2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
12. června 1913. číslo 159.
4
article
Návrh posl. Maštálky: „Vláda se zmoc-
ňuje, aby užila oněch přebytků, které by se
objevily při mimořádných úvěrech, na dráhy
státní per 130 mil. K, jež mají být vykonány
ve smyslu zákona ze dne 21. prosince 1912
pro stavební vybudování telefonů“ byl při-
jat. Přijetím tohoto návrhu zabezpečeno je
pokračování ve stavbách telefonních.
Návrh posl, dra. Diamanda v příčině zru-
šení položky 20 mil. kor. pro sluhy, zamít-
nut 26 proti 20 hlasům.
Potom byl státní rozpočet na druhou po-
lovíci letošního roku příjat 26 proti 17 hlasům
Pro přijetí rozpočtového provisoria hlasoval
oba zástupci Českého klubu dr. Franta a Ma-
štálka. Posl. Kadlčák, jenž odjel na volebn
agitaci na Moravu, prohlásil, že by byl hla-
soval jako oba tito poslanci.
Maštálek
doktor
Franta
Posl
Kadlčák
Ma
Morava
5
article
Resoluční návrhy posl. Staňka na pro-
dloužení bonifikací lihových, které byly v dří-
vějších periodách pravidelně přijímány, tento-
krát zamítnuty velkou většinou. Naproti tomu
vesměs přijaty návrhy posl. dra. Franty
Maštálky v příčině různých a četných kul-
turních a hospodářských záležitostí českých
Resolučních návrhů těch bylo celkem 16.
Z Vídně, 11. června. (O 1/41. hod. s půl-
noci.) Naposledy přijat resoluční návrh posl
Schraffla 25 proti 13 hlasům na uprave-
ní poměrů nižšího duchovenstva. Pro návrk
ten hlasovali také pesl. Maštálka a dr. Franta.
Předseda klubu českých agrárníků Staněk
před hlasováním vyšel. Oba druzí zástupcové
tohoto klubu však, P. Zahradník a P. Vacek
hlasovali pro návrh. Celkem bylo vyřízen
k zatímnému rozpočtu 97 resolucí.
Z Vídně, 11. června. (12 hod.) [Zvláštní fe-
lefonická zpráva „Nár. Listů.] Právě přibyl do
parlamentu, ve kterém mešká přes 100 poslanců,
místodržitel haličský dr. Korytowski s mi-
nístrem ryt. Zal eskym. Oba přišli z banketu
který uspořádán byl kabinetem na počest dra. ryt
Korytowského. Tento měl pak dlouhou poradu
s hr. Stürgkhem, jenž zůstal v parlamentě
aby aspoň jeden člen kabinetu přítomen byl jedná-
ní o rozpočtovém provisoriu.
Staněk
Maštálek
doktor
Franta
Zahradník
P Vacek
Korytowski
Stürgkh
Vídeň
7
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
Z Vídně, 11. června.
(Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“.)
Všeobecná rozprava věnovaná celému
souboru zákonů, vyplňujících malý finanční
plán, spěje rychleji ke konci nežli se čekalo.
Zejtra bude zavřena, pozítří dodělána. Na
to, co dnes pověděl posl. Kalina, čině
výtky všem stranám, jež nejsou s ním za
jedno, bude ještě a to náležitě odpověděno.
Z Vídně, 11. června. (K. k.)
Předseda dr. Sylvester zahajuje schůzi
v 11 hod. Pokračuje se v rokování
o fínančním plánu.
Posl. Kalina polemisuje s posl. drem. Funkem
který prohlásil, že kdo hlasoval pro služební prag-
matiku, má také morální povinnost postarati se
o úhradu. Proti tomu musí býti prohlášeno, že ka-
ždé povolení nových daní znamená odhlasován
důvěry vládě. Dr. Funk také sám přiznal, že bern
reforma jest krokem zpět se zřetelem na zemské
finance a berní autonomii zemí. Osud berní re-
formy je v rukou německé obstrukce v Čechách
Není pravdou, že nových daní bude použito
k úhradě služební pragmatiky, tyto nové daně
musí býti schváleny, aby špatnému hospodářství
vlády dostalo se opory. Jednání stran většiny jest
neupřímné a demagogické. Radikální české strany
stojí také na stanovisku, že otázka učitelských
platů není v souvislosti s vyrovnáním v Čechách.
nýbrž že musí býti vyřízena mimo vyrovnání. Po-
litickou otázku učinili z ní Němci a také strany
většiny na zemském sněmu království Českého
které stanovily odiosní junetim. Radikálové ne-
chtějí, aby někdo platil i jen krejcar na české
školy, jsou ochotni postarati se o úhradu z pro-
středků země a školy sami vydržovati, žádaií
pouze, aby českému lidu zachován byl přiměřený
vliv na školství. Služební pragmatika není dosu
zákonem a již činí vláda v Čechách z jejího usta-
novení závěry o občanských právech úřadníků.
Kalina
doktor
Sylvester
Posl
Funk
Němec
Vídeň
Čechy
poslanecký sněmovna
8
article
Již se proslýchá, že předseda velké poštovní orga-
nisace v Praze měl býti disciplinárně vyšetřován
pro řeč, kterou již dříve byl pronesl. Dva členové
výboru této organisace byli náhle přesazeníz
pražské centrály do předměstí pouze proto, že byli
horlivými pracovníky v organisačních snahách po-
štovních úřadníků.
