1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 12. června 1913.
Praha
4
article
u ranní a večerní listy
předplání
V Praze v admainía
a měsle
na čtvrt feta
s dvojí denáško
na riaa: : . k ai
ve Gliáikách.
na měste .... s K B
na měsl. Poštou.
ke
na čivrtob ieta : : . .
dvoji zlsnko
Praha
K B
6
article
V drobném prodejíi
veserlo e . . . za lk
rave lilkách na venkověa
voěnra
Inseráty
plati se ho to v ě napřed
pison, aris Pjk
redaTam Hagkanaí ao hodnoa
„Národnich Listi-
Rukoplay se novracsil
Národnich List
7
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
8
article
Nové ministerstvo uherské.
Nové ministerstvo uherské.
Krise mínisterská v Uhrách byla tento-
kráte velmi rychle vyřízena, takže nepo-
necháno oposici času, aby svého soudního
vítězství nad odcházejícím předsedou mi-
nisterstva mohla náležitě využitkovati.
Předseda nové vlády uherské hr. Štěpán
Tisza byl dle svého slibu, minulé soboty
při slyšení ve Vídni daného, sestavením
nového mínisterstva tím rychleji hotov, že
většina členů kabinetu Lukácsova zůstala.
Panovník listinu ministerskou, jak ji hrabě
Tisza předložil, schválil, a včera vykonali
noví ministři přísahu do rukou panovníko-
vých; ve dnešní schůzi sněmovny magná-
tů pak se ministerstvo Tiszovo představí
jakožto nová vláda uherská. Scházeti bu-
de pouze ministr pro Chorvatsko, jenž do-
sud nebyl jmenován, ač již za Lukácse se
o to vyjednávalo, jak vyváznouti z tamní-
ho neústavního stavu. Jest prý již i pr
Chorvatsko vyhlédnut ministr, jehož jme-
nování hr. Tisza navrhne, jakmile budou
odbyty formality převzetí vlády a on sám
bude s to, pokračovati ve vyjednávání
Lukácsem za účasti hr. Khuena-Hédervá-
ra a bývalého bána dra. Tomašiče zaháje-
ného, ovšem že s výsledkem více než po-
chybným.
Hr. Tisza nebude ovšem jako před-
seda ministerstva nováčkem; zastávalť již
v r. 1903 tuto hodnost, ale způsobiv po-
mocí Perczelovou násilné odhlasování
jednacího řádu sněmovny, rozčilil sně-
movnu tak, že po nebývalých bouřích dal
ji rozpustiti a při nových volbách počát-
kem r. 1905 utrpěl s vládní (liberální) stra-
nou zdrcující porážku. Byl nucen odstou-
piti, aniž by byl provedl branný zákon,
což bylo jeho hlavním úkolem.
Štěpán Tisza
Lukácsův
Tisza
Lukács
Uhry
Vídeň
Chorvatsko
Hradec
řád sněmovna
9
article
Po pádu koalice hvězda jeho opět za-
zářila; utvoření nové liberální strany, na-
zvané národní stranou práce — nynější to
vládní strany — jest jeho vlastní dílo, a
jakožto posavadní předseda sněmovny
prováděl s ní nejtěžší úkoly, k nimž ná-
leží provedení změn branného zákona, vy-
řízení volební opravy, změna jednacího řá-
du, zřízení sněmovní stráže, zkrátka věcí,
jež narážely na nejtužší odpor oposíce,
kterouž bezohledně lámal.
Panuje ovšem jediný názor o bez-
příkladné říznosti a nezlomné energii
Tiszově, ale právě pro tyto vlastnosti jeho
rozcházelo se ve vlastní vládní straně mí-
nění o tom, je-li právě pro nynější dobu
hr. Tisza vhodným předsedou vlády, ježto
i ve vládní straně pociťují potřebu návratu
k poměrům klidnějším, pravidelnějším, a i
četní jeho přívrženci mají za to, že oposice
proti němu bude nyní ještě příkřejšíl
Zdali se tento předpoklad vyplní, u-
káže dosti blízká budoucnost. Prozatím
možno konstatovati, že vládní strana uví-
tala hr. Tiszu po jeho jmenování, když se
dostavil do její schůze, nadšeným „eljen!“
načež hr. Tisza poznamenal: „Mám-li, jak
si toho přejete, „žíti“, musíte mne všicci
podporovati!“ O tom, že strana práces
ním půjde, nebylo ovšem sporu, ale ne-
známo zůstává, kam ji povede?
