1
masthead
14. srpna 1901.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
má se hraditi. Autografy slavných osobností a
listiny historické důležitosti, pokud jich nelze
zpeněžiti, odkazuje Crispi archivu palermskému
k uschování. Tomuto archivu a po něm každému
jinému archivu a ústavu italskému, přiznává
Crispi na prvém místě právo k odkupu jeho
sbírky novin a mincí i zbraní po Garibaldovi,
jež byly jeho majetkem. Vykonávately poslední
vůle své jmenoval právního zástupce svého
Giampietra, jednoho ze svých příbuzných a svého
přítele z mládí senátora Damiona. Oni mají
prohlědnouti jeho listiny a rozhodnouti, kteréz
nich mají se odevzdati jeho ženě, neb které se
mají zničiti, aneb které mají se uveřejniti zá-
roveň se vzpomínkami jeho a přispěti tak k vý-
těžku z pozůstalosti. Přátelům svým odkazuje
Crispi na památku některé drobné předměty.
Závěť tato byla by ostatně dle italských zákonů
neplatnou, kdyby syn Crispův, jenž uprchlz
Italie, když byl hraběnku Cellerovu okradl,
podal námitky proti poslední vůli této.
Crispi
Giampietr
Damion
Crispův
Italia
Cellerův
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi-
delná středová příloha „Naněný Obzor“.
— Sjezd německo-nacionální strany
v Mostu n. M. Již jednou poukázali jsme
k tomu, jak podivně zvlnily se poměry v táboře
našich národních odpůrců a jak zvláštní proudy
vznikly ve středu těch, kteří úplně za jedn
jsou sice v myšlénce nás národně zničit, ale
kteří na všechny možné strany se rozbíhajl,
pokud jde o prostředky a zbraně, jak vykonati
krvavou proceduru, k níž tak dlouho už se
chystají, k níž ale my prozatím nejmenší ne-
máme chuti. Aby se poradili o tom, jak to
vlastně navléci a jaký postup zvoliti, sjeli se
němečti nacionálové v sobotu do Brucku n. M.
Z referátu, který jsme o této schůzi přinesli,
je zjevno, že se sjezd ten nestal onou veliko-
lepou manifestací, za jakou byl z předu hned
prohlašován, nýbrž že to byla spíše kollegiální
pitka několika pánův ze jmenované strany, jimž
patrně v nynější letní přestávce stýskalo se po
politice, a kteří, na místě aby svůj nacionálnl
oheň byli šli do řeky Mury drobot zehladit,
pustili se do řešení politických problémů. Noj-
důležitější z nich ovšem nerozlouskli. A sice,
jak zachovati se k otázce rozdolení Čech.
O této otázce ani nejednali. A sice z příčin
pochopitelných. Nezúčastnil se sjezdu ani je-
diný říšský poslanec z Čech a až na poslanee
Prada nemohl se ho také záčastniti, neboť tent
pán jediný representuje té doby stranu německo-
nacionální v Čechách. Všechny mandáty, ktoro
měli nacionálové v této zemi, přešly buď na
Sehönererovce, neb držitelové jejich, odtrhnuvše
se od strany německo-národní, přešli sami do
tábora zjevných Prušáků. A za takových okolnosti
bylo by bývalo směšno, kdyby se byli pánové
v Mostu pouštěli do otázky, o níž rozhodovati
neměli žádné legitimace. V Čechách budeme
míti v nedlouhé době již jen jednu stranu.
Most
Bruck
Mura
Noj
Čechy
Naněný obzor
7
article
Němečtí nacionálové již zmizeli a co ne-
vidět poroučeti se budou zbylky něměckýchii-
berálů. V této důležité zemi ropre-
sentováno bude Němectvo záhy
již jen nejvybarvenějšími Pru-
sáky. I nedá se popříti, že situace tím
valně se vyjasní. Uvidíme, zdali ještě potom
bude míti Vídeň chuti a odvahy podporovati
noforické stoupence Všeněmecka a zdali stavěti
se bude v zápasu našem na stranu jejich proti
nám. Kdo poměry v tomto státě nezná, do-
mníval by se, že je to věc nemožná, však trpká
zkušenost učí nás neukvapovati se v úsudku,
pokud jde o směr politiky vídeňské. V tomto
státě je všechno možno, neboť heslo, sraději žád-
ného Rakouska, než připustiti, aby nebylo ně-
mecké«, nemá své stoupence jen mezi Němei,
nýbrž, žel, že i v těch kruzích, jejichž prvním
úkolem měla by býti pěče o existenci tohoto
státu. Ostatně měli v Mostu dosti jiných otázek
o nichž si pohovořiti mohli. Zejmena o tom.
mají-li Němci trvati na tom, aby též pro ně
byl jmenován zvláštní ministr-krajan. Bylo zají-
mavo, vyslechnouti důvody, proč pány nacionály
páli tak tuze ministerstvo Rezkovo a Pietakovo.
Tito dva pání nemají prý v ministerstvě úřad
nickém, jakým je kabinet dra. Körbra, místa.
Z jaké příčiny? Mohlo by se snad tvrditi tak
o ministru-krajanovi z Haliče, jenž je mužem
parlamentním, čím ale rušil by dr. Rezek ráz
nynějšího kabinetu? Vždyť také on byl povolán
do ministerstva z kanceláře úřadu státního. Ně-
mečií nacionálové v Mostu byli však do te
míry upřímni, že doznali, třeba nepřímo, zby-
tečnost, ucházeti se s německé strany o zvlášt-
ního národního zástupce v kabinetě, páli je
pouze to, že tam máme zástupce my a Poláci.
