ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 46b64450-71e2-11dc-af3c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 43 celkem · entity: place 170, work 33, person 203, org 34
1 masthead
22. září 1904.
2 masthead
Přílelha „Národních Listi
3 masthead
K čislu 202.
4 masthead
Strana 9.
5 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Za novými smlouvami obchodními. Jak jsme již oznámili, jest jednání o ra- kousko-italské smlouvě skončeno. V podstatě byla nová smlouva hotova již před několik dny, bylo však nutno vypracovati ještě nějaké pedrobnosti. Šlo vlastně o smlouvy dvě: za- tímni a konečnou. Konečná smlouva má nabýt platnosti 1. lednem 1906 současně s ostatními smlouvami s jinými státy, se kterými se o ob- novu vyjednává, tedy zvláště se smlouvou ob chodní s Německem, Švýcarskem, Belgií a Ru- skem. Zatímni smlouva rakousko-italská bude platiti od 1. října t. r. do konce prosince 1905.
Německo Švýcarsko Belgie
6 article
Ustanoveními jejími upravuji se vztahy obou říší ve dvou obdobích: v období od 1. října do konce prosince 1904 a v roce 1905. V prvém období zatimní smlouvy (tedy od 1. října do konce t. r.) platiti budou jisté celní výhody pro italská vína. Možno totižv něm dovézti z Italie 450.000 q bílého italského stolního vína za celní sazbu K 15.3 za 1 q (za 6 zl. 40 kr. ve zl. proti 3 zl. 20 kr. ve zl. dle původního vinního dovětku) do celého obvodu říše rakouské. Tato výhoda neplatí pouze pro Italii, ale i pro ostatní dovozní státy vinní; uči- něna však co do dovozu opatření, dle nichž může Italie následkem svého příznivého geogra- fického položení výhody této zvláště prospěšně užiti. Od konce prosince 1904 přestává vinní dovělek zúplna. Zatímní smlouva bez dovětku uvedeného bude pak platiti ještě do konce r. 1905. Ustanovení této zatímní smlouvy jsou stejná se stanoveními konečné smlouvy, která nabude 1. lednem 1906 platnosti na 10 let. tedy až do konce r. 1915. Největší obtíže způ- sobeny otázkou vinní sazby celní; ohledně ostat- ních předmětů byla dohoda snazší. Jednalo se tu zvláště o zajištění italského vývozu jižních plodin a olejů některých a o vývoz koní, dříví a některých průmyslových tovarů do Italie.- Přání uherských a tyrolských producentů vína tedy splněna.
za 1 q
7 article
Co ale speciálně budí pozornost, jest sta- novení lhůty, od které má nabýti platnosti nová smlouva konečná společně se smlouvami se státy jinými. Dnem 1. ledna 1906 mají býti dosa- vadní smlouvy naše s Německem, Ruskem, Švý- carskem, Belgií a některými státy balkánským vystřídány smlouvami novými. Lhůta jest po- měrně krátká a úkoly veliké. Předpokladem ob- novy obchodních smluv není jen vyřízení no- vého autonomního celního tarifu. Celní jednota říše založena na předpokladu parlamentního provedení vyrovnání rakousko-uher- ského. Dle daného stavu zaručena celní jed nota obou polovin této říše jen do konce r. 1907 Žijeme v provisoriu celní jednoty, jehož odstra nění a nahražení úmluvou konečnou jest con- ditio sine qua non. V Uhrách parlamentní po měry řádnému vyřízení obnovy vyrovnání ne- brání. Nejvýše vyskytnou se nové požadavky. které budou dle dosavadních zkušeností Uhrám koncedovány. Jinak u nás. Parlament vídeňský valně pracovních vyhlídek neposkytuje a byť — jak nelze pochybovati — dány ministeriu Kör- brovu rozkazy k utvoření pracovní parlamentní většiny a parlamentnímu vyřízení vyrovnání. nutno stále miti na mysli, že rozkazy tyto pro opposici nemají významu naprosto žádného. Současně jest ale jasno, že se v Uhrách oppo- sice — a váha jejího slova opětně se osvědčila — s vyrovnáním na základě § 14. nesmíří a že bude žádaií, aby celní jednota a obchodní spolek obnoveny byly parlamentní cestou, jak toho žádá ústava. Ježto ale termin nových smluv dán, stává se otázka parlamentního vyřízení vy- rovnání rakousko-uherského nalehavou a akutn.
