3
masthead
14. srpna 1901. Číslo 223.
4
article
Nové štvaní německých nacionálů
proti Čechům karlovarským,
M. Z Karlových Varů, 10. srpna.
(Původní zpráva »Nár. Listů-.)
Předešlý týden oznámili jsme na základě
nepochybných a osvědčeně spolehlivých infor-
maci, daných nám současně s několi ka
stran a osobnostmi, každému úplné věro-
hodnými, že německo-nacionální vedení zdejší
tajně zbubnovalo zástup známých pouličních ná-
mezdníkův, aby přepadli Slovanskou besedu.
Když pak zamýšlený útok poprvé bouřkoua
provázejícím ji několikahodinovým silným li-
jákem a potom opatrnými přípravami besedního
výboru šťastně byl zmařen, tu »Karlsbader Tag
blatt« sice neodvážil se popříti správnost našich
informací, poněvadž zatím válečná výprava ra-
dikální stala se veřejným tajemstvím, ale vy-
krucoval hned předčasně vyzrazený plán svých
radikálních chráněncův obratem ruky novým
štvaním. Psal totíž, že páni nacionálové ne-
potřebují »prý ani podobných prostředků«, jako
je kamenování Besedy — vida kyselé hrozny
lišákův! — neboť »německé Karlov
Vary postarají se dostatečně j iným z pů-
sobem o to, aby vlastni sou-
rodáci přinutili zdejší české agitátory,
zanechati podruhé všech, podobných produkci,
jako byl Slovanský koncert.
Tato hrozba znamená prostě tolik: Až po
lázeňské sezóně, až odjedou lázeňští hosté
Češi, Rusové, Poláci, Chorvaté, Bulhaři a Srbové,
kteří nám zde hodně svých peněz zanechali a
až zbudou zde jen trvale u se dlí
čeští lékaři, úřadníci a živnostníci, po tom
budeme my Varáci všichni svorně boykotovati
tyto zdejší domácí Čechy všemi možnými způ-
soby a donulíme je neuprosným hospodářským
bojem, aby Besedu opustili.
Čecho
Čech
Rus
Polák
Chorvat
Bulhar
Srba
Karlová Vary
Karlov Vara
5
article
Naproti tomu připomenuli jsme již také my
v další zprávě své ze dne 8. t. m. veškeré
české veřejnosti naší svatou povinnost její, že
nesmí zdejší Čechy zůstaviti na milost a ne-
milost terrorismu radikálně-nacionálních zuřivců,
nýbrž že musíme své krajany ze všech si
chrániti. Cesty a prostředky vydatné ochrany
takové jsme též hned naznačili,
Soustavně promýšlenou obrano
svých českých rodáků můžem
horkokrevné štváče Schönere-
rovské velmi účinně a zna me-
nítě pokrotiti. Potřebuje m
jen pilně v českém tisku o z na-
movati vzdálenějším Slovanům
každé nepřátelské hnutí zdejších
Wolfianův a až na oprávněné naše žaloby
slovanští hosté Karlovým Varům zrevna tak
odpovědí, jako učinila francouzská lázeňská ko-
lonie zdejší za Wolfovskou provokační oslavu
Sedanu, totiž hromadným opuštěním
a nlékolikaletým vyhýbáním —
se Karlovým Varům: pak věru zajde
»Tagblattu« a všem ostalním listům po-
dobným chuť k dalším hrozbám! Ostatně stra-
šáky »Tagblattu« nesmíme přeceňovati.
Schöner
Čechy
Karlová Vary
Sedan
6
article
Bez českých řemeslníkův a živnostníků
karlovarští páni domácí i podnikatelé staveb ani
v zimě nezůstanou. Vždyť oni to již s ně-
meckou »prací« dostatečně zkusili a zase
všech radikálně-nacionálních pokusů brzo ne-
chali — poněvadž při nich kolosálně pohořelil
Češti živnostníci byli na příklad zase letos
v zimě na chvat a zvláštními jednateli z Prahy
povoláni, aby stavba jedné z bankovních filialek
zdejších jen mohla býti v čas před lázeňským
obdobím skončena, neboť s německými
»silamis to naprosto nešlo, byly
při všl drahotě tak chatrné, že čeští řemeslníci
honem všecku německon práci musíli — pře-
dělati!! A podobné heslové kousky stojí dvojí
peníze a hodně peněz! Že pak sni Varáci ne-
kupují dvakrát za 20 od německých bratří, jen
z nětscké lásky, co dostanou od Čecha z Prahy
hned poprvé za 10, to je při vyvinutěm jejieh
smyslu kupeckém dávno známo!