Česká delegace nezastupuje zde pouze tučí
onu stranu v českém táboře, nýbrž má povinnost
zastupovati zde celý národ, jenž jest potlačován.
persekvován a provokován. Byl učiněn pokus vy-
líčiti prozatímní rozpočet, vodní cesty, dokonce
i brannou předlohu s poukazem na zavedení 2leté
služby jako hospodářské otázky. Většina české
delegace povolila tehdy prozatímní rozpočet, pro-
tože k návrhu jistého českého poslance zařaděno
pokud nezbytno snášeti a trpěti vrtochy těch
kdož si nemotorně osobují právo diktovati a
předpisovati.
Praha
9
article
Jsou jisté chvíle, kdy možno pocítiti zde
veškeru blahodárnost svobody, kdy ono ve-
liké a vznešené evangelium práv člověkaa
jeho svobody myšlení, slov a skutků se zdá
nejvyšším a nejušlechtilejším rozřešením vzá-
jemného poměru lidí k sobě i k jejich státním
a společenským institucím. Ovšem jest ne-
zbytnou podmínkou, aby národ měl schopnost.
zílu a zejména osobní hrdost užívati tohoto
vznešeného statku. Nutno býti pro svobodu
vychován, míti ve svém nitru nikoliv onen
varovný hlas, upomínající neustále „smíš“a
„nesmíš“, ale smysl pro onu jemnou rovno-
váhu mezi tím, co vyžaduje můj prospěcha
co prospěch ostatních, míti ve svém charakte-
ru moc vládnouti nad sebou samým a míti z
své činy vždy k účtování pohotovou zodpo-
vědnost. Jest sotva který jiný národ lépe vy-
chován pro svobodu, nežli jsou právě Fran-
couzi. I když možno někdy poukázati na ne-
bezpečí takové volnosti, na úskalí, na které
se naráží, znamená to příliš málo a ničím z to-
ho, ať už k jakýmkoli pochybením se někdy
dojde, nemůže býti vyvrácena blahodárnost
této vznešené společenské organisace.
Jsou však také chvíle, kdy se zdá tato
svoboda kompromitována právě těmi, kteří
jsou a mají býti jejími oficiálními hlasateli,
stane se, že možno mluviti o skutečném ne-
bezpečí svobody, že možno tušiti blízkost ka-
tastrofy. Poslední bouřlivé projevy, v nichž
revolucionářská strana neústupně pokračuje
přese všechna opatření vládní a přese všechny
persekuce, poskytují velmi mnoho materiálu
zamysliti se nad dnešní svobodnou Francií.
Fran
Francie
10
article
Rudoli Kepl.
bylo 20 milionů na telefonní linie. A nyní se ob-
jevilo, že těchto 20 milionů nebylo použito k úče-
lům telefonním. Jak má česká delegace povoliti
berní opravu vládě, která podporuje německou
obstrukci v českém zemském sněmu, ano která
vlastně vyprovokovala? Jest nesprávno, praví-li
ministerský předseda, že království České dostalo
se do finanění tísně pouze tím, že vyrovnací jed-
nání ztroskotalo. Tíseň tato datuje se z doby, kdy
němečtí obstrukčníci měli své referenty jako zem-
ské finanční ministry v zemské správě. Již dr.
Eppinger vyložil vládě tuto finanční tíseň. Dr.
Urban ještě před nedávnem beze všeho navrhl
v zemském výboru uzavření nové půjčky.
Kepl
doktor
Eppinger
Urban
11
article
My jsme proti této vládě v nejostřejší oposici,
na tom nemůže nic změniti skutečnost, že dva
čeští ministři sedí ve vládě. Tito čeští ministři
prokazují státu výtečné služby, jak uznává se ko-
runou i Němcl, ale mají zároveň býti zdí pro to,
co vláda vlastně činí proti těmto ministrům. Není
možno chovati důvěru ke vládě, jež takovéespou-
sty peněz chudých vrstev bez povolení sněmovny
použila na válečné účely a která v okamžiku, kdy
pro statisíce státních úřadníků a sluhů není několik
milionů, používá milionů a milionů, aby napravila
následky Redlovy zrady. Avšak také jako auto-
nomista a státoprávník musí řečnak zaujmouti
zamitavé stanovisko vůči berní reformě. Český
zemský sněm měl od dávných dob právo samo-
statného berního zákonodárství a je nutno nasa-
diti vše, aby království České také v tomto směru
učiněno bylo od státu neodvislým.
Bude-li schválen malý finanční plán, budou
to, kdož ho povoli, donuceni k tomu, schváliti také
velký finanční plán, dědickou daň a pivní daň,
což znamená potírání berních plánů českého zem-
ského výboru a mladočeské strany. Při všech na-
vržených daních musilo by království České platiti
nejvíce.
Redlův
Český
12
article
Řečník vzpomíná nepřátelských akcí českých
okresních zastupitelstev proti finančnímu plánu.
vůči čemuž nyní jedna skupina české delegace
schvaluje předlohy, jež jsou perhoreskováním vše-
ho samosprávného berního hospodářství. Jeho
strana nemá žádné důvěry k vládě a nebude také
hlasovati pro berní opravu, ježto Čechové jsou
přesvědčeni o tom, že musí zachovati velké dědi-
ctví, jež bylo jim odkázáno. (Hlučný souhlasu
českých radikálů.)
