2
masthead
V Praze, ve středu dne 14. srpna 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odnol. listy
O přilohaoí (. Naučný Obzor“ v
středn a „Litarární Hiidku“
v pátek) předplácí sni
Praze v sdministrani
. . . . 2 K —
sa měsí
na čtvst leta . . . . . 6 K —h
s dvoli denáškou
n měsle .. . . . . . 7 K 50
na čtrt lets
ve ainsiváchí
2 K90b
Ba měsíe . . . . .
Poštou:
na měale
kg
na čtvrti lela
s dvojí zásilkou
n žtvrě lela
na měsíe
Praha
Litarární Hiidka
kg
5
article
Vítězství malého národa.
Vítězství malého národa.
Jest to také přežitek dob minulých, vě-
nuje li veřejnost více pozornosti velikýma
mocným tohoto světa než malým, a jeví-li
pro hlučné události větší zájem, než pro
klidnou práci míru. U malých národů bývá
tato náklonnost dvojnásobně nápadná, protože
zvláště si zakládají na pozornosti, kterážse
jim věnuje, aniž by sami patrněj
se zabývali poměry národův ma-
lých a menších! A přece může život
národů malých poskytnouti poučnější příklad
a prospěšnější vzor účelné a soustavné čin
nosti, než obrovská tělesa velikých národů,
protože pro prostředky a úspěchy malých
máme bližší a příhodnější měřítka, než pro
velikány zápasící o světovládu. A národové
malí opravdu také od nejstarších dob až
podnes vynikali zásluhami o vzdělání, po
krok, osvětu, svobodu: vzpomeňme jen Řeků
a Israelitů ve starověku!
Dánové jsou za našich dnů jednímz
takovýchto malých národů, kterýž může po-
kládán býti za nejmodernějšího zápasníka —
hospodářského pokroku, osvoboze n
zemědělství z područí jak orga-
nisace třídní tak kapitalistické
Nedávná změna vládní v Dánsku, souvi
sící s tímto obratem, ba tvořící do jisté míry
jaksi závěrečný akt mnohalétého vývoje, po-
skytuje nám příležitost, abychom aspoň
stručně se dotkli tuto nejdůležitějších zjevů,
kteréž provázely konečně vítězství dánské
demokracie v nejlepším slova toho smyslu.
Řek
Dán
Dánsko
6
article
Sama jmena a zaměstnání nynějšího dán-
ského ministerstva poskytují dosti paprsků
jež osvětlují nynější poměry dánské. Duš
ministerstva jest státní revisor Christensen-
Stadil, selský syn a venkovský učitel, jenž
poprvé r. 1887 byl zvolen do sněmovny lidu,
a od r. 1895 se stal vůdcem opposice; te-
prve před několika měsíci se vzdal svého
místa jako učitel, když byl kandidován za
státního revisora; v novém ministerstvu pře
vezme úkoly ministra pro církevní a školn
záležitosti. Ministr orby jest Ole Hausen,
rolník, jehož statek má 150 jiter půdy
Hausen vynikal neobyčejnou horlivostí
organisaci zemědělství, jak politické tak ho
spodářské. Ole Hausen upozornil na sebe
řízným odporem, jejž jako člen různých ho-
spodářských korporací provedl r. 1885 proti
některým nesprávným opatřením vládním.
Nový finanční ministr Hage jest od r. 1895
v čele finančního výboru sněmovny, od roku
188t pak poslanec za město Kodaň. Dalsí
ministři prof. Denutzer a Alberti vynikli.
prvý jakožto přísný obhájce svobod ústav
ních, tento pak jakožto spoluorganisátor rol
niekých peněžných ústavů dánských a vý
vozního spolku výrobků mléčných na
Zeelandu.
