ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 483ab770-661b-11dc-95f5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 25 celkem · entity: person 61, place 77, org 19, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
16. srpna 1901. Číslo 225.
4 article
vidím přece jen cosi příbuzného. Ostatně je to při- rozeno; Rusko jest jediný slovanský stát, který přežil Mongoly i Švédy i různé evropské » koalice«a přece zůstal celý a neporušený, zachránil se o hrozicí mu spousty a při tom rozšířil svou moe div ne na polovinu celé zeměkoule. Za necelé půlstoletí Rusko učinilo ohromný pokrok ve všech oborech: v poměrech státních, v tech- nice, ve vědě i v literatuře — bůh ví, odkud se to vzalo! To je dnes, a co teprve budev budoucnosti! Já jako panslavista vždy se zvláštním zájmem sleduji ruskou zohraničnou polítiku a přiznávám se, že vaše politika je snad nejobratnější na celém světě. Kdyby ne- bylo Ruska, jakým jest nyní, já bych ani ne- byl panslavistou, nevěřil bych ve Slovanstvo Když však jest Rusko, nutno vě- řiti i v budoucnost Slovanstva Mně se dokonce zdá, že všechna evropská kul- tura béhem času přejde na Rus, do východní Evropy a do Asie. Rusko jest doposud jinoch. Před útoky Germánstva může se chrániti tím, že vezme pod svou ochranu všechny menší slovanské národy, Bulhary, Srby, Poláky, Čechy a oni vytvoří jakousi slovanskou konfederaci pod ruským protektorátem. .. Konfederace za- chrání je od assimilace s Némectvem, kdežto Rusko bude moci klidně vyřizovati své věci v Asii, opírajíc se v Evropě o tuto konfederaci. která bude mocnou hrází, o niž se rozbije ná- val Germánstva! Rusko by mělo při tom i tu výhodu, že by bylo stále stranou, za kulisami, kdežto bez konfederace a vůbec kdyby nebylo ani Poláků, ani Čechů, ani Srbů, musilo byse brániti proti bezprostřednímu, rozkladnému vlivu německé kultury. V možnost takového sbratření Slovanů věřím, jako že dvakrát dva jsou čtyři.
Mongol Švéda Bulhar Srba Polák Čecho Rusko Rus Evropa Asie Čechy Slovan
5 article
Slované vždy žíli v různo, kousali jeden dru- hého; v budoucnosti bude však jinak. Už nyní počínají k sobě tíhnouti; dlouhá historická zku- šenost a řada těžkých zklamání naučily je pravdě. Vždyť touže cestou došli i Němci ke sjednocení ve společné německé říši. Néco po- dobného stane se i se Slovany. Já toho nedo- žiji, ale vy snad se dočkáte a pak budete svědkem, že stařec Jackovský mluvil pravdu. A co pak učiní Němci? Jim nezbude pak ji- ného, než aby se vrhli na Afriku, na Sandvič ské ostrovy, jen ne na Rusko !« R. Význam nových srbských voleb Telegramy již roznesly z Bělehradu zprávy výsledku srbských sněmovních voleb, jež dle nové úslavy poprvé byly provedeny v neděli 4. t. m. Ale pouhé číslice a ukvapený novinář- ský komentář nepodává a nemůže podati věr- ného obrazu takové politické události. Nestačí totiž věděti, že koalice radikálně napredňácká má ohromnou, více než pětišestinovou většinu a že liberálové zmohli se sotva na hrstku po- slancův. Hlavní věci jest poznati charakter' stran a jejich skutečný význam dle politických schop- ností ijejich předákův a dle jejich obliby užlog u lidu. Napredňáci, považování od Slovanstva za stranu bezmála protinárodní a cizáckou v samém Srbsku za výkvět beznárodní intelli- gence, ukazují se nyní mnohem národnějšími než se očekávalo, méně však intelligentními, než se myslilo. Jim scházeli schopní kandidáti a proto neobdrželi ve vládní koalici ani čtvrtinu man- dátův. Politický jejich význam ohraničí se tedy na vliv u dvora a na činnost díplomatickou, níž vyniká snad jediný jejich skutečný předák, diplomatický zástupce Srbska v Petrohradě.
