ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4803c8f0-661b-11dc-87b1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 71, place 65, org 12, work 3
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
14. srpna 1901. Číslo 223.
4 article
Nové štvaní německých nacionálů proti Čechům karlovarským, M. Z Karlových Varů, 10. srpna. (Původní zpráva »Nár. Listů-.) Předešlý týden oznámili jsme na základě nepochybných a osvědčeně spolehlivých infor- maci, daných nám současně s několi ka stran a osobnostmi, každému úplné věro- hodnými, že německo-nacionální vedení zdejší tajně zbubnovalo zástup známých pouličních ná- mezdníkův, aby přepadli Slovanskou besedu. Když pak zamýšlený útok poprvé bouřkoua provázejícím ji několikahodinovým silným li- jákem a potom opatrnými přípravami besedního výboru šťastně byl zmařen, tu »Karlsbader Tag blatt« sice neodvážil se popříti správnost našich informací, poněvadž zatím válečná výprava ra- dikální stala se veřejným tajemstvím, ale vy- krucoval hned předčasně vyzrazený plán svých radikálních chráněncův obratem ruky novým štvaním. Psal totíž, že páni nacionálové ne- potřebují »prý ani podobných prostředků«, jako je kamenování Besedy — vida kyselé hrozny lišákův! — neboť »německé Karlov Vary postarají se dostatečně j iným z pů- sobem o to, aby vlastni sou- rodáci přinutili zdejší české agitátory, zanechati podruhé všech, podobných produkci, jako byl Slovanský koncert. Tato hrozba znamená prostě tolik: Až po lázeňské sezóně, až odjedou lázeňští hosté Češi, Rusové, Poláci, Chorvaté, Bulhaři a Srbové, kteří nám zde hodně svých peněz zanechali a až zbudou zde jen trvale u se dlí čeští lékaři, úřadníci a živnostníci, po tom budeme my Varáci všichni svorně boykotovati tyto zdejší domácí Čechy všemi možnými způ- soby a donulíme je neuprosným hospodářským bojem, aby Besedu opustili.
Čecho Čech Rus Polák Chorvat Bulhar Srba Karlová Vary Karlov Vara
5 article
Naproti tomu připomenuli jsme již také my v další zprávě své ze dne 8. t. m. veškeré české veřejnosti naší svatou povinnost její, že nesmí zdejší Čechy zůstaviti na milost a ne- milost terrorismu radikálně-nacionálních zuřivců, nýbrž že musíme své krajany ze všech si chrániti. Cesty a prostředky vydatné ochrany takové jsme též hned naznačili, Soustavně promýšlenou obrano svých českých rodáků můžem horkokrevné štváče Schönere- rovské velmi účinně a zna me- nítě pokrotiti. Potřebuje m jen pilně v českém tisku o z na- movati vzdálenějším Slovanům každé nepřátelské hnutí zdejších Wolfianův a až na oprávněné naše žaloby slovanští hosté Karlovým Varům zrevna tak odpovědí, jako učinila francouzská lázeňská ko- lonie zdejší za Wolfovskou provokační oslavu Sedanu, totiž hromadným opuštěním a nlékolikaletým vyhýbáním — se Karlovým Varům: pak věru zajde »Tagblattu« a všem ostalním listům po- dobným chuť k dalším hrozbám! Ostatně stra- šáky »Tagblattu« nesmíme přeceňovati.
Schöner Čechy Karlová Vary Sedan
6 article
Bez českých řemeslníkův a živnostníků karlovarští páni domácí i podnikatelé staveb ani v zimě nezůstanou. Vždyť oni to již s ně- meckou »prací« dostatečně zkusili a zase všech radikálně-nacionálních pokusů brzo ne- chali — poněvadž při nich kolosálně pohořelil Češti živnostníci byli na příklad zase letos v zimě na chvat a zvláštními jednateli z Prahy povoláni, aby stavba jedné z bankovních filialek zdejších jen mohla býti v čas před lázeňským obdobím skončena, neboť s německými »silamis to naprosto nešlo, byly při všl drahotě tak chatrné, že čeští řemeslníci honem všecku německon práci musíli — pře- dělati!! A podobné heslové kousky stojí dvojí peníze a hodně peněz! Že pak sni Varáci ne- kupují dvakrát za 20 od německých bratří, jen z nětscké lásky, co dostanou od Čecha z Prahy hned poprvé za 10, to je při vyvinutěm jejieh smyslu kupeckém dávno známo!
