2
masthead
NÁRODNI LISTY.
5
article
platně zaměstnavatelům doporučují. Referencí došlo
14. dopisů 274, odesláno dopisů 209. Noclehů po-
skytnuto 60, obědů 7 a na podporách vyplaceno bylo
korun 19.40.
* Řemeslnicko živnostenská bezeda v Praze žádá
zdvořile své pány členy, aby se v hojném počtu zú-
častnili pohřbu dlouholetého člena Besedy p. Josefa
Ledviny, velkoobchodnika v Praze. Pobřeb koná se
v pátek dne 23. září o 3. hod. odpol. z chrámu sv.
Ignáce na Karlově náměstí na hřbitov olšanský.
Stáv k y.
* Z Marseille, 21. září. (C. B.) Vozkové a nakla
dači vrátili se zase do práce. V některých továrnách
se také pracuje.
* Z Neapole, 21. září. (Č.-B.) Sdružení delegáto
železničních zřízenců usneslo se zahájití znovu práci
Dnes ráno dělníci všech odvětví počali opět praco-
vati, i časopisy budou ode dneška opět vydávány
V Benátkách, Turině, Janově, Florencii a Bologní
rest úplný pokoj. Den 20. září, pamětní den osvo-
bození Říma, byl všude oslavován. Města jsou ozdo
bena prapory. Na četných místech byly slavnostn
schůze, na nichž promluveny řeči o významu tohote
dne. Večer byly veřejné budovy osvěťleny.
* Z Říma, 21. září. (C.-B.) Dnes ráno byla v Mi
láně, Turině, Florencii, Bologni, Benátkách a Neapol.
opět práce zahájena.
* Z Říma, 21. září. (C.-B.) »Ag. Stefani« pro-
hlašuje z a zcela bezpodstatné zprávy novo-
vorského »Heraldu« a jiných novin, že v Janove
bylo zabito 80 o sob a prohlášen stav obležení
dokládajíc, že její depeše jsou pravdivě.
Ledvina
Ignác
Vozka
Stefan
Herald
Praha
Karlov náměstí
Olšanský
Marseille
Neapol
Benátky
Turin
Janov
Florencie
Bologní
Řím
Bologna
Aga
6
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Šerm.
se Český šermířský klub »Riegele
zahajuje dnem 1. října šermířské období správního
roku 1904—5 V novém sídle klubu vyučováno i cvi-
čeno bude šermu šavlí i spadou (končíř) moderní
školou vlašskou za vedení mistra šermu p. Orazi
Santellia vždy třikráte v týdnu a to v úterý, ve
čtvrtek a v sobotu od 7 do 9 hod. večerní. Bližší
informace podá výbor klubu v Praze, II., Miku
landská ul., v domě »Na Studenci«, I. posch.
Athletika a sportovní hry-
** »Sparta« hraje dne 9. října ve Vídni proti
klubu »Sporivereinigung«, který zápasem tím zahájí
hry na novém hříšti. Týž klub hrál v neděli proti
»Graphii« a poražen v poměru 3 : 1.
** Hradecký a Wittmann, členové klubu »Žižkae
zápasili v neděli ve Vídni v qualifikačním zápase
k »rakousko dánskému zápasu«. Oba zápasili ve
střední třídě a umístili se jako druhý a třelí za
Winterem, který Hradeckého položil za 3 m. 28 vt.
a Wittmanna za 38 m. 27 vt. Budou tudíž Rakousko
zastupovati Vídeňáci: Pomp (lehká váha), Winten
(střední váha) a Wolfram (těžká váha).
** Dnes večer pořádá K. A. »Žižka« v divadle
»Urania« representační akademii s bohatým progra-
mem, který včera byl uveřejněn. Akademie klubu
»Žížka« bývají vždy zdařilé a pobaví úplně obecen-
stvo. Též program letošní slibuje pěkný požitek
sportovní a proto klub doufá, že hojnou návštěvou
obecenstva odměněn bude za svoji snahu.
** V házení diskem dociluje se všude čím dále
lím lepších výsledků. Tak nový rekord německý
utvořil dne 25. t. m. v Kielu E. Welz a sice hodi
36.95 m. (starý rekord Dörra 36.50). Též ruský rekor
překonán při závodech v Petrohradě, kde hodil
Jervinen 39 63 m. (starý rekord 35.25.) Při zá vodech
olympických v St. Louisu hodil pak Sheridan 40 m.
23 cm., čímž překonal olympický rekord Bauerův.
Riegel
Wittmann
Žižkae
Winter
Hradecký
Wolfram
Žižek
E Welz
Sheridan
Bauerův
Studenec
Vídeň
Sporivereinigung
Rakousko
Žížek
Kiel
Petrohrad
St . Louis
Český šermířský klub
výbor klub v Praga
II
Mik
Sparta
akademie klub
Winten
centimetr
8
article
*e Českostřelecká župa »pod Vítko-
vem« pořadá v neděli dne 9. října v místnostech
»Bezovky« své třetí závody ve střelbě s koncertní
taneční zábavou. Br. jednoty v župě sdružené se
vyzývají, by vyslali své 2 zástupce do schůze zábav
ního odboru, jež koná se dnes 22. t. m. o 8. hodině
večer v »Bezovce«.
Vítko
Bezovka
Českostřelecká župa
Bezovka
9
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Slavnosti.
10
article
Slavnost otevření nové budovy pro
českou měšťanskou školu v Třebeni-
cích, která je posledním důležitým dílem národním
zvěčnělého vůdce Čechů třebenických, MUDra. Václav
Paříka, konati se bude v neděli dne 25. září t.r.