Tisza
Tisza
10
article
Oposice sice ještě konečně nerozhodla,
jak bude dále postupovati, ale dle usnese-
ní jejího akčního výboru po návrhu, jejž
učinil hr. Apponyi — „nevstoupí do nija-
kých politických styků s hr. Tiszou, jako
se jim vyhnula za jeho předchůdse“. Ná-
vrh svůj odůvodňoval hr. Apponyi tím, že
„v čele vlády bude státi tatáž osoba, jejíž
protiústavní činy způsobily nynější ne-
udržitelný stav“, „jež se prohlásila za so-
lidární s Lukácsem, o němž soud uznal, že
na prospěch pokladny strannické poškoze-
na byla pokladna státní“, takže „oposici
nezbývá, než pokračovati dále v boji“. —
Tisza
Lukács
11
article
Rovněž schůze sociálních demokratů pro-
hlašují, že „nutno hr. Tiszu co nejrozhod-
něji potírati, protože příchod jeho zname-
ná zničení všelikého demokratického po-
Ale není nedostatek ani pessímístů,
kteří vytrvalou energii hr. Tiszy za zjed-
náním míru nechtějí posuzovati dle pro-
středků, k nimž sáhne, ale dle konečného
cíle, k němuž směřuje, a ti mají za to, že
se dospěje ke vnitřnímu uklidnění — j-
plným zdrcením oposice. Pokud pak
všecky skupiny oposiční stejně se neza-
chovají k této usmířující akci hr. Tiszy,
zasáhne prý nejvydatněji skupinu Justhovu.
Z kruhu strany práce se proslýchá, že
celkem se setrvá i za nové vlády na pro-
gramu národní strany práce; na úsilí, aby
sněm byl dělný, a chystá prý vláda: po-
státnění správy politické; nový občanský
zákonník (v návrhu již hotový); opravu
poměrů úvěrních; změnu tiskového záko-
na; upravení styků hospodářských s bal-
kánskými státy a dokončení volební opra-
vy (stanovení volebních okresů). I otázky
národnostní — (Chorvatsko?) dostanou
se prý na přetřes,
Možná však také, že všecky strany s
octnou před situací sotva očekávanou, po-
tvrdí-li se zpráva, že pro budoucí rok bu-
de na společné záležitostí mimořádně za-
potřebí — úvěru plné milliardy korunl
Justhův
Chorvatsko
Tisza
12
article
Jmenování Tiszova kabinetu.
Úřadní list uherský uveřejňuje dnes
vlastnoruční listy panovníkovy, adresované
odstupujícím a nově jmenovaným ministrům.
Charakteristickým jest list, poslaný dru. L u-
kácsovi; se zvláštním důrazem je v něm
podtrženo, že po všech událostech, které
předcházely jeho odchodu, jest propuštěn v
milosti, zvláště pro velké zásluhy, kterých
si získal dr. Lukács o uskutečnění branné re-
formy. Odstupujícím ministrům hr. Serényimu
a Josipovichovi byl udělen řád železné ko-
runy I. třídy. Dru. Lukácsovi nedostalo se
nyní zvláštního vyznamenání řádem, ale velmi
vřelý vlastnoruční list bude mu patrně nej-
vítanější odměnou: list panovníkův zní-
„Milý Lukácsi! Sprošťuje Vás na Vaši
vlastní žádost v milosti definitivně úřadu
uherského předsedy mínisterstva, jakožl
správy ministerstva a latere a uherského
ministerstva vnitra, vyslovují Vám uznání
a díky za služby, vykonané za neobyčejně
obtížných poměrů nezištně a sebeobětavě.
Zvláště zachovám ve vděčné paměti velká
zásluhy, které jste si získal o uskutečnění
branné reformy. Doufaje, že svě zkušenosti
a své schopnosti ani v budoucnosti neode-
jmete veřejným záležitostem, ujišťuji Vás
Svou další milosti.
Dáno ve Vídni, dne 10. června 1913.
