2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 15. srpna 190.
Praha
4
article
Na rainíe odpel, Jlstr,
přílohami („„ Nané
středu a „Literárni HIlidka
v pátak) předp li ácí s
Praze v adninistn
na měsl
atnzi lel. . . .
s drojí doníškoe
Praha
Literárni HIlidek
6
article
a n. eisis
vrusř ziinie
1re
7
article
Dnsšní čisla pro Prahu je o 10 stranácb.
Dnsšní čisla pro Prahu je o 10 stranácb.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde v pátek dne
16. srpna v obvyklou ho-
dinu ranní.
Praha
8
article
V obratu.
V obratu.
V Německu připravuje se patrně o bra
vnejnovějším jeho agrárnické
kursu. Návrh nového německého celníh
zákona a tarifu, při jehož stanovení hrálo
nemenší úlohu velikášství než osobní styky
a vlivy, jest dle všech známek opuště
jak vládou, tak skutečně vedoucími kruhy.
Nerozhodl zde pouze tlak vnější. Ráz
Německa od jeho sjednocení se podstatn
změnil. Průmyslová výroba
obchod zatlačily v pozadí směrodatné
kdysi zemědělství a cesty světového obchodu
vedly znovu vybudovaný stát na dráhy s vě-
tové politiky německé. Její ideje
snahy určují postup jeho, jeho cíle a směr.
S terrorem německých zbraní spojena vý-
hradně za tímto cílem postupující politik
obchodní.
Organisace Němectva mimo Evropu ve
službách německého průmyslu a obehodu,
organisace německého kapitálu za stejným
účelem a v Evropě bezohledná exploitační
politika spojenců i nespojenců — toť nové
zbraně, stejně účinné a stejně mocné jako
ony, které rozhodly o založení nové říše.
Německo stalo se tímto, všemi pro-
středky podporovaným vývojem, státem s pře-
vážnou většinou průmyslovým a obchodním.
Jen třetina jeho obyvatelstva zaměstnána
dnes výrobou průmyslovou a jí stále na síle
ubývá. Na venek zračila se tato politika
v kolonisačních pokusech, jichž částí ne nej-
menší jsou dráhy anatolské, ve vyzbrojení
velikého loďstva a — co se speciálně Ra-
kouska týče — systematickým ho-
spodářským oslabováním států,
které by mohly skřížiti plány »světového
Německa«. Nejpřednější národohospodářští
učenci postavili se v čelo tohoto moderního
proudu, »cíle jsou stejny s cíli let čtyřicá-
tých, jen že vyšší a opřené o jiné zbraně«.
Německo
Evropa
9
article
Anglie, Spojené státy a Rusko byly je
dinými soupeři, kteří mohli s účinkem po-
staviti se proti těmto německým snahámo
vládu světovou. Rakousko spjato pouty
poliického spojenství a hospodářské odvi-
slosti, která neprohlídavostí našich státníků
uměle zvětšována a posilována. Cil Německa
byl jednoduchý. Rakousko mělo trva-
lými neúspěchy na světovémi trhu
nabýti přesvědčení, zejeho lepší
budoucnost hospodářská lež
jen a jen v blizším hospodá
ském splynutí s Německem. My-
šlénka celní unie měla býti pak mostem
k unii politické.
Návrh nového celního zákona a tarifu ně
meckého spolu s dosti prudkou průmyslo-
vou a bankovní krisí osvětlil situaci
přílis jasně, než aby klidné hladiny nebyly
rozčeřeny. Dosavadní průběh a vývoj, které
vykazovaly tolik úspěšných momentů, měly
býti přervány. Německo mělo se vrátiti ke
tradicím agrárním, mělo se vysaditi zápasu
se státy, na jichž trzích nabylo tak znač-
ného vlivu a významu. Snad příliš pozdě
snad také příliš brzy ozval se tento signál
k obratu. Není dosud dosaženo cíle, za kte-
rým se nesla německá politika posledníh
desítiletí: nabytí pevných odbytišť a za-
jištění spolehlivých spižíren, než aby Ně-
mecko mohlo přerušovati svoji dnešní spoji-
tost s trhem světovým, jež mu přinesla tolik
úspěchů a hlásati heslo »Německo sobě —
a pro sebe !«
Veškerým evropským státům znamena
hlášený obrat německé politiky příleži
tost kůplné emancipaci od Ně
mecka, jediné Rakousko tvořilo na
příliš čestnou výjimku. Rakouské vlády
důležitost okamžiku pochopiti nedovedly.
