ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4801cd20-661b-11dc-87b2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 26, org 9, work 3, person 32
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
V Praze, ve středu dne 14. srpna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 223.
4 article
Na ranní a odnol. listy O přilohaoí (. Naučný Obzor“ v středn a „Litarární Hiidku“ v pátek) předplácí sni Praze v sdministrani . . . . 2 K — sa měsí na čtvst leta . . . . . 6 K —h s dvoli denáškou n měsle .. . . . . . 7 K 50 na čtrt lets ve ainsiváchí 2 K90b Ba měsíe . . . . . Poštou: na měale kg na čtvrti lela s dvojí zásilkou n žtvrě lela na měsíe
Praha Litarární Hiidka kg
5 article Vítězství malého národa.
Vítězství malého národa. Jest to také přežitek dob minulých, vě- nuje li veřejnost více pozornosti velikýma mocným tohoto světa než malým, a jeví-li pro hlučné události větší zájem, než pro klidnou práci míru. U malých národů bývá tato náklonnost dvojnásobně nápadná, protože zvláště si zakládají na pozornosti, kterážse jim věnuje, aniž by sami patrněj se zabývali poměry národův ma- lých a menších! A přece může život národů malých poskytnouti poučnější příklad a prospěšnější vzor účelné a soustavné čin nosti, než obrovská tělesa velikých národů, protože pro prostředky a úspěchy malých máme bližší a příhodnější měřítka, než pro velikány zápasící o světovládu. A národové malí opravdu také od nejstarších dob až podnes vynikali zásluhami o vzdělání, po krok, osvětu, svobodu: vzpomeňme jen Řeků a Israelitů ve starověku! Dánové jsou za našich dnů jednímz takovýchto malých národů, kterýž může po- kládán býti za nejmodernějšího zápasníka — hospodářského pokroku, osvoboze n zemědělství z područí jak orga- nisace třídní tak kapitalistické Nedávná změna vládní v Dánsku, souvi sící s tímto obratem, ba tvořící do jisté míry jaksi závěrečný akt mnohalétého vývoje, po- skytuje nám příležitost, abychom aspoň stručně se dotkli tuto nejdůležitějších zjevů, kteréž provázely konečně vítězství dánské demokracie v nejlepším slova toho smyslu.
Řek Dán Dánsko
6 article
Sama jmena a zaměstnání nynějšího dán- ského ministerstva poskytují dosti paprsků jež osvětlují nynější poměry dánské. Duš ministerstva jest státní revisor Christensen- Stadil, selský syn a venkovský učitel, jenž poprvé r. 1887 byl zvolen do sněmovny lidu, a od r. 1895 se stal vůdcem opposice; te- prve před několika měsíci se vzdal svého místa jako učitel, když byl kandidován za státního revisora; v novém ministerstvu pře vezme úkoly ministra pro církevní a školn záležitosti. Ministr orby jest Ole Hausen, rolník, jehož statek má 150 jiter půdy Hausen vynikal neobyčejnou horlivostí organisaci zemědělství, jak politické tak ho spodářské. Ole Hausen upozornil na sebe řízným odporem, jejž jako člen různých ho- spodářských korporací provedl r. 1885 proti některým nesprávným opatřením vládním. Nový finanční ministr Hage jest od r. 1895 v čele finančního výboru sněmovny, od roku 188t pak poslanec za město Kodaň. Dalsí ministři prof. Denutzer a Alberti vynikli. prvý jakožto přísný obhájce svobod ústav ních, tento pak jakožto spoluorganisátor rol niekých peněžných ústavů dánských a vý vozního spolku výrobků mléčných na Zeelandu.