Slovan Němec Jim Afrika Rusko Bělehrad Srbsko Petrohrad Slovan Jackovský
6 article
Napredňáci se tedy nestali skutečnou politickou stranou a převládnou-li mezi nimi slabší povahy a živlově čistě dvorní, bude z nich pouhá po- litická koterie, která jen znesnadní zdravý vývoj veřejného života v Srhsku. Vládní radikálové, kteří sami o sobě maji ve skupštině většinu, nemají významu, jenž b byl v poměru k jejich číselné převaze. Jejich nejlepší a nejschopnější lidé nekandidovali, jsouce buď v ministerstvu, buď na diplomatickýcha jiných důležitých místech. Nejvíce je ovšem seslabuje to, že ministři z jejich řad jsou fakti- cky svého druhu státními sekretáři, nepoměrně více závislí na různých nestálých vlivech dvor- ních než na parlamentní většině, které nenáleži ani jako členové ani jako předáci, ba ani jako uznaní představitelé. A proto radikálové, kteř vstoupili do koalice s napredňáky, jsou v situae nejasné a neurčité. V tom jest také hlavní pří- čina, že se od nich odštěpili »samostatní radi- kálové«, nechtíce ničeho slyšeti o koalic s napredňáky a žádajíce přísně parlamentn vládu. »Samostatní radikálové« mají v čele ně- kolik charakterních, vzdělaných a odvážných lidí. Ve skutečnosti jest to nyní nejsilnější strana v Srbsku, ač jest dle počtu poslanců slabší o napredňáků. Její nebezpečí bude v tom, pře- vládnou-li v ní náhledy čistě politické a stane-li se nechuť k dvorním napredňákům vůdčí jejich »zásadou«. Síla této skupiny spočívá v tom, že by mohla zorganisovati měšťanstvo, dělnictvo rolnictvo ve velkou národní stranu, která by měla všechny přednosti starých radikálů bez hlavních jejich vad.: theoretické přemrštěnosti a nečinnosti v praktických životních otázkách.
Srbsko
7 article
Aby se tak stalo, pracuje se tiše a velice úsi- lovně a této práce účastní se jmenovitě českému obecenstvu dle jména známý předák předmila- novské radikální strany, Kosta Taušanovié, je- diný snad z vynikajících Srbů, jenž česky mluv a české poměry, jmenovitě národo-hospodářské s největším zájmem stopuje. Liberálové, kteři si nevydobyli ani dese mandátů, tedy sotva třetinu »samostatných radi- kálů«, vystoupili rozhodně proti nové ústavě jmenovitě proti horní sněmovně, kterou považuj za absolutně škodlivou, ba záhubnou pro ústav- nost v Srbsku. V tom shodují se v theori s nimi všichni, kdož se zabývají politickým ži votem, v praxi však nejprozíravější lidé upo- zorňují na to, že reforma a prohloubení veškere srbské politiky, jmenovitě však národo-hospo dářské, jest nutnější než revise srbské ústavy Zároveň poukazují na to, že vzdor všem změ- nám a krisím veřejný život v Srbsku přecese upravuje dle ustálených zásad moderního státu. Respektuje se totiž stále více a více nezávislos soudcovská, a zásluhy jak pracovníků pro ná rodní osvětu, tak organisátorů národní obrany. ba ani v politické správě, díky zvláště posledním trapným zkušenostem režimu Milanova, neřádi libovůle a strannická vášeň. Dvojí nedostatek pociťuje se ovšem všude nestálost dvorního okolí a mělkost, ne-li úplný
Kosta Taušanovié Srba Milanův Srbsko
8 article
nedostatek národní výchovy intelligence. Kdo jest skutečně vzdělaným, zajímá se daleko více o Německo, o Švýcary, o Italii, o Francii atd. než o Srbstvo a o Slovanstvo. Jmenovitě vládne naprostá lhostejnost ke kulturnímua politickému životu v Chorvatsku a v Bulharsku, takže by celá řada bělehradských denníků nikdy o Chorvatech a Bulharech necitovala ani ví deňská »Informafion«, kdyby nebylo chorvatsko- srbského sporu o Bosnu a Hercegovinu, a srbsko- bulharského boje o Macedonii. Jakmile se však provětrá ovzduší u dvora, a srbská myšlénk prohloubí a rozšíří se v jiho-slovanskou jednotu a ve všeslovanskou vzájemnost, přečetní skepti- kové ani nepoznají Srbska a drzí zpravodajové nebudou míti ani nejmenší záminky mluvitio úpadku Srbska, v němž jest daleko více pocti- vosti, intelligence a moderního pořádku, nežu všech jeho nepovolaných blízkých i vzdálených mentorů.
