ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4880fd50-661d-11dc-9097-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 42, person 71, org 9, work 4
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 9. října 190.
Praha
3 masthead
Číslo 278.
4 masthead
Na ranní n odpol, listy 1 přílohami (.Naněný Obzor“ ve středu a „Literárul Hlidka v pátek) předplácí set Praze v adminislrae na něsác . . . . . 6 K — zs Htvzt lels . . . . . s dvojí donáškou za měsl rt . . .
Naněný Praha Literárul Hlidek
5 masthead
ve tilsltich na měsío . . . Poštent čeríli. . . . dvají zánilkou na nlsít na štert. lela
6 masthead
koi 2 K80b ke
7 masthead
V drobném prodejír ranní čísio o sobě . . . za 8b odpolesdní . . . . za 2h Ve slialkách na venkovš- ranní čísle. . . . . . . . 10h sdpolední . . . . . . . . 5h Inserá l plati se hatevě napěeač. Fředplacení a innesty pšljímá sdmint- strace v Marianské slici č. a. Tam nacházejí se též redakee Uskárns a ezpedice „ Národsich Listie Bukopiry se nevraosji.
Národsich Listie Bukopira Inserý
8 article Po první bitvě.
Po první bitvě. V sedmdesáti devíti volebních okresech venkovských a sice ve 49 českých a 3 převahou německých konány včera ponejprv volby přímým hlasovacím právem občanstva poplatného. Známo, s jakou bezpříkladnou geometrií vyměřil tvůrce dosud platného monstrósního řádu volebního, Němec Schmer ling, »od oka« rozsah jednotlivých okresů. Nelze si pomysliti větších nesrovnalostía křiklavějších bezpráví. Tu okres ohromný, čítající na stoti sí obyvatel, volí právě tak jednoho poslance. jako onde okrsek dvacetitisícový. Rozum se, že ohromné ty okresy jsou skoro vesměs české, kdežto liliputánské okrsky jsou pře vahou německé. Nesnadno tudíž odhadnouti kolik asi včera voličů bylo povoláno k osud volebnímu; počítáme-li průměrem na okres okolo 2000 voličů, bylo by včera po ven- kově vlasti naší volilo na 158.000 poplatní níků, z nichž na okresy české připadá zajisté přes 100.000 Značnost tohoto čísla a do set jdoucí hojnost volebních míst přirozeně způsobily, že proti dřívějšku u večer volebního dne z toho půl sta našich volebních bojišť není znám ještě výsledek úpiný, že do chvíle, kdy tuto úvahu v pozdní hodině noční píšeme, schází ještě skrutinium celých 12 značných okresův našich. Však i nedokončený ten obraz přece již jest z míry pozoruhodný a zajímavý, ský taje dosti momentův k utvoření si úsudkuo celkovém rázu a významu bojů včera po venkově našem dobojovaných. Národní strana svobodomyslná posta- vila celkem svých 39 kandidátů: z těch zvítězilo nade všemi její odpůrci dle do- savádních zpráv (došlých do 10. hod. večerní) rozhodně a namnoze znamenitými většinami hlasů 17 kandidátův svobodo- myslných, kdežto v osmi volebních okre- sích bitva zůstala nerozhodnuta bude vypsána volba nová za vy- hlídek pro stranu naši rozhodně příznivých.