Dopoledne po slavnostní mši průvod ke škole a po
promluvách při odevzdání nové budovy vykonán bud
akt svěcení, po němž promluví před budovou slav-
nostní řeč p. JUDr. Josef Štumpf, jednatel Národní
jednoty severočeské z Prahy. Odpoledne uchystána
koncertní akademie se společnou zábavou v míst-
nostech radnice v Třebenicích. Přihlášky k společ-
němu obědu (couvert 2 K) přijímá p. Vojěch Škoula.
účetní záložny v Třebenicích. Doufáme, že slavnost
la, již oslaven tak důležitý moment v národním ži-
votě českém na Třebenicku, přivábí nečstné účast-
níky celého dalekého českého okolí a že i z dalších
míst, zejmena z Prahy, celá řada dávných přátel
Třebenic dostaví se k tomuto národnímu svátku
jejích obranců.
»Včela Čáslavská« po čtyřiceti létech práce.
sbírání a snažení pořádá v den sv. Václava slavnost
z tímto pořadem: Jubilejní valná hromada »Včely
Čáslavské« v zasedací síni městské radnice o 10. hod.
dopol. 1. Uvítání hostí. 2. Poselství hosti a družných
jednot. 3. Oslovení předsedy. 4. Zpráva jednatelská
a pokladní. 5. Zpráva revi sorů o účtech za r. 1903.
5. Návrh výboru k volbě čestných a dopisujících
šlenů. 7. Volné návrhy. Prohlídka musea »Včely
Čáslavské« následuje hned aneb až odpoledne, kdy
společně o 3. hod. navštíven bude Hrádek v Čáslavi.
Přihlášky ke společnému obědu v Čtenářské besedě
přijímá jednatel do 9. hod. dopol. téhož dne, Ke slav-
nosti vydán bude Jubilejní sborník »Včely Čáslavské-
nojné illustrovaný, který se prodává po 2 K.
Čecho
Mudra
Pařík
JUDr
Štumpf
Vojěch Škoula
svatý
Václav slavnost
Čáslavský
Třebeň
Praha
Třebenice
Třebenicko
Čáslav
12
article
Ve čtvrtek dne 22. září. Z Uměleck
besedy. Dnes důležitá schůze výtvarného odboru
za účelem stanovení hlavní výhry k podzimnímu
slosování. — Pražský odbor Národn
Jednoty česko-židovské v Praze má o
3. hod. večerní v kavárně »Union« ve Ferdinandově
třídě výborovou schůzi. — Spolek Praž ské
děti 28. pěšího pluku v Praze má o 8. hod
večerní schůzi v Bllkově restaurantu.
V pátek dne 23. září: Klub advokát-
ních a nolářských úřadníků v král
českém, sídlem v Praze, koná o 7. hod. večerní
v mísinostech spolkových řádnou výborovou schůzi.
Účasť všech čienů outna. Peněžní zásylky přijímá
pokladník klubu Karel Köhler 162 III. a veškeré do
tazy zodpoví jednatel Josef Melč-II. 1909.
Bllkův
Köhler
Praha
Ferdinandov třída
Uměleck beseda
Národn
Josef Melč
II . 1909
14
article
Měšťanská beseda s místním odbo
rem Ú. M. Š. ve Vršovicích pořádá v úterý dne 2
září matiční sousedskou hodinku s laneční zábavou
v místnostech hostince obecního domu ve Vršovi-
cích k oslavě všech Václavů. Začátek o 6. hod. več.
Hudba p. F. Kovaříka. Vstupné za osobu 60 hal.
pán s dámou 1 K. Pouze 2hal. národním kolkem
opatřené pozvánky jsou platné.
Výlety a vycházky.
Vycházka Kneippovců koná se v ne-
děli dne 25. září do Hodkoviček. Vyjede se o 2 hod
z přístaviště parníků.
V ustavující schůzi správního výboru »Spolku
úřadnictva časopisů českých«, konané dne
15. t. m., zvoleni byli do výboru: Fr. Tatoušek (Nár
Listy«) za předsed., A. Čadek (»Nár. Politika«) za
mistopředsedu, R. Šimon (»Politika«) za jednatele, V.
Dušek (»Politika«) za pokladníka. Do výboru pp.
J. Frič (»Sed. Rozhledy«), V. Hůrka (»C. Lloyd«),y
Iglauer (»Politika«), J. Prudil (»Čeche), A. Votava
(»Nár. Listy«); za náhradníky pp.: A. Kadlas (»Nár
Listy«), V. Čvančara (»Politika«), A. Kučera (»Poli-
tika«), Fr. Holý (»Čech«). Měsíční příspěvek stanoven
na 60 h, zápisné 1 K. Přistoupiti k této organisnei
má právo každý úřadník časopisu českého. Přihlášky
přijímá výbor.
M Š
Václavů
F Kovařík
Výleta
Tatoušek
A Čadek
V Dušek
J Frič
V Hůrka
Lloyd
Iglauer
J Prudil
Čech
A Votava
A Kadlas
A Kučera
Holá
Čo
Vršovice
Vrš
Hodkovičky
Francie
obecní dom
15
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Slezský sněm.
—n— V Opavě, 20. září.
(Pův. zpráva.)
(41. zasedání, 2. schůze dne 20. září 1904.)