Němec
Rezkův
Pietakův
Rezek
Polák
Rakousko
Most
Halič
8
article
— Plakal by člověk, kdyby nebyl smi-
chem přišel dřive o všechny slzy nad tím.
s čím a s kým vším dňes dlužno ve veřejném
životě zápasiti, aby pomoženo bylo pravdě ku
platnosti. Minulého čtvrtku přinesli jsme pod
záhlavím »Germanisační snahy německého od-
boru zemědělské rady« článek, jemuž vyhražu-
jeme zásluhu, že vynesl na světlo jeden z nej-
větších šmejdů, z německé strany prováděných,
za účely germanisačními. Zásluha ta záleží
v tom, že poukázáno k tomu, že klíče, stano-
veného v zemědělské rads pro rozdílen! sub-
Venci mezi oba odbory německý a český, ne-
šetři se v neprospěch českého odboru, tak že
tento přichází o obnos 120.000 K ročně, že
peněz obracených ze subvencí německému od-
boru, užívá se péčí předsedy, notáře dra. Sehrei-
nera, výhradně ku podpoře germanisace českého
Pošumaví, tak že vysvitá z toho ohromujíeí zá-
věrek, že dr. Schreiner germanisuje v Pošumaví
vlastně našimi českými penězi. Abychom upo-
zornili na nebezpečí, jaké představuje pro český
západ plzeňský notář dr. Schreiner, upozornili
jsme na jeho vlastnosti, jeho neunavnost, energii,
znalost lidi, jeho raffinovanost, kterouž klidně
a tiše germanisuje pomocí českých peněz a na
to, klerak »eestou zcela klidnou
zákonnou« dr. Schreiner Čechy pomalu vy-
hání z jich statků a usazuje tam Němce za
naší podpory. Každý nepředpojatý čtenář z ten-
dence celého článku našeho i jeho podrobnosti
musí poznati, že pisateli jeho běželo o jednu
jedinou věc, udeřiti totiž na poplach proti těto
činnosti a zavdati podnět k vyšetření úžasné
nepřístojnosti s fondy zemědělské rady provo-
zovaně. Tendence tato bije, abychom se dra-
sticky vyjádřili, palicí i do nejzabedněnějších
skřiní, do nichž stvořitel uložil aneb i uložiti
zapomněl duševní mohutnosti. Zajisté ze autor
Venc
doktor
Schreiner
Pošumaví
fond zemědělský rada provo
9
article
onoho článku ani ve snu se nenadál, že by se
mohla vyskytnouti v českém národě mysliel
hlava, která by hledala v jeho práci jiný aneb
dokonce opačný () úmysl. Leč co se stalo
Mimo vše nadání přinesou »Plzeňské Listy«
ukrutně uražený a citlivý, hystericky žehravý
výbuch, v němž stěžují si na to, že jsme na-
psali na dra. Schreinera hotový hymnus chvály
a obdivu, ne jinak než jako bychom stáli —
na straně Schreinerově a činnost jeho jako zá
konitou chválili! Majíce v paměti
obleněnou appercepční schopnost »Plzeňských
Listů« s přikladnou trpělivostí a se snažně do-
brým rozmarem vyložili jsme jim znova, že
naše úvaha o dru. Schreinerovi není žádným
hymnem, i udali jsme jim dokonco pramen, kde
najdou příslušné poučení. Vysvětlili jsme jim,
v čem záleží »zákonná činnost« Schreinorovn
v zemědělské radě a sice v tom, že jest záko
nem kryta, že nemůže být zákonem stihána
Leč jako špatný aportér do koroptve, zakously
se »Plzeňské Listy« do své zbrklosti a ve vče
rejším svém čísle znovu hlásají, že nám nedaj
vyklouznouti (té ukrutnosti !) ze situace, kterou
jsme si sami připravili, chválice dra. Schreinera
prý jakožto tichého pracovníka, který zákonnou
cestou postupuje. »Hlavní orgán mladočeský —
tak píší »Plzeňské Listy« — aby plzeňské Čechy
posilnil, přichází a praví: I vždyť vy, Češi, ne-
máte pravdu (1!), Schreiner postupuje cestou
zákonnou.« Vůči takovémuto jednání nezbýná
nám, leč naznačiti věe pravým jmenem a říci.
že takové stanovisko jest příliš hloupým, než
aby mohlo býti nazváno ničemným. »Plzeňské
Schreiner
Schreinerův
Čech
Čechy
10
article
Listy« setkávají se v té příčině na jednom stupní
s pražským »H. N.«; v těch kruzích je však
sňatek obmezenosti se zlomyslností něčím ob-
vyklým, v ovzduší, v němž se »Plzeňské Listye
až dosud pohybovaly, pokládali jsme něco ta-
kového za messalliancil
— Cizina o karlovarských násil-
nostech. Nechť jen pokračují karlovarští zu-
řivci v násilnostech páchaných na ostatních ná-
rodnostech, konečná billance se dostaví, když
ne hned, tedy v době pozdější a že po chuti
jim nebude, o tom nechť jsou ubezpečeni. Je
již o to postaráno, aby nebyla cizina klamána
výhradně privillegovanými lháři z pražské a ví-
deňské publicistiky, ba nepomůže jim ani stran-
nické umlčování vídeňské korrespondenční kan-
celáře, která, otře-li se Čech náhodou o Němce,
rozrušuje zprávou o tom celý svět, která ale
jako ryba mlčí, i když německému vzteku život
padne za oběť. Dnes již svět si všímá zejmena
onoho zvláštního německého mravu, který z lá-
zeňských míst, jež od věků poživala
výsad jako asyly a byla i tresta
jíc! spravedlnosti nepřístupna,,
činí brlohy divochů, kteří přepadají klidné chodce
jen proto, že jiným mluví jazykem. Vizmež, co
o násilnostech karlovarských napsal »Courant«
v Rotterdamu: »V Karlových Varech, které
leží v Čechách a nikoli snad v Prusku, útočili
tamější Němci, jež tvoří v tomto světeznámem
lázeňském místě většinu, na české a vůbec na
slovanské lázeňské hosty, shromážděné v uza-
vřených místnostech na koncertu. Uchystané
pro spoluúčinkující dámy kytice se stuhami
byly německými fanatiky Čechům vyrvány
rozedrány a hosté v koncertu Slované i Ne-
slované, muží i dámy nestydatě insultováni, ba
házeno po nich kamením a páchnoucími vejci.
Policie karlovarská, rovněž německá, excedentům
spíše pomáhala, než by byla napadené bránila.
H N
Čo
Němec
Courant
Čecho
Slovan
Rotterdam
Karlová Vary
Čechy
Prusko
11
article
Afféra ta svědčí opět o smutných poměrech
národnostních v Čechách, zároveň je ale do-
kladem k tomu, kde hledati sluší vinníka. Kd
z národní vášně nerespektuje ani chorých, již
shromážděni jsou v lázeňském místě, kdo
vášeň svou nedovede zkrotiti ani naproti ne-
mocným, z nichž tyje — je buď šílenec, jenž
z důvodů veřejné bezpečnosti zasluhuje býti
chován v uzavřené místnosti, neb člověk, který
jako nezpůsobilý k soužití, má býti z každé
společnosti vyloučen. Pro Karlovy Vary jsou
podobné výjevy smutnou reklamou.« — —
— Voličské schůze v Železném Brodě
a ve Vysokém n. J. (Pův. zpráva » Nár.