Christensen Stadil Hausen Denutzer Alberti Kodaň Zeeland výbor sněmovna
7 article
Demokratický, lidový ráz ministerstva toho jest patrný, o demokratickém rozvoji národa dánského pak svědčí neměně, že na 60 proc. veškerých poslanců sněmovny (Folketingu) jsou rolníci a zemědělští dělníci Počátek úplné přeměny společenských poměrů v Dánsku spadá do konce osmná- ctého století. Před 120 lety byla půda dán ská v rukou majitelů latifundů; v r. 1788 provedena byla důkladná reforma majetku pozemkového; velkostatek podržel 8 proc veškeré půdy, rolníkům dostalo se výměry pozemkové po 50—150 jitrech a skorem třem čtvrtinám zemědělských dělníků se do stalo majetku pozemkového. Na tomto zá kladě vyvíjel se v minulém století národ dánský, jehož rolnictvo dle výroku slavného norského autora Björnsterne-Björnsona tvoří nejpokročilejší třídu zemědělskou na cel zeměkouli. Obyvatelstva Dánska čítá se asi 2.4 mil.
Dánsko sněmovna Folketing BjörnsterneBjörnson
8 article
z toho připadá na Kodaň 0.5 čili pětina, a tři pětiny zijí jako zemědělci. Na 150 tisíc venkovských rodin jsou majiteli vlastního domku a pozemků, 35 tisíc rodin má domky bez pozemků. Lid, kterýž byl před sto léty chudý, zanedbaný, pokroku nedbalý, za dobu tu nejen nabyl poměrně velmi značné zá- možnosti (stojíť ihned za Angličany), ale do- sáhl i znamenitého duševního pokroku. Zá- klad vzdělání jeho položen byl r. 1843 tak zvanými »lidovými vysokými školami«, k nímž dal popud básník, biskup Grundtvig. Nyn jest takovýchto vysokých škol lidových Dánsku na 70, mimo to 15 odborných ško hospodářských. Na vysokých školách lido- vých pořádají se dva kursy: šestiměsíční pro mladé rolníky od 18 do 25 let, čtyřmě- síční pro venkovské dívky. Účelem škol těch jest rozšířiti vzdělání lidu venkovského, aniž by se mu odňala zali ba na vlastní práci rolnické. Asi třetina všech žáků jsou dítky rodičů nemajetných jež požívají po dobu kursu zaopatření stát ního. Mimo to pořádají se několikadenní kursy pro dospělé, tak že ročně 10..000 až 12.000 osob tyto kursy navštěvuje. Vedle těchto škol působí v každé obci hospodářské spolky a tato soustředěná horlivá činnost vzdělavací trvá nyní již přes 50 let. V každé obci jest spolkový dům s velíkou místností pro přednášky pro 500—800 osob a knihovna.
Angličan Grundtvig Kodaň Dánsko
9 article
Nemůžeme dopodrobna tuto stopováti všecky druhy dánské rolnické organisace, stačí na ukázku, že v 1000 obcích dánských (tolik jich celkem se počítá), jest přes 900 rolni- ckých parních mlékáren, 200 soukromýcha 280 statkářských! Vývoz výrobků mléčných, másla, vajec a masa jest obrovský. Jaké po- hyblivosti nabylo rolnictvo dánské, toho do- kladem jest úžasně rychlý přechod jeho kon- cem let sedmdesátých od hospodářství obil- ního k dobytkářství. V letech osmdesátých dosáhl na př. dánský vývoz vepřového do- bytka do Anglie již druhého místa!
