1
masthead
16. srpna 1901.
5
article
Německá škola má hojnost učebných po
můcek, v české škole si musí učitelé pomůcky
praeně sestavovat (a přece vlastenecké firmy
české do školy zálužské nedaly ani arch pa-
píru, vyjma spolku poštovních zřízenců ve Vídni
který daroval škole na 50 svazků knih pro lid).
V takovém asi poměru stojí česká většina
k německé menšině a přece na vzdor tomu
všemu asi před třemi roky odhlasoval si ně-
mecký obecní výbor, že obci patří jediné
jméno a tím že je Malthenern, které může být
zčeštěno v Maltýr, české jméno bylo úplně
ignorováno, a když Češi ho nepřestali užívat,
bylo všem českým spolkům a správě matiční
školy zakázáno ho užívati. Na to ovsem podán
byl protest okresnímu hejtmanství. Protest po-
daly: správa české školy, tělocvičná jednola
»Sokol«, místní odbor N. J. severočeské, odbor
matiční a občanstvo společně.
Okresní hejtmanství s vyřízením rekursu
příliš nepospíchalo, bylo to za éry Badenovy
tu slavná instance nechtěla vyřídit věc záporně,
neboť tvrdohlaví Češi jistě by rekurovali dál
kdož ví, jak by celý proces dopadl, proto zdálo
se, že celá pře usnula. Sotva však Badeni padl,
přišel z okresního hejtmanství ferman, kterým
se správě matiční školy nařizovalo užívati je-
dině správného jména Maltheuern nebo Maltýr,
ostatní rekursy byly zamítnuty.
Všechny korporace místní, výše uveden
rekurovaly opět a celá věc leží nyní u místo-
držitelství, ač pádná argumenta jsou na straně
Čechů. Zemřelý řídící učitel zdejší české školy
p. J. Bukovský žádal říš. a zem. poslance p.
Čech
severočeský
Badenův
Baden
Čecho
J Bukovský
Vídeň
Sokol
6
article
Herolda, aby opatřil občanům zálužským výtal
z desk zemských, Záluží se týkající, jako do-
provod k rekursům, což tento učinil. Týž pan
řídicí žádal osobně p. poslance Schwarze, aby
svým osobním vlivem působil k tomu, aby záleži-
tost ta konečně nějakým způsobem byla vyří-
zena, však posud, ač spor trvá již 3 roky, ne
jsou výsledky žádné.
Že pojmenování Záluží jest historicky
správně, najdeme bezpečné doklady v Bílkových
dějinách českých konfiskaci, kdež na str. 138.
a 139. a v dodatku na str. 1265., čásť II.
čteme následovně:
1. Hartič z Hartče Moric, ve vsi Záluží
bylo dle taxy r. 1623 poddaných : 36 (z nichž
8 s koní, 24 robotníci ruční a 4 domkáři),
z nichž vycházelo obilí ouročního 33% korce
žita po 1 kopě míš., 331% korce ovsa po 30 gr.
32 slepic po 6 gr., robot 577 dní beze stravy
a 34 dní ve žních se stravou (C. 215, H. 4)
2. Mikuláš Hartič sv. pán z Hartče (Hart
wig z Hartiče) při kommissi confiscationis l.
1623 odsouzen třetiny jmění, propadl statek
rytířský Janov (Janovice, Johnsdorf, kr. Žatee,
okr. Most.), sídlo a ves Janov s dvorem po-
plužním a ves Kolozruky (Kolosoruk, Koselruk,
Kosloruk) s dvorem poplužním, který od král.
komory za summu odhadní 20.805 kop míš.
bez všech závad dědíčně koupil dne 12. zár
1623 cizozemec Jakub Bruno, krále španěl
ského rada a tajný sekretář, jemuž vedle čís
resoluce z dne 12. Jsrpna 1624 ze summy
trhové poražen byl dar z milosti 15.000zl
rýnských.
Herold
Schwarz
Bílkův
Hartič
Hart
Kolosoruk
Koselruk
Kosloruk
Bruna
Záluží
Hartič
Janov
Janovice
Johnsdorf
Most
Hartč Moric
svatý . pán
Hartč
Jsrpno
zl
7
article
Tento prodal statek Janov se statkem
»Záluží« (Maltaýr) roku 1627 Janovi Jaku-
bovi Brunovi, komisaři ela pohraničního za
34740 zl. rýn. (C. 215, C 1/2 s H 4. — Lib
eonf. 2. — 1 287. — DZ 154, C 27 28.)
3. Moric Jindřich Hartič sv. pán z Hartče-
bratr Mikulášův při kommissi confiscationis
1. 1623, odsouzen třetiny jmění, propadl statek
rytířský Záluží (Maltayr, Maltheuern, kraj Žatee,
okres Most), sídlo a ves Záluží s dvorem po-
plužním a ves Hamr jinak Kummera zvanou,
kterýž od královské komory za summu odhadní
8973 kop míš. prodán byl cizozemci Jakubovi
Brunovi. (C 215., C 1/2 s H 4, — Lib. coní
2, f 288 — DZ 154, C 27 28.)
Však ani sebe pádnější důkazy nestač
obeenímu úřadu a hejtmanství a tak Češi ze
Záluži u Mostu nesmi při úřadech jména histo-
ricky správného uživat, správa české školy ne-
smi na propouštěcím vysvědčení psáti Záluži
nýbrž Maltheuera a když neposlechla, pohroženo
jí disciplinárním vyšetřováním, spolky nemohou
pořádat žádné zábavy, neboť okresní hejtmanství
i obecní úřad chtějí vždy stanovy spolkovéa
jakmile naleznou Záluží u Mostu, oznámí spolku
síručně, že žádného Záluží u Mostu není, aby
přišli, až budou mít ve stanovách Maltheuern.