Čecho Praha
7 article
Nieméně štvaní německých lístků karlo- varských proti všemu českému nepřestává. Z už vyvěšují v prodejnách novin zaškrtané lokálky posledního čísla pověstné » W a che an der Eger«, která píše: »Provokace l Češi nedají K. Varům pokoje! Sotva opustili naše město zpěváci »Hlaholu«, zas už roznáší se pověst (), že pražští Sokolové hromadně, v plném počtu, dne 15. t. m. chtějí vykonati v K. Varech návštěvu (!). Při trvajícím rozčilení zdejšího obyvatelstva vedlo by to jistě k váž- ným srážkám, kdyby úřady »Sokolu«, jenž přece pouze za účelem demonstrací chce sem přijíti, daly k tomu svolení. Městské zastupitel- stvo, ač chce-li slouti německým, musí se proti takovýmto provokacím postaviti rozhodně na odpor a v krajním případě musí odmítnouti vy- slání stráže městské. V lidu vře strašně; veškeré německé spolky chtějí se k uvítání Sokolů do- staviti na nádraží, deputace ze všech okolních míst přijdou do města, jestli sem Sokolové dojedou a zůstavujeme obraznosti každého jednotlivce, jaké následky z toho mohou vzejíti. Že by za vrcholu lázeňské sezóny takové české provokace byly s věto- vým lázním karlovarským s užitkem, sotva lze tvrdit a považujeme tudíž za neod- bytnou povinnost německého zastupitelstva obec- ního, aby na příslušných rozhodujících místech nejráznějšími prostředky zakročilo proti za- mýšleným (???) demonstračním návštěvám.«
Čech Sokol Eger Hlahol Sokol
8 article
Kdo zdejší poměry méně znají, smál se ovšem z plna hrdla tomuto ne- japnému výmyslu. Neboť ani české listy, tim méně pražský Sokol pomýšlel kdy na hro- madnou návštěvu Karl. Varů dne 15. srpna 1901. Nikde v Čechách nebylo o ní ani jedi- ného slova zmínky- Také my bychom si už prasprosté štvanice této byli nevšímali, kdyby byla zůstala ojedinělou Mohli jeme mlti za to, že marodéři radikálně- nacionálního týdenníčku teprve dnes do pekli sensační kachnu, která jim zbyla v troubě z minulého týdnu. Ale dnešní »Karlsbaden Badeblatt« páně Franieckův myslí, patrně z vypočitavosti kvartální, že nesmí za radikální konkurrencí pokulhávat a štve vesele podobnými výhrůžkami dál. A tu vytušeně mám co činiti s umluvenou soustavou proskripění, proti které nesmíme ovšem trvati na své dosavadní zdrželivé nevšímavosti. Německým štváčům zdejším — a my nepočí táme k nim snad všechny Němce karlovarské
Sokol Karl Franieckův Němec Čechy Karlsbaden Badeblatt
9 article
neboť značná část rozumnějšícha vážnějších živlů měšťanských toto štvaní odsuzuje, ale bojí se prot němu vystoupiti veřejně! — jest tak dobře, jako nám, známo, že pražskému Sokolu ani nenapadlo, jeti hro- madně do Karl. Varů vůbec. Ně- meckým štváčům zdejším zas běží, jen o pouhou uliční reklamu, aby mohli totiž vytrubovati své »zá- sluhy«, že jen jejich statečnému zakřiknutí jest děkovati, bude-li domnělá sokolská výprava zakázána. Tedy čistě komedi antske lapání hejlů, prázdným popl ac ch em vykřičeti nynější městské zastu- pitelstvo za chabé slahochy, ktel byli by městu zase »zavinili« sokolskou ná- vštěvu — nebýt »ehrabrých« obhájců Ně- mectva dra. Nagla, dra. Mladého, Raspa, Seberta atd. atdl. — Jen proto příbíjíme toto křikloun- ství, aby se nemohlo holedbati takovými »zá- sluhami«, když kromě špekulantů, za karlovarským nacionálním týden- níkem stojících, nikdo v celém království českém nepomýšlel, nikdo ani nehlesl, ani jediné h slova nenapsal o nějaké sokolské návštěvě do Kurl. Varůle
Karl Nagl Sebert Sokol
10 article
Do rubriky stejného, už nečistě spekulnn- ského štvaní patří chlapecké řádění výstředních nacionálů, jimž propůjčuje se dnešní »Ba de- blatte, chtěje patrně jen poškoditi ná- vštěvu hostinského závodu, pranýřovaněho následující zprávou: »Úspěch plzeňského »Hlaholu« v Karl Varech. Konečně a chvála bohu probouzíme se v Karl. Varech, ale ještě nikoli dostatečně. V kavárně »Imperiálu« produkuje se za této saisony (my víme z vlastní paměti, že nejméně již osmý rokl Pozn. zpravo- daje.) cikánská kapela, jejíž přednesy mohu po- slouchati, bydlím totiž blízko zahradní kavárny této. Poslouchám napjatě, bylo 9 hod. 15 m. verčer! — pak z nenadání (l1!) v malé směsi českých písní zavzní pověstný bojovný, proti Němcům svědčící zpěv český »Hej Slované!« Tato štváčská píseň nejhoršího druhu, která v Praze zahajovala a doprovázela všecky demonstrace, útoky na Němce, jako svým časem hrozné prosincové dny 1897, nesmí se v ně- meckém městě hráti! Že však byla hrána na požádání (hostí), dokazovala hřmotná pochvala, následující« Nevíme, kolik přítomných hostí v kavárně »Imperiál« si českou píseň svou vyžádalo a — za platilo, ale jistě chodí do »Impe- riálu« slušný počet slovanských hostí, když k vůli nim cikánská kapela mezi jinými ná- rodními písněmi také zahrála směs národních písní českých, jaké hrají se dnes všudel Posud tvrdily německé listy zdejší, že jsou zde Slované v nepatrné, zeela se ztrácejíeí menšině. Najednou jim nedá spáti četná česká návštěva kavárny ! ..