Čecho
Praha
7
article
Nieméně štvaní německých lístků karlo-
varských proti všemu českému nepřestává. Z
už vyvěšují v prodejnách novin zaškrtané
lokálky posledního čísla pověstné » W a che
an der Eger«, která píše: »Provokace l
Češi nedají K. Varům pokoje! Sotva opustili
naše město zpěváci »Hlaholu«, zas už roznáší
se pověst (), že pražští Sokolové hromadně,
v plném počtu, dne 15. t. m. chtějí vykonati
v K. Varech návštěvu (!). Při trvajícím rozčilení
zdejšího obyvatelstva vedlo by to jistě k váž-
ným srážkám, kdyby úřady »Sokolu«, jenž
přece pouze za účelem demonstrací chce sem
přijíti, daly k tomu svolení. Městské zastupitel-
stvo, ač chce-li slouti německým, musí se proti
takovýmto provokacím postaviti rozhodně na
odpor a v krajním případě musí odmítnouti vy-
slání stráže městské. V lidu vře strašně; veškeré
německé spolky chtějí se k uvítání Sokolů do-
staviti na nádraží, deputace ze všech okolních
míst přijdou do města, jestli sem Sokolové
dojedou a zůstavujeme obraznosti každého
jednotlivce, jaké následky z toho
mohou vzejíti. Že by za vrcholu lázeňské
sezóny takové české provokace byly s věto-
vým lázním karlovarským s užitkem,
sotva lze tvrdit a považujeme tudíž za neod-
bytnou povinnost německého zastupitelstva obec-
ního, aby na příslušných rozhodujících místech
nejráznějšími prostředky zakročilo proti za-
mýšleným (???) demonstračním návštěvám.«
Čech
Sokol
Eger
Hlahol
Sokol
8
article
Kdo zdejší poměry méně znají, smál
se ovšem z plna hrdla tomuto ne-
japnému výmyslu. Neboť ani české listy,
tim méně pražský Sokol pomýšlel kdy na hro-
madnou návštěvu Karl. Varů dne 15. srpna
1901. Nikde v Čechách nebylo o ní ani jedi-
ného slova zmínky-
Také my bychom si už prasprosté štvanice
této byli nevšímali, kdyby byla zůstala ojedinělou
Mohli jeme mlti za to, že marodéři radikálně-
nacionálního týdenníčku teprve dnes do
pekli sensační kachnu, která jim zbyla v troubě
z minulého týdnu. Ale dnešní »Karlsbaden
Badeblatt« páně Franieckův myslí, patrně
z vypočitavosti kvartální, že nesmí za radikální
konkurrencí pokulhávat a štve vesele podobnými
výhrůžkami dál. A tu vytušeně mám
co činiti s umluvenou soustavou
proskripění, proti které nesmíme ovšem
trvati na své dosavadní zdrželivé nevšímavosti.
Německým štváčům zdejším — a my nepočí
táme k nim snad všechny Němce karlovarské
Sokol
Karl
Franieckův
Němec
Čechy
Karlsbaden Badeblatt
9
article
neboť značná část rozumnějšícha
vážnějších živlů měšťanských toto
štvaní odsuzuje, ale bojí se prot
němu vystoupiti veřejně! — jest
tak dobře, jako nám, známo, že pražskému
Sokolu ani nenapadlo, jeti hro-
madně do Karl. Varů vůbec. Ně-
meckým štváčům zdejším zas běží, jen
o pouhou uliční reklamu, aby
mohli totiž vytrubovati své »zá-
sluhy«, že jen jejich statečnému zakřiknutí
jest děkovati, bude-li domnělá sokolská výprava
zakázána. Tedy čistě komedi antske
lapání hejlů, prázdným popl ac ch em
vykřičeti nynější městské zastu-
pitelstvo za chabé slahochy, ktel
byli by městu zase »zavinili« sokolskou ná-
vštěvu — nebýt »ehrabrých« obhájců Ně-
mectva dra. Nagla, dra. Mladého, Raspa, Seberta
atd. atdl. — Jen proto příbíjíme toto křikloun-
ství, aby se nemohlo holedbati takovými »zá-
sluhami«, když kromě špekulantů, za
karlovarským nacionálním týden-
níkem stojících, nikdo v celém
království českém nepomýšlel,
nikdo ani nehlesl, ani jediné h
slova nenapsal o nějaké sokolské
návštěvě do Kurl. Varůle
Karl
Nagl
Sebert
Sokol
10
article
Do rubriky stejného, už nečistě spekulnn-
ského štvaní patří chlapecké řádění výstředních
nacionálů, jimž propůjčuje se dnešní »Ba de-
blatte, chtěje patrně jen poškoditi ná-
vštěvu hostinského závodu, pranýřovaněho
následující zprávou:
»Úspěch plzeňského »Hlaholu« v Karl
Varech. Konečně a chvála bohu probouzíme
se v Karl. Varech, ale ještě nikoli dostatečně.