Anglie
10 article
Tento zdravý ruch v zemědělství způ- sobil ovšem, že zámožnost venkova rychle se rozmáhala a že zároveň rolnictvo nabý valo mocného vlivu na veřejně zále žitosti. Když dána byla v r. 1848 nová ústava dán- ská, zaujali zemědělci dvě třetiny míst ve folkethingu. Po nešťastné válce v r. 1864 činnost hospodářská záhy nahradila utrpěně ztráty za hesla: že »doma se musí získati, co na venek se ztratilo«. Válkou onou pozbyly i někdejší vůdčí třídy dánské důvěry lidu. Zmohutnění demokracie podporovalo zvláště všeobecné volební právo, již r. 1849 zave- dené. V prvých třiceti letech po zavedení všeobecného práva volebního byl venkov sám jediný nositelem ideí lidových; teprve v le- tech osmdesátých připojila se Kodaň a ostatní města. Tato dánská demokracie zároveň vy- datně přispěla ku posile národní myšlenkya národního uvědomění, jak o tom nejlépe svědčí houževnatá a vítězná obrana Dánů v severním Šlesviku proti obrovské přemoc německé. Demokracie dánská sorganisovala samo správu ve všech odvětvích, zlomila převahu kapitalismu a byrokracie; a když vypukla před 20 lety v Dánsku krise hospodářská, několik set hospodářských peněžních ústav tak vydatně jí čelilo, že nebylo potřebí ani státní pomoci se dožadovati. V letech těchto vznikly nesčetné ony rolnické společně pod- niky, jako parní mlékárny, porážky na ve- přový dobytek, vývozní spolky másla, vajec, pekárny, postravní spolky a pod Vědomí občanských práv tak proniklo celý národ, že v posledních deseti letech i konservativní strany změnily svou taktiku a obracely se od kandidatur byrokratických ke kandidaturám neodvislých občanů.
Dán Kodaň Šlesvik Dánsko
11 article
Nynějším ministerstvem tento vývoj do sáhl svého konečného vítězství ve správ státní. Nemůžeme nepopřáti na konec místa vřelému přání dánského přítele našeho ná- roda, jenž nám píše: »Přál bych si, aby če ský národ blíže si povšiml života našeho národa. Neznám sice blíže hospodářské po- měry českého venkova a nedovedu posouditi jak hospodaří. To pevné, ano nezvratné pře- svědčení však chovám, že Vaše rolnictvo by musilo prospívati, kdyby se dalo týmiž směry jako rolnictvo dánské. Déle pětadvaceti let jsem obeznámen s rolnickým životem Německa, jež jsem prohlédl křížem krážem a to mohu říci, že mezi německým a dán- ským venkovem jest rozdíl o 50—100 let Vidím v německých krajích totěž hospodář ské nářadí, tytéž vozy, jakých se u nás užívalo před mnoha a mnoha lety, a s ja- kým pracovali naši dědové a pradědové. A což smýšlení onoho německého venkova, jeho nestatečnost občanská ! Nedávno od Vás pořádali rolníci do Dánska malý výlet, aby seznali naše hospodářství. Nezůstaňte státi při této jediné návštěvě, pořádejte jich hojně ve skupinách po 20 nejvýše 30 čilých ho spodářů; rádi Vás naši ho spodáři uvítají rádi Vám vše ve svěm hos podářství ukážía vysvětlí !« Ochotně podporujeme toto upřímné vřelé a vzácné pozváníl Zemský pojišťovací fond cisaře Františka Josefa I, (Úváha od JUC. Joseta P odo l k k a) Pro rok 1888 chystali národové a země rakousko uherské různé oslavy jubilea 40letého panování císaře Františka Josefa I. I sněm krá lovství českého hodlal vhodným způsobem oslavit čtyřicetileté panování českého krále. Za tou přl činou uloženo bylo zemskému výboru usnesením sněmu z 10. prosince 1887, aby podal v příštím zasedání, t. j. v r. 1888 návrh, jakým způso- bem by se mělo trvale a důstojně oslaviti zmí- něné jubileum panovníkovo.
Délos Německo Dánsko František Josef I
12 article
A již v sezení dne 5. ledna 1888 předloži zemský výbor návrh na zřízení jubilejního zem ského pojišťovacího fondu pro dělníky a čeled v království českém, k čemuž měl sněm přispět základním kapitálem 500.000 zl., splatným v 5 letech. Zemský výbor doprovázel návrh svůj tal vřelými důvody, směřujícími k částečnému zmí - nění bídy lidu dělného, že návrh ten po kra tičkém projednání v komisi přijat byl s nadše ním v sezení dne 18. ledna 1888 s tou ma ličkou změnou, že doporučeno rozšířiti působnost zemského pojišťovacího fondu mimo dělníky to- vární, řemeslné a hospodářské i na malé re meslníky Mezitím, co zemský výbor pracoval o sta novách pro zemský pojišťovací fon císaře Františka Josefa I. (tak na zván na oslavu jubilea), docházely na zemský sněm čelné pelice za rozšíření působnosti zem ského pojišťovacího fondu i na jiné vrstvy spo lečenské. Byly to zyláště řemeslnické besedy živnostenská společenstva, které se toho domá haly, aby při zemském pojišťovacím fondu za vedlo se také pojišťování živnostníků a řemesl- níků samostatných. Mimo to žádali úřadníci advokátní a no tářští v Plzni, aby výhody zemského pojišťova cího fondu platily i pro úřadníky advokátní notářské vůbec. Téšilať se tato nová humann instituce všeobecné sympatii.