František Josef v. r.
Listy, jimiž jmenováno jest nové mini
sterstvo, znějí:
„Milý hr. Tiszol Jmenuji Vás timto Svým
uherským předsedou ministerstva a očeká-
vám Vaše návrhy k sestavení ministerstva
Dáno ve Vídni, dne 10. června 1913..
František Josef v. r.
Ladislav Lukács v. r.“
Tiszův
doktor
Lukács
Vaš
František Josef
Vídeň
13
article
„K návrhu Svého uherského předsedy
ministerstva jmenuji opětně Svým ministren
honvědů bar. Samuela Hazaie, Svým mini-
strem obchodu Ladislava šl. Beöthyho, Svým
ministrem financí dra. Josefa Teleszkého.
Svým ministrem spravedlnosti dra. Eugena
šl. Balogha, Svým ministrem kultu a vy-
učování dra. Bélu Jankoviche, po případě
potvrzuji je v jejich dosavadních úřadech.
dále jmenuji Svým ministrem a latere taj-
ného radu společného ministra financí v. v.
a člena sněmovny magnátské bar. Buriana,
Svým ministrem orby poslance říšského
sněmu Ghilanyho, Svým ministrem vnitra
státního tajemníka v. v. a poslance říšského
sněmu Jana Sándora a pověřují správou
Svého chorvatsko- slavonsko- dalmatského
Samuel Hazaie
Ladislav
Beöthy
Teleszký
Eugen
Balogh
Jankovich
Burian
Sándor
14
article
ministerstva Svého uherského předsedu mi-
nisterstva. Vlastnoruční listy, dotyčným
svědčící, připojuji k dalšímu opatření .
Dáno ve Vídni, dne 10. června 1913.
František Josef v. r
Ladislav Lukács v. r.
František Josef
Lukács
Vídeň
15
article
Spor srbsko-bulharský.
Spor srbsko-bulharský.
Carův manifest králům bulharskému
a srbskému.
Z Petrohradu, 11. června. (K. k. —
1.20 v nocí.) Identický telegram, zasla-
ný carem Mikulášem dne 28. t. m.z
Moskvy králi bulharskému a srbskému
zní: „Zpráva o zamýšlené v Solunu
schůzce mínisterských předsedů čtyř
spojených zemí, kteří by se pak sešli v
Petrohradě, naplnila mne velkým potě-
šením, poněvadž tento úmysl svědčil o
přání balkánských států se dorozuměti
a upevniti svazek, který měl dosud nej-
skvělejší výsledky. S trapným pocitem
se dovídám, že toto rozhodnutí nebylo
ještě provedeno a že se balkánské státy
dle všeho připravují k bratrovražedné
válce, která by mohla zakaliti slávu, jíž
společně dobyly. V tak vážné chvíli
apeluji, jak mi velí právo a má povin-
nost, bezprostředně na Vaše Veličen-
stvo.
Carův
Mikuláš
Petrohrad
Moskva
16
article
Oba národové, bulharský a srbský,
svěřily Rusku svýmí spolkovými akty
rozhodnutí jakéhokoliv sporu, jenž se
týká použití znění smlouvy a úmluv k
k ní se vztahujících. Prosím tudíž Vaše
Veličenstvo, abyste zůstal věeren zá-
vazkům, Vámi převzatým, a abyste se.
pokud jde o řešení nynějšího sporu mezi
Bulharskem a Srbskem, spolehnul na
Rusko. Považuje funkce rozhodčího
soudce nikoliv za prerogativu, nýbrž za
trapný závazek, jehož se nemohu zříci,
soudím, že mám Vaše Veličenstvo zpra-
viti o tom, že válka mezí spojencí by
mne nemohla nechati lhostejným. Kladu
váhu na to, aby se konstatovalo, že
stát, jenž by tuto válku zahájil, byl by
zodpověden za to, přeď věcí Slovanstva
a že si vyhražuji všechnu volnost, pokud
jde o stanovisko, jež Rusko zaujme vůči
eventuálním výsledkům tak zločinného
boje.“
Vojenské připravy bulharské.