blatte Němec Slovan Karl Vary Praha Hlahol
11 article
Ukážeme pánům ještě výčtem obchodů, kde prodávají němečtí Varáci českými nápisy opatřené památky karlovarské, že jejich boykoo je nůž na dvou stranách broušený a — řeza- jícf! Dnešní ukázka však štvaní již i z smí nějšího« prý »Badeblattu« je zajisté takově, že případně hodí se na ni výrok so- ciálně-demokratického orgánu »Volks- wille«, kde na adressu německých radikálů čteme vážnou kritiku: »Národní šílenství.« — Odveta jejich záleží v tom, že ne jako zralí politikové odpůrci čel nýbrž po způsobu pravých uličníků je přivítaji a potírají a byli mezi rozkácený mi Němcí opravdu mnozí, jejichž ná- rodní záští přestává i proti Če- chům, jen když český kurgast za drahé peníze u nich najme byt« — a my dodáváme: »a za neméně drahé peníze u nich nekupujel« Snad nikde jinde v celém Rakou- sku netrpělo by se místnímu tisku v podob- ných poměrech, světového lázeňského místa věru málo důstojných, ještě p ři- lévati oleje do ohně stále novým a čím dále horším štvaním. Ale zde zase jsou to asi »místní« poměry, jako bylo tomu při chování se četné policie dne 28. čer- vence — proti místním »veličinám« je — prý — — těžké zakročení . . . Na rozhodujícím místě, v čele státní správy v tomto království, jest nyní náměstek králův, jenž býval delší dobu právě zde v Karl. Varech správcem politickým, který tedy zdejší poměry sám zná z vlastní úřadní zkušenosti. Nestačí J. E. p. hraběti Coudenhovi předložené zprávy orgánů stoupeneův Schönererových ještě na důkaz, kam až zde věci spějí?
králův Schönererový
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 13. srpna. (Posl. Prade o rozdělení Čech.) V neděli mluvil posl. Prade ve schůzi libereckého spolku majetníků domů, svolané proti dani z nájemného. Jak se dalo očekávati, užil i této příležitosti k pole- mice se stranou všeněmeckou a k obhájení na- cionálního požadavku dělení Čech. Rakoušt Němci, mající silné rozvitý průmysl, jsou prý také nejvíce oblíženi daněmi, tak že nesou na svých ramenou nejen břemena, jež by měli nésti Uhři a Poláci, nýbrž z části i Čechové. »Při každé sklenici piva — pravil Prade - připijí si s námi nejen ministr financí, nýbrž i Uher, Polák a Čech. A proto jest čas, aby- chom se snažili v Čechách toho dosáhnouti, by zemské přírážky, od Němců zaplacené, příšly na prospěch jen německým krajům, cehož lze dosíci rozdělením zemské správy. rozdělením země.« Ačkoli se prý nedají uvésti přesné číslice, řečník přece odhaduje tu část německých přirážek, jež připadá Čechům k dobrému, na 15 až 20 millionů korun (í a tato částka by po rozdělení země zůsstala Němcům ušetřena. Rozumí se, že vývody posl. Prada byly posluchačstvem přijaty se souhlasem. Ale po- divně svědčí o reálnosti řečníkovy politiky, když bez jakýchkoli přesných podkladů házi mezi posluchače fráze o ohromných millionech, které prý němečtí poplatníci platí na potřeby českého národa. Vše to, co se z veřejných po- kladen, ať státních, ať zemských, věnuje na po- třeby českého národa, musíme si poctivě za- platiti sami. A neien to : iako z kapesy ně- meckých poplatníků v zemích koruny české, tak i z českých kapes hradí se deflcity ne- toliko uherské a polské, nýbrž také v ně- meckých zemích alpských. Proč pak na ty p. Prade zapomíná? Z Pešti, 11. srpna. (Maďaří, N ě me a Slované.) Orgán strany neodvislosti, »Mag.