Schmer kandidátův svoboda
9 article
Strana agrární kandidovala ve 46 vo- lebních okresích, ale do té chvíle není známo více její úspěchů než 12; ted ani ne celá třetina počtu její kandi dátní listiny. Kdežto pak myšlence a straně naší do stalo se v celé řadě okresů našich od ven- kovského lidu našeho přímo demonstrativně nadšeného osvědčení lásky a důvěry — volbami vskutku manifestačními a to zrovna v okresech nejrozsáhlej- ších, nejlidnatějších a nejprobu- dilejších, — odkazujeme k imposantním většinám, jakými zvoleni dr. Herold, dr Pacák, dr. Kramář, Heřman Janda atd. — na straně agrární zrovna vůdcové její: Stanislav Kubr a Emanue Hrubý zle pošramoceni vracejí se z bojiště Kubr zůstal ve »svém« okresu smíchovsko- kladenském proti kandidátu mladočesko- radikálnímu dru. Sobotkovi o celých 200 hlasů pozadu a musí podstoupiti zápas o mandát novou volební sečí, ačli neuzná za rozumnější vůbec odstoupit z bojiště, na Bydžovsku pak poražen naším kandidá tem druhý vůdce agrárníků Em. Hrubý, který sice na Jilovsko-Říčansku ulovil si vytoužený mandát proti kompromissnímu kandidátu Staročechu JUC. Sedlákovi, avšak nikdo se neptej, jak ! Většiny, jakými zvítězili naši kandidáti na Mělnicko-Roudnicku (1022 prot 739), na Příbramsku (1063 proti 295 agrárnických), na Hořovicko- Zbirov sku (1331 proti 490 agrár.), na Mlado- Boleslavsku (1652 proti 890 hlasům) jsou zajisté výmluvny! — Pováží-li se, s jakou troufalou jistotou v obrovské své vítězství na celé čáře strana agrární po tříleté úsilovné agitaci vrhala s do těchto voleb, jak nezřízeně štvala náš venkovský lid proti národní straně svobodo- myslné, slibujíc mu hory, doly i s modrem nebeským: činí věru ten dosavadní výsledek nájezdu jejího dojem notného politického fiaska.
doktor Herold Pacák Kramář Heřman Janda Kubr Emanue Hrubá Sobotka em Hrubá Sedlák Pováží Bydžovsko Mělnicko Roudnicko Příbramsko Hořovicko MladaBoleslavsko národní stranit svoboda
10 article
»Jako mocný proud oživující celý český venkov« — tak chvástala se ještě předvčírem (5. října) ve svém orgánu klika agrárník doslova: »rozlilo se po drahých českých zemích naše hnutí agrární . . . Se všech stran přicházejl zprávy, že moc naše roste a že můžeme skvěle zvítězitel Nuže, a tři dni po tomto bombardonu furiantském: budou páni agrární vůdcové rádi, projde li jim z jejich 46 kandidátův sotva něco přes mandel. Toho počtu dle posledních půlnočních zpráv s bídou dosáhli, kdežto z našich 39 kan- dátů zvítězilo 20, tedy již nadpoloviční vět- šina. Nedocílí-li tudíž agrární vůdcové veške- rou tou svou bohomrzkou akcí i agitací podle všeho více, než toho žalostného skutku, že k radosti našich nepřátel vrahů vnesli rozbroj, zmatek, nevoli, ba svár a zášť v dědiny našeho lidu selského, že z půso- bili hlubokou trhlinu v našem lidu rolnické m, aniž by však bylo se jim podařilo strhnouti ku své »zelené«. v pravdě však bílosmodré feudální vlajce většinu našeho lidu venkov- ského. Tato naopak v tuhém tom svém boji včerejším rozhodně a chrabře od- mítla mamiče a svůdce agrární, tato většina rozhodná našeho pro- budilého venkova zůstala věrna praporu ná- rodní strany svobodomyslně a má právo žá- dati, aby menšina agrárnická podřídila se tomuto výroku národní po- roty, jehož se dovolávala, a nerušila národ náš v jeho svatém velkém boji svými so- beckými stavovskými rozmachy. O nastáva- jících volbách městských lid český dodá tomuto příkazu povinnosti vla- stenecké teprve důrazul
