2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
15. srpna 1901. Číslo 224.
4
article
gický význam, ohlásil spojencům, že stojí v čele
5000 mužů a má rozkaz, učiniti na pevnost
útok. Spojenci činili síce různé námitky, ale
generál Cerpický neustoupil, dokud mu spojen i
nevydali železniční nádraží, kam postavil své
dělostřelectvo a ještě několik jiných důležitých
bodů v pevnosti. Pisatel dodává ke své zprávě-
»Dějiny spojenecké činnosti v Číně jsou pouči-
telné nejen pro Číňany. My Rusové můžemesi
opětně vštípiti v paměť, že kdykoli se účastníme
evropského »koncertu«, hraje vždy dobrá jeho
polovina proti nám.«
Počet Poláků v Prusku. Pruské kraje,
obydlené Poláky, mají asi 1500 čtv. mil.
Z toho připadá na Poznaňsko přes 500, na zá
padní Prusy 400, na Varmii a Mazovsko okolo
200 a na polskou část Slezska asi 300 mi.
Na tomto prostranství bydlí 61s millionu lidí.
z nichž však jen polovína jsou Poláci. Nej
vice polského obyvatelstva má Slezsko, totiž
1,250.000; o málo méně Poznaňsko 1,200.000.
v západních Prustch je Poláků 800.000, ve vý-
chodních 300.000. V každé z těchto čtyr pro-
vincif má však polský živel jiný ráz. V krajích.
ode dávna Pruskem zaujatých, jako ve Slezsk
a ve vých. Prusích jak vyšší, tak i střední
vrstvy obyvalelstva polského podlehly germa-
nisaci, tak že polský živel se tam udržel jen
v »lidu«. V západních Prusích jest už dosti
značný počet polské intelligence a středního
stavu, ačkoliv i zde jest jich málo v poměru
k lidu. Nejvíc intelligence a »vyšších stavů«
polskýchi má Poznaňsko. Také je značný rozdíl
mezi jednotlivými provinciemi co do u věd -
mělosti polského lidu. Na prvém místě stojí
tu opět Poznaňsko, kde každý Polák od po-
slodního chlopa až do slechtice jest si vědom
svých práv i svých národních povinností. V zá-
padním Prusku působí na uvědomění lidu
hojně tam rozšiřená polská žurnalistíka. V
Cerpický
Číňan
Rus
Polák
Prus
Čína
Prusko
Poznaňsko
Slezsko
5
article
Slezsku jest národně uvědomělá sotva polovina
polského obyvatelstva, v Mazovsku sotva de-
setina; ostatních devět desetin sice mluví
polsky, ale po polsku necílí ani nesmýšli.
R. Agrární hnutí v Srbsku. Posud bylo
slyšeli jen o srbských radikálech, liberálech
napredňácích, tedy o stranách čistě politickýchi
o srbském zemědělství, jímž se živí 86% veške-
rého obyvatelstva v Srbaku (čítajícího 2,300.000
duší) nepsalo a nevědělo se téměř níčeho nejen
v naší tíši a v Evropě, nýbrž v samém srbském
sídelním městě Bělehradě. Politikové a finanč-
nící, novináři a obchodníci, spisovatelé i učenci,
zkrátka veškerá nejvyšší společnost a intelligence
bělehradská žila a žije po dnes uprostřed moře
vlastního rolnického lidu jako cizí osadnická
kolonie, ba jako nepřátelský tábor dobyvatelů.
Z rolnického lidu tylo se jen a tyje, nebo mír-
něji řečeno z jeho prostředků žilo se a žije
bež nejmenšího vědomi o velkých povinnostech
k tomuto lidu, jemuž nepomáhá a pomoci ne-
může pouhá sírannická a osobní »polilika«.
Slezsko
Mazovsko
Srbsko
Evropa
Bělehrad
6
article
Již dávno počali svědomitější a prozíravější
intelligenti nahlíželi, že kořen národohospodářské
a tedy i finanční a politické slabosti Srbska
jest v této otupělosti vůdči srbské intelligence
k životním zájmům rolnického lidu. Dlouho však
nevěděli si tito lidé rady, kolísajíce mezi dvěma
ideami: zorganisovati rolnictvo ve stavo vs kou
politickou stranu, anebo vzbuditi opravdový
zájem o zemědělství v celé intelligenci a zároveň
prováděti odbornou organisaci za tím účelem,
aby se co nejdříve stala schopnou vykonávati
rozhodující vliv nad veškerou národohospo-
dářskou politikou Srbska.