Plzeň František Josef I
13 article
V sezení sněmovním dne 2. dubna 189 došlo konečně k projednávání stanov pro zemsk pojišťovací fond eísaře Františka JosefaI. Zpravodaj sněmovní komise dr. Zeman odůvodňoval především, proč v předložených stanovách stala se úchylka od původní zásady podle které mělo se díti v zemském pojišťovacím fondě: 1. pojišťování pro případ předčasné inva lidity; 2. pojišťování pro případ stáří (důchode neb kapitálu); 3. pojišťování pro případ úmrt. Uvedl, že od pojišťování pro případ před- časné invalidity a pro případ úmrtí musilo se z mnohých důvodů vůbec upustíti. Avšak za to jest pro pojištěnce předčasně (t. j. před 55. ro- kem) k práci nezpůsobilé postaráno zřízením »bonifikačního fondu«, z něhož bude se jim vy- pláceti mimořádný příspěvek k jich malému dů- chodu, (poněvadž byli dosud jen krátký čas pojištění). Potom byly stanovy zemského pojišťovacího fondu císaře Františka Josefa I. ve 3. čtení schváleny. Všem zmíněným pelicím bylo vyho- věno tím způsobem, že podle § 1. stano učiněn zemský pojišťovací fon přístupným nejen dělníkům, ný- bržvůbec všem »niemajetným neb málo majetným tř ídá m.« Me zitím docházely od okresů, obcí, různých korporací i od jednotlivců četně příspěvky na rozmnožení zemského pojišťovacího fondu, které vzrostly v r. 1894 na 62.218 zl. Za těchto příznivých okolností usnesl se zemský sněm n počátku r. 1895, kdy zemský pojišťovací fond císaře Františka Josefa I. zahájil svou činnost aby z úroků zákládního kápitálu zřízen by »bonifikační fond« v obnosu 30,000 zl.
Josefai doktor Zeman František Josef I
14 article
III Zabývali jsme se zúmyslně poněkud děle přípravnými kroky čili historií zemského pojišto- vacího fondu, aby zřejmo bylo, jak veliký vý- znam přikládán byl této humanní instituci. Než bohužel výsledky pokulhávají daleko za našim nadějemi. Zdá se, že široké vrstvy lidové přese všeck poučování nemají porozumění pro tuto svou po- jišťovnu. Snad také není tato zemská starobní pojišťovna ani obecně známa. Jinak nelze si vy- světliti chabé účastenství našeho dělnictva v zem- ském pojišťovacím fondu císaře Františka Jo- sefa I. Považme, že ze 6,000.000 veške rého obyvatelstva v Čechách jes pojištěno v této starobní poji šťovně jen 3372 o sob! (podle závěrkyz r. 1899). Uvážímeli, že jest v Čechách 7151 obcl, nepřipadá 1 pojištěnec ani na 2 obce. z nichž mnohé mají přes 10.000 obyvatel! A z těch 3372 pojištěnců ještě jest duchov ních 48, umělců a literátů 59, úřadníků 506. učitelstva 218, obchodníků, řemeslníků a živnost- níků 501, rolníků 227, takže dělníků (pro něž vlastně zemská starobní pojišťovna byla zřízena). jest vlastně jen 1813 z celého českého králov- ství ! Číslice ta mluví až příliš zřetelně. Hlavní vada spočívá v tom, že naš dělnictvo tovární pro svě politi- cké účele agitační zapomíná n vše ostatní. Na politické agitace