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. října. (PFíští uheris ká sněmovna.) Všeobecné volby uherské jsou odbyty až na dvě města Čongrad a Zentu, jež volí dne 10. t. m., a na 23 užší volby v okre- sech a městech, kde prvá volba zůstala neroz- hodnou. Poněvadž pak tři poslanci, liberál Hiero- nymi, lidovci Rakovský a košutovec Barabaš byli voleni dvakrát, bude třeba v jejich okresích vykonati ještě tři volby nové. Lhůty pro tyto užší a dodatečné nové volby nejsou ještě sta- noveny. Poněvadž volební ruch možno pokládati již za skončený, obrací se pozornost politických kruhů uherských k příštímu sněmu. Císařským reskriptem sněm svolán ke dni 24. října. Dle domácího řádu uherského sněmu jsou poslanei povinni objeviti se ve sněmovně třetího dne v 10 hod. dopoledne, počílaje ode dne, na který se sněm svolává. Prvá schůze uherského sněmu bude tedy dne 26. t. m. Schůzi tuto zahájí předseda dle stáří. Nejstarším poslancem bude opětně 87letý košutovec Jos. Madarasz, známý svým předsednietvím z posledních měsíců vlády Banffovy. Poněvadž však politické zásady tomuto starému osmačtyřicátníku nedovolují věsti po- slance ke králi, bude před volbou deflnitivního praesidia předsedou dle stáři Theofil F ab i ng. poslanec za Šoproň. Do deřinitivního předsedni- ctva nemá již býti volen posl. Percz el, jenž předsedal minulé sněmovně od pádu Ban- ffova až do rozpuštění sněmu, nýbrž hr. Alb. Apponyi, čímž má býti nově manifestováno úplné splynutí bývalé strany národní se stranou liberální. Myšlenka, zvoliti hr. Apponye za před- sedu sněmovny na celé příšti pětileté obdobi (místopředsedové volí se jen na jedno zase- dání) vyšla patrně od samého Kol. Szella, nebot jeho hlavní orgán »Budap. Hirlap« píše, že »tato šťastná myšlenka a jemným politickým instinktem vzbuzený projekt, uskuteční-li se,
Hiero Barabaš Banffův Teofil Praha Čongrad Zenta Jos Šoproň Bana
12 article
má presidentskou hodnost povznésti opět na t úroveň, na niž byla vyzdvižena za presidentství Desid. Szilagye.« Plán Szellův přijat s pochva- lou i v liberálním klubu a hr. Apponyi, když byl ve věci té u něho učiněn dotaz, nechoval se odmítavě. Jedno z obou míst vicepresi den- ských má býti: vyhraženo nejsilnější straně opposiční, tedy košutovcům, kteří budou mli v nové sněmovně asi 80 mandátů. Jest prý pro ono místo již vyhlédnut posl. Jul. Justh. V Pešti vznikly opětně pově sti o změně v kabinetě Szellově. Jsou to pověsti, jež se důsledně opakují od nastolení nynější vlády a také jména, jež se při tom jmenují, jsou tatáž. Mají prý odstoupiti ministn osvěty Wlassics, ministr obchodu He- gedüs a ministr spravedlnosti Plo s z, jenž jediný ze všech ministrů při letošních volbách propadl. Jáko kandidát ministerský uvádí se opělně Horaniský, vůdce býv. strany národní. Správnost pověstí těchto nedá se zatím kon- trolovat. V Praze, 8. října. (Osobní změny Haliči.) Polská konservativní strana, jež při říšských i zemských volbách dobyla roz- hodného vítězství, hodlá prý prověsti důsledky nynějšího svého dominujícího postavení v zemi a žádá, aby politicky nejdůležitější místa, jež zaujímají Poláci, byla obsazena přívrženci kra- kovské strany stančikovské. Zmínili jsme se již, že ministr krajan dr. Pietak má usloupiti rozhodnému konservativci hr. Vodické mu.
Szellův Jula Justh Pla Polák doktor Pietak Pešť Praha Halič He
13 article
Ale také místodržitel hr. Pininský není prý po chuti stančínkům, jimž prý vadí jeho po- měrně mladě šlechtictví a jeho příslušenství ke šlechtě východokaličské. Na důležitém místě místodržíeího lépe by se jim libil kníže Lubo- mirský, Sapěha neb Sanguško. Ale také ve vedení polské delegace na říšské radě má se dle »Iní.« státi změna. Ryt. Javorský zdá se konečně i stančíkům již přiliš starým pánem a proto shledávají vhodným, nahraditi jej silou mladší, jakou vidí v dru. Bobřinské m, jenž se právě vrátil na krakovskou universitu ze zemské školní rady lvovské. Bobřinský, roz- hodný konservativec, jest ovšem bližší krakov- ským stančíkům, než ryt. Javorský, jenž po- chází také z vých. Haliče. Všechny tyto změny měly by ovšem jeden společný cíl: vyhraditi rozhodující slovo o věcech haličských Krakovu Rozmlnva s baronem Danielem, býva lým uherským ministrem obchodu. R. V Zemuně, 3. října. Své výjiždky na vo lební zápasiště v Pančevě použil jsem také k tomu. abych bar. Danielevi, jenž byl hlavním ze tří kandidá- tův, položii několik otázek, které jsou v bližším nebo užším spojení s příštím obnoveným uherským parla- mentem. Po obyčejných formálnostech rozpředla se tato rozmluva ve frančině, kterou p. baron, proti zvyku maďarských aristokratův, ovládá jen s velikou námahou.