Anglie
spojený stát
Rusko
Rakousko
Německo
10
article
Německo vnucovalo jim přímo myšlenku
emancipace od vlivu berlínského a Víden
neměla jiné odpovědi, než že přerušila za-
hájené rakousko-uherské konference o stano-
vení zásad příštích obchodních smluv a po-
ložek autonomního celního tarifu a pak —
vytrvale mlčela. A za tohoto mlčení se za-
tajeným dechem sledovala vývoj věcí ně-
meckých a hledala v rozbouřených vlnách
cestičku, kterou by se dalo navázati další
»přátelství« a další — odvislost
Nemůže býti obrazu a dokladu smut-
nějšího. Zatím co mohly býti rázem oživeny
nadějí v lepší budoucno prvky našeho prů-
myslu, zatím co mohla našemu obchodu za-
svitnouti jitřenka nové doby a našemu země-
dělství a speciálně našemu průmyslu země-
dělskému zazářiti počátky skutečně rakouské
politiky hospodářské, míjel den za dnem,
až vývoj věcí obrací se zase směrem
opačným.
Německo
11
article
Budoucnost Rakouska na trhu
světovém není dosud ztracena. Má jen
jednoho nepřítele, rakouskou poli-
tiku obchodní. Což může býti drastičtějšího
příkladu, než že v době, kdy se staví druhé
spojení na Terst, kterým má býti proud na-
šeho vývozu odvrácen od svého dosavad-
ního mořského přístaviště, Hamburku, že
v téže době, kdy Německo nás přímo vy-
zývá, abychom se dali novými dráhami
osvobození, čekají rakouské vlády
zrovna s netajenou bázní, že se
vývoj v Německu obrátí proti
dosavadní tradici závislosti?
A situace jest pro tento stát usnadněna
a ulehčena německým neúspěchem čínským
a současnou — třeba jen vice méně lokální
a lokalisovanou — německou krisí. Jak bylo
lze využíti této situace, jak účinně mohly
v ní býti zasazeny štěpy lepšího budoucna
Ale stalo se, co se v Rakousku oby-
čejně děje: hospodářskému panu Körbrov
a jeho kabinetu ležely více na srde
domácí pletichy, kterymi by byl pro-
dloužen čas jeho ministrování a udržováno
nynější provisorium státního i politického
života této říše, než aby založena byla silná
a mocná budoucnost její.
Körbrov
Rakousko
Terst
Hamburk
Německo
12
article
Váhavost Vídně vrhá temne
stíny do budoucna. Nesvitne z nich na-
děje, že nastane konečně procitnutí ze
zhoubné oddanosti k Berlínu, že konečně
vzroste pochopení pro skutečné hospodářské
potřeby této říše. Vídeňské vlády nechtějí
užiti prostředků, kterými by odvrácena byla
ztráta Levanty, kterými by byly přivoděny
lepší poměry s Ruskem, kterými by zapla-
šena byla nedůvěra v balkánských státech
slovanských, a kterými by vývoj říše a ná-
rodů postaven byl na zdravé základy.
Jak veškery známky nasvědčují, bude
Německo pokračovati v dosavadní své ob-
chodní politice. Agrární kurs byl dle všeho
efemérkou, která mohla však probuditi ostatní
svět k bdělosti a k práci samostatné. Snahy
o světové imperium německé budou vliv-
nější, než osobní styky agrárníků s vyso-
kými kruhy. Ale zároveň dá si Německo
dobře zaplatiti tento obrat svého nejnověj-
šího kursu. Rakousko bude plátcem asi nej-
větším. Jeho průmyslu bude zasazena ne-
jedna rána, kterou rád mu připraví Berlín,
podporovaný Uhry, jichž zájmy jsou s na-
šimi v nejednom směru rozdílny.