V kavárně »Imperiálu« produkuje se za
této saisony (my víme z vlastní paměti, že
nejméně již osmý rokl Pozn. zpravo-
daje.) cikánská kapela, jejíž přednesy mohu po-
slouchati, bydlím totiž blízko zahradní kavárny
této. Poslouchám napjatě, bylo 9 hod. 15 m.
verčer! — pak z nenadání (l1!) v malé směsi
českých písní zavzní pověstný bojovný, proti
Němcům svědčící zpěv český »Hej Slované!«
Tato štváčská píseň nejhoršího druhu,
která v Praze zahajovala a doprovázela všecky
demonstrace, útoky na Němce, jako svým časem
hrozné prosincové dny 1897, nesmí se v ně-
meckém městě hráti! Že však byla hrána na
požádání (hostí), dokazovala hřmotná pochvala,
následující«
Nevíme, kolik přítomných hostí v kavárně
»Imperiál« si českou píseň svou vyžádalo a
— za platilo, ale jistě chodí do »Impe-
riálu« slušný počet slovanských hostí, když
k vůli nim cikánská kapela mezi jinými ná-
rodními písněmi také zahrála směs národních
písní českých, jaké hrají se dnes všudel
Posud tvrdily německé listy zdejší, že jsou
zde Slované v nepatrné, zeela se ztrácejíeí
menšině. Najednou jim nedá spáti četná česká
návštěva kavárny ! ..
blatte
Němec
Slovan
Karl Vary
Praha
Hlahol
11
article
Ukážeme pánům ještě výčtem obchodů,
kde prodávají němečtí Varáci českými nápisy
opatřené památky karlovarské, že jejich boykoo
je nůž na dvou stranách broušený a — řeza-
jícf! Dnešní ukázka však štvaní již i z smí
nějšího« prý »Badeblattu« je zajisté
takově, že případně hodí se na ni výrok so-
ciálně-demokratického orgánu »Volks-
wille«, kde na adressu německých
radikálů čteme vážnou kritiku: »Národní
šílenství.« — Odveta jejich záleží v tom, že ne
jako zralí politikové odpůrci čel
nýbrž po způsobu pravých uličníků je přivítaji
a potírají a byli mezi rozkácený mi
Němcí opravdu mnozí, jejichž ná-
rodní záští přestává i proti Če-
chům, jen když český kurgast za
drahé peníze u nich najme byt« —
a my dodáváme: »a za neméně drahé
peníze u nich nekupujel«
Snad nikde jinde v celém Rakou-
sku netrpělo by se místnímu tisku v podob-
ných poměrech, světového lázeňského
místa věru málo důstojných, ještě p ři-
lévati oleje do ohně stále novým
a čím dále horším štvaním. Ale zde
zase jsou to asi »místní« poměry, jako bylo
tomu při chování se četné policie dne 28. čer-
vence — proti místním »veličinám« je — prý
— — těžké zakročení . . . Na rozhodujícím
místě, v čele státní správy v tomto království,
jest nyní náměstek králův, jenž býval delší
dobu právě zde v Karl. Varech správcem
politickým, který tedy zdejší poměry sám zná
z vlastní úřadní zkušenosti. Nestačí J. E. p.
hraběti Coudenhovi předložené zprávy orgánů
stoupeneův Schönererových ještě na důkaz,
kam až zde věci spějí?
králův
Schönererový
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 13. srpna. (Posl. Prade
o rozdělení Čech.) V neděli mluvil posl.
Prade ve schůzi libereckého spolku majetníků
domů, svolané proti dani z nájemného. Jak se
dalo očekávati, užil i této příležitosti k pole-
mice se stranou všeněmeckou a k obhájení na-
cionálního požadavku dělení Čech. Rakoušt
Němci, mající silné rozvitý průmysl, jsou prý
také nejvíce oblíženi daněmi, tak že nesou na
svých ramenou nejen břemena, jež by měli
nésti Uhři a Poláci, nýbrž z části i Čechové.
»Při každé sklenici piva — pravil Prade -
připijí si s námi nejen ministr financí, nýbrž
i Uher, Polák a Čech. A proto jest čas, aby-
chom se snažili v Čechách toho dosáhnouti, by
zemské přírážky, od Němců zaplacené, příšly
na prospěch jen německým krajům,
cehož lze dosíci rozdělením zemské správy.
rozdělením země.« Ačkoli se prý nedají uvésti
přesné číslice, řečník přece odhaduje tu část
německých přirážek, jež připadá Čechům
k dobrému, na 15 až 20 millionů korun (í
a tato částka by po rozdělení země zůsstala
Němcům ušetřena.
Rozumí se, že vývody posl. Prada byly
posluchačstvem přijaty se souhlasem. Ale po-
divně svědčí o reálnosti řečníkovy politiky,
když bez jakýchkoli přesných podkladů házi
mezi posluchače fráze o ohromných millionech,
které prý němečtí poplatníci platí na potřeby
českého národa. Vše to, co se z veřejných po-
kladen, ať státních, ať zemských, věnuje na po-
třeby českého národa, musíme si poctivě za-
platiti sami. A neien to : iako z kapesy ně-
meckých poplatníků v zemích koruny české,
tak i z českých kapes hradí se deflcity ne-
toliko uherské a polské, nýbrž také v ně-
meckých zemích alpských. Proč pak na ty
p. Prade zapomíná?