Německo Rusko Švý Belgie Uhry
8 article
Teprve jím bude lze dosíci eile. Smlouva s Itali sjednána však nejen v předpokladu obnovy vy rovnání, ale i na základě autonomní ho celního tarifu, který do dnes jest pou- bou osnovou vládní. Ve vyjednávání s Italií a s Německem rakouští zmocněnci zá- konodárné vyřízení osnovy této prostě anticipovali, jednání, které není pouze povážlivo s hlediska ústavního. Nalehavou nut- ností kroku tohoto omluviti nelze. Výpověd smluvní nedala Italie, nýbrž Rakousko- Sáhly-li tedy vlády k tomuto kroku a pomýšlely-li na sjednání nové úmluvy, měly především stvo- řiti zákonný podklad jeho. Neboť jakou cenu má pro parlament jednání o osnově celního ta- rifu, když každá změna jest vzhledem ke sjed- naným smlouvám illusorní? A přece jest známo, že se proti osnově nového celního tarifu ozvala řada námitek a že jest možno, že by parlament provedl určité změny. Dejme tomu, že by se zdařilo obnoviti dělnost parlamentu a že by parlament provedl změny určité. Bude pak vláda ochotna, obnoviti opětně jednání s ostatními státy? Či přijde pak ono známé „non possu- mus“, které zbaví parlament jeho práva změno- vacího a které případně poškodí vážné zájmy průmyslu a zemědělství našeho? Ale ještě jiný moment padá na váhu mimo Italii neni ještě se žádným státem vlastně jednání plně zahá- jeno. „Prvé čtení“ nových celních tarifů v konferencích zmocněnců rakouských a něme- ckých sice provedeno, leč dále zatím jeňnán nepokročilo. Mezitím ale sjednána smlouva ně- mecko-ruská, která uznala vázaná německá cla obilní při určitých výhodách pro ruský krmný ječmen. Rakousko má však zájem na tom, aby jeho sladovacímu ječmenu a sladu dostalo se určitých výhod, nehledě ani ku požadavkům ostatním (ohledně dovozu dobytčího atd.). Bude
Německo Rakousko Italia
9 article
nyní, kdy Rakousko předstiženo úmluvami nerderneyskými, jen tak snadno lze zlomiti od- por německý a bude lze na základě pouhé osnovy, při rozvrácenosti parlamentní a provi- seriu co do obchodně-politického poměru obou polovin říšských lehce pohnouti Německo ke vzdání se dosavadních jeho výhod co do vývozu průmyslových tovarů k nám, když se mu zdařilo zajistiti si ruské trhy? V dané situaci rychlé dohody s Německem bude dosaženo jen př ústupcích s naší strany, tím spíše, protože vzhledem k nutné výpovědi smluv dosavadních 1. lednem 1905 bude třeba chod vyjednáván hodně urychliti. Ale byť se tak i stalo: jednáni o smlouvu obchodní s Ruskem, Belgií a Švý- carskem není dosud ani zahájeno — co tu ještě práce, plné formalit a překážek! Či snad věří se ve Vídni v čaromoc § 14. v epatření, které má provisorium vnitřní roz- šířiti ještě provisoriem zahraničním? Divný t doklad ku pyšným slovům dra. Körbra o „sl le Rakouska“l Sjednáním italským zhoršuje se tedy ještě postavení této říšo. Zhor šuje se vyhlídka průmyslu i země- dělství do budoucna. A tak rozvinuje stanovení lhůty pro platnos nevých obchod. smluv základní otázky této říše činí akutními nejnalehavější problémy a — oži- vuje a sesiluje zápasy vnitřní. Jdeme vstříc vážné době, plné zkoušek a obtíží, a ukážeme-li se sla bými, zaplatíme úhonami vlastními své chyby. Otázky hospodářské stávají se u nás opět politi- ckými v plném slova smyslu a zkušenosti po- sledních let snad ukáží nám správné dráhy na- šeho postupu. Nejen in politicis, ale i ve směru hospodářském, neboť otázka hospodářského sil ného postavení našeho jest jedním z hlavníeh činitelů mocenských, kteří mohou přiněsti nám po létech bojů úspěch. Jak často jsme tohote faktu nebyli pamětlivil
Zhor Rakousko Německo Rusko Belgie Vídeň
10 article
Výstava ovoce a hospodářských plodin okresu velvarského. II. Ve skupině ovoce a víno, stromky ovoc né, zelenina a květiny vystavují dále větš a bohaté exposice pp.: Jan Špírek, obchodníkz Král. Vinohradů a Jaroslav Košťál, rolník z Vo leška. Pěkné jsou ukázky chmele, který vyslavují pp. Václav Hudeček a Václav Procházk a, rol- níci z Černuce, Ant. Herout, rolník z Dřínova Václav Pokorný a Bohuslav Syrový, rolníciz Dušník, Josef Kyzlík a Julius Libický z Jedibab. Jaroslav Štolz, sládek z Miřovic, Ant. Hrác ha náj dvora z Veltrus, Frant. Hanl a Josef Válek rolníci ze Všestud, Václav Kloc, rolník z Brlohu. Václav Černý, strojník, Václav Hrst ka a Ant. Ku- čera, rolníci z Kostomlat, Jaroslav K o šťál a F Syrový, rolníci z Volešky. Ječmen vystavují: Václav Brtník a Ant. Datel, rolníci z Blevic, Jan Hofman a Jan Šimák, rolníci z Budohostic, Fr. Tůma, rolník z Bukole, Václav Hudeček, rolník, Frant. Landa, zušlechťovací semenářská stanice v Černuci, kollekce ječmenů českých i cizozemských, Václav Pazou- rek, Václav Procházka, Václav Strádal, rol- níci, Kanal Truhlář, náj. dvora z Černuce, Václav Helcl a Adolf Hromada, rolníci z Dřínova, Vá- clav Tichý, rolník z Dřínova, Václav Pokorný. Bohuslav Syrový, rolníci z Dušník, B. Krato- chvíl, vrch. inženýr z Jedibab, Josef K y zlík, rol- ník z Jedibab, J. Josef Bartoš, Josef Kasalický, rol- níci z Ješína, Jan Linda, Josef Šebek, Václav Urban a Jan Vajgl, rolníci z Hospozína, Rud.
