2
masthead
V Praze, ve středu dne 9. října 190.
Praha
4
masthead
Na ranní n odpol, listy
1 přílohami (.Naněný Obzor“ ve
středu a „Literárul Hlidka
v pátek) předplácí set
Praze v adminislrae
na něsác . . . . .
6 K —
zs Htvzt lels . . . . .
s dvojí donáškou
za měsl
rt . . .
Naněný
Praha
Literárul Hlidek
5
masthead
ve tilsltich
na měsío . . .
Poštent
čeríli. . . .
dvají zánilkou
na nlsít
na štert. lela
7
masthead
V drobném prodejír
ranní čísio o sobě . . . za 8b
odpolesdní
. . . . za 2h
Ve slialkách na venkovš-
ranní čísle. . . . . . . . 10h
sdpolední . . . . . . . . 5h
Inserá l
plati se hatevě napěeač.
Fředplacení a innesty pšljímá sdmint-
strace v Marianské slici č. a.
Tam nacházejí se též redakee
Uskárns a ezpedice „ Národsich Listie
Bukopiry se nevraosji.
Národsich Listie Bukopira
Inserý
8
article
Po první bitvě.
Po první bitvě.
V sedmdesáti devíti volebních okresech
venkovských a sice ve 49 českých a 3
převahou německých konány včera ponejprv
volby přímým hlasovacím právem občanstva
poplatného. Známo, s jakou bezpříkladnou
geometrií vyměřil tvůrce dosud platného
monstrósního řádu volebního, Němec Schmer
ling, »od oka« rozsah jednotlivých okresů.
Nelze si pomysliti větších nesrovnalostía
křiklavějších bezpráví.
Tu okres ohromný, čítající na stoti sí
obyvatel, volí právě tak jednoho poslance.
jako onde okrsek dvacetitisícový. Rozum
se, že ohromné ty okresy jsou skoro vesměs
české, kdežto liliputánské okrsky jsou pře
vahou německé. Nesnadno tudíž odhadnouti
kolik asi včera voličů bylo povoláno k osud
volebnímu; počítáme-li průměrem na okres
okolo 2000 voličů, bylo by včera po ven-
kově vlasti naší volilo na 158.000 poplatní
níků, z nichž na okresy české připadá zajisté
přes 100.000
Značnost tohoto čísla a do set jdoucí
hojnost volebních míst přirozeně způsobily,
že proti dřívějšku u večer volebního dne
z toho půl sta našich volebních
bojišť není znám ještě výsledek
úpiný, že do chvíle, kdy tuto úvahu
v pozdní hodině noční píšeme, schází ještě
skrutinium celých 12 značných okresův
našich.
Však i nedokončený ten obraz přece již
jest z míry pozoruhodný a zajímavý, ský
taje dosti momentův k utvoření si úsudkuo
celkovém rázu a významu bojů včera po
venkově našem dobojovaných.
Národní strana svobodomyslná posta-
vila celkem svých 39 kandidátů: z těch
zvítězilo nade všemi její odpůrci dle do-
savádních zpráv (došlých do 10. hod.
večerní) rozhodně a namnoze znamenitými
většinami hlasů 17 kandidátův svobodo-
myslných, kdežto v osmi volebních okre-
sích bitva zůstala nerozhodnuta
bude vypsána volba nová za vy-
hlídek pro stranu naši rozhodně příznivých.
Schmer
kandidátův svoboda
9
article
Strana agrární kandidovala ve 46 vo-
lebních okresích, ale do té chvíle není
známo více její úspěchů než 12; ted
ani ne celá třetina počtu její kandi
dátní listiny.
Kdežto pak myšlence a straně naší do
stalo se v celé řadě okresů našich od ven-
kovského lidu našeho přímo demonstrativně
nadšeného osvědčení lásky a důvěry —
volbami vskutku manifestačními
a to zrovna v okresech nejrozsáhlej-
ších, nejlidnatějších a nejprobu-
dilejších, — odkazujeme k imposantním
většinám, jakými zvoleni dr. Herold, dr
Pacák, dr. Kramář, Heřman Janda
atd. — na straně agrární zrovna vůdcové
její: Stanislav Kubr a Emanue
Hrubý zle pošramoceni vracejí se z bojiště
Kubr zůstal ve »svém« okresu smíchovsko-
kladenském proti kandidátu mladočesko-
radikálnímu dru. Sobotkovi o celých
200 hlasů pozadu a musí podstoupiti zápas
o mandát novou volební sečí, ačli neuzná
za rozumnější vůbec odstoupit z bojiště, na
Bydžovsku pak poražen naším kandidá
tem druhý vůdce agrárníků Em. Hrubý, který
sice na Jilovsko-Říčansku ulovil si vytoužený
mandát proti kompromissnímu kandidátu
Staročechu JUC. Sedlákovi, avšak nikdo se
neptej, jak !