ve
Srbsko
7
article
Konečně převládl náhled druhý, že třeb
totiž vzbuditi agrární hnutí, ale netvořiti novou
agrární stranu. Viděti to jasně z prvého čísla
»Listu pro zemědělství, národohospodářskou
sgrární politiku«, jenž pod názvem »Hame Ho-
Be« (»Naše Noviny«) počal vycházeti v Běle-
hradě redakeí zvláštního výboru národohospo-
dářských a zemědělských odborníků. V pro-
gramním totiž úvodníku klade se výslovně důraz
na to, že v politice možno vyznávati různé zá-
sady a náležeti různým stranám, v práci však
pro zlepšení a pokrok rolnietva působiti dle po-
vinnosti ruku v ruce pod heslem: »Národní
hospodářství a národní obrana na prvém místé«
a hned za tím »polní hospodářství ať závisí na
rolnících«. Dle toho »Naše Noviny« budou hájiti
pravoslaví, jako víru národní, a ústavní mon-
archii s národní dynastil Obrenovičů. Ministerstvo
národního hospodářství považují za středisko rol-
nické akce, vynasnaží se však uskutečniti také
jiné zemědělské instituce. Vyslovují se pro státní
lesnietví a pro vzorné státní statky. To však
doplňují požadavkem místních praktických rol-
nických stanic a myšlenkou o změné veškerého
obecního, středního odborného a vyššího škol-
ního vzdělání, tak aby »příště žádný úřadník,
žijící v přímém styku s národem, nemohl se
obejiti bez základních rolnických vědomostí«.
List
Obrenovič
Ham
Běla
8
article
Dále se žádá domácí práce pro nezaměstnané
sedláky, seskupení (komasace) usedlostí, regulace
vesnie, záštita rodinných zádruh, podporování
rolnických úvěrních družstev, zlepšení kommu-
nikací uvnitř země, studium vzájemného a nu-
ceného rolnického pojišťování, exekuční minimum
a pokud možno největší produktivně uložená
částka státního rozpočtu na účely rolnické. Mysl
se na heslo »Svůj k svému« a na vzdělávání
půdy a sklízení úrody pro případ války, na ob-
chodní museum a na tarifální politiku, podpo-
rující vnitrozemský obchod. Vystupuje s
proti termínovému obchodu a proti kartelu, prot
nesvědomitému využitkování monopolův a proti
uličnické novinářské polemice. Zajímavým jest
požadavek, aby každých deset let výbor národo-
hospodářských a rolnických odborníků sestavi
podrobný národohospodářský státní program, který
by byly nuceny prováděti všechny strany, majíc
vládu v rukou.
9
article
Crispí.
Crispí.
Crispovy paměti byly, jak se nyní tvrdí,
už za jeho života prodány americké
firmě nakladatelské.
Růžena Menimassonova, první žena Cri-
spova, hodlá podati námitky proti vykonán
závěti.
Strach před atentátem.
Za pohřebního průvodu v Postupimi bylo
polieií obyvatelům Viktořininy třídy zakázáno pro-
dlévati v zahrádkách před domky. Rovněž
i okna musíla býti v době té uzavřena.
»Postupim,« podotýká k tomu jeden list
německý, »není sice v Turecku ale v Prusku.
což jest skorem ještě horší.«
Hrabě Waldersee říšským
kancléřem?
»Voss. Ztg.« zabývá se aspiracemi hr
Walderseea na úřad kaneléřský. Jistá nestranná,
ale zasvěcená osobnost vyjádřila se: »Zdá se,
že chce se státi skutečně říšským kaneléřem,
když prý četla poslední řeči jeho, v nichž
lichotí se Walderseo k Vilému II. hlásáním,
jakoby všecky kroky důležité jen od něho vy-
cházely a jen od něho vycházeti měly a v nichž
mimo Viléma II. zná jen ještě sebe. Ovšem prý
hr. Waldersee zapomíná, že tím i zodpovědnost
za kroky nesprávné a škodlivé na panovník
převaluje. List shledává zvláštním, že za
pohřbu eísařovny Viktorie právě Walderseeovi
svěřeno bylo, by nesl na polštáři korunu, což
pramálo hodilo se k známému smýslení zesnulé
neboť politické a náboženské názory hr. Wal-
derseea — náboženskými názory jeho míni tu
»Voss. Zíg.« as pouze jeho aptisemitism —
byly prý v nejpříkrejší protivé k názorům ze-
snulé císařovny a jejiho chotě.
Crispův
Menimassonův
Waldersee
Voss
Walderseo
Vilém II
Vilém
Postupim
Turecko
Prusko
Cri
10
article
»Víme to bezpečně,« píše »Voss. Zlg.«
»poněvadž tehdejší korunní prine Bedřich Vilém
žádal nás sám ze San Rema abychom upřímně
sdělili, jaký dojem schůzky u hr. Walderseea
(býval jim přítomen Vilém II., Stöcker atd.
Pozn. red.) činí na berlínské obyvatelstvo,a
poněvadž netajil se i svým vlastním smýšlením.«
Vliv hr. Walderseea na tehdejšího prince Viléma
byl prý rodiči jeho pokládán za škodlivý. Ná-
zory zesnulých dnes nejsou ovšem již v politice
rozhodujícími a »Voss. Ztg.« proto marně se jieh
dovolává. Pokud se ale kaneléřství hr. Waldfer-
scen týče, malovati bude liberální tisk německý
čerta tak dlouho na stěnu, až ho nepochybně
přivolá . . . Jest známo, že náleží k rozmarům
Viléma II. činiti právě to, co nechtějí živly
opposiční.