Když promluvil posl. Gasse r, bylo rokování
přerušeno.
Posl. Fresl pronesl doslov k svému pílnému
návrhu o zrušení daně z masa.
Pilnost byla návrhu přiznána a návrh sám při-
kázán bernímu výboru. Když přečteny byly došlé
spisy, byla schůze skončena.
Příští schůze z ejtra.
Deputace pekařů.
Z Vídně, 11. června. Do parlamentu dostavila
se velíká deputace pekařů z král. Českéhoa
z ostatních korunních zemí ve příčině zákonné
osnovy, kterou omezuje se noční práce
zvláště pro mladistvé tovaryše a práce nedělní.
Deputace je proti celé předloze, žádajíc, by prostě
vykonával se pouze zákon z r. 1895 o nedělním
klidu a namítajíc, že předloha nynější je nejen
zbytečnou, nýbrž pro pekařskou živnost zhoubnou
zvláště proto, že navrhuje se tu zákon výminečný
pro jedinou určitou živnost a také z toho důvodu,
že by se takovým způsobem zjednalo nebezpečné
precedens pro živnosti jiné. Deputace jednala
posl. Kratochvílem, jenž je referentem
o předloze a ptala se ho, jaké jest jeho slano-
visko. Odpověděl, že sdílí sice názory deputace,
že vřak pochybuje, že by se našla většina pro
přechod k jednacímu pořadu přes vládní před-
lohu. Proto doporučoval, aby se předloha po-
změnila podle potřeby a požadavků pekařských
mistrů tak, aby mohli se s ní naposledy smířití.
Čecho
Posl
Fresl
Kratochvíl
Vídeň
13
title
Z parlamentních výborů.
14
article
Výbor pro kompetenci mínísterstev
Výbor pro kompetenci mínísterstev
konal dnes sehůzi, v níž podával nejprve zprávu
posl. dr. Freissler o vládní předloze, jíž mění
se z důvodů pozměnění okruhu působnosti jedno-
tlivých ministerstev zákonná ustanovení předpisů
o kompetenci a navrhl jako podklad pro generální
debatu tyto zásady:
1. Výbor jest toho názoru, že nemohou býti
přijaty změny okruhu působení, jak navrhuje je
předloha, protože porušují důležitou administra-
tivní souvislost, ježto vnášejí moment neklidu do
rozkvétajícího odvětví správy, jež potřebuje nej-
větší péče, aniž by na druhé straně dojista žádoucí
organisační reformu kompetencí ministerstev zajl-
šťovaly.
2. Oproti předloze projevuje výbor názor, že
průmyslové školství může býti ve smyslu zákonů
z r. 1868 a 1908 vybaveno jenom zákonodárným
aktem ze své nynější kompetence v ministerstvu
veřejných prací.
3. Přidělení akce na podporování živností k
ministerstvu veřejných prací jest veskrz účelné
osvědčuje se pro souvislost nejen s průmyslovým
školstvím, nýbrž také se státní službou stavební
technickým pokusnictvím a musejnictvím co nej-
lépe.
4. Zejména bližší spojení umění a řemesla.
jemuž výbor přikládá největší váhu, jest nikoli
nepodstatně závislo na tom, aby agendy, týkajíeí
se podporování živností a státem subvencovaných
umělecko-průmyslových musci, zůstaly spojeny.
Z téhož důvodu jest nutno, aby grafický vyučovaci
a pokusný ústav zůstal ministerstvu veřejných
prací.
5. Věcně není žádných námitek proti tomu,
aby agendy vodních cest byly svěřeny ministerstvu
veřejných praci a na druhé straně agendy známek.
vzorků, patentů a privilejí, případně také výstav-
nictví, ministerstvu obchodu.
doktor
Freissler
15
article
Užší výbor národohospodářského výboru
pro projednání divadelního zákona
konal dnes schůzi, ve které docíleno bylo dohody
o různých zásadách jednání a zároveň bylo usne-
seno, aby v případu červencového zasedání posla-
necké sněmovny byly práce užšího výboru úplně
skončeny ještě během příštího měsíce.
Justiční výbor
se usnesl, aby zachováno bylo privilegium soud-
ních radů po 5letém úřadování jako hlasující ra-
dové u soudu, přestoupiti k advokacil. Soudce.
který tímto způsobem jest zanesen do seznamu
adresáře, nesmí však míti své úřadní sídlo jako
advokát na místě, kde během posledních 5 let
své služby byl činným jako soudce, čítá-li toto
místo méně než 100.000 obyvatelů. Tím jest vyří-
zeno jednání o advokátním řádu.
necký sněmovna
16
article
Berní výbor.
Berní výbor.
Berní výbor konal dopoledne schůzío
reformě daně třídní.
Na počátku posl. Denk navrhl, aby jed-
nání o reformě daně třídní se odročilo až do
doby, kdy vláda podá osnovu zákona na re-
formu daně činžovní. Tento návrh byl za-
mítnut.