Kc. Z Bělehradu, 11. června. Dle zprá
srbské vlády provádějí Bulhaři u samě hranice
výzvědy a koncentraci vojsk, zejména na lini
Pirot-Vranj: u vesnic Vlasnice, Vukova
Glavy a Klisury je shromážděna jízda. Cel
noci se pracuje na stavbě cest pro dělostřele-
ctvo. Státní pokladny byly dopraveny do
Dle informací bulharských sběhů, kterýc
je v samotném Bělehradě již na 50, bylo ko-
lem Slivnice ještě před týdnem soustředěn
na 20.000 vojska a mnoho též u Caribrodu.
hlavní koncentrace se však provádí na lini
od Caribrodu ke Kystendilu a menší u Zaje-
čaru. Tam přibyla největší část armády o
Čataldže. Druhá hlavní koncentrace je v okol
Strumice a Dojranu.
Bulhar
Vukov
Slivnica
Rusko
Bulharsko
Srbsko
Bělehrad
Pirot
Dojran
vojsko
18
article
Na srbsko-bulharských hranicích.
Kc. Z Bělehradu, 11 června. Srbsko-
bulharská hranice je téměř úplně uzavřena.
Veškerá soukromá doprava mezi Caribrodem
a Sofijí ustala, srbští železniční zřízenci v Ca-
ribrodě nesmějí ze stanice. Pohraniční cel-
nice přestaly většinou úřadovati a zboží se
hromadí. Bulharsko, ač dosud nebyly úřadně
přerušeny styky, činí obtíže telegrafickému
telefonickému spojení na lince mezi Bělehra-
dem a Sofijí. Spalajkovtě právě proto byl nu-
cen přijeti do Bělehradu, že šifrované depeše
mu přicházely zkomoleny, přeházené a n
srozumitelné.
Dle zpráv z Negotina se přepravuje každo
denně střelivo pro Bulharsko pře-
Ršavu a vyloďuje v Samovidu.
Danev sestavuje nový bulharský kabinet.
Ze Sořije, 11. června. Utvořením kabinet
pověřený dr. Danev vyjednával dnes p
celý den s vůdci stran o sestavení konserva-
tivného kabinetu, ale snaha jeho zůstala dosud
marnou. Okolnost, že Danev a nikoliv Gešov
byl pověřen sestavením kabinetu, lze vysvě-
tliti tím, že Gešov, ač schvaloval nejkrajnějši
opatření proti Srbsku, přece se zdráhal spojiti
své jměno s bratrskou válkou.
(Ostatní zprávy viz na straně 4)
Danev
Gešov
Bělehrad
Srbsko
Ca
Bulharsko
19
article
Velkovezír Mahmud Šefket
paša zavražděn.
Velkovezír Mahmud Šefket
paša zavražděn.
Z Londýna, 11. června. (K. k.) Reute-
rova kancelář oznamuje z Caříhradu-
Když dnes v poledne velkovezír Mahmu
šefket paša jel automobilem na. Portu,
vrhly se dvě osoby, ozbrojené revolver
na jeho automobil a velkovezíra zavra-
ždily. Jedná prý se o spiknutí proti v-
boru pro jednotu a pokrok.
Opět jedna z těch nepředvídaných udá-
lostí katastrofálního rázu, jimiž poslední dno-
vé tureckého panství v Evropě jsou tak
bohaty.
Vražda velkovezíra Mahmuda Šefket
paše, nejznačnějšího to vůdce a státníka
Mladoturků, spáchána najisto před samým
podepsáním míru turecko-balkánského z váš-
ně politické v odemstu za pokoření moc
Osmansa v Tripolsku a v Pobalkánsku
z obojí porážky obviňovali Mahmuda Šeíketa
výstřední a nesmířitelní fanatikové turečtí.
namnoze to přívržencí bývalého sultána Ab-
dula Hamida, jehož žezlo první zlomil Šefke
paša, když v dubnu r. 1909 postavil se jak
generál a velitel posádky solunské v čele
mladoturecké revoluce a nasadiv hrdla svého
vedl pluky své rychlými pochody ze Soluna
na Cařihrad, až vtrhnul do residence sultáno-
vy, aby padišaha zajal i sesadil.
