ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 481bbdc0-661b-11dc-9659-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 69, place 53, org 12
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
15. srpna 1901. Číslo 224.
4 article
gický význam, ohlásil spojencům, že stojí v čele 5000 mužů a má rozkaz, učiniti na pevnost útok. Spojenci činili síce různé námitky, ale generál Cerpický neustoupil, dokud mu spojen i nevydali železniční nádraží, kam postavil své dělostřelectvo a ještě několik jiných důležitých bodů v pevnosti. Pisatel dodává ke své zprávě- »Dějiny spojenecké činnosti v Číně jsou pouči- telné nejen pro Číňany. My Rusové můžemesi opětně vštípiti v paměť, že kdykoli se účastníme evropského »koncertu«, hraje vždy dobrá jeho polovina proti nám.« Počet Poláků v Prusku. Pruské kraje, obydlené Poláky, mají asi 1500 čtv. mil. Z toho připadá na Poznaňsko přes 500, na zá padní Prusy 400, na Varmii a Mazovsko okolo 200 a na polskou část Slezska asi 300 mi. Na tomto prostranství bydlí 61s millionu lidí. z nichž však jen polovína jsou Poláci. Nej vice polského obyvatelstva má Slezsko, totiž 1,250.000; o málo méně Poznaňsko 1,200.000. v západních Prustch je Poláků 800.000, ve vý- chodních 300.000. V každé z těchto čtyr pro- vincif má však polský živel jiný ráz. V krajích. ode dávna Pruskem zaujatých, jako ve Slezsk a ve vých. Prusích jak vyšší, tak i střední vrstvy obyvalelstva polského podlehly germa- nisaci, tak že polský živel se tam udržel jen v »lidu«. V západních Prusích jest už dosti značný počet polské intelligence a středního stavu, ačkoliv i zde jest jich málo v poměru k lidu. Nejvíc intelligence a »vyšších stavů« polskýchi má Poznaňsko. Také je značný rozdíl mezi jednotlivými provinciemi co do u věd - mělosti polského lidu. Na prvém místě stojí tu opět Poznaňsko, kde každý Polák od po- slodního chlopa až do slechtice jest si vědom svých práv i svých národních povinností. V zá- padním Prusku působí na uvědomění lidu hojně tam rozšiřená polská žurnalistíka. V
Cerpický Číňan Rus Polák Prus Čína Prusko Poznaňsko Slezsko
5 article
Slezsku jest národně uvědomělá sotva polovina polského obyvatelstva, v Mazovsku sotva de- setina; ostatních devět desetin sice mluví polsky, ale po polsku necílí ani nesmýšli. R. Agrární hnutí v Srbsku. Posud bylo slyšeli jen o srbských radikálech, liberálech napredňácích, tedy o stranách čistě politickýchi o srbském zemědělství, jímž se živí 86% veške- rého obyvatelstva v Srbaku (čítajícího 2,300.000 duší) nepsalo a nevědělo se téměř níčeho nejen v naší tíši a v Evropě, nýbrž v samém srbském sídelním městě Bělehradě. Politikové a finanč- nící, novináři a obchodníci, spisovatelé i učenci, zkrátka veškerá nejvyšší společnost a intelligence bělehradská žila a žije po dnes uprostřed moře vlastního rolnického lidu jako cizí osadnická kolonie, ba jako nepřátelský tábor dobyvatelů. Z rolnického lidu tylo se jen a tyje, nebo mír- něji řečeno z jeho prostředků žilo se a žije bež nejmenšího vědomi o velkých povinnostech k tomuto lidu, jemuž nepomáhá a pomoci ne- může pouhá sírannická a osobní »polilika«.
