3
masthead
16. srpna 1901. Číslo 225.
4
article
vidím přece jen cosi příbuzného. Ostatně je to při-
rozeno; Rusko jest jediný slovanský stát, který
přežil Mongoly i Švédy i různé evropské » koalice«a
přece zůstal celý a neporušený, zachránil se o
hrozicí mu spousty a při tom rozšířil svou moe
div ne na polovinu celé zeměkoule. Za necelé
půlstoletí Rusko učinilo ohromný pokrok ve
všech oborech: v poměrech státních, v tech-
nice, ve vědě i v literatuře — bůh ví, odkud
se to vzalo! To je dnes, a co teprve budev
budoucnosti! Já jako panslavista vždy
se zvláštním zájmem sleduji ruskou zohraničnou
polítiku a přiznávám se, že vaše politika je
snad nejobratnější na celém světě. Kdyby ne-
bylo Ruska, jakým jest nyní, já bych ani ne-
byl panslavistou, nevěřil bych ve Slovanstvo
Když však jest Rusko, nutno vě-
řiti i v budoucnost Slovanstva
Mně se dokonce zdá, že všechna evropská kul-
tura béhem času přejde na Rus, do východní
Evropy a do Asie. Rusko jest doposud jinoch.
Před útoky Germánstva může se chrániti tím,
že vezme pod svou ochranu všechny menší
slovanské národy, Bulhary, Srby, Poláky, Čechy
a oni vytvoří jakousi slovanskou konfederaci
pod ruským protektorátem. .. Konfederace za-
chrání je od assimilace s Némectvem, kdežto
Rusko bude moci klidně vyřizovati své věci
v Asii, opírajíc se v Evropě o tuto konfederaci.
která bude mocnou hrází, o niž se rozbije ná-
val Germánstva! Rusko by mělo při tom i tu
výhodu, že by bylo stále stranou, za kulisami,
kdežto bez konfederace a vůbec kdyby nebylo
ani Poláků, ani Čechů, ani Srbů, musilo byse
brániti proti bezprostřednímu, rozkladnému vlivu
německé kultury. V možnost takového sbratření
Slovanů věřím, jako že dvakrát dva jsou čtyři.
Mongol
Švéda
Bulhar
Srba
Polák
Čecho
Rusko
Rus
Evropa
Asie
Čechy
Slovan
5
article
Slované vždy žíli v různo, kousali jeden dru-
hého; v budoucnosti bude však jinak. Už nyní
počínají k sobě tíhnouti; dlouhá historická zku-
šenost a řada těžkých zklamání naučily je
pravdě. Vždyť touže cestou došli i Němci ke
sjednocení ve společné německé říši. Néco po-
dobného stane se i se Slovany. Já toho nedo-
žiji, ale vy snad se dočkáte a pak budete
svědkem, že stařec Jackovský mluvil pravdu.
A co pak učiní Němci? Jim nezbude pak ji-
ného, než aby se vrhli na Afriku, na Sandvič
ské ostrovy, jen ne na Rusko !«
R. Význam nových srbských voleb
Telegramy již roznesly z Bělehradu zprávy
výsledku srbských sněmovních voleb, jež dle
nové úslavy poprvé byly provedeny v neděli
4. t. m. Ale pouhé číslice a ukvapený novinář-
ský komentář nepodává a nemůže podati věr-
ného obrazu takové politické události. Nestačí
totiž věděti, že koalice radikálně napredňácká
má ohromnou, více než pětišestinovou většinu
a že liberálové zmohli se sotva na hrstku po-
slancův. Hlavní věci jest poznati charakter' stran
a jejich skutečný význam dle politických schop-
ností ijejich předákův a dle jejich obliby
užlog
u lidu.
Napredňáci, považování od Slovanstva za
stranu bezmála protinárodní a cizáckou
v samém Srbsku za výkvět beznárodní intelli-
gence, ukazují se nyní mnohem národnějšími než
se očekávalo, méně však intelligentními, než se
myslilo. Jim scházeli schopní kandidáti a proto
neobdrželi ve vládní koalici ani čtvrtinu man-
dátův. Politický jejich význam ohraničí se tedy
na vliv u dvora a na činnost díplomatickou,
níž vyniká snad jediný jejich skutečný předák,
diplomatický zástupce Srbska v Petrohradě.
Slovan
Němec
Jim
Afrika
Rusko
Bělehrad
Srbsko
Petrohrad
Slovan
Jackovský
6
article
Napredňáci se tedy nestali skutečnou politickou
stranou a převládnou-li mezi nimi slabší povahy
a živlově čistě dvorní, bude z nich pouhá po-
litická koterie, která jen znesnadní zdravý vývoj
veřejného života v Srhsku.