Jan Jaca
Brun
Libra
Moric
Jindřich
Hartič
Mikulášův
Žatee
Hamr
Kummer
Čech
Janov
Záluží
Maltaýr
Hartč
Most
Libra
Záluže
Maltheuern
H 4
C 27 28
svatý . pán
C 215
8
article
Tím ovšem veřejný život velmi trpí, neboť žádný
spolek nemůže pod jménem Záluží veřejně vy
stupovat.
Na základě daných výnosů okresního hejt-
manství počínají si i ostatní úřady. Za příklad
stůjž zde jednání farního úřadu v Dolním Jiře-
tině, kamž jest Záluží přifařeno. Správa české
školy svého času žádala zmíněný farní úřad
aby pro děti české povoleny byly ve dni, kdy
jdou do chrámu, na př. na začátku a kone
školního roku, v císařské dny a j., české boho-
služby, však farní úřad odpověděl, že česky
neumí (ač kaplana má ryzího Čecha a farář má
matku Češku), dětem že stačí bohoslužby ně-
mecké a snahy učitelů nazval štváčskými
provokativními. Tak tedy jedná úřad, jejž zakla-
datel církve ustanovil slovy: »Jděte a učte
všechny národy« — ovšem pan farář z Dolního
Jiřetína s ostatními německými druhy při onom
aktu nebyl a proto nesmíme se divit, že Krista
opravili: »Jděte a učte všecky národy ně-
mecky —
Podobně zachovalo se ředitelství pošt
telegrafů v Praze, které na žádost občanů zá-
lužských, aby poštovní razitko bylo oboujazyčné.
nařídilo místnímu poštovnímu úřadu, aby žádné
zásilky z místa podané pod jmenem Záluží ne-
expedovalo.
Tak se mají věci. Němcům pomáhají úřady
a kde kdo, kdežto dvou tisíců Čechů, kterým
nechtějí dovolit ani užívání českého jmena, ne-
ujme se u c. k. úřadů nikdo. Ti nemají jiného
zastání, než v české veřejnosti.
Čecho
Češka
Krist
Němec
Záluží
Dolní Jira
Dolní Jiřetín
Praha
9
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi-
delná páteční příloha „Hlídka literární“
— O moravských smiřovačkách došla
z Brna »Odpověď« a sice jedna v čele » Mor.
Orlice« jako úvodní článek a druhá mezi poli-
tickými zprávami na druhé straně listu. Obi
jsou psány na naši adresu, i možno říci, že
druhá, ačkoli je v ní jen pět řádků věených,
vyváží nekonečně více, než universální omáčka
vyrovnávací, kterouž staročeský orgán neustále vaři
z extraktů Žáčkových řečí sněmovní boskovické
jevíčské. Co soudíme o řečniekých výkonech
váženého vůdce strany staročeské na Moravě.
jež skutečně považujeme za formálně nevšední.
již jsme řekli několikráte a ještě včera ráno
prohlásili jsme, že nám co do obsahu nestači
Nás hlad »M. O.« neutiší citáty z dra. Žáčka.
my spíš se nenasytíme, dokud nebudeme znát
jádro stanoviska moravských punktátorů če
ských o vetu a jeho rozsahu. To jsme řekl
také již včera, Že všechny české strany na Mo
ravě s kuriátním vetem bohužel souhlasí, dově
děli jsme se z operátu bar. d' Elverta, a do
věděli jsme se z něho i to, že žádná z českých
stran moravských ničeho nenamítala proti jeho
výměře, jak ji obsahují 10. a 11. paragraí
d' Elvertova návrhu. Pravíme a opakujeme s nej-
větším důrazem, že nám nestačí řečnické figury
a oratorická ohražení jako »nepřipustíme«
»musíme se rozhodně postaviti na odpor«, jimiž
se sněmovní odpověď dra. Žáčka bar. d' Elvertovi
opravdu hemží. Pravdu dí pražský dopisovatel
Hlídek
Mor
Žáčkův
M O
Elvert
Elvertův
Žáček
Brno
Orlice
Morava
10
article
»M. Orlice«, že řeč tato byla pronesena ve
sněmu a tudiž dávno před Boskovicemi a Je-
víčkem, ale zatím vyšly dokumenty, uveřejněné
drem. Stránským, kteréž ve spojení s vývody
dra. Žáčka v obou městech jeho okresu při
měly vůdce lidové strany k prohlášení, že zá-
stupcové strany jeho ze stálého výboru vyrov-
nacího vystoupí. Krom pohrůžky dra. Strán-
ského vystoupením z vyrovnacího výboru, která
ostatně učiněna závislou na »asi«, kromě
Žáčkova »nepřipustíme«, nemáme žádného do-
kladu, krytého sborovou autoritou českých stran
na Moravě, že ve vyrovnacím výboru byl anebo
bude d' Elvert se svým rozsahem veta naprosto
odmítnut. Česká veřejnost nezná přesného,
všecky pochyby vylučujícího stanoviska českých
členů vyrovnacího výboru, a praví-li pražský
dopisovatel »Moravské Orlice«, že »odpadá
veto v rozsahu věmeckém« pravíme, že dotud
neodpadá, dokud nemáme o tom autori-
tativního, taxativního prohláše ní
českých zástupců bod za bodem
německého rozsahu veta jak pa-
ragrafován d' Elvertem. Tolik, po-
kud se týče stanoviska pražského dopisovatele
»M. Orlice«. Opakujeme, že naše zní v ten
smysl, že národní kurie většinu podminěnou
velkostatkářskou milostí, při tom vetem dena-
turovanou, pokládáme ne-li za hrob české Mo-
ravy, tož zajisté za její zakletí na věčné časy.