Ve druhé schůzi podáno bylo protiprohlášení slov.
poslanců na včerejší německou demonstraci a pro-
jednán jedný bod jednacího pořadu, volby výborů
což zavdalo podně! k obšírné, místy i ostré debatě
Prohlášení slovanských poslanců, přečtené na
začátku schůze posl. v. r. Hrubým, zní:
„Ve včerejší schůzi sněmovní bylo přečteno pro-
hlášení členů sněmu. Na návrh ihned podaný na
konec schůze a proti našim hlasům přijatý byla nám
odňata možnost na prohlášení ono ihned odpověděti.
My polští a čeští poslanci dovolujeme si tudíž na zá-
kladě usnešení našeho sdružení odpověděti:
Považujeme zřízení slovanských ústavů pro vzdě-
lání učitelů na slov. školách Slezska za ústavní po-
vinnost správy vyučovací, neméně pak za požadavek
paedagogiky a za opatření k upokojení nejnutnějších,
neodkladných potřeb.
Nic nás není tak vzdáleno, jako aby zřízením
takových ústavů pro Němce určená školská zařízení.
zvláště trvající německé učitelské ústavy, byly po-
škozovány a ohrožovány. Také my vždy jsme se
rozhodně ozývali proti utrakvismu ve slezském škol-
ství, zvláště ve slovanských obecných školách, a do-
volávali jsme se pro naše školy právních zásad zá-
konných, zvláště článku XIX. státního základního
zákona o všeobecných právech státních občanů. Jsme
nuceni zvlášť vytknouti, že přičleněním slovan-
ských poboček trvající učitelské ústavy ve svém jádru
utrakvisovány nebudou.
Němec
Opava
Slezsko
slezský školaství
16
article
Pokud vyučovací zpráva v kruhu své působnosti
— která by se dovoláváním dle zákona k tomu ne-
povolaných činitelů protiústavně posunula — nepo-
píratelné potřebě slovanského školství zřízením po-
boček vyhověti doufá, prohlašujeme, že my toto
opatření považujeme i v jeho organi-
saciza nejvýš nedokonalé a prozatímné.
Poněvadž nutná potřeba slovanských ústavů pro
vzdělání slov. učitelů ve Slezsku jest zjištěna, a v uve-
deném prohlášení našich sněmovních kollegů nejen
že není popřena, nýbrž vskutku uznána, prohlašujeme,
že jsme srozuměni, ba my požadujeme, aby pobočky
v samostatné ústavy s českou, příp. polskou vyučo-
vací řečí byly proměněny, co nejrozhodněji opíráme
se však, aby ono nařízení beze všeho bylo odvoláno,
jakož by tato čistě kulturní záležitost z politického
stanoviska byla posuzována a řešena a do víru stran-
nicko-politických agitací zatahována.
Mezi čtením ozývaly se německé poznámkya
posl. K. Tůrk volal o pobočkách, že mohou býti všude,
jen v Opavě a v Těšíně nikoliv
Zpravodaj bar. Zdeněk Sedlnický navrhl, aby
voleny byly čtyry obvyklé stálé výbory a pátý pro
zkoumání zprávy o činnosti zemského výboru.
K Tůrk
Zdeněk sedlnický
Slezsko
Opava
Těšín
17
article
Posl. Halfar a Cienciala podávají návrh,
aby dále zvolen byl výbor pro záležitosti nouzové,
čemuž odpírá posl. dr. Bukovský uváděje, že pro
záležitosti národohospodářské jest zvlášť ustanoven
3. výbor, jemuž by všecky záležitosti podobné mohly
býti přikazovány.
Posl. v. r. Hrubý mluví o poměrech úrody na
některých místech země a neúrody v horách, kde je
skutečné nebezpečí hladu. Oznamuje zároveň, že
v nejbližších dnech podají slovanští poslanci návrh
na zvolení výboru pro volební opravu
sněmovní. Věcí tou zabýval se sněm již v r. 1901
a uložil zemskému výboru, aby sbíral materiál a
sněmu zprávu podal. Loni pro povodňovou katastrofu
bylo od opravy upuštěno; oprava volebního řádu sně-
movního jest takové povahy, že se před ní sněmovna
schovávati nesmi. Řada sněmů již opravu provedla,
dle ducha času, potřeb a spravedlnosti. Bude-li se
sněm před opravou uzavírati, zabuší na jeho brány
široké vrstvy lidové s požadavkem všeobecného, rov-
ného a přímého práva hlasovacího, odstranění kuri
a pod. Tomu dá se odpomoci jen spravedlivou opravou
volební.
Posl
Halfar
Ciencial
doktor
Bukovský
18
article
Posl. K. Tůrk jako zástupce »bci venkovských
nechce hlasovati pro návrh na zvolení zvláštního vý-
boru. Není prý menších škod v německých okresích
než v českých. Češi prý žádají od země příliš mnoho,
kdežto Němci, jimž při loňské povodni vše bylo zni-
čeno, doposud se nehlásí. Pro návrh není, ačkoliv
nechce říci, že by v německých okresích nebylo bídy.
K oznámenému návrhu na zvolení výboru pro vo-
lební opravu podotýká, že prý se divně vyjímá v ústech
úřadníka volání po právech lidu. Němci též prý nejsou
proti opravě, avšak oni musí hájiti svých národních
práv, což i v této otázce, na niž pohlížejí jen s ná-
rodního stanoviska, učiní. Němci nejsou proti odstra-
nění bezpráví, avšak jen pokud to bude na prospěch
jich národních zájmů.