Z Pešti, 11. srpna. (Maďaří, N ě me
a Slované.) Orgán strany neodvislosti, »Mag.
Posl
Němec
Uher
Polák
Čecho
Čo
Slovan
Mag
Praha
Čechy
Uhry
Prado
Pešť
Maďařit
N ě I
13
article
Ország«, podávaje zprávu o vnikání Němců do
Ruska a spojených s tím obavách ruských listů,
srovnává nebezpečí, jež hrozí Maďarům od Slo-
vanů a Němců a dochází k přesvědčení, že
skutečně nebezpečnými jsou Maďarům jen Němci.
Neboť kdyby se Němcům vskutku podařilo za-
plaviti ruské Polsko a západní ruské gubernie,
potom by celé Čechy, Morava a Uhry spadly
samy sebou Němeeku do klína. »K nám —
píše »M. Orsz.« — nemusí Némecko posílati
své sedláky osadníky; postačí, když nás ob-
klíčí. Zejmena když se mu podaří hospo-
dářsky nás otřásti, k čemuž hrozebně páže už
vztahuje. Uhry nacházejí se uprostřed bojovné
čáry mezi slovanským a německým světem
Musejí se tedy snažiti, aby na obou bojujícfeh
stranách udržely rovnováhu. Zle by bylo pro
Uhrý, kdyby ta neb ona strana nabyla převahy.
Tak na př. oxistence Čech jest pr
nás životní otázkou, neboť Čechy a
český národ tvoří skutečný vlnolom, vzdorující
samému středu německého příboje . . ..
Ptáme-li se dále, která z bojujících stran jest
Maďarům nebezpečnější, musíme odpověděti, že
Němci. Nemluvíme tu o oficiální německé po-
litice, která nám chce hospodářskou zkázu na-
hraditi kondolenčními telegramy, nýbrž mluvíme
o duchu nynější německé společnosti, jejž of-
ciální politika bude jistě, ovšem snad až po
letech, následovati. Jest to rozhodný, dobře
rozvilý a sebevědomý imperialismus, jenž baží
po výbojích a rozšíření německé říše a přebytky
svého obyvatelstva snaží se umístiti tak, aby
ihned také rozšiřovaly jeho území a panství.
Ország
Maďar
Němec
M Orsz
Némecko
Uher
Čecho
Rusko
Polsko
Čechy
Morava
Uhry
14
article
Také v hlavní říši slovanské, v Rusku,
ozývá se myšlénka imperialismu. Jen že tam
je to imperialismus jiný, řekli bychom vznéše-
nějšího druhu. Rus, ač stojí kulturně níže, než
Němec, prokazuje kultuře přece mnohem větší
služby, poněvadž nese civilisaci divokým náro-
dům. Rusko má závratně vysoké poslání: kul-
turně zorganisovati Asii . . . . Německý impe-
rialismus nemá nijakého podobného úkolu; má-li
se přec uskutečniti, musí zničiti kultury jiné.
My bychom svou útlou kulturu nerádi viděli
mezi těmito zničenými a proto — končí »Mag-
Orsz.« — musíme každého okamžiku s největší
pozorností sledovati rozšiřování. Němců.«
Z Lublaně, 12. srpna. (Prvý uni št-
ský chrám v Kráňsku.) V Terstu,v
Gorici i v Kráňsku vzmáhá se mezi lidem
snaha, domoci se slovanské bohoslužby v kato-
lických chrámech. Poněvadž zavedení hlaholské
bohoslužby se činí překážky, vyskytují se pří-
pady, že celé obce odpadají od římského kato-
licismu a přistupují k církvi řecko-sjednocené,
v níž se bohoslužby konají v jazyku staroslo-
vanském. Dne 11. t. m. byl za velikého úča-
stenství lidu slavnostním způsobem položen
Metlice základní kámen prvého uniátského chrámu
v Kráňsku. Obřad, konaný vesměs v jazyku
slovanském, způsobil na lid hluboký dojem.
Němec
Orsz
Rusko
Rus
Asie
Lublaň
Terst
Gorica
Kráňsko
15
article
R. Ze Záhřeba, 10. srpna. (Důležitá
změna ve vedení chorvatské spo-
jené opposice.) Nejedná se o změnu for-
mální. Nebyl totiž povalen ani jediný »starý«
opposiční předák, nezměnilo se předsednictvo
žádného klubu a nikde nebylo odhlasováno snad
několik rázných resolucí proti dosavadní parla-
mentní i mimoparlamentní politice. A přece na-
stává změna a síce nejdůležitější: změna ve
smýšlení, v taktice a v organisaci anebo správ-
něji v desorganisaci jaku záhřebských oppo-
sičních předáků, tak u venkovských opposičních
přívrženeň. Uveďme nejdříve příčiny, které zne-
náhla, ale za to tím usilovněji přivádějí spoje-
nou opposici, aby změnila svoji taktiku a aby
oživila svůj program.