Odpor Malty proti Anglil.
Vlaské obyvatelstvo anglické Maky uspořá
dalo v neděli odpoledne velikou demonstrae
proti tomu, že anglická vláda dává tam králov-
ským dekretem vypisovali daně, jež z volen
zástupei obyvatelstva malte zského
byli odepřeli. 12.000—15.000 osob shro-
máždilo se k protestnímu táboru i vládlo ve-
liké nadšení. Proti Anglii proneseny ostré řeči.
Po táboru skupily se obrovské davy na Stradě
Reale a uspořádaly nepřátelské demonstrace
před místnostmi »Union Clubu«, při če mž
rozbita žerd s britskou vlajkou
tato roztrhána. Také před místností an-
glického listu »Malta Chronicle« nepřátelské pro-
jevy učiněny. Jitření, způsobené již vyloučenín
vlaštiny z úřadův, bylo novým krokem anglické
vlády ještě více a měrou nebezpečnou roz-
dmycháno.
Voss
Bedřich Vilém
Vilém II
Stöcker
Vilém
Malta
Anglie
Real
Union klub
11
article
Nordenskjöld a plavba „Vegy“.
Nordenskjöld a plavba „Vegy“.
Včera došel ze Štokholmu stručný telegram
oznamující, že zesnul tam slavný cestovatel
z krajů polárních, svob. p. Adam Erik
Nordenskjöld, professor geologie ve
Štokholmu. Dojista že nejeden z našich čtenářů
i ten, jenž třeba nevěnuje cizině mnoho pozor-
nosti, rozpomenul se, že jméno to slýchať před
dvacíti a několika léty v hovorech společnosti
že o něm čítal v novinách — zkrátka, že svého
času jméno to mělo zvuk a význam světový.
asi jako jméno Nansenovo nebo Andreeovo z
doby nynější. A pátrá-li dále po nitkách paměti,
vystoupí mu dozajista z pod prahu vědomí
jméno »Vega«, které tak úzce s jmenem
Nordenskjöldovým souvisí. Obě tato jména —
Nordenskiöld a »Vega« zapsaná jsou v knize
historií výprav na prozkoumání moří a pevnin,
písmem, jakým honosí se jména Vasco de Gama.
Kolumbus, Magalhaens, Franklin a několik málo
jiných. K objasnění významu Nordenskjöldova
nutno předvésti čtenáři povšechný obrázek.
ovšem velice stručně načrtnutý, o hlavních země-
pisných objevech, jimiž dostalo se lidstvu pravéh
názoru o podobě naší země. Snaha, poznati ten
ohromný kolos letící vesmírem, byla od věků
nerozlučně spojena s osudem lidstva. Zahájení
zeměpisných objevů, jimiž byly úplně zvráceny
názory o podobě země, vyznačeno jest památnou
cestou kolem Afriky do Indie, již proved
v letech 1497—1498 Portugalec Vasco de Gama.
Nordenskjöld
Vega
Nansenův
Andreeův
Nordenskjöldův
Gama
Kolumbus
Magalhaens
Franklin
Portugalec
Afrika
Indie
12
article
Pokus Krištofa Kolumba, aby našel západním
směrem cestu do Indie, vedl, jak známo, k ob-
jevení Ameriky. Západní cestu do Indie v pravdě
pak objevil teprve v roce 1520 Portugalec ve
španělských službách Magalhaens, objeviv průplav
dle něho pojmenovaný pod jižním výběžkem
pevniny americké. Mimochodem připomínáme,
že loďstvo jeho vykonalo také první cestu kolem
světa. Obtížnější ovšem bylo zjistiti průjezd
kolem obou pevnin na severní točně. Rozličné
okolnosti svědčily tomu, že pevniny americkáa
asijská, jež zasahují nejdále na sever v jisté
šířce, obklopeny jsou mořem; při asijské pevnině
podařilo se také určitě vytknouti celé pobřeží,
ale nebezpečí hrozící od ledovců, naplňujících
moře kolem točny, způsobilo, že otázka severo-
západního průjezdu kolem severního břehu
Ameriky a sevěrovýchodního průjezdu kolem
severního břehu Asie, teprve v posledních desíti-
letích předešlého stoleti došla svého rozluštění.
Krištof Kolumbus
Portugalec
Indie
Amerika
Asie
13
article
Tření ledovců nemohla žádná ze starších lodi
dřevěných odolati. Až později pokrokem tech-
nickým zhotoveny zvláštní, pro ledové pásmo
stavěné lodi, jež ledoveům železnou konstrukeí
mohou čeliti. Avšak i, při těchto opatřeních a
největší opatrnosti jest výprava k severní točně
podnikem hazardním, při němž účastníci dávají
život svůj v sázku.