Ryt Javorská Daniel Danielevi Luba Halič Krakov Zemun Bobřinský m
14 article
— Co soudíte, pane barone, o rostoucím velko- německém nebezpečí, kleré dle náhledů nových, vy- nikajících politikův a publicistův francouzských již nyní přímo ohrožuje jak Uhry, tak maďarskou ná- rodní državu. — Dovolte, abych na tuto otázku neodpověděl To, co myslím, nemohu říci. A něco jiného říci vám nechci. — Jste velmi ochoten: Vaše záporná odpově jest dosti výmluvná. Přejděme však na druhou otázku: Myslile-li, že Maďaři udrží dnešní své posta- vení, pokračujíce ve své dosavadní politice, kterou i Jihoslovany naprosto znepřátelili a Slovany západní velmi odcizili? — Myslím, že dnešní situaci zachováme tín spíše, že naši svobodu možno srovnati se svobodou jižních a západních Slovanův. Přímé nebezpečí hro- zilo by nám, kdyby Rusko proniklo na Balkan, anebo kdyby se jižní Slované sjednotili. Proti prvé even- tualitě chrání nás však spojenectví s Rumuny, ktei vzdor malým politickým různostem tvoří společně s námi klin mezi Jihoslovany a Ruskem a proti druhé jsme zabezpečeni vnitřním rozporem mezi Jihoslo- vany, který také příště potrvá. Také západní Slované jsou naší hradbou proti Rusku, a také mezi nimi není společný postup možný. — Co soudíte o přerušeném vyjednávání finan čního vyrovnání mezi delegací chorvatskou a uherskou a o nesprávném účtování, resp. o naprostém vylučo vání Chorvatska z celé řady nejdůležitějších veřej ných přijmů, zvláště ze železnic a z rěckého přístavu?
Maďar Jihoslovan Slovanův Slovan Rumun Uhry Rusko Balkan Chorvatsko
15 article
— Vyjednávání jest dobře skončeno, Chorvatsko participuje na přijmech státních železnic a rěckého přístavu, tak že veškeré stesky jsou naprosto bez podstatny- — Dovolte, ale obě delegace se rozešly s nepo řízenou a mají se brzy, jsem-li dobře zpraven, opě sejíti a to v Žáhřebě. — Na chorvatské požadavky my nikdy nepři stoupíme. — Co však učiníte, když Chorvaté místo skrom ných oprav v účtování požádají úplnou finančn autonomii, ke které je opravňuje i samo vyrovnání z r. 1868. — O takovém požadavku nebudeme ani jednati K němu nikdy, nikdy nesvolíme. — Dovoluji si upozorniti vás, že jest nebezpečno v politice používati slova »nikdy«. — Já se tedy opravuji: Za dnešních poměr nesvolíme k finanční autonomii Chorvatska. — Jste zásadně proti té autonomii? — Ovšem, zásadně a bezpodmínečně. — Jaký má význam, dle vašeho mínění, even tuální volba samostatných narodnostních poslanců slovenských a srbských? A kolik jich asi bude? — V každém případě velmi málo. Budou na prosto bezvýznamní, neboť zůstanou na sněmu pouze jako jednotlivci a nebudou nikterak představiteli růz- ných národností. — Jak hledíte na chorvatské delegály na spo- lečném ubersko-chorvatském sněmu? — Jako na své kollegy, kteří se od ná v ničem nerůzní, vyjma případ, kdy jistý poslanec sám zaviní, že se naň díváme jináče P. Gjurkovics na př. jest velice vážený. (Gjurkovi jest úplně oddán maďarské státní myšlence. Pozn red.)