Posl. dr. Pohl praví, že volební akt nebyl do-
posud předložen, poněvadž zemský výbor chtěl vyčkati
výsledků a zkušeností odjinud, zvláště ze Štyrska.
Posl
K Tůrk
Čech
Němec
doktor
Pohl
Štyrsko
19
article
Zpravodaj bar. Sedlnický odpíral návrhu
slovanských poslanců a přimlouval se za volbu stá-
lých výborů, načež tato vykonána. Do výboru pro
záležitosti justiční a politické (7 členů) ze slovanských
poslanců zvolen byl v. r. Hrubý, do Sčlenného vý-
boru pro kulturní a školské záležitosti dr. Michej-
da, do národohospodářského výboru o 7 členech dr
Stratil a Cienciala, do finančního (8 členů)
Halfar a Foltys, do výboru pro prozkoumání
činnosti zemského výboru dr. Michejda a v.r
Hrubý.
Ve speciální debatě o návrhu Halfarově, který byl
po ukončených volbách ostatních výborů projednáván,
mluvili posl. Halfar a v. r. Hrubý velice vřele
pro. V. r. Hrubý poukazoval, že doposud vždy byly
zřízeny zvláštní výbory pro záležitosti nouzové, letoe
má tomu býti jinak, když je nouze, zvláště o píci, vše-
obecná. Živými barvami líčil nouzi, panující v Besky-
dech, a dovozoval nutnost široké akce. Posl. dr. Ot
nešetrným způsobem podotkl, že tendencí řeči posl
Hrubého je, dokázati veřejnosti, že Němci nemají pro
lid srdce. Když ještě posl. Zwilling a dr. Ponl
vyslovili se proti návrhu slov. poslanců, posl. Hrubý
odmítl útok dra. Otta jako nedůstojný, který nechce
ani kvalifikovat, načež byl po doslovu zpravodaje
návrh všemi německými hlasy zamítnut.
Po přikázámí došlých předloh a zpráv výboru
byla schůze ve 12 hodin ukončena.
Příští koná se v pátek 23. září odpoledne.
Hrubá
doktor
Michej
Stratil
Ciencial
Halfar
Foltys
Michejda
Halfarův
Posl
Otakar šetrný
Hrubý
Němec
Ponl
Ott
Besky
20
article
Z Kopra, 21. září. (C.- B.)
Istrijský sněm byl dnes zahájen zemským
hejtmanem drem. Rizzi e m.
Posl. Spinčič v delší řeči protestoval jmenem
menšiny proti jmenování dra. Rizzí zemským hejt
manem, protože přivítal sněm pouze vlašsky, slo
vinsky vůbec neumí a luto řeč vždy a všude potla
čiti hledí. Konečně dotazoval se zemského hejtmana
nepřevzal-li proto, aby byl jmenován zemským hejt
manem, nějaké závazky naproti vládě a převzal-li
ať je oznámí.
Za Spinčičovy řeči začala galerie lomozit
protože nebyla spokojena, ani když byla napomí
nána, byla vyklizena.
Polom vykonána volba zapisovatelův a revisorů
V odpolední schůzi zvoleny výbory finanční
školní, agrární a politický.
Příští schůze oznámi se písemně.
Z Vídně, 21. září. (C. - B.)
Dopoledne konala se v Gorici zahajovací schůze
tamního sněmu.
V solnohradském sněmu po ustavení výbo-
rův a vyslechnutí petic poslanec Stölzi a spol. po
dali návrh, v němž tlumočí se obava sněmu v pří-
čině: okružníku ministra vojenství ze dne 27. srpna
o zavedení maďarštiny do písemných služebních styků.
výnosu ministerstva vyučování ze dne 24. dubna t. r
o uznání právní platnosti právních studií odbylých
na zábřebské universitě pro přijetí do veřejné služby
v Rakousku; nalizení o zřízení slovanských paralle-
lek v Opavě a Těšíně, jež prý hluboce a trvale po-
škozují jednotu říše a podlamují velice kulturní
missi německého lidu.
V odůvodnění návrhu opakuje se i jinde dobře
sehrávaná komedie, aby se nezdálo, že Němci a dr.
Spinčičův
Stölzi
Němec
Polom
Vídeň
Gorica
Rakousko
Opava
Těšín
Rizzi e m . Posl
21
article
Körber jsou jedna ruka a za tím účelem tvrdí se
v motivech návrhu znovu starý žvast, že zřízením
parallelek slezských »sílí se slovanská myšlenka«, že
vláda tím Němce »těžce urazila« a že proto čistě ně-
mecká země Salepurk nemůže klidně přihlížeti k to
muto »poškození Němcův v Rakousku«.
Návrh byl přikázán ústavnímu výboru.
Poslanec Haagen a spol. podali návrh na roz-
šíření volebního práva a zřízení IV. kurie pro zemské
volby; Hueber a spol. návrh, vyzvati vládu, aby
učinila čeho třeba, aby Rakousko bylo řádně připra
veno na hospodářský boj s Uhrami.
Ve večerní schůzi přikázány účetní závěrky za
r. 1901 a 1902 jakož i zemský rozpočet na r. 1904
finančnímu výboru. Při projednávání nových pravidel
pro zemědělskou školu v Gorici útočil Slovinec posl
Toma ostře na zemědělskou společnost a jejího presi-
denta i děl, že slovinští členové společnosti byli pod-
vedeni. Zemský hejtman volal za to řečníka k po-
řádku. Na konci schůze provedeny volby a ustavení
výborů.