Vládní radikálové, kteří sami o sobě maji
ve skupštině většinu, nemají významu, jenž b
byl v poměru k jejich číselné převaze. Jejich
nejlepší a nejschopnější lidé nekandidovali, jsouce
buď v ministerstvu, buď na diplomatickýcha
jiných důležitých místech. Nejvíce je ovšem
seslabuje to, že ministři z jejich řad jsou fakti-
cky svého druhu státními sekretáři, nepoměrně
více závislí na různých nestálých vlivech dvor-
ních než na parlamentní většině, které nenáleži
ani jako členové ani jako předáci, ba ani jako
uznaní představitelé. A proto radikálové, kteř
vstoupili do koalice s napredňáky, jsou v situae
nejasné a neurčité. V tom jest také hlavní pří-
čina, že se od nich odštěpili »samostatní radi-
kálové«, nechtíce ničeho slyšeti o koalic
s napredňáky a žádajíce přísně parlamentn
vládu.
»Samostatní radikálové« mají v čele ně-
kolik charakterních, vzdělaných a odvážných
lidí. Ve skutečnosti jest to nyní nejsilnější strana
v Srbsku, ač jest dle počtu poslanců slabší o
napredňáků. Její nebezpečí bude v tom, pře-
vládnou-li v ní náhledy čistě politické a stane-li
se nechuť k dvorním napredňákům vůdčí jejich
»zásadou«. Síla této skupiny spočívá v tom, že
by mohla zorganisovati měšťanstvo, dělnictvo
rolnictvo ve velkou národní stranu, která by
měla všechny přednosti starých radikálů bez
hlavních jejich vad.: theoretické přemrštěnosti
a nečinnosti v praktických životních otázkách.
Srbsko
7
article
Aby se tak stalo, pracuje se tiše a velice úsi-
lovně a této práce účastní se jmenovitě českému
obecenstvu dle jména známý předák předmila-
novské radikální strany, Kosta Taušanovié, je-
diný snad z vynikajících Srbů, jenž česky mluv
a české poměry, jmenovitě národo-hospodářské
s největším zájmem stopuje.
Liberálové, kteři si nevydobyli ani dese
mandátů, tedy sotva třetinu »samostatných radi-
kálů«, vystoupili rozhodně proti nové ústavě
jmenovitě proti horní sněmovně, kterou považuj
za absolutně škodlivou, ba záhubnou pro ústav-
nost v Srbsku. V tom shodují se v theori
s nimi všichni, kdož se zabývají politickým ži
votem, v praxi však nejprozíravější lidé upo-
zorňují na to, že reforma a prohloubení veškere
srbské politiky, jmenovitě však národo-hospo
dářské, jest nutnější než revise srbské ústavy
Zároveň poukazují na to, že vzdor všem změ-
nám a krisím veřejný život v Srbsku přecese
upravuje dle ustálených zásad moderního státu.
Respektuje se totiž stále více a více nezávislos
soudcovská, a zásluhy jak pracovníků pro ná
rodní osvětu, tak organisátorů národní obrany.
ba ani v politické správě, díky zvláště posledním
trapným zkušenostem režimu Milanova, neřádi
libovůle a strannická vášeň.
Dvojí nedostatek pociťuje se ovšem všude
nestálost dvorního okolí a mělkost, ne-li úplný
Kosta Taušanovié
Srba
Milanův
Srbsko
8
article
nedostatek národní výchovy intelligence. Kdo
jest skutečně vzdělaným, zajímá se daleko více
o Německo, o Švýcary, o Italii, o Francii atd.
než o Srbstvo a o Slovanstvo. Jmenovitě vládne
naprostá lhostejnost ke kulturnímua
politickému životu v Chorvatsku a v Bulharsku,
takže by celá řada bělehradských denníků nikdy
o Chorvatech a Bulharech necitovala ani ví
deňská »Informafion«, kdyby nebylo chorvatsko-
srbského sporu o Bosnu a Hercegovinu, a srbsko-
bulharského boje o Macedonii. Jakmile se však
provětrá ovzduší u dvora, a srbská myšlénk
prohloubí a rozšíří se v jiho-slovanskou jednotu
a ve všeslovanskou vzájemnost, přečetní skepti-
kové ani nepoznají Srbska a drzí zpravodajové
nebudou míti ani nejmenší záminky mluvitio
úpadku Srbska, v němž jest daleko více pocti-
vosti, intelligence a moderního pořádku, nežu
všech jeho nepovolaných blízkých i vzdálených
mentorů.
Chorvat
Bulhar
Německo
Francie
Chorvatsko
Bulharsko
Bosna a Hercegovina
Makedonie
Srbsko
9
article
Italie a Rakousko.