Slezsko Mazovsko Srbsko Evropa Bělehrad
6 article
Již dávno počali svědomitější a prozíravější intelligenti nahlíželi, že kořen národohospodářské a tedy i finanční a politické slabosti Srbska jest v této otupělosti vůdči srbské intelligence k životním zájmům rolnického lidu. Dlouho však nevěděli si tito lidé rady, kolísajíce mezi dvěma ideami: zorganisovati rolnictvo ve stavo vs kou politickou stranu, anebo vzbuditi opravdový zájem o zemědělství v celé intelligenci a zároveň prováděti odbornou organisaci za tím účelem, aby se co nejdříve stala schopnou vykonávati rozhodující vliv nad veškerou národohospo- dářskou politikou Srbska. ve
Srbsko
7 article
Konečně převládl náhled druhý, že třeb totiž vzbuditi agrární hnutí, ale netvořiti novou agrární stranu. Viděti to jasně z prvého čísla »Listu pro zemědělství, národohospodářskou sgrární politiku«, jenž pod názvem »Hame Ho- Be« (»Naše Noviny«) počal vycházeti v Běle- hradě redakeí zvláštního výboru národohospo- dářských a zemědělských odborníků. V pro- gramním totiž úvodníku klade se výslovně důraz na to, že v politice možno vyznávati různé zá- sady a náležeti různým stranám, v práci však pro zlepšení a pokrok rolnietva působiti dle po- vinnosti ruku v ruce pod heslem: »Národní hospodářství a národní obrana na prvém místé« a hned za tím »polní hospodářství ať závisí na rolnících«. Dle toho »Naše Noviny« budou hájiti pravoslaví, jako víru národní, a ústavní mon- archii s národní dynastil Obrenovičů. Ministerstvo národního hospodářství považují za středisko rol- nické akce, vynasnaží se však uskutečniti také jiné zemědělské instituce. Vyslovují se pro státní lesnietví a pro vzorné státní statky. To však doplňují požadavkem místních praktických rol- nických stanic a myšlenkou o změné veškerého obecního, středního odborného a vyššího škol- ního vzdělání, tak aby »příště žádný úřadník, žijící v přímém styku s národem, nemohl se obejiti bez základních rolnických vědomostí«.
List Obrenovič Ham Běla
8 article
Dále se žádá domácí práce pro nezaměstnané sedláky, seskupení (komasace) usedlostí, regulace vesnie, záštita rodinných zádruh, podporování rolnických úvěrních družstev, zlepšení kommu- nikací uvnitř země, studium vzájemného a nu- ceného rolnického pojišťování, exekuční minimum a pokud možno největší produktivně uložená částka státního rozpočtu na účely rolnické. Mysl se na heslo »Svůj k svému« a na vzdělávání půdy a sklízení úrody pro případ války, na ob- chodní museum a na tarifální politiku, podpo- rující vnitrozemský obchod. Vystupuje s proti termínovému obchodu a proti kartelu, prot nesvědomitému využitkování monopolův a proti uličnické novinářské polemice. Zajímavým jest požadavek, aby každých deset let výbor národo- hospodářských a rolnických odborníků sestavi podrobný národohospodářský státní program, který by byly nuceny prováděti všechny strany, majíc vládu v rukou.
9 article Crispí.
Crispí. Crispovy paměti byly, jak se nyní tvrdí, už za jeho života prodány americké firmě nakladatelské. Růžena Menimassonova, první žena Cri- spova, hodlá podati námitky proti vykonán závěti. Strach před atentátem. Za pohřebního průvodu v Postupimi bylo polieií obyvatelům Viktořininy třídy zakázáno pro- dlévati v zahrádkách před domky. Rovněž i okna musíla býti v době té uzavřena. »Postupim,« podotýká k tomu jeden list německý, »není sice v Turecku ale v Prusku. což jest skorem ještě horší.« Hrabě Waldersee říšským kancléřem? »Voss. Ztg.« zabývá se aspiracemi hr Walderseea na úřad kaneléřský. Jistá nestranná, ale zasvěcená osobnost vyjádřila se: »Zdá se, že chce se státi skutečně říšským kaneléřem, když prý četla poslední řeči jeho, v nichž lichotí se Walderseo k Vilému II. hlásáním, jakoby všecky kroky důležité jen od něho vy- cházely a jen od něho vycházeti měly a v nichž mimo Viléma II. zná jen ještě sebe. Ovšem prý hr. Waldersee zapomíná, že tím i zodpovědnost za kroky nesprávné a škodlivé na panovník převaluje. List shledává zvláštním, že za pohřbu eísařovny Viktorie právě Walderseeovi svěřeno bylo, by nesl na polštáři korunu, což pramálo hodilo se k známému smýslení zesnulé neboť politické a náboženské názory hr. Wal- derseea — náboženskými názory jeho míni tu »Voss. Zíg.« as pouze jeho aptisemitism — byly prý v nejpříkrejší protivé k názorům ze- snulé císařovny a jejiho chotě.