Špírek Košťál Hudeček Procházk Antonín Herout Pokorná Syrová Dušníky Kyzlík Julius Libický Jedibab Štolz Miřovic František Hanl Válek Kloc Černá Václav hrst Ječmen Brtník Hofman Šimák Tůma Landa Václav Paza Procházka Strádal Truhlář Helcl Hromada Josef J Bartoš Josef kasalický Linda Šebek Urban Vajgl Černuc Dřínov Veltrusy Všestudy Brloh Kostomlaty Blevice Francie Bukol clav Tichá Ješín Hospozín Anta Ku Budohostic
11 article
Sechtr, rolník z Hostině, Čeněk Neuma n, rolník z Kmetňovsi, Josel Jelen, rolník z Kamenomostu, Frant. Pokorný, rolník z Kralup, Václav Renner, rolník z Křivous, Heřman Bubeníček, rolník z Miletic, Adolí Lev, rolník z Miletic. Jaroslav Štolz, sládek z Miřovic, Boh. Vojtěchovský, rolník Mlčechvost, Joseř Čížek, rolník z Lešan, Knížecí hosp. správa z Nelahozevsi, L. J. Vršník, rolník z Nové Vsi, Václav Rehák, rolník ze Sazeně, Prant. Burda, rolník z Oužic, Reditelství cukrovaru a ekonomie z Oužic, Oldř. Brtník, náj. dvora Uhy, kollekci ječmenů, Josef Benda, rolník z Vel- trus, Frant. Hlaváček, rolník z Veltrus, Ant. Hra- cha, náj. dvora z Veltrus, dva druhy, Václav Po- 1ácek, hostinský z Veltrus, Václav Srb, Jan S ta- nislav, rolníci z Veltrus, Ed. Schulma n, rolník z Velvar, Ant. Podrabský, rolník z Vojkovic, v. A. Šustr, statkář z Vojkovic, Frant. Hanl, rolník ze Všestud, Josef Martinovský, rolník ze Vše- stud, Josef Válek, rolník ze Všestud, Josef V ál ek, rolník ze Všestud, Ant. M aš anský, Fr. Pejšl ek, Josef Šícha, Fr. Urban, rolníci ze Zlončic, Frant. Heřman a Frant. Homolk a, rolníci ze Zlosejna, Velkostatek Zvoleněves, Václav Kloc, rolník z Brlohu, Zimní hospodářská škola z České h Brodu, kollekci ječmenů, Josef Mocker, rolník z Citolib, Václav Křivánek, rolník z Chýnova. Václav Hrstka a Ant. Kučera, rolníci z Kosto- mlat, Ant. Čermák, rolník z Lunkova, Jaroslav Chroust, rolník z Roudníčku, Jaroslav Koštál rolník z Voleška, Ostatní hospodářské plodiny vysta- vují: Václav Brtník, rolník z Blevic, Jan Hezrle, a Jan Šimák, rolníci z Budohoslic, Oldřich B rtník náj dvora Uhy, Frant. Tůma, rolník z Bukole, Václ Hudeček, rolník z Černuce, Frant. Landa, seme- nářská stanice pro zušlechťování plodin v Černuci.
Čeněk Josel Jelen František Pokorná Renner Heřman Bubeníček Štolz Vojtěchovský L J Vršník rolník Rehák Burda Brtník Benda Hlaváček Václav Václav Srb Jan Antonín Podrabský A Šustr Martinovský Válek Josef Šícha Urban Heřman Kloc Mocker Křivánek Hrstka Kučera Chroust Koštál Hezrle Šimák Oldřich Tůma Václ Hudeček Kmetňoves Kralupy Miletice Mlčechvosty Lešany Nelahozeves Oužice Uh Vela Veltrusy Ed Velvary Vojkovice Všestudy Francie Zlončice Zvoleněves Brloh Český h Brod Citoliby Chýnov Kosta Roudníček Voleška Blevice Bukol Černuc Adolit Lev Joseř Čížek Křivousy Miřovic Budohoslic
12 article
Václav Pazourek, Václav Procházka a Václv Strádal, rolníci z Černuce, Karel Truhlář, náj dvora z Černuce, Václav Pokorný a Bohuslav Syrový, rolníci z Dušník, B. Kratochvíl, vrch. inženýr z Jedibab, Julius Libitzký, rolník z Jedi- bab, Jan Linda, Jan Šimonek, Václav Urban rolníci z Hospozína, Josef J. Bartoš a Josef Ka- salický, rolníci z Ješína, Josel Jelen a Čeněk Neuman, rolníci z Kamenomostu, Jaroslav Novák a Frant. Runza, rolníci z Kmetňovsi, Frant. Po- korný, rolník z Kralup, Josef Taussig z Kralup č. 2, Alois Novák, rolník z Lešan, Heřman Bu- beníček, rolník z Miletic, Adolí Lev, rolník z Miletic, Jarosl. Štolz, sládek z Miřovic, Bohumil Vojtěchovský z Mlčechvost, Hospodářská správa z Nelahozevsi, Ředitelství cukrovaru a ekonomie v Oužicích, Ant. Hejlík, rolník ze Sazené, Josel Kuchař, rolník ze Sazené, Jan Resler, rolník ze Sazené, Josef Benda, Ant. Dědic a Frant. Hla- váček, rolníci z Veltrus, Ant. Hracha, náj. dvor z Veltrus, Václav Poláček, Václav Srb a Jan Stanislav, rolníci z Veltrus, Alois Ko si na. škrobárna z Velvar, Joseř Brejník, rolník z Volo- vic, Frant. Hánl, Josef Martinovský a Joseí Válek, rolníci ze Všestud, V. A. Šustr, rolníkz Vojkovic, Frant. Urban, rolník ze Zlončic, Frant.