John Franklin, slavný anglický námořník
jenž první pokusil se o objevení severozápad-
ního průjezdu s veškerým mužstvem, na polovici
cesty své zahynul. Jeho manželka pak po celá
desetileti podnikala hrdinné výpravy, aby našla
aspoň kosti svého muže. Severozápadní průjezd
pak objevil r. 1850 M'Clary, avšak objev jeho
nemá důležitosti ani praktické ceny, jakkoliv ob-
jeveno pro něj několik cest, jež však stávají se
ledovci nesplavnými; krom toho nejsevernější
část Ameriky neposkytuje valných nadějí na vy-
datné obchodní spojení. Mnohem důležitější je
Franklin
M Claro
Amerika
14
article
průjezd severovýchodní podél severního břehu
Severní pobřeži Asie, jež naproti rozdrobe
nosti a členitosti pobřeží amerického vyznačuje
se jako souvislá pevnina, jest poměrně hustěj
zalidněno a provozuje se zde rozsáhlý obcho
s kožemi, takže v tom ohledu jest Asie záso-
bárnou Evropy. Na břehu tom ústí tři obrovské
veletoky, vůči nímž naše řeky vypadají jako po-
toky. Jsou to Ob, Jenisej a Lena, jež prýštice
na severním pohoří střední Asíe, ústí do ledo-
vého moře.
Všechny tyto řeky jsou na sta mil splavné,
řeka Jenisej tvoří splavné spojení velikého jezera
bajkalského s mořem. Jezero toto jest asi dva-
krát tak veliké jako Morava.
Přímé spojení ústi těchto řek s Evropona
Asií má tedy nesmírnou obchodní důležilost.
Pochopitelno, že dály se pokusy, jak bylo by
možno podél severního pobřeží Evropy a Asie
dostati se po lodi do Velikého oceánu; byli to
zejmena Rusové, kteří se namáhali o zjištění
této cesty. Teprve v letech osmdesátých minu-
lého století podařilo se to Švédovi, zesnulému
právě Nordenskjöldovi, rozenému v ru-
ském Čuchonsku, jemuž k tomu od Rusů vy-
datně bylo napomáháno, zejmena od velmože
Sibirjakova, který byl příznivcem a mecenášem
všech podniků ku prozkoumání severních končin
naší země. Až do té doby nepodařilo se žádné
lodi, plující z Evropy, dospěti dále, než k před-
hoříi Čeljuskinu, který je nejsevernějším bodem
Rus
Švéda
Nordenskjöld
Sibirjakův
Asie
Evropa
Ob
Jenisej
Morava
Evropona Asie
15
article
Asie. Rozsáhlá ledová pole činí tu plavbu v zimě
úplně nemožnou, za krátkého pak léta vysoce
nebezpečnou. Nordenskjöld byl první, jenž úlohu
tuto šťastně vykonal a podal důkaz, že obepluti
předhoří Čeljuskinu a tím i severního břehu Asie
jest možné. Dne 22. června r. 1878 vyplul
Nordenskjöld na lodi zvané »Vega« z přístavu
u Karlskrony v jižním Švédsku. Již dne 20.
srpna 1876 dorazil k předhoří Čeljuskinu, kdež
musil přezimovati. Za doby zimního pobytu pod-
nikal výzkumné cesty rozličným směrem. Když
pak roku příštího vyčkal doby pro plavbu pří-
znivé, plul až k ústí řeky Leny. To byl první
případ dopluti k úslí Leny se strany evropské
Od doby té nebylo o Nordenskjöldovi an
slechu. Nastaly obavy, že odvážlivci zaplatili
svůj podnik životem. Proto Rusové vypravili
četné výpravy ku pátrání po zmizelých a ze-
jmena byl to Sibirjakov, jenž s nemalým účasten-
stvím pátral po osudech »Vegy«. Avšak ve-
škeré pátrání bylo marno, Až v září r. 1879
rozlétla se Evropou radostná zvěst, že Nordens-
kjöld a jeho soudruzi vracejí se z krajů přítoění-
kových a že byli viděni na severo-východním
břehu Asie, blíže Behringova průlivu. Zvěst
ta pak se potvrdila, když Nordenskjöld vykonav
cestu kolem Asie vplul průplavem suezským do
Středozemního moře a odtud obepluv pevninu
evropskou vrátil se do Švédska.
