1
masthead
22. září 1904.
2
masthead
Přílelha „Národních Listi
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Za novými smlouvami obchodními.
Jak jsme již oznámili, jest jednání o ra-
kousko-italské smlouvě skončeno. V podstatě
byla nová smlouva hotova již před několik
dny, bylo však nutno vypracovati ještě nějaké
pedrobnosti. Šlo vlastně o smlouvy dvě: za-
tímni a konečnou. Konečná smlouva má nabýt
platnosti 1. lednem 1906 současně s ostatními
smlouvami s jinými státy, se kterými se o ob-
novu vyjednává, tedy zvláště se smlouvou ob
chodní s Německem, Švýcarskem, Belgií a Ru-
skem. Zatímni smlouva rakousko-italská bude
platiti od 1. října t. r. do konce prosince 1905.
Německo
Švýcarsko
Belgie
6
article
Ustanoveními jejími upravuji se vztahy obou
říší ve dvou obdobích: v období od 1. října do
konce prosince 1904 a v roce 1905. V prvém
období zatimní smlouvy (tedy od
1. října do konce t. r.) platiti budou jisté celní
výhody pro italská vína. Možno totižv
něm dovézti z Italie 450.000 q bílého italského
stolního vína za celní sazbu K 15.3 za 1 q (za
6 zl. 40 kr. ve zl. proti 3 zl. 20 kr. ve zl. dle
původního vinního dovětku) do celého obvodu
říše rakouské. Tato výhoda neplatí pouze pro
Italii, ale i pro ostatní dovozní státy vinní; uči-
něna však co do dovozu opatření, dle nichž
může Italie následkem svého příznivého geogra-
fického položení výhody této zvláště prospěšně
užiti. Od konce prosince 1904 přestává vinní
dovělek zúplna. Zatímní smlouva bez dovětku
uvedeného bude pak platiti ještě do konce r.
1905. Ustanovení této zatímní smlouvy jsou
stejná se stanoveními konečné smlouvy, která
nabude 1. lednem 1906 platnosti na 10 let.
tedy až do konce r. 1915. Největší obtíže způ-
sobeny otázkou vinní sazby celní; ohledně ostat-
ních předmětů byla dohoda snazší. Jednalo se
tu zvláště o zajištění italského vývozu jižních
plodin a olejů některých a o vývoz koní, dříví
a některých průmyslových tovarů do Italie.-
Přání uherských a tyrolských producentů vína
tedy splněna.
za 1 q
7
article
Co ale speciálně budí pozornost, jest sta-
novení lhůty, od které má nabýti
platnosti nová smlouva konečná
společně se smlouvami se státy
jinými. Dnem 1. ledna 1906 mají býti dosa-
vadní smlouvy naše s Německem, Ruskem, Švý-
carskem, Belgií a některými státy balkánským
vystřídány smlouvami novými. Lhůta jest po-
měrně krátká a úkoly veliké. Předpokladem ob-
novy obchodních smluv není jen vyřízení no-
vého autonomního celního tarifu. Celní jednota
říše založena na předpokladu parlamentního
provedení vyrovnání rakousko-uher-
ského. Dle daného stavu zaručena celní jed
nota obou polovin této říše jen do konce r. 1907
Žijeme v provisoriu celní jednoty, jehož odstra
nění a nahražení úmluvou konečnou jest con-
ditio sine qua non. V Uhrách parlamentní po
měry řádnému vyřízení obnovy vyrovnání ne-
brání. Nejvýše vyskytnou se nové požadavky.
které budou dle dosavadních zkušeností Uhrám
koncedovány. Jinak u nás. Parlament vídeňský
valně pracovních vyhlídek neposkytuje a byť —
jak nelze pochybovati — dány ministeriu Kör-
brovu rozkazy k utvoření pracovní parlamentní
většiny a parlamentnímu vyřízení vyrovnání.
nutno stále miti na mysli, že rozkazy tyto pro
opposici nemají významu naprosto žádného.
Současně jest ale jasno, že se v Uhrách oppo-
sice — a váha jejího slova opětně se osvědčila
— s vyrovnáním na základě § 14. nesmíří a že
bude žádaií, aby celní jednota a obchodní spolek
obnoveny byly parlamentní cestou, jak toho
žádá ústava. Ježto ale termin nových smluv
dán, stává se otázka parlamentního vyřízení vy-
rovnání rakousko-uherského nalehavou a akutn.
Německo
Rusko
Švý
Belgie
Uhry
8
article
Teprve jím bude lze dosíci eile. Smlouva s Itali
sjednána však nejen v předpokladu obnovy vy
rovnání, ale i na základě autonomní ho
celního tarifu, který do dnes jest pou-
bou osnovou vládní. Ve vyjednávání
s Italií a s Německem rakouští zmocněnci zá-
konodárné vyřízení osnovy této prostě
anticipovali, jednání, které není pouze
povážlivo s hlediska ústavního. Nalehavou nut-
ností kroku tohoto omluviti nelze. Výpověd
smluvní nedala Italie, nýbrž Rakousko-
Sáhly-li tedy vlády k tomuto kroku a pomýšlely-li
na sjednání nové úmluvy, měly především stvo-
řiti zákonný podklad jeho. Neboť jakou cenu
má pro parlament jednání o osnově celního ta-
rifu, když každá změna jest vzhledem ke sjed-
naným smlouvám illusorní? A přece jest známo,
že se proti osnově nového celního tarifu ozvala
řada námitek a že jest možno, že by parlament
provedl určité změny. Dejme tomu, že by se
zdařilo obnoviti dělnost parlamentu a že by
parlament provedl změny určité. Bude pak vláda
ochotna, obnoviti opětně jednání s ostatními
státy? Či přijde pak ono známé „non possu-
mus“, které zbaví parlament jeho práva změno-
vacího a které případně poškodí vážné zájmy
průmyslu a zemědělství našeho?