Christensen
Stadil
Hausen
Denutzer
Alberti
Kodaň
Zeeland
výbor sněmovna
7
article
Demokratický, lidový ráz ministerstva
toho jest patrný, o demokratickém rozvoji
národa dánského pak svědčí neměně, že na
60 proc. veškerých poslanců sněmovny
(Folketingu) jsou rolníci a zemědělští dělníci
Počátek úplné přeměny společenských
poměrů v Dánsku spadá do konce osmná-
ctého století. Před 120 lety byla půda dán
ská v rukou majitelů latifundů; v r. 1788
provedena byla důkladná reforma majetku
pozemkového; velkostatek podržel 8 proc
veškeré půdy, rolníkům dostalo se výměry
pozemkové po 50—150 jitrech a skorem
třem čtvrtinám zemědělských dělníků se do
stalo majetku pozemkového. Na tomto zá
kladě vyvíjel se v minulém století národ
dánský, jehož rolnictvo dle výroku slavného
norského autora Björnsterne-Björnsona tvoří
nejpokročilejší třídu zemědělskou na cel
zeměkouli.
Obyvatelstva Dánska čítá se asi 2.4 mil.
Dánsko
sněmovna
Folketing
BjörnsterneBjörnson
8
article
z toho připadá na Kodaň 0.5 čili pětina, a
tři pětiny zijí jako zemědělci. Na 150 tisíc
venkovských rodin jsou majiteli vlastního
domku a pozemků, 35 tisíc rodin má domky
bez pozemků. Lid, kterýž byl před sto léty
chudý, zanedbaný, pokroku nedbalý, za dobu
tu nejen nabyl poměrně velmi značné zá-
možnosti (stojíť ihned za Angličany), ale do-
sáhl i znamenitého duševního pokroku. Zá-
klad vzdělání jeho položen byl r. 1843 tak
zvanými »lidovými vysokými školami«, k nímž
dal popud básník, biskup Grundtvig. Nyn
jest takovýchto vysokých škol lidových
Dánsku na 70, mimo to 15 odborných ško
hospodářských. Na vysokých školách lido-
vých pořádají se dva kursy: šestiměsíční
pro mladé rolníky od 18 do 25 let, čtyřmě-
síční pro venkovské dívky. Účelem škol
těch jest rozšířiti vzdělání lidu venkovského,
aniž by se mu odňala zali ba na
vlastní práci rolnické. Asi třetina
všech žáků jsou dítky rodičů nemajetných
jež požívají po dobu kursu zaopatření stát
ního. Mimo to pořádají se několikadenní
kursy pro dospělé, tak že ročně 10..000 až
12.000 osob tyto kursy navštěvuje. Vedle
těchto škol působí v každé obci hospodářské
spolky a tato soustředěná horlivá činnost
vzdělavací trvá nyní již přes 50 let. V každé
obci jest spolkový dům s velíkou místností
pro přednášky pro 500—800 osob a knihovna.
Angličan
Grundtvig
Kodaň
Dánsko
9
article
Nemůžeme dopodrobna tuto stopováti všecky
druhy dánské rolnické organisace, stačí na
ukázku, že v 1000 obcích dánských (tolik
jich celkem se počítá), jest přes 900 rolni-
ckých parních mlékáren, 200 soukromýcha
280 statkářských! Vývoz výrobků mléčných,
másla, vajec a masa jest obrovský. Jaké po-
hyblivosti nabylo rolnictvo dánské, toho do-
kladem jest úžasně rychlý přechod jeho kon-
cem let sedmdesátých od hospodářství obil-
ního k dobytkářství. V letech osmdesátých
dosáhl na př. dánský vývoz vepřového do-
bytka do Anglie již druhého místa!
Anglie
10
article
Tento zdravý ruch v zemědělství způ-
sobil ovšem, že zámožnost venkova rychle
se rozmáhala a že zároveň rolnictvo nabý
valo mocného vlivu na veřejně zále žitosti.
Když dána byla v r. 1848 nová ústava dán-
ská, zaujali zemědělci dvě třetiny míst ve
folkethingu.
Po nešťastné válce v r. 1864 činnost
hospodářská záhy nahradila utrpěně ztráty
za hesla: že »doma se musí získati, co na
venek se ztratilo«. Válkou onou pozbyly
i někdejší vůdčí třídy dánské důvěry lidu.
Zmohutnění demokracie podporovalo zvláště
všeobecné volební právo, již r. 1849 zave-
dené. V prvých třiceti letech po zavedení
všeobecného práva volebního byl venkov sám
jediný nositelem ideí lidových; teprve v le-
tech osmdesátých připojila se Kodaň a ostatní
města. Tato dánská demokracie zároveň vy-
datně přispěla ku posile národní myšlenkya
národního uvědomění, jak o tom nejlépe
svědčí houževnatá a vítězná obrana Dánů
v severním Šlesviku proti obrovské přemoc
německé.
