ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 46a7ec70-71e2-11dc-9556-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 34 celkem · entity: person 119, place 81, org 23, work 6
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNI LISTY.
3 masthead
22. září 1904
4 masthead
Číslo 262.
5 article
platně zaměstnavatelům doporučují. Referencí došlo 14. dopisů 274, odesláno dopisů 209. Noclehů po- skytnuto 60, obědů 7 a na podporách vyplaceno bylo korun 19.40. * Řemeslnicko živnostenská bezeda v Praze žádá zdvořile své pány členy, aby se v hojném počtu zú- častnili pohřbu dlouholetého člena Besedy p. Josefa Ledviny, velkoobchodnika v Praze. Pobřeb koná se v pátek dne 23. září o 3. hod. odpol. z chrámu sv. Ignáce na Karlově náměstí na hřbitov olšanský. Stáv k y. * Z Marseille, 21. září. (C. B.) Vozkové a nakla dači vrátili se zase do práce. V některých továrnách se také pracuje. * Z Neapole, 21. září. (Č.-B.) Sdružení delegáto železničních zřízenců usneslo se zahájití znovu práci Dnes ráno dělníci všech odvětví počali opět praco- vati, i časopisy budou ode dneška opět vydávány V Benátkách, Turině, Janově, Florencii a Bologní rest úplný pokoj. Den 20. září, pamětní den osvo- bození Říma, byl všude oslavován. Města jsou ozdo bena prapory. Na četných místech byly slavnostn schůze, na nichž promluveny řeči o významu tohote dne. Večer byly veřejné budovy osvěťleny. * Z Říma, 21. září. (C.-B.) Dnes ráno byla v Mi láně, Turině, Florencii, Bologni, Benátkách a Neapol. opět práce zahájena. * Z Říma, 21. září. (C.-B.) »Ag. Stefani« pro- hlašuje z a zcela bezpodstatné zprávy novo- vorského »Heraldu« a jiných novin, že v Janove bylo zabito 80 o sob a prohlášen stav obležení dokládajíc, že její depeše jsou pravdivě.
Ledvina Ignác Vozka Stefan Herald Praha Karlov náměstí Olšanský Marseille Neapol Benátky Turin Janov Florencie Bologní Řím Bologna Aga
6 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Šerm. se Český šermířský klub »Riegele zahajuje dnem 1. října šermířské období správního roku 1904—5 V novém sídle klubu vyučováno i cvi- čeno bude šermu šavlí i spadou (končíř) moderní školou vlašskou za vedení mistra šermu p. Orazi Santellia vždy třikráte v týdnu a to v úterý, ve čtvrtek a v sobotu od 7 do 9 hod. večerní. Bližší informace podá výbor klubu v Praze, II., Miku landská ul., v domě »Na Studenci«, I. posch. Athletika a sportovní hry- ** »Sparta« hraje dne 9. října ve Vídni proti klubu »Sporivereinigung«, který zápasem tím zahájí hry na novém hříšti. Týž klub hrál v neděli proti »Graphii« a poražen v poměru 3 : 1. ** Hradecký a Wittmann, členové klubu »Žižkae zápasili v neděli ve Vídni v qualifikačním zápase k »rakousko dánskému zápasu«. Oba zápasili ve střední třídě a umístili se jako druhý a třelí za Winterem, který Hradeckého položil za 3 m. 28 vt. a Wittmanna za 38 m. 27 vt. Budou tudíž Rakousko zastupovati Vídeňáci: Pomp (lehká váha), Winten (střední váha) a Wolfram (těžká váha). ** Dnes večer pořádá K. A. »Žižka« v divadle »Urania« representační akademii s bohatým progra- mem, který včera byl uveřejněn. Akademie klubu »Žížka« bývají vždy zdařilé a pobaví úplně obecen- stvo. Též program letošní slibuje pěkný požitek sportovní a proto klub doufá, že hojnou návštěvou obecenstva odměněn bude za svoji snahu. ** V házení diskem dociluje se všude čím dále lím lepších výsledků. Tak nový rekord německý utvořil dne 25. t. m. v Kielu E. Welz a sice hodi 36.95 m. (starý rekord Dörra 36.50). Též ruský rekor překonán při závodech v Petrohradě, kde hodil Jervinen 39 63 m. (starý rekord 35.25.) Při zá vodech olympických v St. Louisu hodil pak Sheridan 40 m. 23 cm., čímž překonal olympický rekord Bauerův.