Ale ještě jiný moment padá na váhu
mimo Italii neni ještě se žádným
státem vlastně jednání plně zahá-
jeno. „Prvé čtení“ nových celních tarifů v
konferencích zmocněnců rakouských a něme-
ckých sice provedeno, leč dále zatím jeňnán
nepokročilo. Mezitím ale sjednána smlouva ně-
mecko-ruská, která uznala vázaná německá cla
obilní při určitých výhodách pro ruský krmný
ječmen. Rakousko má však zájem na tom, aby
jeho sladovacímu ječmenu a sladu dostalo se
určitých výhod, nehledě ani ku požadavkům
ostatním (ohledně dovozu dobytčího atd.). Bude
Německo
Rakousko
Italia
9
article
nyní, kdy Rakousko předstiženo úmluvami
nerderneyskými, jen tak snadno lze zlomiti od-
por německý a bude lze na základě pouhé
osnovy, při rozvrácenosti parlamentní a provi-
seriu co do obchodně-politického poměru obou
polovin říšských lehce pohnouti Německo ke
vzdání se dosavadních jeho výhod co do vývozu
průmyslových tovarů k nám, když se mu zdařilo
zajistiti si ruské trhy? V dané situaci rychlé
dohody s Německem bude dosaženo jen př
ústupcích s naší strany, tím spíše, protože
vzhledem k nutné výpovědi smluv dosavadních
1. lednem 1905 bude třeba chod vyjednáván
hodně urychliti. Ale byť se tak i stalo: jednáni
o smlouvu obchodní s Ruskem, Belgií a Švý-
carskem není dosud ani zahájeno — co tu ještě
práce, plné formalit a překážek!
Či snad věří se ve Vídni v čaromoc § 14.
v epatření, které má provisorium vnitřní roz-
šířiti ještě provisoriem zahraničním? Divný t
doklad ku pyšným slovům dra. Körbra o „sl le
Rakouska“l
Sjednáním italským zhoršuje se tedy
ještě postavení této říšo. Zhor
šuje se vyhlídka průmyslu i země-
dělství do budoucna.
A tak rozvinuje stanovení lhůty pro platnos
nevých obchod. smluv základní otázky této říše
činí akutními nejnalehavější problémy a — oži-
vuje a sesiluje zápasy vnitřní. Jdeme vstříc vážné
době, plné zkoušek a obtíží, a ukážeme-li se sla
bými, zaplatíme úhonami vlastními své chyby.
Otázky hospodářské stávají se u nás opět politi-
ckými v plném slova smyslu a zkušenosti po-
sledních let snad ukáží nám správné dráhy na-
šeho postupu. Nejen in politicis, ale i ve směru
hospodářském, neboť otázka hospodářského sil
ného postavení našeho jest jedním z hlavníeh
činitelů mocenských, kteří mohou přiněsti nám
po létech bojů úspěch. Jak často jsme tohote
faktu nebyli pamětlivil
Zhor
Rakousko
Německo
Rusko
Belgie
Vídeň
10
article
Výstava ovoce a hospodářských
plodin okresu velvarského.
II.
Ve skupině ovoce a víno, stromky ovoc
né, zelenina a květiny vystavují dále větš
a bohaté exposice pp.: Jan Špírek, obchodníkz
Král. Vinohradů a Jaroslav Košťál, rolník z Vo
leška.
Pěkné jsou ukázky chmele, který vyslavují
pp. Václav Hudeček a Václav Procházk a, rol-
níci z Černuce, Ant. Herout, rolník z Dřínova
Václav Pokorný a Bohuslav Syrový, rolníciz
Dušník, Josef Kyzlík a Julius Libický z Jedibab.
Jaroslav Štolz, sládek z Miřovic, Ant. Hrác ha
náj dvora z Veltrus, Frant. Hanl a Josef Válek
rolníci ze Všestud, Václav Kloc, rolník z Brlohu.
Václav Černý, strojník, Václav Hrst ka a Ant. Ku-
čera, rolníci z Kostomlat, Jaroslav K o šťál a F
Syrový, rolníci z Volešky.
Ječmen vystavují: Václav Brtník a
Ant. Datel, rolníci z Blevic, Jan Hofman a Jan
Šimák, rolníci z Budohostic, Fr. Tůma, rolník z
Bukole, Václav Hudeček, rolník, Frant. Landa,
zušlechťovací semenářská stanice v Černuci, kollekce
ječmenů českých i cizozemských, Václav Pazou-
rek, Václav Procházka, Václav Strádal, rol-
níci, Kanal Truhlář, náj. dvora z Černuce, Václav
Helcl a Adolf Hromada, rolníci z Dřínova, Vá-
clav Tichý, rolník z Dřínova, Václav Pokorný.
Bohuslav Syrový, rolníci z Dušník, B. Krato-
chvíl, vrch. inženýr z Jedibab, Josef K y zlík, rol-
ník z Jedibab, J. Josef Bartoš, Josef Kasalický, rol-
níci z Ješína, Jan Linda, Josef Šebek, Václav
Urban a Jan Vajgl, rolníci z Hospozína, Rud.
Špírek
Košťál
Hudeček
Procházk
Antonín
Herout
Pokorná
Syrová
Dušníky
Kyzlík
Julius Libický
Jedibab
Štolz
Miřovic
František
Hanl
Válek
Kloc
Černá
Václav hrst
Ječmen
Brtník
Hofman
Šimák
Tůma
Landa
Václav Paza
Procházka
Strádal
Truhlář
Helcl
Hromada
Josef
J Bartoš
Josef kasalický
Linda
Šebek
Urban
Vajgl
Černuc
Dřínov
Veltrusy
Všestudy
Brloh
Kostomlaty
Blevice
Francie
Bukol
clav Tichá
Ješín
Hospozín
Anta
Ku
Budohostic
11
article
Sechtr, rolník z Hostině, Čeněk Neuma n, rolník
z Kmetňovsi, Josel Jelen, rolník z Kamenomostu,
Frant. Pokorný, rolník z Kralup, Václav Renner,
rolník z Křivous, Heřman Bubeníček, rolník z
Miletic, Adolí Lev, rolník z Miletic. Jaroslav Štolz,
sládek z Miřovic, Boh. Vojtěchovský, rolník
Mlčechvost, Joseř Čížek, rolník z Lešan, Knížecí
hosp. správa z Nelahozevsi, L. J. Vršník,
rolník z Nové Vsi, Václav Rehák, rolník ze Sazeně,
Prant. Burda, rolník z Oužic, Reditelství cukrovaru
a ekonomie z Oužic, Oldř. Brtník, náj. dvora
Uhy, kollekci ječmenů, Josef Benda, rolník z Vel-
trus, Frant. Hlaváček, rolník z Veltrus, Ant. Hra-
cha, náj. dvora z Veltrus, dva druhy, Václav Po-
1ácek, hostinský z Veltrus, Václav Srb, Jan S ta-
nislav, rolníci z Veltrus, Ed. Schulma n, rolník
z Velvar, Ant. Podrabský, rolník z Vojkovic, v.