za uzákoněnou stagnaci národ-
ního rozvoje na Moravě na všechny
doby. Nebezpečí je tím větší, že se objevil
předně z prohlášení »Mor. Orlice«, že vzdor
všemu bude se v moravských smi-
řovačkách pokračovati, za druhe
z rozmluvy dra. Stránského, ve včerejším
Stránský
Žáček
Žáčkův
Elvert
Mor
Orlice
Boskovice
Morava
moravský Orlice
11
article
»Čase« uveřejněné, že lýž již stojí jednou no-
hou v zadních dvířkách, které si vy
hradil svým »as i« řka, že lidoví zástupcové
asi opustí stálý vyrovnací výbor. Leč všechny
tyto detaily ztrácejí na významu proti druhému
prohlášení »Mor. Orlice«, kteréž zní: »D nes
jest právě tak jisto, že ve vy-
rovnávací akei moravské bude
se pokračovati, jako že i po sně-
movních volbách v Čechách po-
mýšli se už nyní na vyrovnáv a e
akci souběžnou. V prosinci,v
lednu »Národním Listůme to při-
pomeneme.« Citujeme bez poznámky, leda
s tím dodatkem, že tyto řádky, třebas byly
psány přímo pro nás, adresují přece nejenom
na celou českou veřejnost v Čechách, ale přímo
provokují nepokryté, přesné, poctivé a upřímné
prohlášení oněch kruhů a faktorů v Čechách, kte-
réž prý pomyšlejí už nyní na vyrovnávací akci
v Čechách, s moravskou souběžnou. Záležitost
tato opustila fási politiekých klepů a déle
mlčeti nemožno. Dovětek »Mor. Orlice«, že
nám v prosinci, v lednu připomene, jest svou
naivnosti až bizzarní. Jen politický slepýš,
anebo jeskynní macarát nechápe naši vervy
proti moravským smiřovačkám. »Mor. Orlices
najde nás na našem míslě i v prosincia
v lednu, o tom může být ujištěna
— Obcovací řeč pana Alexandra Ne-
klana. »Ad vocem »Umgangssprache« uveřej
ňuje včera Alex. Neklan v »Politik« delší článek
na obranu věci, v očich všech slušných lidí již
z předu nenabytně ztracené. Jak jsme již mi
nule uvedli, napsal Al. Neklan v kritice snah
českých poslanců, směřujících k zavedení ma-
teřského na místě »obcovacího jazyka« do sčíta-
cích rubrik, že by za svůj návrh ve věci té.
dne 26. února 1901 podaný, jakožto lehko-
myslnost do nebe volající, zasloužili »leibliche
Mor
Alex
Neklan
Al
Orlice
Čechy
12
article
Prügel«, což znamená asi tolik, jako výprask
klackem. Pan A. Neklan na naše označení to-
hoto obratu prohlašuje, že jest nepochopitelno.
jak jeho úsudek o zásluze tělesného výprasku
zástupcům českého lidu, zvláště prý v tomto
případě, považován může býti za sprosťáctví
Neradi se uchylujeme k názornému vyučování
zvláště na tomto choulostivém poli, ale slouž-ž
nám za omluvu, že nás na ně předešli i pan
Neklan i »Politik«. Jak by nazval asi pan Ne-
klan výrok, že »zasluhuje pár f.....«, kdyby
mu je někdo nabídl za to, že včera napsal, že
jeho úsudek o tom, že čeští poslanci zasluhují
tělesného výprasku, »je ten nejmírnějši
jaký vůbec možno bylo vysloviti?!«
To by bylo zajisté sprosťáctví, není-liž pravda?
A pan Neklan je osobou utajenou za psoudo-
nym a kdyby se za tuto urážku začervenal mezi
čtyřma očima do zreadla, bylo by odbyto. Jinak
je se sborem poslanců národa českého, resp.
s podavateli návrhu ze dne 26. února 1901.
To jsou mužově výboru z celého českého ná-
roda, jeho říšští i zemští representanti, zvolení
konstitučně zjištěnou většinou českých voličů,
a jsou i representanty jeho cti před ostatními
národy v této říši a před celým světem, a to
zajisté uznává i »Politik«, byť by zvoleni bý-
vali více méně mimo jeji souhlas. Ze včerejšího
Neklanova výkladu v »Politik« vysvítá, že jeho
označení bezedné lehkomyslnosti netýká se vlastně
jen poslaneckého návrhu z února t. r., nýbrž
že vztahuje se dokonce i na jich činnost za tři
posledních ministerstev Clarova, Wittka a Körbra.
pokud se týče sčítání lidu. Naznačujeť zajisté
řečený Neklan nepokrytě, že se měli poslanei
čeští vzdáti obstrukce za ústupek pojetí »mateř
ského« na místě sobcovacího jazyka« do sčíta-
cích rubrik, ke kterémužto ústupku by prý by
Prügel
A Neklan
Neklan
Neklanův
Clarův
Wittek
Körbr
13
article
Körber svolil ve »své snaze zabrániti hrozící ob
strukci a zástupce českého národa k mírnosti
naladiti«, jak píše Neklan. Přezíráme tu úplně,
že Neklan, jakožto novinářský diletant nejhoršt
odrůdy, úplně se zřetele pouští všechno ovzdušt
ministerstev Clarova, Wittka a Körbra v nejkri-
tičtější tehdejší době, i tážeme se ho jen: Co
by byla česká veřejnost tomu řekla, kdyby byli
poslanci národní upustili od obstrukce za tento
ústupek, to jest s podmínkou, že by byl Körber
skutečně k němu přivolil? Jak si představuje mož-
nost projednání takového zákona za tehdejších
poměrů v říšské radě. Anebo kdyby stačilo
k tomu pouhé ministerské nařízení, domnívá se.
že by byl dr. Körber se odvážil vydati je vzhle-
dem k nepochybným následkům na Němce
v říšské radě? To jsou ovšem jenom všechno
pouhé kombinace, ale už to faktum, že se najde
mezi Čechy člověk, který napíše, že poslane
čeští za své chování v naznačené době, kdy.
možno říci, srdce celého národa vyšlo za nimi
do Vídně a s nimi prožilo celou tu epopeji, ve
kteréž s nasazením celé osobnosti, sil tělesných
i duševních z potupy národa českého odčinili.
co v jich možnosti bylo — že za to zasluhují
výprask klackem, faktum, že se najde mezi
českými žurnály list, který takový výrok oliskne
a to nejednou, nýbrž i podruhé a to v sesílené
formě, to jest symptom atmosféry, v níž žijeme.