Nordenskjöld
Čeljuskin
Vega
Leno
Rus
Behringův
Asie
Asie
Karlskrona
Švédsko
Evropa
16
article
Cesta poděl břehů Evropy byla v pravdě
triumfální. Pořádány mu na pobřežích velko-
lepé ovace a vrcholem jich bylo uvítání ve
Švédsku. Veškerý národ švédský, počínaje
králem, zúčastnil se slavností pořádaných ku
poetě Nordenskjöldově, neboť ten nebyl veden
pouze snahami vědeckými, nebo snad ziskem.
nýbrž jediným motivem jeho snah byla my-
šlenka, aby vlasti své vědeckým výzkumem stal
se ozdobou. Švědsko, jež za války 30let
hrálo úlohu velkou, později když na začátku
18. století v boji proti Rusku podlehlo a když
následkem francouzských válek na počátku mi-
nulého stoleti pozbylo i německého svého území,
poznato, že mu jako malému pětimillionovému
národu jest zasahováni v běhy politíky evrop-
ské jenom na škodu a proto omezilo se na
činnost domácí, k zvelebování vlastní národ-
nosti. Švědové zaujali skromnější postavení
v politické aréně národů evropských, ale získali
si čestného jmena mezi vzdělanými národy. Jako
přímořský národ a blízký dosud namnoze ne-
známým končinám severu, shledávali svůj úkol
jako čásť společnosti lidské v prozkoumán
krajin polárních a mohou v tom oboru vykázati
se úspěchy, jež zastiňují daleko veliký náro
německý, jenž se rovněž pokoušel učiniti ob-
jevy v krajích neznámých.
Nordenskjöldův
Evropa
Švédsko
Rusko
17
article
Objevení cesty kolem severního břehu Asie
jest vrcholem výzkumné činnosti národa švěd
ského. Než vraťme se k Nordenskjöldovi. Na
vrátiv se jal se spisovati zkušenosti své cesly
a za nedlouho vydal dílo »Plavba „Vegy“ kolem
Asie a Evropy.« V práci této, jež patří mezi
nejpamátnější cestopisy minulého století ukazuje
se Nordenskjčld jako výtečný znalec všech, do
oněch nedostupných končin pořádaných výprav,
takže čtenář seznamuje se i se všemi před-
chůdci Nordenskjöldovými. Zároveň jest však
Nordenskjöld také výtečným přírodopiscema
vše co v ohledu tom, na cestě se mu naskýtá
popisuje znalecky, ale tak populárním slohem,
že i laik tu s oblibou čte o obyvatelích oněch
končin.
Nordenskjöld
Vega
Nordenskjöldův
Asie
Evropa
18
article
Severní kraje ty už neživí člověka, ale vy-
kazují se ku podivu bohatou zvířenou, četnější
ovšem počtem než druhy. Jmenovitě jsouto
obrovská hejna vodních ptáků, příbuzných
naším husám a kachnám. Ssavci zastoupeni
jsou v krajích těch bílými medvědy a rozlič-
nými druhy bílých losů. Všechna tato zvířata
popisuje Nordenskjöld znalecky, podobně i pří-
rodní zjevy, jež končínám těm dodávají zvlášt-
ního rázu.
Cestopisné dílo Nordenskjöldovo zjednalo si
v krátké době světovou znalost. Všichini téměk
vzdělaní národové si přispíšili, aby přenesli je
do své literatury. Rovněž tak i malý národ náš
podal svého času důkaz, že věnuje svoji pozor-
nost povšechně lidským otázkám. Překladem
V. E. Mourka a nákladem Fr. Šimáčka objevilo
se dílo Nordenskjöldovo po letech osmdesálých
v českém rouše, provázeno četnými illustracemi
dle švédského originálu. Nordenskjöld, jenž pě
stoval stálé styky s Ruskem, znal také poměry
národů slovanských a byl zvláště potěšen, když
dostalo se mu zprávy, že dilo jeho přeloženo
do češtiny. Česká veřejnost obšírnějších zpráv o vý-
pravě »Vegy« rovněž dostala svého času ve feuil-
letonech »Národních Listů« ze dne 11. a 12. září
r. 1879, když z Jokohamy došel do Evropy tele-
gram, že za zahynulou pokládaná výprava z ne-
nadání tam se objevila. Po návratu svém obdržel
Nordenskjöld od krále za zásluhy titul šlechti-
cký a o tři leta později jako 51letý muž vedl
výpravu do Gronska. Sepsal o této, jakož io
jiných dřívějších cestách řadu spisů vědeckých.
V posledních letech trávil ve Štokholmu; když
Nordenskjöld
Nordenskjöldův
Mourek
Šimáček
Vega
Francie
Rusko
Jokohama
Evropa
19
article
Asie.
Asie.
zvěděl o výpravě Andrčově, varoval jej a před
povídal mu zahynutí. Jak se zdá, předpověď jeho
asi se splnila. Ku konci života svého Nordens-
kjöld ztrácel zrak a často prý si přál raděj
smrt, než oslepnutí. Jak ze včerejších listů čte-
náři naši již se dověděli, zasáhla jej smrt dne
12. srpna u věku šedesáti a devíti let. Švédsko
chystá se dnes k velikému a slavnému pohrbu
novověkého Columba.
L. T.
Švédsko
20
article
Přednáška o mense akademické,
Přednáška o mense akademické,
kleronž měl při akademii, uspořádané v její prospěch
studujícími, meškajícími v zátiší potštýnském, dne
14. srpna, člen kuratoria, universitní professor, dr
Jan Urban Jarník.