Většiny, jakými zvítězili naši kandidáti
na Mělnicko-Roudnicku (1022 prot
739), na Příbramsku (1063 proti 295
agrárnických), na Hořovicko- Zbirov
sku (1331 proti 490 agrár.), na Mlado-
Boleslavsku (1652 proti 890 hlasům)
jsou zajisté výmluvny! —
Pováží-li se, s jakou troufalou jistotou
v obrovské své vítězství na celé čáře strana
agrární po tříleté úsilovné agitaci vrhala s
do těchto voleb, jak nezřízeně štvala náš
venkovský lid proti národní straně svobodo-
myslné, slibujíc mu hory, doly i s modrem
nebeským: činí věru ten dosavadní výsledek
nájezdu jejího dojem notného politického
fiaska.
doktor
Herold
Pacák
Kramář
Heřman Janda
Kubr
Emanue Hrubá
Sobotka
em
Hrubá
Sedlák
Pováží
Bydžovsko
Mělnicko
Roudnicko
Příbramsko
Hořovicko
MladaBoleslavsko
národní stranit svoboda
10
article
»Jako mocný proud oživující celý český
venkov« — tak chvástala se ještě předvčírem
(5. října) ve svém orgánu klika agrárník
doslova: »rozlilo se po drahých českých
zemích naše hnutí agrární . . . Se všech
stran přicházejl zprávy, že moc naše roste
a že můžeme skvěle zvítězitel
Nuže, a tři dni po tomto bombardonu
furiantském: budou páni agrární vůdcové
rádi, projde li jim z jejich 46 kandidátův
sotva něco přes mandel. Toho počtu dle
posledních půlnočních zpráv
s bídou dosáhli, kdežto z našich 39 kan-
dátů zvítězilo 20, tedy již nadpoloviční vět-
šina.
Nedocílí-li tudíž agrární vůdcové veške-
rou tou svou bohomrzkou akcí i agitací
podle všeho více, než toho žalostného skutku,
že k radosti našich nepřátel
vrahů vnesli rozbroj, zmatek,
nevoli, ba svár a zášť v dědiny
našeho lidu selského, že z půso-
bili hlubokou trhlinu v našem
lidu rolnické m, aniž by však bylo
se jim podařilo strhnouti ku své »zelené«.
v pravdě však bílosmodré feudální vlajce
většinu našeho lidu venkov-
ského.
Tato naopak v tuhém tom svém boji
včerejším rozhodně a chrabře od-
mítla mamiče a svůdce agrární,
tato většina rozhodná našeho pro-
budilého venkova zůstala věrna praporu ná-
rodní strany svobodomyslně a má právo žá-
dati, aby menšina agrárnická podřídila
se tomuto výroku národní po-
roty, jehož se dovolávala, a nerušila národ
náš v jeho svatém velkém boji svými so-
beckými stavovskými rozmachy. O nastáva-
jících volbách městských lid český dodá
tomuto příkazu povinnosti vla-
stenecké teprve důrazul
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 8. října. (PFíští uheris ká
sněmovna.) Všeobecné volby uherské jsou
odbyty až na dvě města Čongrad a Zentu, jež
volí dne 10. t. m., a na 23 užší volby v okre-
sech a městech, kde prvá volba zůstala neroz-
hodnou. Poněvadž pak tři poslanci, liberál Hiero-
nymi, lidovci Rakovský a košutovec Barabaš
byli voleni dvakrát, bude třeba v jejich okresích
vykonati ještě tři volby nové. Lhůty pro tyto
užší a dodatečné nové volby nejsou ještě sta-
noveny. Poněvadž volební ruch možno pokládati
již za skončený, obrací se pozornost politických
kruhů uherských k příštímu sněmu. Císařským
reskriptem sněm svolán ke dni 24. října. Dle
domácího řádu uherského sněmu jsou poslanei
povinni objeviti se ve sněmovně třetího dne v
10 hod. dopoledne, počílaje ode dne, na který
se sněm svolává. Prvá schůze uherského
sněmu bude tedy dne 26. t. m.