Konservativní milánský list »Corriere della
Sera« píše o poměru rakousko-italském, jak
utvářil se rozdmycháváním otázky albánské,
doslovně takto: »Obáváme se velice, že v za-
hraničné politice italské kyne krise. Polemika
mezi rakousko-uherským i italským tiskem o
Albanii vysvětluje naše znepokojení. Styly
mezi Rakousko-Uherskem a Itallí jev
se nyní velmi napjatými. Ruský a fran-
couzský tisk jeví veliké potěšení nad tímto zá
pasem. Jest v Italii trojspolku ne
přátelská strana, kteráž pro staré před
sudky i proti Rakousku jest a jež 3 Franci
sympatisuje, poněvadž sama jes
republikánská. U nás jeví se neobezře
lost, přepinání a lehkomyslnost, což vše může
se státi nebezpečným. Osobnost, jež v obtižném
okamžiku tomto vede zahraničnou politiku, není
s to vzbuditi v nás důvěru. Ani temperament
Prinettův, ani jeho politická minulost, ani jeho
schopnosti nedovozují, že by byl mužem, jenž
by dovedl překonati politieké obtíže této chvíle.
Prinettův
Rakousko
Albánie
Uhersko
Corriere della Ser
10
article
Jaderská otázka má nepopíratelně pro
Italii největší význam, ale také styky s Rakousko-
Uherskem zasluhují plné naší pozornosti. Mu-
síme se snažiti, abychom se v Adrii ne-
udusili. Zároveň ale musíme dbáti, abychom
zůstali v nejlepší shodě s Rakousko-Uherskem.
kteráž jest cennou zárukou pro zachování evrop-
ského míru. Účel naší nynější zahraničné poli-
tiky musí býti spravedlivé narovnání s Ra
kousko- Uherskem. Nemyslíme, že ny-
nější ministerstvo bude s to, vésti obližnéa
choulostivé vyjednávání. Voláme proti pochyb-
nému směru nynější vlády na poplach.«
Přerušení diplomatických styků
mezi Venezuelou a Kolumbií
způsobilo i v Severní Americe nemalé znepoko
jení, jelikož v obou jihoamerických republikách
těch mají i Spojené státy značné, zvláště ho-
spodářské interesy. K přerušení došlo, poněvadž
Castro, předseda republiky venoznelské, podpo-
roval povstalce v republice Kolumbii. Zástupce
Spojených států v Karakosu, hlavním měst
Venezuely, převzal tam nyní zastupování kolum-
bijských zájmů. Americká bitevní loď »Jowae
vyslána byla do Panamy. Spojené státy nepo-
mýšlejí prý sice vmísiti se ve spor kolumbijsko-
venezuelský, ale chtějí chrániti volnou dopravu
na převlace panamské a ohroženě zájmy svých
vlastních státních příslušníků.
Castro
RakouskoUhersko
Adrie
Venezuela
Kolumbie
severní Amerika
spojený stát
Panama
Ra kouskýUhersko
Karakos
Italia
11
article
Anglické plány ve Španělsku.
I v širších kruzích španělských jeví se již
od války s Amerikou, při níž Anglie s Ameri-
čany až nápadně sympatisovala, obavy před
tajnými nepřátelskými plány an-
glickými a před mezinárodními zápletkam
při nichž by nejhůře pochoditi mohilo — Špa-
nělsko. Generál Polavieja poda
vládě španělské důvěrný pamétn
spis, v němž poukazuje k nutnosti
aby Spanělsko zlepšilo obranne
prostředky své. Madridská »Correspon-
denzio« vypravuje pak v depeši z Biaricu.
poblíž španělské hranice ležícího, že odtamtu
angličti agenti hledí rozdmychá-
vati vnítřní spory ve Španělsku.
aby z nich Anglie mohla pak kořistiti. Z L o-
dýna dán byl prý také podně
k anglo - francouzskému spolku
za účelem rozdělení držav špa-
nělských, ale Deleassé nabídku tu odmítl.
Ještě jednou hr. Waldersee.
O častých řečích »světomaršála« píše ber-
línský národně-liberální »National Ztg.«: »Tolik
jest jisto, že všichni slavní vojevůdcové našl
z velkých válek roku 1866 a 1870 dohromady,
nemluvili o bojích těch tolik veřejně,
jako hr. Waldersee za příčino
své vojlensky nepatrné číníské
výpravy. Doufáme však, že jsou nyní řeči
Walderseeovy u konce; nemyslíme také, že
by někdo toužil po nové jich serii. «
Polavieja
Spanělsko
Španělsko
Amerika
Anglie
Biaric
Waldersee
Correspon
National Ztg
12
article
Obrovská stávka ocelářův v
Spojených státech.