Crispův Menimassonův Waldersee Voss Walderseo Vilém II Vilém Postupim Turecko Prusko Cri
10 article
»Víme to bezpečně,« píše »Voss. Zlg.« »poněvadž tehdejší korunní prine Bedřich Vilém žádal nás sám ze San Rema abychom upřímně sdělili, jaký dojem schůzky u hr. Walderseea (býval jim přítomen Vilém II., Stöcker atd. Pozn. red.) činí na berlínské obyvatelstvo,a poněvadž netajil se i svým vlastním smýšlením.« Vliv hr. Walderseea na tehdejšího prince Viléma byl prý rodiči jeho pokládán za škodlivý. Ná- zory zesnulých dnes nejsou ovšem již v politice rozhodujícími a »Voss. Ztg.« proto marně se jieh dovolává. Pokud se ale kaneléřství hr. Waldfer- scen týče, malovati bude liberální tisk německý čerta tak dlouho na stěnu, až ho nepochybně přivolá . . . Jest známo, že náleží k rozmarům Viléma II. činiti právě to, co nechtějí živly opposiční. Odpor Malty proti Anglil. Vlaské obyvatelstvo anglické Maky uspořá dalo v neděli odpoledne velikou demonstrae proti tomu, že anglická vláda dává tam králov- ským dekretem vypisovali daně, jež z volen zástupei obyvatelstva malte zského byli odepřeli. 12.000—15.000 osob shro- máždilo se k protestnímu táboru i vládlo ve- liké nadšení. Proti Anglii proneseny ostré řeči. Po táboru skupily se obrovské davy na Stradě Reale a uspořádaly nepřátelské demonstrace před místnostmi »Union Clubu«, při če mž rozbita žerd s britskou vlajkou tato roztrhána. Také před místností an- glického listu »Malta Chronicle« nepřátelské pro- jevy učiněny. Jitření, způsobené již vyloučenín vlaštiny z úřadův, bylo novým krokem anglické vlády ještě více a měrou nebezpečnou roz- dmycháno.
Voss Bedřich Vilém Vilém II Stöcker Vilém Malta Anglie Real Union klub
11 article Nordenskjöld a plavba „Vegy“.
Nordenskjöld a plavba „Vegy“. Včera došel ze Štokholmu stručný telegram oznamující, že zesnul tam slavný cestovatel z krajů polárních, svob. p. Adam Erik Nordenskjöld, professor geologie ve Štokholmu. Dojista že nejeden z našich čtenářů i ten, jenž třeba nevěnuje cizině mnoho pozor- nosti, rozpomenul se, že jméno to slýchať před dvacíti a několika léty v hovorech společnosti že o něm čítal v novinách — zkrátka, že svého času jméno to mělo zvuk a význam světový. asi jako jméno Nansenovo nebo Andreeovo z doby nynější. A pátrá-li dále po nitkách paměti, vystoupí mu dozajista z pod prahu vědomí jméno »Vega«, které tak úzce s jmenem Nordenskjöldovým souvisí. Obě tato jména — Nordenskiöld a »Vega« zapsaná jsou v knize historií výprav na prozkoumání moří a pevnin, písmem, jakým honosí se jména Vasco de Gama. Kolumbus, Magalhaens, Franklin a několik málo jiných. K objasnění významu Nordenskjöldova nutno předvésti čtenáři povšechný obrázek. ovšem velice stručně načrtnutý, o hlavních země- pisných objevech, jimiž dostalo se lidstvu pravéh názoru o podobě naší země. Snaha, poznati ten ohromný kolos letící vesmírem, byla od věků nerozlučně spojena s osudem lidstva. Zahájení zeměpisných objevů, jimiž byly úplně zvráceny názory o podobě země, vyznačeno jest památnou cestou kolem Afriky do Indie, již proved v letech 1497—1498 Portugalec Vasco de Gama.
Nordenskjöld Vega Nansenův Andreeův Nordenskjöldův Gama Kolumbus Magalhaens Franklin Portugalec Afrika Indie
12 article
Pokus Krištofa Kolumba, aby našel západním směrem cestu do Indie, vedl, jak známo, k ob- jevení Ameriky. Západní cestu do Indie v pravdě pak objevil teprve v roce 1520 Portugalec ve španělských službách Magalhaens, objeviv průplav dle něho pojmenovaný pod jižním výběžkem pevniny americké. Mimochodem připomínáme, že loďstvo jeho vykonalo také první cestu kolem světa. Obtížnější ovšem bylo zjistiti průjezd kolem obou pevnin na severní točně. Rozličné okolnosti svědčily tomu, že pevniny americkáa asijská, jež zasahují nejdále na sever v jisté šířce, obklopeny jsou mořem; při asijské pevnině podařilo se také určitě vytknouti celé pobřeží, ale nebezpečí hrozící od ledovců, naplňujících moře kolem točny, způsobilo, že otázka severo- západního průjezdu kolem severního břehu Ameriky a sevěrovýchodního průjezdu kolem severního břehu Asie, teprve v posledních desíti- letích předešlého stoleti došla svého rozluštění.