Veleetěné shromážděníl
Mensou akademickou (stolem akademickým
nazývá se instituce, dávno již v jiných městech,
majících vysoké školy, zavedená, již poskytuje
se studentstvu škol vysokých možnost za levný
peníz pospolu se stravovati. Jest to instituee
podobná menáži vojenské. Účel je dvojí: jednak
dostává se strávníkům obědů mnohem výživněj-
ších, nežli by si za stejně levný peníz v ho-
stínci mohli opatřiti, jednak stravují se mezi
sebou ve společnosti slušné. Jinak byli by nu-
ceni vyhledávati hostince nejnižšího řádu anebo
obecné kuchyně a jaká tam začasto společnost
bývá, že i tuláci tam docházejí, každý si může
pomysliti, jakož i že o nějakých způsobec
společenských ani řeči býti nemůže.
Každý tedy zajisté uzná, že instituce mensy
jest z mnohých příčin blahodárná, a proto s po-
vděkem bylo uvítáno, když zavedena byla i při
vysokých školách pražských. I vyhověl jsem
milerád vybídnutí zdejších pánů studujících,
kteří docela spontanně se rozhodli, pořádati zá-
bavu v její prospěch. Učinil jsem tak tím
ochotněji, poněvadž, pokud mi známo, jestto
první studentská zábava, pořádaná výhradně
k tomuto účelu, a poněvadž si vřele přeji, aby
zábav takových bylo mnoho, kde by aspon
vedle jiných bylo pamatováno podilem na
mensu — jako ondy od abiturientů příbram-
ských.
Urban Jarník
Mensa
21
article
Ostatně není poprvé, že ve veřejuosti mlu-
vím o této věci: koncem května roku minulého
učinil jsem tak poprvé v Měsťanské besedě
pražské. Tenkráte mensa byla teprve v začát-
cích, byvši otevřena 10. ledna, a nevědělo se.
jak se osvědčl. Nyní po více než ročním půso-
bení v í studentstvo již, jak blahodárné instituee
se mu jí dostalo a váží si jí. Zatím dělo se tak
ovšem pouze slovy; jest na čase, aby se k nin
pojily skutky.
Přiznávám se, z počátku jsme v kuratoriu
neočekávali, že by nám bylo třeba podpory
z této strany. V oplimismu svém jsme počítali
takto: ustaví-li se spolek, stojící pod zaštitou
dvou tak vážných korporaci, jako jsou akade-
mický senát české university a professorský
sbor české techniky, podaří se mu snadno, aby
si u úřadů samosprávných, různých korporaei
a ústavů peněžních opatřil každoročně, čeho mu
třeba k uhájení existence. Naděje naše po této
stránce byly celkem zklamány. Jsou ovšem
čestné výjimky, mezi něž v první řadě náleži
22
article
Spořitelna král. hlav. města Prahy darem
15.000 zl.; bohužel, příklad ten nepodnítil až
dosud následovníků. Budete se tázati, jaká vy-
dání tak značná spolek náš má. Mensa ákade-
mická jest organickým doplněním všech až dosu
v Praze trvajicích studentských spolků s fondů
podpůrných; jsou jednak všeobecné jako Husův
fond a Radhošt, jednak odborné jako nadace
Jonákova a Skuherského a spolky pro pod-
porování studujících lékařství a filosofie. V kura-
toriu mensy zasedají zástupci všech těchto
spolků; já sám jsem jeho členem ne jako pro-
fessor, nýbrž jako starosta spolku, na posledním
místě jmenovaného. Uvedené spolky a fondy
podporují dle stanov svoje klienty udilením
obědů — docela výhradně nebo také vedle
podpor peněžitých. Tu pak bývaly veliké ne-
snáze s vyhledáním stravoven, jež by, poku
možná, levně poskytovaly obědy přece vydatnéa
ohutně upravené. Bývaly po té stránce stesky
na stesky a nebylo divu: ceny potravin stále
stoupají, přirazí-li pak hostinský drahou režii,
stávalo se z dvojího jedno: buď obědy nevyho-
vovaly ani kvantitativně, ani kvalitativně nebo
jejich cena dosahovala výše přílišné, takže se
počet podporovaných snižoval.
Jonákův
Skuherský
Praha
Mensa
Husův fond
spolek pro pod
23
article
Mensa chce poskytovati spolkům podpůr-
ným obědy vydatné, dobré a co možná levně
— za cenu výrobní, Cena stanovena pro
počálek na 50 hal. za úplný oběd; Jonákova
nadace na příklad platila potud již po 70h.
Z toho vysvítá bezprostředně, jak blahodárně
mensa působí na finanční podstatu podpůrných
spolků v ní zastoupených. Má-li nadace Joná-
kova k disposici ročních 5000 K, mohla před
založením mensy rozdati něco přes 7000 obědů;
u nás dostane poukázek na obědy aspoň téže
jakosti a kvantity plných 10.000, tedy téměř
o 3000 obědů více než rozdávala prve; peněžně
rovná se toto plus skoro 1500 K, kterého pěk-
ného příspěvku Jonákova nadace doznává
z mensy. Husův fond měl ovšem už původně
vlastní mensu, v níž cena obědů byla mírnější
tu však vysoký počet působi effekt finanční
podobný jako u nadace Jonákovy.