Vídeň
Berlín
Rusko
Německo
Rakousko
Uhry
13
article
DNILIS
DNILIS
Na nás Čechy dopadnou následky
této neblahé politiky v prvé řadě. Jsme
v počátcích svého hspodářského
o brození. Naše zemědělství trpí pronika-
vou krisí, náš živnostník zvolna se organi-
suje, nucen dobou a tísni její a přizpůsobuje
se jen z části potřebám nové doby, naš
tovární průmysl a obchod zapouští teprve
nesměle kořeny. A na druhé straně využívá
německý kapitál své převahy a dává nám
svou moc pociťovati na odvislém našem če-
ském dělnictvu. V těžkých dobách určujeme
dráhy svého hospodářského a sociálního
obrození. Nejde jen o to, abychom probu-
dili český kapitál k české prác
a vyvolali pochopení pro povin-
nosti českého spotřebitele, ny-
brž i o to, abychom vymanili
českého dělníka z jeho závislo-
sti, přesvědčili jej, že náš ná-
rodní boj jest i bojem o jeho po-
vznesení a posílení; jde o to.
abychom proti tomuto přívalu němectví
vystavěli hráz svého hospodářského rozkvětu
a síly
Chování rakouských vlád za německéh
agrárního návalu poučilo nás opětně, že
Vídeň nechce samostatnéhoa
neodvislého Rakouska, že nechce.
aby rakouští národové procitli k hospodář.
skému osamostatnění. Vídeň zůstane i na
dále nepřítelem našich snah o lepší budoucno
a Berlín dovede této agonie plně využíti.
V té těžké chvíli, v předvečer obchod-
ních smluv, které nebudou mezníkem nové
doby, nýbrž pokračováním ve staré závislosti,
pracujeme na svém hospodářském obrození.
Čecho
Vídeň
Rakousko
Berlín
14
article
Jest nutným a důsledným. Proti kapitálu
kapitál, ale zároveň proti hospodářské ex-
ploitaci sociální pochopení a práci.
Náš budoucí vývoj nesmí se opírati jen
o část národa, nýbrž musí se díti v še m
jeho vrstvami a skupinami. Ale
zároveň musí býti prost všech sentimentál
ních nálad, které v poslední době tak rády
zastírají sympatiemi pro ty které osoby
skutečnou povahu věcí, a které by snadno
mohly přivoditi jen tím ostřejší boj o po-
krokovost naší politiky i hospo-
dářské i sociální. A na to zapomenouti
nesmíme nikdy, že budoucnosta a síla našeho
národa tkví jen a jen v politice pokroku.
která právě svou svobodomyslností a sociál-
ním pochopením dovede překlenouti rozdíly
— ať třídní ať jiné — uměle vyvolávané
budované.
Německo chce pokračovati ve své do-
savadní politice — bude naším štěstím,
dovedemeli proti jeho zátop
postaviti mocnou, svobodomysl
nou českou politiku hospodář
skou, sociální i kulturní!
Německo
15
article
Boj Němců s Němci.
Boj Němců s Němci.
(Z kruhů poslaneckých.)
Po celých několik let dávali rakouští Něm
co nejokázaleji na jevo svou vnitřní jednotu.
Na venek skutečně jednota mezi nimi se jevila
a nesla i ovoce. Bylo to za německé obstrukce
proti ministerstvu hraběte Badena a potom hra-
běte Thuna. Politikové národní strany svobodo-
myslné ovšem dobře rozpoznali, že jednot
Němců rakouských, Němce z českých zemí v to
počitaje, je pouze vyumělkovaná, zevnější, ž
Němce dovedly v jeden šik spojiti pouze všem
jim společný odpor a společná nenávist prot
všemu českému a proti všemu slovanskému
v Rakousku, ale jinak že jsou mezi Němci
nejvážnější rozpory politické, hospodářské a so-
ciální. Není žádným tajemstvím, že leckterý
taktický krok poslanců českých — zeela správně
— rozměřen a učiněn byl tak, aby vyumělko-
vanou, zevnější a pracně pohromadě udržovanou
Němec
Baden
Thun
Německo
Rakousko
národní strana svoboda
16
article
jednotu rakouských Němců nepodporoval, ne-
udržoval a neposiloval.