Riegel Wittmann Žižkae Winter Hradecký Wolfram Žižek E Welz Sheridan Bauerův Studenec Vídeň Sporivereinigung Rakousko Žížek Kiel Petrohrad St . Louis Český šermířský klub výbor klub v Praga II Mik Sparta akademie klub Winten centimetr
8 article
*e Českostřelecká župa »pod Vítko- vem« pořadá v neděli dne 9. října v místnostech »Bezovky« své třetí závody ve střelbě s koncertní taneční zábavou. Br. jednoty v župě sdružené se vyzývají, by vyslali své 2 zástupce do schůze zábav ního odboru, jež koná se dnes 22. t. m. o 8. hodině večer v »Bezovce«.
Vítko Bezovka Českostřelecká župa Bezovka
9 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Slavnosti.
10 article
Slavnost otevření nové budovy pro českou měšťanskou školu v Třebeni- cích, která je posledním důležitým dílem národním zvěčnělého vůdce Čechů třebenických, MUDra. Václav Paříka, konati se bude v neděli dne 25. září t.r. Dopoledne po slavnostní mši průvod ke škole a po promluvách při odevzdání nové budovy vykonán bud akt svěcení, po němž promluví před budovou slav- nostní řeč p. JUDr. Josef Štumpf, jednatel Národní jednoty severočeské z Prahy. Odpoledne uchystána koncertní akademie se společnou zábavou v míst- nostech radnice v Třebenicích. Přihlášky k společ- němu obědu (couvert 2 K) přijímá p. Vojěch Škoula. účetní záložny v Třebenicích. Doufáme, že slavnost la, již oslaven tak důležitý moment v národním ži- votě českém na Třebenicku, přivábí nečstné účast- níky celého dalekého českého okolí a že i z dalších míst, zejmena z Prahy, celá řada dávných přátel Třebenic dostaví se k tomuto národnímu svátku jejích obranců. »Včela Čáslavská« po čtyřiceti létech práce. sbírání a snažení pořádá v den sv. Václava slavnost z tímto pořadem: Jubilejní valná hromada »Včely Čáslavské« v zasedací síni městské radnice o 10. hod. dopol. 1. Uvítání hostí. 2. Poselství hosti a družných jednot. 3. Oslovení předsedy. 4. Zpráva jednatelská a pokladní. 5. Zpráva revi sorů o účtech za r. 1903. 5. Návrh výboru k volbě čestných a dopisujících šlenů. 7. Volné návrhy. Prohlídka musea »Včely Čáslavské« následuje hned aneb až odpoledne, kdy společně o 3. hod. navštíven bude Hrádek v Čáslavi. Přihlášky ke společnému obědu v Čtenářské besedě přijímá jednatel do 9. hod. dopol. téhož dne, Ke slav- nosti vydán bude Jubilejní sborník »Včely Čáslavské- nojné illustrovaný, který se prodává po 2 K.
Čecho Mudra Pařík JUDr Štumpf Vojěch Škoula svatý Václav slavnost Čáslavský Třebeň Praha Třebenice Třebenicko Čáslav
12 article
Ve čtvrtek dne 22. září. Z Uměleck besedy. Dnes důležitá schůze výtvarného odboru za účelem stanovení hlavní výhry k podzimnímu slosování. — Pražský odbor Národn Jednoty česko-židovské v Praze má o 3. hod. večerní v kavárně »Union« ve Ferdinandově třídě výborovou schůzi. — Spolek Praž ské děti 28. pěšího pluku v Praze má o 8. hod večerní schůzi v Bllkově restaurantu. V pátek dne 23. září: Klub advokát- ních a nolářských úřadníků v král českém, sídlem v Praze, koná o 7. hod. večerní v mísinostech spolkových řádnou výborovou schůzi. Účasť všech čienů outna. Peněžní zásylky přijímá pokladník klubu Karel Köhler 162 III. a veškeré do tazy zodpoví jednatel Josef Melč-II. 1909.