Schůzi tuto zahájí předseda dle
stáří. Nejstarším poslancem bude opětně
87letý košutovec Jos. Madarasz, známý
svým předsednietvím z posledních měsíců vlády
Banffovy. Poněvadž však politické zásady tomuto
starému osmačtyřicátníku nedovolují věsti po-
slance ke králi, bude před volbou deflnitivního
praesidia předsedou dle stáři Theofil F ab i ng.
poslanec za Šoproň.
Do deřinitivního předsedni-
ctva nemá již býti volen posl. Percz el,
jenž předsedal minulé sněmovně od pádu Ban-
ffova až do rozpuštění sněmu, nýbrž hr. Alb.
Apponyi, čímž má býti nově manifestováno
úplné splynutí bývalé strany národní se stranou
liberální. Myšlenka, zvoliti hr. Apponye za před-
sedu sněmovny na celé příšti pětileté obdobi
(místopředsedové volí se jen na jedno zase-
dání) vyšla patrně od samého Kol. Szella, nebot
jeho hlavní orgán »Budap. Hirlap« píše, že
»tato šťastná myšlenka a jemným politickým
instinktem vzbuzený projekt, uskuteční-li se,
Hiero
Barabaš
Banffův
Teofil
Praha
Čongrad
Zenta
Jos
Šoproň
Bana
12
article
má presidentskou hodnost povznésti opět na t
úroveň, na niž byla vyzdvižena za presidentství
Desid. Szilagye.« Plán Szellův přijat s pochva-
lou i v liberálním klubu a hr. Apponyi, když
byl ve věci té u něho učiněn dotaz, nechoval
se odmítavě.
Jedno z obou míst vicepresi den-
ských má býti: vyhraženo nejsilnější straně
opposiční, tedy košutovcům, kteří budou mli
v nové sněmovně asi 80 mandátů. Jest prý pro
ono místo již vyhlédnut posl. Jul. Justh.
V Pešti vznikly opětně pově sti
o změně v kabinetě Szellově. Jsou
to pověsti, jež se důsledně opakují od nastolení
nynější vlády a také jména, jež se při tom
jmenují, jsou tatáž. Mají prý odstoupiti ministn
osvěty Wlassics, ministr obchodu He-
gedüs a ministr spravedlnosti Plo s z, jenž
jediný ze všech ministrů při letošních volbách
propadl. Jáko kandidát ministerský uvádí se
opělně Horaniský, vůdce býv. strany národní.
Správnost pověstí těchto nedá se zatím kon-
trolovat.
V Praze, 8. října. (Osobní změny
Haliči.) Polská konservativní strana, jež
při říšských i zemských volbách dobyla roz-
hodného vítězství, hodlá prý prověsti důsledky
nynějšího svého dominujícího postavení v zemi
a žádá, aby politicky nejdůležitější místa, jež
zaujímají Poláci, byla obsazena přívrženci kra-
kovské strany stančikovské. Zmínili jsme se již,
že ministr krajan dr. Pietak má usloupiti
rozhodnému konservativci hr. Vodické mu.
Szellův
Jula
Justh
Pla
Polák
doktor
Pietak
Pešť
Praha
Halič
He
13
article
Ale také místodržitel hr. Pininský není prý
po chuti stančínkům, jimž prý vadí jeho po-
měrně mladě šlechtictví a jeho příslušenství ke
šlechtě východokaličské. Na důležitém místě
místodržíeího lépe by se jim libil kníže Lubo-
mirský, Sapěha neb Sanguško. Ale také ve
vedení polské delegace na říšské radě má se
dle »Iní.« státi změna. Ryt. Javorský zdá
se konečně i stančíkům již přiliš starým pánem
a proto shledávají vhodným, nahraditi jej silou
mladší, jakou vidí v dru. Bobřinské m,
jenž se právě vrátil na krakovskou universitu
ze zemské školní rady lvovské. Bobřinský, roz-
hodný konservativec, jest ovšem bližší krakov-
ským stančíkům, než ryt. Javorský, jenž po-
chází také z vých. Haliče. Všechny tyto změny
měly by ovšem jeden společný cíl: vyhraditi
rozhodující slovo o věcech haličských Krakovu
Rozmlnva s baronem Danielem, býva
lým uherským ministrem obchodu.