Krištof Kolumbus Portugalec Indie Amerika Asie
13 article
Tření ledovců nemohla žádná ze starších lodi dřevěných odolati. Až později pokrokem tech- nickým zhotoveny zvláštní, pro ledové pásmo stavěné lodi, jež ledoveům železnou konstrukeí mohou čeliti. Avšak i, při těchto opatřeních a největší opatrnosti jest výprava k severní točně podnikem hazardním, při němž účastníci dávají život svůj v sázku. John Franklin, slavný anglický námořník jenž první pokusil se o objevení severozápad- ního průjezdu s veškerým mužstvem, na polovici cesty své zahynul. Jeho manželka pak po celá desetileti podnikala hrdinné výpravy, aby našla aspoň kosti svého muže. Severozápadní průjezd pak objevil r. 1850 M'Clary, avšak objev jeho nemá důležitosti ani praktické ceny, jakkoliv ob- jeveno pro něj několik cest, jež však stávají se ledovci nesplavnými; krom toho nejsevernější část Ameriky neposkytuje valných nadějí na vy- datné obchodní spojení. Mnohem důležitější je
Franklin M Claro Amerika
14 article
průjezd severovýchodní podél severního břehu Severní pobřeži Asie, jež naproti rozdrobe nosti a členitosti pobřeží amerického vyznačuje se jako souvislá pevnina, jest poměrně hustěj zalidněno a provozuje se zde rozsáhlý obcho s kožemi, takže v tom ohledu jest Asie záso- bárnou Evropy. Na břehu tom ústí tři obrovské veletoky, vůči nímž naše řeky vypadají jako po- toky. Jsou to Ob, Jenisej a Lena, jež prýštice na severním pohoří střední Asíe, ústí do ledo- vého moře. Všechny tyto řeky jsou na sta mil splavné, řeka Jenisej tvoří splavné spojení velikého jezera bajkalského s mořem. Jezero toto jest asi dva- krát tak veliké jako Morava. Přímé spojení ústi těchto řek s Evropona Asií má tedy nesmírnou obchodní důležilost. Pochopitelno, že dály se pokusy, jak bylo by možno podél severního pobřeží Evropy a Asie dostati se po lodi do Velikého oceánu; byli to zejmena Rusové, kteří se namáhali o zjištění této cesty. Teprve v letech osmdesátých minu- lého století podařilo se to Švédovi, zesnulému právě Nordenskjöldovi, rozenému v ru- ském Čuchonsku, jemuž k tomu od Rusů vy- datně bylo napomáháno, zejmena od velmože Sibirjakova, který byl příznivcem a mecenášem všech podniků ku prozkoumání severních končin naší země. Až do té doby nepodařilo se žádné lodi, plující z Evropy, dospěti dále, než k před- hoříi Čeljuskinu, který je nejsevernějším bodem
Rus Švéda Nordenskjöld Sibirjakův Asie Evropa Ob Jenisej Morava Evropona Asie
15 article
Asie. Rozsáhlá ledová pole činí tu plavbu v zimě úplně nemožnou, za krátkého pak léta vysoce nebezpečnou. Nordenskjöld byl první, jenž úlohu tuto šťastně vykonal a podal důkaz, že obepluti předhoří Čeljuskinu a tím i severního břehu Asie jest možné. Dne 22. června r. 1878 vyplul Nordenskjöld na lodi zvané »Vega« z přístavu u Karlskrony v jižním Švédsku. Již dne 20. srpna 1876 dorazil k předhoří Čeljuskinu, kdež musil přezimovati. Za doby zimního pobytu pod- nikal výzkumné cesty rozličným směrem. Když pak roku příštího vyčkal doby pro plavbu pří- znivé, plul až k ústí řeky Leny. To byl první případ dopluti k úslí Leny se strany evropské Od doby té nebylo o Nordenskjöldovi an slechu. Nastaly obavy, že odvážlivci zaplatili svůj podnik životem. Proto Rusové vypravili četné výpravy ku pátrání po zmizelých a ze- jmena byl to Sibirjakov, jenž s nemalým účasten- stvím pátral po osudech »Vegy«. Avšak ve- škeré pátrání bylo marno, Až v září r. 1879 rozlétla se Evropou radostná zvěst, že Nordens- kjöld a jeho soudruzi vracejí se z krajů přítoění- kových a že byli viděni na severo-východním břehu Asie, blíže Behringova průlivu. Zvěst ta pak se potvrdila, když Nordenskjöld vykonav cestu kolem Asie vplul průplavem suezským do Středozemního moře a odtud obepluv pevninu evropskou vrátil se do Švédska.