Nemůžeme zatajiti podívení nad tím, že něco
podobného klidně snáší sbor poslanců českýeh
a že urážku, učiněnou mu způsobem tak oká-
zalým, neučinil dosud předmětem příslušného
zakročení. Snad jednání o kompromis se
stranou, jejíž list způsobem tak
neoznačitelným otírá se o poslanee
mladočeské, nedopřává jim k tomu času.
Körber
Neklan
Clarův
Wittek
Körbr
Němec
Čecho
Vídeň
14
article
— Německé listy zdejší i vídeňské
zaznamenávají s velikým zadostučiněním zprávu,
že byl dr. Hliňák v Liberci odsouzen pro
urážku tamějšího obecního úřadu k vězení na
8 dně, případně k pokutě 800 korun. Dr. Hliňák
nazval při jakémsi přelíčení jednání tamějšího
přihlašovacího úřadu bezpříkl a d n
drzým. K vůli výroku tomu stihl jej trest
tak přísně vyměřený, při němž soudce den
prostého vězení ocenil v hotových na 100
koun. Toť se ví, že máme ku přesvědčení soud-
covu povinnou úctu, všák domníváme se, že
sotva při této výměře zůstane. Však o jiné věci
chtěli jsme se při této příležitosti zmíniti: Nejsme
sice přáteli soudních tahanic a nejraději vyrovná-
váme věci sporné břitkým perem, však zlibí-li se
národním odpůrcům našim v methodě liberecké,
potom i my jim stejnou měrou odpláceti bu-
deme. Máme zejmena na mysli soustavné ostou
zení Prahy, najmě ale bídácký útok »Bohemie«
ve příčině památek po Tychonu Brahovi. C
platno, že zmíněný list mrzce lhal, co platno,
že v našich orgánech z příslušných míst tvrzení
»Bohemie« vyvrácena, eo platno, že týž lis
nucen byl opraviti onu zprávu, když hne
k ní připojil poznámku, že čerpa
z pramene spolehlivého a kdy
lež přešla do listů cizich, které
neopravily a když následkem toho obec praž-
ská a její orgány proskribovány zůstanou ve
vzdáleném světě jako vandalové. — V takových
případech, kdy jde o čest veleobce naší a kte-
réhokoli důležitého činitele v naší národní spo-
lečnosti vůbec, nemělo by se jednati tak sho-
vívavě. Odvolává-li se »Bohemie« na svůj spo
lehlivý pramen, nechť jej jmenuje a týž ať do-
káže, že pravdu tvrdil. Schovávati se za »pra-
men« a opakovati znova vyvrácenou lež, je
mizernostl.
Hliňák
doktor
Tychon Braha
Liberec
Praha
Bohemia
kouno
15
article
— Výkonný výbor klubu německýc
pokrokových poslanců na sněmě královstv
českého konal včera od 10. hod. dopol. do 2.
hod. odpoledne v německém kasinu schůzi
o níž vydal toto sdělení: »Výkonný výbor uváži
ve včerejší schůzi vnitřní stav říše a poměry
pro Němce v Čechách směrodatné co nejdů
kladněji a jednomyslně se usnesl na tom, aby
strana se vším důrazem pokračovala ve sve
účasti při volebním ruchu sněmovním bez zře-
tele na možnou snad ztrátu některých mandátů,
Straně náleží povinnost tato měrou tím větší.
ano heslo se strany všeněmecké za poslední
doby vydané, totiž požadavek, aby se od admi
nistrativního rozdělení země upustilo a germa-
nisací české většiny obyvatelstva urovnala dráha
ku připojení k říši německé — se netoliko
prakticky nesplnítelným ukázal, ale také je způ
sobilým, ohroziti trvale postavení Němectva
nejen v zemi, ale i v říši, za kteroužto pří-
činou se co nejvýdatnější zastoupení oněch
zásad, které pokroková strana povždy povzná-
šela, kterých vždy pevně zachovávala a které
posud všichni příslušníci národního kmen
schvalovali, dvojnásob nutnějším býti jevi, ano
zlepšení dosavadního stavu Němců v Čechách
toliko co nejpřesnějším národním odloučením
samosprávou národní usautečněno býti může.«
Na to byly probrány po řadě vyhlídky na vý-
sledky voleb ve všech jednotlivých německých
volebních okresech sněmovních, při čemž dbáno
bylo vyžádaných odpovědí na dotazy a došlých
zpráv. Seznáno, že vyhlídky ty nejsou nikterak
tak neutěšené, jak byly tu a tam za posledních
dob líčeny. Dosud má pokroková strana 41
sněmovních mandátů; pro 25 z nich považují
se kandidatury již tentokráte za jisté. Ve příčině
ostatních okresů usneseno v zavedeném jednání
pokračovati.
Němec
Čechy
16
article
— Osobní. Pan MUDr. Karel Výmola
emer. assistent kliniky prof. dra. Em. Kaufmanna
odborný lékař chorob ušních, nosních a hltanových.
dlí od 17. t. m. mimo Prahu.
— Rodinné zprávy. Slečna Anička Pal-
cova a pan Josef Malina, učitel, slaviti budou
sňatek v úterý dne 20. t. m. v děkanském chrámu
sv. Jakuba v Jičíně. — Mařenka Doškova a pan
Václav Smolík, učitel, slaviti budou sňatek dne
20. t. m. o 11. hod. dopol. v chrámu zápském.
— Úmrtí. Na Malé straně zemřela paní Johanna
Vecková v stáří 51 roků. Pohřeb koná se v pátek
ve 4 hodiny z domu smutku č. 327. — V Benešově
zemřel dne 14. t. m. pan Václav Marek, lesmist
pana arciv. Františka Ferdinanda v. v. ve stáří 6i
let. Pohřeb koná se v pátek dne 16. t. m. o 4. hod.
odpol“ — Ve Švihově zemřel dne 14. t. m. pan
Matěj Krs, městský tajemník tamtéž ve 42. roce
věku svého. Pohřeb koná se v pátek dne 16. 1. m.
o 10. hod. dopol.