Záhřeb
16
article
Jest to předevší vzrůstajíeí materiální bída
v celém Chorvatsku a doprovázející ji bez-
ohlednost Maďarů, kteří v hmotném úpadku
Chorvatska vidí nejsilnějšího spojence pro dale-
kosáhlé své národní, politické a hospodářské
záměry. Odmrštění žádosti záhřebské živnosten-
ské komory, aby zase bylo dovoleno s lístkem
z Pešti do Rěky přerušiti jízdu. v Záhřebě;
prohlášení »společného« uhersko-chorvatského
ministra obchodu Hegedüse, že zájmy Chorvatska
třeba naprosto a ve všem podrobiti »společnýme
státním zájmům »celého« Uherska; osobivost
rěckého guvernéra, který se za návštěvy angli-
ckého loďstva prohůstavně nazval guvernérem
maďarského přímoří a který se pravidelně
ovšem také protizákonně jmenuje guvernérem
maďarsko-chorvatského přímoři, takže již pod-
niká inspekční plavby a troufá si přijímati úřadní
deputace autonomních správních přímořskýeh
úřadův; dvacetiletá maďarská opposice želez-
ničnímu spojení Splitu se Sarajovem a Záhře-
bem; maďarské zdráhání provésti z Karlovce
druhé železniční spojení s Rěkou, ač toho nej-
více vyžadují právě maďarské obchodní zájmy
koncesse místní železniční trati Mitrovica (na
Maďar
Hegedüs
Mitrovica
Chorvatsko
Pešť
Rěky
Záhřeb
Uhersko
Split
Sarajov
Záhře
Karlovec
17
article
Savě) Županja, v níž poprvé černé na bilém
stojí, že úřadním jazykem bude výhradně ma-
darština, co záhřebský úřadní list chorvatské
vlády bez poznámky v úřadní části uveřejnil,
ač jeho redaktor dobře věděl, že dle zákona
čl. XIV. z r. 1870 páše se tím zločin proti
platné chorvatské úslavě; celá řada nařízení
všech společných uhersko chorvatských mini-
strův, jimiž se podkopávají i samé základy
chorvatsko-uherského vyrovnání z r. 1868
nejelementárnější národohospodářské zájmy
Chorvatska, vše to vyvolalo nespokojenost nejen
s maďarskou a maďaronskou vládou, ale i s chor-
vatskou opposicí, která takové osudné útoky na
chorvatskou národní, politickou a hospodářskou
individualitu odbývá papírovým protestem, jenž
se zpravidla sevrkne na nepatrnou novinářskou
poznámku.
Sava
Županja
Chorvatsko
18
article
Nespokojeni jsou i vůdcové sami a nejne-
spokojenějším jest nejčilejší, nejvzdělanější a nej-
zkušenější mezi nimi, advokát dr. Marijan
Derénčin, bývalý chorvatský ministr spravedlno-
sti (predstojnik pravosudja), autor liberální osnovy
chorvatského trestního zákonníku a moderní
chorvatské volební reformy, proslulý obhájce.
výtečný parlamentní řečník a vzdor svému po-
kročilému věku velice zehopný navazovati a
udržovati styky s novými směry a s mladým
kroužky-
Po celá tři leta, ne-li déle, upozorňuje dr
Derenčin své politické přátely, že jest nevyhnu
lelně třeba do základu změniti opposiční taktiku
nespokojiti se totiž pouhým parlamentním řečně
ním, nýbrž přenésti politickou akci mezi měšťan-
stvo a mezi venkovský lid a zároveň historicko
dogmatický program oživiti hospodářskými a so-
ciálními elementy.
Z počátku nedařilo se valně reformním
snahám Derenčinovým, ba se stanoviska formál
ního posud nezvítězil. Za to však jest tím hlubší
skutečná změna v názorech velké většiny pře
dáků národní neodvislé strany (Strossmayerovy).
kteří dobře cílí, že bez Derenčinovy reformy se
stanou brzy jen úctyhodnou, archaeologickou
památkou.