nelituje posledního haléře, avšak pro své stár pro svou invaliditu nedělá pra- ni c. Jakou slušnou rentu v stáří zabezpeči By si každý tovární dělník, kdyby od 20. do 50. roku jen polovičku toho, co věnuje na agi tace, ukládal do zemského pojišťovacího fondu A hospodářští dělníci a čeledínové počí- nají si zrovna tak bezstarostně, žijíce ode dneška do zejtřka. Vydělaný groš prokouřía prohýři při muzikách, kde chtějí se vyrovnat v utrácení peněz synkům z největších statků
František Čechy
15 article
V drobném prodejit raaní číslo o sobě . . . za 8h odpoladní . . . za 2h Ve úlislkách na venkovéa ranní číslo. . . . . . . . 10 odpclední . . . . . . . . 5b Inserá t, plalí se hotově napřea. Přečplacení a inssrty přijímá sdminl- strace v Mariznské ulici č. 3 Tam pacházejí se též redakee Eiskáras s sapelice „ Národních Listě“ Bukopisy se nevraceji
Mariznský ulice
16 article
Pak ovšem není divu, když tovární i hospodář- ský dělník v pozdním svém stáří jakožto invalida přichází do svě domovské obce o chudinskou pod- poru čili jinými slovy žebratl Zemský výbor království českého znaje z mnoha tisíc chudinských stížností tuto smut- nou kapitolu našeho života, jak totiž mnoho dělníků domáhá se v stáří chudinského za- opatření na újmu skutečných mrzáku a neduživců, kteří skoro celý svůj život nebyli k práci způsobilí, usiloval o zřízení zem- ského pojišťovacího fondu. A výsledek působnosti tohot lidumilného ústavu? Je zahanbující.
17 article
Jest zahanbující nikoli pro ústav sám vzorně spravovaný, nýbrž pr dělnictvo, které chová se netečně k vlast- nímu ústavu. Necháváť si s trestuhodnou lehko- myslností ujíti příležitost, aby za několik zlatko- vých vkladů v mládí zabezpečilo si pro své stáří mnohem větší roční důchod než obnášejí největší chudinské podpory. Co to dá mnohdy starému dělníkovi pochůzek a žádostí (po při- padě i stížností) než obdrží chudinskou pod- poru 1 zl. měsíčně! A takový důchod (nikoliv žebráckou almužnu) mohl by dostávati od 55. roku až do smrti, kdyby ve 20. a 21. roce uložil do zemského pojišťovacího fondu císaře Františka Josefa I. jenom po 10 zl.l Poměrně malý úspěch naší zemské starobní pojišťovny jest však zahanbující i pro naše rolnictvo a továrníky. Jestiť v první řadě jejich povinností, aby dělnictvo své vedli k še- trnosti a starali se také trochu o jich stáří. Když pak se přesvědčí, že dělník na svoji budoucnost nikterak nepamatuje, tu mají jej místo novoročního dárků anebo v odměnu za pilnou práci pojistiti v zemském pojišťovacím fondu, třeba sebe menším vkladem (1—5 zl.) Naše obce pak upozorňuji a přímo žádám, aby svým chudým příslušníkům zabezpečovaly v této starobní pojišťovně pro stáří nejnutnější důchod. Za jediný vklad 10 zl., učiněný za chůdého sirotka (fřeba mrzáčka) 20letého, za- jistí se tomuto od 60. roku důchod větší, nežli bývá chudinská podpora.
