ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4819c1f0-661b-11dc-bfe6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 44, org 6, person 36, work 1
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 15. srpna 190.
Praha
3 masthead
Číslo 224.
4 article
Na rainíe odpel, Jlstr, přílohami („„ Nané středu a „Literárni HIlidka v pátak) předp li ácí s Praze v adninistn na měsl atnzi lel. . . . s drojí doníškoe
Praha Literárni HIlidek
6 article
a n. eisis vrusř ziinie 1re
7 article Dnsšní čisla pro Prahu je o 10 stranácb.
Dnsšní čisla pro Prahu je o 10 stranácb. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pátek dne 16. srpna v obvyklou ho- dinu ranní.
Praha
8 article V obratu.
V obratu. V Německu připravuje se patrně o bra vnejnovějším jeho agrárnické kursu. Návrh nového německého celníh zákona a tarifu, při jehož stanovení hrálo nemenší úlohu velikášství než osobní styky a vlivy, jest dle všech známek opuště jak vládou, tak skutečně vedoucími kruhy. Nerozhodl zde pouze tlak vnější. Ráz Německa od jeho sjednocení se podstatn změnil. Průmyslová výroba obchod zatlačily v pozadí směrodatné kdysi zemědělství a cesty světového obchodu vedly znovu vybudovaný stát na dráhy s vě- tové politiky německé. Její ideje snahy určují postup jeho, jeho cíle a směr. S terrorem německých zbraní spojena vý- hradně za tímto cílem postupující politik obchodní. Organisace Němectva mimo Evropu ve službách německého průmyslu a obehodu, organisace německého kapitálu za stejným účelem a v Evropě bezohledná exploitační politika spojenců i nespojenců — toť nové zbraně, stejně účinné a stejně mocné jako ony, které rozhodly o založení nové říše. Německo stalo se tímto, všemi pro- středky podporovaným vývojem, státem s pře- vážnou většinou průmyslovým a obchodním. Jen třetina jeho obyvatelstva zaměstnána dnes výrobou průmyslovou a jí stále na síle ubývá. Na venek zračila se tato politika v kolonisačních pokusech, jichž částí ne nej- menší jsou dráhy anatolské, ve vyzbrojení velikého loďstva a — co se speciálně Ra- kouska týče — systematickým ho- spodářským oslabováním států, které by mohly skřížiti plány »světového Německa«. Nejpřednější národohospodářští učenci postavili se v čelo tohoto moderního proudu, »cíle jsou stejny s cíli let čtyřicá- tých, jen že vyšší a opřené o jiné zbraně«.
Německo Evropa
9 article
Anglie, Spojené státy a Rusko byly je dinými soupeři, kteří mohli s účinkem po- staviti se proti těmto německým snahámo vládu světovou. Rakousko spjato pouty poliického spojenství a hospodářské odvi- slosti, která neprohlídavostí našich státníků uměle zvětšována a posilována. Cil Německa byl jednoduchý. Rakousko mělo trva- lými neúspěchy na světovémi trhu nabýti přesvědčení, zejeho lepší budoucnost hospodářská lež jen a jen v blizším hospodá ském splynutí s Německem. My- šlénka celní unie měla býti pak mostem k unii politické. Návrh nového celního zákona a tarifu ně meckého spolu s dosti prudkou průmyslo- vou a bankovní krisí osvětlil situaci přílis jasně, než aby klidné hladiny nebyly rozčeřeny. Dosavadní průběh a vývoj, které vykazovaly tolik úspěšných momentů, měly býti přervány. Německo mělo se vrátiti ke tradicím agrárním, mělo se vysaditi zápasu se státy, na jichž trzích nabylo tak znač- ného vlivu a významu. Snad příliš pozdě snad také příliš brzy ozval se tento signál k obratu. Není dosud dosaženo cíle, za kte- rým se nesla německá politika posledníh desítiletí: nabytí pevných odbytišť a za- jištění spolehlivých spižíren, než aby Ně- mecko mohlo přerušovati svoji dnešní spoji- tost s trhem světovým, jež mu přinesla tolik úspěchů a hlásati heslo »Německo sobě — a pro sebe !« Veškerým evropským státům znamena hlášený obrat německé politiky příleži tost kůplné emancipaci od Ně mecka, jediné Rakousko tvořilo na příliš čestnou výjimku. Rakouské vlády důležitost okamžiku pochopiti nedovedly.
