocítiti zde veškeru blahodárnost svobody, kdy ono ve- liké a vznešené evangelium práv člověkaa jeho svobody myšlení, slov a skutků se zdá nejvyšším a nejušlechtilejším rozřešením vzá- jemného poměru lidí k sobě i k jejich státním a společenským institucím. Ovšem jest ne- zbytnou podmínkou, aby národ měl schopnost. zílu a zejména osobní hrdost užívati tohoto vznešeného statku. Nutno býti pro svobodu vychován, míti ve svém nitru nikoliv onen varovný hlas, upomínající neustále „smíš“a „nesmíš“, ale smysl pro onu jemnou rovno- váhu mezi tím, co vyžaduje můj prospěcha co prospěch ostatních, míti ve svém charakte- ru moc vládnouti nad sebou samým a míti z své činy vždy k účtování pohotovou zodpo- vědnost. Jest sotva který jiný národ lépe vy- chován pro svobodu, nežli jsou právě Fran- couzi. I když možno někdy poukázati na ne- bezpečí takové volnosti, na úskalí, na které se naráží, znamená to příliš málo a ničím z to- ho, ať už k jakýmkoli pochybením se někdy dojde, nemůže býti vyvrácena blahodárnost této vznešené společenské organisace. Jsou však také chvíle, kdy se zdá tato svoboda kompromitována právě těmi, kteří jsou a mají býti jejími oficiálními hlasateli, stane se, že možno mluviti o skutečném ne- bezpečí svobody, že možno tušiti blízkost ka- tastrofy. Poslední bouřlivé projevy, v nichž revolucionářská strana neústupně pokračuje přese všechna opatření vládní a přese všechny persekuce, poskytují velmi mnoho materiálu zamysliti se nad dnešní svobodnou Francií.
Fran Francie
10 article
Rudoli Kepl. bylo 20 milionů na telefonní linie. A nyní se ob- jevilo, že těchto 20 milionů nebylo použito k úče- lům telefonním. Jak má česká delegace povoliti berní opravu vládě, která podporuje německou obstrukci v českém zemském sněmu, ano která vlastně vyprovokovala? Jest nesprávno, praví-li ministerský předseda, že království České dostalo se do finanění tísně pouze tím, že vyrovnací jed- nání ztroskotalo. Tíseň tato datuje se z doby, kdy němečtí obstrukčníci měli své referenty jako zem- ské finanční ministry v zemské správě. Již dr. Eppinger vyložil vládě tuto finanční tíseň. Dr. Urban ještě před nedávnem beze všeho navrhl v zemském výboru uzavření nové půjčky.
Kepl doktor Eppinger Urban
11 article
My jsme proti této vládě v nejostřejší oposici, na tom nemůže nic změniti skutečnost, že dva čeští ministři sedí ve vládě. Tito čeští ministři prokazují státu výtečné služby, jak uznává se ko- runou i Němcl, ale mají zároveň býti zdí pro to, co vláda vlastně činí proti těmto ministrům. Není možno chovati důvěru ke vládě, jež takovéespou- sty peněz chudých vrstev bez povolení sněmovny použila na válečné účely a která v okamžiku, kdy pro statisíce státních úřadníků a sluhů není několik milionů, používá milionů a milionů, aby napravila následky Redlovy zrady. Avšak také jako auto- nomista a státoprávník musí řečnak zaujmouti zamitavé stanovisko vůči berní reformě. Český zemský sněm měl od dávných dob právo samo- statného berního zákonodárství a je nutno nasa- diti vše, aby království České také v tomto směru učiněno bylo od státu neodvislým. Bude-li schválen malý finanční plán, budou to, kdož ho povoli, donuceni k tomu, schváliti také velký finanční plán, dědickou daň a pivní daň, což znamená potírání berních plánů českého zem- ského výboru a mladočeské strany. Při všech na- vržených daních musilo by království České platiti nejvíce.
