ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 483d4f80-661b-11dc-abfc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 32 celkem · entity: person 121, place 87, org 11, work 11
1 masthead
16. srpna 1901.
2 masthead
Císlo 225.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana 3.
5 article
Německá škola má hojnost učebných po můcek, v české škole si musí učitelé pomůcky praeně sestavovat (a přece vlastenecké firmy české do školy zálužské nedaly ani arch pa- píru, vyjma spolku poštovních zřízenců ve Vídni který daroval škole na 50 svazků knih pro lid). V takovém asi poměru stojí česká většina k německé menšině a přece na vzdor tomu všemu asi před třemi roky odhlasoval si ně- mecký obecní výbor, že obci patří jediné jméno a tím že je Malthenern, které může být zčeštěno v Maltýr, české jméno bylo úplně ignorováno, a když Češi ho nepřestali užívat, bylo všem českým spolkům a správě matiční školy zakázáno ho užívati. Na to ovsem podán byl protest okresnímu hejtmanství. Protest po- daly: správa české školy, tělocvičná jednola »Sokol«, místní odbor N. J. severočeské, odbor matiční a občanstvo společně. Okresní hejtmanství s vyřízením rekursu příliš nepospíchalo, bylo to za éry Badenovy tu slavná instance nechtěla vyřídit věc záporně, neboť tvrdohlaví Češi jistě by rekurovali dál kdož ví, jak by celý proces dopadl, proto zdálo se, že celá pře usnula. Sotva však Badeni padl, přišel z okresního hejtmanství ferman, kterým se správě matiční školy nařizovalo užívati je- dině správného jména Maltheuern nebo Maltýr, ostatní rekursy byly zamítnuty. Všechny korporace místní, výše uveden rekurovaly opět a celá věc leží nyní u místo- držitelství, ač pádná argumenta jsou na straně Čechů. Zemřelý řídící učitel zdejší české školy p. J. Bukovský žádal říš. a zem. poslance p.
Čech severočeský Badenův Baden Čecho J Bukovský Vídeň Sokol
6 article
Herolda, aby opatřil občanům zálužským výtal z desk zemských, Záluží se týkající, jako do- provod k rekursům, což tento učinil. Týž pan řídicí žádal osobně p. poslance Schwarze, aby svým osobním vlivem působil k tomu, aby záleži- tost ta konečně nějakým způsobem byla vyří- zena, však posud, ač spor trvá již 3 roky, ne jsou výsledky žádné. Že pojmenování Záluží jest historicky správně, najdeme bezpečné doklady v Bílkových dějinách českých konfiskaci, kdež na str. 138. a 139. a v dodatku na str. 1265., čásť II. čteme následovně: 1. Hartič z Hartče Moric, ve vsi Záluží bylo dle taxy r. 1623 poddaných : 36 (z nichž 8 s koní, 24 robotníci ruční a 4 domkáři), z nichž vycházelo obilí ouročního 33% korce žita po 1 kopě míš., 331% korce ovsa po 30 gr. 32 slepic po 6 gr., robot 577 dní beze stravy a 34 dní ve žních se stravou (C. 215, H. 4) 2. Mikuláš Hartič sv. pán z Hartče (Hart wig z Hartiče) při kommissi confiscationis l. 1623 odsouzen třetiny jmění, propadl statek rytířský Janov (Janovice, Johnsdorf, kr. Žatee, okr. Most.), sídlo a ves Janov s dvorem po- plužním a ves Kolozruky (Kolosoruk, Koselruk, Kosloruk) s dvorem poplužním, který od král. komory za summu odhadní 20.805 kop míš. bez všech závad dědíčně koupil dne 12. zár 1623 cizozemec Jakub Bruno, krále španěl ského rada a tajný sekretář, jemuž vedle čís resoluce z dne 12. Jsrpna 1624 ze summy trhové poražen byl dar z milosti 15.000zl rýnských.
Herold Schwarz Bílkův Hartič Hart Kolosoruk Koselruk Kosloruk Bruna Záluží Hartič Janov Janovice Johnsdorf Most Hartč Moric svatý . pán Hartč Jsrpno zl
7 article
Tento prodal statek Janov se statkem »Záluží« (Maltaýr) roku 1627 Janovi Jaku- bovi Brunovi, komisaři ela pohraničního za 34740 zl. rýn. (C. 215, C 1/2 s H 4. — Lib eonf. 2. — 1 287. — DZ 154, C 27 28.) 3. Moric Jindřich Hartič sv. pán z Hartče- bratr Mikulášův při kommissi confiscationis 1. 1623, odsouzen třetiny jmění, propadl statek rytířský Záluží (Maltayr, Maltheuern, kraj Žatee, okres Most), sídlo a ves Záluží s dvorem po- plužním a ves Hamr jinak Kummera zvanou, kterýž od královské komory za summu odhadní 8973 kop míš. prodán byl cizozemci Jakubovi Brunovi. (C 215., C 1/2 s H 4, — Lib. coní 2, f 288 — DZ 154, C 27 28.) Však ani sebe pádnější důkazy nestač obeenímu úřadu a hejtmanství a tak Češi ze Záluži u Mostu nesmi při úřadech jména histo- ricky správného uživat, správa české školy ne- smi na propouštěcím vysvědčení psáti Záluži nýbrž Maltheuera a když neposlechla, pohroženo jí disciplinárním vyšetřováním, spolky nemohou pořádat žádné zábavy, neboť okresní hejtmanství i obecní úřad chtějí vždy stanovy spolkovéa jakmile naleznou Záluží u Mostu, oznámí spolku síručně, že žádného Záluží u Mostu není, aby přišli, až budou mít ve stanovách Maltheuern.