Anglie spojený stát Rusko Rakousko Německo
10 article
Německo vnucovalo jim přímo myšlenku emancipace od vlivu berlínského a Víden neměla jiné odpovědi, než že přerušila za- hájené rakousko-uherské konference o stano- vení zásad příštích obchodních smluv a po- ložek autonomního celního tarifu a pak — vytrvale mlčela. A za tohoto mlčení se za- tajeným dechem sledovala vývoj věcí ně- meckých a hledala v rozbouřených vlnách cestičku, kterou by se dalo navázati další »přátelství« a další — odvislost Nemůže býti obrazu a dokladu smut- nějšího. Zatím co mohly býti rázem oživeny nadějí v lepší budoucno prvky našeho prů- myslu, zatím co mohla našemu obchodu za- svitnouti jitřenka nové doby a našemu země- dělství a speciálně našemu průmyslu země- dělskému zazářiti počátky skutečně rakouské politiky hospodářské, míjel den za dnem, až vývoj věcí obrací se zase směrem opačným.
Německo
11 article
Budoucnost Rakouska na trhu světovém není dosud ztracena. Má jen jednoho nepřítele, rakouskou poli- tiku obchodní. Což může býti drastičtějšího příkladu, než že v době, kdy se staví druhé spojení na Terst, kterým má býti proud na- šeho vývozu odvrácen od svého dosavad- ního mořského přístaviště, Hamburku, že v téže době, kdy Německo nás přímo vy- zývá, abychom se dali novými dráhami osvobození, čekají rakouské vlády zrovna s netajenou bázní, že se vývoj v Německu obrátí proti dosavadní tradici závislosti? A situace jest pro tento stát usnadněna a ulehčena německým neúspěchem čínským a současnou — třeba jen vice méně lokální a lokalisovanou — německou krisí. Jak bylo lze využíti této situace, jak účinně mohly v ní býti zasazeny štěpy lepšího budoucna Ale stalo se, co se v Rakousku oby- čejně děje: hospodářskému panu Körbrov a jeho kabinetu ležely více na srde domácí pletichy, kterymi by byl pro- dloužen čas jeho ministrování a udržováno nynější provisorium státního i politického života této říše, než aby založena byla silná a mocná budoucnost její.
Körbrov Rakousko Terst Hamburk Německo
12 article
Váhavost Vídně vrhá temne stíny do budoucna. Nesvitne z nich na- děje, že nastane konečně procitnutí ze zhoubné oddanosti k Berlínu, že konečně vzroste pochopení pro skutečné hospodářské potřeby této říše. Vídeňské vlády nechtějí užiti prostředků, kterými by odvrácena byla ztráta Levanty, kterými by byly přivoděny lepší poměry s Ruskem, kterými by zapla- šena byla nedůvěra v balkánských státech slovanských, a kterými by vývoj říše a ná- rodů postaven byl na zdravé základy. Jak veškery známky nasvědčují, bude Německo pokračovati v dosavadní své ob- chodní politice. Agrární kurs byl dle všeho efemérkou, která mohla však probuditi ostatní svět k bdělosti a k práci samostatné. Snahy o světové imperium německé budou vliv- nější, než osobní styky agrárníků s vyso- kými kruhy. Ale zároveň dá si Německo dobře zaplatiti tento obrat svého nejnověj- šího kursu. Rakousko bude plátcem asi nej- větším. Jeho průmyslu bude zasazena ne- jedna rána, kterou rád mu připraví Berlín, podporovaný Uhry, jichž zájmy jsou s na- šimi v nejednom směru rozdílny.