Nordenskjöld Čeljuskin Vega Leno Rus Behringův Asie Asie Karlskrona Švédsko Evropa
16 article
Cesta poděl břehů Evropy byla v pravdě triumfální. Pořádány mu na pobřežích velko- lepé ovace a vrcholem jich bylo uvítání ve Švédsku. Veškerý národ švédský, počínaje králem, zúčastnil se slavností pořádaných ku poetě Nordenskjöldově, neboť ten nebyl veden pouze snahami vědeckými, nebo snad ziskem. nýbrž jediným motivem jeho snah byla my- šlenka, aby vlasti své vědeckým výzkumem stal se ozdobou. Švědsko, jež za války 30let hrálo úlohu velkou, později když na začátku 18. století v boji proti Rusku podlehlo a když následkem francouzských válek na počátku mi- nulého stoleti pozbylo i německého svého území, poznato, že mu jako malému pětimillionovému národu jest zasahováni v běhy politíky evrop- ské jenom na škodu a proto omezilo se na činnost domácí, k zvelebování vlastní národ- nosti. Švědové zaujali skromnější postavení v politické aréně národů evropských, ale získali si čestného jmena mezi vzdělanými národy. Jako přímořský národ a blízký dosud namnoze ne- známým končinám severu, shledávali svůj úkol jako čásť společnosti lidské v prozkoumán krajin polárních a mohou v tom oboru vykázati se úspěchy, jež zastiňují daleko veliký náro německý, jenž se rovněž pokoušel učiniti ob- jevy v krajích neznámých.
Nordenskjöldův Evropa Švédsko Rusko
17 article
Objevení cesty kolem severního břehu Asie jest vrcholem výzkumné činnosti národa švěd ského. Než vraťme se k Nordenskjöldovi. Na vrátiv se jal se spisovati zkušenosti své cesly a za nedlouho vydal dílo »Plavba „Vegy“ kolem Asie a Evropy.« V práci této, jež patří mezi nejpamátnější cestopisy minulého století ukazuje se Nordenskjčld jako výtečný znalec všech, do oněch nedostupných končin pořádaných výprav, takže čtenář seznamuje se i se všemi před- chůdci Nordenskjöldovými. Zároveň jest však Nordenskjöld také výtečným přírodopiscema vše co v ohledu tom, na cestě se mu naskýtá popisuje znalecky, ale tak populárním slohem, že i laik tu s oblibou čte o obyvatelích oněch končin.
Nordenskjöld Vega Nordenskjöldův Asie Evropa
18 article
Severní kraje ty už neživí člověka, ale vy- kazují se ku podivu bohatou zvířenou, četnější ovšem počtem než druhy. Jmenovitě jsouto obrovská hejna vodních ptáků, příbuzných naším husám a kachnám. Ssavci zastoupeni jsou v krajích těch bílými medvědy a rozlič- nými druhy bílých losů. Všechna tato zvířata popisuje Nordenskjöld znalecky, podobně i pří- rodní zjevy, jež končínám těm dodávají zvlášt- ního rázu. Cestopisné dílo Nordenskjöldovo zjednalo si v krátké době světovou znalost. Všichini téměk vzdělaní národové si přispíšili, aby přenesli je do své literatury. Rovněž tak i malý národ náš podal svého času důkaz, že věnuje svoji pozor- nost povšechně lidským otázkám. Překladem V. E. Mourka a nákladem Fr. Šimáčka objevilo se dílo Nordenskjöldovo po letech osmdesálých v českém rouše, provázeno četnými illustracemi dle švédského originálu. Nordenskjöld, jenž pě stoval stálé styky s Ruskem, znal také poměry národů slovanských a byl zvláště potěšen, když dostalo se mu zprávy, že dilo jeho přeloženo do češtiny. Česká veřejnost obšírnějších zpráv o vý- pravě »Vegy« rovněž dostala svého času ve feuil- letonech »Národních Listů« ze dne 11. a 12. září r. 1879, když z Jokohamy došel do Evropy tele- gram, že za zahynulou pokládaná výprava z ne- nadání tam se objevila. Po návratu svém obdržel Nordenskjöld od krále za zásluhy titul šlechti- cký a o tři leta později jako 51letý muž vedl výpravu do Gronska. Sepsal o této, jakož io jiných dřívějších cestách řadu spisů vědeckých. V posledních letech trávil ve Štokholmu; když
Nordenskjöld Nordenskjöldův Mourek Šimáček Vega Francie Rusko Jokohama Evropa
19 article Asie.
Asie. zvěděl o výpravě Andrčově, varoval jej a před povídal mu zahynutí. Jak se zdá, předpověď jeho asi se splnila. Ku konci života svého Nordens- kjöld ztrácel zrak a často prý si přál raděj smrt, než oslepnutí. Jak ze včerejších listů čte- náři naši již se dověděli, zasáhla jej smrt dne 12. srpna u věku šedesáti a devíti let. Švédsko chystá se dnes k velikému a slavnému pohrbu novověkého Columba. L. T.