Redlův Český
12 article
Řečník vzpomíná nepřátelských akcí českých okresních zastupitelstev proti finančnímu plánu. vůči čemuž nyní jedna skupina české delegace schvaluje předlohy, jež jsou perhoreskováním vše- ho samosprávného berního hospodářství. Jeho strana nemá žádné důvěry k vládě a nebude také hlasovati pro berní opravu, ježto Čechové jsou přesvědčeni o tom, že musí zachovati velké dědi- ctví, jež bylo jim odkázáno. (Hlučný souhlasu českých radikálů.) Když promluvil posl. Gasse r, bylo rokování přerušeno. Posl. Fresl pronesl doslov k svému pílnému návrhu o zrušení daně z masa. Pilnost byla návrhu přiznána a návrh sám při- kázán bernímu výboru. Když přečteny byly došlé spisy, byla schůze skončena. Příští schůze z ejtra. Deputace pekařů. Z Vídně, 11. června. Do parlamentu dostavila se velíká deputace pekařů z král. Českéhoa z ostatních korunních zemí ve příčině zákonné osnovy, kterou omezuje se noční práce zvláště pro mladistvé tovaryše a práce nedělní. Deputace je proti celé předloze, žádajíc, by prostě vykonával se pouze zákon z r. 1895 o nedělním klidu a namítajíc, že předloha nynější je nejen zbytečnou, nýbrž pro pekařskou živnost zhoubnou zvláště proto, že navrhuje se tu zákon výminečný pro jedinou určitou živnost a také z toho důvodu, že by se takovým způsobem zjednalo nebezpečné precedens pro živnosti jiné. Deputace jednala posl. Kratochvílem, jenž je referentem o předloze a ptala se ho, jaké jest jeho slano- visko. Odpověděl, že sdílí sice názory deputace, že vřak pochybuje, že by se našla většina pro přechod k jednacímu pořadu přes vládní před- lohu. Proto doporučoval, aby se předloha po- změnila podle potřeby a požadavků pekařských mistrů tak, aby mohli se s ní naposledy smířití.
Čecho Posl Fresl Kratochvíl Vídeň
13 title
Z parlamentních výborů.
14 article Výbor pro kompetenci mínísterstev
Výbor pro kompetenci mínísterstev konal dnes sehůzi, v níž podával nejprve zprávu posl. dr. Freissler o vládní předloze, jíž mění se z důvodů pozměnění okruhu působnosti jedno- tlivých ministerstev zákonná ustanovení předpisů o kompetenci a navrhl jako podklad pro generální debatu tyto zásady: 1. Výbor jest toho názoru, že nemohou býti přijaty změny okruhu působení, jak navrhuje je předloha, protože porušují důležitou administra- tivní souvislost, ježto vnášejí moment neklidu do rozkvétajícího odvětví správy, jež potřebuje nej- větší péče, aniž by na druhé straně dojista žádoucí organisační reformu kompetencí ministerstev zajl- šťovaly. 2. Oproti předloze projevuje výbor názor, že průmyslové školství může býti ve smyslu zákonů z r. 1868 a 1908 vybaveno jenom zákonodárným aktem ze své nynější kompetence v ministerstvu veřejných prací. 3. Přidělení akce na podporování živností k ministerstvu veřejných prací jest veskrz účelné osvědčuje se pro souvislost nejen s průmyslovým školstvím, nýbrž také se státní službou stavební technickým pokusnictvím a musejnictvím co nej- lépe. 4. Zejména bližší spojení umění a řemesla. jemuž výbor přikládá největší váhu, jest nikoli nepodstatně závislo na tom, aby agendy, týkajíeí se podporování živností a státem subvencovaných umělecko-průmyslových musci, zůstaly spojeny. Z téhož důvodu jest nutno, aby grafický vyučovaci a pokusný ústav zůstal ministerstvu veřejných prací. 5. Věcně není žádných námitek proti tomu, aby agendy vodních cest byly svěřeny ministerstvu veřejných praci a na druhé straně agendy známek. vzorků, patentů a privilejí, případně také výstav- nictví, ministerstvu obchodu.
doktor Freissler
15 article
Užší výbor národohospodářského výboru pro projednání divadelního zákona konal dnes schůzi, ve které docíleno bylo dohody o různých zásadách jednání a zároveň bylo usne- seno, aby v případu červencového zasedání posla- necké sněmovny byly práce užšího výboru úplně skončeny ještě během příštího měsíce. Justiční výbor se usnesl, aby zachováno bylo privilegium soud- ních radů po 5letém úřadování jako hlasující ra- dové u soudu, přestoupiti k advokacil. Soudce. který tímto způsobem jest zanesen do seznamu adresáře, nesmí však míti své úřadní sídlo jako advokát na místě, kde během posledních 5 let své služby byl činným jako soudce, čítá-li toto místo méně než 100.000 obyvatelů. Tím jest vyří- zeno jednání o advokátním řádu.
necký sněmovna
16 article Berní výbor.