Ve včerejší schůzi korutanského sněmu
přikázány výborům zprávy a návrhy o rozpočtu
zemského fondu, silničním zákonu a silničním řádu.
státní podpoře obyvatelstvu, stiženému povodněmi
o zlepšení alpského hospodářství, revisi honebního
zákona.
V dnešní sehůzi při příkazování návrhu na hra-
žení 28 bystřic a úpravě řeky Zilje zemský presidení
bar. Hein odmítal Wildnerovy výčitky, že minister
stva jednají bezohledně v záležitosti úpravy Zilje
dovozuje, že zemský výbor nepozval příslušná mini
sterstva k obchůzce, pročež prý neměla příležitost
zastati se příslušných přání na místech kompe
tentních.
Körber
Němec
Němcův
Haagen
Hein
Wildnerův
Rakousko
Uhry
Gorica
22
title
Válka rusko-japonská.
23
article
Mukden a Telin.
Mukden a Telin.
Dosud není ustanoveno, které z obou mís
na železné dráze bude zaujato hlavními ruskými
silami, zdaž Mukden anebo Telin.
Mukden je hlavní město provincie a kromě
toho staré stoličné město mandžurské dynastie.
Pět verst na severozápad od města nacházejí
se císařské hrobky (Čaolin), a 10 verst na se
verovýchod také hrobky (Fulin), kde pohřhení
jsou předkové nyní panujícího čínského domu.
Hrobky obklopeny jsou čarokrásnými sadya
ozdobeny rozličnými budovami a sochami. Město
samo leží 4 versty na sever od řeky Hun na
rovině. Okrouženo je starodávnou, polorozva-
lenou hliněnou zdí, zdéli 15 verst. Uvnitř mě-
sta je tak zv. císařské město, také okroužené
zdí, kamennou; zde je palác a všecky důleži-
tější závody, mezi nimi oddělení rusko-čínské
banky.
Mukden je hlavní obchodní i průmyslové
středisko jižní Mandžurie. Leží na železnici
60 verst od Ljaojanu, 65 verst od Telinu
500 verst od Charbina. V Mukdenu sbíhá se
několik důležitých cest (mandarinských): z Gi-
rina, Ljaojana, ze Šanchajguana přes Siňmentin,
jenž je konečnou stanicí severní Čínské železné
dráhy a vzdálen od Mukdenu 60—70 verst n
západ. Město má na 80.000 obyv. Stanice
železné dráhy je 3 versty od města.
Telin, jak už pověděno, leží 65 verst na
sever od Mukdenu a 3 versty od řeky Ljao
na řece Čaj. Obyvatelstva má kolem 25.000.
Je také důležitým obchodním a průmyslovým
bodem na hlavním spojení severní Mandžurie
s jižní. Protože řeka Ljao již zde je splavná.
bývá tu nahromaděno minoho obilí všeho druhu.
Hun
Siňmentin
Mukden
jižní Mandžurie
Mukden 60
Ljaojan
versta můj západ
24
article
Ráz krajiny mezi Ljaojanem a Mukdenem
je smýšený. Na západě od železné dráhy táhne
se široká a ploská rovina řeky Ljao. Jeden
z hlavních přítoků této řeky, Hun, přetínaje
trať železné dráhy u Mukdenu, teče dále 25 verst
rovnoběžně s L. jao.
Hun má u Mukdenu 80 sáhů šířkya
za sucha 3 stopy hloubky. Blíže Mukdenu levý
břeh této řeky je plochý a pravý příkrý, na
3 sáhy vysoký. Hun až do vsi Inpanu teče
úzkou horskou dolinou, jež mezi Inpanema
Mukdenem postupně se rozšiřuje a v okolí Muk-
denu tvoří rovinu, na 25 verst širokou.
Na východ od železné dráhy mezi Ljaoja-
nem a Mukdenem krajina rovinatá přechází
v hornatou, tvořenou výběžky hřbetu Dalinského.
Šírka hřbetu dosahuje 10 verst, výška 2000
stop. Severní výběžky sklánějí se k Hunu,
jižní k Tajci. Hrbet Dalin je průchodný pro
vojska všemi směry. Na sever za řekou Hun
prostírá se od jihozápadu na severovýchod jiný
hřbet, Hamalin (šířka 3—10 verst, výška 300
až 3000 stop). Přetíná jej mandarinská cesta
z Mukdenu do Girina, jež postupně se oddaluje
na severovýchod od jihomandžurské železné
dráhy. Rovina mezi Mukdenem a Telinemje
zlehka zvlněná.
Zprávy dosud přicházejí z Mukdenu, ale
mnohé nasvědčuje tomu, že hlavní stan bude
přenesen do Telinu. Prozatím ale na jih o
Mukdenu stojí silné předvoje na mukdenské,
ljaojanské a sinmentinské dráze. Podle posled
ních zpráv Japonci sesílili své strážné řetězy
což se považuje za známku, že se chystají
k novému nástupu.
Kuropatkin, chystá-li se k ústupu na Telin,
učiní to podle svého obyčeje velmi zvolna a
níko i bez boje.
Obsadi li Japonci Mukden, bude to míti
jistý politický význam v očich Číňanů, zvláště
čínské vlády.
Ruské milesrdné sestry.