Ve straně práva, druhé to části chorvatské
spojené opposice není osobnosti podobné Deren-
činu, která by jako živá páka hýbala myslemi
pravášského klubu, Ale za to jest tam již delší
dobu několik mladších snaživých lidí, kteří po-
užili jmenovitě dvou nemilých redakčních affén
hlavního orgánu strany »Hrvatska«, aby tu aspon
částečně provedli nejnezbytnější reformy. A tak
má nyní »Hrvatska« za hlavního reďaktora jednoho
z těchto lidí, dr. Harambašice.
doktor
Derénčin
Derenčinův
Strossmayerův
Hrvatska
Harambašice
národní odvislý strana
Hrvatsko
19
article
Dr. Harambašié jest charakterem svým sice
člověk pohodlný a temperamentem vznětlivý;
jako básník neospravedlnil naděje, které byl
vzbudil lehkým svým veršem, bohatým jazy kem
a živým cilem prvých svých básní; ale za to
má dvě neocenitelné schopnosti: snadno čle
všechny slovanské jazyky a jest velice sociální
a výmluvný. To umožňuje, aby orgán strany
práva stal se tím, čím jej jeho členáři ještě do
nedávna považovali: vůdcem a rádcem opposice.
Vždyť v Chorvatsku, kde není ani jediné politi-
cké a národohospodářské publikace, kde státo-
právní strany po 30 let svého trvání nevydaly
ani jediné státoprávní brožurky a kde se teprve
nyní začíná pomýšleti na politickou a náro-
dohospodářskou bibliotéku, ústřední orgán strany.
jakým jest »Hrvatska«, má daleko větší význam
než tam, kde denní tisk jen doplňuje a osvěžuje
politické vzdělání. Vše tedy závisí na tom, jak
klub strany práva bude pohlížeti na svůj orgán.
doktor
Harambašié
Chorvatsko
20
article
Bude-li jej i na dále považovati jen svým stran-
nickým praporem, bude mu jeho prázdnota vítána,
neboť lohký prapor pěkně vlaje. Převládne-li
však náhled, že »Hrvatska« má býti denníkem
národním a slovanským, že přesnými vědomostmi
a jasnými a širokými myšlenkami, má neustále
připravovati půdu jak k velkým sněmovním vol-
bám, tak k soustavné, povolební politické akci,
nebude »Obzor« na ni pohlížeti s patra, což
dříve nebo později přivede k společně redakei
obou denníků a k splynutí obou listů ve velký
chorvatský denník, stopující nejen všech ny
odbory politického živola, ale i veškerá odvětví
národohospodářské práce, literárního a uměleckého
vývoje a činnosti vědecké. Bude tehdy snadněji
i české žurnalistice informovati se o všech zje-
vech chorvatské myšlenky a chorvatské práce,
tak že si v Chorvatsku nebudou více stěžovati
na nevšímavost českou, kteroužto výtku zasluhuje
z pravidla daleko více ten, kdo si naříká, než
ten, kdo ji domněle zasluhuje.
Chorvatsko
Hrvatsko
21
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 13. srpna.
Zabezpečení dělnictva v Rusku. Tyto
dni uveřejněn nový zákon ruský, jímž se upra-
vují poměry dělnictva ve státních dolech a bá-
ních, když se dělník stal k práci neschopným.
Od nynějška všichni dělníci ve státních horních
závodech a dolech bez rozdilu pohlaví a stář
budeu dostávati pensi, jestliže přišli k úrazu při
práci neb následkem práce. Právo na pensi na-
stává tedy dělníku nejen při úrazu, nýbrž tak
v případě tak zvaných professionálních nemocí.
Pouze zlý úmysl dělníkův při úrazu zbavuje
tohoto práva na pensi. Kdyby však úraz, při-
voděný dělníkem úmyslně, měl za následek
smrt, neutrpi tím nevinná rodina dělníkova, jež
podrží právo na pensi. Dělnice podrží svou pensi,
i když se vdají. Výše pense závisí od jakosti
úrazu a stupně nesehopnosti k práci. Při úplně
neschopnosti k práci obnáší pense 1/2 roční
mzdy dělníkovy. Pense, která se bude platiti
příslušníkům rodiny dělníkovy, závisí od stáři
členů rodiny a stupně příbuzenstva. Státní pensi
neruší se právo dělnikovo na požitky a pod-
pory z jiných podpůrných fondů, jichž snad byl
členem. Dle výkazů za r. 1898 na státních zá-
vodech hornickýeh bylo zaměstnáno 34. 208 osob.
které se stanou nyní účastnými výhod nového
zákona. Bylo by jen přáti, aby tento humanní
zákon byl rozšířen i na dělnictvo v soukromých
podnieích báňských, kdež pracuje dle posledníeh
výpočtů na 600.000 lidí.
Praha
Rusko
22
article
Stěhování z Ruska. Konsulské zprávy
za minulý rok vykazují mimo jiné též značné
ztráty ruského obyvatelstva, způsobené stěho-
váním. Dle výkazů z Hamburku a z Brém vy-
stěhovalo se r. 1900 přes tyto dva přístavy
67.000 ruských poddaných, z nichž přes Ham-
burk odjelo 41.000, přes Brémy asi 26.000.
Hlavní proud vystěhovalců šel do Severoame-
rických spojených stálů (asi 50.000), jiná
velká část do angliekých osad (přes 14.000),
oslatek do jižní Ameriky a část i do Australie.