Pazourek Procházka Václv Strádal Truhlář Pokorná Syrová Kratochvíl Julius Libitzký Linda Šimonek Urban J Bartoš Josef Ka Josel Jelen Neuman Novák František Runza Taussig Heřman bu Štolz sládek Miřovic Vojtěchovský Antonín Hejlík Kuchař Resler Benda Hla Hrach Poláček Václav Srb Jan Stanislav rolník ko Joseř Brejník Hánl Martinovský Joseum Šustr Černuc Hospozín Ješín Kralupy Lešany Miletice Mlčechvosty Nelahozeves Oužice Sazená Veltrusy Velvary Volo Všestudy Vojkovice Zlončice Adolit Lev Jedibaba
13 article
Heřman a Frant. Homolka, rolníci ze Zlosejna, Zimní hospodářská škola z Českého Brod u, Jos Mocker, rolník z Citolib, Václav Křivá nek relník z Chýnova, V. Sámal, obchod semenářský z Ml. Boleslavi, Ant. Čermák, rolník z Lunkova. Jarosl. Chroust, rolník z Roudníčku. Václav J íra. rolník z Vrátna. Nářadí, náčiní, užívané při pěštění atd. Karel Pišvejc, kovář z Černuce, Václav J a r oš. továrník z Kralup, Frant. Beneš, strojník z Kralup. Josef Pejšek, továrník z Kralup, Josef Hartm an kupec z Velvar, Karel Pru sí k, truhlář z Velvar, Fr Zajíček, jednatel hospodář. strojů z Velvar, Vel- varská továrna na ledek, Václ. Ebrt, klempíř z Vel- trus, Bohumil Kočí z Jablonce, Václav Bu r eš. tevárna na pluhy z Kolína, Václav Černý, strojník 2 Kostomlat, Frant. Hajsma n, strojník z Lisovice Zlonic, Fr. Jrnda, soustružník z Loukova, J. Čer- venka z Prahy—II., Ant. Hofman, továrna na měď. zboží z Prahy—VII., Jan Bacílek, továrna na hosp. stroje z Prahy—VII, Adolf Fischerz
Heřman František Mocker Křivá V Sámal Antonín Chroust J ír Pišvejc Beneš Pejšek Josef Hart Karel Pr Zajíček Václ Ebrt Kočí Václav bu Černá Hofman Bacílek Fischerz Homolka Zlosejn Český Brod Citoliby Chýnov Boleslav Roudníček Vrátna Černuc Kralupy Velvary Francie Vela Jablonec Kolín Kostomlaty Lisovice Zlonice Loukov Čer Praha
14 article
Prahy, Mikulášská ul., Jos. Kosina z Ruzyně u I- boce, Václav Veselý ze Slaného, Jan Knüpfen z Král. Vinohradů č. 397, A. V. Deyl z Vinořeu Prahy. Sbírky užitečného a škodlivého hmyzu atd., pomůcky k hubení škodli- věho hmyzu: Všclav Strádal, rolník z Čer- nuce, Václav Lorenc, kovář ze Starých Ouholie Josef Fiala, žák II. třídy měšt. školy z Velvar, Fr Straka, strojník z Drnova, Jindř. Vorel, říd. učitel z Dobré Vody, Adolf Zimák, drogista z Roud- nice, Karel Roman z Prahy, Frant. Nechvíle z Vídně. Remeslné tovary: Hynek Květ z Tejnky u Prahy, Václav Jiš a ze Zbiroha, Vincenic T ů m z Prahy —II. Literatura, učebně pomůcky atd. Václav Pazourek, rolník z Černuce, Vodní družstvo z Černuce, JUDr. Lad. Pavlou sek. zem. advokát z Kralup, JUC. Kamil Ha r m a ch, okr tajemník z Velvar, Maxa Hofmann, knihkupecz Velvar, Zimní hospodářská škola z Českého Bro- du, Joc. Šerák, redaktor z Chlumína, Fr. Hy kl vinař a zahradník z Letek, Josel Kali t a, říd. učitel z Nebužel u Mělníka, Ant. Reinwart, knihkupec z Prahy, Vodičkova ul., Jan Chadt z Obory, pošta Horní Ročov, Jan Sevětínský z Obory, pošta Herní Ročov, Zimní hospodářská škola ze Slaného. Jos. Kalina z Velvar č. 72, jeden druh ovoce Jesef Jelen, pšenice a ječmen z r. 1903. Dr. Joseí Závodný z Týna nad Vlt., ovocná vína. Karel Tůma z Velvar, 3 druhy jablek a jeden druh vína Václ. Ebr! z Veltrus, zahradnické potřeby, Heller (Pokrač) a spol., ječmen.
Kosina Veselá Knüpfen Král A V Deyl Lorenc Fiala Straka Vorel Zimák Karel Roman František Nechvíl Hynek Jiš Pazourek JUDr Lada Pavla Kamil ha Maxa Hofmann Joc Kali t Antonín Reinwart Chadt Sevětínský Kalina Jesef Jelen doktor Závodná Tůma Václ Ebr Heller Praha Jos Ruzyně Iboka Slaný Vinořeu Praha Čer Velvary Francie Drnov Jindřichův Roud Vídeň Tejnka u Praha Zbiroh Černuc Kralupy Český Bro Šerák Chlumín Nebužely Mělník Vodičkův ulice Horní Ročov Týn nad Vltava Veltrusy Vincenic T ů herní Ročov zimní hospodářský škola z Slaný Všclav Strádal Stará Ouholie
15 article
Obchodní komora liberncká a čeští průmyslníei a živnostníci. Pan Fr. Vondráček z Hořic vydal za- jímavé autentické doklady o chování se obchodni komory liberecké k Čechům. Spisek jeho založen na datech, vydaných komorou v jubilejním roce jejím. Spisek dotýká se předevšlm činnosti obchodních ko- mor v království a kroků podniknutých za účelem založení nové obchodní komory pro východní Čechy. V obvodu komory liberecké žije 54% obyvatelo Němců a 46% Čechů. Od roku 1884 nezasedá v ko- moře ani jediný Čech. Roku 1903 uděleno 49 českým školám pokračovacím v obvodu komory založeným 8900 K a 72 německým 18.150 K. kupeckým školám pokračovacím českým (5) 600 K a 13 německým 3100 K, 9 obchodním školám českým 2400 K a 23 německým 8800 K. Stipendií pro žáky škol českých jest 21 a to 8 po 120 K a 13 po 60 K, pro žáky škol německých 67 a to 9 po 200 K, 55 po 120 K 3 po 60 K. Brožura uvádí přehled podpor za r. 1903. K vůli zajímavosti ho ostiskujeme. Školám pokráčovacím . . . . . 8900 18.150 školám pokračovacím pro dívky . — školám kupeckým a obchodním . 2400 8800. různým odborným ústavům . . 200 3000 1900 podpory žákům a ústavům . . . 400 výstavám . . . . . . . . . 100 2234 roční pravidelné příspěvky . . . — různé podpory . . . . . . . 1400. stipendia žákům škol . . . . . 1740 8580 museím průmyslovým . . . . 250 1400
Vondráček Čecho Němec Francie Hořice východní Čechy Čechy pokračovací český muzeum průmyslový
16 article
Celkem subvenci K 13.990 48.381 »Prohlédneme-li celkový rozpočet, vidíme, že ze všech položek mohou Češi ještě něco obdrželi z položky: »Služba ku povznesení průmyslu«, z ostatních ni- čeho. A z té dle zkušenosti také toho mnoho nebude- Kdybychom vzali as 2000 K, k tomu subvence as 14.000 K, vidíme, že Češi v obvodu télo komory plat asi 100.000 K a dostanou zpět asi 16.000 K, takže přes 80.000 K zaplatí ve prospěch německého prů- myslu ke své vlastní škodě za jediný rok. A tyto poměry trvají již 50 let, pokud komora tato trvá. Volání po nápravě ozývalo se již dávno. Majíce nyní v ruce potřebná data, která pravdivě nám ukazují strannictví a podporování germanisace obchodní živnostenskou komorou v Liberci, vybízíme znovu všechny povolané kruhy, by chopily se díla a ne- ostály, pokud rozdělení obchodní a živnostenské ko- mory nebude provedeno,« Za účelem uvedeným má býti svolán protestní sjezd českého severovýchodu častými schůzemi má býti otázka nové české komory zdůrazňována. Publikace vydána Řemeslnicko-živno- stenskou besedou v Hořicích.