Posl Němec Uher Polák Čecho Čo Slovan Mag Praha Čechy Uhry Prado Pešť Maďařit N ě I
13 article
Ország«, podávaje zprávu o vnikání Němců do Ruska a spojených s tím obavách ruských listů, srovnává nebezpečí, jež hrozí Maďarům od Slo- vanů a Němců a dochází k přesvědčení, že skutečně nebezpečnými jsou Maďarům jen Němci. Neboť kdyby se Němcům vskutku podařilo za- plaviti ruské Polsko a západní ruské gubernie, potom by celé Čechy, Morava a Uhry spadly samy sebou Němeeku do klína. »K nám — píše »M. Orsz.« — nemusí Némecko posílati své sedláky osadníky; postačí, když nás ob- klíčí. Zejmena když se mu podaří hospo- dářsky nás otřásti, k čemuž hrozebně páže už vztahuje. Uhry nacházejí se uprostřed bojovné čáry mezi slovanským a německým světem Musejí se tedy snažiti, aby na obou bojujícfeh stranách udržely rovnováhu. Zle by bylo pro Uhrý, kdyby ta neb ona strana nabyla převahy. Tak na př. oxistence Čech jest pr nás životní otázkou, neboť Čechy a český národ tvoří skutečný vlnolom, vzdorující samému středu německého příboje . . .. Ptáme-li se dále, která z bojujících stran jest Maďarům nebezpečnější, musíme odpověděti, že Němci. Nemluvíme tu o oficiální německé po- litice, která nám chce hospodářskou zkázu na- hraditi kondolenčními telegramy, nýbrž mluvíme o duchu nynější německé společnosti, jejž of- ciální politika bude jistě, ovšem snad až po letech, následovati. Jest to rozhodný, dobře rozvilý a sebevědomý imperialismus, jenž baží po výbojích a rozšíření německé říše a přebytky svého obyvatelstva snaží se umístiti tak, aby ihned také rozšiřovaly jeho území a panství.
Ország Maďar Němec M Orsz Némecko Uher Čecho Rusko Polsko Čechy Morava Uhry
14 article
Také v hlavní říši slovanské, v Rusku, ozývá se myšlénka imperialismu. Jen že tam je to imperialismus jiný, řekli bychom vznéše- nějšího druhu. Rus, ač stojí kulturně níže, než Němec, prokazuje kultuře přece mnohem větší služby, poněvadž nese civilisaci divokým náro- dům. Rusko má závratně vysoké poslání: kul- turně zorganisovati Asii . . . . Německý impe- rialismus nemá nijakého podobného úkolu; má-li se přec uskutečniti, musí zničiti kultury jiné. My bychom svou útlou kulturu nerádi viděli mezi těmito zničenými a proto — končí »Mag- Orsz.« — musíme každého okamžiku s největší pozorností sledovati rozšiřování. Němců.« Z Lublaně, 12. srpna. (Prvý uni št- ský chrám v Kráňsku.) V Terstu,v Gorici i v Kráňsku vzmáhá se mezi lidem snaha, domoci se slovanské bohoslužby v kato- lických chrámech. Poněvadž zavedení hlaholské bohoslužby se činí překážky, vyskytují se pří- pady, že celé obce odpadají od římského kato- licismu a přistupují k církvi řecko-sjednocené, v níž se bohoslužby konají v jazyku staroslo- vanském. Dne 11. t. m. byl za velikého úča- stenství lidu slavnostním způsobem položen Metlice základní kámen prvého uniátského chrámu v Kráňsku. Obřad, konaný vesměs v jazyku slovanském, způsobil na lid hluboký dojem.
Němec Orsz Rusko Rus Asie Lublaň Terst Gorica Kráňsko
15 article
R. Ze Záhřeba, 10. srpna. (Důležitá změna ve vedení chorvatské spo- jené opposice.) Nejedná se o změnu for- mální. Nebyl totiž povalen ani jediný »starý« opposiční předák, nezměnilo se předsednictvo žádného klubu a nikde nebylo odhlasováno snad několik rázných resolucí proti dosavadní parla- mentní i mimoparlamentní politice. A přece na- stává změna a síce nejdůležitější: změna ve smýšlení, v taktice a v organisaci anebo správ- něji v desorganisaci jaku záhřebských oppo- sičních předáků, tak u venkovských opposičních přívrženeň. Uveďme nejdříve příčiny, které zne- náhla, ale za to tím usilovněji přivádějí spoje- nou opposici, aby změnila svoji taktiku a aby oživila svůj program.