Vídeň Berlín Rusko Německo Rakousko Uhry
13 article DNILIS
DNILIS Na nás Čechy dopadnou následky této neblahé politiky v prvé řadě. Jsme v počátcích svého hspodářského o brození. Naše zemědělství trpí pronika- vou krisí, náš živnostník zvolna se organi- suje, nucen dobou a tísni její a přizpůsobuje se jen z části potřebám nové doby, naš tovární průmysl a obchod zapouští teprve nesměle kořeny. A na druhé straně využívá německý kapitál své převahy a dává nám svou moc pociťovati na odvislém našem če- ském dělnictvu. V těžkých dobách určujeme dráhy svého hospodářského a sociálního obrození. Nejde jen o to, abychom probu- dili český kapitál k české prác a vyvolali pochopení pro povin- nosti českého spotřebitele, ny- brž i o to, abychom vymanili českého dělníka z jeho závislo- sti, přesvědčili jej, že náš ná- rodní boj jest i bojem o jeho po- vznesení a posílení; jde o to. abychom proti tomuto přívalu němectví vystavěli hráz svého hospodářského rozkvětu a síly Chování rakouských vlád za německéh agrárního návalu poučilo nás opětně, že Vídeň nechce samostatnéhoa neodvislého Rakouska, že nechce. aby rakouští národové procitli k hospodář. skému osamostatnění. Vídeň zůstane i na dále nepřítelem našich snah o lepší budoucno a Berlín dovede této agonie plně využíti. V té těžké chvíli, v předvečer obchod- ních smluv, které nebudou mezníkem nové doby, nýbrž pokračováním ve staré závislosti, pracujeme na svém hospodářském obrození.
Čecho Vídeň Rakousko Berlín
14 article
Jest nutným a důsledným. Proti kapitálu kapitál, ale zároveň proti hospodářské ex- ploitaci sociální pochopení a práci. Náš budoucí vývoj nesmí se opírati jen o část národa, nýbrž musí se díti v še m jeho vrstvami a skupinami. Ale zároveň musí býti prost všech sentimentál ních nálad, které v poslední době tak rády zastírají sympatiemi pro ty které osoby skutečnou povahu věcí, a které by snadno mohly přivoditi jen tím ostřejší boj o po- krokovost naší politiky i hospo- dářské i sociální. A na to zapomenouti nesmíme nikdy, že budoucnosta a síla našeho národa tkví jen a jen v politice pokroku. která právě svou svobodomyslností a sociál- ním pochopením dovede překlenouti rozdíly — ať třídní ať jiné — uměle vyvolávané budované. Německo chce pokračovati ve své do- savadní politice — bude naším štěstím, dovedemeli proti jeho zátop postaviti mocnou, svobodomysl nou českou politiku hospodář skou, sociální i kulturní!
Německo
15 article Boj Němců s Němci.
Boj Němců s Němci. (Z kruhů poslaneckých.) Po celých několik let dávali rakouští Něm co nejokázaleji na jevo svou vnitřní jednotu. Na venek skutečně jednota mezi nimi se jevila a nesla i ovoce. Bylo to za německé obstrukce proti ministerstvu hraběte Badena a potom hra- běte Thuna. Politikové národní strany svobodo- myslné ovšem dobře rozpoznali, že jednot Němců rakouských, Němce z českých zemí v to počitaje, je pouze vyumělkovaná, zevnější, ž Němce dovedly v jeden šik spojiti pouze všem jim společný odpor a společná nenávist prot všemu českému a proti všemu slovanskému v Rakousku, ale jinak že jsou mezi Němci nejvážnější rozpory politické, hospodářské a so- ciální. Není žádným tajemstvím, že leckterý taktický krok poslanců českých — zeela správně — rozměřen a učiněn byl tak, aby vyumělko- vanou, zevnější a pracně pohromadě udržovanou
Němec Baden Thun Německo Rakousko národní strana svoboda
16 article