Čech Liberec Hořice
17 article
Bavlna. Přes veškery známky poklesu a osla- bení uhájil trh bavlny své pevné smýšlení. V mi- nulém i tomto téhodni. Dvě okolnosti byly tu zá kladem. S podzimem oživuje se poptávka po zboží bavlnářském a trh severo-americký počítá s dalším vzestupem poptávky této. Platí to stejně o Spojených státech, jako o Anglii, kde jsou tkalci a přadláci plně zaměstnáni, více než se přiznává, jak ostatně také dokazuje neobyčejně stouplý vývoz přízea tkanin z Anglie. Také z Indie a Číny jest poptávka po surovině značná. Rovněž menší spotřebné země vyvinují dosti čilý zájem. Vývoj poměrů v Německu opravňuje výhledný názor a možno právem za to míti, že se rozvíne tu na podzim živý obchod jaks přízí tak s tovary, neboť zdrželivost spotřeby má ko- nečně své meze. Totéž platí i o Rakousku. Po poho- tové přízi jest stále značná poptávka a zásoby ne- jsou značny. Na druhé straně jsou dovozy americk bavlny nové sklizně letos vyšší loňských, nedosahují však nikterak výše dvou předchozích let. Během mi- nulého téhodne uvedeno v Unii na trh 243.000 bal proti 158.000 bal, v tomže týdnu 1903 a 284.000 r. 1902. Od 1. září uvedeno na trh 458.000 bal proti 255.000 resp. 255.000 a 659.000 bal. předcho- zích let. Dle odhadu úřadního zpracováno od 1. zářo t. r. 375.000 bal. z nové sklizně proti 17.300 bal loni. Tyto zvýšené dovozy však vlivu na vývoj trhu neměly, protože jest jak se strany anglických tak amerických živá poptávka po zboží pohotovém. A právě na těchto názorech o stouplé spotřebě za ložil americký trh své smýšlení a svůj postup.
spojený stát Anglie Indie Německo Rakousko
18 article
Ovšem neobešel se při tom bez kolísání. Obě sku piny — baissisté i haussisté — snaží se vyžiti si tuaci pro sebe a protože vývoj trhu udává tak často nálada dne, usilují v tomto směru na trh působiti V čele baissy stojí známý Price, který spoustou dat snaží se doložiti sestup cenový, zalím co prý nepo- zorovaně provádí značné úhradní koupě. Vedle něho kupuje i novoyrské bankovní domy i novoorleanské bavlnářské firmy. Jak se zdá, nabývá v Novém Yorku vrchu názor, že pro úhradu světové spotřeby bylo by potřebí veliké sklizně, která přes příznivé zprávy o nové úrodě není přece jen zajištěna. Vyslovují se obavy z předčasných mrazů, jež by ovšem výnos sklizně podstatně snížily. Tyto zprávy zvýšily spe- cialně kursy v tomto týdnu, jehož vývoj jest tento bavina na září poholová září listopad leden 17. 10.90 10.48 10.34 10.40 19. 10.90 10.62 10.43 10.47 11.10 10.75 10.62 10. 66 Ovšem: úřadních zpráv o zhoršení sklizně dosud není a soukromě osvědčily se tak často nespráv nými. Také liverpoolský trh byl v minulém téhodni pevný. Sklady Anglie co do americké bavlny jsou zvolna vyčerpány a dříve nežli loni bude nutno dovážeti novou bavinu. Následkem toho kupována čileji bavlna egyptská a indická a — povolovány vyšší ceny blízkých dodávek.