Proti r. 1899 zvětšil se počet vystěhovaleů
o 26 proc. Téměř všichni tito vystěhovalei po-
cházeli z království polského, z baltických gu-
bernií a ze západních běloruských gubernií.
Značnou část vystěhovaleů tvořili ž idcé. Pří-
činou stěhování v největší části případů jsou
smutně poměry hospodářské, nedostatek výdělku;
menšina vystěhovalců dala se svésti pověstmio
laciné půdě a vysokých mzdách ve Spojených
státech.
Rusko
Hamburk
Brémy
Ham
Severoame
jižní Amerika
Austrálie
spojený stát
23
article
Ze Starého Srbska. »Nov. Vremja« ob-
drželo podrobnou zprávu o řádění Arnautů
v sandžaku novopazárském a v Kolašíně. V Ko-
lašíně Arnaut Usa s četou svých lidí zbil ně-
kolik tuctů lidí, některým zpřelámali žebra,
rozmačkali hrudní koš atd. V obeích Jagnicích
a Šeškově dva Srbové zbiti tak, že se neuzdraví.
Ve vsi Potoku vpadlie Arnauté i do chrámu a
zpustošili hrob sv. Joanikija; přes řeku dali se
Albánci přenášeti slařičkým popem Ivanem. Na
zakročení ruského posla Zinovjeva vyslány do
Mitrovice, Nov. Pazáru a Kolašina čtyři pra-
pory vojska pod velením Džamsi-paše. Ruský
konsul Maškov energicky zjistil všechna násilí.
spáchaná na křestanech, navštívil Mitrovici, Ko-
lašín a Nový Pazár, kde mnohé křesťany za-
chránil od hrozicího jim nebezpečí, ač i sám
byl stále ohrožován od Arnautů. V obci Ber-
ňakách byl nueen zaujati přímo obranné posta-
vení proti útokům Arnautů. Přes to, že sultán
vydal irade, jímž se zakazuje pronásledovati
Srby, místní úřady dosud štvou Arnauty proti
Srbům a dovolují jim, aby pod záminkou, že
hledají ukryté zbraně, trýznili a mučili novinný
lid. Ze zoufalství Srbové se rozutekli ze svých
osad a skrývají se po lesích. V novopazárském
vězení nachází se dosud jedenáct Srbů, uvězně-
ných z důvodů prý politických. Dopisovatel
soudí, že v Starém. Srbsku nezavládno, pokoj.
dokud nebudou přisně potrestáně původcové
arnautského řádění, Džemal-bej, Nuri pašaa
jich hlavní spojenci.
Usa
Albánec
Ivan
Zinovjev
Mitrovic
ko
Srba
Džemal
Srbsko
Kolašín
ko
Mitrovice
Nová Pazár
Maškov
Džasi
24
article
Vilém II. jako dědie trůnu.
K úmrtí eísařovny Viktorie uveřejňuje ně-
kolik velmi zajímavých podrobností pařížský
»Cri de Paris« od svého berlínského dopiso
vatele, jenž mezi jiným vypravuje: »Když clsat
zvěděl o úmrti své matky, nejevil ani nejmen-
šího rozčilení. Hrál právě svoji obvyklou partii
karet. Dohrál jia teprve potom dal všechna
potřebná nařízení. Matka jeho byla pro něj živou
výčítkou pro jeho nehodné chování se k ofci
r. 1888. Vilém ji také rád nenavštěvoval a ob-
zvláště nerad vstupoval do jejího pracovního
salonu, kde stál onen stůl, který nese stopu
rány hole Vilémovy, když tento chtěl mocl
vniknouti do komnaty svého umírajícího otce,
aby tento podepsal akt abdikační stilisovaný
Bismarkem ve prospěch Viléma II. Této bruta-
litě zabráníla jediná matka jeho, proti níž Vilém
zvedl svoji hůl. Císařovna se uhnula a rána
dopadla na stůl, jejž roztřístila. Ješté před svojí
smrtí dala eísařovna-vdova dopraviti v 8 bednách
veškeré dokumenty, zbylé po Bedřichu III. da
Anglie. Jsou prý to většinou listiny nemité jak
pro Bismarka, tak i pro Víléma II. Císař ně-
mecký po nich se stále pídil. A když se stožáva
chmurného zámku friedrichshofského a s jeho
cimbuří zavlály černé prapory na znamení smutku,
že paní hradu není již, brány paláce i parku
se zavřely a dvě škadrony »černých husarů«
obsadily veškeré východy. A v tomto okamžiku
pátrali důvěrníci Vilémovi po všem, co hy mohlo
býti nepříjemné pro pána jejich. Německý list
jeden sděluje, že tak se vžily vojenské zvyky
v duši Viléma II., že když tento zvědělio agoni
matky své, oblékl se nakvap v uniformu 2. pluku
gardových husarů, jehož majitelem byla matk
jeho a v uniformě této teprve k loži jejímu po-
spíchal.