Listů«.) Poslanec strany agrární p. Zázvorka
svolal na neděli 11. t. m. dvě voličské schůze,
dopoledne do Železného Brodu, odpoledne do
Vysokého n. J. V Železném Brodě byla účast
celkem slabá; pro posouzení poměrů v okrese
je charakteristické, že několik přívrženců p.
Zázvorkových, kteří na schůzi přišli, bydlí v okre-
sích jiných, zejmena turnovském a mnichovo-
hradišťském. Patrně vzhledem k tomuto faktu
posl. Zázvorka v Železném Brodě pravil, že na
schůzi nepříšel k vůli agitaci, nýbrž aby podal
zprávu o své činnosti na říšské radě. Za řeči
své však pronesl několik »pádných« agitačních
hesel proti postupu poslanců národní strany svo-
bodomyslné. Zemský poslanec p. Janou šek,
zástupce obcí železnobrodských a semilských na
sněmě království českého, neměl těžkou práci,
když povrchní výtky p. posl. Zázvorky vyvracel
Ve druhé části řeči své posl. Janoušek podrobi
politiku české strany agrární zasloužené kritice.
Kd
Zázvorka
Jana šek
Janoušek
Čechy
Karlov Vara
Železný Brod
12
article
Odsoudil politiku stavovskou jako nebezpečnou
celému národu a ukázal, v čem záleží záslužná
práce veřejná ve prospěch rolnictva: v hospo
dářském, kulturním a mravním jeho povznášení
nikoli však v uzavírání rolnictva v osamělou
kastu, která by najisto národu celému byla na
újmu. Výklad posl. Janouška přijat byl celým
téměř shromážděním věru s nadšením. Schůze
se rozešla bet jakéhokoli projevu. — Odpoledne
konala se schůze ve Vysokém n. J. Posl. Zá-
zvorka opakoval tam vesměs staré, dávno známé
věci, k tomu formou neumělou. Jeden z pří-
tomných sociálních demokratů vyjádřil několika
občanům svůj úsudek slovy: Co nám zde pan
poslanec povídal, víme všickni už dávno a bez
něho. Po p. posl. Zázvorkovi přihlásil se ke
slovu opět p. posl. Janoušek. Pravil, že řeč
posl. Zázvorky nebyla ničím jiným než poví-
dáním, že dvakrát dvě jsou čtyři, nebo že došky
jsou ze slámy atd. Po těchto slovech spustil
několik stoupenců p. Zázvorkových vřavu, jež
měla za následek, že zástupce vlády schůzi
rozpustil. Mnozí vážení občané po rozpuštění
schůze zahrnuli posl. Zázvorku nejtrpčími vý-
čitkami. Vytýkali mu, že schůzí rozbili p. Zá-
zvorkovi přivrženci nevoliči, aby jej uchránili
fiaska atd. Do očí prohlásíli p. Zázvorkovi četní
voličové, že s jeho činností spokojeni nejsou,
a že jen rozpuštěním schůze ušel jejich do
tazům a kritice. Rozpuštěná schůze byla ještě
dlouho potom předmětem pohnutých rozhovorů.
Janoušek
J Posl
Zázvorka
Zázvorkův
13
article
— Osobní. Pan MUDr. Frant. Salfický pře-
sídlil od 14. srpna do Štěpánské ul. č. 43 a ordinuje
od 9—10 a 2—4 h. — Zurnalista a spisovatel pan
Ferdinand K. Schnepp. člen Sokola v Plzni
v Kolíně, v Ml. Boleslavi a bývalý člen Sokola
Čes. Budějovicích, nyní redaktor dvakráte vycházejí-
cího časopisu »Jizeran« v Ml. Boleslavi, byl jmeno-
ván učitelem tělocviku na státní reál' ce
Moskvi ě.
— Rodinné zprávy. Paní Em. Kuchařová, roz
Jaruškova a pan V. Kuchař. učitel, slavili sňatek dne
13. srpna 1901 v chrámu sv. Ludmily v Král. Vino
hradech.
— Úmrtí. Ve Smiřicích zemřel včera, jak s
nám telegraficky sděluje, pan Petr P. Skořepa, ředitel
škol. Pohřeb koná se ve čtvrtek odpol. — V pondělí
12. t. m. zemřel p. Fr. Hlaváček, člen vzájemně se
podp. spolku »Pražské děti 28. pěš. pl.« Pobřeb jest
dnes ve středu o 2 hodině odpol. z ústřední kaple
na Olšanech.
— Z městské rady pražské. (Schůze v
úterý dne 13. srpna.) Místodržitelství zaslalo měst-
ské radě nově upravené plány na výzdobu průčelí
nové soudní budovy na Karlově náměstí. Z plánů
těch je zřejmo, že bylo vyhověno přáním, vyslove-
ným zástupci městské rady při místní komisi, ze-
jmena ve příčině spojení staré budovy s novou. —
Poněvadž v měšťanské škole dívčí v Bubnech míst-
nosti nedostačují, navrhl školní odbor, aby část
žaček, bydlících blíže měšťanské školy na Maninách,
byla přikázána do této školy. Pan m. r. Schilier do-
poručoval ustanovení zvláštního školního okresu. —
Kníž. arcibiskupská konsistoř sdělila, že dp. P. Anl.
MUDr
František
Salfický
Ferdinand
Schnepp
em
Kuchařová
Jaruškův
V Kuchař
Král
Skořepa
Hlaváček
Schilier
P Anl
Plzeň
Kolín
Boleslav
Smiřice
Francie
Olšany
Karlov náměstí
Bubno
Maniny
Sokol
Sokol Če . Budějovice
Jizeran
svatý . Ludmila
14
article
Postřihač učinil kanonickou sponsi a byl ustanoven
definitivně duchovním správcem na Karlově. Dále
sdělila, že dp. dr. Fr. Maleček obdržel jurisdikci pro
první místo kaplanské u sv. Mikuláše. — Vyhověno
bylo 34 žádostem za přiznání práva domovského
dle zákona z r. 1896; 17 žádostí bylo zamítnuto. —
Pan Kovařovic navrhl, aby opět bylo uvažovánoo
rozdělení Vyšehradu a Nového města ve dva zdra-
votní okresy. — Náměstek starosty p. dr. Frič
sdělil, že stavba paláce pražské městské pojišťovny
na Velkém náměstí je dokončena. — V Týnském
chrámu budou se dne 10. září konati bohoslužby za
císařovnu Alžbětu. — Ve prospěch chovanců chudo-
bince věnoval ob. starší p. Stýblo 50 korun.