Mahmud Šefket
Šeíket
Hamid
Londýn
Reut
Evropa
Tripolsko
Cařihrad
20
article
Mahmud šefket paša byl rodem Arab
a od mladosti vojákem. Narozen r. 1858
vstoupil jako 19letý student do vojenské ško-
ly a po 10 letech již byl setníkem v generál-
ním štábu tureckém, kdež pracoval pod zná-
mým Němcem Goltzem pašou, který jej
poslal na další strategické studie do Berlína
Stráviv v Německu 9 let a na to rok ve Fran-
cii, vrátil se šefket paša r. 1897 jako generál-
major do Cařihradu, odkudž poslán jako ve-
litel vojenských sborů, rozložených po vila-
jetu kosovském, kdež pobyl opět několik let
až r. 1907 jmenován velitelem třetího armád-
ního sboru tureckého v Solunu. Zde bylo hlav
ní tajné ohnisko revoluční mladoturecké pro-
pagandy na poloostrově balkánském, kdežto
vlastní vůdcové spiklenců pracovali z ciziny.
zvláště z Italie a Francie. Většina důstojníků
solunských byla již ve spiknutí tom zúčast-
něna a záhy získali spiklenci i samého gene-
rála Mahmuda Šefketa pašu — čímž celé hnut
teprve obdrželo pravou hlavu i zdatné rámě.
Rychlé a opatrné převedení »vojska z
Soluna do Cařihradu, morální vliv na ně, kte-
rým stalo se ochotno k boji proti sultánovi.
rychlé dobytí pevnosti i města, byly tehdy
jeho zásluhou. „Celé dny jsem tehdy sám
s sebou bojoval. Kdyby bylo možno nahléd-
nouti do měho srdce, vidělo by se, jaký zá-
pas jsem sám s sebou bojoval,“ řekl svému
Generál Imhof paša vyjádřil se o Mah-
mudu Šefketovi takto: „Charakter jeho je
nade vši pochybnost povznesený; jak se říká
v Turecku: „Daghru bir adam.“ (Přímý, po-
ctivý člověk), o němž možno říci: „Integer
okolí.
Mahmud
Němec
Goltz
Šefket
Berlín
Německo
Fran
Cařihrad
Francie
Soluna
Turecko
Italia
21
article
vitae.“ Jeho obětavost nejlépe vynikla, když
dne 13. dubna 1909 prodal svůj dům a výnos
zaň dal státu k disposici. Jak jednodušea
skromně žil, jak dnem a nocí při svém zra-
nění pracoval a jen a jen sloužil vlasti, ví ne-
toliko jeho okolí, nýbrž celý svět. Jest fak-
tem, že vykonal nadlidské a prací se připravil
o zdraví.
Mahmud šefket paša odstoupil, když se-
nát přijal jeho návrh zákona, kterým se za-
kazuje důstojníkům účast na politice. Do po-
předí vytoupil opět při letošním lednovém
převratu v Cařihradě, kdy po pádu Kjamila
paše jmenován byl velkovezírem.
Mahmud
Cařihrad
22
article
O vražedném atentátu oznamují se tyto
O vražedném atentátu oznamují se tyto
podrobnosti
Z Londýna, 11. června. „Central News“
oznamuje: Velkovezír Mahmud šefket paša
dlel dopoledne v ministerstvu vojenství, kde
konala se právě konference, načež odjel na
Portu. Když kočár rozjížděl se, přístoupil ze
skupiny cívilních osob neznámý muž k velko-
vezírovi a vypálil na něj a adjutanta z brow-
ningu několik ran. Mahmud Šeíket paša, kte-
rý byl zasažen, klesl do kočáru. Odnesli ho
hned nazpět do ministerstva, kde po několika
minutách zemřel. Také jeho adjutant zasažen
dvěmi kulemi záhy zemřel.
Z Caříhradu, 11. června. (K. k.) Bližší
okolnosti atentátu na velkovezíra jsou tyto:
Když velký vezír v průvodu svého poboční-
ka Ekrefa beje a námořního důstojníka Ibra-
hima beje opustil ministerstvo vojenství a jel
na Portu, potkal jeho automobil na Bajazidově
náměstí dvě osoby, které stály před jiným
automobilem a vystřelily z revolveru na velko-
vezíra. Mahmud šefket paša byl zasažen
smrtelně a brzy na to zemřel. Ibrahim bej
jeho sluha byli zraněni.