Hun
Japonec
Číňan
Mukden
Girina
25
article
Nemirovič Dančenko telegrafuje o hrdinné
exkursi milosrdné sestry Antajevy. Když Rusové
odtáhli k Mukdenu, roznesla se pověst, že
v uhelných dolech jantajských zůstalo mnoho
raněných ruských vojínů. Sestra Antajeva byla
tam dříve jako náčelnice obce milosrdných
sester. Domáhala se, aby jí dali parovůz k jízdě
tam, ale protože se myslilo, že v Jantaji jsou
Japonci a druhý most od Mukdenu byl spálen,
nebylo jí vyhověno. Antajeva prosila, aby jí dali
dressinu, ale dressinou nebylo možno jeti přes
zbořený most. Antajeva neuspokojila se. Marno
bylo přesvědčování, že u Jantaje stojí generál
Miščenko a že podle všech zpráv odtud raně-
ných tam není. Antajeva se rozhodla, že se
vypraví do Jantaje sama pěšky. Z Mukdenuje
do Jantaje skoro 75 verst. U druhého mostuji
viděli, ana se ve vysokých botách brodí přes
širokou řeku Ša. Kdo ji potkávali, přemlou-
vali ji, aby se vrátila, ale marně. Odvážná sestra
dostala se do Jantaje a tamějších uhelných dolů,
ale raněných Rusů skutečně tam nebylo. Anta-
jeva touž cestou a týmž způsobem se vrátila.
Nemirovič Dančenko
Rus
Japonec
Jantaj
Mukden
Antajevo
šo
Jantaj
Jantaj
26
article
Milosrdné sestry vůbec vynikají odvahou a
sebeobětavosti. Chodí na nejnebezpečnější místa
a pracují i za ohně. Neunavnost i horlivost je-
jich nestrpí žádného srovnání.
Port Artur.
Kodaňský list »Nationaltidende« uveřejní
dopis z Port Arturu ze dne 3. srpna. Autorem
je mladý Dán, jenž od počátku slouží v port-
arturských loděnicích. Píše:
Nelituji ani dost málo, že jsem zde zůstal
Nelze vylíčiti, jak mocné jsou dojmy naše za
obležení. Ve dne v noci bez přestávky hřímají
děla. Za těch okolností muž se hanbí pomýšlet
na svou bezpečnost a na odpočinek. Ale gen
Stesselj přisně nařídil, aby každý si přál aspoř
6 hodin odpočinku denně. Nezbývá než podro-
biti se. Sám generál ostatně svého příkazu ne
dbá. Každou hodinu ve dne v noci možno po-
tkati jej, kamkoli se vrtneš, a stále je laskavý
svěží a bodrý. A věčně má v ústech frázii
»Nu což, děti moje, všecko jde výtečně !« Aje
skutečně tak.
Artur
Aj
Dánsko
Port
27
article
Z anglických časopisů, které sem přivezl
jedna z činských džonek, vidím, že vás častují
nejhloupějšími lžemi. Kdyby bylo podle angli-
ckých listů, Japonci byli by už Arturu dobyli
ne jednou, nýbrž dvacetkrát. Ano, kdyby Ja-
ponci byli začali Port Artur oblehati někdy
v květnu, mohli jej míti za 6—8 dní. Ale
nyní! Nyní nemohou pevnost vzíti jinak než
hladem a k tomu bylo by třeba aspoň půl roku.
Mouky i čaje i střeliva máme hojnost. Hůře je
s konservami a papircsy. Čerstvou rybu nedo-
stáváme častěji než dvakráte za týden.
Ryb sami si lovíme celé hromady a ku-
pujeme od zlodějských Číňanů, dělajicíchza
této války skvělé obchody. Jednou za týden
nám dávají norvéžské konservy a každý dostá-
váme denně tři kalíšky vodky. Za rachotu děl
vojenská hudba každý den nám hraje jakoby
nie. Také naše noviny každý den vycházejí
Náklad je omezen na 1500 výtisků pro nedo-
statek papíru.
Nemůžete si představiti, s jakou houžev
natostí a vzteklosti žlutí čerti vodí svoje útoky
Někdy se bezděky zastaví a prostě se dají roz
střílet. Je mezi nimi mnoho výrostků 17- a
18letých.
Zvláště strašná je podívaná na účinky na
šich min. Když taková mina se vzejme, nebe
zčerná od části lidských těl, litajících ve
vzduchu. Cože bude, až přijdou k samým
hradbám pevnosti? Zakopáno zde na tisíce min
a Japonci nemohou je zničiti, neboť při každém
pokusu o to začinají svou hru rychlopalky.
Do dnešního dne máme na 1100 ubitých
a na 3000 raněných a nemocných. Posádka
má 34 000 bojovníků, nepočítaje námořníků,
kteří bojují mezi námi.
Japonec
Artur
Číňan
28
article
V Japonsku před válkou.
»Ruská revue« obsahuje stať, uveřejněnou
ve »Věstníku armády mandžurské«
(vycházejíeím, jak známo, v Kuropatkinově
hlavním stanu). Zpravodaj »Věstníku«, p. Nach-
kovič, ličí tam své vzpomínky na bojovnou si
tuaci politických kruhů japonských před válkou
následovně:
Krátce před svým odchodem z Japonsk
vyhledal jsem pod záminkou rozloučení se, br
Okumu, stoupence strany protiruské a na
to hr. Osakia, stoupence strany, která přál
Rusům. Okuma louče se se mnou, pravil:
»Přijdete domů s dojmy o situaci v Japonsku
ne právě příznivými. Jest to pro nás nutnosti
nevyhnutelnou, utkati se s Ruskem, jest to na
ším hlavním úkolem. Musíme se uchytiti na
pevnině. Vždyť jste sám viděl na cestách Ja
ponskem, že obyvatelstvo venkovské z nedo-
statku jiné půdy zabírá pro setbu i kommuni-
kační linie. Nemáme dostatek půdy ke zpraco
vání. Běží o naše bytí či nebytí, běží o to
zajistiti našim potomkům potřebný kus země
uchrániti je před zhoubou.«
Namitl jsem, že by se dala věc urovnati
mírně, ale Okuma trval na tom, že Japonsko
musí začlti boj a to bezodkladně. A poroučel
se mi slovy: »Na shledanou přiteli! Po bouřce
bude zase pěkně. Opakuji, přeji si, abychom
se shledali opětně — za jiných okolností!«
Zaražen těmito slovy, odebral jsem se
k Osaklovi, přiteli Rusů. »Od kterého z našich
společných nepřátel přicházíte?« uvítal mne.