Jan Jaca Brun Libra Moric Jindřich Hartič Mikulášův Žatee Hamr Kummer Čech Janov Záluží Maltaýr Hartč Most Libra Záluže Maltheuern H 4 C 27 28 svatý . pán C 215
8 article
Tím ovšem veřejný život velmi trpí, neboť žádný spolek nemůže pod jménem Záluží veřejně vy stupovat. Na základě daných výnosů okresního hejt- manství počínají si i ostatní úřady. Za příklad stůjž zde jednání farního úřadu v Dolním Jiře- tině, kamž jest Záluží přifařeno. Správa české školy svého času žádala zmíněný farní úřad aby pro děti české povoleny byly ve dni, kdy jdou do chrámu, na př. na začátku a kone školního roku, v císařské dny a j., české boho- služby, však farní úřad odpověděl, že česky neumí (ač kaplana má ryzího Čecha a farář má matku Češku), dětem že stačí bohoslužby ně- mecké a snahy učitelů nazval štváčskými provokativními. Tak tedy jedná úřad, jejž zakla- datel církve ustanovil slovy: »Jděte a učte všechny národy« — ovšem pan farář z Dolního Jiřetína s ostatními německými druhy při onom aktu nebyl a proto nesmíme se divit, že Krista opravili: »Jděte a učte všecky národy ně- mecky — Podobně zachovalo se ředitelství pošt telegrafů v Praze, které na žádost občanů zá- lužských, aby poštovní razitko bylo oboujazyčné. nařídilo místnímu poštovnímu úřadu, aby žádné zásilky z místa podané pod jmenem Záluží ne- expedovalo. Tak se mají věci. Němcům pomáhají úřady a kde kdo, kdežto dvou tisíců Čechů, kterým nechtějí dovolit ani užívání českého jmena, ne- ujme se u c. k. úřadů nikdo. Ti nemají jiného zastání, než v české veřejnosti.
Čecho Češka Krist Němec Záluží Dolní Jira Dolní Jiřetín Praha
9 article Denni zprávy.
Denni zprávy. K dnešnímu číslu připojena jest pravi- delná páteční příloha „Hlídka literární“ — O moravských smiřovačkách došla z Brna »Odpověď« a sice jedna v čele » Mor. Orlice« jako úvodní článek a druhá mezi poli- tickými zprávami na druhé straně listu. Obi jsou psány na naši adresu, i možno říci, že druhá, ačkoli je v ní jen pět řádků věených, vyváží nekonečně více, než universální omáčka vyrovnávací, kterouž staročeský orgán neustále vaři z extraktů Žáčkových řečí sněmovní boskovické jevíčské. Co soudíme o řečniekých výkonech váženého vůdce strany staročeské na Moravě. jež skutečně považujeme za formálně nevšední. již jsme řekli několikráte a ještě včera ráno prohlásili jsme, že nám co do obsahu nestači Nás hlad »M. O.« neutiší citáty z dra. Žáčka. my spíš se nenasytíme, dokud nebudeme znát jádro stanoviska moravských punktátorů če ských o vetu a jeho rozsahu. To jsme řekl také již včera, Že všechny české strany na Mo ravě s kuriátním vetem bohužel souhlasí, dově děli jsme se z operátu bar. d' Elverta, a do věděli jsme se z něho i to, že žádná z českých stran moravských ničeho nenamítala proti jeho výměře, jak ji obsahují 10. a 11. paragraí d' Elvertova návrhu. Pravíme a opakujeme s nej- větším důrazem, že nám nestačí řečnické figury a oratorická ohražení jako »nepřipustíme« »musíme se rozhodně postaviti na odpor«, jimiž se sněmovní odpověď dra. Žáčka bar. d' Elvertovi opravdu hemží. Pravdu dí pražský dopisovatel
Hlídek Mor Žáčkův M O Elvert Elvertův Žáček Brno Orlice Morava
10 article
»M. Orlice«, že řeč tato byla pronesena ve sněmu a tudiž dávno před Boskovicemi a Je- víčkem, ale zatím vyšly dokumenty, uveřejněné drem. Stránským, kteréž ve spojení s vývody dra. Žáčka v obou městech jeho okresu při měly vůdce lidové strany k prohlášení, že zá- stupcové strany jeho ze stálého výboru vyrov- nacího vystoupí. Krom pohrůžky dra. Strán- ského vystoupením z vyrovnacího výboru, která ostatně učiněna závislou na »asi«, kromě Žáčkova »nepřipustíme«, nemáme žádného do- kladu, krytého sborovou autoritou českých stran na Moravě, že ve vyrovnacím výboru byl anebo bude d' Elvert se svým rozsahem veta naprosto odmítnut. Česká veřejnost nezná přesného, všecky pochyby vylučujícího stanoviska českých členů vyrovnacího výboru, a praví-li pražský dopisovatel »Moravské Orlice«, že »odpadá veto v rozsahu věmeckém« pravíme, že dotud neodpadá, dokud nemáme o tom autori- tativního, taxativního prohláše ní českých zástupců bod za bodem německého rozsahu veta jak pa- ragrafován d' Elvertem. Tolik, po- kud se týče stanoviska pražského dopisovatele »M. Orlice«. Opakujeme, že naše zní v ten smysl, že národní kurie většinu podminěnou velkostatkářskou milostí, při tom vetem dena- turovanou, pokládáme ne-li za hrob české Mo- ravy, tož zajisté za její zakletí na věčné časy. za uzákoněnou stagnaci národ- ního rozvoje na Moravě na všechny doby. Nebezpečí je tím větší, že se objevil předně z prohlášení »Mor. Orlice«, že vzdor všemu bude se v moravských smi- řovačkách pokračovati, za druhe z rozmluvy dra. Stránského, ve včerejším
Stránský Žáček Žáčkův Elvert Mor Orlice Boskovice Morava moravský Orlice
11 article