— Z rektorátu české vysoké školy techni-
oké. Vzhledem k prohlášení sl. představenstva inže-
nýrské komory v království českém, uveřejněnému
v denních zprávách ranního vydání Vašeho listu ze
dne 3. srpna 1901, klade si nížepsaný za čest ozná-
miti, že zprávy, jež se v posledním čase v pražských
denních listech vyskytly a dle nichž někteří poslu-
chači naší vysoké školy, kteří se druhé zkoušce slátní
příslušného odboru podrobili, byli veřejně prohlášeni
za inženýry, nevycházely od akademického úřadu
a nesrovnávaly se polud s pravdou, že na vysoké
škole technické neprohlašuje se nikdo za inže-
nýra. Titul inženýrský, o jehož zákonnou ochranu
kruby technické se zasazují, má dle osnovy přísluš-
ného zákona náležeti příště všem absolvovaným po-
sluchačům vysoké školy technické s druhou státní
zkouškou, aniž bude třeba je za inženýry veřejně
prohlašovati. J. V. Hráský, t. č. rektor.
Maleček
Mikuláš
Kovařovic
doktor
Frič
Alžběta
Hráská
Karlov
Francie
Vyšehrad
Velký náměstí
pražský městský pojišťovna
15
article
— Aroibiskup pražský baron Lev Skrbenský
včera odpoledne z Reichenhallu příjel do Prahya
nastoupil neprodleně jízdu na arcibiskupský zámek
v Břežanech.
— České feriální osady. V četných praž-
ských a předměstských rodinách jevil se od neděle
čilý ruch. Nejvíce vesely byly v nich dítky, s nimiž
sdíleli upřímnou radost i jejich rodiče. V těchto
dnech vyměněny totiž feriální osady; v neděli vrá-
tily se z nich první řady dítek, které, sotva že od-
ložily školní knihy, vypraveny byly »Spolkem pro
feriální osady města Prahy a jeho předměstí v Prazee
na zdravý venkovský vzduch do rozkošných, kráson
oplývajících koutů naší vlasti u unes ráno opustila
Prahu již poslední jich výprava, která účastna jest
druhého období osadního. Pravili jsme, že v rodi-
nách byla všude radost a byla vskutku také odůvod-
něna. Že dítky těší se po celý rok na feriální osady
a že opouštějí rodiče a odjíždějí s jásotem, jsme se
již zmínili. Veselejší však ještě, nežli odjezd, jest
návrat dítek. Opustily Prahu bledy, vychrily a vrá-
ttly se do ní po čtyřnedělním pobytu ve svěží bujné
přírodě za vzorného, obětavého ošetřování svých
pp. učitelů opáleny, s pročervenalými plnými tvářemi
a o nějaké to »kilo« téžší, nabyvše tak nejvydat-
nější posily k další přípravě pro očekávající je těžký
boj životní. Tento úkol, aby dítko, jež odebírá se na
feriální osadu, zpravidla se zdravím otřesenýma
podkopaným, vráceno bylo rodičům s novými, svě-
žími silami zdrávo, plní obětavý český spolek v míře
nejvrchovatější, nelekaje se žádných nákladů. O tom
přesvědčil se pisatel této zprávy osobně. Navštívil
feriální osadu v Navarově, určenou pro hochy
vzrostlejší, mezi nimiž jsou i žácí středních škol.
Skrbenský
Navarův
Reichenhall
Břežany
Praha
Prazee
Aroibiskup pražský baron Lev
16
article
Všichni byli právě u oběda a pochutnávali si na ve-
přové pečeni s knedlíkem a zelím, před níž snědli
již tak zv. strouhanou polívku. A jak si pochutná-
vali! Žádný z nich jídla neobracel, nikomu nebyla
pčeně příliš tučná neb suchá a pod., ani jediný
z hochů při obědě nefňukal, ač často doma to či
nívá, nýbrž všichni do jednoho porci svou, které
bych sám nesnědl, se závidění hodnou chuti zdolali
a někteří přihlásili se dokonce o novou. Kolonistům
přidá se, požádají-li, každého pokrmu. Po sytém,
chutně a vzorně upraveném obědě odběhli hoši do
rozsáhlého, ohraženého a vžrostlého parku s pro-
stornými trávníky. Dlužno podotknouti, že osada na-
varovská umístěna jest v zámku panství pana JUDra.
JUDr
17
article
Jana Vaníčka, advokáta v Praze, který propůjčuje
ji veškery potřebné, místnosti i zmíněný krásný park
již po šest let zcela bezplatně. V parku prodlí hoši
denně do svačiny o 3. hodině odpolední; čtou si
v něm, odpočívají na trávnicích neb provozují různé
hry a některý z nich si ve stínu košatých stromu
někdy i zdřímne. Za této jejich siesty, při které hoví
si každý hoch, jak sám chce, prohlédl jsem si míst-
nosti kolonie. Zmíněná již jídelna zabírá část pro-
storné předsíně ve zvýšeném přízemku zámecké bu-
dovy, po jehož chodbě umístěny věšáky na šatstvo
a torby hochů. V chodbě prvého patra rozestaveny
mají kolonisté kufřiky a krabice. Z chodby této vejde
se do umývárny a dále do čtyř pokojů, z nichž tři
upraveny jsou v ložnice hochů a v prostředním,
čtvrtém, spí dva učitelé. Hoši spí na slamnících, po-
ložených na lakované podlaze a přikrývají se vesměs
dekami. Čistota a péče o zdravý vzduch ve všech
místnostech jsou vskutku vzorny. Kuchyně jest v pří-
zemí, rovněž i byt pro ředitele osady a jeho rodinu,
a jídelna pro učitele. O 3. hodině odpolední za-
hvízdla parkem píšťalka a hoši shrnuli se ke svačině.
k níž měli kávu a pletenec. Všedního dne mají
mléko a chleba. Po svačině jdou hoši s učiteli do
lesa, kde zbírejí jahouv, poruvky a maliny a roz-
lezou se na všechny strany. Prolézají houštinami,
odběhnou k potůčku s vodou, jak křišťal jasnou, po-
bíhají po vysokém, bujném lese a neb po mýlinách
a hledají, co najíti mohou: občerstvující plody
lesa, neb houby a spadeno mají zvláště také na
— vosy. Neleknou se ani sebe četnějšího roje
a perou do něho, až dobudou jeho hnizda.