Pravil jsem před chvílí, že mensa dodává
spolkům podpůrným obědy za cenu výrobní
Jest ovšem třeba říci, že za oněch 50 h se
stěží pořídí polraviny, materiál; všecko ostatní,
veškerá režie — nájemné, služné, světlo, otop
atd. — za nynějších poměrů kolem 6000 zl.
musí se opatřiti zvláště. Čítáme-li, že počet den-
ních obědů letos dostoupil výše 900, za školn
rok nejméně 120.000, přijde na oběd režie 5 kr.
což jest zajisté přiměřené.
Jonákův
Husův
Mensa
Jonat
24
article
Právě tato režie jest to, co zúčastněným
spolkům přichází k dobrému. Ještě pak dlužno
uvážiti důležitou věc: Mnoho potřebných a hod-
ných studujících zůstává stále vyloučeno z pod-
pory pomocných spolků, jimž nestačí finance
a ani podpory vskutku udílené nebývají úplné
— z téhož důvodu: ne celý žádaný poče
obědů, nýbrž jen několik. Takovým mensa
poskytuje veliké dobrodiní, dávajíe všem ne-
majetným možnost, aby si prostřednictvím fakult-
ních spolků zakoupili nebo přikoupili poukázky
na naše obědy. Mimo ty, kdo naše obědy do-
stávají podporou, mohou jich levně užiti it
potřební, kteři nejsou, nemohou býti podporo-
váni přímo.
Bylo by ideálem, kdyby se oněmi 50 h.
zaplatily nejen potraviny, nýbrž i režie. Ideálu
toho dosáhla na př. Mensa academica uni-
versity vídeňské a to při cenách obědů z části
ještě nižších než jsou naše: ve Vídni se tolís
platí za oběd v přeplacení 40 h. a pouz
mimo předplacení 50 h. jako u nás; a přece
z výnosu kryje se úplně celá skutečně ohromn
režie (jen nájemného 3000 zl.). Vysvětluje s
to, jakmile uslyšíme, kterak se tam věci pro-
vádějí. Za 40, resp. 50 h. obdrží se šálek po-
lévky, chleb a kus hovězího masa se zeleninou
a bramborami (někdy místo hovězího masa r
dává pečeně s přikrmem). Tím jest oběd odbyt:
chce-li kdo příkrm moučný, musí si jej zvlášt
za 12 h. koupiti a právě z výnosu moučník
a pak z večeří, které se u nás zatím nestrojí,
plyne přebytek, z něhož se uhradí režie.
Vídeň
Mensa
25
article
Jest otázka, proč se neřídíme tímto příkla-
dem, při čemž by nebylo třeba obtěžovati ve-
řejnou dobročinnost. Jednak způsob kuchyně ve
Vídni jest docela jiný nežli u nás a pak právě
ty různé zeleniny, jež tvoří hlavní součástku
obědů vídeňských, jsou tam neobyčejně levné,
u nás však velice drahé. Brambor se u nás
rovněž tolik nepojídá jako ve Vídni; ve víd.
mense mají na jejich připravování zvláštní kotle.
Vůbec jest kuchyň mensy víd. pro počet
strávníků ne značně vyšší (maximální číslo byle
loni 1100 obědů) skvěle zařízena a proto lze
tam také moučníky vyráběti snadno a s malými
útratami, což v našem primitivně zařízeném
provisoriu naprosto nejde. Nedostatečné místno-
sti nedovolily u nás až dosud pomýšleti na po-
skytování večeří, z čehož by zajisté plynul
užitek veliký. Ve dvou věcech dostihli jsme my
ideálu ve Vídni nedostižného; předně víme,
pro kolik osob máme každého dne vařiti a pak
oběd sám poskytuje utěšený obraz pravé mens
akademické.
Ve Vídni sklepník postaví polévku, chléb
maso s příkrmem najednou před strávníka,
jenž si sedne, kam se mu zachce, a nasytir
se odejde; u nás se obsluhují stoly hromadně,
podobně jako při table d' hůte: polévku nabí-
rají si stolovníci sami, porci hovězího si rovněi
každý bére z mísy, omáčky si také vezme sám
se společného omáčníku a pouze příkrmst
masitý ať moučník předloží se každému oddě-
leně. Zmínil jsem se ve Vídni o tomlo našem
způsobu stravování; pravili mi, že to ideál,
u nich však že to prováděti nelze, poněvada
studenstvo jest národnostně i jinak příliš roz-
manité.