»Čase« uveřejněné, že lýž již stojí jednou no- hou v zadních dvířkách, které si vy hradil svým »as i« řka, že lidoví zástupcové asi opustí stálý vyrovnací výbor. Leč všechny tyto detaily ztrácejí na významu proti druhému prohlášení »Mor. Orlice«, kteréž zní: »D nes jest právě tak jisto, že ve vy- rovnávací akei moravské bude se pokračovati, jako že i po sně- movních volbách v Čechách po- mýšli se už nyní na vyrovnáv a e akci souběžnou. V prosinci,v lednu »Národním Listůme to při- pomeneme.« Citujeme bez poznámky, leda s tím dodatkem, že tyto řádky, třebas byly psány přímo pro nás, adresují přece nejenom na celou českou veřejnost v Čechách, ale přímo provokují nepokryté, přesné, poctivé a upřímné prohlášení oněch kruhů a faktorů v Čechách, kte- réž prý pomyšlejí už nyní na vyrovnávací akci v Čechách, s moravskou souběžnou. Záležitost tato opustila fási politiekých klepů a déle mlčeti nemožno. Dovětek »Mor. Orlice«, že nám v prosinci, v lednu připomene, jest svou naivnosti až bizzarní. Jen politický slepýš, anebo jeskynní macarát nechápe naši vervy proti moravským smiřovačkám. »Mor. Orlices najde nás na našem míslě i v prosincia v lednu, o tom může být ujištěna — Obcovací řeč pana Alexandra Ne- klana. »Ad vocem »Umgangssprache« uveřej ňuje včera Alex. Neklan v »Politik« delší článek na obranu věci, v očich všech slušných lidí již z předu nenabytně ztracené. Jak jsme již mi nule uvedli, napsal Al. Neklan v kritice snah českých poslanců, směřujících k zavedení ma- teřského na místě »obcovacího jazyka« do sčíta- cích rubrik, že by za svůj návrh ve věci té. dne 26. února 1901 podaný, jakožto lehko- myslnost do nebe volající, zasloužili »leibliche
Mor Alex Neklan Al Orlice Čechy
12 article
Prügel«, což znamená asi tolik, jako výprask klackem. Pan A. Neklan na naše označení to- hoto obratu prohlašuje, že jest nepochopitelno. jak jeho úsudek o zásluze tělesného výprasku zástupcům českého lidu, zvláště prý v tomto případě, považován může býti za sprosťáctví Neradi se uchylujeme k názornému vyučování zvláště na tomto choulostivém poli, ale slouž-ž nám za omluvu, že nás na ně předešli i pan Neklan i »Politik«. Jak by nazval asi pan Ne- klan výrok, že »zasluhuje pár f.....«, kdyby mu je někdo nabídl za to, že včera napsal, že jeho úsudek o tom, že čeští poslanci zasluhují tělesného výprasku, »je ten nejmírnějši jaký vůbec možno bylo vysloviti?!« To by bylo zajisté sprosťáctví, není-liž pravda? A pan Neklan je osobou utajenou za psoudo- nym a kdyby se za tuto urážku začervenal mezi čtyřma očima do zreadla, bylo by odbyto. Jinak je se sborem poslanců národa českého, resp. s podavateli návrhu ze dne 26. února 1901. To jsou mužově výboru z celého českého ná- roda, jeho říšští i zemští representanti, zvolení konstitučně zjištěnou většinou českých voličů, a jsou i representanty jeho cti před ostatními národy v této říši a před celým světem, a to zajisté uznává i »Politik«, byť by zvoleni bý- vali více méně mimo jeji souhlas. Ze včerejšího Neklanova výkladu v »Politik« vysvítá, že jeho označení bezedné lehkomyslnosti netýká se vlastně jen poslaneckého návrhu z února t. r., nýbrž že vztahuje se dokonce i na jich činnost za tři posledních ministerstev Clarova, Wittka a Körbra. pokud se týče sčítání lidu. Naznačujeť zajisté řečený Neklan nepokrytě, že se měli poslanei čeští vzdáti obstrukce za ústupek pojetí »mateř ského« na místě sobcovacího jazyka« do sčíta- cích rubrik, ke kterémužto ústupku by prý by
Prügel A Neklan Neklan Neklanův Clarův Wittek Körbr
13 article
Körber svolil ve »své snaze zabrániti hrozící ob strukci a zástupce českého národa k mírnosti naladiti«, jak píše Neklan. Přezíráme tu úplně, že Neklan, jakožto novinářský diletant nejhoršt odrůdy, úplně se zřetele pouští všechno ovzdušt ministerstev Clarova, Wittka a Körbra v nejkri- tičtější tehdejší době, i tážeme se ho jen: Co by byla česká veřejnost tomu řekla, kdyby byli poslanci národní upustili od obstrukce za tento ústupek, to jest s podmínkou, že by byl Körber skutečně k němu přivolil? Jak si představuje mož- nost projednání takového zákona za tehdejších poměrů v říšské radě. Anebo kdyby stačilo k tomu pouhé ministerské nařízení, domnívá se. že by byl dr. Körber se odvážil vydati je vzhle- dem k nepochybným následkům na Němce v říšské radě? To jsou ovšem jenom všechno pouhé kombinace, ale už to faktum, že se najde mezi Čechy člověk, který napíše, že poslane čeští za své chování v naznačené době, kdy. možno říci, srdce celého národa vyšlo za nimi do Vídně a s nimi prožilo celou tu epopeji, ve kteréž s nasazením celé osobnosti, sil tělesných i duševních z potupy národa českého odčinili. co v jich možnosti bylo — že za to zasluhují výprask klackem, faktum, že se najde mezi českými žurnály list, který takový výrok oliskne a to nejednou, nýbrž i podruhé a to v sesílené formě, to jest symptom atmosféry, v níž žijeme. Nemůžeme zatajiti podívení nad tím, že něco podobného klidně snáší sbor poslanců českýeh a že urážku, učiněnou mu způsobem tak oká- zalým, neučinil dosud předmětem příslušného zakročení. Snad jednání o kompromis se stranou, jejíž list způsobem tak neoznačitelným otírá se o poslanee mladočeské, nedopřává jim k tomu času.