A. Šustr, statkář z Vojkovic, Frant. Hanl, rolník
ze Všestud, Josef Martinovský, rolník ze Vše-
stud, Josef Válek, rolník ze Všestud, Josef V ál ek,
rolník ze Všestud, Ant. M aš anský, Fr. Pejšl ek,
Josef Šícha, Fr. Urban, rolníci ze Zlončic, Frant.
Heřman a Frant. Homolk a, rolníci ze Zlosejna,
Velkostatek Zvoleněves, Václav Kloc, rolník
z Brlohu, Zimní hospodářská škola z České h
Brodu, kollekci ječmenů, Josef Mocker, rolník
z Citolib, Václav Křivánek, rolník z Chýnova.
Václav Hrstka a Ant. Kučera, rolníci z Kosto-
mlat, Ant. Čermák, rolník z Lunkova, Jaroslav
Chroust, rolník z Roudníčku, Jaroslav Koštál
rolník z Voleška,
Ostatní hospodářské plodiny vysta-
vují: Václav Brtník, rolník z Blevic, Jan Hezrle,
a Jan Šimák, rolníci z Budohoslic, Oldřich B rtník
náj dvora Uhy, Frant. Tůma, rolník z Bukole, Václ
Hudeček, rolník z Černuce, Frant. Landa, seme-
nářská stanice pro zušlechťování plodin v Černuci.
Čeněk
Josel Jelen
František
Pokorná
Renner
Heřman Bubeníček
Štolz
Vojtěchovský
L J Vršník
rolník
Rehák
Burda
Brtník
Benda
Hlaváček
Václav
Václav Srb
Jan
Antonín
Podrabský
A Šustr
Martinovský
Válek
Josef
Šícha
Urban
Heřman
Kloc
Mocker
Křivánek
Hrstka
Kučera
Chroust
Koštál
Hezrle
Šimák
Oldřich
Tůma
Václ Hudeček
Kmetňoves
Kralupy
Miletice
Mlčechvosty
Lešany
Nelahozeves
Oužice
Uh
Vela
Veltrusy
Ed
Velvary
Vojkovice
Všestudy
Francie
Zlončice
Zvoleněves
Brloh
Český h Brod
Citoliby
Chýnov
Kosta
Roudníček
Voleška
Blevice
Bukol
Černuc
Adolit Lev
Joseř Čížek
Křivousy
Miřovic
Budohoslic
12
article
Václav Pazourek, Václav Procházka a Václv
Strádal, rolníci z Černuce, Karel Truhlář, náj
dvora z Černuce, Václav Pokorný a Bohuslav
Syrový, rolníci z Dušník, B. Kratochvíl, vrch.
inženýr z Jedibab, Julius Libitzký, rolník z Jedi-
bab, Jan Linda, Jan Šimonek, Václav Urban
rolníci z Hospozína, Josef J. Bartoš a Josef Ka-
salický, rolníci z Ješína, Josel Jelen a Čeněk
Neuman, rolníci z Kamenomostu, Jaroslav Novák
a Frant. Runza, rolníci z Kmetňovsi, Frant. Po-
korný, rolník z Kralup, Josef Taussig z Kralup
č. 2, Alois Novák, rolník z Lešan, Heřman Bu-
beníček, rolník z Miletic, Adolí Lev, rolník z
Miletic, Jarosl. Štolz, sládek z Miřovic, Bohumil
Vojtěchovský z Mlčechvost, Hospodářská správa
z Nelahozevsi, Ředitelství cukrovaru a ekonomie
v Oužicích, Ant. Hejlík, rolník ze Sazené, Josel
Kuchař, rolník ze Sazené, Jan Resler, rolník ze
Sazené, Josef Benda, Ant. Dědic a Frant. Hla-
váček, rolníci z Veltrus, Ant. Hracha, náj. dvor
z Veltrus, Václav Poláček, Václav Srb a Jan
Stanislav, rolníci z Veltrus, Alois Ko si na.
škrobárna z Velvar, Joseř Brejník, rolník z Volo-
vic, Frant. Hánl, Josef Martinovský a Joseí
Válek, rolníci ze Všestud, V. A. Šustr, rolníkz
Vojkovic, Frant. Urban, rolník ze Zlončic, Frant.
Pazourek
Procházka
Václv Strádal
Truhlář
Pokorná
Syrová
Kratochvíl
Julius Libitzký
Linda
Šimonek
Urban
J Bartoš
Josef Ka
Josel Jelen
Neuman
Novák
František
Runza
Taussig
Heřman
bu
Štolz
sládek
Miřovic
Vojtěchovský
Antonín
Hejlík
Kuchař
Resler
Benda
Hla
Hrach
Poláček
Václav Srb
Jan Stanislav
rolník
ko
Joseř Brejník
Hánl
Martinovský
Joseum
Šustr
Černuc
Hospozín
Ješín
Kralupy
Lešany
Miletice
Mlčechvosty
Nelahozeves
Oužice
Sazená
Veltrusy
Velvary
Volo
Všestudy
Vojkovice
Zlončice
Adolit Lev
Jedibaba
13
article
Heřman a Frant. Homolka, rolníci ze Zlosejna,
Zimní hospodářská škola z Českého Brod u, Jos
Mocker, rolník z Citolib, Václav Křivá nek
relník z Chýnova, V. Sámal, obchod semenářský
z Ml. Boleslavi, Ant. Čermák, rolník z Lunkova.
Jarosl. Chroust, rolník z Roudníčku. Václav J íra.
rolník z Vrátna.
Nářadí, náčiní, užívané při pěštění atd.