Demokracie dánská sorganisovala samo
správu ve všech odvětvích, zlomila převahu
kapitalismu a byrokracie; a když vypukla
před 20 lety v Dánsku krise hospodářská,
několik set hospodářských peněžních ústav
tak vydatně jí čelilo, že nebylo potřebí ani
státní pomoci se dožadovati. V letech těchto
vznikly nesčetné ony rolnické společně pod-
niky, jako parní mlékárny, porážky na ve-
přový dobytek, vývozní spolky másla, vajec,
pekárny, postravní spolky a pod
Vědomí občanských práv tak proniklo
celý národ, že v posledních deseti letech
i konservativní strany změnily svou taktiku
a obracely se od kandidatur byrokratických
ke kandidaturám neodvislých občanů.
Dán
Kodaň
Šlesvik
Dánsko
11
article
Nynějším ministerstvem tento vývoj do
sáhl svého konečného vítězství ve správ
státní.
Nemůžeme nepopřáti na konec místa
vřelému přání dánského přítele našeho ná-
roda, jenž nám píše: »Přál bych si, aby če
ský národ blíže si povšiml života našeho
národa. Neznám sice blíže hospodářské po-
měry českého venkova a nedovedu posouditi
jak hospodaří. To pevné, ano nezvratné pře-
svědčení však chovám, že Vaše rolnictvo by
musilo prospívati, kdyby se dalo týmiž
směry jako rolnictvo dánské. Déle pětadvaceti
let jsem obeznámen s rolnickým životem
Německa, jež jsem prohlédl křížem krážem
a to mohu říci, že mezi německým a dán-
ským venkovem jest rozdíl o 50—100 let
Vidím v německých krajích totěž hospodář
ské nářadí, tytéž vozy, jakých se u nás
užívalo před mnoha a mnoha lety, a s ja-
kým pracovali naši dědové a pradědové.
A což smýšlení onoho německého venkova,
jeho nestatečnost občanská ! Nedávno od Vás
pořádali rolníci do Dánska malý výlet, aby
seznali naše hospodářství. Nezůstaňte státi
při této jediné návštěvě, pořádejte jich hojně
ve skupinách po 20 nejvýše 30 čilých ho
spodářů; rádi Vás naši ho spodáři uvítají
rádi Vám vše ve svěm hos podářství ukážía
vysvětlí !«
Ochotně podporujeme toto upřímné
vřelé a vzácné pozváníl
Zemský pojišťovací fond cisaře
Františka Josefa I,
(Úváha od JUC. Joseta P odo l k k a)
Pro rok 1888 chystali národové a země
rakousko uherské různé oslavy jubilea 40letého
panování císaře Františka Josefa I. I sněm krá
lovství českého hodlal vhodným způsobem oslavit
čtyřicetileté panování českého krále. Za tou přl
činou uloženo bylo zemskému výboru usnesením
sněmu z 10. prosince 1887, aby podal v příštím
zasedání, t. j. v r. 1888 návrh, jakým způso-
bem by se mělo trvale a důstojně oslaviti zmí-
něné jubileum panovníkovo.
Délos
Německo
Dánsko
František Josef I
12
article
A již v sezení dne 5. ledna 1888 předloži
zemský výbor návrh na zřízení jubilejního zem
ského pojišťovacího fondu pro dělníky a čeled
v království českém, k čemuž měl sněm přispět
základním kapitálem 500.000 zl., splatným v 5
letech. Zemský výbor doprovázel návrh svůj tal
vřelými důvody, směřujícími k částečnému zmí -
nění bídy lidu dělného, že návrh ten po kra
tičkém projednání v komisi přijat byl s nadše
ním v sezení dne 18. ledna 1888 s tou ma
ličkou změnou, že doporučeno rozšířiti působnost
zemského pojišťovacího fondu mimo dělníky to-
vární, řemeslné a hospodářské i na malé re
meslníky
Mezitím, co zemský výbor pracoval o sta
novách pro zemský pojišťovací fon
císaře Františka Josefa I. (tak na
zván na oslavu jubilea), docházely na zemský
sněm čelné pelice za rozšíření působnosti zem
ského pojišťovacího fondu i na jiné vrstvy spo
lečenské. Byly to zyláště řemeslnické besedy
živnostenská společenstva, které se toho domá
haly, aby při zemském pojišťovacím fondu za
vedlo se také pojišťování živnostníků a řemesl-
níků samostatných.