Vaníček
Praha
18
article
Pro kolonisty je i vosí žihadlo prostředkem — osvě-
žujíeím a žádný si z něho nic nedělá. Ačkoli kázen
na navarovské osadě jest pevná, dlužno konstatovati.
že děti mají tam tolik vůle a volnosti, mnoho-lijí
jen možno jim dopřáti; děti tak volně k zábavě
pořádku vésti jest zajisté jedině paedagogické a má
také za následek, že nepostrádají domova. V Nava-
rově není skutečně stesků, ani pláče a není ani
možno dostati z něho dopisu. Děti nemají na ně
času a do Prahy dojde od nich nejvýše pohlednice
se stereotypní zprávou: »Mám se dobře, je zde tuze
krásně. Pozdravuji Vás.« V lese bývají děti do 7. ho-
diny, načež odeberou se za zpěvu k večeři, ke kter
dostanou chléb s máslem a opakojí jej, kolikrále
o něj požádají, jindy vajíčka, turnovské uzenky neb
tvaroh. Při večeři mají též 1/4 litru píva. Další čas
stráví opět při volné zábavě v parku tak dlouho, až
zavolá je píšťalka na lože. Zpráva o životě kolonistů
nebyla by úplnou, kdyby se nedodalo, že k snídaní
mají zpravidla mléko a chléb a že po ní podniknou
vždy společnou vycházku, po které vrátí se ke drubé
snídaní (chleba s máslem). Je-li vycházka delší, ne-
sou si svačinu v torbách s sebou. Je-li pěkná pohoda.
chodí se děti koupat pod Navarov do Kamenice proti
nádraží, kde, by zamezila se jakákoli nehoda v
vodě, koupaji se pp. učitelé s nimi. Dětem na nava-
rovské osadé znamenilě se vždy daří a již ve třetím
týdnu přibývá jim o 1—2 kilogr. i více na váze přes
to, že na této vosadě turistů« při výletech někdy
Navarov
Nava
Praha
19
article
několikahodinových a při stálém pohybu a slézání
srázných strání a vrchů vystřebá se jim značně sil.
Osadu navarovskou řídí pečlivě a dovedně pan ředitel
Jaroslav Švestka, jednalel spolku pro české feriální
osady a správa jeho jest vzorným ukazovatelem
směru a přání výboru. Jemu pravou rukou v prvém
období byli páni učitelé Karel Příhoda a J. Be-
neš. Ačkoli namahavá, avšak s láskou k svěřencům
prováděná jejich práce navzájem se křížila a doplňo-
vala, přece možno říci, že pan ředitel Jar. Švestka
byl v kolonii představitelem přísnosti a pořádku, pan
učitel K. Příhoda představitelem kázně a pan učitel
J. Beneš představitelem zábavy. Shoda a soulad v
správě feriální osady nalezla odezvy i mezi svěřenci.
u nichž vypěstila se vzájemná příchylnost a přátelstv
tou měrou, že žák obecné školy byl i tercianu, jemuž
dosahoval sotva po pas, nejmilejším společníkem. Na
navarovské kolonií daří se tedy všem dobře — a
na její matku, kterou jest obětavá a trpělivá chot
ředitele paní Berta Švestková, které feriálních
slastí a »odpočinku« nikdo záviděti nebude, kdo
uváží, že od božího rána do noci starati se musí
o kuchyni, o pořádek v místnostech a o prádlo pro
50 osob. Podává-li se dětem jídlo pětkráte denněa
mají-li k obědu, jenž vařiti se musí na malé plotně.
polévku a hovězí maso s příkrmem, na př. knedlíky
se zelím, neb hrachem s okůrkou, bramborami s tva-
rohem, buchtami, rýžovou kaší, v neděli pak pečeni
neb gulaš a pod., a že se kolonistům prádlo i třikráte
vypere a vyžehlí, jest to věru práce úmorná, kterou
získává si »matka kolonie« o tuto největších zásluh.
Švestka
Příhoda
J Beneš
Švestková
20
article
Paní Švestková vyjde si někdy s kolonií do lesa, ale
nezabálí ani tam: spravuje na své i na cizí, čeho
jest nutně třeba, neboť na kolonistech při veškerém
napomínání a pozernosti vše »hoří«. A jak spravo-
vána jest navarovská kolonie, jež uvítá ráda každého
lidumila, který v zájmu rozšíření a podpory »Spolku
pro české feriální osady města Prahy a jeho před-
městí v Praze«, vylknuvšího si za úkol tak humanní
a veškeré všestranné podpory zasluhující činnost,ji
navštívi, spravovány a řízeny jsou i všechny ostatní
jeho feriální osady.
— Abiturienti septimy reální a oktávy
z r. 1890 a 1891 bývalé městské střední školy
v Praze na Malé straně, udejte své adresy za účelem
pozvání k schůzi, projektované na konec září. Adres
buďte řízeny na kollegy MUDra. T. Frenzla v Praze-III.
Ant. Hubku, zemského úřadníka v Praze, č. 259. IIl.
a J. Kličku, magistrátního úřadníka v Praze-III.
— Z Husova fondu. Chudí čeští akademikové,
kteří hodlají žádati příští rok o podporu z Husova
fondu, nechť přihlásí se již předem písemně (korresp.
listkem) nejdéle do konce srpna, udajíce toliko své
jméno, studium a nynější pobyt. Žádosti o podporu
přijímány budou až prvé dni v říjnu. Vysvědčení
chudoby z roku 1899 neb starší musí býti znovu
potvrzena.
Švestková
Mudra
T Frenzl
Hubka
J Klička
Husův
Praha
Husův fond
21
article
— Z nadace Václava Marschnera, c. a k.
dvorního a komorního dodavatele, ku podpoře one-
mocnělých a k práci neschopných dělníků obuvníků
v Praze rozděleny budou úroky v částce 42 koruny.