Karel Pišvejc, kovář z Černuce, Václav J a r oš.
továrník z Kralup, Frant. Beneš, strojník z Kralup.
Josef Pejšek, továrník z Kralup, Josef Hartm an
kupec z Velvar, Karel Pru sí k, truhlář z Velvar, Fr
Zajíček, jednatel hospodář. strojů z Velvar, Vel-
varská továrna na ledek, Václ. Ebrt, klempíř z Vel-
trus, Bohumil Kočí z Jablonce, Václav Bu r eš.
tevárna na pluhy z Kolína, Václav Černý, strojník
2 Kostomlat, Frant. Hajsma n, strojník z Lisovice
Zlonic, Fr. Jrnda, soustružník z Loukova, J. Čer-
venka z Prahy—II., Ant. Hofman, továrna na
měď. zboží z Prahy—VII., Jan Bacílek, továrna
na hosp. stroje z Prahy—VII, Adolf Fischerz
Heřman
František
Mocker
Křivá
V Sámal
Antonín
Chroust
J ír
Pišvejc
Beneš
Pejšek
Josef Hart
Karel Pr
Zajíček
Václ
Ebrt
Kočí
Václav bu
Černá
Hofman
Bacílek
Fischerz
Homolka
Zlosejn
Český Brod
Citoliby
Chýnov
Boleslav
Roudníček
Vrátna
Černuc
Kralupy
Velvary
Francie
Vela
Jablonec
Kolín
Kostomlaty
Lisovice Zlonice
Loukov
Čer
Praha
14
article
Prahy, Mikulášská ul., Jos. Kosina z Ruzyně u I-
boce, Václav Veselý ze Slaného, Jan Knüpfen
z Král. Vinohradů č. 397, A. V. Deyl z Vinořeu
Prahy.
Sbírky užitečného a škodlivého
hmyzu atd., pomůcky k hubení škodli-
věho hmyzu: Všclav Strádal, rolník z Čer-
nuce, Václav Lorenc, kovář ze Starých Ouholie
Josef Fiala, žák II. třídy měšt. školy z Velvar, Fr
Straka, strojník z Drnova, Jindř. Vorel, říd.
učitel z Dobré Vody, Adolf Zimák, drogista z Roud-
nice, Karel Roman z Prahy, Frant. Nechvíle
z Vídně.
Remeslné tovary: Hynek Květ z Tejnky
u Prahy, Václav Jiš a ze Zbiroha, Vincenic T ů m
z Prahy —II.
Literatura, učebně pomůcky atd.
Václav Pazourek, rolník z Černuce, Vodní
družstvo z Černuce, JUDr. Lad. Pavlou sek.
zem. advokát z Kralup, JUC. Kamil Ha r m a ch, okr
tajemník z Velvar, Maxa Hofmann, knihkupecz
Velvar, Zimní hospodářská škola z Českého Bro-
du, Joc. Šerák, redaktor z Chlumína, Fr. Hy kl
vinař a zahradník z Letek, Josel Kali t a, říd. učitel
z Nebužel u Mělníka, Ant. Reinwart, knihkupec
z Prahy, Vodičkova ul., Jan Chadt z Obory, pošta
Horní Ročov, Jan Sevětínský z Obory, pošta
Herní Ročov, Zimní hospodářská škola ze Slaného.
Jos. Kalina z Velvar č. 72, jeden druh ovoce
Jesef Jelen, pšenice a ječmen z r. 1903. Dr. Joseí
Závodný z Týna nad Vlt., ovocná vína. Karel
Tůma z Velvar, 3 druhy jablek a jeden druh vína
Václ. Ebr! z Veltrus, zahradnické potřeby, Heller
(Pokrač)
a spol., ječmen.
Kosina
Veselá
Knüpfen
Král
A V Deyl
Lorenc
Fiala
Straka
Vorel
Zimák
Karel Roman
František
Nechvíl
Hynek
Jiš
Pazourek
JUDr
Lada
Pavla
Kamil ha
Maxa Hofmann
Joc
Kali t
Antonín
Reinwart
Chadt
Sevětínský
Kalina
Jesef Jelen
doktor
Závodná
Tůma
Václ
Ebr
Heller
Praha
Jos
Ruzyně
Iboka
Slaný
Vinořeu Praha
Čer
Velvary
Francie
Drnov
Jindřichův
Roud
Vídeň
Tejnka u Praha
Zbiroh
Černuc
Kralupy
Český Bro
Šerák
Chlumín
Nebužely
Mělník
Vodičkův ulice
Horní Ročov
Týn nad Vltava
Veltrusy
Vincenic T ů
herní Ročov
zimní hospodářský škola z Slaný
Všclav Strádal
Stará Ouholie
15
article
Obchodní komora liberncká a čeští průmyslníei
a živnostníci. Pan Fr. Vondráček z Hořic vydal za-
jímavé autentické doklady o chování se obchodni
komory liberecké k Čechům. Spisek jeho založen na
datech, vydaných komorou v jubilejním roce jejím.
Spisek dotýká se předevšlm činnosti obchodních ko-
mor v království a kroků podniknutých za účelem
založení nové obchodní komory pro východní Čechy.
V obvodu komory liberecké žije 54% obyvatelo
Němců a 46% Čechů. Od roku 1884 nezasedá v ko-
moře ani jediný Čech. Roku 1903 uděleno 49 českým
školám pokračovacím v obvodu komory založeným
8900 K a 72 německým 18.150 K. kupeckým školám
pokračovacím českým (5) 600 K a 13 německým
3100 K, 9 obchodním školám českým 2400 K a 23
německým 8800 K. Stipendií pro žáky škol českých
jest 21 a to 8 po 120 K a 13 po 60 K, pro žáky
škol německých 67 a to 9 po 200 K, 55 po 120 K
3 po 60 K. Brožura uvádí přehled podpor za r. 1903.
K vůli zajímavosti ho ostiskujeme.