Berní výbor. Berní výbor konal dopoledne schůzío reformě daně třídní. Na počátku posl. Denk navrhl, aby jed- nání o reformě daně třídní se odročilo až do doby, kdy vláda podá osnovu zákona na re- formu daně činžovní. Tento návrh byl za- mítnut. Potom dostal se ke slovu posl. dr. Funk. aby pokračoval ve své řeči, posledně přeru- šené. Jeho řeč vyplnila celou schůzi a musila býti opětně vzhledem k zahájené schůzi sně- movny přerušena. Předseda posl. Konst. L evi- cký odročil potom schůzi na odpoledne na 3. hod. V této schůzi měl posl. dr. Funk ve svých výkladech pokračovat. Úmyslem bylo protáhnouti schůzi třeba do pozdních hodin nočních a donutiti tak posl. dra. Funka, aby svou řeč dokončil. Úmysl ten dobře vystižen byl zástupcí měst a učiněno ujednání, že jak- mile by se zjistilo průběhem schůze, že ve vý- boru není dostatečný počeť k usnášení potřeb- ný (27) z 52, dr. Funk řeč skončí, přihlásí se. ježto není dosud přijat konec debaty, znova ke slovu, učiní návrh na odročení schůze bude žádati za konstatování počtu přítomných Schůze konána o 3. hod. odpol. Hned, jak posl. dr. Funk svou řeč začal, zjistil, že pří- tomno je pouze 18 členů. Skončil tedy svou řeč, přihlásil se znovu ke slovu a učinil ujed- naný návrh. Ježto při hlasování zjištěno, že výbor je k usnášení nezpůsobilý, musil býti opět bez výsledku odročen. Tím dosaženo bylo stejného výsledku, jako kdyby protáhla se schůze až do pozdních hodin. Posl. dr. Funk dostane se ještě za de- baty povšechné ke slovu. Úmysl znemožnít obstrukci byl takto zmařen. Ke slovu přihlá- šeno jest mimo dra. Funka a dra. Ra- šína ještě 14 řečníků, mezi nimi 9 zá- stupců měst. Proslýchá se, že zahájeno bude jednání, by vyhověno bylo přáním zástupeů měst po reformě daně činžovní a takto umož- nila se dohoda. Jednání vede posl. dr. L eo.
Denk Funk doktor Posl L eo
17 article Železníční výbor pokračoval v rokování o místních drahách a lnve
Železníční výbor pokračoval v rokování o místních drahách a lnve sticích. Posl. Staněk přimlouvá se za zvolení užšího výboru, který by vypracoval předlohu o místních drahách a investicích. Kritisuje železniční správu. která pracuje těžkopádně a draze a stěžuje st na odstrkávání české řeči na drahách na Moravě. Poslanci dr. 5l. Hofímann a dr. Wrobel vyslovili se proti junctim mezi předlohou o míst- ních drahách a úhradou. Příští schůze zejtra. Užší výbor drahotního výboru, který má projednati vládní předlohu o doto- vání londu pro bytovou pěči, konal dnes schůzi, ve které schválena byla osnova zákona, podle které má býti změněn zákon z prosince 1911 v tom smyslu, že fondu pro bytovou péči přikáží se v letech 1913 a 1914 vždy dva miliony korun s ustanovením, aby těchto obnosů bylo použito na krátkodobé bezprostřední půjčky, po případě na krátkodobé zálohy. Referentem pro výbor byl zvolen posl. Adolí Gross. Výbor živnostenský pokračoval za předsednictví předsedy posl. Pa- chera v povšechné debatě o zákonu ve příčině podomního obchodu. Posl. hr. Barbo žádá, aby v zákoně byly jmenovány krajiny, jimž byly poskytnuty výhody Posl. Reumann oznamuje, že v nejbližší schůzi, ve které bude pokračovati ve své řeči, po- dá zevrubně odůvodněné návrhy pozměňovací.