Chorvat Bulhar Německo Francie Chorvatsko Bulharsko Bosna a Hercegovina Makedonie Srbsko
9 article
Italie a Rakousko. Konservativní milánský list »Corriere della Sera« píše o poměru rakousko-italském, jak utvářil se rozdmycháváním otázky albánské, doslovně takto: »Obáváme se velice, že v za- hraničné politice italské kyne krise. Polemika mezi rakousko-uherským i italským tiskem o Albanii vysvětluje naše znepokojení. Styly mezi Rakousko-Uherskem a Itallí jev se nyní velmi napjatými. Ruský a fran- couzský tisk jeví veliké potěšení nad tímto zá pasem. Jest v Italii trojspolku ne přátelská strana, kteráž pro staré před sudky i proti Rakousku jest a jež 3 Franci sympatisuje, poněvadž sama jes republikánská. U nás jeví se neobezře lost, přepinání a lehkomyslnost, což vše může se státi nebezpečným. Osobnost, jež v obtižném okamžiku tomto vede zahraničnou politiku, není s to vzbuditi v nás důvěru. Ani temperament Prinettův, ani jeho politická minulost, ani jeho schopnosti nedovozují, že by byl mužem, jenž by dovedl překonati politieké obtíže této chvíle.
Prinettův Rakousko Albánie Uhersko Corriere della Ser
10 article
Jaderská otázka má nepopíratelně pro Italii největší význam, ale také styky s Rakousko- Uherskem zasluhují plné naší pozornosti. Mu- síme se snažiti, abychom se v Adrii ne- udusili. Zároveň ale musíme dbáti, abychom zůstali v nejlepší shodě s Rakousko-Uherskem. kteráž jest cennou zárukou pro zachování evrop- ského míru. Účel naší nynější zahraničné poli- tiky musí býti spravedlivé narovnání s Ra kousko- Uherskem. Nemyslíme, že ny- nější ministerstvo bude s to, vésti obližnéa choulostivé vyjednávání. Voláme proti pochyb- nému směru nynější vlády na poplach.« Přerušení diplomatických styků mezi Venezuelou a Kolumbií způsobilo i v Severní Americe nemalé znepoko jení, jelikož v obou jihoamerických republikách těch mají i Spojené státy značné, zvláště ho- spodářské interesy. K přerušení došlo, poněvadž Castro, předseda republiky venoznelské, podpo- roval povstalce v republice Kolumbii. Zástupce Spojených států v Karakosu, hlavním měst Venezuely, převzal tam nyní zastupování kolum- bijských zájmů. Americká bitevní loď »Jowae vyslána byla do Panamy. Spojené státy nepo- mýšlejí prý sice vmísiti se ve spor kolumbijsko- venezuelský, ale chtějí chrániti volnou dopravu na převlace panamské a ohroženě zájmy svých vlastních státních příslušníků.
Castro RakouskoUhersko Adrie Venezuela Kolumbie severní Amerika spojený stát Panama Ra kouskýUhersko Karakos Italia
11 article
Anglické plány ve Španělsku. I v širších kruzích španělských jeví se již od války s Amerikou, při níž Anglie s Ameri- čany až nápadně sympatisovala, obavy před tajnými nepřátelskými plány an- glickými a před mezinárodními zápletkam při nichž by nejhůře pochoditi mohilo — Špa- nělsko. Generál Polavieja poda vládě španělské důvěrný pamétn spis, v němž poukazuje k nutnosti aby Spanělsko zlepšilo obranne prostředky své. Madridská »Correspon- denzio« vypravuje pak v depeši z Biaricu. poblíž španělské hranice ležícího, že odtamtu angličti agenti hledí rozdmychá- vati vnítřní spory ve Španělsku. aby z nich Anglie mohla pak kořistiti. Z L o- dýna dán byl prý také podně k anglo - francouzskému spolku za účelem rozdělení držav špa- nělských, ale Deleassé nabídku tu odmítl. Ještě jednou hr. Waldersee. O častých řečích »světomaršála« píše ber- línský národně-liberální »National Ztg.«: »Tolik jest jisto, že všichni slavní vojevůdcové našl z velkých válek roku 1866 a 1870 dohromady, nemluvili o bojích těch tolik veřejně, jako hr. Waldersee za příčino své vojlensky nepatrné číníské výpravy. Doufáme však, že jsou nyní řeči Walderseeovy u konce; nemyslíme také, že by někdo toužil po nové jich serii. «
Polavieja Spanělsko Španělsko Amerika Anglie Biaric Waldersee Correspon National Ztg
12 article