Dnes víme všichni z několika nejnovějších
kapitol politického proudění v Rakousku, že
zména taktiky, kterou letos před velkonocemi
provedli na říšské radě poslanci národní strany
svobodomyslné, byla dobrou a politicky správ-
nou: českému národu přinesla veliké, dosud ne
plně oceněně hospodářské prospěchy, zvýšila
váhu a význam české delegace v parlamentě vi-
deňském a učinila zbytečným pověstné i pro-
slulé německé souručenství. Ani nyní nechať se
nikdo nemýli: německé souručenství bylo sice
útvarem uvnitř nestejnorodým, německé strany
v něm sdružené spojíly se pouze jedinou pá-
skou: nepřátelstvím proti našemu právu a proti
všem těm, kdož se snažili udržeti je, ale ně-
mecké souručenství provedlo mnoho. Svrhlo
dvě vlády, Badenovu a Thunovu, kterým oběma
stála po boku pevná většina říšské rady, vět-
šina odhodlaná provésti každý nezbytný úkol
Přes to německé souručenství zašlo přiro-
zenou svou chybou: vytčenou již nejednotností
svou, nedostatkem ve společných zásadách věc-
ných a různosti zájmů, jež měly jednotlivé jeho
skupiny. Německé souručenství mlčky se rozešlo
hned, jakmile ho následkem změny taktiky, jak
ji z jara provedli na říšské radě poslanci ná-
rodní strany svobodomyslné, nebylo potřebí. Ne-
pomohl pak německému souručenství ani známý,
po celém Rakousku i mimo ně tolik vyhlášený
svatodušní program německý, který nespokojení
živlové v řadách českých chtěli míti rychle ná-
podoben se strany české.
Němec
Velikonoce
Badenův
Thunův
Rakousko
národní strana
17
article
První ránu do svatodušního programu ně-
meckého vypálili všeněmečtí radikálové. Od té
doby Všeněmci pokračovali ve svém výbojia
právě nyní zuří nejprudší válka mezi oběmaa
hlavními opravdu živoucími stranami německými:
mezi Všeněmci a německými lidovci. Boj vede
se o německé stanovisko v otázce česko-něme-
eké. Němečtí lidovci drží staré heslo Němců
z Čech: rozděliti v království českém vše na
čásť českou a na zcela samostatnou část ně-
meckou, rozděliti a od sebe odloučiti vše, co
se rozděliti aneb roztrhati dá. Naproti tomu Vše-
němci heslo dělení zavrhli a bijí se o — jed-
notu země české, chtice ji přivěsiti celou pod
vládu pruského orla.
Mnoho zajímavého a cenného skytá pr
nás Čechy tento zápas Němců s Němci. Naše
stanovisko k boji tomu je zcela prosté a jasné:
budou-li parlamentní zástupcové českého národa
provozovati správnou politiku, pak proti vůli
českého národa není proveditelným ani progra-
mové heslo německých lidoveů, roztrhnouti naši
vlast, ani heslo Všeněmců, Čechy celistvé po-
drobiti vševládněmu německému jhu. A český
národ ani k prvnímu ani ke druhému nikdy
nesvolI.
Němec
Čecho
Čechy
18
article
Bylo by však velikou chybou, kdybychom
my Čechové bez rozdílu politických stran a od-
stínův onen německý zápas nesledovali co nej-
bedlivěji a kdybychom za třesku všeněmeckých
zbraní s německo-lidovými neučinili povšechnou
přehlídku tábora vlastního. Mezi sebou bijí se
Němci do krve, ale proti nám šli by přece
svorně zas. Z toho fakta, všeobecně u nás ji
uznaného, plyne pro nás přesvědčení, že je ne-
vyhnutelno, by český národ representován byl
ve svých politických pracích velkým, pokud
možná jednotným, při tom politicky co nejvyspě-
lejším šikem. Boj mezi německými lidovci a
Všeněmei je — na to nikdo nezapomínejž —
bojem předvolebním. Zemské volby v německé
části království budou tedy míti velký politický
ráz a význam. U nás, mezi námi Čechy, chystá
se hmotářský boj stavovský. Vůči těm, kteří
stavovskou zásadu pro volby odmítají — i my
náležíme mezi odpůrce politiky stavovské —
prohlašují hlavní zastanci stavovství, stoupenc
a mluvčí české strany agrární, že nechtějí za-
státnl
Čecho
Němec
19
article
V arobném prodejí
anní číslo o sobě . . . e se
pslesnke.
ve sllsikích na venkorsa
anní čusle. . . . . . . . S
sepcle dnl .