Mimo to žádali úřadníci advokátní a no
tářští v Plzni, aby výhody zemského pojišťova
cího fondu platily i pro úřadníky advokátní
notářské vůbec. Téšilať se tato nová humann
instituce všeobecné sympatii.
Plzeň
František Josef I
13
article
V sezení sněmovním dne 2. dubna 189
došlo konečně k projednávání stanov pro zemsk
pojišťovací fond eísaře Františka JosefaI.
Zpravodaj sněmovní komise dr. Zeman
odůvodňoval především, proč v předložených
stanovách stala se úchylka od původní zásady
podle které mělo se díti v zemském pojišťovacím
fondě:
1. pojišťování pro případ předčasné inva
lidity;
2. pojišťování pro případ stáří (důchode
neb kapitálu);
3. pojišťování pro případ úmrt.
Uvedl, že od pojišťování pro případ před-
časné invalidity a pro případ úmrtí musilo se
z mnohých důvodů vůbec upustíti. Avšak za to
jest pro pojištěnce předčasně (t. j. před 55. ro-
kem) k práci nezpůsobilé postaráno zřízením
»bonifikačního fondu«, z něhož bude se jim vy-
pláceti mimořádný příspěvek k jich malému dů-
chodu, (poněvadž byli dosud jen krátký čas
pojištění).
Potom byly stanovy zemského pojišťovacího
fondu císaře Františka Josefa I. ve 3. čtení
schváleny. Všem zmíněným pelicím bylo vyho-
věno tím způsobem, že podle § 1. stano
učiněn zemský pojišťovací fon
přístupným nejen dělníkům, ný-
bržvůbec všem »niemajetným neb
málo majetným tř ídá m.«
Me zitím docházely od okresů, obcí, různých
korporací i od jednotlivců četně příspěvky na
rozmnožení zemského pojišťovacího fondu, které
vzrostly v r. 1894 na 62.218 zl. Za těchto
příznivých okolností usnesl se zemský sněm n
počátku r. 1895, kdy zemský pojišťovací fond
císaře Františka Josefa I. zahájil svou činnost
aby z úroků zákládního kápitálu zřízen by
»bonifikační fond« v obnosu 30,000 zl.
Josefai
doktor
Zeman
František Josef I
14
article
III
Zabývali jsme se zúmyslně poněkud děle
přípravnými kroky čili historií zemského pojišto-
vacího fondu, aby zřejmo bylo, jak veliký vý-
znam přikládán byl této humanní instituci. Než
bohužel výsledky pokulhávají daleko za našim
nadějemi.
Zdá se, že široké vrstvy lidové přese všeck
poučování nemají porozumění pro tuto svou po-
jišťovnu. Snad také není tato zemská starobní
pojišťovna ani obecně známa. Jinak nelze si vy-
světliti chabé účastenství našeho dělnictva v zem-
ském pojišťovacím fondu císaře Františka Jo-
sefa I. Považme, že ze 6,000.000 veške
rého obyvatelstva v Čechách jes
pojištěno v této starobní poji
šťovně jen 3372 o sob! (podle závěrkyz
r. 1899). Uvážímeli, že jest v Čechách 7151
obcl, nepřipadá 1 pojištěnec ani na 2 obce.
z nichž mnohé mají přes 10.000 obyvatel!
A z těch 3372 pojištěnců ještě jest duchov
ních 48, umělců a literátů 59, úřadníků 506.
učitelstva 218, obchodníků, řemeslníků a živnost-
níků 501, rolníků 227, takže dělníků (pro něž
vlastně zemská starobní pojišťovna byla zřízena).
jest vlastně jen 1813 z celého českého králov-
ství ! Číslice ta mluví až příliš zřetelně.