Nový York Anglie
19 article
Kartelní snahy a cenová politika německého průmyslu. Zajímavou zprávu o snahách uvedených přináší srpnová zpráva našeho generálního konsulátu v Hamburku. Praví se v ní: Kartelní snahy průmyslu kožního. Nedávno konala se schůze užšího výboru pro zařízení kartelu kožního. V čele má státi zvláštní komise pro úpravu výroby. Práce postupují sice zvolna, protože některé přední podniky odmítají účast, ale kartelní komitét pokračuje číle v agitacia svolává obvodní schůze. Průmysl asbestu: Svaz německých továren asbestových rozesílá oběžník v němž se praví: Aby byly ozdraveny poměry prů myslu našeho, zjednaly asbestové továrny sdružení. které chce ve formě prodejního syndikátu upraviti výrobu a odbyt všech asbestových předmětů a zřídit za tím účelem společnou ústřední prodejnu ve Frank- furtu a později v Berlíně. Svaz bude dodávati ob- chodním firmám. Za účelem uvedeným budou v růz- ných městech konány poradní schůze. Zvýšení cen zrcadlového skla. V oběžníku spolku něme- ckých továren zrcadlového skla v Kolfně n. R. praví se, že bude lze další dodávky jen vypravovati za vyšších cen. Zvýšení činí 201/20. — Zvýšení cen briket: Syndikát briketní oznamuje oběžníkem obchodníkům, že zvyšuje ceny briket o 6 marek za 1 vagon. Trhy penětni Pražská bursa. V Praze, 21. září. (Pův. zpráva »Nár. Listů«. Při klidném trhu placeny na dnešní burse akcie strojirny Ruston za K 271.— a K 272.—. Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 249.—, České banky Union K 245.75, České spo- lečnosti pro průmysl cukerní K 174.—, strojírny Dan- kovy K 370.—, Podolské cementárny K 175.— (peníze) Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. Oliiciální záznamy znějí:
dan Hamburk Franca Berlín Praha Český spo svaz německý továrna Český banka Union K 245.75
20 article
Zástavní listy české hyp. banky 5 31/2 Základní úpisy české zem. banky Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) „ » » » » (v K) Mel. úpisy . . » (ve zl.) » » » (v K) Žel. . » . , Dlužní úpisy České prům. banky 41/ Zástavní listy mor. hyp. banky 59% Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 % Želez. úpisy . Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 , » » hal. zem. banky 41/2 Kom. dl. úpisy » » » 49% Železnič. . » » » 49% Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41, „ 40 0 „ „ Rak. uherské banky 4 % „ . Dolnorak. byp. ústavu 49% Kom. dl. úp. , . „ 49% „ » » » 31/2 Zástavní listy Rak. byp. banky 49% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39% Únorová spol. renta (v pap.) 4.290 (ve stř.) 4.29 Dubnová » , Květnová » » (v pap.) 4 % Červencová spol. renta (ve stř.) 49% Rakouská zlatá renta . . . . 4% » korunová renta . . 4% » investiční » . . 31/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . . Haličská akc. bypoteční banka. Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . .. Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . .. Česká báňská společnost . .. Česká společnost cukerní . . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolinská továrna chemická .. Podolská cementárna . . .. Poldina hut Pražská železářská společnost První česká raff. v Modřanech » tov. orient. cukrov. českým německým
Daňkův Rustonův Kolinská Poldin Rakousko Hradec Králové Č . Budějovice Modřany Český průmyslový Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka bypoteční banka úvěrní banka eskontní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost železářský společnost Dubnová
21 article
Z VIdně, 21. září. kursy.) Únorová renta . 100 90 květnová . . 99.35 červenc. .. 99 35 říjnová . 100.20 rakouská » zlatá 119.35 » » kor. 99 40 uherská » zlatá 118.80 » kor. 97.50 rak. invest. renta uher. » 4% zást. listy Hyp. banky král. č.. 31/2% zást. 1. Hyp. banky král č. . 4% kom. dluhop. Zem. banky kr. č. 4% žel. dl. úpisy Zem. banky kr.č. státní losy 1854 » » 1860 po 500 zl. .. 154 60 183.75 po 100 zl. . . 262 — státní losy 1864 465 — losy úvěrního úst. vídeň. 1. komun. 161.— tisské losy . . . 134 50 turecké losy . . 1614 — rak.-uh. banka. rak. úvěrní ústav 656.50 282.50 b. anglo-rakouská 533.— vídeňská unionka 447.50 b. pro země rak. uh. úvěrní banka 769.— bank. jednota ..
úvěrní banka
22 article
547.50 r. úst. pro úv. poz 961.— Česká průmyslová banka. . .. 412 — roln. úvěr. banka 378.— česká b. Union Živnost. banka . —.— Smýšlení pevně na místní a pošťské koupě. Tak báňský a bankovní papiry čilé. Eskontní sazby 31/14—334 procenta. x. Z Vídně, 21. září. (Telefgram. »Nár. Listů«. Denní bursa. Obchod za čilých disposicí byl příznivý, Při takových projevech haussa pokročila znova. V první polovině obchodu bylo lehké zaopa- třování příznivým podnělem, později vadili poněkud neuspokojivé záznamy berlínské, zvláště na trhu báňském a některé prodeje v papírech mezinárodních. Za to však dobrý dojem učinila koupěchtivost na peštské burse, která povstala na pověsti, že se zlepšila vniterně polilická situace v Uhrách. Kupo- vány z počátku hlavní papíry kulisní. Protože krom toho odhadovány přízn vě závěry velikých společ- ností železářských, měla bursa po celý den rá. dobrý. Kursy stoupaly. V popředí nalezaly se hod- noly železářské a papíry bankovní, ale také v jiných oborech poslední resultáty byly dobré. Na bankovním zájem věnován akciím banky pro země rakouské, které hledány na zprávu, že bude brzy rozmnožen kapitál. Akcie bankovní jednoty docílily koncem ob- chodu rychlého zisku. Rakouské kreditky z počátku stouply, později zůstaly nezměněny proti včerejšku. Akcie hypoteční a uherské kreditky podražily kou- pěmi peštskými. Akcie státní dráhy málo klesly.
Vídeň Uhry Český průmyslový banka
23 article
Akcie dunajsko-paroplavební stouply. Akcie české železářské a železářské hodnoty vůbec hojným obra- tem docílily vesměs podstatného zisku, zvláště alpinky a rýmamuráňské. Akcie zbrojovky stouply. Na rentovém kupována uherská korunová. Devisya valuty podraž ly- Na eskompiním trhu stav peněz nezměněn : 3 7/1 až 31/2 procenta. x. Z Vídně, 21. září. (Telfgrm »Nár. Listů«.) Večerní bursa. Kreditky 660 25, po —.— uherské kreditky 770.—, anglobanka 283.—, bankovní jednota 550 50, unionka 534.—, länderbanka 449.— státní dr. 648.75, —.—, jižní dráha 87 25, polab. dr. 422.—, severozápadní dráha 416..50, turecké tabákové 348 50, rýmavsko muráňské 529.—, alpinky 490 75. květnová renta 99.35, uherská korunová 97. 50, turecké losy 135.—, marky za hotové 117.47, ultimo —.—. Smýšlení pevné. x. Z Vídně, 21. září. (Telfgrm. »Nár. Listůe.) Devisy. (Prvni číslo značí peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké th. 100 hol. zl. K 198 171/2, 198371. Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—, Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—, Brussel na delší lh. —.—. —.— Německo šeka krátké lh. za 100 mk. 117.371/2, 117 571/2, Německo na delší lhůty 117 40, 117 65, Londýn šek a kr. lh. za 10 lib. st. 239 60, 239.80, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. — —.—. Italie šek a krátké ihůty za 100 lir 94.92 1 , 95.121/2, Italie delší thůty —.—, —.—, Pelrohrada ruska města šek a kr. lh. za 100 rublů —. —.—. Petrohrad delší lh. — — —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 fr. 95.05, 95 15, Paříž delší lh.