jednotu rakouských Němců nepodporoval, ne- udržoval a neposiloval. Dnes víme všichni z několika nejnovějších kapitol politického proudění v Rakousku, že zména taktiky, kterou letos před velkonocemi provedli na říšské radě poslanci národní strany svobodomyslné, byla dobrou a politicky správ- nou: českému národu přinesla veliké, dosud ne plně oceněně hospodářské prospěchy, zvýšila váhu a význam české delegace v parlamentě vi- deňském a učinila zbytečným pověstné i pro- slulé německé souručenství. Ani nyní nechať se nikdo nemýli: německé souručenství bylo sice útvarem uvnitř nestejnorodým, německé strany v něm sdružené spojíly se pouze jedinou pá- skou: nepřátelstvím proti našemu právu a proti všem těm, kdož se snažili udržeti je, ale ně- mecké souručenství provedlo mnoho. Svrhlo dvě vlády, Badenovu a Thunovu, kterým oběma stála po boku pevná většina říšské rady, vět- šina odhodlaná provésti každý nezbytný úkol Přes to německé souručenství zašlo přiro- zenou svou chybou: vytčenou již nejednotností svou, nedostatkem ve společných zásadách věc- ných a různosti zájmů, jež měly jednotlivé jeho skupiny. Německé souručenství mlčky se rozešlo hned, jakmile ho následkem změny taktiky, jak ji z jara provedli na říšské radě poslanci ná- rodní strany svobodomyslné, nebylo potřebí. Ne- pomohl pak německému souručenství ani známý, po celém Rakousku i mimo ně tolik vyhlášený svatodušní program německý, který nespokojení živlové v řadách českých chtěli míti rychle ná- podoben se strany české.
Němec Velikonoce Badenův Thunův Rakousko národní strana
17 article
První ránu do svatodušního programu ně- meckého vypálili všeněmečtí radikálové. Od té doby Všeněmci pokračovali ve svém výbojia právě nyní zuří nejprudší válka mezi oběmaa hlavními opravdu živoucími stranami německými: mezi Všeněmci a německými lidovci. Boj vede se o německé stanovisko v otázce česko-něme- eké. Němečtí lidovci drží staré heslo Němců z Čech: rozděliti v království českém vše na čásť českou a na zcela samostatnou část ně- meckou, rozděliti a od sebe odloučiti vše, co se rozděliti aneb roztrhati dá. Naproti tomu Vše- němci heslo dělení zavrhli a bijí se o — jed- notu země české, chtice ji přivěsiti celou pod vládu pruského orla. Mnoho zajímavého a cenného skytá pr nás Čechy tento zápas Němců s Němci. Naše stanovisko k boji tomu je zcela prosté a jasné: budou-li parlamentní zástupcové českého národa provozovati správnou politiku, pak proti vůli českého národa není proveditelným ani progra- mové heslo německých lidoveů, roztrhnouti naši vlast, ani heslo Všeněmců, Čechy celistvé po- drobiti vševládněmu německému jhu. A český národ ani k prvnímu ani ke druhému nikdy nesvolI.
Němec Čecho Čechy
18 article
Bylo by však velikou chybou, kdybychom my Čechové bez rozdílu politických stran a od- stínův onen německý zápas nesledovali co nej- bedlivěji a kdybychom za třesku všeněmeckých zbraní s německo-lidovými neučinili povšechnou přehlídku tábora vlastního. Mezi sebou bijí se Němci do krve, ale proti nám šli by přece svorně zas. Z toho fakta, všeobecně u nás ji uznaného, plyne pro nás přesvědčení, že je ne- vyhnutelno, by český národ representován byl ve svých politických pracích velkým, pokud možná jednotným, při tom politicky co nejvyspě- lejším šikem. Boj mezi německými lidovci a Všeněmei je — na to nikdo nezapomínejž — bojem předvolebním. Zemské volby v německé části království budou tedy míti velký politický ráz a význam. U nás, mezi námi Čechy, chystá se hmotářský boj stavovský. Vůči těm, kteří stavovskou zásadu pro volby odmítají — i my náležíme mezi odpůrce politiky stavovské — prohlašují hlavní zastanci stavovství, stoupenc a mluvčí české strany agrární, že nechtějí za- státnl
Čecho Němec
19 article
V arobném prodejí anní číslo o sobě . . . e se pslesnke. ve sllsikích na venkorsa anní čusle. . . . . . . . S sepcle dnl . Inseraty platíse hekově napřel. Předplrcení aiorerty přijímé,dplnt- nachézejí se též reda kee. Ulakirna a ozpedica „ Národnicá Lista“. Bukopisy se nevracejí.