MUDr
Výmola
profesor
doktor
Kaufmann
Anička
Malin
svatý . Jakub
Doškův
Smolík
Vecková
Václav Marek
František Ferdinand
Krs
Praha
Jičín
Benešov
Švihov
17
article
— Pocta. Ústřední výbor Zemské jednoty sou-
kromých úřadníků v království českém spolu se
správami odborů místních i odboru dle povolání vě-
noval odstoupivšímu starostovi Jednoty panu inž
Jaroslavu Schnirchovi, řediteli Spolku pro
zkoušení a přehližení parních kotlů na Král. Vino-
hradech, adresu díků, spojenou s diplomem čestného
členství. Adresa odevzdána p. Schnirchovi dne 12
t. m. slavnostním způsobem předsednictvem Jednoty
při kteréž příležitosti vyměněna vřelá slova vděku
srdečného přátelství. — Adresu sepsal tajemník
Jednoty, skvostné umělecké provedení pochází z ma
lířského atelieru pana Pavla Körbra v Praze (P'štros
sova ul. 2). — Za tuto poctu poděkoval pan řed
Schnirch zvláštním listem.
— Česko polský spor ve Slezsku. Jakou
nesmírnou radost mají Němci z rozmíšek, vyvo-
laných polskými náhončími německých poslaneů
dra. Haasa a dra. Demla, víděti z toho, že německé
časopisy brněnské, opavské a také i vídeňské
znova a znova citují protičeské články, otištěné
před více nežli 14 dny ve lvovském denníku »Slov
Polskie«. Jest to opětný dákaz, že tak zv. polští ra-
dikálové na Těšínsku pracují přímo pro německou
stranu na udolání nejen Čechů, ale na konec
i Poláků.
Ing
Schnirch
Král
Pavel Körbr
Němec
Deml
Čecho
Polák
Praha
Slezsko
Těšínsko
18
article
— Maďarština na Moravě. Severní dráh
císaře Ferdinanda provozuje také vozbu na lokáln
dráze, vedoucí z Hodonína do Haliče v Uhrách
Dráha tato vede úplně českou, resp. slováckou kra-
jinou — ani v Hodoníně, ani v Haliči není Ma-
darů — a přece jizdní řád dráhy této, vyvěšený na
všech stanicích a zastávkách moravských trati se
verní dráhy jest maďarsko-německý. Po češtině tam
ani slechu. Rovněž i ostatní vyblášky, týkající se
lokálky této jsou maďarsko německé. Zde viděti jaký
vliv mají Maďaři i na naší polovinu říše, neboť ře
ditelství severní dráhy musilo se zavázati, že jízdní
řád i vyblášky bude vydávati napřed maďarsky
a pak německy.
— K poměrům poštovským. Z kruhů in-
teressovaných se nám píše: Dozorčí službou v komi-
sařském okresu dvanäctém (ke kterému přiděleny
z větší části poštovní úřady západních Čech), obvodu
pražského ředitelství pošt a telegrafů, pověřen jes
poštovní komisař Vilém Elias, rodem z Horaž-
ďovic, který za více než dvouleté působnosti revisní.
Ferdinand
Maďar
Vilém Elias
Morava
Hodonín
Halič
Uhry
Ma
Čechy
až
19
article
nenaučil se dosud prostým přikazům slušného zachá-
zení s poštmistry a jich personálem, dozoru jeho
podřízeným. Celá řada starých, ve službách pošty
dávno sešedivělých a na mnoze daleko zaslouži-
lejších poštmistrů nežli je komisař Elias sám, trpce
si navzájem stěžuje na svrchovaně nevlídné, bez-
ohledné vystupování a zbylečné týrání se strany řeče-
ného komisaře, kteréžto vlastnosti téměř při každé
revisi u jednotlivých poštovních úřadů týž na jevo
dává způsobem, dosud nebývalým. Nespokojenost, ba
krajní roztrpčení nad jednáním tohoto obecně neobií
beného orgánu dozorčího, dostoupilo v kruzích na
šich takové míry, že hodláme společnou akcí těmto
nyní již nesnesitelným poměrům učiniti přítrž. Po
stup náš v té příčině bude sice naprosto legální, ale
provedeme jej v případě potřeby do krajnosti, a
k naší nejvyšší instanci. Ostatně i o to se postaráme
aby hned po zahájení říšské rady také nejširší veřej-
nost seznala naše podrobné, jednotlivě uvedené stesky
a měla takto příležitost užasnouti na
tím, jak se s námi zacház!. . . Pociťujeme
tyto abnormální poměry tím trapněji, čím více byli
jsme zvykli u všech předchůdeů nynějšíh
komisaře na taktní, šetrné i humanní jednání s námi
a úřadní styky naše, zejmena s pány Wáchou,
Elias
Wácha
20
article
Poplerem, drem. Kalandrou, ryt. Ambrosem a Schwarz-
rem — zůstanou nám vždy v milé paměti. Komi-
saře Eliase budeme ovšem také dlouho
velmi dlouho vzpomínatil
— Varšavský litorát polský v Praze
v trapné nouzl. Na podporu polského literáta
z Varšavy, který v Praze upadl nenadále do trapné
nouze, složili příspěvky: Firma inž. Frant. Křižika
10 K, p. JUDr. Tomáš Černý, advokát, 2 K, p. JUC.
J. Sedlák, ředítel, 2 K, p. JUDr. Scheiner 2 K, čle-
nové redakce »Času« 10 K. Za další přispěvky na
adresu kteréhokoli denníku pražského, zejmena i do
administrace »Národních Listů« snažně pro-
síme. Kdo rychle dává, dává dvojnásob.