Z Cařihradu, 11. června. (K. k.) Tisková
kancelář uveřejňuje toto úřadní komuniké
Velvezír a ministr vojenství Mahmud šefket
paša jel dnes dopoledne ve svém automobílu
na Portu. V okamžiku, kdy automobil zabočil
z Bajezidova náměstí na tramwayovou třídu,
musil tam zastaviti pro dlaždíčské práce, které
se tam provádějí a pro shromážděné množství
lidu. V tomto okamžiku vypálila neznámá in-
dividua několik revolverových výstřelů na
automobil. Velvezír, jenž byl zraněn, odjel zpět
do ministerstva vojenství, kde za půl hodiny
skonal. Jeho pobočník lodní praporečník Ibra-
him, jenž byl zasažen jednou kulí, podlehl rov-
něž svému zranění, Ministerská rada sešla se
v ministerstvu vojenství. Vojenské úřady uči-
nily nutná opatření k zachování pořádku.
Port
Mahmud Šeíket
Mahmud
Ibrahim
Velvezír
Londýn
Ibra
Bajazidov náměstí
Cařihrad
Bajezidův náměstí
Central News
23
article
Jako podezřelý, že je vrahem velkovezíra.
byl na záchodku ve čtvrti Yedik-Paša zatčen
muž jménem Topal Tevfik. Měl u sebe dva
sevolvery a několik patron. Policie pokračuje
ve vyšetřování.
Zatímní rozpočet vyřízen.
Z Vídně, 11. června. (12 hod. 15 min.)
Po rokování, které vyplnílo 5 schůzí roz-
počtového výboru — dnešní trvala do pozdní
noci — přikročeno o 11 k hlasování.
Návrh posl. Tusara na zřízení odboru
v příčině vyšetření daní přeplacených olomou-
ckým arcibiskupem a návrh posl. Kolischera
na zřízení odboru pro projednání zákona na
podporu jihoamerické služby byly přijaty.
O návrhu Tomschikově na povolení
17 mil. pro železniční zaměstnance hlasováno
dle jmen. Návrh ten zamítnut 27 proti 19
hlasům.
Podobně stejně znějící návrh posl. Něm-
ce. Návrh posl. Choce, aby vydaje způso-
bené služební pragmatikou byly hrazeny letos
běžnými příjmy státními, z amitnu t 25 proti
22 hlasům. Pro tento návrh hlasovali všichni
poslanci čeští, vyjímaje nepřítomného posl.
Kadlečáka.
Paša
Topal
Tusar
Tomschikův
Choc
Yedik
Vídeň
Německo
24
article
kroku!“
Jest však záhodno připomenouti, že
kr. Apponyi jakožto politik má již za sebou
řadu metamorfos a že tudíž ani pro bu-
doucnost neposkytuje větší záruky — dů-
slednosti. Co pak se týče sociální demo-
kracie, přirostla asi maďarské oposiční
aristokracii k srdci právě tak jako hr.
TTiszovi. Proto nelze z těchto předchozích
projevů bezpečně souditi o tom, jaksi
pposice bude počínati ve sněmovně a — na
Sněmovní skupiny oposiční jak známo
I za Lukásce marně se snažily dospěti ke
společnému programu; nešlo to ani, když
se radili vůdcové její, ani když se o to
pokoušeli — obyčejní poslanci.
Na mnoze se má za to, že hr. Tisz
26
article
lakožto šéf vlády se uvede co nejumírněj-
ším proslovením, aby bylo zapomenuto, co
se stalo, aby schválené zákony byly
respektovány a aby všícci pracovali — pro
potřeby přítomné a budoucí, až se do-
spěje k nezbytným, pravidelným pořád-
kům. Vláda útočiti nemíní a nebude, ale
případným útokům odhodlána jest čeliti.
Dle tohoto mínění hodlá hr. Tisza známou
svou energii vytrvale věnovati — obnove-
ní vnitřního míru.
Tisza
28
article
Z Paříže.
Z Paříže.