František Josef
18 article
Kdyby každá obec poji stil ročně jen jediného příslušní ka, tedy zabezpečeno pro stáří ročn 7151 osob! A od roku 1895 mohl míti zajištěno stáří již 42.906 chu- dasů! Tak mohla býti rozřešena nejkratčeji a nejlépe palčivá otázka chudinství. Ostatně, co se nestalo dříve, lze napraviti nyní a zajisto jest lépe později nežli nikdy. Co je do roka v našich obcích zbytečných hostin, pitek, litkupů, bezvýznamných slavnosti a parád, při nichž nešetří se nákladu J Zredu- kujme tyto hostiny a pompy a rozřešíme zcel hravé zmotanou otázku chudinskou. Také bych si přál, aby se u nás poněkud omezilo veřejné žebrání na pamětní desky a pomníky všelijakých pochybných výtečníků. V Brčekolech vzpomenou sí, že by mohli svému rodáku zasaditi do lomesice pamětní desku. Ihned napíše se do všech úhlů světa vlastene- cké provolání o zásluhách oslavence, o povin- nostech národa k velikým synům atd. a — ně- kolik stovek se přece sežene. Podobná manie pojala v poslední době i naše divadelní kruhy pražské. A jako obce, tak i živnostenská společen- stva, řemeslnické jednoty, sbory hasičské atd. atd. mohou více pamatovati na zaopatření svých nuzných druhů. A chtějí-li si disposici se vkla- dem zabezpečiti, tedy mohou jej učiniti s vý- hradou a dočista s výhradou výpovědi Budou li takto všichni povolaní činitelé sta- rati se upřímně o rozšíření a rozkvět zemského pojišťovacího fondu, pak bude moci tento hu- manní ústav skýtati pojištěncům ještě větších výhod a potom splní v plné míře naděje, které jame v něj kladli a dosud klademe.
Brčekoly J Zred
19 title
FEUILLETON.
20 article Humor v archaeologii.
Humor v archaeologii. Načrtnul Klimentie. Mám dobrého strýčka, který všeliké švandy si rád udělá z hodných lidí. Kdysi poslál m celou sbírku popelnic ze známého naleziště zajisté mi chtěl způsobiti radost. Jedna ještě naplněná spálenými kostmi byla v učeném družstvu za pomocí zdárných odborníků otví- rána, i nalezen až u dna krejcar z roku 1890 Dobrá! Naše učené družstvo nemohlo být pře zíravým k této obětovnosti a uloženo mi napsut děkovací list za pravou popelnici a ostatní do stal jsem k disposici. I psal jsem: nve Slovutný pane! Naše učené drůžstvo děkuje vřele za vlastenecký dar skutečné popelnice a žádá velm zdvořile, aby v nalezišti dále pátráno bylo. jest-li tam ještě vězí popelnice s dvacitikorunou, která nám ve sbírce scházi. Co se týče ostat- ních nádob, shledali jsme s ustrnutím, že již nebožtlk Zap kopíroval je ve své »Česko- moravské kronice«, avšak při bedlivém zkou mání všech okolností zdá se nám, že bude nutno nádoby asi na 1000 let zahrabati, aby dostaly vzhled a vůni starožitnou. Z toho srdee přejíce vědeckým snahám i gratulujíce k vý- sledkům kromobyčejným jsme v hluboké úctě vlastenecky oddaní O. O., N. N, L. S) předseda. místopředseda. p p a S. S., zapisovatel. jednatel. kustos. Však marně čekáme na další vlastenecké dary; nojsou ještě asi dosti proležené. Ani ne- bylo by nutno z dvacítikoruny vyškrábati letočel tisie, bereme vše bez ohledu na kov i zacho- valost.