Popler
Kalandra
Ambros
Schwarz
Elias
František
JUDr
Černá
J Sedlák
Scheiner
Komi
Praha
Varšava
Ing
Křižik 10 K
21
article
— Šetřte starožitností! Z Nového Města
nad Metují se nám píše: Ze zdejšího farního chrámu
byla prodána, zajisté bez vědomí konservatorova.
starožitná křtilelnice, o níž je známo, že byla Janem
z Pernštýna, druhým zakladatelem Nového Města
nad Metují, roku 1543 kostelu darována. Byla to
vzácná starožitnost dle slov c. k. professora,
konservatora PhDra. T. Kouříla a přes to ji město
prodalo za 100 zl. jistému Josefu Plešnerovi z Aich-
städtu na Král. Vinohradech v Táborské ul. č. 20.
dokonce jenom k rozlití za cenu cínu! Úžasno!
— Česká dvoutřidní škola obchodní
v Č. Budějovicích otevře dnem 16. září t. r. první
ročník. Upozorňujeme rodiče dítek, které absolvují
školu měšťanskou neb tři třídy školy střední, že
otevře se v Č. Budějovicích ústav první toho druhu
na celém jihu českém, který poskytnouti má mládeži.
jež se hodlá věnovati obchodu, v krátké době dvou
let a nákladem poměrně malým, úplného vzdělání
odborného. Ředitelem školy této jmenován byl pan
Hugo Pavek, dosavade professor na obchodní aka
demii v Chrudimi; týž ujal se právě v těchto dnech
řízení školy. Pro posluchače školy této zřízena jsou
tato stipendia: Obchodního gremia v Sedlčanech.
okresního zastupitelstva v Týně n. Vlt., okresního
zastupitelstva v Pacově, obce Lomnice n. Lužn.a
obchodní a průmyslové komory v Č. Budějovicích
Několik dalších stipendií bude ještě zřízeno. Při-
blášky žáků přijímá a dotazy ochotně zodpovi
ředitelství.
Jan
T Kouříla
Plešner
Král
Hugo Pavek
Nový město nad Metuje
Pernštýn
Aicha
Vinohrady
Táborský ulice
Č . Budějovice
Chrudim
Sedlčany
Vltava
Pacov
Český dvoutřiden
obec Lomnica
22
article
— Moravská zemská starobní pojišťovna
Po vesnicích střední Moravy cestuje zástupce morav
ské starobní zemské pojišťovny za účelem získáni
pojištěnců. Zástupce tento uspořádá vždy ve vesnieci
přednášku o důležitosti pojišťování tohoto druhu
pak sbírá přihlášky na pojištění. Zástupce tento však
tak hanebně láme češtinu, že venkované při před
nášce jeho hlasitě řeči jeho smáti se musí. Jestto
věru bezohlednost, pouze na Moravě možná, ktere
dopouští se ředitelství zemského ústavu tohoto n
tříčtvrtinové české většině na Moravě.
— Herecká slavnost na Klamovce. Obli
bené místo výletní, lesnatá Klamovka, stala se včer
odpoledne dostaveničkem přehojného obecenstva
které přišlo, s příspěvkem ve prospěch podpůrného
fondu herectva, sdruženého v Ustřední jednotě če
ského herectva. Letní herecká slavnost včerejší, po
řádaná herci z arény, družila se důstojně k podobným
podnikům, minule pořádaným. Řada přílažlivých
attrakcí pobavila obecenstvo dokonale. Zejmena pa
řížské dostihy za patronance dvojice komíků pp
Švába a Wanderera působily nevýslovně. V sále
pořádána humoristická akademie, při níž účinkovali-
sl. Hellerova, sl. Horníkova, pp. Huml, Šváb, Wan
derer a j., jejichž výkony hlučným potleskem byl-
odměnčny; také »ensemble Loise« doznal hlučné po
chvaly. Program byl velmi pestrý.
Wanderer
Hellerův
Huml
Šváb
Morava
Klamovka
23
article
— Výlet na Ještěd a do Jizerských ho
Oznámivše již podrobný program výletu, jejž Klub
českých turistů ve dnech od 24. do 27. t. m. pořádě
na Ještěd a do Jizerských hor, máme za vhodné
tento turistický podník znovu pozornosti českých tu-
ristů doporučiti. Jedná se o hromadnou návštěvu
půvabných míst, jež dosud se strany českých turist
nezaslouženě jsou zanedbávána. Prvá tato návštěva
K. Č. T. v Jizerském pohoří stane se zajisté nejvý-
datnější reklamací horám těmto a způsobí, že nadále
i v těchto místech turista Čech nebude cizincem.
K Č
Ještěd
jizerský hora
Čechy
24
article
Výletna Ještěd u Liberce, jenž má pověst
rozhledu 1. řádu, návštěva vlastních Jizer-
ských hor, dostup nejvýznačnějších vrchů, hono-
sících se skvostnými rozhledy, dále pak též po-
chody nejzajímavějšími údolími, z nichž
přírodní krásou vyniká údolí Černého Štol-
pichu, to vše výlet učiní velice vděčným. Tur
výletní omezujíc se na nejpřednější body Jizerského
pohoří, vesměs pohodlnými cestami spojené, jest obe-
zřelně volena a denní pochody, nevyžadujíce nija-
kých namáhavých turistických výkonů, ani damám
nezpůsobí obtíží S výletem tímto lze spojiti též
vycházku do Krkonoš, kamž z Wurzelsdonfu
u Nového Světa vhodně lze odbočiti. Přihlášky se
vkiadem na zajištění stravování a noclehů 20 korun
za osobu buďtež do 20. t. m. zaslány kancelář
Klubu českých turistů v Praze, Jungman.
tř. 15 n., aneb vůdci výletu p. J. Bucharovi,
jednaleli odboru K. Č. T. v Jilemnici.
— Otevřením nové místní dráhy Kolín—
Čerčany—Kácov oživla celá krajina poděl této
dráhy. Každého dne používá vhodně příležitosti
mnoho výletníků, aby spatřili krásy našeho Posázaví
Zvláště Sternberk a Kácov hojně jsou navštěvovány
V neděli a ve svátek jezdící zábavní vlaky bývají
silně obsazeeny a každý, kdo překrásnou tuto kra
jinu spatřil, odnáší si dojem co nejlepší.