Potom dostal se ke slovu posl. dr. Funk.
aby pokračoval ve své řeči, posledně přeru-
šené. Jeho řeč vyplnila celou schůzi a musila
býti opětně vzhledem k zahájené schůzi sně-
movny přerušena. Předseda posl. Konst. L evi-
cký odročil potom schůzi na odpoledne na
3. hod. V této schůzi měl posl. dr. Funk ve
svých výkladech pokračovat. Úmyslem bylo
protáhnouti schůzi třeba do pozdních hodin
nočních a donutiti tak posl. dra. Funka, aby
svou řeč dokončil. Úmysl ten dobře vystižen
byl zástupcí měst a učiněno ujednání, že jak-
mile by se zjistilo průběhem schůze, že ve vý-
boru není dostatečný počeť k usnášení potřeb-
ný (27) z 52, dr. Funk řeč skončí, přihlásí se.
ježto není dosud přijat konec debaty, znova
ke slovu, učiní návrh na odročení schůze
bude žádati za konstatování počtu přítomných
Schůze konána o 3. hod. odpol. Hned, jak
posl. dr. Funk svou řeč začal, zjistil, že pří-
tomno je pouze 18 členů. Skončil tedy svou
řeč, přihlásil se znovu ke slovu a učinil ujed-
naný návrh. Ježto při hlasování zjištěno, že
výbor je k usnášení nezpůsobilý, musil býti
opět bez výsledku odročen. Tím dosaženo bylo
stejného výsledku, jako kdyby protáhla se
schůze až do pozdních hodin.
Posl. dr. Funk dostane se ještě za de-
baty povšechné ke slovu. Úmysl znemožnít
obstrukci byl takto zmařen. Ke slovu přihlá-
šeno jest mimo dra. Funka a dra. Ra-
šína ještě 14 řečníků, mezi nimi 9 zá-
stupců měst. Proslýchá se, že zahájeno bude
jednání, by vyhověno bylo přáním zástupeů
měst po reformě daně činžovní a takto umož-
nila se dohoda.
Jednání vede posl. dr. L eo.
Denk
Funk
doktor
Posl
L eo
17
article
Železníční výbor
pokračoval v rokování o místních drahách a lnve
Železníční výbor
pokračoval v rokování o místních drahách a lnve
sticích.
Posl. Staněk přimlouvá se za zvolení užšího
výboru, který by vypracoval předlohu o místních
drahách a investicích. Kritisuje železniční správu.
která pracuje těžkopádně a draze a stěžuje st na
odstrkávání české řeči na drahách na Moravě.
Poslanci dr. 5l. Hofímann a dr. Wrobel
vyslovili se proti junctim mezi předlohou o míst-
ních drahách a úhradou.
Příští schůze zejtra.
Užší výbor drahotního výboru,
který má projednati vládní předlohu o doto-
vání londu pro bytovou pěči, konal dnes
schůzi, ve které schválena byla osnova zákona,
podle které má býti změněn zákon z prosince 1911
v tom smyslu, že fondu pro bytovou péči přikáží
se v letech 1913 a 1914 vždy dva miliony korun
s ustanovením, aby těchto obnosů bylo použito
na krátkodobé bezprostřední půjčky, po případě
na krátkodobé zálohy. Referentem pro výbor byl
zvolen posl. Adolí Gross.
Výbor živnostenský
pokračoval za předsednictví předsedy posl. Pa-
chera v povšechné debatě o zákonu ve příčině
podomního obchodu.
Posl. hr. Barbo žádá, aby v zákoně byly
jmenovány krajiny, jimž byly poskytnuty výhody
Posl. Reumann oznamuje, že v nejbližší
schůzi, ve které bude pokračovati ve své řeči, po-
dá zevrubně odůvodněné návrhy pozměňovací.
Posl
Staněk
doktor
Wrobel
Gross
Morava
18
title
Výbor pro záležítostí pěstování vínné
20
article
projednal několik návrhů na poshovění splátel
půjček, jež poskytl stát k nově zřízení vinic
schválil návrh Wedrův, aby vzhledem na po-
slední léta neúrodná na víno a letošní mrazy upu-
štěno bylo od exekutivního vymáhání splátekev
případech, jež zvláště zasluhují ohledu.
Užší státně zřízenecký výbor pro poštovní zří.
zence usnesl se jednomyslně konati se zřetelem
na důvěrná sdělení zástupce vlády ve středu 18.
t. m. novou schůzi. Zatím opatří si zástupce vlá
dy zmocnění, aby o projednávaných záležitostech
mohl podati podrobnější vysvětlení.
Zemědělský výbor pokračoval v rozpravě o
zřízení státních továren na uměle
hnojivo.
Wedrův
21
title
Politický přehled.
23
article
Ještě všeob. kurie moravská.
Ještě všeob. kurie moravská.
O naší domnělé a dokonce „škodolibé
radosti z výsledku nedělní volby na Moravě
nabásnilo „Právo Lidu“ včera plný sloupec,
ačkoliva jsme nenapsalí ani jediného slovao
této události, z něhož by vyplývaly city, jež
„Právo Lidu“ s „Časem“ z volby té prý „po-
někud zaraženým“ v našem nitru hledá,
třeba že si „Právo Lidu“ mohlo přečísti náš
úterní úvodník, který posuzuje sítuaci po-
kroku a svobody na Moravě, nedělí tak
trudně ověřenou, a vážností a politováním,
jaké se nenašlo ani v jediném listě stran, pří-
mo zasažených. Jestlíže na to poukazujeme.
kterak výsledek ospravedlnil naší kritiku pro-
středků a taktiky protiklerikálního boje, pro-
vozovaného na Moravě nejen „Lidovými No-
vinami“, ale i v téže methodě „Rovností“
není v tom daleko tolik zadostučinění, jako
upřímného politování nad tím, že naše vý-
strahy byly marny. „Právo Lidu“ lichotí dru.