Inseraty
platíse hekově napřel.
Předplrcení aiorerty přijímé,dplnt-
nachézejí se též reda kee.
Ulakirna a ozpedica „ Národnicá Lista“.
Bukopisy se nevracejí.
Národnicá List
20
article
nedbati žádnou politickou olázku a že jako jiné
strany politické i oni bojovati budou pro vážné
národně-politické otázky.
Boj takový vyžaduje nejen sjednocennosti,
ale i znalosti. Mluvčí opposice domácí znalost
tu u sebe předpokládají jako samozřejmou, ač
dosavadní zkušenost tomu právě nesvědčí. Ne-
sjednocenost českého tábora, jíž odmluviti ne-
mohou, pak nahraditi chtějí jakýmsi českým
souručenstvím po volbách; před volbami a při
nich ať prý se český zápas jen vybojuje.
Slyšeli jsme řeči takové a proto k nim od-
povídáme. Předně poukazujeme na dějiny a osud
silného kdysi souručenství německého. Krátce se
zalesklo, ale brzy lesku svého pozbylo a nyní
souručenství německého není. Proč? Hlavně, jak
již řečeno, proto, že mu chyběla vnitřní jednota.
A této vnitřní jednoty německé souručenství ne-
mělo, poněvadž byly z něho vyjaty volby. Pro-
vádějí-li se volby bojem, tu přirozeně rozdíly se
přiostřují a nové vynalezají. Strany a tábory se
volebním bojem sobě navzájem co nejvíce od-
cizují, odcizení to má v zápětí jistý mravní tlak,
který společnému postupu po volbách nemůže
býti na prospěch, nýbrž jistě v neprospěch.
Uznává-li se vůbec myšlénka společného
postupu, byť i jenom v určitých otázkách, pak
ne teprve po volbách, nýbrž zvláště před vol-
bami dlužno o něm mluviti s žádoucí jasností,
otevřeností a poctivostí.
21
title
Politické zprávy zahraničné.
22
article
V Praze, 14. srpna.
V Praze, 14. srpna.
Ruská vzpomínka z čínské války. Známý
ruský malir V. V. Vereščagin vydal právě v dobé
návratu maršálka hr. Walderseea vzpomínku,
divně charakterisující součinnost evropských vel-
mocí ve válce čínské. Poněvadž přístav u Taku
zamrzá, učinil loni na podzim ruský admirál
Skrydlov ve vojenské radě velmocí návrh, aby
se v čas zaujala také čínská pevnost Šanchaj-
kvan, jejíž přístav nezamrzá. Vojenská rada
návrh odmitla, poněvadž Šanchajkvan leží přilis
blízko poloostrova kvantunského, náležejícího
Rusku. Když však příjel do Číny hr. Waldersee
a obeznámil se s terénem, rozhodl, že spojenci
musejí miti ve svém držení nezamrzající přístav
a jestliže admirálové nebudou souhlasiti, dá prý
ze své maršálské moci hnáti útokem na přístav
V V Vereščagin
Waldersee
Praha
Rusko
Čína
Waldersee
skrydlovenský
Šanchajkvan
23
article
Cin Van-dao, ležící 20 mil na jih od Šanchaj-
kvanu. Admirálové okamžitě svolili k zaujetí zá-
livu cinvandaoského. Rozhodnost Walderseeova
zalibila se admirálu Skrydlovu; oznámil hned na
to spojencům, že na svou odpovědnost a ze své.
moci vezme pevnost Šanchajkvan, ovšem jen po-
mocí vojska ruského. To dostačilo, aby se
i ostatní spojenci přihlásili, že půjdou s Rusy
společně na Šanchajkvan. Bylo rozhodnuto, že
se má pevnost vzíti s moře; ve výpravě bylo
nejvice Rusů, tři a půl tisíce. Den před útokem
anglický admirál dal signál, že se útok odkládá
na 24 hodiny, poněvadž vojsko není prý ještě
přípraveno k vystoupení na pevninu. Spojenci
i k tomu svolili. Ale zrovna za 24 hodiny nu
to přijela spojeneckému loďstvu vstříc angiická
loď »Pigmeus«, hlásající, že Šanchajkvan se vzdal
a na jeho hradbách vlaje anglická vlajka. Angli-
čané totiž dali se za zády spojenců do vyjedná-
vání s čínským velitelem pevnosti, oznámili mu,
že město bude strašně bombardováno, dobrovol-
ným vzdáním pevnosti že však možno předejíti
její zkáze.