Zap O O N N S S Dobrá Českomoravský kronika
21 article
Konečně proč by nemohly býti koruny z r. 899? Vždyť nedávno přinesly jisté noviny pravdivou zprávu, že nalezen poklad a v něm dukát z roku 634, a každý numismat ví, že takově razíval Albrecht z Valdštejna v Jičíně, a tomu přece nebylo o nějakou tisícovku. Ž si leckterý zvonař neb stavitel uspořil tisícovku zvláště v XVI. století, každý chlapec ví. Dosti často se stává, že najdeme staro- žitnost, a nevíme, co to je a k čemu to je Nejlépe byli by učinili naši předkové, kdyby n všecko nesmazatelně napsali, co to je. Teds tím darmo hlavu lámeme. Tak měli v jisté sbírce nože z cukrovaru pečlivě uloženy v »pohanskéme oddílu; v museu v Popradu sluha mi ukazoval starou římskou fibuli či spinadlo jako kohoutel od staré flinty. Jednou jsme také tahávali s přítelem v ci- holně kosti prý diluviální, až mi kmotříček řekl »Hochu, to tam před léty pochoval antoušek«. »Jistě hodný to muž«, povídá starý mělnický rukopis, »a kdyby byl ještě hodnější, byl by pohodný«. Staří měli humor. Jsou i případy, kde člověk vlastní věci prodá a zase koupí. Sekretariátu jistého knížete doporučeno, aby prodáno bylo 12 starých stolie na půdě zámku v K se nalezajících. Správce ochotně povolil. Za půl léta nabízeno knížet 9 stolic starodávných s knižecím erbem. Shle- dány pravými a kníže zakoupil je za znamenitý obnos. Dovedný truhlář obnovil je a z dvanáct se mu podařilo sestaviti 9 úplných. Ostatně každý sběratel mincí dosvědčí nám, že zase některý kousek po létech zpět koupil kterým před léty někoho napálil. Staré Kilianky jsou dnes již hledané. Jistý tyrolský professor maloval ze svatých obrazů světské, že šly lépe na odbyt, a jednou v stáří sám koupil Romea i Julii, pod nimiž dva světce odkryl.
Albrecht Romeo Julie Valdštejn Jičín Poprad
22 article
Sběratelská vášeň hodí na nás někdy »vlč mhu«. Ve Florencii jsou průmyslníci, kteří lep staré talíře na domy a dobře je odbudou. Jistý baron vlastní rukou vyzdil takový nový střep na žebříku stoje, a když se zase Florenci vracel, měl útěchu, že již devětkráte talíř za sazen a sběratelem pomocí šikovného čičerona »objeven« i »výhodně« koupen. Jistý ferina vypravoval veselé společnosti jak si rázem získal přízeň své paní domácí »Bydlil jsem u bohaté vdovy, která sbírala star nábytek, sklo i bronzy. Měl jsem u ní najat pokojik s nábytkem, kde také měla svou skřín s nádobím a stříbrem. Bylo svaté Barbory. Chtěl jsem přece něčím překvapiti vlídnou hostitelku, ale kapsa byla prázdná. Čím jiným bych paní domácí potěšil, než nějakým starým talířem, pěknou sklenicí. — — Na podnosu ve skříni kolem džbánu pyšně se lesklo kolem džbánu pět sklenic. Dám jí tu šestou, aby byla plná garnitura. Rychle koupil jsem růžový hedvábný papír, jednu ze sklenic do něho za balil a hajdy s gratulací. Radost paní domác byla veliká, tím větší, že sklenice se hodí k jejím Pohostila mne nejlepším vínem svého sklepa Ještě po létech smávali jsme se tomu daru když jsem si paní domácí pěkným džbánem holičským udobřil. Samy nálezy skupí se někdy dosti žer tovně. Na Hrádku v Čáslavi vykopána kostre ženská se zaušnicemi z XII. století a zrovna vedle nalezena rudá dýmka. Mám na to klassi ckého svědka, že jistý archaeolog vytáhl ze staré kulturní jámy z mladšího kamenného věku kousek lakovaného drátu z deštníku. Ti hraboš a ponravy Kde kdo, plete se již mezi archaeology Ve sbírce páně H. v P. zříme kříž, jenž dlouho odpočíval v prkně prasečího chlívku. I ten voleček, v jehož drštkách na porážce objevil dukát císaře Zikmunda, měl přepodivné choutky