Stávka tak ohromná v oboru pro všechen
život hospodářský lak veledůležitém, jesť zje-
vem tak řidkým a zajímavým a zasahuje mě-
rou tak mnohonásobnou, třeba že nepřímými
důsleďky svými i v ruch politický, že
zajisté není od místa o tomto boji proti ocelář-
skému trustu také v této rubrice aspoň jednou
se zmíniti. Bohužel také ti, kteří uznávají právo
na stávku, a jsou dnes mezi nimi již i přední
národohospodářští znalci a sociologové, nemohou
si upříti, že stávka tato nebyla vyvolána v čas.
to jest nebyla důkladně připravena a hrozí
proto skoněiti nezdarem, ač-li neuznají na kone
také zbytky dělnictva pcelářského svou povin-
nost solidarity. Té chvíle jest stávka ještě v
proudu. Stávka vyhlášena byla ve schůzi vý-
konného výboru svazu ocelářských délníků
O schůzi té sdělují se ještě zajímavé podrob-
nosti: Po poradě výboru nechtél předseda
Schaffer žádné otázký zpravodajů zodpovídati a
řekl pouze, že do urovnání stávky nebudou
žádné zprávy uveřejňovány. Clenové exekutivy
sešli se v úřadovně svazu v Pittsburgu o 10
hod. dopol. a byla učiněna rozsáhlá opatření
aby se do zasedací síně nikdo nepovolaný ne
Schaffer
spojený stát
Pittsburg
svaz ocelářský délník
13
article
vplížil. Během schůze bylo často po telefonu
mluveno s lidmi v Nov. Yorku, zástupci svazu
pak konferovali se zástupci trustu, kteří byli
shromážděni v hotelu »Lincoln«, a donášeli je-
jich náhledy exekutivnímu výboru dělníků.
Po dopolední schůzi nedovedli někteří čle-
nové exekutivy zatajiti svou nespokojenost nad
návrhy Morgana. O podmínkách nezmínili se
ani slovem, avšak z jejich projevů bylo zřejmo,
že všecky návrhy budou zamítnuty, nebudou-l
náležitě upraveny. Jak dalece bylo možno zji-
stiti, byli členové exekutivy nemálo roztrpčeni
nad návrhem, dle něhož má býti neuniovým
dělníkům dovoleno pracovati též v uniových
závodech trustu. Bylo ujišťováno, že členové
exskutivy k tomu nikdy nesvolí, poněvadž do-
tyčná podmínka jest namiřena na zničení celé
organisace. Všecky podmínky a návrhy byly
důkladně projednávány. David Rees, organisátor,
byl povolán do kanceláře Persifora Smitha.
člena trustu, který řídí hoj proti stáv kujícím
dělníkům ve Wellsville. Rees měl se Smilhem
a jinými úřadníky trustu dlouhou poradu, načež
odebral se k členům exekutivy dělnické a před
ložil prý jim ultimatum trustu.
Lincoln
Morgan
Rees
York
Persifor Smith
14
article
Mezilím v Mac Keesportu a jiných sídlech
ocelářského průmyslu všecky úřady telegrafnía
časopisy byly oblehány zástupy dělníků, kte
čekali na výsledek konference, konané v
Pittsburgu. Všude bylo zřejmo nápadné rozči-
lení. Vůdcové stávky byli přdsvědčeni, že se
v exekutivě jeví dva směry. Jakmile se ale
oceláři dověděli o ultimatu, které Morgan zaslal
Schaffrovi, tu ihned se vyslovili, že nechtějí
žádného kompromisu, a budou v boji pokračovat
třeba celé léto.
Na konec výkonný výbor svazu zamíi
zmíněné ultimatum trustu a vykonal přípravy
pro další prudký boj.
Do budovy, v které se kancelář svazu na-
lezá, nebyl zpravodajům přístup dovolen.
Po schůzi pravil Schaffer: »Dnes neřeknu
pranic, leda jen to, že k žádné konferenci do
Nov. Yorku více nepojedu.«
Byl to hlavně mladý živel vesorganisaci
který o kompromisu nechtěl ani slyšeti, a tilo
»mladici« mají oproti starým i konservativeům
značnou většinu. »Mladíci« prohlásili, že kdyby
byli věděli, jaký mír chce Schafferi s trustem
uzavříti, nikdy by ho nebyli zplnumocnili k sa-
mostatnému jednání jmenem organisace. Ostatně
nějsou se Sehaffrem již dávno spokojeni a jest
velmi pochybno, budetli na příštím sjezdu
opětně předsedou zvolen. Vytýkají, že Schaffer
vůbec na počátku stávky přiliš mnoho mluvil,
ale málo jednal. Ukázalo se to nejlépe, že když
po zmíněné poradě výkonného výboru svazu
nezbylo nežli buď se podrobiti neb všeobecnou
stávku vyhlásiti, a když na tuto výzvu k vše-
obecné stávce ocelářů došlo,že málem dvé
třetiny ocelářů výzvy té neposlechli a v práci
pokračují.
jce
Morgan
Schaffr
Schaffer
York
Pittsburg
15
article
Přes tuto ale okolnost již zprávy, že stávkujíeí
ocelářští dělníci Morganovi podminky míru ne-
přijmou, měly na nov.-yorské burse neblahý
vliv, neboť kurs akcií ocelářského trustu rázem
klesl o 2 procenta. Další klesání kursu zdálo
se býti nezbytným, když se náhle objevili
agenti Morgana a značnými koupěmi otřesenou
již důvěru zase poněkud posilnili. Ztráty, jaké
magnáti trustu během tohoto jednoho
dne utrpěli, pláčí sle na 27,500.635
doll. Rozumí se, že tyto ztráty jsou jen zdán-
livé, neboť jakmile stávka bude urovnána, tu s
Morgan a jeho soudruzi vše snadno zase vyna-
hradí a při tom ještě vyzískají.