R. V Zemuně, 3. října. Své výjiždky na vo
lební zápasiště v Pančevě použil jsem také k tomu.
abych bar. Danielevi, jenž byl hlavním ze tří kandidá-
tův, položii několik otázek, které jsou v bližším nebo
užším spojení s příštím obnoveným uherským parla-
mentem. Po obyčejných formálnostech rozpředla se
tato rozmluva ve frančině, kterou p. baron, proti
zvyku maďarských aristokratův, ovládá jen s velikou
námahou.
Ryt
Javorská
Daniel
Danielevi
Luba
Halič
Krakov
Zemun
Bobřinský m
14
article
— Co soudíte, pane barone, o rostoucím velko-
německém nebezpečí, kleré dle náhledů nových, vy-
nikajících politikův a publicistův francouzských již
nyní přímo ohrožuje jak Uhry, tak maďarskou ná-
rodní državu.
— Dovolte, abych na tuto otázku neodpověděl
To, co myslím, nemohu říci. A něco jiného
říci vám nechci.
— Jste velmi ochoten: Vaše záporná odpově
jest dosti výmluvná. Přejděme však na druhou
otázku: Myslile-li, že Maďaři udrží dnešní své posta-
vení, pokračujíce ve své dosavadní politice, kterou i
Jihoslovany naprosto znepřátelili a Slovany západní
velmi odcizili?
— Myslím, že dnešní situaci zachováme tín
spíše, že naši svobodu možno srovnati se svobodou
jižních a západních Slovanův. Přímé nebezpečí hro-
zilo by nám, kdyby Rusko proniklo na Balkan, anebo
kdyby se jižní Slované sjednotili. Proti prvé even-
tualitě chrání nás však spojenectví s Rumuny, ktei
vzdor malým politickým různostem tvoří společně
s námi klin mezi Jihoslovany a Ruskem a proti druhé
jsme zabezpečeni vnitřním rozporem mezi Jihoslo-
vany, který také příště potrvá. Také západní Slované
jsou naší hradbou proti Rusku, a také mezi nimi
není společný postup možný.
— Co soudíte o přerušeném vyjednávání finan
čního vyrovnání mezi delegací chorvatskou a uherskou
a o nesprávném účtování, resp. o naprostém vylučo
vání Chorvatska z celé řady nejdůležitějších veřej
ných přijmů, zvláště ze železnic a z rěckého
přístavu?
Maďar
Jihoslovan
Slovanův
Slovan
Rumun
Uhry
Rusko
Balkan
Chorvatsko
15
article
— Vyjednávání jest dobře skončeno, Chorvatsko
participuje na přijmech státních železnic a rěckého
přístavu, tak že veškeré stesky jsou naprosto bez
podstatny-
— Dovolte, ale obě delegace se rozešly s nepo
řízenou a mají se brzy, jsem-li dobře zpraven, opě
sejíti a to v Žáhřebě.
— Na chorvatské požadavky my nikdy nepři
stoupíme.
— Co však učiníte, když Chorvaté místo skrom
ných oprav v účtování požádají úplnou finančn
autonomii, ke které je opravňuje i samo vyrovnání
z r. 1868.
— O takovém požadavku nebudeme ani jednati
K němu nikdy, nikdy nesvolíme.
— Dovoluji si upozorniti vás, že jest nebezpečno
v politice používati slova »nikdy«.
— Já se tedy opravuji: Za dnešních poměr
nesvolíme k finanční autonomii Chorvatska.
— Jste zásadně proti té autonomii?
— Ovšem, zásadně a bezpodmínečně.
— Jaký má význam, dle vašeho mínění, even
tuální volba samostatných narodnostních poslanců
slovenských a srbských? A kolik jich asi bude?
— V každém případě velmi málo. Budou na
prosto bezvýznamní, neboť zůstanou na sněmu pouze
jako jednotlivci a nebudou nikterak představiteli růz-
ných národností.
— Jak hledíte na chorvatské delegály na spo-
lečném ubersko-chorvatském sněmu?
— Jako na své kollegy, kteří se od ná
v ničem nerůzní, vyjma případ, kdy jistý
poslanec sám zaviní, že se naň díváme jináče
P. Gjurkovics na př. jest velice vážený. (Gjurkovi
jest úplně oddán maďarské státní myšlence. Pozn
red.)
Chorvat
Chorvatsko
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Koran v Bosně zapovězen.