Chorvat Chorvatsko
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Koran v Bosně zapovězen. Jednota bosenských mohamedánův a pravo- slavných, fakt sám sebou tak krásný a chvali- tebný, straší záhřebské »Hrvatsko Pravo«, jež sahá k tak zvláštnímu prostředku, aby moha- medány od jednoty s pravoslavnými odvrátilo., že si nemůžeme odepříti a nezaznamenati. v čem záleží. Slyšte: v Bélehradě tiskne prý se »Koran« v srbském překladě či dle zmíněného listu »kyrilskými literami«, a ten překlad bude ttajně vpašován do okupovaných zemí a roz- šiřován mezi pravověrnými moslemy. Vláda bosenská rozšiřování srbského překladu » Koranue zapověděl- Srbský překlad »Koranu« byl už r. 1895 pořízen Mičem Ljubibratičem, někdejším vůdcem hercegovských povstalců. Vyniká krásným srb- ským jazykem a není-li ho třeba bosenským mohamedánům, kteří jej znají v orig inále, za- sluhoval by, aby zejmena bosenská vláda šiřila jej mezi křesťanským obyvatelstvem okupovaných zemí, jež, obeznámí-li se s překladem »Koranu , zhostí se mnohého zakořenělého bludu o víře Mohamedově. Avšak pardon! To se bosenské vládě ne- hodi do krámu, neboť ona právě na starýel bludech a předsudcích jedné víry bosenské na- proti druhé a třetí buduje svou rozkladnou politiku.
Koranue Mič Mohamedův Boseň Korana
17 article
Ruský učenec, věnující se badáni v historli Čech. Dne 28. září professor kyjevské university A. N. Jasinský měl ve velkém sále university disseriaci: »Nákresy a bádání v sociálné a eko- nomické historii Čech ve středním věku; zá- klady sociálného zřízení českého národa v době. kdy panovalo obyčejové právo«. Dissertaci mě za tím účelem, aby se mu dostalo titulu doktora všeobecných dějin. Prof. T. D. Florinský pře- četl krátký životopis A. N. Jasinského. Narodi se v roce 1864, vystudovav roku 1885 kyjev- ské gýmnasium, vstoupil na kyjevskou universitu, kde se věnoval oboru historicko-filologickému. Roku 1889 odbyl universitní studium, ale zů- stal při universitě, aby se připravil k professuře všeobecných dějin. Roku 1895 A. N. Jasinský po dissertaci »O pádu zemského zřízení v českém státě« obdržel titul magistra všeobecných dějin a připuštěn k docentuře na kyjevské universitě. Ale již roku 1896 byl jmenován mimořádným professorem dějin na universitě jurjevské, již zaujímá dosud. Mezitím zůstal věren studiu českých dějin, jehož plodem jest i nová jeho učená práce. V ní dokazuje, že Čechy v středním věku byly jedno z nejpokročilejších zem í západn Evropy a že život český vyzname- nával se črtami ostře vyjádřené sa mo-
Jasinský profesor Florinský A N Čechy Evropa kyjevský univerzita A . N
18 article
bytnosti. Disputant ukázal mimo jiné, že v Praze byla založena prvá západoevropská uni- versita, že v Čechách nejdřiv ukázala se re- akce proti jhu, kterým svobodu myšlení sevřelo papežství atd. Tak silné kulturné úspěchy Čechů A. N. Jasinský vysvětluje tím, že český ná- rod, osvojiv si západoevropskou kulturu, zachoval si nicméně črty slovanské samobytnosti. Z officiál- ních opponentů prvý ujal se slova prof. F. Ja. Fostinský, ale neopponoval, nýbrž vzdal bada- teli chválu, že nová jeho práce z oboru če- ských dějin prozrazuje ještě hlubší vniknutív minulý život českého národa, než práce prvá. Na to ujal se slova prof. slavistiky T. D. Flo- rinský. Vítal vřele práci ruského učence, věno- vanou dějinám Čech, t. j. dějinám té trpitelské země, která jako hraničár Slovanstva vydržela na svých plecích boj s nátiskem všeho romano- germanského světa, obráceným naproti všemu světu slovanskému, ale silna duchem, nezahy- nula, nýbrž obrodila se k novému životu. — Titul doktora všeobecných dějin udělen A. N. Jasinskému jednohlasně za potiesku hojně shro- mážděného obecenstva.