Körber Neklan Clarův Wittek Körbr Němec Čecho Vídeň
14 article
— Německé listy zdejší i vídeňské zaznamenávají s velikým zadostučiněním zprávu, že byl dr. Hliňák v Liberci odsouzen pro urážku tamějšího obecního úřadu k vězení na 8 dně, případně k pokutě 800 korun. Dr. Hliňák nazval při jakémsi přelíčení jednání tamějšího přihlašovacího úřadu bezpříkl a d n drzým. K vůli výroku tomu stihl jej trest tak přísně vyměřený, při němž soudce den prostého vězení ocenil v hotových na 100 koun. Toť se ví, že máme ku přesvědčení soud- covu povinnou úctu, všák domníváme se, že sotva při této výměře zůstane. Však o jiné věci chtěli jsme se při této příležitosti zmíniti: Nejsme sice přáteli soudních tahanic a nejraději vyrovná- váme věci sporné břitkým perem, však zlibí-li se národním odpůrcům našim v methodě liberecké, potom i my jim stejnou měrou odpláceti bu- deme. Máme zejmena na mysli soustavné ostou zení Prahy, najmě ale bídácký útok »Bohemie« ve příčině památek po Tychonu Brahovi. C platno, že zmíněný list mrzce lhal, co platno, že v našich orgánech z příslušných míst tvrzení »Bohemie« vyvrácena, eo platno, že týž lis nucen byl opraviti onu zprávu, když hne k ní připojil poznámku, že čerpa z pramene spolehlivého a kdy lež přešla do listů cizich, které neopravily a když následkem toho obec praž- ská a její orgány proskribovány zůstanou ve vzdáleném světě jako vandalové. — V takových případech, kdy jde o čest veleobce naší a kte- réhokoli důležitého činitele v naší národní spo- lečnosti vůbec, nemělo by se jednati tak sho- vívavě. Odvolává-li se »Bohemie« na svůj spo lehlivý pramen, nechť jej jmenuje a týž ať do- káže, že pravdu tvrdil. Schovávati se za »pra- men« a opakovati znova vyvrácenou lež, je mizernostl.
Hliňák doktor Tychon Braha Liberec Praha Bohemia kouno
15 article
— Výkonný výbor klubu německýc pokrokových poslanců na sněmě královstv českého konal včera od 10. hod. dopol. do 2. hod. odpoledne v německém kasinu schůzi o níž vydal toto sdělení: »Výkonný výbor uváži ve včerejší schůzi vnitřní stav říše a poměry pro Němce v Čechách směrodatné co nejdů kladněji a jednomyslně se usnesl na tom, aby strana se vším důrazem pokračovala ve sve účasti při volebním ruchu sněmovním bez zře- tele na možnou snad ztrátu některých mandátů, Straně náleží povinnost tato měrou tím větší. ano heslo se strany všeněmecké za poslední doby vydané, totiž požadavek, aby se od admi nistrativního rozdělení země upustilo a germa- nisací české většiny obyvatelstva urovnala dráha ku připojení k říši německé — se netoliko prakticky nesplnítelným ukázal, ale také je způ sobilým, ohroziti trvale postavení Němectva nejen v zemi, ale i v říši, za kteroužto pří- činou se co nejvýdatnější zastoupení oněch zásad, které pokroková strana povždy povzná- šela, kterých vždy pevně zachovávala a které posud všichni příslušníci národního kmen schvalovali, dvojnásob nutnějším býti jevi, ano zlepšení dosavadního stavu Němců v Čechách toliko co nejpřesnějším národním odloučením samosprávou národní usautečněno býti může.« Na to byly probrány po řadě vyhlídky na vý- sledky voleb ve všech jednotlivých německých volebních okresech sněmovních, při čemž dbáno bylo vyžádaných odpovědí na dotazy a došlých zpráv. Seznáno, že vyhlídky ty nejsou nikterak tak neutěšené, jak byly tu a tam za posledních dob líčeny. Dosud má pokroková strana 41 sněmovních mandátů; pro 25 z nich považují se kandidatury již tentokráte za jisté. Ve příčině ostatních okresů usneseno v zavedeném jednání pokračovati.
Němec Čechy
16 article
— Osobní. Pan MUDr. Karel Výmola emer. assistent kliniky prof. dra. Em. Kaufmanna odborný lékař chorob ušních, nosních a hltanových. dlí od 17. t. m. mimo Prahu. — Rodinné zprávy. Slečna Anička Pal- cova a pan Josef Malina, učitel, slaviti budou sňatek v úterý dne 20. t. m. v děkanském chrámu sv. Jakuba v Jičíně. — Mařenka Doškova a pan Václav Smolík, učitel, slaviti budou sňatek dne 20. t. m. o 11. hod. dopol. v chrámu zápském. — Úmrtí. Na Malé straně zemřela paní Johanna Vecková v stáří 51 roků. Pohřeb koná se v pátek ve 4 hodiny z domu smutku č. 327. — V Benešově zemřel dne 14. t. m. pan Václav Marek, lesmist pana arciv. Františka Ferdinanda v. v. ve stáří 6i let. Pohřeb koná se v pátek dne 16. t. m. o 4. hod. odpol“ — Ve Švihově zemřel dne 14. t. m. pan Matěj Krs, městský tajemník tamtéž ve 42. roce věku svého. Pohřeb koná se v pátek dne 16. 1. m. o 10. hod. dopol.