Stránskému, řkouc, že „využívá rozumně na
Moravě dané a nezměnitelné situace“. Když
stejně rozumně využíval morávské situace
ale v kartelu s klerikály proti soc. demokra-
tům, nechválilo jej „Právo Lidu“, pokud se
pamatujeme, tak velice jako dnes. Naše sta-
novisko oproti politickým událostem morav-
ským a zejména vůči taktice a praktice dra.
Stránského není ani z daleka diktováno, jak
myslí „Právo Lidu“, osobním záštím anebo
řevnivostí, nejméně pak nějakým osobním
hnutím dra. Kramáře vůčí o sobě dra. Strán-
ského, který jakožto osobnost příšel by tu
ve zřetel asi až v řadě nejposlednější. V té
příčině má dr. Kramář, jemuž nikdo nemůže
upřít co největší zdrželivost vůči protivníkům
i tak málo gentlemanským, jako je udavatel
tónu „Lidových Novin“, dobré právo, aby
tomto případě byla respektována jistá velmi
rozměrná distance, která nepřipouští v očích
slušných, objektivných pozorovatelů ani —
srovnáváníl
Stránský
Kramář
Morava
24
title
Z Moravy.
Morava
25
article
Dne 10. června 1913.
Dne 10. června 1913.
(Poprvní bitvě volebni)
Když jame v „Nár. Listech“ dne 6. ledna 1913
napsali, že „při dohodě občanských stran nemusil
by na Moravě zvítěziti nikde sociální demokrat.
vyjma snad Mor. Ostravu, kde však při zvýšené
agitací občanských stran je také vítězství sociál-
ního demokrata dosti pochybné,“ osopili se na ná
různí politikové moravští — a my jsme přece měli
pravdu. Výsledek voleb ze dne 8. června to po-
tvrdil. Jedná se pouze o okresy: Brno a Ostrava.
Myslívalo se: Brno je nedobytná doména so-
ciálně-demokratická a ejhle, veterán Hybeš musí
do užší volby. Přibylo mu sice hodně hlasů, avšak
neměl nadpoloviční většiny, přes to, že lidovo-po-
krokovci ho volili dle komanda dra. Stránského.
Kdyby lidovo-pokrokovci nevolili Hybeše, dostal
aspoň 4000 hlasů lidovo-pokrokovců, a kdyby ob-
čanské strany se byly shodly na jednom společném
kandidátu, pak Brno zastupoval na sněmu občan-
ský kandidát a nikoliv sociální demokrat. A u Mor.
Ostravy, kde síce hlasy Prokešovy hodně vzrostly
kde však také pokrokáři, kteří v roce 1906 měl
2699 hlasů, tyto jemu letos přímo odevzdali, bylo
by tomu zrovna tak.
Vítězství Šrámkovo a Kadlčákovo, nejpozoru-
hodnější rys nedělních voleb, ukazuje, kam vedou
štvanice lidovo-pokrokového tisku a štábu. Ne-
smysl je, ukazovati na Slovácko jako na černou
pevninu. Tam, kde pro agrárního pokrokáře od-
vede se přes 6000 Klasů, tam přece není čerá
pevnina.
Hybeš
Stránský
Mor
Prokešův
Šrámkův
Kadlčákův
Morava
Ostrava
Brno
Slovácko
Klas
26
article
Kdyby ten boj proti šrámkovi byl býva
opravdový, pak musil do boje proti generálovi zase
pokrokový generál, ale nikoliv neznámý „kmán“
a postavený v poslední hodině, kdy bitva byla
vlastně už dávno rozhodnuta. Ale generálové jen
dobře „krytí“ — nadávali v novinách a nechali se
rvát na „černé pevnině“ jen prosté venkovské vo-
fíny. A v tom je viděti tu nicotnost, tu neupřímnost
toho tak zvaného protiklerikálního boje, jak je
veden tak zvanými stranami pokrokovými. Tím, že
se „malí“ lidé nechají krvácet na bojišti, tím, že se
zásady vlastní strany opouštějí a dává komando
jiti po velení sociálně demokratickém, tím nabývají
půdy klerikálové, tím vítězí a o tisíce rostou hlasy
těm nejvíce prononcovaným klerikálním vůdcům
Národní sociálové mají také z voleb poučení.
Dávali se mnoho použivati stranou dra. Strán-
ského — a facit toho ten, že vykazují veliké
ztrály.
Strana agrární měla jako strana středostavov-
ská povinnost jíti do boje ve všech okresích. Nešlu
a zavinila — ač také je v bloku protiklerikálním
— že celé kolony lidu venkovského, majíce volit
mezi sociálním demokratem a kandidátem kato-
licko-národním, houfně odevzdaly hlas pro kandi-
dáty katolicko-národní. Chyba se stala a bohužel
není naděje, že bude lépe. Venkov ve velké vět-
šině konservativní nedá se nijak svésti do tábora
sociálně-demokratického, kam často bývá voděn —
a přeběhne v brzku do tábora, kde Ho vedení
agrární míti nechce.