Uslyšev, že od Okumy, jeho politického a měho
národního odpůrce, zamračil se. Nieméně iz
řeči jeho jsem nabyl přesvědčení, že je roz-
hodnuto o válce.«
Okum
Rus
Okuma
Rusko
Japonsko
29
article
O japonském vlastenectví
uveřejnil plukovník E. Emerson zajímavé pojed
nání v »La Revue«. V nynější válce vzbudi
obdiv vášnivý, do krajnosti obétavý patriotismus
Japonců, jejichž chauvinismus jde dále nežl
fatalistieký fanatismus turecký. Plukovník Emer
son, dobrý znalec poměrů nejzazšího Východu,
ličí jsponské vlastenectví jako vášeň a fanatis-
mus a cituje významná slova oblíbeného japon-
ského básníka: »Má vlasť všude a vždy první lásk
mého srdce! Má krev, má první myšlenka
a pot mého čela budou jen pro tebe!« Vlaste-
necký cit Japonců je spřízněn s národním jejich
náboženstvím Shintoismem, hlásajícím zbožňo-
vání hrdinů, předků a starých tradie a tím vy-
vinut je i do krajnosti loyalismus k Mikadov
a rodině císařské. V poslední době však ci
poslušnosti a oddanosti k autoritám státu, k čle-
nům rodiny císařské byl převýšen národním
vlastenectvím, které činí Japonsko tak silným
smělým.
Literatura, umění, dějiny a pověsti japon-
ské jsou nejvíce ovládány strašnými a tragi
ckými příklady heroismu vlasteneckého, histo-
riemi mužů, žen i dětí, které se obětovaly pro
vlasť a vládce.
E Emerson
Japonec
Vlaste
Shintoism
Japonsko
30
article
Osoba panovníkova je i v nynějším moder-
ním Japonsku etěna jako za starých dob, je to
jakýsi polobůh na trůně. Každý Japonec ochoten
je okamžitě položiti za něj svůj život. To, co
jsou v Rusku ikony, jsou v Japonsku podobizny
císařovy. Nejdražší ozdobou válečné lodi je císa-
řův portrét a když loď je poškozena, nejdříve
se zachraňuje drahocenný obraz. Osobě císařově
jsou vzdávány nejpokornější poety. Když císat
vyjede si ve voze, nikdo nesmí na něj hledět
z okna neb vyššího místa. Všechny osoby jedoue
po jeho cestě ve voze neb v jinrikishe, musí se
stoupiti. Dřive lid padal na zem před císařem
a myslil, že by zemřel, kdo by pohlédi na mi
kada. Cizinci je těžko yniknouti do citů Japonce
Dopisovatelům cizích časopisů v Tokiu zdálo se,
že Japonci jsou neteční a chladni, když byla
prohlášena válka. Nebylo projevů a všeobecně
se zdálo mínění veřejné apathickým. Bylo to jen
klamné zdání. Evropští žurnalisté nemohli slyšeti
křik »Dai Nippon banzai!« (Ať žije Japonsko !).
jímž uvítali námořní důstojníci rozkaz, zn očiti
ruské loďstvo. A je známo, s jakou šílenou od-
vahou provedli noční zákeřnický útok . . . Za
tohoto nočního výpadu na jedné z japonských
torpedovek byl ventil uepán tříští ledovou a ne-
bylo možno jej uvolniti žádným způsobem. Mladý
námuřník se obětoval, skočil do moře, rukama
odstranil led ze záklopky a utonul. Rodiče ná-
mořníka nechtěli přijmouti pensi nabídnutou jim
vládou a prohlásili, že smrt synova jim nezpů-
sobila žal, naopak, že jsou šťastni, že obětoval
se za svou vlasť . ..
Japonec
Japonsko
Rusko
Tokio
31
article
Lelegran-
Počátek nové bitvy.
Z Mukdenu, 21. září. (»Reuter.«) Na novou
bitvu bezprostředně dojde. Japonci o osmi až
devíti divisích postupují v před. Vysoké obilí
jest všude posečeno a lze daleko stříleti přes
hladkou rovinu. Před samou frontou ruských
postavení táhne se řeka Hun.
Zápas o Port Artur.
Z Čífu, 21. září. (C.-B.) Japonci vykonali
za posledních 19 dní přípravy pro nynější útok
na Port Artur, jenž jest namířen proti severo-
východní frontě pevnosti. Japoncům záleží na
tom dobýti tvrzí lukvanšanské, erlungšanské a
tvrzí mezi nimi. Útok koncem srpna trval sku-
tečně 10 dní. Ačkoliv Japonci byli odraženi na
celé čáře, podrželi přece čtyry malé tvrze na
severovýchodu. Dvě z nich jsou vzdáleny jen
50 kroků od tvrze erlungšanské. Rusové vypa-
lují denně tisíce granátů, zvláště proti zminěným
čtyřem tvrzím. »Novi Kraj« sděluje, že v noci
podnikají se výpady na tyto tvrze.