Jednota bosenských mohamedánův a pravo-
slavných, fakt sám sebou tak krásný a chvali-
tebný, straší záhřebské »Hrvatsko Pravo«, jež
sahá k tak zvláštnímu prostředku, aby moha-
medány od jednoty s pravoslavnými odvrátilo.,
že si nemůžeme odepříti a nezaznamenati.
v čem záleží. Slyšte: v Bélehradě tiskne prý se
»Koran« v srbském překladě či dle zmíněného
listu »kyrilskými literami«, a ten překlad bude
ttajně vpašován do okupovaných zemí a roz-
šiřován mezi pravověrnými moslemy. Vláda
bosenská rozšiřování srbského překladu » Koranue
zapověděl-
Srbský překlad »Koranu« byl už r. 1895
pořízen Mičem Ljubibratičem, někdejším vůdcem
hercegovských povstalců. Vyniká krásným srb-
ským jazykem a není-li ho třeba bosenským
mohamedánům, kteří jej znají v orig inále, za-
sluhoval by, aby zejmena bosenská vláda šiřila
jej mezi křesťanským obyvatelstvem okupovaných
zemí, jež, obeznámí-li se s překladem »Koranu ,
zhostí se mnohého zakořenělého bludu o víře
Mohamedově.
Avšak pardon! To se bosenské vládě ne-
hodi do krámu, neboť ona právě na starýel
bludech a předsudcích jedné víry bosenské na-
proti druhé a třetí buduje svou rozkladnou
politiku.
Koranue
Mič
Mohamedův
Boseň
Korana
17
article
Ruský učenec, věnující se badáni
v historli Čech.
Dne 28. září professor kyjevské university
A. N. Jasinský měl ve velkém sále university
disseriaci: »Nákresy a bádání v sociálné a eko-
nomické historii Čech ve středním věku; zá-
klady sociálného zřízení českého národa v době.
kdy panovalo obyčejové právo«. Dissertaci mě
za tím účelem, aby se mu dostalo titulu doktora
všeobecných dějin. Prof. T. D. Florinský pře-
četl krátký životopis A. N. Jasinského. Narodi
se v roce 1864, vystudovav roku 1885 kyjev-
ské gýmnasium, vstoupil na kyjevskou universitu,
kde se věnoval oboru historicko-filologickému.
Roku 1889 odbyl universitní studium, ale zů-
stal při universitě, aby se připravil k professuře
všeobecných dějin. Roku 1895 A. N. Jasinský
po dissertaci »O pádu zemského zřízení v českém
státě« obdržel titul magistra všeobecných dějin
a připuštěn k docentuře na kyjevské universitě.
Ale již roku 1896 byl jmenován mimořádným
professorem dějin na universitě jurjevské, již
zaujímá dosud. Mezitím zůstal věren studiu
českých dějin, jehož plodem jest i nová jeho
učená práce. V ní dokazuje, že Čechy
v středním věku byly jedno
z nejpokročilejších zem í západn
Evropy a že život český vyzname-
nával se črtami ostře vyjádřené sa mo-
Jasinský
profesor
Florinský
A N
Čechy
Evropa
kyjevský univerzita A . N
18
article
bytnosti. Disputant ukázal mimo jiné, že
v Praze byla založena prvá západoevropská uni-
versita, že v Čechách nejdřiv ukázala se re-
akce proti jhu, kterým svobodu myšlení sevřelo
papežství atd. Tak silné kulturné úspěchy Čechů
A. N. Jasinský vysvětluje tím, že český ná-
rod, osvojiv si západoevropskou
kulturu, zachoval si nicméně črty
slovanské samobytnosti. Z officiál-
ních opponentů prvý ujal se slova prof. F. Ja.
Fostinský, ale neopponoval, nýbrž vzdal bada-
teli chválu, že nová jeho práce z oboru če-
ských dějin prozrazuje ještě hlubší vniknutív
minulý život českého národa, než práce prvá.
Na to ujal se slova prof. slavistiky T. D. Flo-
rinský. Vítal vřele práci ruského učence, věno-
vanou dějinám Čech, t. j. dějinám té trpitelské
země, která jako hraničár Slovanstva vydržela
na svých plecích boj s nátiskem všeho romano-
germanského světa, obráceným naproti všemu
světu slovanskému, ale silna duchem, nezahy-
nula, nýbrž obrodila se k novému životu. —
Titul doktora všeobecných dějin udělen A. N.
Jasinskému jednohlasně za potiesku hojně shro-
mážděného obecenstva.
Čecho
A N
Jasinský
profesor
Flo
Praha
Čechy
19
article
Konflikt Berlina s Vilémem II.