Hlavní vada spočívá v tom, že naš
dělnictvo tovární pro svě politi-
cké účele agitační zapomíná n
vše ostatní. Na politické agitace nelituje
posledního haléře, avšak pro své stár
pro svou invaliditu nedělá pra-
ni c. Jakou slušnou rentu v stáří zabezpeči
By si každý tovární dělník, kdyby od 20. do
50. roku jen polovičku toho, co věnuje na agi
tace, ukládal do zemského pojišťovacího fondu
A hospodářští dělníci a čeledínové počí-
nají si zrovna tak bezstarostně, žijíce ode
dneška do zejtřka. Vydělaný groš prokouřía
prohýři při muzikách, kde chtějí se vyrovnat
v utrácení peněz synkům z největších statků
František
Čechy
15
article
V drobném prodejit
raaní číslo o sobě . . . za 8h
odpoladní
. . . za 2h
Ve úlislkách na venkovéa
ranní číslo. . . . . . . . 10
odpclední . . . . . . . . 5b
Inserá t,
plalí se hotově napřea.
Přečplacení a inssrty přijímá sdminl-
strace v Mariznské ulici č. 3
Tam pacházejí se též redakee
Eiskáras s sapelice „ Národních Listě“
Bukopisy se nevraceji
Mariznský ulice
16
article
Pak ovšem není divu, když tovární i hospodář-
ský dělník v pozdním svém stáří
jakožto invalida přichází do svě
domovské obce o chudinskou pod-
poru čili jinými slovy žebratl
Zemský výbor království českého znaje
z mnoha tisíc chudinských stížností tuto smut-
nou kapitolu našeho života, jak totiž mnoho
dělníků domáhá se v stáří chudinského za-
opatření na újmu skutečných mrzáku
a neduživců, kteří skoro celý svůj život
nebyli k práci způsobilí, usiloval o zřízení zem-
ského pojišťovacího fondu.
A výsledek působnosti tohot
lidumilného ústavu? Je zahanbující.
17
article
Jest zahanbující nikoli pro ústav
sám vzorně spravovaný, nýbrž pr
dělnictvo, které chová se netečně k vlast-
nímu ústavu. Necháváť si s trestuhodnou lehko-
myslností ujíti příležitost, aby za několik zlatko-
vých vkladů v mládí zabezpečilo si pro své
stáří mnohem větší roční důchod než obnášejí
největší chudinské podpory. Co to dá mnohdy
starému dělníkovi pochůzek a žádostí (po při-
padě i stížností) než obdrží chudinskou pod-
poru 1 zl. měsíčně! A takový důchod (nikoliv
žebráckou almužnu) mohl by dostávati od 55.
roku až do smrti, kdyby ve 20. a 21. roce
uložil do zemského pojišťovacího fondu císaře
Františka Josefa I. jenom po 10 zl.l
Poměrně malý úspěch naší zemské
starobní pojišťovny jest však zahanbující i pro
naše rolnictvo a továrníky. Jestiť v první řadě
jejich povinností, aby dělnictvo své vedli k še-
trnosti a starali se také trochu o jich stáří.
Když pak se přesvědčí, že dělník na svoji
budoucnost nikterak nepamatuje, tu mají jej
místo novoročního dárků anebo v odměnu za
pilnou práci pojistiti v zemském pojišťovacím
fondu, třeba sebe menším vkladem (1—5 zl.)
Naše obce pak upozorňuji a přímo žádám,
aby svým chudým příslušníkům zabezpečovaly
v této starobní pojišťovně pro stáří nejnutnější
důchod. Za jediný vklad 10 zl., učiněný za
chůdého sirotka (fřeba mrzáčka) 20letého, za-
jistí se tomuto od 60. roku důchod větší, nežli
bývá chudinská podpora.
František
Josef
18
article
Kdyby každá obec poji stil
ročně jen jediného příslušní ka,
tedy zabezpečeno pro stáří ročn
7151 osob! A od roku 1895 mohl
míti zajištěno stáří již 42.906 chu-
dasů! Tak mohla býti rozřešena nejkratčeji
a nejlépe palčivá otázka chudinství. Ostatně, co
se nestalo dříve, lze napraviti nyní a zajisto
jest lépe později nežli nikdy.