Národnicá List
20 article
nedbati žádnou politickou olázku a že jako jiné strany politické i oni bojovati budou pro vážné národně-politické otázky. Boj takový vyžaduje nejen sjednocennosti, ale i znalosti. Mluvčí opposice domácí znalost tu u sebe předpokládají jako samozřejmou, ač dosavadní zkušenost tomu právě nesvědčí. Ne- sjednocenost českého tábora, jíž odmluviti ne- mohou, pak nahraditi chtějí jakýmsi českým souručenstvím po volbách; před volbami a při nich ať prý se český zápas jen vybojuje. Slyšeli jsme řeči takové a proto k nim od- povídáme. Předně poukazujeme na dějiny a osud silného kdysi souručenství německého. Krátce se zalesklo, ale brzy lesku svého pozbylo a nyní souručenství německého není. Proč? Hlavně, jak již řečeno, proto, že mu chyběla vnitřní jednota. A této vnitřní jednoty německé souručenství ne- mělo, poněvadž byly z něho vyjaty volby. Pro- vádějí-li se volby bojem, tu přirozeně rozdíly se přiostřují a nové vynalezají. Strany a tábory se volebním bojem sobě navzájem co nejvíce od- cizují, odcizení to má v zápětí jistý mravní tlak, který společnému postupu po volbách nemůže býti na prospěch, nýbrž jistě v neprospěch. Uznává-li se vůbec myšlénka společného postupu, byť i jenom v určitých otázkách, pak ne teprve po volbách, nýbrž zvláště před vol- bami dlužno o něm mluviti s žádoucí jasností, otevřeností a poctivostí.
21 title
Politické zprávy zahraničné.
22 article V Praze, 14. srpna.
V Praze, 14. srpna. Ruská vzpomínka z čínské války. Známý ruský malir V. V. Vereščagin vydal právě v dobé návratu maršálka hr. Walderseea vzpomínku, divně charakterisující součinnost evropských vel- mocí ve válce čínské. Poněvadž přístav u Taku zamrzá, učinil loni na podzim ruský admirál Skrydlov ve vojenské radě velmocí návrh, aby se v čas zaujala také čínská pevnost Šanchaj- kvan, jejíž přístav nezamrzá. Vojenská rada návrh odmitla, poněvadž Šanchajkvan leží přilis blízko poloostrova kvantunského, náležejícího Rusku. Když však příjel do Číny hr. Waldersee a obeznámil se s terénem, rozhodl, že spojenci musejí miti ve svém držení nezamrzající přístav a jestliže admirálové nebudou souhlasiti, dá prý ze své maršálské moci hnáti útokem na přístav
V V Vereščagin Waldersee Praha Rusko Čína Waldersee skrydlovenský Šanchajkvan
23 article
Cin Van-dao, ležící 20 mil na jih od Šanchaj- kvanu. Admirálové okamžitě svolili k zaujetí zá- livu cinvandaoského. Rozhodnost Walderseeova zalibila se admirálu Skrydlovu; oznámil hned na to spojencům, že na svou odpovědnost a ze své. moci vezme pevnost Šanchajkvan, ovšem jen po- mocí vojska ruského. To dostačilo, aby se i ostatní spojenci přihlásili, že půjdou s Rusy společně na Šanchajkvan. Bylo rozhodnuto, že se má pevnost vzíti s moře; ve výpravě bylo nejvice Rusů, tři a půl tisíce. Den před útokem anglický admirál dal signál, že se útok odkládá na 24 hodiny, poněvadž vojsko není prý ještě přípraveno k vystoupení na pevninu. Spojenci