Berlín překvapen byl včera zvláštním roz-
hodnutím. Polvrzení nové volby městského rady
Gustava Kaufmanna, již jednou odmítnutého, za
purkmistra berlínského bylo opětně odepřeno.
Tentokráte ale nikoli přímo Vilémem II., nýbrž
vrchní president provineie braniborské »sáme
tu rozhodl, odepřev předložiti novou volbu
vůbec císaři neb ministru vnitra ke schválení.
Vilém II., jak vidno, nechce vůbec již s Ber-
línem přímo jednati. Vrchní president odvolává
se při jednání svém na § 33. obecního řádu,
jenž praví: »Odepře-li se potvrzení, přikročí
sbor obecních starších k nové volbě. Není-l
ani tato volba potvrzena, jest vláda oprávněna
místo to dáti spravovati zatím na útraty města
komisařem. Tak stane se také, když obecní
starší volbu vykonati odeprou aneb když po
první volbě nepotvrzeného opětně voli. « Vrchní
president žádal také ihned magistrát za jmeno-
vání zmíněného komisaře, magistrát to ale ode-
přel a usnesl se předložiti přípis vlády k dal-
šímu jednání čtvrteční schůzi sboru obecních
starších. Berlínský tisk v náhledech o roz-
hodnutí vrchního presidenta, jenž ovšem jistě
nejednal tu z vlastního popudu, se značně
různí. Kdežto na př. liberální »Voss Ztg.«
rozhodnutí to pokládá za nezákonné a stížnost
k st. ministerstvu doporučuje, »Berliner Tag-
blatt«, orgán rovněž strany liberální, soudí, že
záležitost ocitla se na »mrtvém bodu« a že te-
prve po měsících bude vyřízena. Čtvrteční se-
zení sboru obecních starších bude ovšem oče-
káváno v Berlíně s napjetím největším.
Vilém II
Kaufmann
Voss Ztg
Berlín
Berliner tag
20
article
V Praze, 8. října.
Praha
21
article
Smrt emira afganského.
Z Kabulu došla zpráva, že tam zemřel po
těžké nemoci — neudává se: jaké — emin
Abduraman chán. Abduraman, jenž narodil se
roku 1830, vystoupil záhy na politické jeviště,
ještě za Akbara chána; ale potom nebylo o něm
slyšeti až do roku 1863, kdy po smrti Důsta
Muhammeda vzplanula válka mezi jeho otcem
Afzalem Múrem a mladším jeho bratrem Šír-
Alim. Abduraman chán, tehdáž emir bucharský,
ujal se svého otce, jehož konečně také dosadil
na trůn, sám se stav náměstníkem v sBalchu
(afg. Turkestán). Po smrti Afzalově r. 1867
zvedl se syn Šír-Aliho Jakub chán a porazil
Abduramana chána, tak že musil utéci do Bu-
cháry. Zde byl přijat od Rusů a dostal roční
plat 25.000 rublů se závazkem, že se vzdává
nároků na trůn afganský. Roku 1880 spojil se
však s Angličany a byl místo sesazeného Jakuba
chána za souhlasu knížat středního a východ-
ního Afganistanu nastolen. Ale teprve když se-
sazeného chána r. 1881 u Kandaháru na hlavu
porazil, mohl se Abduraman chán pokládati z
neobmezeného panovníka země. Abduraman chán
byl panovník chytrý a hrál ve sporech Rusk
s Anglit důležitou úlohu. Dovedl vždy využit-
kovati okolnosti, od Anglie dostával podpory na
penězích a zbraních. Přes to dovedl uhájiti
chán
Abduraman
Akbar
Muhammed
Afzal Múr
Šír
Ali
Afzalův
Ali Jakub chán
Jakub chán
Afghánistán
Kandahár
Rusk
Anglie
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 2. října.
Drahá Karlo
Jsme tedy opět smířeni. Znáš, Karlo,
pocit ten a víš, jak je člověku volno, když po
bouřce a po několikadenním mračení pan
manžel opět k Tobě a Ty k němu se přituliš,
když si dáte hezoučký polibek a když Ty, jako
chytrá jeho putička, tak jakoby nic upozornís
jej na zcela nový, rozlomilý vzoreček bro-
kátový, který má naše hedvábnická společnost
pro český průmysl, či průmyslová společnost
pro české hedvábí aneb — však ty víš, koho
mám na mysli — ve své výkladní skříni.