MUDr Výmola profesor doktor Kaufmann Anička Malin svatý . Jakub Doškův Smolík Vecková Václav Marek František Ferdinand Krs Praha Jičín Benešov Švihov
17 article
— Pocta. Ústřední výbor Zemské jednoty sou- kromých úřadníků v království českém spolu se správami odborů místních i odboru dle povolání vě- noval odstoupivšímu starostovi Jednoty panu inž Jaroslavu Schnirchovi, řediteli Spolku pro zkoušení a přehližení parních kotlů na Král. Vino- hradech, adresu díků, spojenou s diplomem čestného členství. Adresa odevzdána p. Schnirchovi dne 12 t. m. slavnostním způsobem předsednictvem Jednoty při kteréž příležitosti vyměněna vřelá slova vděku srdečného přátelství. — Adresu sepsal tajemník Jednoty, skvostné umělecké provedení pochází z ma lířského atelieru pana Pavla Körbra v Praze (P'štros sova ul. 2). — Za tuto poctu poděkoval pan řed Schnirch zvláštním listem. — Česko polský spor ve Slezsku. Jakou nesmírnou radost mají Němci z rozmíšek, vyvo- laných polskými náhončími německých poslaneů dra. Haasa a dra. Demla, víděti z toho, že německé časopisy brněnské, opavské a také i vídeňské znova a znova citují protičeské články, otištěné před více nežli 14 dny ve lvovském denníku »Slov Polskie«. Jest to opětný dákaz, že tak zv. polští ra- dikálové na Těšínsku pracují přímo pro německou stranu na udolání nejen Čechů, ale na konec i Poláků.
Ing Schnirch Král Pavel Körbr Němec Deml Čecho Polák Praha Slezsko Těšínsko
18 article
— Maďarština na Moravě. Severní dráh císaře Ferdinanda provozuje také vozbu na lokáln dráze, vedoucí z Hodonína do Haliče v Uhrách Dráha tato vede úplně českou, resp. slováckou kra- jinou — ani v Hodoníně, ani v Haliči není Ma- darů — a přece jizdní řád dráhy této, vyvěšený na všech stanicích a zastávkách moravských trati se verní dráhy jest maďarsko-německý. Po češtině tam ani slechu. Rovněž i ostatní vyblášky, týkající se lokálky této jsou maďarsko německé. Zde viděti jaký vliv mají Maďaři i na naší polovinu říše, neboť ře ditelství severní dráhy musilo se zavázati, že jízdní řád i vyblášky bude vydávati napřed maďarsky a pak německy. — K poměrům poštovským. Z kruhů in- teressovaných se nám píše: Dozorčí službou v komi- sařském okresu dvanäctém (ke kterému přiděleny z větší části poštovní úřady západních Čech), obvodu pražského ředitelství pošt a telegrafů, pověřen jes poštovní komisař Vilém Elias, rodem z Horaž- ďovic, který za více než dvouleté působnosti revisní.
Ferdinand Maďar Vilém Elias Morava Hodonín Halič Uhry Ma Čechy až
19 article
nenaučil se dosud prostým přikazům slušného zachá- zení s poštmistry a jich personálem, dozoru jeho podřízeným. Celá řada starých, ve službách pošty dávno sešedivělých a na mnoze daleko zaslouži- lejších poštmistrů nežli je komisař Elias sám, trpce si navzájem stěžuje na svrchovaně nevlídné, bez- ohledné vystupování a zbylečné týrání se strany řeče- ného komisaře, kteréžto vlastnosti téměř při každé revisi u jednotlivých poštovních úřadů týž na jevo dává způsobem, dosud nebývalým. Nespokojenost, ba krajní roztrpčení nad jednáním tohoto obecně neobií beného orgánu dozorčího, dostoupilo v kruzích na šich takové míry, že hodláme společnou akcí těmto nyní již nesnesitelným poměrům učiniti přítrž. Po stup náš v té příčině bude sice naprosto legální, ale provedeme jej v případě potřeby do krajnosti, a k naší nejvyšší instanci. Ostatně i o to se postaráme aby hned po zahájení říšské rady také nejširší veřej- nost seznala naše podrobné, jednotlivě uvedené stesky a měla takto příležitost užasnouti na tím, jak se s námi zacház!. . . Pociťujeme tyto abnormální poměry tím trapněji, čím více byli jsme zvykli u všech předchůdeů nynějšíh komisaře na taktní, šetrné i humanní jednání s námi a úřadní styky naše, zejmena s pány Wáchou,
Elias Wácha
20 article
Poplerem, drem. Kalandrou, ryt. Ambrosem a Schwarz- rem — zůstanou nám vždy v milé paměti. Komi- saře Eliase budeme ovšem také dlouho velmi dlouho vzpomínatil — Varšavský litorát polský v Praze v trapné nouzl. Na podporu polského literáta z Varšavy, který v Praze upadl nenadále do trapné nouze, složili příspěvky: Firma inž. Frant. Křižika 10 K, p. JUDr. Tomáš Černý, advokát, 2 K, p. JUC. J. Sedlák, ředítel, 2 K, p. JUDr. Scheiner 2 K, čle- nové redakce »Času« 10 K. Za další přispěvky na adresu kteréhokoli denníku pražského, zejmena i do administrace »Národních Listů« snažně pro- síme. Kdo rychle dává, dává dvojnásob.