O jich moci neuvěřitelně, dusící všec hen
volnější ruch a všechnu snahu dělníkův po
lepším bylí i úsilí konsumentů o levnější ceny
ocele, případně vyznačují »New- Yorské Listy«
takto: »Morgan a Rockefeller ovlá-
dají peněžnítrh americký, Hann
a Me-Kinley obstarávají pro n
služby policejní a národ obsta-
řává úlohu otroka. Kdy najde se osvo-
boditel, jenž by národ vyprostil z tohoto otro-
etví, téžko věru určiti. Ale jednou k tomu jistě
dojde !«
Abychom vysvětlili jen poněkud, jací jsou
to »chudáci«, kteří od několika let rvou se v
Americe s dělníkem o jeho skývu chleba a s kon
sumentem o ceny zboží, trusty do krajnost
zdražovaného, připomenema — dle listů ameri
ckých — jmění jen jednoho z těchto králo
průmyslu a — bursy.
Morgan
Rockefeller
Hanna
New
Amerika
IKinley
16
article
Jmění Johna D. Rockefeller
obnáší 945.000.000 doll., bezmála celou
millardu dolI. čili (dollar platí 2 zl. 40
kr.) skoro 2.400,000.000 zl. aneb na 5
milliard korun! Jmění to uloženo je násle
dovně: Standard Oil Co. 300,000.000 doll., U.
St. Steel Co. 75,000.000 doll., Amalgamated
Cooper 50,000.000 doll., American Sugar Co-
20,000.000 doll., Gas Co. ve Velkém Nev
Yorku 85,000.000 doll., plynárny v jiných mě-
stech 50,000.000 dollarů, železniční akcie
200,000.000 doll., prům. podniky 150,000.000
doll. a pozemky 15,000.000 doll. Jak z uve-
deného vidno, je kapitál Rockefellerův skoro
vesměs uložen v průmyslových a obchodních
podnicích, kde namnoze nese velmi slušné
úroky. Kdyby ale Rockefellerův kapitál zúročil
se jen pěti procenty, nesl by ročně skor
50,000.000 doll. úroků. Avšak kapitál ten zúro-
čuje se namnoze daleko lépe a tak možno po-
čítati, že roční příjem Rockefellerů
páčí se nejméně na 60,000.000 doll.
čili přes 140 mi!1. zl. ročně! I kdyby
z toho zužitkoval ročně 10,000.000 doll. pro
svoje osobní vydání — což se ale u něho ne-
slává — může tento nabob americký ročně
ukládati ku starému kapitálu nejméně 50,000.000
doli. Talo suma už za rok se zaše zúročujea
tak přijem Rockefellerův stoupá kažďoročně a
ním zároveň mohutní základní kapitál. Bude-li
John
Rockefeller
Rockefellerův
Amalgamated Cooper
Velký Něva York
Tala
Oil Company
U . St . Steel Company . 75,000
American Sugar
17
article
Rockefeller živ ještě 25 roků a budou-li se mu ob-
chody dařiti jako dosud, pak dle náhledu osob, zna-
jicích jeho poměry, vzroste jmění jeho nejméně
na dvě milliardy dollarů. Málem pět milliard
zlatých. Tedy dvakrát tolik, co zaplatila celá
Francie Německu, zde vyhraženo jest pro
jednoho člověka! Koho by nezalekla tato
suma v rukou jednotlivce? To nutí k vážnému
přemýšlení a bylo by na čase, aby přemýšlelo
se o tom všude a na všech stranách, nežli na-
hromadění kapitálu v rukou jednotlivců dospěje
k nevyhnutelné krisi, jež musí míti v zápět
všeobecnou pohromu. Bylo by na čase, aby na-
lezen byl způsob, kterak překaziti jednotlivým
Rockefellerům toto hříšné lichvaření s celou lid
skou společností.« — Tak píše i jeden z lislův
amerických a my nemáme věru čeho k tomu do
dati. S takými a podobnými »chudáky« zápas
právě tisíce a tisíce dělníkův ameriekých o svůj
chléb a o existenci rodin svých. Tu není sporu
o tom, na čí straně jedině může býti sympatie
i široké veřejnosti !
Rockefeller
Ted
Francie
Německo
18
article
Regulace řeky Cidliny.