Obrovská stávka ocelářův v Spojených státech. Stávka tak ohromná v oboru pro všechen život hospodářský lak veledůležitém, jesť zje- vem tak řidkým a zajímavým a zasahuje mě- rou tak mnohonásobnou, třeba že nepřímými důsleďky svými i v ruch politický, že zajisté není od místa o tomto boji proti ocelář- skému trustu také v této rubrice aspoň jednou se zmíniti. Bohužel také ti, kteří uznávají právo na stávku, a jsou dnes mezi nimi již i přední národohospodářští znalci a sociologové, nemohou si upříti, že stávka tato nebyla vyvolána v čas. to jest nebyla důkladně připravena a hrozí proto skoněiti nezdarem, ač-li neuznají na kone také zbytky dělnictva pcelářského svou povin- nost solidarity. Té chvíle jest stávka ještě v proudu. Stávka vyhlášena byla ve schůzi vý- konného výboru svazu ocelářských délníků O schůzi té sdělují se ještě zajímavé podrob- nosti: Po poradě výboru nechtél předseda Schaffer žádné otázký zpravodajů zodpovídati a řekl pouze, že do urovnání stávky nebudou žádné zprávy uveřejňovány. Clenové exekutivy sešli se v úřadovně svazu v Pittsburgu o 10 hod. dopol. a byla učiněna rozsáhlá opatření aby se do zasedací síně nikdo nepovolaný ne
Schaffer spojený stát Pittsburg svaz ocelářský délník
13 article
vplížil. Během schůze bylo často po telefonu mluveno s lidmi v Nov. Yorku, zástupci svazu pak konferovali se zástupci trustu, kteří byli shromážděni v hotelu »Lincoln«, a donášeli je- jich náhledy exekutivnímu výboru dělníků. Po dopolední schůzi nedovedli někteří čle- nové exekutivy zatajiti svou nespokojenost nad návrhy Morgana. O podmínkách nezmínili se ani slovem, avšak z jejich projevů bylo zřejmo, že všecky návrhy budou zamítnuty, nebudou-l náležitě upraveny. Jak dalece bylo možno zji- stiti, byli členové exekutivy nemálo roztrpčeni nad návrhem, dle něhož má býti neuniovým dělníkům dovoleno pracovati též v uniových závodech trustu. Bylo ujišťováno, že členové exskutivy k tomu nikdy nesvolí, poněvadž do- tyčná podmínka jest namiřena na zničení celé organisace. Všecky podmínky a návrhy byly důkladně projednávány. David Rees, organisátor, byl povolán do kanceláře Persifora Smitha. člena trustu, který řídí hoj proti stáv kujícím dělníkům ve Wellsville. Rees měl se Smilhem a jinými úřadníky trustu dlouhou poradu, načež odebral se k členům exekutivy dělnické a před ložil prý jim ultimatum trustu.
Lincoln Morgan Rees York Persifor Smith
14 article
Mezilím v Mac Keesportu a jiných sídlech ocelářského průmyslu všecky úřady telegrafnía časopisy byly oblehány zástupy dělníků, kte čekali na výsledek konference, konané v Pittsburgu. Všude bylo zřejmo nápadné rozči- lení. Vůdcové stávky byli přdsvědčeni, že se v exekutivě jeví dva směry. Jakmile se ale oceláři dověděli o ultimatu, které Morgan zaslal Schaffrovi, tu ihned se vyslovili, že nechtějí žádného kompromisu, a budou v boji pokračovat třeba celé léto. Na konec výkonný výbor svazu zamíi zmíněné ultimatum trustu a vykonal přípravy pro další prudký boj. Do budovy, v které se kancelář svazu na- lezá, nebyl zpravodajům přístup dovolen. Po schůzi pravil Schaffer: »Dnes neřeknu pranic, leda jen to, že k žádné konferenci do Nov. Yorku více nepojedu.« Byl to hlavně mladý živel vesorganisaci který o kompromisu nechtěl ani slyšeti, a tilo »mladici« mají oproti starým i konservativeům značnou většinu. »Mladíci« prohlásili, že kdyby byli věděli, jaký mír chce Schafferi s trustem uzavříti, nikdy by ho nebyli zplnumocnili k sa- mostatnému jednání jmenem organisace. Ostatně nějsou se Sehaffrem již dávno spokojeni a jest velmi pochybno, budetli na příštím sjezdu opětně předsedou zvolen. Vytýkají, že Schaffer vůbec na počátku stávky přiliš mnoho mluvil, ale málo jednal. Ukázalo se to nejlépe, že když po zmíněné poradě výkonného výboru svazu nezbylo nežli buď se podrobiti neb všeobecnou stávku vyhlásiti, a když na tuto výzvu k vše- obecné stávce ocelářů došlo,že málem dvé třetiny ocelářů výzvy té neposlechli a v práci pokračují. jce