Záhřeb
16 article
Jest to předevší vzrůstajíeí materiální bída v celém Chorvatsku a doprovázející ji bez- ohlednost Maďarů, kteří v hmotném úpadku Chorvatska vidí nejsilnějšího spojence pro dale- kosáhlé své národní, politické a hospodářské záměry. Odmrštění žádosti záhřebské živnosten- ské komory, aby zase bylo dovoleno s lístkem z Pešti do Rěky přerušiti jízdu. v Záhřebě; prohlášení »společného« uhersko-chorvatského ministra obchodu Hegedüse, že zájmy Chorvatska třeba naprosto a ve všem podrobiti »společnýme státním zájmům »celého« Uherska; osobivost rěckého guvernéra, který se za návštěvy angli- ckého loďstva prohůstavně nazval guvernérem maďarského přímoří a který se pravidelně ovšem také protizákonně jmenuje guvernérem maďarsko-chorvatského přímoři, takže již pod- niká inspekční plavby a troufá si přijímati úřadní deputace autonomních správních přímořskýeh úřadův; dvacetiletá maďarská opposice želez- ničnímu spojení Splitu se Sarajovem a Záhře- bem; maďarské zdráhání provésti z Karlovce druhé železniční spojení s Rěkou, ač toho nej- více vyžadují právě maďarské obchodní zájmy koncesse místní železniční trati Mitrovica (na
Maďar Hegedüs Mitrovica Chorvatsko Pešť Rěky Záhřeb Uhersko Split Sarajov Záhře Karlovec
17 article
Savě) Županja, v níž poprvé černé na bilém stojí, že úřadním jazykem bude výhradně ma- darština, co záhřebský úřadní list chorvatské vlády bez poznámky v úřadní části uveřejnil, ač jeho redaktor dobře věděl, že dle zákona čl. XIV. z r. 1870 páše se tím zločin proti platné chorvatské úslavě; celá řada nařízení všech společných uhersko chorvatských mini- strův, jimiž se podkopávají i samé základy chorvatsko-uherského vyrovnání z r. 1868 nejelementárnější národohospodářské zájmy Chorvatska, vše to vyvolalo nespokojenost nejen s maďarskou a maďaronskou vládou, ale i s chor- vatskou opposicí, která takové osudné útoky na chorvatskou národní, politickou a hospodářskou individualitu odbývá papírovým protestem, jenž se zpravidla sevrkne na nepatrnou novinářskou poznámku.
Sava Županja Chorvatsko
18 article
Nespokojeni jsou i vůdcové sami a nejne- spokojenějším jest nejčilejší, nejvzdělanější a nej- zkušenější mezi nimi, advokát dr. Marijan Derénčin, bývalý chorvatský ministr spravedlno- sti (predstojnik pravosudja), autor liberální osnovy chorvatského trestního zákonníku a moderní chorvatské volební reformy, proslulý obhájce. výtečný parlamentní řečník a vzdor svému po- kročilému věku velice zehopný navazovati a udržovati styky s novými směry a s mladým kroužky- Po celá tři leta, ne-li déle, upozorňuje dr Derenčin své politické přátely, že jest nevyhnu lelně třeba do základu změniti opposiční taktiku nespokojiti se totiž pouhým parlamentním řečně ním, nýbrž přenésti politickou akci mezi měšťan- stvo a mezi venkovský lid a zároveň historicko dogmatický program oživiti hospodářskými a so- ciálními elementy. Z počátku nedařilo se valně reformním snahám Derenčinovým, ba se stanoviska formál ního posud nezvítězil. Za to však jest tím hlubší skutečná změna v názorech velké většiny pře dáků národní neodvislé strany (Strossmayerovy). kteří dobře cílí, že bez Derenčinovy reformy se stanou brzy jen úctyhodnou, archaeologickou památkou. Ve straně práva, druhé to části chorvatské spojené opposice není osobnosti podobné Deren- činu, která by jako živá páka hýbala myslemi pravášského klubu, Ale za to jest tam již delší dobu několik mladších snaživých lidí, kteří po- užili jmenovitě dvou nemilých redakčních affén hlavního orgánu strany »Hrvatska«, aby tu aspon částečně provedli nejnezbytnější reformy. A tak má nyní »Hrvatska« za hlavního reďaktora jednoho z těchto lidí, dr. Harambašice.