Popler Kalandra Ambros Schwarz Elias František JUDr Černá J Sedlák Scheiner Komi Praha Varšava Ing Křižik 10 K
21 article
— Šetřte starožitností! Z Nového Města nad Metují se nám píše: Ze zdejšího farního chrámu byla prodána, zajisté bez vědomí konservatorova. starožitná křtilelnice, o níž je známo, že byla Janem z Pernštýna, druhým zakladatelem Nového Města nad Metují, roku 1543 kostelu darována. Byla to vzácná starožitnost dle slov c. k. professora, konservatora PhDra. T. Kouříla a přes to ji město prodalo za 100 zl. jistému Josefu Plešnerovi z Aich- städtu na Král. Vinohradech v Táborské ul. č. 20. dokonce jenom k rozlití za cenu cínu! Úžasno! — Česká dvoutřidní škola obchodní v Č. Budějovicích otevře dnem 16. září t. r. první ročník. Upozorňujeme rodiče dítek, které absolvují školu měšťanskou neb tři třídy školy střední, že otevře se v Č. Budějovicích ústav první toho druhu na celém jihu českém, který poskytnouti má mládeži. jež se hodlá věnovati obchodu, v krátké době dvou let a nákladem poměrně malým, úplného vzdělání odborného. Ředitelem školy této jmenován byl pan Hugo Pavek, dosavade professor na obchodní aka demii v Chrudimi; týž ujal se právě v těchto dnech řízení školy. Pro posluchače školy této zřízena jsou tato stipendia: Obchodního gremia v Sedlčanech. okresního zastupitelstva v Týně n. Vlt., okresního zastupitelstva v Pacově, obce Lomnice n. Lužn.a obchodní a průmyslové komory v Č. Budějovicích Několik dalších stipendií bude ještě zřízeno. Při- blášky žáků přijímá a dotazy ochotně zodpovi ředitelství.
Jan T Kouříla Plešner Král Hugo Pavek Nový město nad Metuje Pernštýn Aicha Vinohrady Táborský ulice Č . Budějovice Chrudim Sedlčany Vltava Pacov Český dvoutřiden obec Lomnica
22 article
— Moravská zemská starobní pojišťovna Po vesnicích střední Moravy cestuje zástupce morav ské starobní zemské pojišťovny za účelem získáni pojištěnců. Zástupce tento uspořádá vždy ve vesnieci přednášku o důležitosti pojišťování tohoto druhu pak sbírá přihlášky na pojištění. Zástupce tento však tak hanebně láme češtinu, že venkované při před nášce jeho hlasitě řeči jeho smáti se musí. Jestto věru bezohlednost, pouze na Moravě možná, ktere dopouští se ředitelství zemského ústavu tohoto n tříčtvrtinové české většině na Moravě. — Herecká slavnost na Klamovce. Obli bené místo výletní, lesnatá Klamovka, stala se včer odpoledne dostaveničkem přehojného obecenstva které přišlo, s příspěvkem ve prospěch podpůrného fondu herectva, sdruženého v Ustřední jednotě če ského herectva. Letní herecká slavnost včerejší, po řádaná herci z arény, družila se důstojně k podobným podnikům, minule pořádaným. Řada přílažlivých attrakcí pobavila obecenstvo dokonale. Zejmena pa řížské dostihy za patronance dvojice komíků pp Švába a Wanderera působily nevýslovně. V sále pořádána humoristická akademie, při níž účinkovali- sl. Hellerova, sl. Horníkova, pp. Huml, Šváb, Wan derer a j., jejichž výkony hlučným potleskem byl- odměnčny; také »ensemble Loise« doznal hlučné po chvaly. Program byl velmi pestrý.
Wanderer Hellerův Huml Šváb Morava Klamovka
23 article
— Výlet na Ještěd a do Jizerských ho Oznámivše již podrobný program výletu, jejž Klub českých turistů ve dnech od 24. do 27. t. m. pořádě na Ještěd a do Jizerských hor, máme za vhodné tento turistický podník znovu pozornosti českých tu- ristů doporučiti. Jedná se o hromadnou návštěvu půvabných míst, jež dosud se strany českých turist nezaslouženě jsou zanedbávána. Prvá tato návštěva K. Č. T. v Jizerském pohoří stane se zajisté nejvý- datnější reklamací horám těmto a způsobí, že nadále i v těchto místech turista Čech nebude cizincem.