Morgan Schaffr Schaffer York Pittsburg
15 article
Přes tuto ale okolnost již zprávy, že stávkujíeí ocelářští dělníci Morganovi podminky míru ne- přijmou, měly na nov.-yorské burse neblahý vliv, neboť kurs akcií ocelářského trustu rázem klesl o 2 procenta. Další klesání kursu zdálo se býti nezbytným, když se náhle objevili agenti Morgana a značnými koupěmi otřesenou již důvěru zase poněkud posilnili. Ztráty, jaké magnáti trustu během tohoto jednoho dne utrpěli, pláčí sle na 27,500.635 doll. Rozumí se, že tyto ztráty jsou jen zdán- livé, neboť jakmile stávka bude urovnána, tu s Morgan a jeho soudruzi vše snadno zase vyna- hradí a při tom ještě vyzískají. O jich moci neuvěřitelně, dusící všec hen volnější ruch a všechnu snahu dělníkův po lepším bylí i úsilí konsumentů o levnější ceny ocele, případně vyznačují »New- Yorské Listy« takto: »Morgan a Rockefeller ovlá- dají peněžnítrh americký, Hann a Me-Kinley obstarávají pro n služby policejní a národ obsta- řává úlohu otroka. Kdy najde se osvo- boditel, jenž by národ vyprostil z tohoto otro- etví, téžko věru určiti. Ale jednou k tomu jistě dojde !« Abychom vysvětlili jen poněkud, jací jsou to »chudáci«, kteří od několika let rvou se v Americe s dělníkem o jeho skývu chleba a s kon sumentem o ceny zboží, trusty do krajnost zdražovaného, připomenema — dle listů ameri ckých — jmění jen jednoho z těchto králo průmyslu a — bursy.
Morgan Rockefeller Hanna New Amerika IKinley
16 article
Jmění Johna D. Rockefeller obnáší 945.000.000 doll., bezmála celou millardu dolI. čili (dollar platí 2 zl. 40 kr.) skoro 2.400,000.000 zl. aneb na 5 milliard korun! Jmění to uloženo je násle dovně: Standard Oil Co. 300,000.000 doll., U. St. Steel Co. 75,000.000 doll., Amalgamated Cooper 50,000.000 doll., American Sugar Co- 20,000.000 doll., Gas Co. ve Velkém Nev Yorku 85,000.000 doll., plynárny v jiných mě- stech 50,000.000 dollarů, železniční akcie 200,000.000 doll., prům. podniky 150,000.000 doll. a pozemky 15,000.000 doll. Jak z uve- deného vidno, je kapitál Rockefellerův skoro vesměs uložen v průmyslových a obchodních podnicích, kde namnoze nese velmi slušné úroky. Kdyby ale Rockefellerův kapitál zúročil se jen pěti procenty, nesl by ročně skor 50,000.000 doll. úroků. Avšak kapitál ten zúro- čuje se namnoze daleko lépe a tak možno po- čítati, že roční příjem Rockefellerů páčí se nejméně na 60,000.000 doll. čili přes 140 mi!1. zl. ročně! I kdyby z toho zužitkoval ročně 10,000.000 doll. pro svoje osobní vydání — což se ale u něho ne- slává — může tento nabob americký ročně ukládati ku starému kapitálu nejméně 50,000.000 doli. Talo suma už za rok se zaše zúročujea tak přijem Rockefellerův stoupá kažďoročně a ním zároveň mohutní základní kapitál. Bude-li
John Rockefeller Rockefellerův Amalgamated Cooper Velký Něva York Tala Oil Company U . St . Steel Company . 75,000 American Sugar
17 article
Rockefeller živ ještě 25 roků a budou-li se mu ob- chody dařiti jako dosud, pak dle náhledu osob, zna- jicích jeho poměry, vzroste jmění jeho nejméně na dvě milliardy dollarů. Málem pět milliard zlatých. Tedy dvakrát tolik, co zaplatila celá Francie Německu, zde vyhraženo jest pro jednoho člověka! Koho by nezalekla tato suma v rukou jednotlivce? To nutí k vážnému přemýšlení a bylo by na čase, aby přemýšlelo se o tom všude a na všech stranách, nežli na- hromadění kapitálu v rukou jednotlivců dospěje k nevyhnutelné krisi, jež musí míti v zápět všeobecnou pohromu. Bylo by na čase, aby na- lezen byl způsob, kterak překaziti jednotlivým Rockefellerům toto hříšné lichvaření s celou lid skou společností.« — Tak píše i jeden z lislův amerických a my nemáme věru čeho k tomu do dati. S takými a podobnými »chudáky« zápas právě tisíce a tisíce dělníkův ameriekých o svůj chléb a o existenci rodin svých. Tu není sporu o tom, na čí straně jedině může býti sympatie i široké veřejnosti !