— Zpráva o pohybu obyvatelstva v okoli
Prahy. Dle úřadní zprávy za 2. čtvrtletí narodilo s
Jungman
J Buchar
K Č
Výletna Ještěd
Liberec
Jizera
Tura
Krkonoše
Wurzelsdonf
Praha
Jilemnice
Kolín
Čerčany
Kácov
Černý Štol
zpráva o pohyb
25
article
v brandýsském okresu 310 dítek, z nichž 18 bylo
nemanželských. Zemřelých bylo 177, a mezi těmito
42 osob, zbynuvších tuberkulosou, 5 infekčními ne-
mocemi, 5 násilnou smrtí. Sňatků vykonáno 80. —
V karlínském okresu v době té narodilo se
677 dětí (80 nemanželských) a zemřelo 387 osoba
to 103 tuberkulosou, 13 infekčními nemocemi, 5 ná-
silnou smrlí z nahodilých příčin a 3 sebevraždou.
Nejstarší ze zemřelých byla 100letá žena. Sňatků vy-
konáno 185. — V okresu jílovském narodilo se
159 dětí (10 nemanželských) a zemřelo 90 osob
z těch 11 tuberkulosou, 7 infekčními nemocemi, 1 ná-
silnou smrti z příčin nahodilých a 9 sebevraždou.
Sňatků vykonáno 26. — V soudním okresu vino-
hradském bylo 919 novorozených, z těch 105 ne-
manželských dítek; zemřely 472 osoby, z nichž 152
tuberkulosou, 49 infekčními nemocemi a 4 sebe-
vraždou. Sňatků vykonáno 265.
— K české turistice. Polužnická scenerie, jíž
málokde rovné nalezneš, nyní otevřela se novou
turistickoů cestou z Tábora na Přibenice v plné
kráse. Bylo sice mnoho již o tomto novém přeroz-
košném kousku naší vlasti psáno, ale zde pro turistu
nastalo řídké, ale milé zklamání, že popisy a líče-
ními dosud o lužnických březích napsanými nedosti-
ženo pravé ceny a velikosti mohutných těch krás.
Tábor
26
article
Dle německého vychloubavého tonu jsme zvyklí
obyčejně na cestách zklamánu býti; skutečnost ani
z daleka nevyhovuje reklamním, bombastickým vy-
obrazením a popisům; po několika pak takových
zklamáních nedůvěřujeme pak vůbec. 1 zde možno
tvrditi, že kdyby Němci měli ve svých končinách
naše břehy: Vltavy, Lužnice, Olavy a Sázavy, cel
mohutné literatury napsali by o krásách těch,
básněmi zaplavili by časopisy, reklamními plakáty
přeplnili všechna nádraží a hotely celého světa.
Ovšem postavili by na místech jmenovaných řadu
pensionátů a hotelů, aby přilákané obecenstvo po-
hodlím k sobě připoutali. Naše poměry ovšem k ta-
kovému dosud labužnietví turistickému nedospěly,
ale povznášejí se již k onomu utěšenému přesvěd-
čení, že jest nutno nejdříve seznati krásy viasti své
než cizí a že pravého posudku o ceně vlasti jest
jedině ten schopen, kdo prohlédl vše, čím příroda
obdařila domovinu. Návštěvy našich památných míst
na Vitavě, na Lužnici a letos usnadněnou dopravou
i na Sázavě neustále rostou. Přibenice na Lužnicí
na př. vykazují letos již do mnoha set návštěvníků
a tak snad dočkáme se doby, kdy bude zásluž-
ným skutkem, hodným zimního vypra-
vování, mnoho-li kdo procestoval kra-
jin českých a ne modové chlubení se a
přepínání druh na druha kolik cizích krajů a ho
projel a v kolika hotelích dobře pojedl. Rozumí se
samo sebou, že tím cestování v cizích krajích ne-
podceněno, ale jen varováno před vynášením cizích
krás již a priori před našimi, jakž se u nás bylo u
lidí i mnohdy velice intelligentních zahnízdilo.
Němec
Vltava
Lužnice
Sázava
Olav a Sázava
27
article
— Po žních. Obilí již i v nejvyšších polohách
sklizeno; poslední snopy ovsa nakládají se na vozy.
na poli zbyly jen okopaniny, tu a tam hrách, jinde
len; i ty však v nejbližší době vytrhány a ke svým
účelům připraveny budou. Odevšad však, nechť zněly
zprávy o úrodě na stojatě jakkoliv uspokojivěi
z krajin těch, kde vláha byla pomáhala vzrůstu pol-
nímu, sl šeti jednohlasý stesk na prázdné sto-
doly. Hospodáří ani sami netušili, že stav obilí je
tak neutěšený, záhony tak prořídlé, jak poznali,
když s ko ou v ruce prošli sporou žeň obilní. Sotva
přístodolky ve mnohých statcích naplnili, patra jen
tu a tam prohýbají se pod tihou mandelů — o sto-
zích před stodolami a na polich ani potuchy. Nej-
více stiženi jsou rolníci pahorkatiny českomoravské,
východní i západní, kde ve mnohých obcích po
celé léto ani nesprchlo; přicházely deště jen pruhem
a zavlažily malé pásy pahorkatiny, jinde neustálé
vedro vypražilo kde které jeteliště, louku, pastvinu.
28
article
Hlavní příjem rolníka jihočeského, tržení za dobytek,
tím letos úplně odpadne, poněvadž nebude miti píce
a kusy z chléva vyhublé prodati musí za laciný peníz.
Veškery trhy na dobytek v kraji táborském jsou také
přeplněny zbožím, jež cizí obchodníci při nízkých
cenách čile kupují. Jedinou úlevou pro rolníka bude
nynější vlažné a deštivé počasí, které aspoň ještě na
čas vyloudí pastvu pro dobytek z vyprahlé půdy,
aby ihned nemusil sáhnouti k zásobám pro zimu.