Toť se ví, že hodinu nebo dvě na to, za-
klepá commis závodu na Tvé dvéře a že sluha
za ním se hrnoucí položí Ti na stůl brokát —
abys ráčila jen ustanovit, mnoho-li ho má
ustřihnout.
Někdy commis se sluhou nepřijdou — to
ale věc lhostejna, nejdůležitější je nálada, která
se smířením v srdce se Ti vráti. . . ..
Jsme smiřeni, Staro, Mlado a k nám při-
družili se také radikálové, před nimiž jsem
měla vždycky strašný respekt, před nimiž jsem
se hrůzou chvěla, poněvadž mi manžel moj
vždy říkával, že berou to od podlahy, se
státním právem v jedné a s carbonárskou
dýkou ve druhé ruce. Kdo prý se k ním dá,
musí prý se těžkým zkouškám podrobiti, děs-
nějším ještě než Tamino v Kouzelné flétně. Na
konec prý musí vykonati při dvou červených
svíčkách hroznou přísahu, načež jei velmiste
známý kníže Krapotkin, zanese do radikálního
schematismu. Tím pro všechen ostatní svět je
ztracen. A nyní jsme s těmito radikály alliane,
považ, má drahá!
Mlada
Tamino
Praha
Karla
pro český hedvábí
Krapotkin
kouzelný flétna
23
article
Pan manžel ale je navzdor smíření náramně
nevrlým, ba, jakkoli byl z počátku proň obéma
rukama, dnes vyslovuje se o něm tuze skepticky.
ba zatracuje je. A proč? Jaké má k tomu
vrtochy? Karlo má, má! Domníval se, že se
při tom sveze. Zatím ale nebylo z toho nic.
Vždyť je těch našich kandidátů hrstička, na
prstech u jedné ruky by's je spočítala. Proto
má na to zlost a říká, že k vůli té trošce
se vůbec nemusili namáhati ti ani ti. Naproti
tomu ale tvrdí druzí, že o mandáty tu nejde,
nýbrž o srdce. Němci prý stojí ve velikých
zástupech již u Aše a čekají, až jim dovezou
pánové Thun a Zedtwitz kompromissní proviant,
potom prý se vrhnou na nás. A tu prý u nás
osvědčiti se musí opět staročeské: »Hr na
Němce, hr na vraha!« Je prý to sice ku podivu,
že si u nás vždy vzpomeneme na svornost
teprve tehdy, když nemůžeme dál, však to prý
nevadi, jen když prý si na ni vůbec vzpome-
neme. Je chudinka trpělivá a snese mnoho,
zvláště ta česká svornost, která prý jako ven-
kovská služka nehledí ani tak na mzdu, jako
na vlídné s ni zacházení a jež všechno snese,
aby nedostala výpověď. Zná prý nás a ví, že
není stálost naší ctností, tak dlouho že by
vůbec nikdo u nás v lásce neobstál, abys
vysloužil prémii, nechť to už kuchařka, zásada,
politické heslo, anebo přesvědčení. Kdo za to
může, ale jsme již tací, že nás všechno brzo
omrzi. Abychom si tuto svou národní vlaslnos
Karla
Němec
Thun
Zedtwitz
Aš
Hradec
24
article
osladili, nazýváme ji »slovanskou těkavostíe
a dokonce se jí chlubíme, jako by to byla
bůh ví jaká přednost. Zatím nám způsobila již
tolik zla a žalu, že by bylo věru již na čase,
abychom se zbavili konečně této slovanské
»přednosti« a snažili se ji nahraditi nějakým
elixírem, jehož působením bychom ztvrdli
stálosti a vytrvalosti nabyli.
Smířili jsme se skutečně z té příčiny,že
nabyli jsme přesvědčení o nepatrné různosti
která nás děli? Mně zdá se, že ruku jsmesi
podali, poněvadž nás to už mrzelo se dále
hněvat.
Každý den něco nového, novou situaci.
nový program, novou stranu. Toho bychom s
přáli. Nervósní neklid náš nedovoluje nám pra-
covat a čekat. Hned to musí být a nepodaří-l
se to, potom čert vem dělníky i s pracovním
plánem
Onehdy poprvé jsme se setkali. Bylo to
nějakého divení. Nemysli si, že jsou ti Mlado-
češi samí ženiši! Ba ne. Jsou mezi nimi zrovna
tak staří jako ti naši, tak že bys dnes je sotva
od nás rozeznala. Znáš mne a mou zvědavost.