Na tuto zprávu ruské loďstvo se ihned hnulo
k Šanchajkvanu, aby tam vztýčilo také ruskou
vlajku. Když však Rusové přibyli k pevnosti, po-
znali, že všechna důležitější místa jsou už za-
ujata spojenci, kteří se o pevnost rozdělili za
zády Rusů. Ale očekávalo je nemilé překvapení.
Náhle se strany pevniny objevilo se ruské voj-
sko pod velením generála Cerpického. Generál,
jenž byl už zpraven, že se spojenci rozdělili
o pevnost tak, že na Rusy ničeho nezbylo, že
však pevnost má pro ruské vojsko veliký strate-
Walderseeův
Skrydlův
Rus
Šanchajkvan
Cerpický
Šanchaj
Angl
Šanchajkvan
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 14. srpna.
Jde tu o historický moment a třeba jej
přesně zaznamenati do análů našich soudobýeh
dějin.
Bylo to tedy včera dne 13. srpna 1901
právě o třetí hodině odpolední. Slunce pražilo,
jak to v srpnu z pravidla nechvalným jeho
zvykem, z rozervaně země pod mými okny vy-
stupovaly, jako již po celý rok se děje, vůně
druhu nejrozmanilějšího, však mýlil by se, kdo
by se domníval, že byly mezi nimi vůně růžové
a jasmínové. Žednici a nádenníci zaměstnáni
jsouce úpravou ulice a stavbou zdí kolem pro-
tějších zahrad, nadávali zrovna tak, jak to činí
v těchto místech již od božího jara, já ale při
tom obdivoval se přepodivným lidem, umíněncům,
podivínům, kteří, jakkoli hy při tom vydělali
statisíce, za žádnou cenu nechtějí ze svých roz-
sáhlých zahrad udělat kasárnické bloky a ná-
sledkem toho před zuřivostí stavební ohražují své
trávníky, stromy a květiny kyklopským zdivem.
Praha
25
article
Co jsem tak o této hamižnosti uvažoval, za-
řinčel zvonek a já honem shledával kabát,
kravatu a zapínal knofliky, abych stal se způso-
bilým k representaci. Mám sice ve dvěřích vy
vrtanou a dirkovaným plechem pobitou díru,
kterou lze rozeznati toho, kdo chce býti vpuštěn
do vnitř bytu, však musil bych míti především
stoličku, poněvadž vyhlidka aspoň o půl metru
sahá výš, než oko normálně vyvinutého člověka
a potom by se člověk venku musil postaviti
tak, aby přímka, spojující mé oko s jeho nosem
tvořila kolmou s osou mého těla.
Proto otevřel jsem nazdařbůh.
Přede mnou stál muž asi padesáfiletý.
s hlavou do pola holou. Dlouhá plavá brad
dodávala zjevu jisté vážnosti, jinak ale byl to člo-
věk hranatý a drsný. Kdyby nebyly vypadaly
rysy v jeho tváři očividně arijsky, byl bychse
domníval, že je to buď nějaký krajský rabín
nebo do civilu převlečený pomořanský kyrysník.
»Přejete si, pane?« ujal jsem se slov
dříve než se cizinec v clairobseuru mě předsíně
mohl jak náleží orientovat.
26
article
»Chci s vámi o ledačems pohovořiti a byí
bych nešťastným, kdybych vás byl jakkoli vy-
rušíl.«
»Račte vstoupiti !«
Nedal se pobízeti, naopak bez vyzvání o
ložil klobouk a deštník, posadil se naproti mnt
na pohovku a spustil
»Jsem Němec a jdu vám nabídnouti smí
ření !«
»Jestli máte na skladě jen takové, jak
nám vnutiti chce mermomocí pan Chlumecký
s panem d'Elvertem pak se nenamáhejte, zat
žid už ani nic nedá.«
»Mám jiné, lepší, uvidíte, s tím mnohem
lépe pochodite. Ale vyslechnout mne musíte.