Školám pokráčovacím . . . . . 8900 18.150
školám pokračovacím pro dívky . —
školám kupeckým a obchodním . 2400 8800.
různým odborným ústavům . . 200 3000
1900
podpory žákům a ústavům . . . 400
výstavám . . . . . . . . . 100
2234
roční pravidelné příspěvky . . . —
různé podpory . . . . . . . 1400.
stipendia žákům škol . . . . . 1740 8580
museím průmyslovým . . . . 250 1400
Vondráček
Čecho
Němec
Francie
Hořice
východní Čechy
Čechy
pokračovací český
muzeum průmyslový
16
article
Celkem subvenci K 13.990 48.381
»Prohlédneme-li celkový rozpočet, vidíme, že ze všech
položek mohou Češi ještě něco obdrželi z položky:
»Služba ku povznesení průmyslu«, z ostatních ni-
čeho. A z té dle zkušenosti také toho mnoho nebude-
Kdybychom vzali as 2000 K, k tomu subvence as
14.000 K, vidíme, že Češi v obvodu télo komory plat
asi 100.000 K a dostanou zpět asi 16.000 K, takže
přes 80.000 K zaplatí ve prospěch německého prů-
myslu ke své vlastní škodě za jediný rok. A tyto
poměry trvají již 50 let, pokud komora tato trvá.
Volání po nápravě ozývalo se již dávno. Majíce nyní
v ruce potřebná data, která pravdivě nám ukazují
strannictví a podporování germanisace obchodní
živnostenskou komorou v Liberci, vybízíme znovu
všechny povolané kruhy, by chopily se díla a ne-
ostály, pokud rozdělení obchodní a živnostenské ko-
mory nebude provedeno,« Za účelem uvedeným má
býti svolán protestní sjezd českého severovýchodu
častými schůzemi má býti otázka nové české komory
zdůrazňována. Publikace vydána Řemeslnicko-živno-
stenskou besedou v Hořicích.
Čech
Liberec
Hořice
17
article
Bavlna. Přes veškery známky poklesu a osla-
bení uhájil trh bavlny své pevné smýšlení. V mi-
nulém i tomto téhodni. Dvě okolnosti byly tu zá
kladem. S podzimem oživuje se poptávka po zboží
bavlnářském a trh severo-americký počítá s dalším
vzestupem poptávky této. Platí to stejně o Spojených
státech, jako o Anglii, kde jsou tkalci a přadláci
plně zaměstnáni, více než se přiznává, jak ostatně
také dokazuje neobyčejně stouplý vývoz přízea
tkanin z Anglie. Také z Indie a Číny jest poptávka
po surovině značná. Rovněž menší spotřebné země
vyvinují dosti čilý zájem. Vývoj poměrů v Německu
opravňuje výhledný názor a možno právem za to
míti, že se rozvíne tu na podzim živý obchod jaks
přízí tak s tovary, neboť zdrželivost spotřeby má ko-
nečně své meze. Totéž platí i o Rakousku. Po poho-
tové přízi jest stále značná poptávka a zásoby ne-
jsou značny. Na druhé straně jsou dovozy americk
bavlny nové sklizně letos vyšší loňských, nedosahují
však nikterak výše dvou předchozích let. Během mi-
nulého téhodne uvedeno v Unii na trh 243.000 bal
proti 158.000 bal, v tomže týdnu 1903 a 284.000
r. 1902. Od 1. září uvedeno na trh 458.000 bal
proti 255.000 resp. 255.000 a 659.000 bal. předcho-
zích let. Dle odhadu úřadního zpracováno od 1. zářo
t. r. 375.000 bal. z nové sklizně proti 17.300 bal
loni. Tyto zvýšené dovozy však vlivu na vývoj trhu
neměly, protože jest jak se strany anglických tak
amerických živá poptávka po zboží pohotovém.
A právě na těchto názorech o stouplé spotřebě za
ložil americký trh své smýšlení a svůj postup.
spojený stát
Anglie
Indie
Německo
Rakousko
18
article
Ovšem neobešel se při tom bez kolísání. Obě sku
piny — baissisté i haussisté — snaží se vyžiti si
tuaci pro sebe a protože vývoj trhu udává tak často
nálada dne, usilují v tomto směru na trh působiti
V čele baissy stojí známý Price, který spoustou dat
snaží se doložiti sestup cenový, zalím co prý nepo-
zorovaně provádí značné úhradní koupě. Vedle něho
kupuje i novoyrské bankovní domy i novoorleanské
bavlnářské firmy. Jak se zdá, nabývá v Novém Yorku
vrchu názor, že pro úhradu světové spotřeby bylo
by potřebí veliké sklizně, která přes příznivé zprávy
o nové úrodě není přece jen zajištěna. Vyslovují se
obavy z předčasných mrazů, jež by ovšem výnos
sklizně podstatně snížily. Tyto zprávy zvýšily spe-
cialně kursy v tomto týdnu, jehož vývoj jest tento
bavina na
září poholová září listopad leden
17. 10.90 10.48 10.34 10.40
19. 10.90 10.62 10.43 10.47
11.10
10.75
10.62
10. 66
Ovšem: úřadních zpráv o zhoršení sklizně dosud
není a soukromě osvědčily se tak často nespráv
nými. Také liverpoolský trh byl v minulém
téhodni pevný. Sklady Anglie co do americké bavlny
jsou zvolna vyčerpány a dříve nežli loni bude nutno
dovážeti novou bavinu. Následkem toho kupována
čileji bavlna egyptská a indická a — povolovány
vyšší ceny blízkých dodávek.
Nový York
Anglie
19
article
Kartelní snahy a cenová politika německého
průmyslu. Zajímavou zprávu o snahách uvedených
přináší srpnová zpráva našeho generálního konsulátu
v Hamburku. Praví se v ní: Kartelní snahy průmyslu
kožního. Nedávno konala se schůze užšího výboru
pro zařízení kartelu kožního. V čele má státi zvláštní
komise pro úpravu výroby. Práce postupují sice
zvolna, protože některé přední podniky odmítají
účast, ale kartelní komitét pokračuje číle v agitacia
svolává obvodní schůze. Průmysl asbestu: Svaz
německých továren asbestových rozesílá oběžník
v němž se praví: Aby byly ozdraveny poměry prů
myslu našeho, zjednaly asbestové továrny sdružení.
které chce ve formě prodejního syndikátu upraviti
výrobu a odbyt všech asbestových předmětů a zřídit
za tím účelem společnou ústřední prodejnu ve Frank-
furtu a později v Berlíně. Svaz bude dodávati ob-
chodním firmám. Za účelem uvedeným budou v růz-
ných městech konány poradní schůze. Zvýšení cen
zrcadlového skla. V oběžníku spolku něme-
ckých továren zrcadlového skla v Kolfně n. R. praví
se, že bude lze další dodávky jen vypravovati za
vyšších cen. Zvýšení činí 201/20. — Zvýšení cen
briket: Syndikát briketní oznamuje oběžníkem
obchodníkům, že zvyšuje ceny briket o 6 marek za
1 vagon.