Truchlivost dní leží nad Paříží a nics
neděje, aby ji zaplašilo, ba spíše se zdá, že
vše, co přichází, jen zatěžuje náladu novými
stesky. Chtěli jsme léto, a zatím zasmušile
nebe a neustále se vracející deště nám ve-
mlouvají nějaké dojmy časného podzimu
Chtěli jsme letní večery. Chtěli jsme pro-
cházky v hlubokých, šeřících se alejích v S
Cloudu, kdy v dálce zůstane hlučící Paříž,
prokmitávající jen světly ve večerním sou-
mraku, kdy mezi hvězdnatým nebem a vonnou
zrosenou zemí je ohromný volný prostor pro
nespoutaný let myšlenek a kdy hovory na-
budou idylické hravosti a šťastné důvěřivosti
Toužili jsme po večerech na Elysejských po-
lích, jež v šeru noci svítí tisíci a tisíci světly.
obetkávajícími budovy letních dívadel, splý-
vajícími v rozmarné guirlandy a probouzejí-
cími podřimující bohatou zeleň stromoví
A ranních procházek v Boulogneském lese
jsme chtěli užiti, kdy svěží listí jest prozá-
řeno mírným sluncem, kdy všechna ta nádher-
ná příroda se rozmarně koupá v jasném, pro-
tepleném vzduchu a kdy všichni ti, kdož při-
jdou lam užívat pro radost srdce a očí, vše-
chny ty skupiny hovorných společností, pře
cesty a mezi stromovím letmo mizící družiny
jezdců i ti osamělí, zamyšlení chodci, všichni
se stávají poutavými stafážemi v celkovém
obraze. Tolik jsme toho chtěli, tak dlouho
jsme čekali a se odříkávali svých radostí
doufajíce v ně stále ještě, a zatím týdny miz
a neklid se zmocňuje srdce, že ztratíme na-
dobro jarní saisonu, že všechno, co příroda
Paříž
29
article
přípravila, bylo nadarmo uchystáno, pakli
scházel k naším slavnostem hlavní činitel —
slunce.
Avšak letos schází jarní saísoně ještě
více než slunce. Nemá svého tempa jiných
dobrých let. Možno zaznamenati mnoho udá-
lostí, ale vše se děje jaksi schematicky, bez
výbojů a bez vzrušení. Měli jsme jindy umě-
lecké slavnosti, jež se stávaly předmětem ho-
vorů a mátly a uchvacovaly celou Paříž. Vel-
ká saisona Astrucova přinášela taková vzru-
šení. Přicházely ruské balety a byly něčím
kouzelně novým, že zaměstnaly mysl celého
města. Dneska ovšem nescházejí, zase se vra-
cejí tíž umělci sem, s celou barbarsky krás-
nou výpravou svých děl, s veškerým svým
okouzlujícím uměním. Neubylo jim obecen-
stva, ale není to již ona Paříž, která je vítala
nadšením a potleskem loni a dříve. Jakoby
Francouzí pocitili, že příliš daleko zašli ve
své radosti z cizího umění a jakoby žárlivost
na úspěch něčeho nefrancouzského jim uklá-
dala jejich dnešní reservovanost. Možno tento
chlad konečně vysvětliti i tím, že v posled-
ních letech zaplavuje cizína příliš Paříž a že
přirozeně se jeví snaha brániti tomuto vpádu.
neboť nutno konstatovati, že francouzské
umění nedovedlo klidně snésti ve všech při-
padech tuto konkurenci, vždyť na příklad
právě v tomtéž Astrucově divadle, kde ve-
čery ruských oper a ruských baletů byly vy-
prodány velmi záhy, bylo nutno pro francouz-
ské opery — a byla mezi nimi i Fauréova Pe-
nelopa, shledávati obecenstvo často velmí
uměle. Ale dneska je heslem brániti se proti
cizímu, popírati je zde a protežovati s patrio-
tickým reklamním nadsazením i domácí pro-
střednosti. Lvovská činohra, jež v těchto
dnech hraje v Divadle Gymnase, také užívá
Paříž
Vela
Astrucov divadlo
Fauréov pe
Gymnas
31
article
nemalou měrou těchto pařižských vrtochů, jež
32
article
působí poněkud trapně, projevují-li se i v ně-
kterých velmi respektovaných rubrikách kri
tických.