Regulace řeky Cidliny.
Z Chlumce nad Cidlinou, 14. srpna.
V pondělí dne 12. srpna 1901 o 2. hod
odpol. shromáždili se v zasedací síni okresního
zastupitelstva v Chlumci n. C. obecní staro
stové, členové okresního výboru a melioračního
komitétu z okresu chlumeckého, aby pojednali
o otázce regulování řeky Cidliny a Bystřice.
Schůze zúčastnil se říšský poslanec pan
Jindřich M aštábka, jenž po zahájení schůze
okresním starostou p. J. Strunou ihned ucho-
pil se slova, aby vysvětlil význam a dosab
kroků, kterě podnikla delegace česká k cíli za-
jištění a podporování regulace řek českých.
Předmět do podrobností vyčerpávaje, upozornil
řečník, že v podzimním zasedání sněmu krá
lovství českého bude týž zaměstnávati se s před-
lohou, která zajistí finančně úpravu celé řady
řek českých, jež po dlouhá a dlouhá leta marně
volaly po své úpravě a které z nedostatku pod-
pory se strany státu upraveny býti nemohly.
Zemský sněm království českého jevil vždy
ochotu a porozumění pro podporu podniků re-
gulačních a melioračních a zajisté i také nyní,
kdy od státu k tomu účelu určen bude obnos
asi 40 millionů korun, také se své strany po
skytne úpravě našich řek podporu finanční.
Jindřich
J Struna
Cidlina
Chlumec nad Cidlina
Bystřice
okresní výbor
19
article
Zajisté že se tak stane v první řadě v příčině
oněch řek, o něž po dlouhá lela ve veřejnosti
naší se jedná, a u nichž technické, přípravy
tak daleko již pokročily, že v nejblíže příšt
době by se mohlo přikročiti ke provádění úprav
Řečník doufá, že tudíž konečně bude se na
příklad v nejbližší době moci vyhověti oprávně
ným a nalehavým tužbám regulace Bo-
tičie, Litavky, Berounky s Radbu-
zou a Mží, Doubravy, Dědiny, O hře.
obou Orlic, Úpy, potoka motolské ho,
Jizery s Klonicl a jiných více, jež
všechny vyčítati není na místě. I řeka Či-
dlina a do ni se vlévající Bystřice za-
jisté vším právem náležejí mozi ony řeky, které
spadají do ustanovení § 5. zákona, jedna jícího
o úpravě kanálů a řek, poněvadž Cidlina vtéká
do Labe, které tvoři součástku kanálu a poně-
vadž neupravením toku této řeky upravenému
řečišti labskému v budouenosti zajisté přeznačné
škody by byly způsobovány. Veškeré technické
práce na řece Cidlině i na Bystřici daleko jsou
již pokročilé. Na Jičinsku úprava Cidliny již
vůbec v brzku bude dokončena. V okresu novo-
bydžovském přikročí se v prvních dnech mě-
síce září k úřadnímu řízení. V okresu chlume
ckém dokončen bude projekt koncem srpna
bude ihned předsevzato řízení ediktální, a jak
známo, v okresu poděbradském státní subvence
jest již zajištěna, ovšem že s výhradou, že
bude poskytnuta, až budou pohotově dostatečné
prostředky. Totéž platí také o rece Bystricí,
kde projekty jsou již dávno vypracovány tech-
nickou kanceláři rady zemědělské a při které
nutno odstraniti dobrou vůli některé neshody
vyskytnuvší se v okresu nechanickém mezi zá-
jemniky a velkostatkem hr. Harracha, aby tak
i zde k ediktálnímu řízení úřadnímu se mohlo
přikročiti.
Harrach
Litavka
Berounka
Radb
Mže
Orlice
Úpa
Bystřice
Cidlina
Labe
Bystrica
Dědina
20
article
Při řece Cidlině a spojené s ní Bystřiei
vyplněny jsou tudíž všechny podmínky, které
vyžadovány jsou zákonem, a poněvadž z obnosu
povoleného na úpravu řek, souvisících v severní
části mocnářství s projektovanými kanály, při-
padne značný podil království českému, dlužno
na tom trvati, aby i řeka Cidlina byla pojata
do řady oněch řek, jimž dostane se finančního
zajištění státem a zemským sněmem královstvi
českého a aby tak konečně přikročeno bylo
k odstranění záplav, které každoročně krajinu
sužují a nesmírné škody na majetku polním
obytném způsobují. Jednati se bude ovšemo
značné příspěvky, anať úprava Cidliny v okresu
bydžovském rozpočtena jest na 2,349.000 K,
v okresu chlumeckém na 2,500.000 K a podě-
bradském na 937.200 K, regulace Bystřice pal
v okresu chlumeckém a nechanickém na
2,270.000 K, přičítaje v to i náklad na upra-
vení sousedních pozemků, avšak tyto byťi
značné příspěvky musí býti poskytnuty, an
jedná se o úpravu jedné z nejúrodnějšícha
nejplodnějších krajin naší milé české vlasti.