Co je do roka v našich obcích zbytečných
hostin, pitek, litkupů, bezvýznamných slavnosti
a parád, při nichž nešetří se nákladu J Zredu-
kujme tyto hostiny a pompy a rozřešíme zcel
hravé zmotanou otázku chudinskou.
Také bych si přál, aby se u nás poněkud
omezilo veřejné žebrání na pamětní desky a
pomníky všelijakých pochybných výtečníků.
V Brčekolech vzpomenou sí, že by mohli svému
rodáku zasaditi do lomesice pamětní desku.
Ihned napíše se do všech úhlů světa vlastene-
cké provolání o zásluhách oslavence, o povin-
nostech národa k velikým synům atd. a — ně-
kolik stovek se přece sežene. Podobná manie
pojala v poslední době i naše divadelní kruhy
pražské.
A jako obce, tak i živnostenská společen-
stva, řemeslnické jednoty, sbory hasičské atd.
atd. mohou více pamatovati na zaopatření svých
nuzných druhů. A chtějí-li si disposici se vkla-
dem zabezpečiti, tedy mohou jej učiniti s vý-
hradou a dočista s výhradou výpovědi
Budou li takto všichni povolaní činitelé sta-
rati se upřímně o rozšíření a rozkvět zemského
pojišťovacího fondu, pak bude moci tento hu-
manní ústav skýtati pojištěncům ještě větších
výhod a potom splní v plné míře naděje, které
jame v něj kladli a dosud klademe.
Brčekoly
J Zred
20
article
Humor v archaeologii.
Humor v archaeologii.
Načrtnul Klimentie.
Mám dobrého strýčka, který všeliké švandy
si rád udělá z hodných lidí. Kdysi poslál m
celou sbírku popelnic ze známého naleziště
zajisté mi chtěl způsobiti radost. Jedna ještě
naplněná spálenými kostmi byla v učeném
družstvu za pomocí zdárných odborníků otví-
rána, i nalezen až u dna krejcar z roku 1890
Dobrá! Naše učené družstvo nemohlo být pře
zíravým k této obětovnosti a uloženo mi napsut
děkovací list za pravou popelnici a ostatní do
stal jsem k disposici. I psal jsem:
nve
Slovutný pane!
Naše učené drůžstvo děkuje vřele za
vlastenecký dar skutečné popelnice a žádá velm
zdvořile, aby v nalezišti dále pátráno bylo.
jest-li tam ještě vězí popelnice s dvacitikorunou,
která nám ve sbírce scházi. Co se týče ostat-
ních nádob, shledali jsme s ustrnutím, že již
nebožtlk Zap kopíroval je ve své »Česko-
moravské kronice«, avšak při bedlivém zkou
mání všech okolností zdá se nám, že bude
nutno nádoby asi na 1000 let zahrabati, aby
dostaly vzhled a vůni starožitnou. Z toho srdee
přejíce vědeckým snahám i gratulujíce k vý-
sledkům kromobyčejným jsme v hluboké úctě
vlastenecky oddaní
O. O.,
N. N,
L. S)
předseda.
místopředseda. p p a
S. S.,
zapisovatel. jednatel. kustos.
Však marně čekáme na další vlastenecké
dary; nojsou ještě asi dosti proležené. Ani ne-
bylo by nutno z dvacítikoruny vyškrábati letočel
tisie, bereme vše bez ohledu na kov i zacho-
valost.
Zap
O O
N N
S S
Dobrá
Českomoravský kronika
21
article
Konečně proč by nemohly býti koruny
z r. 899? Vždyť nedávno přinesly jisté noviny
pravdivou zprávu, že nalezen poklad a v něm
dukát z roku 634, a každý numismat ví, že
takově razíval Albrecht z Valdštejna v Jičíně,
a tomu přece nebylo o nějakou tisícovku. Ž
si leckterý zvonař neb stavitel uspořil tisícovku
zvláště v XVI. století, každý chlapec ví.
Dosti často se stává, že najdeme staro-
žitnost, a nevíme, co to je a k čemu to je
Nejlépe byli by učinili naši předkové, kdyby n
všecko nesmazatelně napsali, co to je. Teds
tím darmo hlavu lámeme. Tak měli v jisté sbírce
nože z cukrovaru pečlivě uloženy v »pohanskéme
oddílu; v museu v Popradu sluha mi ukazoval
starou římskou fibuli či spinadlo jako kohoutel
od staré flinty.