»Mluvte tedy.«
»Především dovolte, abych vám ruce a nohy
svázal...« a jal se vytahovati z kapsy provan
bezmála tak tlustý jako přivoznický.
»Zbláznil jste se ?e
»Nikoli, mám rozum lepší než vy. Bez pro-
vazu smíření bylo by nemožno. Máte o této pro-
ceduře docela zvláštní ponětí, vždyť přece ne-
může býti nevinnější.«
A než jsem se nadál, měl jsem obě r
mena ovinuta tak pevně, že otáčel jsem se v
svém sfačování jako dítě v povijanu.
»A teď ještě sváži vám nohy !«
»Vari, člověče, nebo vás kopnu.«
»Jste pošetilec, se svázanýma nohama se
to nejlip vyjednává. Ostatně byste mi utekl mezi
Mladočechy a byl by konec . . . .« a již již
cítil jsem, jak se mi kolem lýtek a stehen otáčí
cosi tvrdého.
»Tak a teď roubík« — znělo další ko-
mando a než jsem se nadál, povalila mne sval-
natá pěsť smiřovatele na pohovku a ucpala m
ústa. Tvář násilnika byla ale celkem vlídná, b
zdálo se mi, že usmívá se na mne, jako by
říci chtěl: nic se neboj, můj milý, co s tebou
provádím, je nezbytná procedura a všechno je
na tvůj prospěch.
Němec
Chlumecký
Elvert
27
article
Když přesvědčil se, že ani hnouti sebou
nemohu a že zvuku z hrdla nevydám, vyň
arch papíru a jal se psáti. Viděl jsem zřetelně.
jak velkým gotickým písmem napsal na arch
»Punktace« a mráz mi projel tělem. Chtěl jsem
mu papír vyrvat a roztrhat, ale marně namá-
hání; chtěl jsem volati o pomoc, ale vešker
pokusy selhaly.
»Evropa vás neuslyší«, pravil a zachechtal
se při tom jízlivě. Nepomůže vám ani strýček
Rus, ani kmotr Francouz. Zvolejte přece : »Urá l«,
zařvete: »Vive la France!« Utište se, příteli
dvěstěpadesát let jsem čekal na tento okamžik
a proto mi tak snadno neuklouznete. Ostatně
se s vámi vyrovnávám, smiřuji, rozumíte ?«
Tak. Nejdřív tedy odbudeme otázku jazy-
kovou.
Toť se ví, že oba jazykové zůstanou si
v tomto království v každém směru rovni.
Není-liž pravda, že jsem spravedlivý ? Vízte.
jak se dovede zapřít německý způsob a mrav.
Nikdo nesmí býti nucen učiti se německy, je-
nom že na příště nestane se ani ponocným
v Litomyšli, kdo nevykáže se úplnou znalost
jazyka německého ve slově a písmě. Kdo bude
chtít se státi v Podbabě přivozníkem, mus
ovšem esteticky rozebrati, toť se ví, že po ně-
mecku, Schillerovu »píseň o zvonu«, a dobříš-
ský hajný, nechť si je Čech jako poleno, do-
stane dekret, jakmile prokáže, že umi nazpamě
Nietzschovu: »Tak pravil Zarathustra« a že by
dovedl přednášeti pytlákům o Kantově kategori-
ckém imperativu. Nice víc.
Toť se ví, že každý Čech bude míti právo
učiniti podání u úřadu jazykem mateřským,
Rus
Francouz
Schillerův
Čo
Nietzschův
Zarathustra
Kantův
Nice
Evropa
Litomyšl
Podbaba
Čechy
Creative le Franca
28
article
však nesmí si v tomto případě stěžovati, hodl-li
slavný úřad podání to pod stůl.