Vídeň
26
article
Působí tedy naše mensa blahodárně; stu-
dentstvo nejen v soukromí, nýbrž i veřejně
uznává, že tato instituce směřuje k jeho dobru
a funguje výtečně; zbývá jen, aby si uvědomilo,
že jest nutno, aby přiložilo ruce k dílu a za-
bezpečilo existenci její do té doby, dokud s
nám nepodaří získati ať v korporaci nějaké, at
v soukromníku mecenáše, jenž by tak učinil.
Vedle zábav, jež by mohli v době prázdnin po-
řádati ve prospěch mensy ve svých domovech,
kyne jim i jiná možnost působnosti. Jakmile se
poznalo, že se neobejdeme bez appellu na širš
veřejnost, byla vyslovena myšlénka pořádati po
Čechách a Moravě sbírky a žádati starosty vět-
ších měst, aby laskavě získali ochotné s běra-
telky. Domnívali jsme se, zajisté právem, ž
dámy pro naši akaďemickou kučnýn, spaíající
v obor jejich denního zaměstnání, budou miti
nejspíše smysl. Výsledek akce té, alespoň pokud
mi až dosud známo, byl žalostný: sotva stači
na zaplacení výlob, spojených s rozesíláním vy-
zvání. A, přece jak mnoho s malými obětmi
bylo by lze učinitil
Připomínám, že malé město Uhlířské Jano-
vice zaslalo výsledek sbírky podobné na 70 K;
za to bohužel města daleko větší buď vůbee
neodpověděla, nebo nám vrátila zásilku s po-
známkou, že není vyhlídky na výsledek příznivý.
Tu by bylo věcí studentstva, aby zasáhlo, aby
získávalo sběratelky, před nimiž se ochotn
(někdy i neochotně) otvírají kapsy obecenstva
Archy sběratelské se na požádání zašlovy dreba
jen se obrátiti lístkem na mensu a udatí, které
dámě se mají adressovati. Brzká pomoc jes
nutna, nemáli instituce naše býti ohrožena krisl
finanční a to snad uprostřed školního roku.
Chutě tedy do práce, a není pochybnosti, že při
dobré vůli se snaha nás všech setká se zdarem.
Této úsílovné činnosti ve prospěch věci dobré
volám upřímné »Na zdar!«
Čechy
Morava
uhlířský Jana
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Román o moravských smiřova
čkách líší se od jiných rozsáhlých sensačních
výtvorů výpravného umění především svou ne-
konečností. Jakkoli všiekni čtenáři mají dojem,
že už jest historie dávno skončena, přináší
každý den novou sensační kapitolu; moravský
hrdina smiřovaček vyniká totiž tou vzácnou
vlastností, že dnes ubit, zejtra se hýbá zase.
Tajemství, jakým svůj život prodlužuje, nen
ovšem nikoho tajno. Tak i včerejší » Moravská
Orlice« přináší k methodě této poučný přiklad.
V odvetě na naši úvahu o nedělní pražské
obraně smiřovaček, v »Mor. Orlici« uveřejněně,
zanáší se list tento naším výrokem, že složíme
zbraň, pakliže se nám dokáže, že není pravda,
že »moravské smiřovačky zaručují lživý ně-
mecký charakter určitých měst na Moravě pro
všechny časy«. Nehledíme k tomu, že si brněn-
ský list z celé naší litanie tak řikajíc vybral
jen jednoho svatého, i chceme pozůstati jen př
této jediné otázce. I píše tedy včerejší »M. Orl.«,
že »Nár, Listy« patrně mají vlčí mlhu, nebot
prý dr. Žáček jim dal už v Jevíčku v této pří-
čině odpověď, kteráž prý může nedostačovati
jen strannickým zlomyslníkům. I recituje »Mor.
Román
Mor
Orlik
Orlický
Žáček
moravský Orlice
Morava
Jevíčko
28
article
Orl.« z jevíčské řeči Žáčkovy odstavec, v něm
jevíčský řečník zcela rozhodným způsobem od-
mítá, že by byl chtěl připustíti veto, jímž by
se veškerý národní náš vývoj na Moravě zame-
zoval, a že on a jeho přátelé nečekali n
posthumní rady, příslušný postulát Němců jak
zhola nepřijatelný odmítli. Pan dr. Žáček v téže
své jevíčské řeči prohlásil se za fanatika
pravdy, a na základě tomto pravil, že ně-
mecké požadavky nešly ani tak daleko, jak
pražští vykladači veta tvrdí a připouštěl toliko,
že Němci pronesli jisté nezřízené požadavky
školské, kterýžto postulát čeští punktátoři,
jakožto zhola nepřípustný, jak ve výboru stá-
lém, tak i v plenu sněmovním odmitli. Současně
však s jevíčskou řečí a snad i mimo nadání
dra. Žáčka uveřejnil dr. Stránský v »Lid. No-
vinách« z návrhu bar. d'Elverta, ve stálém
výboru podaného, pověstné dva 8§ 10. a 41,
Žáčkův
Němec
doktor
Žáček
Stránský
Elvert
Orlický
Morava
Lido