Rockefeller Ted Francie Německo
18 article Regulace řeky Cidliny.
Regulace řeky Cidliny. Z Chlumce nad Cidlinou, 14. srpna. V pondělí dne 12. srpna 1901 o 2. hod odpol. shromáždili se v zasedací síni okresního zastupitelstva v Chlumci n. C. obecní staro stové, členové okresního výboru a melioračního komitétu z okresu chlumeckého, aby pojednali o otázce regulování řeky Cidliny a Bystřice. Schůze zúčastnil se říšský poslanec pan Jindřich M aštábka, jenž po zahájení schůze okresním starostou p. J. Strunou ihned ucho- pil se slova, aby vysvětlil význam a dosab kroků, kterě podnikla delegace česká k cíli za- jištění a podporování regulace řek českých. Předmět do podrobností vyčerpávaje, upozornil řečník, že v podzimním zasedání sněmu krá lovství českého bude týž zaměstnávati se s před- lohou, která zajistí finančně úpravu celé řady řek českých, jež po dlouhá a dlouhá leta marně volaly po své úpravě a které z nedostatku pod- pory se strany státu upraveny býti nemohly. Zemský sněm království českého jevil vždy ochotu a porozumění pro podporu podniků re- gulačních a melioračních a zajisté i také nyní, kdy od státu k tomu účelu určen bude obnos asi 40 millionů korun, také se své strany po skytne úpravě našich řek podporu finanční.
Jindřich J Struna Cidlina Chlumec nad Cidlina Bystřice okresní výbor
19 article
Zajisté že se tak stane v první řadě v příčině oněch řek, o něž po dlouhá lela ve veřejnosti naší se jedná, a u nichž technické, přípravy tak daleko již pokročily, že v nejblíže příšt době by se mohlo přikročiti ke provádění úprav Řečník doufá, že tudíž konečně bude se na příklad v nejbližší době moci vyhověti oprávně ným a nalehavým tužbám regulace Bo- tičie, Litavky, Berounky s Radbu- zou a Mží, Doubravy, Dědiny, O hře. obou Orlic, Úpy, potoka motolské ho, Jizery s Klonicl a jiných více, jež všechny vyčítati není na místě. I řeka Či- dlina a do ni se vlévající Bystřice za- jisté vším právem náležejí mozi ony řeky, které spadají do ustanovení § 5. zákona, jedna jícího o úpravě kanálů a řek, poněvadž Cidlina vtéká do Labe, které tvoři součástku kanálu a poně- vadž neupravením toku této řeky upravenému řečišti labskému v budouenosti zajisté přeznačné škody by byly způsobovány. Veškeré technické práce na řece Cidlině i na Bystřici daleko jsou již pokročilé. Na Jičinsku úprava Cidliny již vůbec v brzku bude dokončena. V okresu novo- bydžovském přikročí se v prvních dnech mě- síce září k úřadnímu řízení. V okresu chlume ckém dokončen bude projekt koncem srpna bude ihned předsevzato řízení ediktální, a jak známo, v okresu poděbradském státní subvence jest již zajištěna, ovšem že s výhradou, že bude poskytnuta, až budou pohotově dostatečné prostředky. Totéž platí také o rece Bystricí, kde projekty jsou již dávno vypracovány tech- nickou kanceláři rady zemědělské a při které nutno odstraniti dobrou vůli některé neshody vyskytnuvší se v okresu nechanickém mezi zá- jemniky a velkostatkem hr. Harracha, aby tak i zde k ediktálnímu řízení úřadnímu se mohlo přikročiti.
Harrach Litavka Berounka Radb Mže Orlice Úpa Bystřice Cidlina Labe Bystrica Dědina
20 article
Při řece Cidlině a spojené s ní Bystřiei vyplněny jsou tudíž všechny podmínky, které vyžadovány jsou zákonem, a poněvadž z obnosu povoleného na úpravu řek, souvisících v severní části mocnářství s projektovanými kanály, při- padne značný podil království českému, dlužno na tom trvati, aby i řeka Cidlina byla pojata do řady oněch řek, jimž dostane se finančního zajištění státem a zemským sněmem královstvi českého a aby tak konečně přikročeno bylo k odstranění záplav, které každoročně krajinu sužují a nesmírné škody na majetku polním obytném způsobují. Jednati se bude ovšemo značné příspěvky, anať úprava Cidliny v okresu bydžovském rozpočtena jest na 2,349.000 K, v okresu chlumeckém na 2,500.000 K a podě- bradském na 937.200 K, regulace Bystřice pal v okresu chlumeckém a nechanickém na 2,270.000 K, přičítaje v to i náklad na upra- vení sousedních pozemků, avšak tyto byťi značné příspěvky musí býti poskytnuty, an jedná se o úpravu jedné z nejúrodnějšícha nejplodnějších krajin naší milé české vlasti.