doktor Derénčin Derenčinův Strossmayerův Hrvatska Harambašice národní odvislý strana Hrvatsko
19 article
Dr. Harambašié jest charakterem svým sice člověk pohodlný a temperamentem vznětlivý; jako básník neospravedlnil naděje, které byl vzbudil lehkým svým veršem, bohatým jazy kem a živým cilem prvých svých básní; ale za to má dvě neocenitelné schopnosti: snadno čle všechny slovanské jazyky a jest velice sociální a výmluvný. To umožňuje, aby orgán strany práva stal se tím, čím jej jeho členáři ještě do nedávna považovali: vůdcem a rádcem opposice. Vždyť v Chorvatsku, kde není ani jediné politi- cké a národohospodářské publikace, kde státo- právní strany po 30 let svého trvání nevydaly ani jediné státoprávní brožurky a kde se teprve nyní začíná pomýšleti na politickou a náro- dohospodářskou bibliotéku, ústřední orgán strany. jakým jest »Hrvatska«, má daleko větší význam než tam, kde denní tisk jen doplňuje a osvěžuje politické vzdělání. Vše tedy závisí na tom, jak klub strany práva bude pohlížeti na svůj orgán.
doktor Harambašié Chorvatsko
20 article
Bude-li jej i na dále považovati jen svým stran- nickým praporem, bude mu jeho prázdnota vítána, neboť lohký prapor pěkně vlaje. Převládne-li však náhled, že »Hrvatska« má býti denníkem národním a slovanským, že přesnými vědomostmi a jasnými a širokými myšlenkami, má neustále připravovati půdu jak k velkým sněmovním vol- bám, tak k soustavné, povolební politické akci, nebude »Obzor« na ni pohlížeti s patra, což dříve nebo později přivede k společně redakei obou denníků a k splynutí obou listů ve velký chorvatský denník, stopující nejen všech ny odbory politického živola, ale i veškerá odvětví národohospodářské práce, literárního a uměleckého vývoje a činnosti vědecké. Bude tehdy snadněji i české žurnalistice informovati se o všech zje- vech chorvatské myšlenky a chorvatské práce, tak že si v Chorvatsku nebudou více stěžovati na nevšímavost českou, kteroužto výtku zasluhuje z pravidla daleko více ten, kdo si naříká, než ten, kdo ji domněle zasluhuje.
Chorvatsko Hrvatsko
21 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 13. srpna. Zabezpečení dělnictva v Rusku. Tyto dni uveřejněn nový zákon ruský, jímž se upra- vují poměry dělnictva ve státních dolech a bá- ních, když se dělník stal k práci neschopným. Od nynějška všichni dělníci ve státních horních závodech a dolech bez rozdilu pohlaví a stář budeu dostávati pensi, jestliže přišli k úrazu při práci neb následkem práce. Právo na pensi na- stává tedy dělníku nejen při úrazu, nýbrž tak v případě tak zvaných professionálních nemocí. Pouze zlý úmysl dělníkův při úrazu zbavuje tohoto práva na pensi. Kdyby však úraz, při- voděný dělníkem úmyslně, měl za následek smrt, neutrpi tím nevinná rodina dělníkova, jež podrží právo na pensi. Dělnice podrží svou pensi, i když se vdají. Výše pense závisí od jakosti úrazu a stupně nesehopnosti k práci. Při úplně neschopnosti k práci obnáší pense 1/2 roční mzdy dělníkovy. Pense, která se bude platiti příslušníkům rodiny dělníkovy, závisí od stáři členů rodiny a stupně příbuzenstva. Státní pensi neruší se právo dělnikovo na požitky a pod- pory z jiných podpůrných fondů, jichž snad byl členem. Dle výkazů za r. 1898 na státních zá- vodech hornickýeh bylo zaměstnáno 34. 208 osob. které se stanou nyní účastnými výhod nového zákona. Bylo by jen přáti, aby tento humanní zákon byl rozšířen i na dělnictvo v soukromých podnieích báňských, kdež pracuje dle posledníeh výpočtů na 600.000 lidí.