Strana lidovo-pokroková na venkově morav-
ském který býval její doménou, dohrála úlohu
úplně — a v městech to povážlivě praská. Heslo
aby v užších volbách dne 15. června se volilo s-
ciálně demokraticky, kteréž strana vydala, v mě-
stech nalezne ozvěnu protí straně.
27
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Noví uherští ministři.
Nový ministr vnitra, Jan Sándor, má pr
svou politickou kariéru důležitou vlastnost, že je
švakrem hr. Tiszy; má za ženu jeho sestru Annu.
Sándor pochází se starého zemanského rodu si-
kulského a narodil se 14. listopadu 1860 v Ma-
rošvásárhelyi. Po skončení gymnasijních studii
věnoval se nejprve vojenské kariéře, studoval na
videňské technické vojenské akademii, ale potom
věnoval se právům, vstoupil roku 1882 do státní
služby, stal se r. 1889 jako 28letý mladík podžu-
panem v Torda-Araňošské stolici, r. 1891 hlavním
županem ve stolici Riš-Küllöjské, v kteréžto hod-
nosti setrval do roku 1901, kdy byl za Szélla
povolán do ministerstva vnitra. Za prvého mini-
sterského předsednictví Tiszova stal se státním
sekretářem v ministerstvu vnitra. r. 1901 byl
zvolen poslancem v Nagy-Szölla.
Ministr orby baron Emerich Ghittan
náleží k bohaté šlechtě žarišské stolice, kde s
narodil r. 1360. Práva vystudoval na universitě
v Budapešti, načež věnoval re správě svého velko-
statku v šařišské stolici, kde se stal r. 1904 hlav-
ním županem, ale rok na to složil tuto hodnost
R. 1910 byl zvolen z Prešově poslancem jako
kandidát strany práce, a po volbách byl zvole
její místopředsedou, čím si urovnal cestu k mini-
sterskému křeslu.
Hr. štěpán Tisza od doby zavedení dualismu
jest osmnáctým ministrem presídentem uherským
a třetím ministrem presidenfem, který dvakrát
byl pověřen úkolem sestavit kabinet (Khuen
Héderváry, Wekerle a štěpán Tisza). Nejděle byl
v čele uherské vlády Koloman Tisza, otec ny-
nějšího ministra presidenta — 15 let. Nejkratše
dobu trval kabinet bar. Wenekheima, předchůdce
Kolomana Tiszy.
Sándor
Anna
Széll
Ghittan
Khuen Héderváry
Wekerle
Tisza
Koloman Tisza
RakouskoUhersko
Ma
Torda
Naga
Budapešť
Prešov
Hradec
Tisza
Araňošský stolice
Tiszov
ministerstvo vnitro . r
RišKüllöjský
28
article
Před slovenskými národními poradami.
Prvý týden srpnový jako každý rok sejde se
výběr slovenských národovců do Turč. sv. Mar-
tina, kde v tu dobu koná se valná hromada Mu-
seálné slovenské společnosti, ženského spolku
Živeny a porady slovenských pracovníků i mlá-
deže. »Slovenský Denník« upozorňuje již předem
na důležitost těchto národních porad zvláště v ny-
nější době a vyzývá národovce, aby se důkladně
připravili a ze všech stran Slovenska přinesli své
referáty, aby to byla skutečná národní porada.
Na pořadu bude jednání o organisačním statutu.
o politickém programu a taktice. Vyzvání »Slo-
venského Dennika« přichází svrchovaně v čas,
poněvadž ne vždy národní porady martinské po-
skytují ideální obraz, potřebný právě u národa
tak poníženého a ukřivděného.
svatý . Mara
Slovensko
St
29
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Bude-li válka bratrů s bratry?
*Jaša Tomič vypisuje v „Zastavě“ své do-
jmy, které si odnesl z Bělehradu. Zdá se mu,
že si tam upřímně přejí smírného vyřízení
sporu; ale kdyby se Bulhaři smířit nechtělí,
Srbové půjdou i do války. Mezitím bojovní
živlové naléhají, aby válka byla bez odkladu.
dokazujíce, že Bulharsko v té chvíli je na
hranici slabší a nemá při hranici dosti vojska-
než je dovede od Čataldže, válka může býti
skončena srbským vítězstvím a obsazením
Sofije. Toho se Bulhaři bojí a proto jednak
spor protahují, jednak spěšně opevňují Sofiji.
Druzí říkají: Musíme Slovanstvu i všemu
světu ukázati, že nejsme pro bratrovražednou
válku, leda budeme-li k ní donuceni. Dokonce
nechceme Bulharsko přepadnouti, neboť co se
jedním přepadem získá, druhým se ztratí. Mu-
síme Bulharům ukázat, že v případě války
můžeme je na hlavu poraziti, jen tak budeme
mít od nich pokoj.
Jaša Tomič
Bulhar
Srba
Bělehrad
Bulharsko
Čataldža
Zastava
30
article
Ale v celém Srbsku není nikoho, kdo by
byl proto, aby Srbsko Bulharsku ve sporu
ustoupilo. Politikové dovozují, že jsou dobyté
kraje Srbsku nevyhnutelně potřebny, aby mělo
východ na moře a sousedilo s Řeckem. Srbšt
sedláci mají své stanovisko. Říkají: Nechceme
se s Bulharskem dělit o to, čeho jsme s po-
lečně dobyli, to budiž jejich, ale naše bud
co jsme sami osvojili; nedopustíme, aby naši
synové u Prilipu a Bitolie byli padli nadarmo
a my ani neměli přístupu k hrobům jejich.