doktor Vídeň Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Pelrohrada Ruska město šek Italia
24 article
—, —.—. Curých a Basilej šek a krátké lhůty 94.921/2, 95 071/2, na delší ihůty —.—. —.—, Švýcary šek a kr. lh. 94 921/2, 95 071/2, na delší lhůty —.—, Borlinská bursa, 21. září. (Zvl. tele!. zpráva »Nár. Listů«.) Na dnešní burse byly papíry bankovní většinou nižší, zejmena darmštatské; také akcie varšavsko-vídeňské, dynamitové, turecké a americké klesly. Uhelné akcie byly stísněny silnou anglickou a německou soutěží v belgické uhelné submissi. Gelsenkirchenské klesly asi o 19%, Konsolidace o 290. Lauřiny byly později pevnější. Ve volném průběhu byly akcie akkumulatorové vyšší a čilě. V třeti hodině byly kreditky pevné na zprávy zahraniční, načež se také zdejší banky zlepšily, jenom darm- štatské zůstaly stisněny. Peníze na ultimo 49/2 až 4% procenta. Soukromý diskont 31/4 procenta.
Lauřin Basilej Borlinský burza 921 / 2
25 article
První citry znamenaji začáteční, druhé konečné kursy: Rakouské kreditky 206.40. 207.—. Diskonto 191.—, 19137, Německá banka 225.75, 226 12. Ob- chodní společnost 160 70, 160.87. Drážďanská banka 155.—, 155 62, Bochumské ocelárny 208 70. 206 62. Lauřina huť 248.70. 248 87, Dortmund. Union lit. C 82.—, 81.75, Harpenská uhl. spol. 215.—, 21437, Hibernia —.—, —.—, Consolidace 439.—, 419 — Severoněmecký Lloyd 106 40, 106.37, Packet 115° 75. 115.62, Kanada —.—, —.—, turecké losy 131 30, 131.25, Spanělské exterieury —.—, —.— Z kasovních papírů: Concordia 301.25, Esch- weilské 255.75, Geisweidské 152 10, Hochdahl 114.—, Katovické 203 80, Wilhelm 241.60, Phönik 160.—, Rh. Stahl 184 25, Schalker Gr. 526.—, Westíalia 168 25, Orenstem 155.—, Rh. Metali 6250, Hasper 201.75, Donnersmark 249.25, Huld- schinský 123 90, Vulcan 287.—, Bismark 285.—, Caro 107.—, Hoesch 215.25, Georg Marie 109.—, Kčnigsb. 152.50, Nordlstern 290.75. Z Berlina, 21. září. (O 1 hod. 15 min. odpol.) Kreditky 206.25, státní dráha 138 50, lombardy 18. 40.
Lloyd Esch Wilhelm 241.60 Stahl Cara 107 Georg Marie Ob Dortmund Packet Kanada katovický Schalker Gr . 526 Hoesch Berlín německý banka Lauřin huť 248.70 Hibernia Vulcan 287 Consolidace 439 Geisweidský 152 10 Hochdahl 114 Phönik 160 Westíalia 168 25 Orenst 155 Hasper 201.75 Donnersmark 249.25 Hulda Bismark 285 Nordlstern 290.75
26 article
Smýšlení slabé. Z Berlina, 21. září. (C.-B.) Kreditky 207.10. státní dráha 188.50, jižní dráha 18.40, diskonte 191. 20. německá banka 226 10, obchodní b. 160.90, dráž- danská b. 155.60, darmštadtská banka 141.75, ná- rodní banka 125.—, dráha Henri 105.75, Transvaal —, Kanada 127.90, Gotthard —.—, Lloyd 106. 40, Packet 115.60. — Za hotové: Lauřina huť 248 90, dortmundské —.—, bochumské 206.90, gelsenl.ir- chenské 21975, Hibernia —.—, harpenské 214. 40, Consolidace 439.—. Smýšlení dosti pevně. Z Frankfurtu, 21. září. (Telegr. závěr. kursy.) Úvěrní akcie 206.10, akcie společnosti státní dráhy 138.40, lombardy 18.30, papírová renta 100.45, stří- brná renta 100.45, zlatá renta 101.65, uherská zlatá renta 100.05, uh. korunova renta 97.50, 4% rak. korun. renta 99.80. Smýšlení slabé. Z Frankfurtu, 21. září. (Dod. bursa.) Úvěrní akcie 206 80, státní dráha 138 40, lombardy 18.25. Z Paříže, 21. září. (Počáteční bursa.) Bproc. renta 98.07, 31/2% půjčka —.—. Smnýšlení chabé. Z Paříže, 21 září. (Telegr. závěrečně kursy.) 3proc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 98.17 33proc. renta —.—, italská renta 104.—, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1329, státní dráha —.— lombardy —.—, směnky na Londýn 25.211/2, rakou- ská zlatá renia 103.—, uherská zlatá renta 100.80 otomanská banka 587.—, tabáková režie 385 —, tu- recké losy 129 25. Sinýšlení pevné.