Čecho A N Jasinský profesor Flo Praha Čechy
19 article
Konflikt Berlina s Vilémem II. Berlín překvapen byl včera zvláštním roz- hodnutím. Polvrzení nové volby městského rady Gustava Kaufmanna, již jednou odmítnutého, za purkmistra berlínského bylo opětně odepřeno. Tentokráte ale nikoli přímo Vilémem II., nýbrž vrchní president provineie braniborské »sáme tu rozhodl, odepřev předložiti novou volbu vůbec císaři neb ministru vnitra ke schválení. Vilém II., jak vidno, nechce vůbec již s Ber- línem přímo jednati. Vrchní president odvolává se při jednání svém na § 33. obecního řádu, jenž praví: »Odepře-li se potvrzení, přikročí sbor obecních starších k nové volbě. Není-l ani tato volba potvrzena, jest vláda oprávněna místo to dáti spravovati zatím na útraty města komisařem. Tak stane se také, když obecní starší volbu vykonati odeprou aneb když po první volbě nepotvrzeného opětně voli. « Vrchní president žádal také ihned magistrát za jmeno- vání zmíněného komisaře, magistrát to ale ode- přel a usnesl se předložiti přípis vlády k dal- šímu jednání čtvrteční schůzi sboru obecních starších. Berlínský tisk v náhledech o roz- hodnutí vrchního presidenta, jenž ovšem jistě nejednal tu z vlastního popudu, se značně různí. Kdežto na př. liberální »Voss Ztg.« rozhodnutí to pokládá za nezákonné a stížnost k st. ministerstvu doporučuje, »Berliner Tag- blatt«, orgán rovněž strany liberální, soudí, že záležitost ocitla se na »mrtvém bodu« a že te- prve po měsících bude vyřízena. Čtvrteční se- zení sboru obecních starších bude ovšem oče- káváno v Berlíně s napjetím největším.
Vilém II Kaufmann Voss Ztg Berlín Berliner tag
20 article
V Praze, 8. října.
Praha
21 article
Smrt emira afganského. Z Kabulu došla zpráva, že tam zemřel po těžké nemoci — neudává se: jaké — emin Abduraman chán. Abduraman, jenž narodil se roku 1830, vystoupil záhy na politické jeviště, ještě za Akbara chána; ale potom nebylo o něm slyšeti až do roku 1863, kdy po smrti Důsta Muhammeda vzplanula válka mezi jeho otcem Afzalem Múrem a mladším jeho bratrem Šír- Alim. Abduraman chán, tehdáž emir bucharský, ujal se svého otce, jehož konečně také dosadil na trůn, sám se stav náměstníkem v sBalchu (afg. Turkestán). Po smrti Afzalově r. 1867 zvedl se syn Šír-Aliho Jakub chán a porazil Abduramana chána, tak že musil utéci do Bu- cháry. Zde byl přijat od Rusů a dostal roční plat 25.000 rublů se závazkem, že se vzdává nároků na trůn afganský. Roku 1880 spojil se však s Angličany a byl místo sesazeného Jakuba chána za souhlasu knížat středního a východ- ního Afganistanu nastolen. Ale teprve když se- sazeného chána r. 1881 u Kandaháru na hlavu porazil, mohl se Abduraman chán pokládati z neobmezeného panovníka země. Abduraman chán byl panovník chytrý a hrál ve sporech Rusk s Anglit důležitou úlohu. Dovedl vždy využit- kovati okolnosti, od Anglie dostával podpory na penězích a zbraních. Přes to dovedl uhájiti
chán Abduraman Akbar Muhammed Afzal Múr Šír Ali Afzalův Ali Jakub chán Jakub chán Afghánistán Kandahár Rusk Anglie
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 2. října. Drahá Karlo Jsme tedy opět smířeni. Znáš, Karlo, pocit ten a víš, jak je člověku volno, když po bouřce a po několikadenním mračení pan manžel opět k Tobě a Ty k němu se přituliš, když si dáte hezoučký polibek a když Ty, jako chytrá jeho putička, tak jakoby nic upozornís jej na zcela nový, rozlomilý vzoreček bro- kátový, který má naše hedvábnická společnost pro český průmysl, či průmyslová společnost pro české hedvábí aneb — však ty víš, koho mám na mysli — ve své výkladní skříni. Toť se ví, že hodinu nebo dvě na to, za- klepá commis závodu na Tvé dvéře a že sluha za ním se hrnoucí položí Ti na stůl brokát — abys ráčila jen ustanovit, mnoho-li ho má ustřihnout. Někdy commis se sluhou nepřijdou — to ale věc lhostejna, nejdůležitější je nálada, která se smířením v srdce se Ti vráti. . . .. Jsme smiřeni, Staro, Mlado a k nám při- družili se také radikálové, před nimiž jsem měla vždycky strašný respekt, před nimiž jsem se hrůzou chvěla, poněvadž mi manžel moj vždy říkával, že berou to od podlahy, se státním právem v jedné a s carbonárskou dýkou ve druhé ruce. Kdo prý se k ním dá, musí prý se těžkým zkouškám podrobiti, děs- nějším ještě než Tamino v Kouzelné flétně. Na konec prý musí vykonati při dvou červených svíčkách hroznou přísahu, načež jei velmiste známý kníže Krapotkin, zanese do radikálního schematismu. Tím pro všechen ostatní svět je ztracen. A nyní jsme s těmito radikály alliane, považ, má drahá!