Cidlina Bystřice
21 article
Řečník promlouvá dále o velice úspěšn akci, kterou od roku 1897 zahájily a vedou okresní výborové novobydžovský, chlumecký královéměstecký, kteréž korporace daly vypra- covati anebo které podporovaly vypracování cel řady melioračních podniků, jež již již vstupuj v život a doznávají provádění. Tak na příklad na Chlumecku za dobu tu vypracováno 12 pro- jektů na podníky, které jsou rozloženy v celém okresu a které mají za účel odvodniti pozemky ve výměře as 40.000 měřic nákladem okrouhle 3 mill. K. — Tato veliká a úspěšná akce, ve- dená s vytrvalostí a pílí pp. starostou města Fričem, ústředním ředitelem panství chlume ckého Jaroschkou, ředitelem okr. výboru Kozel- kou a okr. starostou Strunou zajisté ponesev brzku zdárné ovoce; neboť jakož nastati má již v příštím rozpočtu značné zvýšení meliorač ního fondu, dá se očekávati, že po vyloučení oněch velikých úprav říčních, které do melio- račního fondu ani vlastně nenáležely (jako
Frič Struna měřice
22 article
Botič atd.), taklo zvýšený fond požadavkům naň kladeným úplně bude moci dostáti, tak že se nebudou hledati více ony malicherné a nejrůz- nější záminky, které se předstíraly k tomu konci, aby financování podniků českých melio- račních bylo oddalováno. Doporučuje vřele, aby se tak na dále pokračovalo v krocfch započa tých a jest přesvědčen, že kroky ty budou pod- porovány v každém směru s největším důra zem poslanci národní strany svobodomyslné, kteří také s největší rozhodností o to se zasu- zovali, aby dlouho želenému a trpce pociťova- nému zanedbávání podniků regulačních a melio- račních v království českém se učinil koneca kteří zajisté se také na sněmu král. českého o to přičiní, aby akce na říšské radě započatá byla skončena. Po poutavých vývodech poslance Maštálky sledovaných s nejživějším zájmem a prováze- ných častými projevy souhlasu, rozpředla s zajímavá debata, na níž brali účasť ústřednl ředitel statků hrab. Kinského Jaroschka, jenž zejmena činil pozorna příslušné kruhy, ž dle nově zavedené praxe při c. k. místodržitel- ství nepovoluje se ustanovení dozoru státního zemského na započaté podniky dříve, dokud není definitivně schválen zemský a státní pří- spěvek, čímž provádění podniku jest převelmi zdržováno.
Maštálek Botič národní strana
23 article
Starosta města Chlumce p. Karel F riě navrhuje, aby dosavadní komitét meliorační roz- šířen byl o jednoho člena z každého družstva ; ředitol kanceláře okr. výboru pan K oze l ka podal sdělení o organisaci melioračního komitétu a družstev na Chlumecku, načež na konec po poznámkách p. J. Vlacha, majitele technické meliorační kanceláře, přijata následující re- soluce : Shromáždění obecní starosto- vé, členové okresního výboruj i melioračního komitétu na Chlu- mecku žádají c. k. místodržitel- ství, jakoži zemský výbor králov- ství českého, aby řeka Cidlinai s přítokem svým řekou Bystři cl byla pojata do řady oněch řek, sjichž úpravou v nejblíže příšti době má býti započato a to tím spíše, ježto technické přípravy u obou jmenovaných řek jsou již dokončeny, tak že neposkytnutí dosud příslušných, finanční síle obyvatelstva odpovídajícich sub- vencí jen v cestě stojí, aby s úpra- vou Cidliny a Bystřice započato býti mohlo. Po jednomyslném přijetí této resoluce po vyslovení jmenem celého shromáždění díků poslanci Jindř. Maštálkovi skončil okresni starosta p. Struna tuto schůzi, od které očeká- váme, že se stane milníkem v dalším hospo- dářském rozvoji našeho okresu chlumeckého. Z boje českých menšin. Píše Váša Hajný. Na českém severozápadě jsou četná míst průmyslová, která jsou v pravém slova smyslu přeplněná českým lidem; jsou to místa na ná- rodopisné hranici, o která svádí se neustálý boj mezi Čechy a Němci. Češi z 95 proe patří hlavně třídě pracující, kdežto ostatní ne- patrná menšina jsou státní úřadníci, učitelé a lépe postavení obchodníci, kramáři, a konečně jsou podúřadníci v závodech průmyslových, tedy téměř samí lidé, kteří při každém boji proti vyšším tohoto světa dávaji v sázku cslou svoji existenci.