Vilém II
Vilém
Bedřich III
Vilémov
Anglie
Cri jít Paris
Bismark
Vílém II
25
article
Mezi Anglii a Francil.
Mezi Anglii a Francil.
Anglická obchodní komora v Paříži uve-
řejňuje zajímavou statistiku, týkající se obchod-
ních styků anglo-francouzských. V prvních šesti
měsících roku 1901 obnášel vývoz a dovoz
obou zemí:
Anglický dovoz do Francie 340,255 000
franků proti 350,929.000 frankům v roce 1900.
Francouzský vývoz do Anglie 668.09 1.000
franků proti 589.505.000 frankům v r. 1900
Jak vidno, dovoz anglický s a ci-
telně zmenšil, kdežto vývoz íran-
couzský stále stoupá.
Co zvláště v těchto úřadních výkazech za-
sluhuje zmínky, jest potěšitelné faktum, že
dovoz vlny a hedbáví, těchto Anglií v posled-
ních letech tak velice ohrožovaných výrobků,
dostoupil netušené výše. Neboť v 6 měsících
roku 1901 Francie prodala Anglii o 13,347.000
franků více vlny a o 11,492.000 franků více
hedvábí než roku 1900 v témže čase.
Zprávy o zních letošních, jež docházejí
ministerstva orby, znějí vesměs příznivě, ba nad
očekávání. Ovšem rolníci přece stále nařikají,
poněvadž obilní ceny jsou úplně nízké. Úroda
vína není tak veliká, jako byla loni, ba na ne
kolika místech v jižní a jihozápadní Franci
jest slabší, než prostřední, neboť v téchto kra-
jinách révokaz způsobil ohromné škody. Kromě
toho letošní veliká vedra měla zhoubný účinek
na vína menší hodnoty, čímž ovšem loňské zá-
soby se značně zmenší.
Anglie
Paříž
Francie
26
article
Hanebnosti anglické v jižní Africe.
V Kapské osadě provádějí Angličané popravy
»odbojníků« holandských zcela tak, jak je pro-
váděl anno 1695 Lemminger, když dal Kozinu
v Plzni stíti. Obyvatelstvo města, kdež poprava
se děje, nuceno jest násilně býti popravé při-
tomnu. Zajatý »rebel« dopraven jest za účelem
popravy z pravidla tam, kde bylo poslední jeho
bydliště, aby zde smrt jeho viděli všichni jeho
známí a spoluobčané. Krámy v městě takém mu-
sily se zavříti a všechny zvláště čelnější o soby
jsou na popraviště mocí sháněny. V Middleburgu
náležel mezi takové nedobrovolné diváky popravy
i člen kapského parlamentu, Holanďan Dewazl.
Oděl se k této smutné příležitosti v černý
oblek a z klobouku jeho visel flor. Dříve ale
ještě nežli poprava dokonána byla, Dewaal
omdlel a musil býti z popraviště odnešen.
A k těmto brutálnostem anglickým mlčí netoliko
konservativci, nýbrž i dobrá polovice anglické
strany liberální!
Angličan
Kozina
Krám
Holanďan
Dewazl
jižní Afrika
Plzeň
27
article
Crispova závět.
Crispova závět.
Crispi zanechal vlastnoručně psanou závět.
Praví v ní, že otcovské jeho dědietví bylo prý
utraceno v letech vyhnanství a v boji za osvo-
bození Sicilie k účelům politickým; osobní úspory
své spotřeboval prý pak za své minísterské
kariery. (Víme, dle přehledu včera zde poda-
ného, že Crispi, vlastně marnotratná žena, druhá
žena a prostopášný syn jeho, utratili v íce,
než tyto úspory osobní, že nestačily jim také
subvence bankami vyplácené.) Crispi doznává
pak, že co získá se z jeho pozůstalosti, nestač
nijak hraditi dluhy, nieméné jmenuje druhou
ženu svou — universální dědičkou, jinými slovy.
svěřuje jí tím úkol, zapraviti jeho dluhy. Z čebo,
nepraví, o svém synu, jenž, jak známo, odsouzen
byl pro krádež, Crispi nezmiňuje se v závěti ani
slovem. O nárocích dcerky svojí praví, že tyto
vyrovnány byly již věnem, kteréž jí při sňatku
jejím s knížetem Linguaglossou bylo vyplaceno.
Svojí prvotní ženě Růžené Montmassonové, kteréš
pro její prostý původ se zbavil, když mu za-
svitla lesklá kariera ministerská, odkazuje Crispí
doživotní důchod 3600 lir ročně (asi 1800 zl.)
jež z výtěžku jeho pozůstalosti na prvém mít
Crispův
Crispi
Linguaglossa
Růžená
Sicílie