Posl Staněk doktor Wrobel Gross Morava
18 title
Výbor pro záležítostí pěstování vínné
20 article
projednal několik návrhů na poshovění splátel půjček, jež poskytl stát k nově zřízení vinic schválil návrh Wedrův, aby vzhledem na po- slední léta neúrodná na víno a letošní mrazy upu- štěno bylo od exekutivního vymáhání splátekev případech, jež zvláště zasluhují ohledu. Užší státně zřízenecký výbor pro poštovní zří. zence usnesl se jednomyslně konati se zřetelem na důvěrná sdělení zástupce vlády ve středu 18. t. m. novou schůzi. Zatím opatří si zástupce vlá dy zmocnění, aby o projednávaných záležitostech mohl podati podrobnější vysvětlení. Zemědělský výbor pokračoval v rozpravě o zřízení státních továren na uměle hnojivo.
Wedrův
21 title
Politický přehled.
22 title
Země české.
23 article Ještě všeob. kurie moravská.
Ještě všeob. kurie moravská. O naší domnělé a dokonce „škodolibé radosti z výsledku nedělní volby na Moravě nabásnilo „Právo Lidu“ včera plný sloupec, ačkoliva jsme nenapsalí ani jediného slovao této události, z něhož by vyplývaly city, jež „Právo Lidu“ s „Časem“ z volby té prý „po- někud zaraženým“ v našem nitru hledá, třeba že si „Právo Lidu“ mohlo přečísti náš úterní úvodník, který posuzuje sítuaci po- kroku a svobody na Moravě, nedělí tak trudně ověřenou, a vážností a politováním, jaké se nenašlo ani v jediném listě stran, pří- mo zasažených. Jestlíže na to poukazujeme. kterak výsledek ospravedlnil naší kritiku pro- středků a taktiky protiklerikálního boje, pro- vozovaného na Moravě nejen „Lidovými No- vinami“, ale i v téže methodě „Rovností“ není v tom daleko tolik zadostučinění, jako upřímného politování nad tím, že naše vý- strahy byly marny. „Právo Lidu“ lichotí dru. Stránskému, řkouc, že „využívá rozumně na Moravě dané a nezměnitelné situace“. Když stejně rozumně využíval morávské situace ale v kartelu s klerikály proti soc. demokra- tům, nechválilo jej „Právo Lidu“, pokud se pamatujeme, tak velice jako dnes. Naše sta- novisko oproti politickým událostem morav- ským a zejména vůči taktice a praktice dra. Stránského není ani z daleka diktováno, jak myslí „Právo Lidu“, osobním záštím anebo řevnivostí, nejméně pak nějakým osobním hnutím dra. Kramáře vůčí o sobě dra. Strán- ského, který jakožto osobnost příšel by tu ve zřetel asi až v řadě nejposlednější. V té příčině má dr. Kramář, jemuž nikdo nemůže upřít co největší zdrželivost vůči protivníkům i tak málo gentlemanským, jako je udavatel tónu „Lidových Novin“, dobré právo, aby tomto případě byla respektována jistá velmi rozměrná distance, která nepřipouští v očích slušných, objektivných pozorovatelů ani — srovnáváníl
Stránský Kramář Morava
24 title
Z Moravy.
Morava
25 article Dne 10. června 1913.
Dne 10. června 1913. (Poprvní bitvě volebni) Když jame v „Nár. Listech“ dne 6. ledna 1913 napsali, že „při dohodě občanských stran nemusil by na Moravě zvítěziti nikde sociální demokrat. vyjma snad Mor. Ostravu, kde však při zvýšené agitací občanských stran je také vítězství sociál- ního demokrata dosti pochybné,“ osopili se na ná různí politikové moravští — a my jsme přece měli pravdu. Výsledek voleb ze dne 8. června to po- tvrdil. Jedná se pouze o okresy: Brno a Ostrava. Myslívalo se: Brno je nedobytná doména so- ciálně-demokratická a ejhle, veterán Hybeš musí do užší volby. Přibylo mu sice hodně hlasů, avšak neměl nadpoloviční většiny, přes to, že lidovo-po- krokovci ho volili dle komanda dra. Stránského. Kdyby lidovo-pokrokovci nevolili Hybeše, dostal aspoň 4000 hlasů lidovo-pokrokovců, a kdyby ob- čanské strany se byly shodly na jednom společném kandidátu, pak Brno zastupoval na sněmu občan- ský kandidát a nikoliv sociální demokrat. A u Mor. Ostravy, kde síce hlasy Prokešovy hodně vzrostly kde však také pokrokáři, kteří v roce 1906 měl 2699 hlasů, tyto jemu letos přímo odevzdali, bylo by tomu zrovna tak. Vítězství Šrámkovo a Kadlčákovo, nejpozoru- hodnější rys nedělních voleb, ukazuje, kam vedou štvanice lidovo-pokrokového tisku a štábu. Ne- smysl je, ukazovati na Slovácko jako na černou pevninu. Tam, kde pro agrárního pokrokáře od- vede se přes 6000 Klasů, tam přece není čerá pevnina.