V Srbsku jsou všichni přesvědčeni, že
válka s Bulharskem bude krátká a snadna
To tvrdí právě ti, kdo s Bulhary společně
bojovali v Makedonii a Thrakii. Říkají do
války s Tureckem jsme šli s nadějí na ví-
tězství, do války s Bulharskem půjdeme s ji-
stotou, že zvítězíme. Na poznámku, že
junáci se nechvastají, důstojníci odpověděli-
My chválíme pouze srbské vojíny, kteří maj
v Srbsku ode dávna přezdívku „gedža“. Dů-
stojníci svého gedžu znají, cvičili ho, mane-
vrovali s ním, znají jeho výborné vlastnosti
Gedža jde stále napřed. Jde hladov a žízniv
bez odpočinku, nezná žádné překážky, a po-
řáde jde. Za celé této války srbští důstojníc
šli napřed a většinou s puškou v ruce; bul-
harští pak drželi se podle předpisu v zadu
Bulhar
Srbsko
Bulharsko
Řecko
Makedonie
Turecko
31
article
Půjde-li „gedža“ do nové války a před ním
jeho důstojníci, bude výsledek týž, jako loni,
a bude ho dobyto brzy, neboť gedža je ne-
odolatelný.
Když před několika nedělemi srbské voj-
sko opevňovalo některá opevněná místav
Makedonii, přícházeli bulharští vojáci a tázali
se: „Proč se opevňujete? Snad ne proti nám?“
— „Ne,“ odpovídali srbští vojáci; „ale kdy-
byste se pokusili vyhnati nás z těchto míst,
kterých jsme dobyli my, potom budeme mu-
set.“ Načež někteří Bulhaři: „Nedej, bože,
aby do toho došlo! Vy jste nám bratrsky
pomahali dobyt Odrinu, i jiné pomocí jste
nám poskytovali — my se musíme s vámi po-
rovnat, a žádné války s vámi nechceme.“
Ale v Sofiji panuje jiné myšlení, nežv
bulharském národě. Ačkoli byla ustanovena
hranice mezi bulharským a řeckým vojskem
u Soluna, Bulhaři z nenadání přepadali svoje
spojence Řeky, zatlačovali je a přiblížilí se
k Solunu. Totéž Bulhaří zkoušeli i naproti
Srbsku. Minulou sobotu, právě když Pašič
rokoval s Gešovem v Caribrodu, bulharské
vojsko přešlo řeku Bregalnicu a obsadilou
štipu některé výšiny. Tím přešlo hranici, kte-
rá byla společně ustanovena. Na to vojvo-
da Putník oznámil bulharské vládě do So-
fije, že Bulhary mocí zažene, jestliže se sami
do 24 hodin neodklidí za Bregalnicu, a Bul-
haři o hodinu dříve, než tato lhůta uplynula,
vrátili se do svých posic. Z této ráznosti Put-
nikovy bylo dovozováno, že chce válku za
každou cenu. To není pravda, on pouze ne-
strpí, aby Srbům činěna byla škoda a tropeny
byly se srbskou armádou žerty.
Bulhar
Pašič
Gešov
Srba
Makedonie
Srbsko
Bregalnica
so
Soluna
32
article
Mluví se o tom, že Srbsko a Řecko
učinily zvláštní spolek. Vlády to nepřiznávají,
ale i bez smlouvy jsou jejich zájmy stejné.
Bulharsko doufá v Evropu, ale Evropa
již vidí, že Bulharsko si chce nabrat na mísu
mnohem víc, než může pojíst. Bulharsku schází
jen trochu skromnosti a všechno bude dobře
jinak se celý Balkán postaví proti němu,
ne pouze Srbsko. V zájmu všech balkánských
států jest, aby spory Bulharska se Srbskem
a Řeckem řešeny byly mírně a spravedlivě,
ale nejvíce je to v prospěchu samého Bul-
harska.
Branný příspěvek v Německu.
Německá veřejnost po původním nadšení pro
branný příspěvek již značně vystřízlivěla a v ně-
meckém lisku ozývají se hlasy, vyslovující po-
chybnost, lze-li usnesení rozpočtové komise do-
poručiti plenu řísského sněmu, po případě spol-
kovým vládám. I velmi loyalní »Lok. Anz.« píše
v tomto směrui
Co vláda říšskému sněmu navrhla, zamlouvalo
se stejně velkostí myšlenky jako jednoduchostí
jejího provedení. Majetek, jmění mělo v zájmu ne-
zbytně nutného sesílení naší branné moci přinéstl
oběť jednou pro vždy. Při osvobození malých ma-
jetků do 10.000 marek žádala se dávka 1/4pro-
centní, bez zřetele na výši majetku. Kromě tobo
měli poplatníci s velkým příjmem, ale bez ma-
jetku, býti rovněž podrobení brannému příspěvku.