Trhy penětni
Pražská bursa.
V Praze, 21. září. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Při klidném trhu placeny na dnešní burse akcie
strojirny Ruston za K 271.— a K 272.—.
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 249.—, České banky Union K 245.75, České spo-
lečnosti pro průmysl cukerní K 174.—, strojírny Dan-
kovy K 370.—, Podolské cementárny K 175.—
(peníze)
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Oliiciální záznamy znějí:
dan
Hamburk
Franca
Berlín
Praha
Český spo
svaz německý továrna
Český banka Union K 245.75
20
article
Zástavní listy české hyp. banky 5
31/2
Základní úpisy české zem. banky
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.)
„ » » » » (v K)
Mel. úpisy . . » (ve zl.)
» » » (v K)
Žel. . » . ,
Dlužní úpisy České prům. banky 41/
Zástavní listy mor. hyp. banky 59%
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 %
Želez. úpisy .
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 ,
» » hal. zem. banky 41/2
Kom. dl. úpisy » » » 49%
Železnič. . » » » 49%
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41,
„ 40 0
„ „ Rak. uherské banky 4 %
„ . Dolnorak. byp. ústavu 49%
Kom. dl. úp. , . „ 49%
„ » » » 31/2
Zástavní listy Rak. byp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39%
Únorová spol. renta (v pap.) 4.290
(ve stř.) 4.29
Dubnová » ,
Květnová » » (v pap.) 4 %
Červencová spol. renta (ve stř.) 49%
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
» korunová renta . . 4%
» investiční » . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. bypoteční banka.
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka . ..
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . ..
Česká báňská společnost . ..
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolinská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . ..
Poldina hut
Pražská železářská společnost
První česká raff. v Modřanech
» tov. orient. cukrov.
českým německým
Daňkův
Rustonův
Kolinská
Poldin
Rakousko
Hradec Králové
Č . Budějovice
Modřany
Český průmyslový
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
bypoteční banka
úvěrní banka
eskontní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
železářský společnost
Dubnová
21
article
Z VIdně, 21. září.
kursy.)
Únorová renta . 100 90
květnová . . 99.35
červenc. ..
99 35
říjnová .
100.20
rakouská » zlatá 119.35
» » kor.
99 40
uherská » zlatá
118.80
» kor.
97.50
rak. invest. renta
uher. »
4% zást. listy Hyp.
banky král. č..
31/2% zást. 1. Hyp.
banky král č. .
4% kom. dluhop.
Zem. banky kr. č.
4% žel. dl. úpisy
Zem. banky kr.č.
státní losy 1854
» » 1860
po 500 zl. ..
154 60
183.75
po 100 zl. . .
262 —
státní losy 1864
465 —
losy úvěrního úst.
vídeň. 1. komun.
161.—
tisské losy . . .
134 50
turecké losy . .
1614 —
rak.-uh. banka.
rak. úvěrní ústav
656.50
282.50
b. anglo-rakouská
533.—
vídeňská unionka
447.50
b. pro země rak.
uh. úvěrní banka
769.—
bank. jednota ..
úvěrní banka
22
article
547.50
r. úst. pro úv. poz
961.—
Česká průmyslová
banka. . ..
412 —
roln. úvěr. banka 378.—
česká b. Union
Živnost. banka . —.—
Smýšlení pevně na místní a pošťské koupě. Tak
báňský a bankovní papiry čilé.
Eskontní sazby 31/14—334 procenta.
x. Z Vídně, 21. září. (Telefgram. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Obchod za čilých disposicí byl
příznivý, Při takových projevech haussa pokročila
znova. V první polovině obchodu bylo lehké zaopa-
třování příznivým podnělem, později vadili poněkud
neuspokojivé záznamy berlínské, zvláště na trhu
báňském a některé prodeje v papírech mezinárodních.
Za to však dobrý dojem učinila koupěchtivost na
peštské burse, která povstala na pověsti, že se
zlepšila vniterně polilická situace v Uhrách. Kupo-
vány z počátku hlavní papíry kulisní. Protože krom
toho odhadovány přízn vě závěry velikých společ-
ností železářských, měla bursa po celý den rá.
dobrý. Kursy stoupaly. V popředí nalezaly se hod-
noly železářské a papíry bankovní, ale také v jiných
oborech poslední resultáty byly dobré. Na bankovním
zájem věnován akciím banky pro země rakouské,
které hledány na zprávu, že bude brzy rozmnožen
kapitál. Akcie bankovní jednoty docílily koncem ob-
chodu rychlého zisku. Rakouské kreditky z počátku
stouply, později zůstaly nezměněny proti včerejšku.
Akcie hypoteční a uherské kreditky podražily kou-
pěmi peštskými. Akcie státní dráhy málo klesly.
Vídeň
Uhry
Český průmyslový banka
23
article
Akcie dunajsko-paroplavební stouply. Akcie české
železářské a železářské hodnoty vůbec hojným obra-
tem docílily vesměs podstatného zisku, zvláště
alpinky a rýmamuráňské. Akcie zbrojovky stouply.
Na rentovém kupována uherská korunová. Devisya
valuty podraž ly-
Na eskompiním trhu stav peněz nezměněn : 3 7/1
až 31/2 procenta.
x. Z Vídně, 21. září. (Telfgrm »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 660 25, po —.—
uherské kreditky 770.—, anglobanka 283.—, bankovní
jednota 550 50, unionka 534.—, länderbanka 449.—
státní dr. 648.75, —.—, jižní dráha 87 25, polab. dr.