Hybeš Stránský Mor Prokešův Šrámkův Kadlčákův Morava Ostrava Brno Slovácko Klas
26 article
Kdyby ten boj proti šrámkovi byl býva opravdový, pak musil do boje proti generálovi zase pokrokový generál, ale nikoliv neznámý „kmán“ a postavený v poslední hodině, kdy bitva byla vlastně už dávno rozhodnuta. Ale generálové jen dobře „krytí“ — nadávali v novinách a nechali se rvát na „černé pevnině“ jen prosté venkovské vo- fíny. A v tom je viděti tu nicotnost, tu neupřímnost toho tak zvaného protiklerikálního boje, jak je veden tak zvanými stranami pokrokovými. Tím, že se „malí“ lidé nechají krvácet na bojišti, tím, že se zásady vlastní strany opouštějí a dává komando jiti po velení sociálně demokratickém, tím nabývají půdy klerikálové, tím vítězí a o tisíce rostou hlasy těm nejvíce prononcovaným klerikálním vůdcům Národní sociálové mají také z voleb poučení. Dávali se mnoho použivati stranou dra. Strán- ského — a facit toho ten, že vykazují veliké ztrály. Strana agrární měla jako strana středostavov- ská povinnost jíti do boje ve všech okresích. Nešlu a zavinila — ač také je v bloku protiklerikálním — že celé kolony lidu venkovského, majíce volit mezi sociálním demokratem a kandidátem kato- licko-národním, houfně odevzdaly hlas pro kandi- dáty katolicko-národní. Chyba se stala a bohužel není naděje, že bude lépe. Venkov ve velké vět- šině konservativní nedá se nijak svésti do tábora sociálně-demokratického, kam často bývá voděn — a přeběhne v brzku do tábora, kde Ho vedení agrární míti nechce. Strana lidovo-pokroková na venkově morav- ském který býval její doménou, dohrála úlohu úplně — a v městech to povážlivě praská. Heslo aby v užších volbách dne 15. června se volilo s- ciálně demokraticky, kteréž strana vydala, v mě- stech nalezne ozvěnu protí straně.
27 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Noví uherští ministři. Nový ministr vnitra, Jan Sándor, má pr svou politickou kariéru důležitou vlastnost, že je švakrem hr. Tiszy; má za ženu jeho sestru Annu. Sándor pochází se starého zemanského rodu si- kulského a narodil se 14. listopadu 1860 v Ma- rošvásárhelyi. Po skončení gymnasijních studii věnoval se nejprve vojenské kariéře, studoval na videňské technické vojenské akademii, ale potom věnoval se právům, vstoupil roku 1882 do státní služby, stal se r. 1889 jako 28letý mladík podžu- panem v Torda-Araňošské stolici, r. 1891 hlavním županem ve stolici Riš-Küllöjské, v kteréžto hod- nosti setrval do roku 1901, kdy byl za Szélla povolán do ministerstva vnitra. Za prvého mini- sterského předsednictví Tiszova stal se státním sekretářem v ministerstvu vnitra. r. 1901 byl zvolen poslancem v Nagy-Szölla. Ministr orby baron Emerich Ghittan náleží k bohaté šlechtě žarišské stolice, kde s narodil r. 1360. Práva vystudoval na universitě v Budapešti, načež věnoval re správě svého velko- statku v šařišské stolici, kde se stal r. 1904 hlav- ním županem, ale rok na to složil tuto hodnost R. 1910 byl zvolen z Prešově poslancem jako kandidát strany práce, a po volbách byl zvole její místopředsedou, čím si urovnal cestu k mini- sterskému křeslu. Hr. štěpán Tisza od doby zavedení dualismu jest osmnáctým ministrem presídentem uherským a třetím ministrem presidenfem, který dvakrát byl pověřen úkolem sestavit kabinet (Khuen Héderváry, Wekerle a štěpán Tisza). Nejděle byl v čele uherské vlády Koloman Tisza, otec ny- nějšího ministra presidenta — 15 let. Nejkratše dobu trval kabinet bar. Wenekheima, předchůdce Kolomana Tiszy.