Mlada Tamino Praha Karla pro český hedvábí Krapotkin kouzelný flétna
23 article
Pan manžel ale je navzdor smíření náramně nevrlým, ba, jakkoli byl z počátku proň obéma rukama, dnes vyslovuje se o něm tuze skepticky. ba zatracuje je. A proč? Jaké má k tomu vrtochy? Karlo má, má! Domníval se, že se při tom sveze. Zatím ale nebylo z toho nic. Vždyť je těch našich kandidátů hrstička, na prstech u jedné ruky by's je spočítala. Proto má na to zlost a říká, že k vůli té trošce se vůbec nemusili namáhati ti ani ti. Naproti tomu ale tvrdí druzí, že o mandáty tu nejde, nýbrž o srdce. Němci prý stojí ve velikých zástupech již u Aše a čekají, až jim dovezou pánové Thun a Zedtwitz kompromissní proviant, potom prý se vrhnou na nás. A tu prý u nás osvědčiti se musí opět staročeské: »Hr na Němce, hr na vraha!« Je prý to sice ku podivu, že si u nás vždy vzpomeneme na svornost teprve tehdy, když nemůžeme dál, však to prý nevadi, jen když prý si na ni vůbec vzpome- neme. Je chudinka trpělivá a snese mnoho, zvláště ta česká svornost, která prý jako ven- kovská služka nehledí ani tak na mzdu, jako na vlídné s ni zacházení a jež všechno snese, aby nedostala výpověď. Zná prý nás a ví, že není stálost naší ctností, tak dlouho že by vůbec nikdo u nás v lásce neobstál, abys vysloužil prémii, nechť to už kuchařka, zásada, politické heslo, anebo přesvědčení. Kdo za to může, ale jsme již tací, že nás všechno brzo omrzi. Abychom si tuto svou národní vlaslnos
Karla Němec Thun Zedtwitz Aš Hradec
24 article
osladili, nazýváme ji »slovanskou těkavostíe a dokonce se jí chlubíme, jako by to byla bůh ví jaká přednost. Zatím nám způsobila již tolik zla a žalu, že by bylo věru již na čase, abychom se zbavili konečně této slovanské »přednosti« a snažili se ji nahraditi nějakým elixírem, jehož působením bychom ztvrdli stálosti a vytrvalosti nabyli. Smířili jsme se skutečně z té příčiny,že nabyli jsme přesvědčení o nepatrné různosti která nás děli? Mně zdá se, že ruku jsmesi podali, poněvadž nás to už mrzelo se dále hněvat. Každý den něco nového, novou situaci. nový program, novou stranu. Toho bychom s přáli. Nervósní neklid náš nedovoluje nám pra- covat a čekat. Hned to musí být a nepodaří-l se to, potom čert vem dělníky i s pracovním plánem Onehdy poprvé jsme se setkali. Bylo to nějakého divení. Nemysli si, že jsou ti Mlado- češi samí ženiši! Ba ne. Jsou mezi nimi zrovna tak staří jako ti naši, tak že bys dnes je sotva od nás rozeznala. Znáš mne a mou zvědavost. Vplížila jsem se v neděli na gallerii ostrovnía odtamtud se dívala dolů. Bože, těch plešío A těch šedivých jako mléko hlav!. To že jsou Mladočeši? Je čas, pánové, abyste si dali jiné jméno. Je-li mezi vámi pan dr. Kramář burši- kósní, o vás ostatních se to říci nedá. Naopak je mezi vámi už několik patriarchů, důklad- nějších, než jich mezi námi. Našim pánům se ostatně do akce také nechtělo. Je pohodlnější posice »klidného pozo- rovatele a posuzovatele« než toho ubohého
Mlada doktor Kramář
25 article