Jednou jsme také tahávali s přítelem v ci-
holně kosti prý diluviální, až mi kmotříček řekl
»Hochu, to tam před léty pochoval antoušek«.
»Jistě hodný to muž«, povídá starý mělnický
rukopis, »a kdyby byl ještě hodnější, byl by
pohodný«.
Staří měli humor.
Jsou i případy, kde člověk vlastní věci
prodá a zase koupí. Sekretariátu jistého knížete
doporučeno, aby prodáno bylo 12 starých stolie
na půdě zámku v K se nalezajících. Správce
ochotně povolil. Za půl léta nabízeno knížet
9 stolic starodávných s knižecím erbem. Shle-
dány pravými a kníže zakoupil je za znamenitý
obnos. Dovedný truhlář obnovil je a z dvanáct
se mu podařilo sestaviti 9 úplných.
Ostatně každý sběratel mincí dosvědčí nám,
že zase některý kousek po létech zpět koupil
kterým před léty někoho napálil. Staré Kilianky
jsou dnes již hledané. Jistý tyrolský professor
maloval ze svatých obrazů světské, že šly lépe
na odbyt, a jednou v stáří sám koupil Romea
i Julii, pod nimiž dva světce odkryl.
Albrecht
Romeo
Julie
Valdštejn
Jičín
Poprad
22
article
Sběratelská vášeň hodí na nás někdy »vlč
mhu«. Ve Florencii jsou průmyslníci, kteří lep
staré talíře na domy a dobře je odbudou. Jistý
baron vlastní rukou vyzdil takový nový střep
na žebříku stoje, a když se zase Florenci
vracel, měl útěchu, že již devětkráte talíř za
sazen a sběratelem pomocí šikovného čičerona
»objeven« i »výhodně« koupen.
Jistý ferina vypravoval veselé společnosti
jak si rázem získal přízeň své paní domácí
»Bydlil jsem u bohaté vdovy, která sbírala star
nábytek, sklo i bronzy. Měl jsem u ní najat
pokojik s nábytkem, kde také měla svou skřín
s nádobím a stříbrem. Bylo svaté Barbory.
Chtěl jsem přece něčím překvapiti vlídnou
hostitelku, ale kapsa byla prázdná. Čím jiným
bych paní domácí potěšil, než nějakým starým
talířem, pěknou sklenicí. — — Na podnosu
ve skříni kolem džbánu pyšně se lesklo kolem
džbánu pět sklenic. Dám jí tu šestou, aby
byla plná garnitura. Rychle koupil jsem růžový
hedvábný papír, jednu ze sklenic do něho za
balil a hajdy s gratulací. Radost paní domác
byla veliká, tím větší, že sklenice se hodí k jejím
Pohostila mne nejlepším vínem svého sklepa
Ještě po létech smávali jsme se tomu daru
když jsem si paní domácí pěkným džbánem
holičským udobřil.
Samy nálezy skupí se někdy dosti žer
tovně. Na Hrádku v Čáslavi vykopána kostre
ženská se zaušnicemi z XII. století a zrovna
vedle nalezena rudá dýmka. Mám na to klassi
ckého svědka, že jistý archaeolog vytáhl ze
staré kulturní jámy z mladšího kamenného věku
kousek lakovaného drátu z deštníku. Ti hraboš
a ponravy
Kde kdo, plete se již mezi archaeology
Ve sbírce páně H. v P. zříme kříž, jenž dlouho
odpočíval v prkně prasečího chlívku. I ten
voleček, v jehož drštkách na porážce objevil
dukát císaře Zikmunda, měl přepodivné choutky
Barbora
Zikmund
Florencie
Čáslav
pán H
23
article
sběratelské. Ostatně není právě vzácností vidět
v bibliothékách knihy a mince podle sebe.
I husy, kachny, pštrosi, straky a sojky mají
horlivost sběratelskou v krvi. A podívejmese
některému čipernému klukovi do kapsy. To jest
sbírka! Taková již často vynesla klučinovi, ž
dostal na kalhoty, ale přes to nezřídka i tato
sběravost dětská vedla k pěkným vědeckým vý
sledkům.