Z Čífu, 21. září. (»Reuter.«) Všichni
Japonci přibyvší z Dalného proje-
vují velikou vážnost před odporem
Rusů v Port Arturu. Koncem srpua
učiněný pokns ztéci tvrz kikvanšan-
skou stál Japonce celý jeden pluk.
Přechod armády Kurokiovy přes
řeku Chun.
Japonec
Hun
Port
Artur
Rus
Mukden
Číf
Port Artur
Novi
Chun
Reuter
32
article
Z Londýna, 21. září. Večerní listy londýn-
ské přinášejí z Tokia zprávu o přechodu
armády Kurokiovy přes řeku Ch un.
Přechod stal se dne 20. září po více než 100
vorech, jež byly na rychlo svázány a polo-
žený přes ně klády. Plných šestnácte hodin pře-
cházela armáda Kurokiova, aniž by se strany
ruské byl učiněn pokus jí v tom zabrániti.
Misto, kde přechod se dál, jest na 500 metrů
široké a řeka značně hluboká. Při přepravá
děl událo se neštěstí, jemuž padlo
asi 20 dělostřeleů japonských za
oběť. Armáda Kurokiova v počtu prý 100.000
mužů velikou oklikou snaží se obe-
jíti východní křídlo ruské armády
u Mukdenu.
Z Pelrohradu, 21. září. Z Mukdenu se
telegrafuje, že na nejvýchodnějším křídle ruské
armády došlo v noci na dnešek k menším sráž-
kám s předními hlídkami armády Kurokiovy,
jež přešla řeku Chun. Proslýchá se, že ge-
nerál Kuropatkin dostal pokyn, aby
Mukden hájil. Teprve, když by viděl ne-
možnost uhájení, má ustoupiti k Tjélinu. Vy-
práví se nezaručená (námi již zaznamenaná)
zpráva, že generál Miščenko, jenž nalezal
se na levém křídle ruském, při srážce s před-
vojem japonským smrtelně byl raněna
zemřel. (Možnost toho není vyloučena, nebot
generál Miščenko se v místech těch nacházel.)
Váleční zpravodajové opustili
Mukden.
Z Petrohradu, 21. září. Váleční zpravo-
dajové na straně ruské dostali pokyn, a by
opustili Mukden a přesídlili do
Tjélinu.
Stav vladivostockého loďstva.
Ch
Miščenko
Londýn
Mukden
Pelrohrad
Petrohrad
33
article
Noví velitelé lodí.
Z Londýna, 21. září. »Morning Post«
oznamuje z Petrohradu: Dle depeše, jež
došla generálního štábu z Vladivostoku,
byly opravy na křižácích »Rosija« a »G ro-
moboj« ukončeny, takže obě lodi mohou
býti spuštěny na moře a zúčastniti se opětně
boje. Ministr námořní jmenoval dva nové ve-
litele na místě těžce zraněných kapitánů v bo-
jích dne 5. srpna. Nově jmenovaní kapitáni
Zabradov a Jarovlev odebrali se ne-
prodleně do Vladivostoku.
Zatčený námořní attaché japon-
ského vyslanectví v Berlíně,
Z Berlína, 21. září. Zatčený Japonec Ta-
likava, jest námořním attaché berlínského
vyslanectvi. Šifrované telegramy, jež odesílal do
Tokia byly opsány a budou dodány do Ruska
tlumočníkem Lasgene m.
Zabradov
Japonec
Londýn
Petrohrad
Vladivostok
Berlín
Tokio
Rusko
Lasgen
Morning Post
34
article
Japonská ceusura jest opět
v činnosti.
Z Londýna, 21. září. Jakmile sehyluje se
k závažnéjším událostem na bojišti, japonská
censura jest zostřena a nepropouští ani úřadní
zprávy. Mezi zpravodaji v Tokiu a na straně
japonské budí veliké rozhořčení, že telegramy,
jež za drahé peníze odesílají, buď vůbec ne-
dojdou, jsouce zadrženy censurou, anebo ode-
slány jsou tak seškrtány, že jsou nesrozumi tel-
nými. Stesky nikterak nápravy nezjednávají.
Útoky na Port Artur se souše.
Z Londýna, 21. září. »Daily Express« do-
vídá se z Čifu, že v pondělí od časněho
jitra opětně bylo útočeno se se-
verovýchodní strany na Port Ar-
tur velmi zuřivě. General Nogi, jenž
řídí útočné operace, obdržel prý veliké posily,
zejmena délostřelectva.
Zpravodaj Nemirovič Dančenke vy-
povězen z hlavního stanu ruského,
Z Petrohradu, 21. září. Jak již sděleno,
byl prý známý zpravodaj a spisovatel Nemirovič
Dančenko vypovězen z ruského hlavního
stanu. Jako příčina tohoto kroku se uvádí, že
Dančenko odeslal depeši, ve které kritisoval jed-
nání s vojáky, kteří po bitvě u Ljaojanu celých
48 hodin byli o hladu, nedostavše ani chleba
Steska
Nemirovič
Nemirovič Dančenko
Dančenko
Londýn
Tokio
Petrohrad
Daily Express
Port Ara
General Nog
Dančenke ty