českého Sysifa, který tak dlouho už valí balvan českých požadavků na bezpečný, pevný český Vyšehrad, aniž by se tam byl kdy uchytil. Ostatně se, má milá, přiznávám: když jsme se tak ohlíželi kolem a počitali své milé, bylo nás tu málo, že mne pojala z toho úzkost. Tak ale již bývá, když se žije z hotového, když stále jen se bere a nie nepřidává. Ano. má drahá, dobré tři čtvrliny naší strany hnij na hřbitově, a ti, již zatím naše řady rozmnožili. naši starou reputaci sotva zachrání. Našim ne- štěstím bylo naše jméno. Sentenci tuto projevila jsem asi ve druhém listě svém, který jsemi z gallerie vídeňského parlamentu zaslala a věř. že je to sentence správná. Kterákoli stranači korporace, jež nazve se starou, vzdává se tím naděje v budoucnost. Vytkla si jím sama, že čas má již, aby se odklidila. Neméně ale než Mladočeši a ostatní naš stoupenci překvapili mne naši nadějní mazzinisté. Domnivala jsem se, že spatřím v nich mladé tygry, zatím ale učinili na mne dojem velmi dobře vychovaných a pečlivě učesaných a oholených mladších pánův. Mnohému z nich také již se leskne na temeni stříbrná pětikoruna a někteří z nich jsou ve věku, v jakémž tatín- kové vdávají dcerušky, jinak ale se mi zdá, že by se dali zkrotiti velmi snadno. Jeden z nich nevěděl dokonce kudy kam, když spustila jsem na něho trochu zostra. Teprve, když obrátila jsem v jemnou, dodal si kuráže a zodpověděl mi jakž takž několik otázek. Jinak učinili na mne dojem tito krvežíznivci, o nichž se tvrdí, že z »Omladiny« vyvodili svůj rod, že by ne- byli s to, ublížiti kuřeti. Svěřila jsem se s dojmem
26 article
jejž na mne učinili, panu manželi. Odvětil na to, že bych si jimi hlavu lámat vlastně ne- musila, že časem stanou se z nich nejlepší Mladočeši. Co nevidět počne tedy rej. Nejdřive volby potom říšská rada a do třetice všeho dobrého sněm. Když si na to vzpomenu, má drahá, ani nevím, kde mi hlava stojí. Však to dobře slyším, jak na to zahučíš: Proč se tedy do toho pleteš? Kdo tě tam posllá? Kdo, má drahá ? Týž živý zájem pro věci svého národa, jaký má muž. Nemohu přece doma zadělávat na švestkové knedlíky neb obírat husu, kdy ve Vídni roz- hoduje se o osudu našem. Nemohu odpočítávat špinavé kapesníky a punčochy do prádelny v oka- mžiku, kdy ve volební sini počitají se hlasy. odevzdané z jedné strany pro kandidáta národ- ního a ze druhé pro internacionálního agrárníka, jehož národním programem jsou zprávy z obil- ního trhu. A potom těch nových toilet! Už dnessi lámu mozek, v čem objeviti se ve vídeňské loži sněmovní. Zdali pak si's povšimla už toho, že opět počínají se nositi široké rukávy, balonovité, v rameni a dole úzké a uprostřed toliko vy- duté? Co se klobouků týče, chudá fantasie Pařížanek tentokráte nedebutuje ničím novým. Jsou oblibeny opět staré placky. Ale co všechno je na nich! Onehdy viděla jsem jednu s veri- tábl kolotočem, jenž větrem se pohyboval. Věř si tomu nebo ne . Teď ale již — musím skončiti. Buď zdráva a šťastna moje milá a přijmi tisíc polibků od Julky, své věrné družky
Pařížanka Julek Vídeň