Praha Rusko
22 article
Stěhování z Ruska. Konsulské zprávy za minulý rok vykazují mimo jiné též značné ztráty ruského obyvatelstva, způsobené stěho- váním. Dle výkazů z Hamburku a z Brém vy- stěhovalo se r. 1900 přes tyto dva přístavy 67.000 ruských poddaných, z nichž přes Ham- burk odjelo 41.000, přes Brémy asi 26.000. Hlavní proud vystěhovalců šel do Severoame- rických spojených stálů (asi 50.000), jiná velká část do angliekých osad (přes 14.000), oslatek do jižní Ameriky a část i do Australie. Proti r. 1899 zvětšil se počet vystěhovaleů o 26 proc. Téměř všichni tito vystěhovalei po- cházeli z království polského, z baltických gu- bernií a ze západních běloruských gubernií. Značnou část vystěhovaleů tvořili ž idcé. Pří- činou stěhování v největší části případů jsou smutně poměry hospodářské, nedostatek výdělku; menšina vystěhovalců dala se svésti pověstmio laciné půdě a vysokých mzdách ve Spojených státech.
Rusko Hamburk Brémy Ham Severoame jižní Amerika Austrálie spojený stát
23 article
Ze Starého Srbska. »Nov. Vremja« ob- drželo podrobnou zprávu o řádění Arnautů v sandžaku novopazárském a v Kolašíně. V Ko- lašíně Arnaut Usa s četou svých lidí zbil ně- kolik tuctů lidí, některým zpřelámali žebra, rozmačkali hrudní koš atd. V obeích Jagnicích a Šeškově dva Srbové zbiti tak, že se neuzdraví. Ve vsi Potoku vpadlie Arnauté i do chrámu a zpustošili hrob sv. Joanikija; přes řeku dali se Albánci přenášeti slařičkým popem Ivanem. Na zakročení ruského posla Zinovjeva vyslány do Mitrovice, Nov. Pazáru a Kolašina čtyři pra- pory vojska pod velením Džamsi-paše. Ruský konsul Maškov energicky zjistil všechna násilí. spáchaná na křestanech, navštívil Mitrovici, Ko- lašín a Nový Pazár, kde mnohé křesťany za- chránil od hrozicího jim nebezpečí, ač i sám byl stále ohrožován od Arnautů. V obci Ber- ňakách byl nueen zaujati přímo obranné posta- vení proti útokům Arnautů. Přes to, že sultán vydal irade, jímž se zakazuje pronásledovati Srby, místní úřady dosud štvou Arnauty proti Srbům a dovolují jim, aby pod záminkou, že hledají ukryté zbraně, trýznili a mučili novinný lid. Ze zoufalství Srbové se rozutekli ze svých osad a skrývají se po lesích. V novopazárském vězení nachází se dosud jedenáct Srbů, uvězně- ných z důvodů prý politických. Dopisovatel soudí, že v Starém. Srbsku nezavládno, pokoj. dokud nebudou přisně potrestáně původcové arnautského řádění, Džemal-bej, Nuri pašaa jich hlavní spojenci.
Usa Albánec Ivan Zinovjev Mitrovic ko Srba Džemal Srbsko Kolašín ko Mitrovice Nová Pazár Maškov Džasi
24 article
Vilém II. jako dědie trůnu. K úmrtí eísařovny Viktorie uveřejňuje ně- kolik velmi zajímavých podrobností pařížský »Cri de Paris« od svého berlínského dopiso vatele, jenž mezi jiným vypravuje: »Když clsat zvěděl o úmrti své matky, nejevil ani nejmen- šího rozčilení. Hrál právě svoji obvyklou partii karet. Dohrál jia teprve potom dal všechna potřebná nařízení. Matka jeho byla pro něj živou výčítkou pro jeho nehodné chování se k ofci r. 1888. Vilém ji také rád nenavštěvoval a ob- zvláště nerad vstupoval do jejího pracovního salonu, kde stál onen stůl, který nese stopu rány hole Vilémovy, když tento chtěl mocl vniknouti do komnaty svého umírajícího otce, aby tento podepsal akt abdikační stilisovaný Bismarkem ve prospěch Viléma II. Této bruta- litě zabráníla jediná matka jeho, proti níž Vilém zvedl svoji hůl. Císařovna se uhnula a rána dopadla na stůl, jejž roztřístila. Ješté před svojí smrtí dala eísařovna-vdova dopraviti v 8 bednách veškeré dokumenty, zbylé po Bedřichu III. da Anglie. Jsou prý to většinou listiny nemité jak pro Bismarka, tak i pro Víléma II. Císař ně- mecký po nich se stále pídil. A když se stožáva chmurného zámku friedrichshofského a s jeho cimbuří zavlály černé prapory na znamení smutku, že paní hradu není již, brány paláce i parku se zavřely a dvě škadrony »černých husarů« obsadily veškeré východy. A v tomto okamžiku pátrali důvěrníci Vilémovi po všem, co hy mohlo býti nepříjemné pro pána jejich. Německý list jeden sděluje, že tak se vžily vojenské zvyky v duši Viléma II., že když tento zvědělio agoni matky své, oblékl se nakvap v uniformu 2. pluku gardových husarů, jehož majitelem byla matk jeho a v uniformě této teprve k loži jejímu po- spíchal.