J Vlach Jindřichův Maštálek Struna Váša Hajná Němec Čech Chlumec Chlumecko Bystřice Čechy meliorační komitét va Cidlina
24 article
Ve všech obcích na severozápadě Čech kde Češi bydlí, mohutní na straně německé snaha, co možná nejvíce zastínit českost zmí- něných obcí, a když se to nedaří uvnitř obcí, snaží se tak učinit aspoň na venek. V zápase tom za oběť padly nejprve veškeré, ať české, či česko-německé, nebo německo-české tabulky, které od pradávna na rozích obcí byly, a na jich místo nastoupily tabulky ryze německé. Tu ovšem nastala panům sousedům nová poliž překřuit česká jmena na německá a tak z če- ského Janova, Jízeří, Černic, Jiřetína, Ledvie, Záluží, Couše, Kopisty a j. naděláno bylo: Johnsdorf, Eisenberk, Ulbersdorf, Georgensthal, Ladowitz, Maltheuern, Tschasch, Kopitz aj. Někde páni Němci dovolili aspoň na druhém místě užívati českého jmona, jinde zakázali i to a tak z těchto zákazů vyvinula se celá spousta sporů, která většinou skončila ve prospěch Němců. Podobný osud hrozí i veliké vesnici, skoro úplně české, Záluži u Mostu. Vesnice tato rozkládá se v nížině pánv rudohorské, asi hodinu vzdálené od Krušných hor. Leží v místě velice příhodném, nebo v okoli nachází se 8 dolů na uhli dilem ersař- ských, dílem severočeské uhlářské společnosti patřících. Ve vesnici byla též sklárna, která však roku letošního přešla do rukou Soveročeské uhelné společnosti, ryze německé, čímž českému živlu zde bylo velice ubliženo, neboť sklárni byla zrušena a všichni mistři skláři i s pomoc- níky, vesměs Češi, musili odejiti. Asi 20 mistru mělo právo dle nejnovějšího zákona domovského žádati, aby přijati byli do svazku obecního, neboť všichni bydleli v Záluží nepřetržitě nej- méně 12. let a v záležitostech českých věcí se týkajících mohli vždy jistěji vystupovati, protože majitel sklárny byl Čech.
Čech Couš Ulbersdorf Georgensthal Ladowitz Maltheuern Tschasch Kopitz Němec Čo Čechy Janov Jízeří Černice Jiřetín Ledvie Záluží Kopist krušný hora Záluže u Most
25 article
Okoli zálužské skytá lidu dosti práce proto obec každým rokem očividně vzrůstá. V obci jest poštovní, telegrafní a telefonní úřad a železniční stanice je sotva půl hodiny vzdálená. Domy jsou většinou jednopatrové a z po- loviny nové. Okresní město jest asi hodina vzdálené, Horní Litvinov, město hojné Čechy osazené nedaleko. Z nádraží jest třikrát denně spojení s Louny a tím i s Prahou. Obyvatelstvo zabývá se zvláště hornictvím, pouze Němci mají zde usedlosti hospodářské. Dle posledního sčítání lidu má Záluží přes 3000 obyvatelů z toho jsou přes dvě třetiny Čechů a asi 800 Němců. Obecní správu mají v rukou ovšem pouze Němci, velká většina Čechů jest v tomto směru úplně bezvýznamnou, ačkoliv na 30 domu, v ceně aš 30.000 K patri Čechům. Mezi živnostníky jsou i Češi čestné zastoupeni, čtyří velké obchody kupecké a ně- kolik menších, dva řeznicko - uzenářské krámy, velká, moderně zařízená stáčírna piva a asi 10 prodejů piva lahvového patří Čechům. Dle vý- kazů přímých daní má na 200 Čechů právo volební do obecního zastupitelstva, při poslední volbě volilo jich asi osmdesát. Osm set Němcu má školu, za kterou by se nemusilo stydět žádně desítitisícové město, jest čtyřtřidní s od- bočkou, navštěvuje ji sotva 300 dětí z dobré poloviny českých; matiční škola česká chouli se až na konci vesnice, skrytá, aby pány z radnice nerozčilovala, jest pětitřidni s od- bočkou a má přes čtyři sta děti. Třídy jsou přeplněny, neboť ačkoli stač sotva na 40 dětí, jest těchto v I. třídě skoro 90, ve II. » přes 60, » IV.a) » IV. b)
Litvinov Němec Čecho Čech Čechy Louny Praha Záluží Němec Čech