Hrách ve krajině milevské utrpěl valně vedry; neza-
luštil se jako jindy, len ve krajíně pacovské a cere-
kvické velice nízký. Toť skutečný stav našeho rolni-
ctva po žních; ani tedy letošní rok nebude lékem
na rány v polním hospodářství jihočeském, v minu-
lých letech zasazené.
29
article
— Dvě historky z nájemního termínu
Předvčírem byl poslední den nájemní pro ty, kteří
z nájmu dali výpověď aneb byli vypovězeni. V uli-
cích, v pokročilé nynější době letní vymřelých, na-
stal pojednou čílý ruch. Obrovské vozy nábytkové
zatarasovaly jízdní dráhy, zřízencí potili se pod
těžkými břemeny, malíři na rychlo upravovali stěny
bytu pro nového najemníka, zkrátka, zakončující s
nájemní období vyvolalo na přemnohých místec
živý ruch. Leckde objevena při té příležitosti bída
v úplné své nahotě, vzbuzující hlubokou soustrast.
Takový truchlivý obrázek byl odhalen v domě č. 704
v Krásově ulici v Žižkově. Skrovný byt v domě
tomto obývala 37letá dělnice Antonie Strnadově,
také Sádlová zvaná. Muž ji před delší dobou zrádně
opustil a nebohá žena sotva vydělala na chléb, aby
hlady nezemřela. V posledních dnech stížena byla
chorobou, tak že ani lůžko nemohla opustit. Dona
ku placení činže blížila se rychle a ztrpčovala chore
život. A když v ustanovený čas nájemné nezaplatila,
zakročil domácí soudně a předvčírem odpoledne za
obvyklé intervence měla být nájemníce vystěhována.
Strnadův
Krásův ulice
Žižkov
30
article
Ale jak neskonale bědný obrázek naskyti se přícho-
zím v přibytku! Jen nejnutnější nábytek byl tam
rozložen a k tomu tak chudičký, že ani za převežení
nestál. A na loži nalézala se nájemnice, žena útra-
pami a bídou sešlá, vyhladovělá a k tomu těžkou
chorobou stížená. Pohledla se zarosenýma očima
na příchozí a víděla, že to nejsou vykupitelé, kteří
ji mají vysvobodit, nýbrž zřízenci, jimž uloženo jest
vystéhovati ji na ulici. Skryla tváře do vychrtlých
rukou a štkala. Situace byla rázu tak mimořádného,
že příkaz soudní nemohl být vykonán. Proto povolán
soudní lékař p. dr. Feigl, který konstatoval vážný
stav nájemnice a dal ji odvézti do všeobecné nemoe-
nice. V sousedství episoda tato vyvolala značné
vzrušení. — Ještě jedna episoda z nájemního ter-
mínu stojí za zmínku. Udála se rovněž v Žižkově.
ale není tak vzrušující, jako případ prvý. Obecní
metat Václav Lenčím, 60 roků starý, najal si pří-
bytek v domě č. 475 v Táboritské ulici v Žižkově.
Předvčírem v poledne Loučím dal nábytek ze starého
bytu naložiti na povoz a pomáhal pak tlačiti do Tá-
boritské ulice, kam přijeli hodně pozdě po obědě.
doktor
Feigl
Václav Lenčit
Žižkov
táboritský ulice
Tá
boritský ulice
31
article
Loučím byl přesvědčen o tom, že nový příbytek
je prázdný, poněvadž dle předpisů každý nájemník
má se vystěhovati nejpozději do 12. hod. v poledne
posledního dne nájemního termínu. Překvapení jeho
bylo tudíž dvojnásob veliké, když otevřel dveře no-
vého svého sídla a spatřil tam nájemníka v takovém
utáboření, jakoby mu ani za deset roků nenapadlo
z tohoto bydla se vystěhovati. Tvář metaře se zaka-
bonila. Ale neláteřil. Klidně nasadil čepici na hlavu,
povoz s nábytkem nechal před domem státi a vzdálil
se. Nešel pro bezpečnostní assistenci, nýbrž — do
kořalny, kde si notnými doušky vypráhlé hrdlo
svlážel. Trvalo delší dobu, než se v Taboritské ulici
opět objevil. Ale v jak změněném slavu! Sotva na
nohou se udržel. A teď teprve to začalo. Láteřil tak,
že ve chvilce byla ulice naplněna zvědavci, okna se
olvírala a v nich obyvatelé zvědavě vyhlíželi po pří-
činách neobvyklého rámusu. Když se metař nikterak
nechtěl uklidnití a pěšky odebrali se na strážnici ne-
bylo mu možno, opatřena z obecního dvora kosa-
tinka a nájemník místo do svého nového přibytku
putoval na policejní strážníci, kde mu byla poskyt-
nuta příležitost k vyspání. Nábytek jeho prozatím
uložen v obecním dvoře.
Taboritský
32
article
— Kdo byl okraden? Případ v bezpečnost-
ním oddělení policejním dosti vzácný: lup byl nale-
zen, ale není známo jměno poškozeného. Dne 8.
června byl v Kozlanech u Královic zatčen pěšák
Augustýn Rabštejnek, který dne 2. června od po-
sádky, u Lišnice blíže Mníšku utábořené, uprchl.
Četnictvo odevzdalo sběha vojenské hlídce, která
uprchlíka odvedla do posádkové věznice. Při pro-
hiídce šatů Rabštejnka byla nalezena tobolka s vět-
ším obnosem peněžitým, dále stříbrné remontoirky
s řetízkem a dva zlaté prsteny. Poněvadž pěšák př
útěku od pluku neměl u sebe ani haléře, vzniklo dů-
vodné podezření, že Rabštejnek někde provedl kra
dež, která mu značný výtežek přinesla. Poněvat
Augustýn Rabštejnek
Rabštejnek
Kozlany
Královice
Lišnice
Mníšek