Vilém II Vilém Bedřich III Vilémov Anglie Cri jít Paris Bismark Vílém II
25 article Mezi Anglii a Francil.
Mezi Anglii a Francil. Anglická obchodní komora v Paříži uve- řejňuje zajímavou statistiku, týkající se obchod- ních styků anglo-francouzských. V prvních šesti měsících roku 1901 obnášel vývoz a dovoz obou zemí: Anglický dovoz do Francie 340,255 000 franků proti 350,929.000 frankům v roce 1900. Francouzský vývoz do Anglie 668.09 1.000 franků proti 589.505.000 frankům v r. 1900 Jak vidno, dovoz anglický s a ci- telně zmenšil, kdežto vývoz íran- couzský stále stoupá. Co zvláště v těchto úřadních výkazech za- sluhuje zmínky, jest potěšitelné faktum, že dovoz vlny a hedbáví, těchto Anglií v posled- ních letech tak velice ohrožovaných výrobků, dostoupil netušené výše. Neboť v 6 měsících roku 1901 Francie prodala Anglii o 13,347.000 franků více vlny a o 11,492.000 franků více hedvábí než roku 1900 v témže čase. Zprávy o zních letošních, jež docházejí ministerstva orby, znějí vesměs příznivě, ba nad očekávání. Ovšem rolníci přece stále nařikají, poněvadž obilní ceny jsou úplně nízké. Úroda vína není tak veliká, jako byla loni, ba na ne kolika místech v jižní a jihozápadní Franci jest slabší, než prostřední, neboť v téchto kra- jinách révokaz způsobil ohromné škody. Kromě toho letošní veliká vedra měla zhoubný účinek na vína menší hodnoty, čímž ovšem loňské zá- soby se značně zmenší.
Anglie Paříž Francie
26 article
Hanebnosti anglické v jižní Africe. V Kapské osadě provádějí Angličané popravy »odbojníků« holandských zcela tak, jak je pro- váděl anno 1695 Lemminger, když dal Kozinu v Plzni stíti. Obyvatelstvo města, kdež poprava se děje, nuceno jest násilně býti popravé při- tomnu. Zajatý »rebel« dopraven jest za účelem popravy z pravidla tam, kde bylo poslední jeho bydliště, aby zde smrt jeho viděli všichni jeho známí a spoluobčané. Krámy v městě takém mu- sily se zavříti a všechny zvláště čelnější o soby jsou na popraviště mocí sháněny. V Middleburgu náležel mezi takové nedobrovolné diváky popravy i člen kapského parlamentu, Holanďan Dewazl. Oděl se k této smutné příležitosti v černý oblek a z klobouku jeho visel flor. Dříve ale ještě nežli poprava dokonána byla, Dewaal omdlel a musil býti z popraviště odnešen. A k těmto brutálnostem anglickým mlčí netoliko konservativci, nýbrž i dobrá polovice anglické strany liberální!
Angličan Kozina Krám Holanďan Dewazl jižní Afrika Plzeň
27 article Crispova závět.
Crispova závět. Crispi zanechal vlastnoručně psanou závět. Praví v ní, že otcovské jeho dědietví bylo prý utraceno v letech vyhnanství a v boji za osvo- bození Sicilie k účelům politickým; osobní úspory své spotřeboval prý pak za své minísterské kariery. (Víme, dle přehledu včera zde poda- ného, že Crispi, vlastně marnotratná žena, druhá žena a prostopášný syn jeho, utratili v íce, než tyto úspory osobní, že nestačily jim také subvence bankami vyplácené.) Crispi doznává pak, že co získá se z jeho pozůstalosti, nestač nijak hraditi dluhy, nieméné jmenuje druhou ženu svou — universální dědičkou, jinými slovy. svěřuje jí tím úkol, zapraviti jeho dluhy. Z čebo, nepraví, o svém synu, jenž, jak známo, odsouzen byl pro krádež, Crispi nezmiňuje se v závěti ani slovem. O nárocích dcerky svojí praví, že tyto vyrovnány byly již věnem, kteréž jí při sňatku jejím s knížetem Linguaglossou bylo vyplaceno. Svojí prvotní ženě Růžené Montmassonové, kteréš pro její prostý původ se zbavil, když mu za- svitla lesklá kariera ministerská, odkazuje Crispí doživotní důchod 3600 lir ročně (asi 1800 zl.) jež z výtěžku jeho pozůstalosti na prvém mít
Crispův Crispi Linguaglossa Růžená Sicílie