Srbsko
Řecko
Bulharsko
Evropa
Balkán
Německo
Lokomotiva
Anza
33
article
Tomuto základu vládní předlohy dalo se mnohé
vytýkati, co však se nyní pod rukama stran
z předlohy stalo, budí nepoměrně větší námitky
a odpor, než předloha sama. Komise odstupňo-
vala majetky a chce dostoupiti až k dávce 11/4 pro-
centní. Dále podrobila příspěvku nejen velké,
nýbrž i střední a malé příjmy od 3000 marek
výše, a sice bez zřetele na to, existuje-li daní
povinné jmění nebo ne.
Má se tedy branný příspěvek platiti ze jmění
i z příjmu, a kdo nemá žádného jmění, tomu ko-
mise říšského sněmu ochotně přispěje tím, že
jeho příjem dá prostě znásobiti 6, 8 nebo 10
takto získané sumy mu dá připsati jako jmění.
Má se tedy pracovati s fikcemi a také chuďas
dle toho bude míti aspoň jednou v životě černé
na bílém potvrzeno, že je majetným člověkem.
Nebude asi mnoho poplatníků, kterým takto utvá-
řený branný příspěvek ještě bude po chuti. Při
vysokých stupních majetku znamená přímou konfi-
skaci jmění, neboť připočtením zkapitalisovaného
přijmu ke kapitálovému majetku nastane zkrácení
příjmu až o 25 procent a výše, kdežto maléa
střední majetky mají býti stiženy dávkami 1 nebo
2 procent příjmu.
Na konec pak dodává »Lok. Anz.«: Po ochotě
placení daně, k níž se celý národ z počátku,
uchvácen velikostí a vlasteneckými důvody celé
myšlenky, zdál býti odhodlán, bude při vybírání
dávky sotva stopy. Útěk kapitálů, ochablost,
smlouvání a spory s úřady budou známkou této
daňové kampaně, a vlastenecký duch, na nějš
vláda s tak pěkným úspěchem apelovala, nebude
triumfovati, nýbrž utrpí citelnou porážku.
Anza
34
title
VI. sjezd českých okresů.
35
article
Z Plzně, 11. června.
Plzeň
36
article
(Od zvlášt. zpravodaje „Nár. Listů“.)
Po šesté sešli se dnes již zástupci českých
okresů v království Českém na výročním svém
sjezdu, aby přehlédli veškeru rozsáhlou a usilov-
nou práci, kterou vykonal jejich stálý Poradní sbor
v uplynulém správním roce a seznali tak směra
rozsah jeho bohaté a všestranné působnosti ve
všech oborech naší okresní samosprávy.
Sjezd svolán byl letos do metropole českého
západu, do král. Plzně, města, v němž dlouhá leta
působil a také zemřel vynikajíci pracovník naší
samosprávy a organisátor samosprávného úřadni-
ctva řed. Frant. Schwarz, ve kterém působili zvěč-
nělý prof. Čipera a dlouholetý nynější starosta
města Plzně p. dr. Václav Peták, jejichž záslužné
činnosti v oboru samosprávy bylo také vděčně
vzpomenuto. Celkem zastoupeny byly na sjezdu 84
okresní výbory 147 svými starosty nebo členy vý-
boru a delegáty, a 42 hosté.
Sjezd konal se v Měšťanské besedě. V před-
večer jeho dne 10. června uspořádán byl pro jeho
účastníky ve vějířovém sále Měšťanské besedy
přátelský večírek, který měl velice srdečný průběh
a poskytl přítomným příjemnou zábavu, o kterou
postarali se vedle produkce kapely ostrostřelecké
za řízení kapelníka p. Filipovského solovými vý-
stupy pp. Hanuš Port, majitel elektr. závodu
Hanuš Lužanský, disponent obecní plynárny,
zejména pak sl. Grimsonova, člen opery městského
divadla.
František
Schwarz
Čipera
doktor
Peták
Port
Lužanský
Plzeň
opera městský divadlo
37
article
Jednání sjezdové zahájil dnes po 10. hodině
dopolední ve velkém sále besedním předseda Po-
radního sboru českých okresů p. posl. Cyril Pa-
poušek. Projevil radost nad hojnou účastí ze
všech stran českého království, která je nejlepším
dokladem hlubokého a opravdového zájmu, jejž
mají zástupci české samosprávy se snahami a prací
Poradního sboru, vzdal díky městské radě plzeš-
ské, okresnímu výboru a zastupitelstvu okresnímu,
které účastníky sjezdu přátelsky pohostily a uvítal
nejsrdečněji všechny přítomné, zejména hosty,v
první řadě přísedicího zemského výboru, prvního
starostu Svazu českých okresů, člena panské sně-
movny Karla Adámka. [Výborněl Potlesk.) „Do-
mnívám se,“ pravil předseda, „že vážené shromáž-
dění bude souhlasiti, když vyzvu p. přísedícího
zemského výboru, aby zaujal místo jako čestný
předseda sjezdu. (Všeobecný potlesk a pochvala
Přísedící z. v. Karel Adámek zaujal místo
u předsednického stolu.
Předseda p. posl. C. Papoušek sdělil, že sjezdu
se účastní za zemský výbor tajemník p. dr. La-
štovka, za ministerstvo financí a za místodržis
telství správce okresního hejtmanství v Plzni míst.
rada p. Karel Hatlá k, za městskou radu plzeš-
Cyril pa
Adámek
Papoušek
Karel
Plzeň
svaz český okres