Sándor Anna Széll Ghittan Khuen Héderváry Wekerle Tisza Koloman Tisza RakouskoUhersko Ma Torda Naga Budapešť Prešov Hradec Tisza Araňošský stolice Tiszov ministerstvo vnitro . r RišKüllöjský
28 article
Před slovenskými národními poradami. Prvý týden srpnový jako každý rok sejde se výběr slovenských národovců do Turč. sv. Mar- tina, kde v tu dobu koná se valná hromada Mu- seálné slovenské společnosti, ženského spolku Živeny a porady slovenských pracovníků i mlá- deže. »Slovenský Denník« upozorňuje již předem na důležitost těchto národních porad zvláště v ny- nější době a vyzývá národovce, aby se důkladně připravili a ze všech stran Slovenska přinesli své referáty, aby to byla skutečná národní porada. Na pořadu bude jednání o organisačním statutu. o politickém programu a taktice. Vyzvání »Slo- venského Dennika« přichází svrchovaně v čas, poněvadž ne vždy národní porady martinské po- skytují ideální obraz, potřebný právě u národa tak poníženého a ukřivděného.
svatý . Mara Slovensko St
29 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Bude-li válka bratrů s bratry? *Jaša Tomič vypisuje v „Zastavě“ své do- jmy, které si odnesl z Bělehradu. Zdá se mu, že si tam upřímně přejí smírného vyřízení sporu; ale kdyby se Bulhaři smířit nechtělí, Srbové půjdou i do války. Mezitím bojovní živlové naléhají, aby válka byla bez odkladu. dokazujíce, že Bulharsko v té chvíli je na hranici slabší a nemá při hranici dosti vojska- než je dovede od Čataldže, válka může býti skončena srbským vítězstvím a obsazením Sofije. Toho se Bulhaři bojí a proto jednak spor protahují, jednak spěšně opevňují Sofiji. Druzí říkají: Musíme Slovanstvu i všemu světu ukázati, že nejsme pro bratrovražednou válku, leda budeme-li k ní donuceni. Dokonce nechceme Bulharsko přepadnouti, neboť co se jedním přepadem získá, druhým se ztratí. Mu- síme Bulharům ukázat, že v případě války můžeme je na hlavu poraziti, jen tak budeme mít od nich pokoj.
Jaša Tomič Bulhar Srba Bělehrad Bulharsko Čataldža Zastava
30 article
Ale v celém Srbsku není nikoho, kdo by byl proto, aby Srbsko Bulharsku ve sporu ustoupilo. Politikové dovozují, že jsou dobyté kraje Srbsku nevyhnutelně potřebny, aby mělo východ na moře a sousedilo s Řeckem. Srbšt sedláci mají své stanovisko. Říkají: Nechceme se s Bulharskem dělit o to, čeho jsme s po- lečně dobyli, to budiž jejich, ale naše bud co jsme sami osvojili; nedopustíme, aby naši synové u Prilipu a Bitolie byli padli nadarmo a my ani neměli přístupu k hrobům jejich. V Srbsku jsou všichni přesvědčeni, že válka s Bulharskem bude krátká a snadna To tvrdí právě ti, kdo s Bulhary společně bojovali v Makedonii a Thrakii. Říkají do války s Tureckem jsme šli s nadějí na ví- tězství, do války s Bulharskem půjdeme s ji- stotou, že zvítězíme. Na poznámku, že junáci se nechvastají, důstojníci odpověděli- My chválíme pouze srbské vojíny, kteří maj v Srbsku ode dávna přezdívku „gedža“. Dů- stojníci svého gedžu znají, cvičili ho, mane- vrovali s ním, znají jeho výborné vlastnosti Gedža jde stále napřed. Jde hladov a žízniv bez odpočinku, nezná žádné překážky, a po- řáde jde. Za celé této války srbští důstojníc šli napřed a většinou s puškou v ruce; bul- harští pak drželi se podle předpisu v zadu