Že rozumní rodičové učí své dítky ctít
českou slavnou minulost, přesvědčil jsems
ještě v starém Národním museu v zoologické
sbírce, která tak trochu archaeologicky vyzírala.
Venkovský tatík svému chlapci vykládal o ve-
likém psu na skřini vystaveném: »To je ten
pes krále Václava Lenivého, co dal utopit sv
Jana«. — Ostatně je známa anekdota, jak
vídeňský antikvář prodával lebku Mozartovua
když clitel Mozarlovy musy vytýkal mu, ž
dřive nabízel lebku starého člověka a teď lebku
dětskou, chytře odvětil: »Inu, to je rozdíl-
Tamto byla lebka Mozartova, s kterou zemřel
a tuhle tu mladou nosil za dětství«.
Někdy se Štěstěna usměje na sběratele
v zápětí obráti se k němu zády. Vypravoval
jistý důstojník: Na polním tažení v Italii roku
1859 přišel náš pluk do benátské visky Tr.
Nebylo místa pro mužstvo po vesnici, proto
nám vykázán starý kostelik za noclehárnu. Když
tak v noci na tvrdém lůžku nemohl jsem usnouti.
vzal jsem koberec se stupňů, složil ho a lehl
si před oltář. Měsíc jasně díval se do oken
kostelních. Hledím ke stropu a tu na říms
sloupové v koutě spatřím jakousi přilbu. Ráno
kvapím pro kostelníka, aby přinesl žebřík. Na
cestě setkal jsem se s naším majorem, známým
sběratelem starých zbraní, a svěřím se mu.
Zatím troubeno na mužstvo ponejprv. Ve spěchu
jdeme s majorem do kostelika, za námi kostel-
ník se žebříkem. Major vytáhl kukátko, prohlížel
si přilbu a se smíchem praví: »To je hasičská
Václav
Jan
Mozarlův
Mozartův
24
article
přílba některého strážce božího hrobu o veliko-
nocích. Schovali ji tam i zapomenuto na ni!«
Kostelník přistavil žebřík. Již stál jsem na prvé
příčli, když troubeno po třetí. Major přísně
zvolal: »Nuže, nastoupit!« A za několik oka-
mžení táhli jsme z Tr. — Za půl leta šli jsme
v Benátkách s majorem kolem sběratele antik
Blanchina. Za sklem vystavena v krámě naše
přílba z Tr. a udána prodejní cena 20.000 tr.
Pan farář ji zpeněžil ve prospěch kostela.
Major byl jako zoufalý: »Právě strojil jsem
zajeti si pro ni do Tr. Jest to skvostná hrneo-
vitá přílba ze XIII. století.« Tak nám ušla, byvši
prodána do musea mnichovského
Jak mistrovsky umějí mnozí sběratelé skrý-
vati údiv svůj, když se něco znamenitého ob-
jeví, jen aby lacino starožitnost dostali. Tuse
hemží slovy: »Tuctová veteš, jarmareční šmejde.
Ostatně o tom by mohl i mnohý kustos ven-
kovského musea vypravovati, jak musil s chiytrou
na lakomice.
»Nevěřím žádnému sběrateli«, ujišťoval
s vážnou tváří starý pán. Zde ty nejvzácnější
kousky dal jsem galvano-plasticky imitovati a
již se mi ze sbírky deset takých imitaci ztra-
tilo. Nějaký poctivec se napálil !e
»To by ještě ušlo; ale pomyslete si —
povídám na to — onehdy udal jsem někde
vzácný denár Boleslavův místo desetníku.«
»Nebyl-li to tento?« táže se numismat se
smíchem.
»Opravdu, ten je to,« povídám
»Buďte rád, že vás rozezlený hospodský
nedopadl. Přinesl mně ten peníz a hrozně ne-
známého falešníka tituloval,« zlomyslné zasmál
se numismat, schovávaje vzácný denár do
zásuvky.
Jak zřejmo, mají páni archaeologové take
své zvláštní zábavy
Kostelník
Major
Boleslavův
Benátky