Nárok na tyto úroky mají dělníci obuvničtí, kteříu
pana Václava Marschnera neb paní Katty Marschne-
rové k jich spokojenosti pracovali, pak dělníci obuv-
ničtí, kteří jsou členy ústřední nemocenské pokladny
dělníků obuvnických, zaměstnaných u členů společen-
stva v Praze. Příslušné žádosti, opatřené doklady o
chudobě a chorobě neb nezpůsobilost
žadatele ku práci, podány buďež do 15. z áři
1901 v podacím protokole rady městské na radnici
staroměstské. Kl žádostem příslušnými doklady ne-
doloženým a po lhůtě ve vyhlášce určené podaným
nebude přibllženo.
— Zpráva časopisecká. V Žižkově počne
začátkem října t. r. vycházeti neodvislý týdenník
»Zvěst«, jehož vydavatelem bude Fr. Nejedlýa
zodpovědným redaktorem autonin Náhlovský.
— Zokresní nemocenské pokladny v Praze.
Členové v Holešovicích-Bubnech bydlící se upozor-
ňují, že p. MUDr. Z. Koubek ordinuje od 16. srpna t.r.
pro členy z Buben ve svém bytě v čís. 689— VII.
(v Belcrediově třídě) od 11—1 hod. odpol., kdežto
členům holešovickým za pana MUDra. Černého ordi-
novati bude až do 11. září t. r. ráno od 8—9 hod.
v bytě téhož, na Šachtě v č. 571—VII. V neděli a
ve svátek ordinuje p. dr. Koubek pro oba okresy ve
svém bytě od 8—9 hod. ráno.
Marschner
Katty Marschnout
Klement
Náhlovský
Zokresnit
Koubek
Mudra
doktor
Praha
Žižkov
Holešovice
Bubno
Belcrediov třída
22
article
— Následování hodno. Místní odbor Ústředni
Matice školské ve Dvoře Králové rozeslal v první
polovici června po městě toto provolání: P. T. Kri-
lická tíseň, ve které se ocitla Matice školská tím, že
při stále rostoucích nákladech na školství ve zněm-
čených částech království českého příspěvky členů
se zmenšily, tíseň, které se ve kruzích zasvěcených
bylo obáváno, která se nedá více ukrývat a nejen
českými nebo nám přátelskými, ale také novinami
nám úporně nepřátelskými do veřejností se dostala.
ukládá nám, abychom se obrátili o pomoc na naše
české a národu českému přející obyvatelstvose
snažnou prosbou, by mimořádnou podporou přispělo
Matici a tak ji další konání její blahodárné působ-
nosti umožnilo. Věnujme každý dle své možnosti
částku ze svého přebytku nebo výdělku na záchranu
národní, na výchovu dětí našeho lidu, který, okol-
nostmi donucen, zapustil kořen svůj ve krajíně, kde
se mu české školy odpírá, kde se má odnárodniti.
Věnujme rádi, aby nebylo zmařeno, čeho našemu
národu vydobyto bylo 20letou neúmornou pracía
příkladnou obětavosti nás a našich předků! V pon-
dělí, dne 17. června t. r., rozejdou se členove
zdejších odborů matičných po našem
městě, aby zaklepali na dvéře svého
spoluobčanstva. Neodmítejme, ukažme se
vlastenci šlechetnými, složme každý hřivnu svou,
kdo málo má, dá málo, kdo více má, více dá! Bude
nám za to dík národa a oblaží nás pocit vnitřního
uspokojení po vykonané povinnosti! Zdar buď dílu
Matice.« — Sbírka označeným způsobem v městě
provedená vynesla 1268 korun a 18 hal.
Kri
Dvůr Králové
Matica
23
article
— Jihočeská hospodářsko průmyslová a
národopisná výstava v Táboře 1902. České
veřejnosti oznamujeme, že pro jihočeskou výstavu
v Táboře r. 1902 určeno jest krajinnými půvabya
polohou svou místo neobyčejně krásné. Výstava
usídlena bude v poblíží romantického údolí Lužnice,
k němuž rok za rokem značnější proud turistický
pro požehnanou jeho krásu se obrací a jež teprve
v době výstavní náležitého ocenění dojde. Výstava
táborská má poskytnouti věrný obraz pokroku v oboru
národohospodářském v jižní části království českého
a konati se bude od 3. do 31. srpna 1902. Ve vý-
stavním výboru zasedají zástupcové zemědělské rady
pro král. české, obchodní a živnoslenské komory
česko-hudějovické a plzeňské, okresních a obecních
výborů, školních rad a zastupitelstev kraje česko-
budějovického a táborského, okolních okresů a mněsl.
pak nospodafshych i zivnostenských korporací ald.
Tábor
Lužnice
rada pro král
obecní výbor
českýbudějovický
24
article
Výstava bude obsahovati následující oddělení: I. sku-
pina: Zemědělství. (Zvířectvo, plodiny a výrobky
zemědělské, hospodářské stroje, potřeby a pomůcky.
vědecké práce a pomůcky.) Odbor zemědělský vydal
svůj zvláštní podrobný program, který bedlivé pozor-
nosti kruhů hospodářských doporučujeme. II, skupina
Průmysl. (Skupina průmyslová a živnostenská, od-
dělení technologické, výstavka učednických prací z ob-
vodu obchodní a průmyslové komory česko budějo-
vické.) III. skupina: Národopis. (Zeměpis, památky
předhistorické, nářečí a zvyky, kroje lidové a městské
z domácností venkovských a městských, památky
historické a zbraně, památky kostelní, památky pí-
semní, různé.) Výstava umělecká. Odbor národopisný
vydal dotazník, který ochotně na požádání všem
přátelům národopisu a lidových památek bude ode-
slán. IV. skupina: Školství. (Škály obecné, měšťanské.
pokračovací, průmyslové a střední.) Odbor školský
vydal speciální program svůj, jenž se rozesílá. V. sku-
pina: Veřejné zdravotnictví. (Povšechná hygiena.