Švédsko
20 article Přednáška o mense akademické,
Přednáška o mense akademické, kleronž měl při akademii, uspořádané v její prospěch studujícími, meškajícími v zátiší potštýnském, dne 14. srpna, člen kuratoria, universitní professor, dr Jan Urban Jarník. Veleetěné shromážděníl Mensou akademickou (stolem akademickým nazývá se instituce, dávno již v jiných městech, majících vysoké školy, zavedená, již poskytuje se studentstvu škol vysokých možnost za levný peníz pospolu se stravovati. Jest to instituee podobná menáži vojenské. Účel je dvojí: jednak dostává se strávníkům obědů mnohem výživněj- ších, nežli by si za stejně levný peníz v ho- stínci mohli opatřiti, jednak stravují se mezi sebou ve společnosti slušné. Jinak byli by nu- ceni vyhledávati hostince nejnižšího řádu anebo obecné kuchyně a jaká tam začasto společnost bývá, že i tuláci tam docházejí, každý si může pomysliti, jakož i že o nějakých způsobec společenských ani řeči býti nemůže. Každý tedy zajisté uzná, že instituce mensy jest z mnohých příčin blahodárná, a proto s po- vděkem bylo uvítáno, když zavedena byla i při vysokých školách pražských. I vyhověl jsem milerád vybídnutí zdejších pánů studujících, kteří docela spontanně se rozhodli, pořádati zá- bavu v její prospěch. Učinil jsem tak tím ochotněji, poněvadž, pokud mi známo, jestto první studentská zábava, pořádaná výhradně k tomuto účelu, a poněvadž si vřele přeji, aby zábav takových bylo mnoho, kde by aspon vedle jiných bylo pamatováno podilem na mensu — jako ondy od abiturientů příbram- ských.
Urban Jarník Mensa
21 article
Ostatně není poprvé, že ve veřejuosti mlu- vím o této věci: koncem května roku minulého učinil jsem tak poprvé v Měsťanské besedě pražské. Tenkráte mensa byla teprve v začát- cích, byvši otevřena 10. ledna, a nevědělo se. jak se osvědčl. Nyní po více než ročním půso- bení v í studentstvo již, jak blahodárné instituee se mu jí dostalo a váží si jí. Zatím dělo se tak ovšem pouze slovy; jest na čase, aby se k nin pojily skutky. Přiznávám se, z počátku jsme v kuratoriu neočekávali, že by nám bylo třeba podpory z této strany. V oplimismu svém jsme počítali takto: ustaví-li se spolek, stojící pod zaštitou dvou tak vážných korporaci, jako jsou akade- mický senát české university a professorský sbor české techniky, podaří se mu snadno, aby si u úřadů samosprávných, různých korporaei a ústavů peněžních opatřil každoročně, čeho mu třeba k uhájení existence. Naděje naše po této stránce byly celkem zklamány. Jsou ovšem čestné výjimky, mezi něž v první řadě náleži
22 article
Spořitelna král. hlav. města Prahy darem 15.000 zl.; bohužel, příklad ten nepodnítil až dosud následovníků. Budete se tázati, jaká vy- dání tak značná spolek náš má. Mensa ákade- mická jest organickým doplněním všech až dosu v Praze trvajicích studentských spolků s fondů podpůrných; jsou jednak všeobecné jako Husův fond a Radhošt, jednak odborné jako nadace Jonákova a Skuherského a spolky pro pod- porování studujících lékařství a filosofie. V kura- toriu mensy zasedají zástupci všech těchto spolků; já sám jsem jeho členem ne jako pro- fessor, nýbrž jako starosta spolku, na posledním místě jmenovaného. Uvedené spolky a fondy podporují dle stanov svoje klienty udilením obědů — docela výhradně nebo také vedle podpor peněžitých. Tu pak bývaly veliké ne- snáze s vyhledáním stravoven, jež by, poku možná, levně poskytovaly obědy přece vydatnéa ohutně upravené. Bývaly po té stránce stesky na stesky a nebylo divu: ceny potravin stále stoupají, přirazí-li pak hostinský drahou režii, stávalo se z dvojího jedno: buď obědy nevyho- vovaly ani kvantitativně, ani kvalitativně nebo jejich cena dosahovala výše přílišné, takže se počet podporovaných snižoval.