i k tomu svolili. Ale zrovna za 24 hodiny nu to přijela spojeneckému loďstvu vstříc angiická loď »Pigmeus«, hlásající, že Šanchajkvan se vzdal a na jeho hradbách vlaje anglická vlajka. Angli- čané totiž dali se za zády spojenců do vyjedná- vání s čínským velitelem pevnosti, oznámili mu, že město bude strašně bombardováno, dobrovol- ným vzdáním pevnosti že však možno předejíti její zkáze. Na tuto zprávu ruské loďstvo se ihned hnulo k Šanchajkvanu, aby tam vztýčilo také ruskou vlajku. Když však Rusové přibyli k pevnosti, po- znali, že všechna důležitější místa jsou už za- ujata spojenci, kteří se o pevnost rozdělili za zády Rusů. Ale očekávalo je nemilé překvapení. Náhle se strany pevniny objevilo se ruské voj- sko pod velením generála Cerpického. Generál, jenž byl už zpraven, že se spojenci rozdělili o pevnost tak, že na Rusy ničeho nezbylo, že však pevnost má pro ruské vojsko veliký strate-
Walderseeův Skrydlův Rus Šanchajkvan Cerpický Šanchaj Angl Šanchajkvan
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 14. srpna. Jde tu o historický moment a třeba jej přesně zaznamenati do análů našich soudobýeh dějin. Bylo to tedy včera dne 13. srpna 1901 právě o třetí hodině odpolední. Slunce pražilo, jak to v srpnu z pravidla nechvalným jeho zvykem, z rozervaně země pod mými okny vy- stupovaly, jako již po celý rok se děje, vůně druhu nejrozmanilějšího, však mýlil by se, kdo by se domníval, že byly mezi nimi vůně růžové a jasmínové. Žednici a nádenníci zaměstnáni jsouce úpravou ulice a stavbou zdí kolem pro- tějších zahrad, nadávali zrovna tak, jak to činí v těchto místech již od božího jara, já ale při tom obdivoval se přepodivným lidem, umíněncům, podivínům, kteří, jakkoli hy při tom vydělali statisíce, za žádnou cenu nechtějí ze svých roz- sáhlých zahrad udělat kasárnické bloky a ná- sledkem toho před zuřivostí stavební ohražují své trávníky, stromy a květiny kyklopským zdivem.
Praha
25 article
Co jsem tak o této hamižnosti uvažoval, za- řinčel zvonek a já honem shledával kabát, kravatu a zapínal knofliky, abych stal se způso- bilým k representaci. Mám sice ve dvěřích vy vrtanou a dirkovaným plechem pobitou díru, kterou lze rozeznati toho, kdo chce býti vpuštěn do vnitř bytu, však musil bych míti především stoličku, poněvadž vyhlidka aspoň o půl metru sahá výš, než oko normálně vyvinutého člověka a potom by se člověk venku musil postaviti tak, aby přímka, spojující mé oko s jeho nosem tvořila kolmou s osou mého těla. Proto otevřel jsem nazdařbůh. Přede mnou stál muž asi padesáfiletý. s hlavou do pola holou. Dlouhá plavá brad dodávala zjevu jisté vážnosti, jinak ale byl to člo- věk hranatý a drsný. Kdyby nebyly vypadaly rysy v jeho tváři očividně arijsky, byl bychse domníval, že je to buď nějaký krajský rabín nebo do civilu převlečený pomořanský kyrysník. »Přejete si, pane?« ujal jsem se slov dříve než se cizinec v clairobseuru mě předsíně mohl jak náleží orientovat.