Také českým školám žádné nebudou se či-
niti překážky, jenom že žáci budou nuceni platio
v každé 500 zl. školného za semestr, konati
zkoušky po německu, a zpívat ráno, v poledne
a večer se zvláštním citovým zápalem, jenž
bude kontrolován: »Heil dir in Siegerkranz«,
»Ich bin ein Preusse« a »Deutschland, Deutsch-
land über Alles«.
Znalost němčiny se v životě vůbec nikd
žádati nebude, leda že se bude musit vykázati její
znalosti ten, kdo se bude chtít oženit a že do-
mácí nikomu nesmí pronajati byt nebo krám,
kdo neprokáže se dokonalou znalosti němčiny,
a hostinský, že pod trestem nesmí nikomu na-
liti, kdo o to nepožádá klassickou němčinou.
Kdo z vojáků nevyzná se v němčině, přidělen
bude trestní kumpanii. Německá spravedlnost
a snášelivost v nejkrásnějším světle — není-i
pravda?
A teď dále. Vizte podmínky smíru ve směru
politicko sociálním.
Němci nebudou činiti českým matkám žád-
ných překážek roditi české děti. Jakmile se ale
Čech narodí, bude otec jeho nucen zaplatiti dl
toho, jak bude zámožným — od pětky až do
tisícovky za hocha a od zlatky do pěti set za
dceru zápisného. Tak jako každý do spolku při-
stouplý nový člen. Němec bude od poplatku
toho ovšem osvobozen, rovněž i takové notoricky
české dítě, za něž otec jeho neb poručník učiní
prohlášení, že chce, aby bylo Němcem. Němei
vůbec budou všech břemen prosti, poněvadž
jako nositelé kultury, která je, vi bůh, dost těž-
kým břemenem, mají až přespříliš naloženo na
svých bedrách. Jako zvláštní daň česká, zave-
dena bude daň ze vzduchu a zvláštní vodní
krejear ve prospěch vdov německých policajtů,
kteří pro svou národnost hrdinnou naleznou smr
v zápasech se svedenými českými excedenty.
Němec
Čo
Deutschland
Deutsch
29
article
Kdo postižen bude, že udržuje státu ne-
přátelské styky s Ruskem a Francií — tím na př.
že si hřišně bude pochutnávati na kaviáru astra-
chanském a nikoli na labském, neb na fran-
couzském cognaku a ne na takovém, po němž
třetího dne roste z úst vrbové proutí, dodán
bude do káznice. Nejsem-liž člověk hodný, co?
Který národ odhodlal by se k takovýmto ústup-
kům? Ejhle, triumf německého mravu, německé
tolerance ! Toť se ví, že tento instrument smíru
ochotně podepíšete. Jak byste ho nepodepsal,
když v něm pro vás tolik výhod !«
Učinil jsem posuněk, že tak nemohu se
zavázanýma rukama učiniti. Pochopil toho.
Na dané znamení objevili se v pracovně
mé tři, na pokyn čekající pomahači mé rozto-
milé návštěvy. Dva z nich měli kabáty se zla-
tými límci a vysokými řády poseté, třetí byla
vychrtlá ženština v ošumělých šatech, na jejíž
tváři ovšem byly stopy nepoplratelné dřívější
»Neznáte tyto své přátele ?« tázal se mne
Němec. »To zde je přece vysoký byrokrat a to
zde voják.«
»A kdo ta třetí ?
»Slovanská solidárnost,« zněla odpověd.
Rozvázali mi pravici, však sevřeli mne
svými pěstmi, jako by to byly kleště. Nejvíce
se namáhala — pěsť »sesterská«.
V okamžiku tom zmoenil se mne nevý-
slovný vztek. Na místě abych podepsal, trhl
jsem rukou s takovou prudkostí, že provazy
praskaly, a trojice daleko odlétla. Zároveň projel
tělem mým jakýsi tajuplný žár, jenž v útrobách
mých vznítil plamen vzdoru, tak že daleko od-
letěla pouta, jimiž jsem byl sevřen. Vyrval jsem.
rázem Němci papír a mrštil mu jím ve tvář.
Nad hlavou zasvištěla šavle, zahrozil para-
graf a zaječela zrada, v tom otevřel jsem oči
a pustil z ruky — d' Elvertovy nabídky k mo-
ravskému smíru.
Němec
Elvertův
Rusko
Francie