422.—, severozápadní dráha 416..50, turecké tabákové
348 50, rýmavsko muráňské 529.—, alpinky 490 75.
květnová renta 99.35, uherská korunová 97. 50,
turecké losy 135.—, marky za hotové 117.47, ultimo
—.—. Smýšlení pevné.
x. Z Vídně, 21. září. (Telfgrm. »Nár. Listůe.)
Devisy. (Prvni číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké th. 100 hol. zl. K 198 171/2,
198371. Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—,
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—,
Brussel na delší lh. —.—. —.— Německo šeka
krátké lh. za 100 mk. 117.371/2, 117 571/2, Německo na
delší lhůty 117 40, 117 65, Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib. st. 239 60, 239.80, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —
—.—. Italie šek a krátké ihůty za 100 lir 94.92 1 ,
95.121/2, Italie delší thůty —.—, —.—, Pelrohrada
ruska města šek a kr. lh. za 100 rublů —.
—.—. Petrohrad delší lh. — — —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 fr. 95.05, 95 15, Paříž delší lh.
doktor
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Pelrohrada Ruska město šek
Italia
24
article
—, —.—. Curých a Basilej šek a krátké lhůty
94.921/2, 95 071/2, na delší ihůty —.—. —.—, Švýcary
šek a kr. lh. 94 921/2, 95 071/2, na delší lhůty —.—,
Borlinská bursa, 21. září. (Zvl. tele!. zpráva
»Nár. Listů«.) Na dnešní burse byly papíry bankovní
většinou nižší, zejmena darmštatské; také akcie
varšavsko-vídeňské, dynamitové, turecké a americké
klesly. Uhelné akcie byly stísněny silnou anglickou
a německou soutěží v belgické uhelné submissi.
Gelsenkirchenské klesly asi o 19%, Konsolidace o 290.
Lauřiny byly později pevnější. Ve volném průběhu
byly akcie akkumulatorové vyšší a čilě. V třeti
hodině byly kreditky pevné na zprávy zahraniční,
načež se také zdejší banky zlepšily, jenom darm-
štatské zůstaly stisněny. Peníze na ultimo 49/2 až
4% procenta.
Soukromý diskont 31/4 procenta.
Lauřin
Basilej
Borlinský burza
921 / 2
25
article
První citry znamenaji začáteční, druhé konečné
kursy: Rakouské kreditky 206.40. 207.—. Diskonto
191.—, 19137, Německá banka 225.75, 226 12. Ob-
chodní společnost 160 70, 160.87. Drážďanská banka
155.—, 155 62, Bochumské ocelárny 208 70. 206 62.
Lauřina huť 248.70. 248 87, Dortmund. Union lit. C
82.—, 81.75, Harpenská uhl. spol. 215.—, 21437,
Hibernia —.—, —.—, Consolidace 439.—, 419 —
Severoněmecký Lloyd 106 40, 106.37, Packet 115° 75.
115.62, Kanada —.—, —.—, turecké losy 131 30,
131.25, Spanělské exterieury —.—, —.—
Z kasovních papírů: Concordia 301.25, Esch-
weilské 255.75, Geisweidské 152 10, Hochdahl
114.—, Katovické 203 80, Wilhelm 241.60, Phönik
160.—, Rh. Stahl 184 25, Schalker Gr. 526.—,
Westíalia 168 25, Orenstem 155.—, Rh. Metali
6250, Hasper 201.75, Donnersmark 249.25, Huld-
schinský 123 90, Vulcan 287.—, Bismark 285.—,
Caro 107.—, Hoesch 215.25, Georg Marie 109.—,
Kčnigsb. 152.50, Nordlstern 290.75.
Z Berlina, 21. září. (O 1 hod. 15 min. odpol.)
Kreditky 206.25, státní dráha 138 50, lombardy 18. 40.
Lloyd
Esch
Wilhelm 241.60
Stahl
Cara 107
Georg
Marie
Ob
Dortmund
Packet
Kanada
katovický
Schalker Gr . 526
Hoesch
Berlín
německý banka
Lauřin huť 248.70
Hibernia
Vulcan 287
Consolidace 439
Geisweidský 152 10
Hochdahl 114
Phönik 160
Westíalia 168 25
Orenst 155
Hasper 201.75
Donnersmark 249.25
Hulda
Bismark 285
Nordlstern 290.75
26
article
Smýšlení slabé.
Z Berlina, 21. září. (C.-B.) Kreditky 207.10.
státní dráha 188.50, jižní dráha 18.40, diskonte 191. 20.
německá banka 226 10, obchodní b. 160.90, dráž-
danská b. 155.60, darmštadtská banka 141.75, ná-
rodní banka 125.—, dráha Henri 105.75, Transvaal
—, Kanada 127.90, Gotthard —.—, Lloyd 106. 40,
Packet 115.60. — Za hotové: Lauřina huť 248 90,
dortmundské —.—, bochumské 206.90, gelsenl.ir-
chenské 21975, Hibernia —.—, harpenské 214. 40,
Consolidace 439.—. Smýšlení dosti pevně.
Z Frankfurtu, 21. září. (Telegr. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 206.10, akcie společnosti státní dráhy
138.40, lombardy 18.30, papírová renta 100.45, stří-
brná renta 100.45, zlatá renta 101.65, uherská zlatá
renta 100.05, uh. korunova renta 97.50, 4% rak.
korun. renta 99.80. Smýšlení slabé.
Z Frankfurtu, 21. září. (Dod. bursa.) Úvěrní
akcie 206 80, státní dráha 138 40, lombardy 18.25.
Z Paříže, 21. září. (Počáteční bursa.) Bproc.
renta 98.07, 31/2% půjčka —.—. Smnýšlení chabé.
Z Paříže, 21 září. (Telegr. závěrečně kursy.)
3proc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 98.17
33proc. renta —.—, italská renta 104.—, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1329, státní dráha —.—
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.211/2, rakou-
ská zlatá renia 103.—, uherská zlatá renta 100.80
otomanská banka 587.—, tabáková režie 385 —, tu-
recké losy 129 25. Sinýšlení pevné.