Barbora Zikmund Florencie Čáslav pán H
23 article
sběratelské. Ostatně není právě vzácností vidět v bibliothékách knihy a mince podle sebe. I husy, kachny, pštrosi, straky a sojky mají horlivost sběratelskou v krvi. A podívejmese některému čipernému klukovi do kapsy. To jest sbírka! Taková již často vynesla klučinovi, ž dostal na kalhoty, ale přes to nezřídka i tato sběravost dětská vedla k pěkným vědeckým vý sledkům. Že rozumní rodičové učí své dítky ctít českou slavnou minulost, přesvědčil jsems ještě v starém Národním museu v zoologické sbírce, která tak trochu archaeologicky vyzírala. Venkovský tatík svému chlapci vykládal o ve- likém psu na skřini vystaveném: »To je ten pes krále Václava Lenivého, co dal utopit sv Jana«. — Ostatně je známa anekdota, jak vídeňský antikvář prodával lebku Mozartovua když clitel Mozarlovy musy vytýkal mu, ž dřive nabízel lebku starého člověka a teď lebku dětskou, chytře odvětil: »Inu, to je rozdíl- Tamto byla lebka Mozartova, s kterou zemřel a tuhle tu mladou nosil za dětství«. Někdy se Štěstěna usměje na sběratele v zápětí obráti se k němu zády. Vypravoval jistý důstojník: Na polním tažení v Italii roku 1859 přišel náš pluk do benátské visky Tr. Nebylo místa pro mužstvo po vesnici, proto nám vykázán starý kostelik za noclehárnu. Když tak v noci na tvrdém lůžku nemohl jsem usnouti. vzal jsem koberec se stupňů, složil ho a lehl si před oltář. Měsíc jasně díval se do oken kostelních. Hledím ke stropu a tu na říms sloupové v koutě spatřím jakousi přilbu. Ráno kvapím pro kostelníka, aby přinesl žebřík. Na cestě setkal jsem se s naším majorem, známým sběratelem starých zbraní, a svěřím se mu. Zatím troubeno na mužstvo ponejprv. Ve spěchu jdeme s majorem do kostelika, za námi kostel- ník se žebříkem. Major vytáhl kukátko, prohlížel si přilbu a se smíchem praví: »To je hasičská
Václav Jan Mozarlův Mozartův
24 article
přílba některého strážce božího hrobu o veliko- nocích. Schovali ji tam i zapomenuto na ni!« Kostelník přistavil žebřík. Již stál jsem na prvé příčli, když troubeno po třetí. Major přísně zvolal: »Nuže, nastoupit!« A za několik oka- mžení táhli jsme z Tr. — Za půl leta šli jsme v Benátkách s majorem kolem sběratele antik Blanchina. Za sklem vystavena v krámě naše přílba z Tr. a udána prodejní cena 20.000 tr. Pan farář ji zpeněžil ve prospěch kostela. Major byl jako zoufalý: »Právě strojil jsem zajeti si pro ni do Tr. Jest to skvostná hrneo- vitá přílba ze XIII. století.« Tak nám ušla, byvši prodána do musea mnichovského Jak mistrovsky umějí mnozí sběratelé skrý- vati údiv svůj, když se něco znamenitého ob- jeví, jen aby lacino starožitnost dostali. Tuse hemží slovy: »Tuctová veteš, jarmareční šmejde. Ostatně o tom by mohl i mnohý kustos ven- kovského musea vypravovati, jak musil s chiytrou na lakomice. »Nevěřím žádnému sběrateli«, ujišťoval s vážnou tváří starý pán. Zde ty nejvzácnější kousky dal jsem galvano-plasticky imitovati a již se mi ze sbírky deset takých imitaci ztra- tilo. Nějaký poctivec se napálil !e »To by ještě ušlo; ale pomyslete si — povídám na to — onehdy udal jsem někde vzácný denár Boleslavův místo desetníku.« »Nebyl-li to tento?« táže se numismat se smíchem. »Opravdu, ten je to,« povídám »Buďte rád, že vás rozezlený hospodský nedopadl. Přinesl mně ten peníz a hrozně ne- známého falešníka tituloval,« zlomyslné zasmál se numismat, schovávaje vzácný denár do zásuvky. Jak zřejmo, mají páni archaeologové take své zvláštní zábavy
Kostelník Major Boleslavův Benátky