Bulhar Srbsko Bulharsko Řecko Makedonie Turecko
31 article
Půjde-li „gedža“ do nové války a před ním jeho důstojníci, bude výsledek týž, jako loni, a bude ho dobyto brzy, neboť gedža je ne- odolatelný. Když před několika nedělemi srbské voj- sko opevňovalo některá opevněná místav Makedonii, přícházeli bulharští vojáci a tázali se: „Proč se opevňujete? Snad ne proti nám?“ — „Ne,“ odpovídali srbští vojáci; „ale kdy- byste se pokusili vyhnati nás z těchto míst, kterých jsme dobyli my, potom budeme mu- set.“ Načež někteří Bulhaři: „Nedej, bože, aby do toho došlo! Vy jste nám bratrsky pomahali dobyt Odrinu, i jiné pomocí jste nám poskytovali — my se musíme s vámi po- rovnat, a žádné války s vámi nechceme.“ Ale v Sofiji panuje jiné myšlení, nežv bulharském národě. Ačkoli byla ustanovena hranice mezi bulharským a řeckým vojskem u Soluna, Bulhaři z nenadání přepadali svoje spojence Řeky, zatlačovali je a přiblížilí se k Solunu. Totéž Bulhaří zkoušeli i naproti Srbsku. Minulou sobotu, právě když Pašič rokoval s Gešovem v Caribrodu, bulharské vojsko přešlo řeku Bregalnicu a obsadilou štipu některé výšiny. Tím přešlo hranici, kte- rá byla společně ustanovena. Na to vojvo- da Putník oznámil bulharské vládě do So- fije, že Bulhary mocí zažene, jestliže se sami do 24 hodin neodklidí za Bregalnicu, a Bul- haři o hodinu dříve, než tato lhůta uplynula, vrátili se do svých posic. Z této ráznosti Put- nikovy bylo dovozováno, že chce válku za každou cenu. To není pravda, on pouze ne- strpí, aby Srbům činěna byla škoda a tropeny byly se srbskou armádou žerty.
Bulhar Pašič Gešov Srba Makedonie Srbsko Bregalnica so Soluna
32 article
Mluví se o tom, že Srbsko a Řecko učinily zvláštní spolek. Vlády to nepřiznávají, ale i bez smlouvy jsou jejich zájmy stejné. Bulharsko doufá v Evropu, ale Evropa již vidí, že Bulharsko si chce nabrat na mísu mnohem víc, než může pojíst. Bulharsku schází jen trochu skromnosti a všechno bude dobře jinak se celý Balkán postaví proti němu, ne pouze Srbsko. V zájmu všech balkánských států jest, aby spory Bulharska se Srbskem a Řeckem řešeny byly mírně a spravedlivě, ale nejvíce je to v prospěchu samého Bul- harska. Branný příspěvek v Německu. Německá veřejnost po původním nadšení pro branný příspěvek již značně vystřízlivěla a v ně- meckém lisku ozývají se hlasy, vyslovující po- chybnost, lze-li usnesení rozpočtové komise do- poručiti plenu řísského sněmu, po případě spol- kovým vládám. I velmi loyalní »Lok. Anz.« píše v tomto směrui Co vláda říšskému sněmu navrhla, zamlouvalo se stejně velkostí myšlenky jako jednoduchostí jejího provedení. Majetek, jmění mělo v zájmu ne- zbytně nutného sesílení naší branné moci přinéstl oběť jednou pro vždy. Při osvobození malých ma- jetků do 10.000 marek žádala se dávka 1/4pro- centní, bez zřetele na výši majetku. Kromě tobo měli poplatníci s velkým příjmem, ale bez ma- jetku, býti rovněž podrobení brannému příspěvku.