K Č Ještěd jizerský hora Čechy
24 article
Výletna Ještěd u Liberce, jenž má pověst rozhledu 1. řádu, návštěva vlastních Jizer- ských hor, dostup nejvýznačnějších vrchů, hono- sících se skvostnými rozhledy, dále pak též po- chody nejzajímavějšími údolími, z nichž přírodní krásou vyniká údolí Černého Štol- pichu, to vše výlet učiní velice vděčným. Tur výletní omezujíc se na nejpřednější body Jizerského pohoří, vesměs pohodlnými cestami spojené, jest obe- zřelně volena a denní pochody, nevyžadujíce nija- kých namáhavých turistických výkonů, ani damám nezpůsobí obtíží S výletem tímto lze spojiti též vycházku do Krkonoš, kamž z Wurzelsdonfu u Nového Světa vhodně lze odbočiti. Přihlášky se vkiadem na zajištění stravování a noclehů 20 korun za osobu buďtež do 20. t. m. zaslány kancelář Klubu českých turistů v Praze, Jungman. tř. 15 n., aneb vůdci výletu p. J. Bucharovi, jednaleli odboru K. Č. T. v Jilemnici. — Otevřením nové místní dráhy Kolín— Čerčany—Kácov oživla celá krajina poděl této dráhy. Každého dne používá vhodně příležitosti mnoho výletníků, aby spatřili krásy našeho Posázaví Zvláště Sternberk a Kácov hojně jsou navštěvovány V neděli a ve svátek jezdící zábavní vlaky bývají silně obsazeeny a každý, kdo překrásnou tuto kra jinu spatřil, odnáší si dojem co nejlepší. — Zpráva o pohybu obyvatelstva v okoli Prahy. Dle úřadní zprávy za 2. čtvrtletí narodilo s
Jungman J Buchar K Č Výletna Ještěd Liberec Jizera Tura Krkonoše Wurzelsdonf Praha Jilemnice Kolín Čerčany Kácov Černý Štol zpráva o pohyb
25 article
v brandýsském okresu 310 dítek, z nichž 18 bylo nemanželských. Zemřelých bylo 177, a mezi těmito 42 osob, zbynuvších tuberkulosou, 5 infekčními ne- mocemi, 5 násilnou smrtí. Sňatků vykonáno 80. — V karlínském okresu v době té narodilo se 677 dětí (80 nemanželských) a zemřelo 387 osoba to 103 tuberkulosou, 13 infekčními nemocemi, 5 ná- silnou smrlí z nahodilých příčin a 3 sebevraždou. Nejstarší ze zemřelých byla 100letá žena. Sňatků vy- konáno 185. — V okresu jílovském narodilo se 159 dětí (10 nemanželských) a zemřelo 90 osob z těch 11 tuberkulosou, 7 infekčními nemocemi, 1 ná- silnou smrti z příčin nahodilých a 9 sebevraždou. Sňatků vykonáno 26. — V soudním okresu vino- hradském bylo 919 novorozených, z těch 105 ne- manželských dítek; zemřely 472 osoby, z nichž 152 tuberkulosou, 49 infekčními nemocemi a 4 sebe- vraždou. Sňatků vykonáno 265. — K české turistice. Polužnická scenerie, jíž málokde rovné nalezneš, nyní otevřela se novou turistickoů cestou z Tábora na Přibenice v plné kráse. Bylo sice mnoho již o tomto novém přeroz- košném kousku naší vlasti psáno, ale zde pro turistu nastalo řídké, ale milé zklamání, že popisy a líče- ními dosud o lužnických březích napsanými nedosti- ženo pravé ceny a velikosti mohutných těch krás.
Tábor
26 article
Dle německého vychloubavého tonu jsme zvyklí obyčejně na cestách zklamánu býti; skutečnost ani z daleka nevyhovuje reklamním, bombastickým vy- obrazením a popisům; po několika pak takových zklamáních nedůvěřujeme pak vůbec. 1 zde možno tvrditi, že kdyby Němci měli ve svých končinách naše břehy: Vltavy, Lužnice, Olavy a Sázavy, cel mohutné literatury napsali by o krásách těch, básněmi zaplavili by časopisy, reklamními plakáty přeplnili všechna nádraží a hotely celého světa. Ovšem postavili by na místech jmenovaných řadu pensionátů a hotelů, aby přilákané obecenstvo po- hodlím k sobě připoutali. Naše poměry ovšem k ta- kovému dosud labužnietví turistickému nedospěly, ale povznášejí se již k onomu utěšenému přesvěd- čení, že jest nutno nejdříve seznati krásy viasti své než cizí a že pravého posudku o ceně vlasti jest jedině ten schopen, kdo prohlédl vše, čím příroda obdařila domovinu. Návštěvy našich památných míst na Vitavě, na Lužnici a letos usnadněnou dopravou i na Sázavě neustále rostou. Přibenice na Lužnicí na př. vykazují letos již do mnoha set návštěvníků a tak snad dočkáme se doby, kdy bude zásluž- ným skutkem, hodným zimního vypra- vování, mnoho-li kdo procestoval kra- jin českých a ne modové chlubení se a přepínání druh na druha kolik cizích krajů a ho projel a v kolika hotelích dobře pojedl. Rozumí se samo sebou, že tím cestování v cizích krajích ne- podceněno, ale jen varováno před vynášením cizích krás již a priori před našimi, jakž se u nás bylo u lidí i mnohdy velice intelligentních zahnízdilo.
Němec Vltava Lužnice Sázava Olav a Sázava
27 article
— Po žních. Obilí již i v nejvyšších polohách sklizeno; poslední snopy ovsa nakládají se na vozy. na poli zbyly jen okopaniny, tu a tam hrách, jinde len; i ty však v nejbližší době vytrhány a ke svým účelům připraveny budou. Odevšad však, nechť zněly zprávy o úrodě na stojatě jakkoliv uspokojivěi z krajin těch, kde vláha byla pomáhala vzrůstu pol- nímu, sl šeti jednohlasý stesk na prázdné sto- doly. Hospodáří ani sami netušili, že stav obilí je tak neutěšený, záhony tak prořídlé, jak poznali, když s ko ou v ruce prošli sporou žeň obilní. Sotva přístodolky ve mnohých statcích naplnili, patra jen tu a tam prohýbají se pod tihou mandelů — o sto- zích před stodolami a na polich ani potuchy. Nej- více stiženi jsou rolníci pahorkatiny českomoravské, východní i západní, kde ve mnohých obcích po celé léto ani nesprchlo; přicházely deště jen pruhem a zavlažily malé pásy pahorkatiny, jinde neustálé vedro vypražilo kde které jeteliště, louku, pastvinu.
28 article
Hlavní příjem rolníka jihočeského, tržení za dobytek, tím letos úplně odpadne, poněvadž nebude miti píce a kusy z chléva vyhublé prodati musí za laciný peníz. Veškery trhy na dobytek v kraji táborském jsou také přeplněny zbožím, jež cizí obchodníci při nízkých cenách čile kupují. Jedinou úlevou pro rolníka bude nynější vlažné a deštivé počasí, které aspoň ještě na čas vyloudí pastvu pro dobytek z vyprahlé půdy, aby ihned nemusil sáhnouti k zásobám pro zimu. Hrách ve krajině milevské utrpěl valně vedry; neza- luštil se jako jindy, len ve krajíně pacovské a cere- kvické velice nízký. Toť skutečný stav našeho rolni- ctva po žních; ani tedy letošní rok nebude lékem na rány v polním hospodářství jihočeském, v minu- lých letech zasazené.