úmrtnost, nemoci epidemické, voda pitná a užitková,
kanalisace, jatky, hřbitovy, ústavy a spolky huma-
nitní, chudinství, projekty hygienické.) Po čas vý
stavy pořádány budou odborové sjezdy, slavnosti
zábavy, které budou zvláště oznamovány. Povšechný
program výstavy vydán jest tískem a zašle se ochotně
každému na požádání zdarma. Pány průmyslníky
živnostníky a zemědělce české upozorňujeme důtklivě
na jihočeskou výstavu v Táboře a vybízíme je, aby
ji hojně obeslali a v kruzích sobě přístupných zná-
most o ní šířili. Přihlášky možno již dnes činiti.
Umělecký plakát reklamní bude také záhy vydán.
Tábor
průmyslový komora
spolek humanitní
25
article
Všechny odbory výstavní, jakož i výkonný výbor
podjaly se svých úkolů velmi horlivě a takž nelze
pochybovati, že jihočeskou výstavu v Táboře r. 190
provázeti bude plný zdar. Přihlášky k výstavě při-
jímá a všechny dotazy ihned ochotně zodpoví vý-
konný výbor jihočeské hospodářsko-průmyslovéa
národopisné výstavy v Táboře r. 1902.
— Konkura. Při českém soukromém gymnasiu
ve Vyškově obsadí se počátkem škol. roku 1901—1902
místo zkoušeného učitele pro přírodopis, místo zkou-
šeného učitele pro mathematiku a fysiku a mimo to
místo supplujícího učitele pro klassickou filologii.
Žádosti o místa tato, se kterými spojeny jsou tytéž
požitky jako s místy na ústavech státních, buďtež
podány nejdéle do dne 25. t. m. výboru Ústřední
Matice školské v Praze, ve Spálené ulici č. 24.
— Z kaple českého pathologického ústavu
konal se včera odpoledne pohřeb Františka Černého.
syna obchodníka s potravinami z Brandlovy ulice na
Král. Vinohradech. Mladík zahynul strašlivou smrti
upálením. Pobřbu nešťastníka zúčastnilo se veliké
množství obecenstva.
— Byty pro německé studující v Brně.
Brněnští Němci připojili nyní ke svým Mägdeheimům
a kancelářím pro zprostředkování německých pra-
covních sil a »německé« práce také opatření, jehož
úkolem jest, aby zaopatřovaly se německým studu-
jícím byty a strava jen v německých rodinách. Úkol
tento provádí německý ústav k zaopatřování míst
všeho druhu a ačkoli činí tak teprve 6—7 dní, došly
prý ho již četné poptávky po sněmeckých« bytecha
sněmecké« stravě. Bude ostatně dobře, když němečtí
studenti v Brně vystříhají se každé přležitosti, při
níž pochytití by mohli nějaké české slovo, neboť pak
nuceni budou hledati si existenci tam, kde s Čechem
se nesetkají.
Černý
Brandlův
Němec
Čecho
Vyškov
Praha
na Královský
Brno
jihočeský hospodářský
26
article
— Maďarská zdvořilost. Píše se nám z lá-
zeňského místa Pyšťan v uberském Slovensku: Jak-
koliv Pyšťany leží v slováckém krají a navštěvovány
jsou z největší části Slovany a především Čechy,
přece slovanské časopisy jsou tam vzácností, českého
časopisu pak stěží lze se tu dopátrati. Za to něme-
ckých a maďarských listů tu plno a host Slovan,
nechce li zmírati nudou, musí sáhnouti k těmto li-
stům, v nichž se dočítá urážek své národnosti. Ale
i jinak se v Pyšťanech dává na jevo nepřátelství
k Slovanům: úřadně totiž je zakázano lá-
zeňské hudbě hráti slovanské národní
písně! A při všech těchto zpupnostech mají Ma-
daři ještě dosti drzosti, kázati lázeňským hostům,
aby kupovali veškeré své potřeby v Uhrách. Na
všech nárožích a ve veřejných místnostech jsou
totiž umístěny nápisy: »Kupujte jenom v Uhrách !«
Za to, že Maďaři a maďarisovaní židé Slovany urá-
žejí, mají tito kupovati jenom v Uhrách! Bylo by
zcela na místě, kdyby Slované a zvláště Češi se
Pyšťanům vyhýbali tak dlouho, dokud tamější Ma-
daroni nenaučí se vůči nim slušně jednati.
— Desítikorunové bankovky. Maličkoa
vážení poplatníci budou mít potěšení nové bankovky
důkladně si prohlédnouti. Kdy se dostanou do oběhu,
o tom jsou uvedeny podrobnosti v rubrice hospo-
dářské. Na tomto místě zmíníme se o zevnějšku
nových bankovek. Jsou 120 milím. široké a 80 mm.
vysoké. Na jedné straně je text německý, na druhé
maďarský. Vlastní obraz bankovky, provedený barvou
fialovou, jest 111 mm. široký a 70 mm. vysoký.
Maďar
Slovan
Čech
Pyšťan
Slovensko
Čechy
Ma
Uhry
mm
27
article
Uprostřed nalezá se štítek, označující hodnotu ban-
kovky. Na straně textu německého nalezá se znak
orla, na straně textu maďarského znaky zemí koruny
uherské. V dolejší části obrazu nalezá se pojmeno-
vání hodnoty bankovky v desíti řečích. České ozna-
čení: »Deset korun« nalezá se v řadě té na prvním
místě. Na bankovce nalezá se dále ustanovení zá-
kona o padělání bankovek. Po obou stranách textu,
německého i maďarského, nalezají se dělské postavy.
V pravici drží odznak Merkura a u nohou zobrazeno
ozubené kolo, symbol řemesla. Rozumí se, že cel-
ková úprava barvotisku i kresby provedena tak, aby
se co nejméně hodila k padělání a napodobení.
= Vzitečnost vosy. Nenáviděná vosa má
v přírodě též úlohu ochrannou a blahodárnou. Na
borových pasekách i lesích možno pozorovati často
boj lišaje borového, motýla lesům velice nebez-
pečného, s vosou, která si v tomto druhu nejvíce
libuje. Statný, silný motýl lišaj, je-li napaden vosou,
brání se s velikou horlivostí výpadům jejím, ale
obyčejně podléhá, kdy vosa s plnou prudkostí bodá
ho do hlavy, po čtvrthodinném boji obyčejně již
lišaj má hlavu od těla odtrženou. Po chvilích
vrací se vosa, aby i ostatní tělo do hnízda svého
dopravila.