Cidlina
Bystřice
21
article
Řečník promlouvá dále o velice úspěšn
akci, kterou od roku 1897 zahájily a vedou
okresní výborové novobydžovský, chlumecký
královéměstecký, kteréž korporace daly vypra-
covati anebo které podporovaly vypracování cel
řady melioračních podniků, jež již již vstupuj
v život a doznávají provádění. Tak na příklad
na Chlumecku za dobu tu vypracováno 12 pro-
jektů na podníky, které jsou rozloženy v celém
okresu a které mají za účel odvodniti pozemky
ve výměře as 40.000 měřic nákladem okrouhle
3 mill. K. — Tato veliká a úspěšná akce, ve-
dená s vytrvalostí a pílí pp. starostou města
Fričem, ústředním ředitelem panství chlume
ckého Jaroschkou, ředitelem okr. výboru Kozel-
kou a okr. starostou Strunou zajisté ponesev
brzku zdárné ovoce; neboť jakož nastati má
již v příštím rozpočtu značné zvýšení meliorač
ního fondu, dá se očekávati, že po vyloučení
oněch velikých úprav říčních, které do melio-
račního fondu ani vlastně nenáležely (jako
Frič
Struna
měřice
22
article
Botič atd.), taklo zvýšený fond požadavkům naň
kladeným úplně bude moci dostáti, tak že se
nebudou hledati více ony malicherné a nejrůz-
nější záminky, které se předstíraly k tomu
konci, aby financování podniků českých melio-
račních bylo oddalováno. Doporučuje vřele, aby
se tak na dále pokračovalo v krocfch započa
tých a jest přesvědčen, že kroky ty budou pod-
porovány v každém směru s největším důra
zem poslanci národní strany svobodomyslné,
kteří také s největší rozhodností o to se zasu-
zovali, aby dlouho želenému a trpce pociťova-
nému zanedbávání podniků regulačních a melio-
račních v království českém se učinil koneca
kteří zajisté se také na sněmu král. českého
o to přičiní, aby akce na říšské radě započatá
byla skončena.
Po poutavých vývodech poslance Maštálky
sledovaných s nejživějším zájmem a prováze-
ných častými projevy souhlasu, rozpředla s
zajímavá debata, na níž brali účasť ústřednl
ředitel statků hrab. Kinského Jaroschka,
jenž zejmena činil pozorna příslušné kruhy, ž
dle nově zavedené praxe při c. k. místodržitel-
ství nepovoluje se ustanovení dozoru státního
zemského na započaté podniky dříve, dokud
není definitivně schválen zemský a státní pří-
spěvek, čímž provádění podniku jest převelmi
zdržováno.
Maštálek
Botič
národní strana
23
article
Starosta města Chlumce p. Karel F riě
navrhuje, aby dosavadní komitét meliorační roz-
šířen byl o jednoho člena z každého družstva ;
ředitol kanceláře okr. výboru pan K oze l ka
podal sdělení o organisaci melioračního komitétu
a družstev na Chlumecku, načež na konec po
poznámkách p. J. Vlacha, majitele technické
meliorační kanceláře, přijata následující re-
soluce :
Shromáždění obecní starosto-
vé, členové okresního výboruj i
melioračního komitétu na Chlu-
mecku žádají c. k. místodržitel-
ství, jakoži zemský výbor králov-
ství českého, aby řeka Cidlinai
s přítokem svým řekou Bystři cl
byla pojata do řady oněch řek,
sjichž úpravou v nejblíže příšti
době má býti započato a to tím
spíše, ježto technické přípravy
u obou jmenovaných řek jsou již
dokončeny, tak že neposkytnutí
dosud příslušných, finanční síle
obyvatelstva odpovídajícich sub-
vencí jen v cestě stojí, aby s úpra-
vou Cidliny a Bystřice započato
býti mohlo.
Po jednomyslném přijetí této resoluce
po vyslovení jmenem celého shromáždění díků
poslanci Jindř. Maštálkovi skončil okresni
starosta p. Struna tuto schůzi, od které očeká-
váme, že se stane milníkem v dalším hospo-
dářském rozvoji našeho okresu chlumeckého.
Z boje českých menšin.
Píše Váša Hajný.
Na českém severozápadě jsou četná míst
průmyslová, která jsou v pravém slova smyslu
přeplněná českým lidem; jsou to místa na ná-
rodopisné hranici, o která svádí se neustálý
boj mezi Čechy a Němci. Češi z 95 proe
patří hlavně třídě pracující, kdežto ostatní ne-
patrná menšina jsou státní úřadníci, učitelé
a lépe postavení obchodníci, kramáři, a konečně
jsou podúřadníci v závodech průmyslových,
tedy téměř samí lidé, kteří při každém boji
proti vyšším tohoto světa dávaji v sázku cslou
svoji existenci.