26 article
»Chci s vámi o ledačems pohovořiti a byí bych nešťastným, kdybych vás byl jakkoli vy- rušíl.« »Račte vstoupiti !« Nedal se pobízeti, naopak bez vyzvání o ložil klobouk a deštník, posadil se naproti mnt na pohovku a spustil »Jsem Němec a jdu vám nabídnouti smí ření !« »Jestli máte na skladě jen takové, jak nám vnutiti chce mermomocí pan Chlumecký s panem d'Elvertem pak se nenamáhejte, zat žid už ani nic nedá.« »Mám jiné, lepší, uvidíte, s tím mnohem lépe pochodite. Ale vyslechnout mne musíte. »Mluvte tedy.« »Především dovolte, abych vám ruce a nohy svázal...« a jal se vytahovati z kapsy provan bezmála tak tlustý jako přivoznický. »Zbláznil jste se ?e »Nikoli, mám rozum lepší než vy. Bez pro- vazu smíření bylo by nemožno. Máte o této pro- ceduře docela zvláštní ponětí, vždyť přece ne- může býti nevinnější.« A než jsem se nadál, měl jsem obě r mena ovinuta tak pevně, že otáčel jsem se v svém sfačování jako dítě v povijanu. »A teď ještě sváži vám nohy !« »Vari, člověče, nebo vás kopnu.« »Jste pošetilec, se svázanýma nohama se to nejlip vyjednává. Ostatně byste mi utekl mezi Mladočechy a byl by konec . . . .« a již již cítil jsem, jak se mi kolem lýtek a stehen otáčí cosi tvrdého. »Tak a teď roubík« — znělo další ko- mando a než jsem se nadál, povalila mne sval- natá pěsť smiřovatele na pohovku a ucpala m ústa. Tvář násilnika byla ale celkem vlídná, b zdálo se mi, že usmívá se na mne, jako by říci chtěl: nic se neboj, můj milý, co s tebou provádím, je nezbytná procedura a všechno je na tvůj prospěch.
Němec Chlumecký Elvert
27 article
Když přesvědčil se, že ani hnouti sebou nemohu a že zvuku z hrdla nevydám, vyň arch papíru a jal se psáti. Viděl jsem zřetelně. jak velkým gotickým písmem napsal na arch »Punktace« a mráz mi projel tělem. Chtěl jsem mu papír vyrvat a roztrhat, ale marně namá- hání; chtěl jsem volati o pomoc, ale vešker pokusy selhaly. »Evropa vás neuslyší«, pravil a zachechtal se při tom jízlivě. Nepomůže vám ani strýček Rus, ani kmotr Francouz. Zvolejte přece : »Urá l«, zařvete: »Vive la France!« Utište se, příteli dvěstěpadesát let jsem čekal na tento okamžik a proto mi tak snadno neuklouznete. Ostatně se s vámi vyrovnávám, smiřuji, rozumíte ?« Tak. Nejdřív tedy odbudeme otázku jazy- kovou. Toť se ví, že oba jazykové zůstanou si v tomto království v každém směru rovni. Není-liž pravda, že jsem spravedlivý ? Vízte. jak se dovede zapřít německý způsob a mrav. Nikdo nesmí býti nucen učiti se německy, je- nom že na příště nestane se ani ponocným v Litomyšli, kdo nevykáže se úplnou znalost jazyka německého ve slově a písmě. Kdo bude chtít se státi v Podbabě přivozníkem, mus ovšem esteticky rozebrati, toť se ví, že po ně- mecku, Schillerovu »píseň o zvonu«, a dobříš- ský hajný, nechť si je Čech jako poleno, do- stane dekret, jakmile prokáže, že umi nazpamě Nietzschovu: »Tak pravil Zarathustra« a že by dovedl přednášeti pytlákům o Kantově kategori- ckém imperativu. Nice víc. Toť se ví, že každý Čech bude míti právo učiniti podání u úřadu jazykem mateřským,
Rus Francouz Schillerův Čo Nietzschův Zarathustra Kantův Nice Evropa Litomyšl Podbaba Čechy Creative le Franca
28 article