Henri 105.75
Gotthard
Lloyd 106
Berlín
Transvaal
Kanada
Frankfurt
Paříž
Londýn
darmštadtský banka
Hibernia
diskont 191
Packet 115.60
Lauřin huť 248 90
Consolidace
28
article
Zboží
104.—
105.—
100. 50
102 25
100.10
100.10
100 10
100.10
100.10
101.75
100 5
100.——
100.40
102.—
100 50
102 50
99 90
99.75
99. 75
102 10
100.--
101.50
100.70
94.25
100.60
94.90
99 g0
82 70
100.40
100 40
99 55
99..55
100.10
29
article
100.—
101.2b
99.60
99.60
99 60
99.60
99.60
100.75
99 50
99.40
101.85
99.50
101.50
98.75
98.75
101.70
100.50
99.70
93.75
99.60
93.90
99.30
81.70
100.20
100 20
99.35
99.35
119.35
99.40
90 95
30
article
119.55
99.60
91.15
31
article
245.75
412.—
375.—
560.—
32
article
246.—
414.—
380.—
570.—
456.—
250.—
372.—
273.—
1449
560.—
340.—
417.50
2487
438.—
249.—
33
article
370.—
271.50
1439
175.—
540.—
321.—
175.—
416.—
2477
224.—
34
article
Trhy na zbožl.
35
article
(Závěrečné úřadní
Pražská plodinová bursa, 21. září.
plodinový burza
36
article
Ivovskočernovická 573.—
spol, st. dr. rak. uh. 616 50
jižní dráha . .
86 75
štyrsko-hr.-köfl. . —.—
severní dráha . 5500 —
rak. severozáp. dr. 415.50
pardubická dráha
423.—
polabská dráha
česká sov. dráha
buštěhradská A
1048.—
205.—
pražsko - duchcov
duchcov.- podmok
ústecko lepl. dr.
dunaj, paroplaveb. 865.—
755.—
rakouský Lloyd .
turecká labák. rež. 348.50
rak. zbrojovka . 484.——
Rudolfova hut
doktor
Lloyd
Rudolfův
37
article
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pšenice
česká 1904 79—83 kg K 10.80, 11 25, uherská 1903
— kg 0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská
jakosť — kg 0.—, 0.—, vadné jakosti 10.—, 10..25
.—, cizozemská
nová česká —.— kg —.—
— kg —.—, —.—; žito české 1903
až — kg 0 —, 0.—, nové 1904 74—77 kg 7.75 až
7.95; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až
0.—; ječmen výběr 940, 9.60, první jakosti
8 70, 8.90, střední 8.50, 8.60, merkantilní 8 30, 8.40,
ječmen k setí 0.—,0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry-
chlik 1903 7 20, 7.25, prima 1903 7 10. 7.15, merkantilní
7.—, 705, k selí 0.—, 0.—, oves 1904 0 — 0 —;
kukuřice uher. 1903 8.40, 8.50, cizozem. 7 90 8.—
cinguant. 1903 K 915 9.30, vikev česká 9 —, 9.25.
haličská 8 90, 9.—, uher. K 0.—, 0.—, pohanea
0.—, 0.—, proso 0.—, 0.—
merkantilní
kg
38
article
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. 0 K 35.—, 36.—, č. 1 34.—, 35.—
č. 2 33 —, 34.—, č. 3 31.50, 32 50, č. 4 29. 50, 30 50,
č. 5 27 50, 28 50, č. 6 25.50, 26.50, č. 7 23 —, 24..—
č. 8 16 50, 17.—. Žitná mouka č. 1. 23 50, 24.—, č. Il.
22.—, 23.—, č. III. 19.—. 20.—, č. IV. 15.50. 16.50,
Pšeničné otruby jemné 13.50, 13 75. hrubé 13 50,
13.75 otruby žitné 13.40 13.50, krupice 35 —, 36.—
prach 13.—, 14.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0 B
37.—, 38 50, čís. 3/0 37.—, 38 50. čís. 2. 0 36.——, 37 50,
čís. 0 35.—, 36 50, čis. 1 33.—, 34 50, čís. 2 32.—,
33 50, čís. 3 31.—, 33 50, čís. 4 30.—, 30 50, čís. o
29.—, 29.50. čís. 6A —.—, čís. 7A —.—, č. SA
—.—, čís. 9A —.—, zlom 20.—, 21. 50.
Semona. Ceny za 50 kilozr.: řepka sklizeň
zimní r. 1904 12.90, 13 15, mák modrý český 29 —,
30 —, modrý ruský 23 —, 29.—, kmin český 23 50,
24 50, holandský 24.50, 26.—, jetel bilý 50.—, 67 —
červený 1904 48.—, 75.—, růžák —.—, konopna
semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —.—
lněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus)
28 50
kg
50
32
41
article
alpská monlan. sp. 487.35
527 —
rým.-muráň. spol.
415.—
Poldina huť ..
2477 —
praž. želez. sp..
česká montan. sp.
1439.—
372.—
Daněk . . . .
západočeská ubl.
severočeská uhl.
mostecká uhl. sp.
655.—
vídeň. stavební sp
Schodnica . .
694.—
haličsko-karpatské 1046 —
peštská vagonka
devisa německá . 117.47
» pařížská . 95.—
„ curyšská . 94.95
„ londýnská 239.6
dvacetifrank .
19.02
marka papírová . 117.47
rubl
253.75
Daněk
Poldin huť
marka
43
article
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované K 4.80, 5.20, nelisované 4.80, 5.20, cizí 0.—
0.—, sláma cepy mlácená 2.30, 2 40, ke krmení 1.90,
2.—, ke stlani 1.90, 2.—, cizí 0.—, 0.—
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —. —.
—.—, hrách Viktoria 0.—, —.—, k vaření žlutý
0.—, —.—, k vaření zelený 12.50, 13.—, ke krmení
0 —, 0.—, čočka 1904 17. —, 24 —.
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh
77.—, 77 50, sádlo amer. —
—.—, lůj —.—, —. —
Obili.
T. Z Vídně, 21. září. (Telef. »Nár. Listů«.
Plodinová bursa. Následkem chabosti obchodu
vyšší záznamy novoyorské a pařížské byly bez
účinku, Ani pšenice ani žita nemohly dosící ni nej-
Vídeň
Viktoria
kg