29 article
— Dvě historky z nájemního termínu Předvčírem byl poslední den nájemní pro ty, kteří z nájmu dali výpověď aneb byli vypovězeni. V uli- cích, v pokročilé nynější době letní vymřelých, na- stal pojednou čílý ruch. Obrovské vozy nábytkové zatarasovaly jízdní dráhy, zřízencí potili se pod těžkými břemeny, malíři na rychlo upravovali stěny bytu pro nového najemníka, zkrátka, zakončující s nájemní období vyvolalo na přemnohých místec živý ruch. Leckde objevena při té příležitosti bída v úplné své nahotě, vzbuzující hlubokou soustrast. Takový truchlivý obrázek byl odhalen v domě č. 704 v Krásově ulici v Žižkově. Skrovný byt v domě tomto obývala 37letá dělnice Antonie Strnadově, také Sádlová zvaná. Muž ji před delší dobou zrádně opustil a nebohá žena sotva vydělala na chléb, aby hlady nezemřela. V posledních dnech stížena byla chorobou, tak že ani lůžko nemohla opustit. Dona ku placení činže blížila se rychle a ztrpčovala chore život. A když v ustanovený čas nájemné nezaplatila, zakročil domácí soudně a předvčírem odpoledne za obvyklé intervence měla být nájemníce vystěhována.
Strnadův Krásův ulice Žižkov
30 article
Ale jak neskonale bědný obrázek naskyti se přícho- zím v přibytku! Jen nejnutnější nábytek byl tam rozložen a k tomu tak chudičký, že ani za převežení nestál. A na loži nalézala se nájemnice, žena útra- pami a bídou sešlá, vyhladovělá a k tomu těžkou chorobou stížená. Pohledla se zarosenýma očima na příchozí a víděla, že to nejsou vykupitelé, kteří ji mají vysvobodit, nýbrž zřízenci, jimž uloženo jest vystéhovati ji na ulici. Skryla tváře do vychrtlých rukou a štkala. Situace byla rázu tak mimořádného, že příkaz soudní nemohl být vykonán. Proto povolán soudní lékař p. dr. Feigl, který konstatoval vážný stav nájemnice a dal ji odvézti do všeobecné nemoe- nice. V sousedství episoda tato vyvolala značné vzrušení. — Ještě jedna episoda z nájemního ter- mínu stojí za zmínku. Udála se rovněž v Žižkově. ale není tak vzrušující, jako případ prvý. Obecní metat Václav Lenčím, 60 roků starý, najal si pří- bytek v domě č. 475 v Táboritské ulici v Žižkově. Předvčírem v poledne Loučím dal nábytek ze starého bytu naložiti na povoz a pomáhal pak tlačiti do Tá- boritské ulice, kam přijeli hodně pozdě po obědě.
doktor Feigl Václav Lenčit Žižkov táboritský ulice Tá boritský ulice
31 article
Loučím byl přesvědčen o tom, že nový příbytek je prázdný, poněvadž dle předpisů každý nájemník má se vystěhovati nejpozději do 12. hod. v poledne posledního dne nájemního termínu. Překvapení jeho bylo tudíž dvojnásob veliké, když otevřel dveře no- vého svého sídla a spatřil tam nájemníka v takovém utáboření, jakoby mu ani za deset roků nenapadlo z tohoto bydla se vystěhovati. Tvář metaře se zaka- bonila. Ale neláteřil. Klidně nasadil čepici na hlavu, povoz s nábytkem nechal před domem státi a vzdálil se. Nešel pro bezpečnostní assistenci, nýbrž — do kořalny, kde si notnými doušky vypráhlé hrdlo svlážel. Trvalo delší dobu, než se v Taboritské ulici opět objevil. Ale v jak změněném slavu! Sotva na nohou se udržel. A teď teprve to začalo. Láteřil tak, že ve chvilce byla ulice naplněna zvědavci, okna se olvírala a v nich obyvatelé zvědavě vyhlíželi po pří- činách neobvyklého rámusu. Když se metař nikterak nechtěl uklidnití a pěšky odebrali se na strážnici ne- bylo mu možno, opatřena z obecního dvora kosa- tinka a nájemník místo do svého nového přibytku putoval na policejní strážníci, kde mu byla poskyt- nuta příležitost k vyspání. Nábytek jeho prozatím uložen v obecním dvoře.
Taboritský
32 article
— Kdo byl okraden? Případ v bezpečnost- ním oddělení policejním dosti vzácný: lup byl nale- zen, ale není známo jměno poškozeného. Dne 8. června byl v Kozlanech u Královic zatčen pěšák Augustýn Rabštejnek, který dne 2. června od po- sádky, u Lišnice blíže Mníšku utábořené, uprchl. Četnictvo odevzdalo sběha vojenské hlídce, která uprchlíka odvedla do posádkové věznice. Při pro- hiídce šatů Rabštejnka byla nalezena tobolka s vět- ším obnosem peněžitým, dále stříbrné remontoirky s řetízkem a dva zlaté prsteny. Poněvadž pěšák př útěku od pluku neměl u sebe ani haléře, vzniklo dů- vodné podezření, že Rabštejnek někde provedl kra dež, která mu značný výtežek přinesla. Poněvat
Augustýn Rabštejnek Rabštejnek Kozlany Královice Lišnice Mníšek