však nesmí si v tomto případě stěžovati, hodl-li slavný úřad podání to pod stůl. Také českým školám žádné nebudou se či- niti překážky, jenom že žáci budou nuceni platio v každé 500 zl. školného za semestr, konati zkoušky po německu, a zpívat ráno, v poledne a večer se zvláštním citovým zápalem, jenž bude kontrolován: »Heil dir in Siegerkranz«, »Ich bin ein Preusse« a »Deutschland, Deutsch- land über Alles«. Znalost němčiny se v životě vůbec nikd žádati nebude, leda že se bude musit vykázati její znalosti ten, kdo se bude chtít oženit a že do- mácí nikomu nesmí pronajati byt nebo krám, kdo neprokáže se dokonalou znalosti němčiny, a hostinský, že pod trestem nesmí nikomu na- liti, kdo o to nepožádá klassickou němčinou. Kdo z vojáků nevyzná se v němčině, přidělen bude trestní kumpanii. Německá spravedlnost a snášelivost v nejkrásnějším světle — není-i pravda? A teď dále. Vizte podmínky smíru ve směru politicko sociálním. Němci nebudou činiti českým matkám žád- ných překážek roditi české děti. Jakmile se ale Čech narodí, bude otec jeho nucen zaplatiti dl toho, jak bude zámožným — od pětky až do tisícovky za hocha a od zlatky do pěti set za dceru zápisného. Tak jako každý do spolku při- stouplý nový člen. Němec bude od poplatku toho ovšem osvobozen, rovněž i takové notoricky české dítě, za něž otec jeho neb poručník učiní prohlášení, že chce, aby bylo Němcem. Němei vůbec budou všech břemen prosti, poněvadž jako nositelé kultury, která je, vi bůh, dost těž- kým břemenem, mají až přespříliš naloženo na svých bedrách. Jako zvláštní daň česká, zave- dena bude daň ze vzduchu a zvláštní vodní krejear ve prospěch vdov německých policajtů, kteří pro svou národnost hrdinnou naleznou smr v zápasech se svedenými českými excedenty.
Němec Čo Deutschland Deutsch
29 article
Kdo postižen bude, že udržuje státu ne- přátelské styky s Ruskem a Francií — tím na př. že si hřišně bude pochutnávati na kaviáru astra- chanském a nikoli na labském, neb na fran- couzském cognaku a ne na takovém, po němž třetího dne roste z úst vrbové proutí, dodán bude do káznice. Nejsem-liž člověk hodný, co? Který národ odhodlal by se k takovýmto ústup- kům? Ejhle, triumf německého mravu, německé tolerance ! Toť se ví, že tento instrument smíru ochotně podepíšete. Jak byste ho nepodepsal, když v něm pro vás tolik výhod !« Učinil jsem posuněk, že tak nemohu se zavázanýma rukama učiniti. Pochopil toho. Na dané znamení objevili se v pracovně mé tři, na pokyn čekající pomahači mé rozto- milé návštěvy. Dva z nich měli kabáty se zla- tými límci a vysokými řády poseté, třetí byla vychrtlá ženština v ošumělých šatech, na jejíž tváři ovšem byly stopy nepoplratelné dřívější »Neznáte tyto své přátele ?« tázal se mne Němec. »To zde je přece vysoký byrokrat a to zde voják.« »A kdo ta třetí ? »Slovanská solidárnost,« zněla odpověd. Rozvázali mi pravici, však sevřeli mne svými pěstmi, jako by to byly kleště. Nejvíce se namáhala — pěsť »sesterská«. V okamžiku tom zmoenil se mne nevý- slovný vztek. Na místě abych podepsal, trhl jsem rukou s takovou prudkostí, že provazy praskaly, a trojice daleko odlétla. Zároveň projel tělem mým jakýsi tajuplný žár, jenž v útrobách mých vznítil plamen vzdoru, tak že daleko od- letěla pouta, jimiž jsem byl sevřen. Vyrval jsem. rázem Němci papír a mrštil mu jím ve tvář. Nad hlavou zasvištěla šavle, zahrozil para- graf a zaječela zrada, v tom otevřel jsem oči a pustil z ruky — d' Elvertovy nabídky k mo- ravskému smíru.
Němec Elvertův Rusko Francie