J Vlach
Jindřichův
Maštálek
Struna
Váša Hajná
Němec
Čech
Chlumec
Chlumecko
Bystřice
Čechy
meliorační komitét
va Cidlina
24
article
Ve všech obcích na severozápadě Čech
kde Češi bydlí, mohutní na straně německé
snaha, co možná nejvíce zastínit českost zmí-
něných obcí, a když se to nedaří uvnitř obcí,
snaží se tak učinit aspoň na venek. V zápase
tom za oběť padly nejprve veškeré, ať české,
či česko-německé, nebo německo-české tabulky,
které od pradávna na rozích obcí byly, a na
jich místo nastoupily tabulky ryze německé. Tu
ovšem nastala panům sousedům nová poliž
překřuit česká jmena na německá a tak z če-
ského Janova, Jízeří, Černic, Jiřetína, Ledvie,
Záluží, Couše, Kopisty a j. naděláno bylo:
Johnsdorf, Eisenberk, Ulbersdorf, Georgensthal,
Ladowitz, Maltheuern, Tschasch, Kopitz aj.
Někde páni Němci dovolili aspoň na druhém
místě užívati českého jmona, jinde zakázali i to
a tak z těchto zákazů vyvinula se celá spousta
sporů, která většinou skončila ve prospěch
Němců.
Podobný osud hrozí i veliké vesnici, skoro
úplně české, Záluži u Mostu.
Vesnice tato rozkládá se v nížině pánv
rudohorské, asi hodinu vzdálené od Krušných
hor. Leží v místě velice příhodném, nebo
v okoli nachází se 8 dolů na uhli dilem ersař-
ských, dílem severočeské uhlářské společnosti
patřících. Ve vesnici byla též sklárna, která
však roku letošního přešla do rukou Soveročeské
uhelné společnosti, ryze německé, čímž českému
živlu zde bylo velice ubliženo, neboť sklárni
byla zrušena a všichni mistři skláři i s pomoc-
níky, vesměs Češi, musili odejiti. Asi 20 mistru
mělo právo dle nejnovějšího zákona domovského
žádati, aby přijati byli do svazku obecního,
neboť všichni bydleli v Záluží nepřetržitě nej-
méně 12. let a v záležitostech českých věcí se
týkajících mohli vždy jistěji vystupovati, protože
majitel sklárny byl Čech.
Čech
Couš
Ulbersdorf
Georgensthal
Ladowitz
Maltheuern
Tschasch
Kopitz
Němec
Čo
Čechy
Janov
Jízeří
Černice
Jiřetín
Ledvie
Záluží
Kopist
krušný hora
Záluže u Most
25
article
Okoli zálužské skytá lidu dosti práce
proto obec každým rokem očividně vzrůstá.
V obci jest poštovní, telegrafní a telefonní úřad
a železniční stanice je sotva půl hodiny
vzdálená.
Domy jsou většinou jednopatrové a z po-
loviny nové. Okresní město jest asi hodina
vzdálené, Horní Litvinov, město hojné Čechy
osazené nedaleko. Z nádraží jest třikrát denně
spojení s Louny a tím i s Prahou.
Obyvatelstvo zabývá se zvláště hornictvím,
pouze Němci mají zde usedlosti hospodářské.
Dle posledního sčítání lidu má Záluží přes
3000 obyvatelů z toho jsou přes dvě třetiny
Čechů a asi 800 Němců. Obecní správu mají
v rukou ovšem pouze Němci, velká většina
Čechů jest v tomto směru úplně bezvýznamnou,
ačkoliv na 30 domu, v ceně aš 30.000 K patri
Čechům. Mezi živnostníky jsou i Češi čestné
zastoupeni, čtyří velké obchody kupecké a ně-
kolik menších, dva řeznicko - uzenářské krámy,
velká, moderně zařízená stáčírna piva a asi 10
prodejů piva lahvového patří Čechům. Dle vý-
kazů přímých daní má na 200 Čechů právo
volební do obecního zastupitelstva, při poslední
volbě volilo jich asi osmdesát. Osm set Němcu
má školu, za kterou by se nemusilo stydět
žádně desítitisícové město, jest čtyřtřidní s od-
bočkou, navštěvuje ji sotva 300 dětí z dobré
poloviny českých; matiční škola česká chouli
se až na konci vesnice, skrytá, aby pány
z radnice nerozčilovala, jest pětitřidni s od-
bočkou a má přes čtyři sta děti.
Třídy jsou přeplněny, neboť ačkoli stač
sotva na 40 dětí, jest těchto
v I. třídě skoro 90,
ve II. » přes 60,
» IV.a)
» IV. b)
Litvinov
Němec
Čecho
Čech
Čechy
Louny
Praha
Záluží
Němec
Čech