Merkur
vosa
28
article
— Změny držebnosti. Nájemce kavárny
»Union« ve Ferdinandově třídě v Praze pan Josel
Melzer koupil společně s manželkou svou Augustou
od pana Josefa Reidla dům č. 232.I. »u tří stříbrných
růží« nároží Husovy tř. a Jalovcové ul. za 63.000 K;
Manželé Šimon a Terezie Kleinovi koupili od dědiců
po Arnoštce Rybářové dům č. 358 v Nové ul. ve
Vršovicích za 17.000 K; Manželé Čeněk a Marie
Ottovi koupili od paní Anny Rokosové dům č. 138
v Michli za 4.400 K; paní Aloisie Nováková koupila
od továrníka pana Matěje Bacíka, stavební pozemek
č. kat. 445/14 v Žižkově za 7.200 K; inženýr pan
Antonín Vlček koupil od paní Anny Muškové polovinu
letohrádku od č. 3 v Horní Krči za 16.000 K.
Josel
Melzer
Reidl
Husův
Šimon
Klein
Čeněk
Ott
Rokos
Nováková
Bacík
Vlček
Anna
Ferdinandov třída
Praha
Nová ulice
Vršovice
Michle
Žižkov
Horní Krč
29
article
— Týdenní přehled o nakažlivých ne-
mocech v Praze. Ve 32. týdnu t. r. od 4. do
10. srpna byl městskému fysikátu oznámen 71. pří-
pad nákažlivých onemocnění. Spalniček bylo 11 pří-
padů, spály 9, záškrtu 6, kašle dusivého 2 a tyfu
střevního 3 případy. Na Malé straně a na Hradčanech
nevyskytl se v tomto týdnu žádný případ infekčního
onemocnění. V tomto výkaze poprvé zahrnuta je jako
osmá čásť města Libeň s počtem obyvatelstva
21.242.
— Ve společnosti nenechavé sirény. Do
bezpečnostního oddělení policejního přišel zámožný
občan a se zarmoucenou myslí vyprávěl, jaké do-
brodružství se mu stalo. V noci zavítal do vinárny.
kde seznámil se s mladou dívkou neznámého jmena
a vzal ji pak s sebou do hotelu. Když se ráno pro-
budil, shledal, že je opuštěn, osamocen. Jeho siréna
vzala do zaječích a odcizila svému zbožňovateli n
hotovosti asi 600 zl. a mimo to několik kusů akcií.
Zřízenci bezpečnostního úřadu zahájili po neznámé
dívce úsilovné pátrání.
— Oklamaný manžel postřelen svůdcem
ženy. Z Hradce Králové dochází zpráva o krvavém
zakončení dramatu milostného. V Dolánkách majitel
domu Frant. Houška zamiloval se do 24 roky staré,
velmi slíčné choti obchodníka Singra. Za zády man-
žela oba se horoucně miliskovali, až konečně pouhou
náhodou Singer párek překvapil v situaci, která mu
pojednou oči otevřela. Houška vyláhl revolver a vy-
pálil na nevítaného svědka výjevu pět ran. Obchod-
ník ve stavu velmi povážlivém byl odvezen do
hradecké nemocnice. Houška po spáchaném činu
zmizel.
— Náhlé úmrtí. V domě 3. 258 na Smíchově
bydiíci 61leta Anna Plrfeldová včera náhle zemřela.
Za účelem zjištění příčiny smrti byla mrtvola od-
vezena do českého pathologického ústavu.
František
Houška
Singr
Singer
Plrfeldová
Praha
Hradčany
Libeň
Hradec Králové
Smíchov
30
article
— Pátráni po loupežných vrazích. Z
Chebu se oznamuje, že tamější okresní hejtmanství
vypsalo odměnu 1000 korun tomu, kdo bezpečnostní
orgány uvede na stopu pachatelů loupežné vraždy.
provedené na manželích Beerových v Liberecku u
Chebu. Obec chebská přispěla k obnosu tomu polo-
vicí. Doposud po pachatelích není nejmenší stopy.
Nejnověji uvaleno podezření na cikánskou tlupu,
která se v tu dobu, kdy dvojnásobná loupežná vražda
byla provedena, v okolí potulovala. Členy loupeživé
chátry, na jejíž účet přičítány jsou mnohé krádeže,
provedené nejnověji v severozápadních končinách
království, jsou cikání bezpečnostním úřadům známí
pod jmeny Jan, Istvan, dva bratří Josefové a Lukač.
Četnictvo dnem i nocí po nich pátrá.
— Zmrzačen. Václav Pavelka, stárek ve mlýně
p. Voženílka v Brandýse nad Lab. byl poslán do
tuchoměřického mlýna p. Koukola, aby tam provedl
některé opravy na strojích. Nešťastnou náhodou do-
stal se ve mlýnici stárek pravou rukou mezi dva
válce, které mu ruku tak značně pohmoždily, že
Paveka byl nucen odebrati se k léčení do zdejší
všeobecné nemocnice.
— Přijem Ústřední Matice školské v Praze
dne 10. srpna. Kosmata J. z Loun 13 kor., Okresní
hosp. záložna v Týně n. Vlt. 20 kor., Občanská zá-
ložna v Litomyšli 40 kor., Sbírka při svatbě Frant.
Klemše v Přerově a sl. Žof. Rozkydalovy dne 6. t. m.
K 6.86, Při svatbě slečny Al. Prokšovy vybráno slč.
Marií Musilovou v Senfeldě K 8.50, Při svatbě pana
Josefa Anýže se slečnou Anežkou Slapničkovouv
Kladně vybral Sylva Kočehlavský K 7.24, Jos. Burda,
studující v Počáplích Dol. zasílá sbírku z věnečku
8 kor., Jos. Krása v Pelhřimově z pokl. 516 40 kor.,
Fr. Hlaváček, správce kníž. vinařství na Mělniku
10 kor., Horažďovice odbor 144 kor., Sedlčany odbo
Beerův
Jan
Josefová
Lukač
Pavelek
Voženílek
Koukola
Pavek
Kosmata
František
Klemš
Rozkydalův
Al
Prokšův
Musilův
Anýž
Slapničkovouv
Burda
Krása
Hlaváček
Cheb
Liberecko u Cheb
Brandýs nad Laba
Praha
Louny
Vltava
Litomyšl
Přerov
Kladno
Jos
Počáply Dolo
Pelhřimov
Francie
Horažďovice
Sedlčany
okresní hospodářský . záložna
Sylva Kočehlavský K