Vplížila jsem se v neděli na gallerii ostrovnía
odtamtud se dívala dolů. Bože, těch plešío
A těch šedivých jako mléko hlav!. To že jsou
Mladočeši? Je čas, pánové, abyste si dali jiné
jméno. Je-li mezi vámi pan dr. Kramář burši-
kósní, o vás ostatních se to říci nedá. Naopak
je mezi vámi už několik patriarchů, důklad-
nějších, než jich mezi námi.
Našim pánům se ostatně do akce také
nechtělo. Je pohodlnější posice »klidného pozo-
rovatele a posuzovatele« než toho ubohého
Mlada
doktor
Kramář
25
article
českého Sysifa, který tak dlouho už valí balvan
českých požadavků na bezpečný, pevný český
Vyšehrad, aniž by se tam byl kdy uchytil.
Ostatně se, má milá, přiznávám: když jsme
se tak ohlíželi kolem a počitali své milé, bylo
nás tu málo, že mne pojala z toho úzkost.
Tak ale již bývá, když se žije z hotového,
když stále jen se bere a nie nepřidává. Ano.
má drahá, dobré tři čtvrliny naší strany hnij
na hřbitově, a ti, již zatím naše řady rozmnožili.
naši starou reputaci sotva zachrání. Našim ne-
štěstím bylo naše jméno. Sentenci tuto projevila
jsem asi ve druhém listě svém, který jsemi
z gallerie vídeňského parlamentu zaslala a věř.
že je to sentence správná. Kterákoli stranači
korporace, jež nazve se starou, vzdává se tím
naděje v budoucnost. Vytkla si jím sama, že
čas má již, aby se odklidila.
Neméně ale než Mladočeši a ostatní naš
stoupenci překvapili mne naši nadějní mazzinisté.
Domnivala jsem se, že spatřím v nich
mladé tygry, zatím ale učinili na mne dojem
velmi dobře vychovaných a pečlivě učesaných
a oholených mladších pánův. Mnohému z nich
také již se leskne na temeni stříbrná pětikoruna
a někteří z nich jsou ve věku, v jakémž tatín-
kové vdávají dcerušky, jinak ale se mi zdá, že
by se dali zkrotiti velmi snadno. Jeden z nich
nevěděl dokonce kudy kam, když spustila jsem
na něho trochu zostra. Teprve, když obrátila
jsem v jemnou, dodal si kuráže a zodpověděl
mi jakž takž několik otázek. Jinak učinili na
mne dojem tito krvežíznivci, o nichž se tvrdí,
že z »Omladiny« vyvodili svůj rod, že by ne-
byli s to, ublížiti kuřeti. Svěřila jsem se s dojmem
26
article
jejž na mne učinili, panu manželi. Odvětil na
to, že bych si jimi hlavu lámat vlastně ne-
musila, že časem stanou se z nich nejlepší
Mladočeši.
Co nevidět počne tedy rej. Nejdřive volby
potom říšská rada a do třetice všeho dobrého
sněm.
Když si na to vzpomenu, má drahá, ani
nevím, kde mi hlava stojí. Však to dobře slyším,
jak na to zahučíš: Proč se tedy do toho pleteš?
Kdo tě tam posllá? Kdo, má drahá ? Týž živý
zájem pro věci svého národa, jaký má muž.
Nemohu přece doma zadělávat na švestkové
knedlíky neb obírat husu, kdy ve Vídni roz-
hoduje se o osudu našem. Nemohu odpočítávat
špinavé kapesníky a punčochy do prádelny v oka-
mžiku, kdy ve volební sini počitají se hlasy.
odevzdané z jedné strany pro kandidáta národ-
ního a ze druhé pro internacionálního agrárníka,
jehož národním programem jsou zprávy z obil-
ního trhu.
A potom těch nových toilet! Už dnessi
lámu mozek, v čem objeviti se ve vídeňské loži
sněmovní. Zdali pak si's povšimla už toho, že
opět počínají se nositi široké rukávy, balonovité,
v rameni a dole úzké a uprostřed toliko vy-
duté? Co se klobouků týče, chudá fantasie
Pařížanek tentokráte nedebutuje ničím novým.
Jsou oblibeny opět staré placky. Ale co všechno
je na nich! Onehdy viděla jsem jednu s veri-
tábl kolotočem, jenž větrem se pohyboval. Věř
si tomu nebo ne .
Teď ale již — musím skončiti. Buď zdráva
a šťastna moje milá a přijmi tisíc polibků od
Julky,
své věrné družky
Pařížanka
Julek
Vídeň