Zatím co obehrávají divadla své staré re-
pertoiry a vracejí se pro dokončení saisony
pakli nevystačila s úspěchem letošní novinky
ke kusům někdy velmi ctihodným, mezi nimii
na menších scenách Dáma od Maxima vystu-
puje stejně vytrvale, jako nějaké Cornevil
leské zvonky, objevila se na sceně Chateletu
Maeterlinckova Marie Magdalena, a kus vy-
pravený péčí paní Maeterlinckové, jež hrál.
titulní roli, byl z oněch představení paříž-
ských, jež se vymykají naprosto obvyklé ša-
bloně divadelní, jakou se mechanicky sce-
nuje a hraje zde všechno napořád. Co nevidět
v tomtéž divadle dočkáme se poslední novin-
ky d'Annunzziovy Pisanelly s Idou Rubinstei-
novou, jejíž vypravení, dílo opět ruských
umělců, bude jistě zajímavou událostí. Ovšem
jeden hlučný domácí úspěch nutno zazname-
nati, úspěch nově opery Gustava Charpen-
tiera, jenž zůstává ve svém „Julienu“ věren
svým uměleckým konfessím, uloženým v ži
votě básníkově a v Louise, přicházeje s no-
vým dílem překypující citovosti, lahodné pro-
stoty a jasného koloritu.
Poslední události sceny se stávají stále
řidšími a divadla uzavírají zvolna své účto-
vání. Oděon první skončil svou saísonu a mi-
sto denních oznámení objevilo se ono návěšt
ohlašující prázdníny a opětné otevření v září
Tato návěšti vnášejí vždycky trochu smutku
v ulice Paříže, připomínajíce, že nejen di-
vadla, ale všechno to, co bylo po měsíce
předmětem našich denních zájmů a co dávalo
aspoň vědomí rušného života, i když nikte-
rak nezasáhlo v naše dny, má býti přerušeno
a že Pařiž má najednou zchudnouti. Ale lét
se blíží a nutno se smířiti, nutno si zvykati
odříkati se všeho, co nás denně vzrušovalo
co zneklidňovalo naši zvědavost.
Maeterlinckův
Marie Magdaléna
Maeterlincková
Rubinstei
Julien
Louis
Paříž
d ' Annunzziův Pisanella
Gustav loupen
33
article
Zůstává-li „velká saisona“ letos něco dluž-
na svému pyšnému titulu, neschází nikdyv
Paříži událostí, jež se zmocní celého města
na ráz. Nejde ovšem o návrat Sáry Bernhard-
tové z její americké pouti. Jsme příliš zvyklí
registrovati každého roku tuto událost. Ne-
jedná se ani o nového národního nrdinu, jaký
byl objeven ve francouzském boxerovi“ Car-
pentierovi, jenž po tolika porážkách se ko-
nečně stal „notre grand champion national“,
zvítěziv nedávno v Gentu. To vše jsou drob-
nosti, jež zmizí záhy s pořádku dne. Dneska
je všechen zájem upoután k politice a k po-
slanecké sněmovně, kde boj nabývá značné
prudkosti a kde se jedná o to, jakýmikoliv
prostředky projeviti oposici navrženému za-
vedení tříleté vojenské služby. Celý případ
točící se kol jména ředitele městské policie
Tounyho, vyvolaný poslancem Painlevéem,
jest vlastně jedním z těchto prostředků opo-
sičních, jenž v tomto případě selhal, třebas
vláda se kompromitovala ve svém ministru
vnitra, jenž omylem pensionoval onoho vyso-
kého policejního úřadníka dříve, než vlastně.
věc byla vyšetřena. Nešlo jistě o nic velikého
v celé aféře, o jeden věnec nesený hloučkiem
studentů k pomníku Panny Orléanské v den
jejího výročí a mající nápis toho smyslu, že-
Jeanne d'Arc byla zrazena svým králem a
upálena kněžími. Policie, která mívá své slabé
chvíle a své nešťastné kroky, zabránila do-
nésti tento věnec na místo určené. Nutno-li
se zaměstnávati celou záležitostí, jejíž ostří
v interpelacích bylo ovšem jinam nameřene,
možno se ptáti, pokud a kam sahá zde v re-
publice volnost myšlení a volnost projevu a
Painlevé
Jeanne d ' arkus
Paříž
Gent
slanecký sněmovna
Sára Bernhard