Jonákův Skuherský Praha Mensa Husův fond spolek pro pod
23 article
Mensa chce poskytovati spolkům podpůr- ným obědy vydatné, dobré a co možná levně — za cenu výrobní, Cena stanovena pro počálek na 50 hal. za úplný oběd; Jonákova nadace na příklad platila potud již po 70h. Z toho vysvítá bezprostředně, jak blahodárně mensa působí na finanční podstatu podpůrných spolků v ní zastoupených. Má-li nadace Joná- kova k disposici ročních 5000 K, mohla před založením mensy rozdati něco přes 7000 obědů; u nás dostane poukázek na obědy aspoň téže jakosti a kvantity plných 10.000, tedy téměř o 3000 obědů více než rozdávala prve; peněžně rovná se toto plus skoro 1500 K, kterého pěk- ného příspěvku Jonákova nadace doznává z mensy. Husův fond měl ovšem už původně vlastní mensu, v níž cena obědů byla mírnější tu však vysoký počet působi effekt finanční podobný jako u nadace Jonákovy. Pravil jsem před chvílí, že mensa dodává spolkům podpůrným obědy za cenu výrobní Jest ovšem třeba říci, že za oněch 50 h se stěží pořídí polraviny, materiál; všecko ostatní, veškerá režie — nájemné, služné, světlo, otop atd. — za nynějších poměrů kolem 6000 zl. musí se opatřiti zvláště. Čítáme-li, že počet den- ních obědů letos dostoupil výše 900, za školn rok nejméně 120.000, přijde na oběd režie 5 kr. což jest zajisté přiměřené.
Jonákův Husův Mensa Jonat
24 article
Právě tato režie jest to, co zúčastněným spolkům přichází k dobrému. Ještě pak dlužno uvážiti důležitou věc: Mnoho potřebných a hod- ných studujících zůstává stále vyloučeno z pod- pory pomocných spolků, jimž nestačí finance a ani podpory vskutku udílené nebývají úplné — z téhož důvodu: ne celý žádaný poče obědů, nýbrž jen několik. Takovým mensa poskytuje veliké dobrodiní, dávajíe všem ne- majetným možnost, aby si prostřednictvím fakult- ních spolků zakoupili nebo přikoupili poukázky na naše obědy. Mimo ty, kdo naše obědy do- stávají podporou, mohou jich levně užiti it potřební, kteři nejsou, nemohou býti podporo- váni přímo. Bylo by ideálem, kdyby se oněmi 50 h. zaplatily nejen potraviny, nýbrž i režie. Ideálu toho dosáhla na př. Mensa academica uni- versity vídeňské a to při cenách obědů z části ještě nižších než jsou naše: ve Vídni se tolís platí za oběd v přeplacení 40 h. a pouz mimo předplacení 50 h. jako u nás; a přece z výnosu kryje se úplně celá skutečně ohromn režie (jen nájemného 3000 zl.). Vysvětluje s to, jakmile uslyšíme, kterak se tam věci pro- vádějí. Za 40, resp. 50 h. obdrží se šálek po- lévky, chleb a kus hovězího masa se zeleninou a bramborami (někdy místo hovězího masa r dává pečeně s přikrmem). Tím jest oběd odbyt: chce-li kdo příkrm moučný, musí si jej zvlášt za 12 h. koupiti a právě z výnosu moučník a pak z večeří, které se u nás zatím nestrojí, plyne přebytek, z něhož se uhradí režie.
Vídeň Mensa
25 article
Jest otázka, proč se neřídíme tímto příkla- dem, při čemž by nebylo třeba obtěžovati ve- řejnou dobročinnost. Jednak způsob kuchyně ve Vídni jest docela jiný nežli u nás a pak právě ty různé zeleniny, jež tvoří hlavní součástku obědů vídeňských, jsou tam neobyčejně levné, u nás však velice drahé. Brambor se u nás rovněž tolik nepojídá jako ve Vídni; ve víd. mense mají na jejich připravování zvláštní kotle. Vůbec jest kuchyň mensy víd. pro počet strávníků ne značně vyšší (maximální číslo byle loni 1100 obědů) skvěle zařízena a proto lze tam také moučníky vyráběti snadno a s malými útratami, což v našem primitivně zařízeném provisoriu naprosto nejde. Nedostatečné místno- sti nedovolily u nás až dosud pomýšleti na po- skytování večeří, z čehož by zajisté plynul užitek veliký. Ve dvou věcech dostihli jsme my ideálu ve Vídni nedostižného; předně víme, pro kolik osob máme každého dne vařiti a pak oběd sám poskytuje utěšený obraz pravé mens akademické. Ve Vídni sklepník postaví polévku, chléb maso s příkrmem najednou před strávníka, jenž si sedne, kam se mu zachce, a nasytir se odejde; u nás se obsluhují stoly hromadně, podobně jako při table d' hůte: polévku nabí- rají si stolovníci sami, porci hovězího si rovněi každý bére z mísy, omáčky si také vezme sám se společného omáčníku a pouze příkrmst masitý ať moučník předloží se každému oddě- leně. Zmínil jsem se ve Vídni o tomlo našem způsobu stravování; pravili mi, že to ideál, u nich však že to prováděti nelze, poněvada studenstvo jest národnostně i jinak příliš roz- manité.