Srbsko Řecko Bulharsko Evropa Balkán Německo Lokomotiva Anza
33 article
Tomuto základu vládní předlohy dalo se mnohé vytýkati, co však se nyní pod rukama stran z předlohy stalo, budí nepoměrně větší námitky a odpor, než předloha sama. Komise odstupňo- vala majetky a chce dostoupiti až k dávce 11/4 pro- centní. Dále podrobila příspěvku nejen velké, nýbrž i střední a malé příjmy od 3000 marek výše, a sice bez zřetele na to, existuje-li daní povinné jmění nebo ne. Má se tedy branný příspěvek platiti ze jmění i z příjmu, a kdo nemá žádného jmění, tomu ko- mise říšského sněmu ochotně přispěje tím, že jeho příjem dá prostě znásobiti 6, 8 nebo 10 takto získané sumy mu dá připsati jako jmění. Má se tedy pracovati s fikcemi a také chuďas dle toho bude míti aspoň jednou v životě černé na bílém potvrzeno, že je majetným člověkem. Nebude asi mnoho poplatníků, kterým takto utvá- řený branný příspěvek ještě bude po chuti. Při vysokých stupních majetku znamená přímou konfi- skaci jmění, neboť připočtením zkapitalisovaného přijmu ke kapitálovému majetku nastane zkrácení příjmu až o 25 procent a výše, kdežto maléa střední majetky mají býti stiženy dávkami 1 nebo 2 procent příjmu. Na konec pak dodává »Lok. Anz.«: Po ochotě placení daně, k níž se celý národ z počátku, uchvácen velikostí a vlasteneckými důvody celé myšlenky, zdál býti odhodlán, bude při vybírání dávky sotva stopy. Útěk kapitálů, ochablost, smlouvání a spory s úřady budou známkou této daňové kampaně, a vlastenecký duch, na nějš vláda s tak pěkným úspěchem apelovala, nebude triumfovati, nýbrž utrpí citelnou porážku.
Anza
34 title
VI. sjezd českých okresů.
35 article
Z Plzně, 11. června.
Plzeň
36 article
(Od zvlášt. zpravodaje „Nár. Listů“.) Po šesté sešli se dnes již zástupci českých okresů v království Českém na výročním svém sjezdu, aby přehlédli veškeru rozsáhlou a usilov- nou práci, kterou vykonal jejich stálý Poradní sbor v uplynulém správním roce a seznali tak směra rozsah jeho bohaté a všestranné působnosti ve všech oborech naší okresní samosprávy. Sjezd svolán byl letos do metropole českého západu, do král. Plzně, města, v němž dlouhá leta působil a také zemřel vynikajíci pracovník naší samosprávy a organisátor samosprávného úřadni- ctva řed. Frant. Schwarz, ve kterém působili zvěč- nělý prof. Čipera a dlouholetý nynější starosta města Plzně p. dr. Václav Peták, jejichž záslužné činnosti v oboru samosprávy bylo také vděčně vzpomenuto. Celkem zastoupeny byly na sjezdu 84 okresní výbory 147 svými starosty nebo členy vý- boru a delegáty, a 42 hosté. Sjezd konal se v Měšťanské besedě. V před- večer jeho dne 10. června uspořádán byl pro jeho účastníky ve vějířovém sále Měšťanské besedy přátelský večírek, který měl velice srdečný průběh a poskytl přítomným příjemnou zábavu, o kterou postarali se vedle produkce kapely ostrostřelecké za řízení kapelníka p. Filipovského solovými vý- stupy pp. Hanuš Port, majitel elektr. závodu Hanuš Lužanský, disponent obecní plynárny, zejména pak sl. Grimsonova, člen opery městského divadla.
František Schwarz Čipera doktor Peták Port Lužanský Plzeň opera městský divadlo
37 article
Jednání sjezdové zahájil dnes po 10. hodině dopolední ve velkém sále besedním předseda Po- radního sboru českých okresů p. posl. Cyril Pa- poušek. Projevil radost nad hojnou účastí ze všech stran českého království, která je nejlepším dokladem hlubokého a opravdového zájmu, jejž mají zástupci české samosprávy se snahami a prací Poradního sboru, vzdal díky městské radě plzeš- ské, okresnímu výboru a zastupitelstvu okresnímu, které účastníky sjezdu přátelsky pohostily a uvítal nejsrdečněji všechny přítomné, zejména hosty,v první řadě přísedicího zemského výboru, prvního starostu Svazu českých okresů, člena panské sně- movny Karla Adámka. [Výborněl Potlesk.) „Do- mnívám se,“ pravil předseda, „že vážené shromáž- dění bude souhlasiti, když vyzvu p. přísedícího zemského výboru, aby zaujal místo jako čestný předseda sjezdu. (Všeobecný potlesk a pochvala Přísedící z. v. Karel Adámek zaujal místo u předsednického stolu. Předseda p. posl. C. Papoušek sdělil, že sjezdu se účastní za zemský výbor tajemník p. dr. La- štovka, za ministerstvo financí a za místodržis telství správce okresního hejtmanství v Plzni míst. rada p. Karel Hatlá k, za městskou radu plzeš-
Cyril pa Adámek Papoušek Karel Plzeň svaz český okres