Henri 105.75 Gotthard Lloyd 106 Berlín Transvaal Kanada Frankfurt Paříž Londýn darmštadtský banka Hibernia diskont 191 Packet 115.60 Lauřin huť 248 90 Consolidace
28 article
Zboží 104.— 105.— 100. 50 102 25 100.10 100.10 100 10 100.10 100.10 101.75 100 5 100.—— 100.40 102.— 100 50 102 50 99 90 99.75 99. 75 102 10 100.-- 101.50 100.70 94.25 100.60 94.90 99 g0 82 70 100.40 100 40 99 55 99..55
100.10
29 article
100.— 101.2b 99.60 99.60 99 60 99.60 99.60 100.75 99 50 99.40 101.85 99.50 101.50 98.75 98.75 101.70 100.50 99.70 93.75 99.60 93.90 99.30 81.70 100.20 100 20 99.35 99.35 119.35 99.40 90 95
30 article
119.55 99.60 91.15
31 article
245.75 412.— 375.— 560.—
32 article
246.— 414.— 380.— 570.— 456.— 250.— 372.— 273.— 1449 560.— 340.— 417.50 2487 438.— 249.—
33 article
370.— 271.50 1439 175.— 540.— 321.— 175.— 416.— 2477 224.—
34 article
Trhy na zbožl.
35 article
(Závěrečné úřadní Pražská plodinová bursa, 21. září.
plodinový burza
36 article
Ivovskočernovická 573.— spol, st. dr. rak. uh. 616 50 jižní dráha . . 86 75 štyrsko-hr.-köfl. . —.— severní dráha . 5500 — rak. severozáp. dr. 415.50 pardubická dráha 423.— polabská dráha česká sov. dráha buštěhradská A 1048.— 205.— pražsko - duchcov duchcov.- podmok ústecko lepl. dr. dunaj, paroplaveb. 865.— 755.— rakouský Lloyd . turecká labák. rež. 348.50 rak. zbrojovka . 484.—— Rudolfova hut
doktor Lloyd Rudolfův
37 article
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pšenice česká 1904 79—83 kg K 10.80, 11 25, uherská 1903 — kg 0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská jakosť — kg 0.—, 0.—, vadné jakosti 10.—, 10..25 .—, cizozemská nová česká —.— kg —.— — kg —.—, —.—; žito české 1903 až — kg 0 —, 0.—, nové 1904 74—77 kg 7.75 až 7.95; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až 0.—; ječmen výběr 940, 9.60, první jakosti 8 70, 8.90, střední 8.50, 8.60, merkantilní 8 30, 8.40, ječmen k setí 0.—,0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry- chlik 1903 7 20, 7.25, prima 1903 7 10. 7.15, merkantilní 7.—, 705, k selí 0.—, 0.—, oves 1904 0 — 0 —; kukuřice uher. 1903 8.40, 8.50, cizozem. 7 90 8.— cinguant. 1903 K 915 9.30, vikev česká 9 —, 9.25. haličská 8 90, 9.—, uher. K 0.—, 0.—, pohanea 0.—, 0.—, proso 0.—, 0.—
merkantilní kg
38 article
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- ničná mouka č. 0 K 35.—, 36.—, č. 1 34.—, 35.— č. 2 33 —, 34.—, č. 3 31.50, 32 50, č. 4 29. 50, 30 50, č. 5 27 50, 28 50, č. 6 25.50, 26.50, č. 7 23 —, 24..— č. 8 16 50, 17.—. Žitná mouka č. 1. 23 50, 24.—, č. Il. 22.—, 23.—, č. III. 19.—. 20.—, č. IV. 15.50. 16.50, Pšeničné otruby jemné 13.50, 13 75. hrubé 13 50, 13.75 otruby žitné 13.40 13.50, krupice 35 —, 36.— prach 13.—, 14.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0 B 37.—, 38 50, čís. 3/0 37.—, 38 50. čís. 2. 0 36.——, 37 50, čís. 0 35.—, 36 50, čis. 1 33.—, 34 50, čís. 2 32.—, 33 50, čís. 3 31.—, 33 50, čís. 4 30.—, 30 50, čís. o 29.—, 29.50. čís. 6A —.—, čís. 7A —.—, č. SA —.—, čís. 9A —.—, zlom 20.—, 21. 50. Semona. Ceny za 50 kilozr.: řepka sklizeň zimní r. 1904 12.90, 13 15, mák modrý český 29 —, 30 —, modrý ruský 23 —, 29.—, kmin český 23 50, 24 50, holandský 24.50, 26.—, jetel bilý 50.—, 67 — červený 1904 48.—, 75.—, růžák —.—, konopna semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —.— lněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus)
28 50 kg 50 32
39 article
8880 100.—
40 article
99.60 9960
41 article
alpská monlan. sp. 487.35 527 — rým.-muráň. spol. 415.— Poldina huť .. 2477 — praž. želez. sp.. česká montan. sp. 1439.— 372.— Daněk . . . . západočeská ubl. severočeská uhl. mostecká uhl. sp. 655.— vídeň. stavební sp Schodnica . . 694.— haličsko-karpatské 1046 — peštská vagonka devisa německá . 117.47 » pařížská . 95.— „ curyšská . 94.95 „ londýnská 239.6 dvacetifrank . 19.02 marka papírová . 117.47 rubl 253.75
Daněk Poldin huť marka
43 article
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li- sované K 4.80, 5.20, nelisované 4.80, 5.20, cizí 0.— 0.—, sláma cepy mlácená 2.30, 2 40, ke krmení 1.90, 2.—, ke stlani 1.90, 2.—, cizí 0.—, 0.— Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va- ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —. —. —.—, hrách Viktoria 0.—, —.—, k vaření žlutý 0.—, —.—, k vaření zelený 12.50, 13.—, ke krmení 0 —, 0.—, čočka 1904 17. —, 24 —. Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh 77.—, 77 50, sádlo amer. — —.—, lůj —.—, —. — Obili. T. Z Vídně, 21. září. (Telef. »Nár. Listů«. Plodinová bursa. Následkem chabosti obchodu vyšší záznamy novoyorské a pařížské byly bez účinku, Ani pšenice ani žita nemohly dosící ni nej-
Vídeň Viktoria kg