Vídeň
26 article
Působí tedy naše mensa blahodárně; stu- dentstvo nejen v soukromí, nýbrž i veřejně uznává, že tato instituce směřuje k jeho dobru a funguje výtečně; zbývá jen, aby si uvědomilo, že jest nutno, aby přiložilo ruce k dílu a za- bezpečilo existenci její do té doby, dokud s nám nepodaří získati ať v korporaci nějaké, at v soukromníku mecenáše, jenž by tak učinil. Vedle zábav, jež by mohli v době prázdnin po- řádati ve prospěch mensy ve svých domovech, kyne jim i jiná možnost působnosti. Jakmile se poznalo, že se neobejdeme bez appellu na širš veřejnost, byla vyslovena myšlénka pořádati po Čechách a Moravě sbírky a žádati starosty vět- ších měst, aby laskavě získali ochotné s běra- telky. Domnívali jsme se, zajisté právem, ž dámy pro naši akaďemickou kučnýn, spaíající v obor jejich denního zaměstnání, budou miti nejspíše smysl. Výsledek akce té, alespoň pokud mi až dosud známo, byl žalostný: sotva stači na zaplacení výlob, spojených s rozesíláním vy- zvání. A, přece jak mnoho s malými obětmi bylo by lze učinitil Připomínám, že malé město Uhlířské Jano- vice zaslalo výsledek sbírky podobné na 70 K; za to bohužel města daleko větší buď vůbee neodpověděla, nebo nám vrátila zásilku s po- známkou, že není vyhlídky na výsledek příznivý. Tu by bylo věcí studentstva, aby zasáhlo, aby získávalo sběratelky, před nimiž se ochotn (někdy i neochotně) otvírají kapsy obecenstva Archy sběratelské se na požádání zašlovy dreba jen se obrátiti lístkem na mensu a udatí, které dámě se mají adressovati. Brzká pomoc jes nutna, nemáli instituce naše býti ohrožena krisl finanční a to snad uprostřed školního roku. Chutě tedy do práce, a není pochybnosti, že při dobré vůli se snaha nás všech setká se zdarem. Této úsílovné činnosti ve prospěch věci dobré volám upřímné »Na zdar!«
Čechy Morava uhlířský Jana
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Román o moravských smiřova čkách líší se od jiných rozsáhlých sensačních výtvorů výpravného umění především svou ne- konečností. Jakkoli všiekni čtenáři mají dojem, že už jest historie dávno skončena, přináší každý den novou sensační kapitolu; moravský hrdina smiřovaček vyniká totiž tou vzácnou vlastností, že dnes ubit, zejtra se hýbá zase. Tajemství, jakým svůj život prodlužuje, nen ovšem nikoho tajno. Tak i včerejší » Moravská Orlice« přináší k methodě této poučný přiklad. V odvetě na naši úvahu o nedělní pražské obraně smiřovaček, v »Mor. Orlici« uveřejněně, zanáší se list tento naším výrokem, že složíme zbraň, pakliže se nám dokáže, že není pravda, že »moravské smiřovačky zaručují lživý ně- mecký charakter určitých měst na Moravě pro všechny časy«. Nehledíme k tomu, že si brněn- ský list z celé naší litanie tak řikajíc vybral jen jednoho svatého, i chceme pozůstati jen př této jediné otázce. I píše tedy včerejší »M. Orl.«, že »Nár, Listy« patrně mají vlčí mlhu, nebot prý dr. Žáček jim dal už v Jevíčku v této pří- čině odpověď, kteráž prý může nedostačovati jen strannickým zlomyslníkům. I recituje »Mor.
Román Mor Orlik Orlický Žáček moravský Orlice Morava Jevíčko
28 article
Orl.« z jevíčské řeči Žáčkovy odstavec, v něm jevíčský řečník zcela rozhodným způsobem od- mítá, že by byl chtěl připustíti veto, jímž by se veškerý národní náš vývoj na Moravě zame- zoval, a že on a jeho přátelé nečekali n posthumní rady, příslušný postulát Němců jak zhola nepřijatelný odmítli. Pan dr. Žáček v téže své jevíčské řeči prohlásil se za fanatika pravdy, a na základě tomto pravil, že ně- mecké požadavky nešly ani tak daleko, jak pražští vykladači veta tvrdí a připouštěl toliko, že Němci pronesli jisté nezřízené požadavky školské, kterýžto postulát čeští punktátoři, jakožto zhola nepřípustný, jak ve výboru stá- lém, tak i v plenu sněmovním odmitli. Současně však s jevíčskou řečí a snad i mimo nadání dra. Žáčka uveřejnil dr. Stránský v »Lid. No- vinách« z návrhu bar. d'Elverta, ve stálém výboru podaného, pověstné dva 8§ 10. a 41,
Žáčkův Němec doktor Žáček Stránský Elvert Orlický Morava Lido