Bllkův Köhler Praha Ferdinandov třída Uměleck beseda Národn Josef Melč II . 1909
14 article
Měšťanská beseda s místním odbo rem Ú. M. Š. ve Vršovicích pořádá v úterý dne 2 září matiční sousedskou hodinku s laneční zábavou v místnostech hostince obecního domu ve Vršovi- cích k oslavě všech Václavů. Začátek o 6. hod. več. Hudba p. F. Kovaříka. Vstupné za osobu 60 hal. pán s dámou 1 K. Pouze 2hal. národním kolkem opatřené pozvánky jsou platné. Výlety a vycházky. Vycházka Kneippovců koná se v ne- děli dne 25. září do Hodkoviček. Vyjede se o 2 hod z přístaviště parníků. V ustavující schůzi správního výboru »Spolku úřadnictva časopisů českých«, konané dne 15. t. m., zvoleni byli do výboru: Fr. Tatoušek (Nár Listy«) za předsed., A. Čadek (»Nár. Politika«) za mistopředsedu, R. Šimon (»Politika«) za jednatele, V. Dušek (»Politika«) za pokladníka. Do výboru pp. J. Frič (»Sed. Rozhledy«), V. Hůrka (»C. Lloyd«),y Iglauer (»Politika«), J. Prudil (»Čeche), A. Votava (»Nár. Listy«); za náhradníky pp.: A. Kadlas (»Nár Listy«), V. Čvančara (»Politika«), A. Kučera (»Poli- tika«), Fr. Holý (»Čech«). Měsíční příspěvek stanoven na 60 h, zápisné 1 K. Přistoupiti k této organisnei má právo každý úřadník časopisu českého. Přihlášky přijímá výbor.
M Š Václavů F Kovařík Výleta Tatoušek A Čadek V Dušek J Frič V Hůrka Lloyd Iglauer J Prudil Čech A Votava A Kadlas A Kučera Holá Čo Vršovice Vrš Hodkovičky Francie obecní dom
15 article Zemské sněmy.
Zemské sněmy. Slezský sněm. —n— V Opavě, 20. září. (Pův. zpráva.) (41. zasedání, 2. schůze dne 20. září 1904.) Ve druhé schůzi podáno bylo protiprohlášení slov. poslanců na včerejší německou demonstraci a pro- jednán jedný bod jednacího pořadu, volby výborů což zavdalo podně! k obšírné, místy i ostré debatě Prohlášení slovanských poslanců, přečtené na začátku schůze posl. v. r. Hrubým, zní: „Ve včerejší schůzi sněmovní bylo přečteno pro- hlášení členů sněmu. Na návrh ihned podaný na konec schůze a proti našim hlasům přijatý byla nám odňata možnost na prohlášení ono ihned odpověděti. My polští a čeští poslanci dovolujeme si tudíž na zá- kladě usnešení našeho sdružení odpověděti: Považujeme zřízení slovanských ústavů pro vzdě- lání učitelů na slov. školách Slezska za ústavní po- vinnost správy vyučovací, neméně pak za požadavek paedagogiky a za opatření k upokojení nejnutnějších, neodkladných potřeb. Nic nás není tak vzdáleno, jako aby zřízením takových ústavů pro Němce určená školská zařízení. zvláště trvající německé učitelské ústavy, byly po- škozovány a ohrožovány. Také my vždy jsme se rozhodně ozývali proti utrakvismu ve slezském škol- ství, zvláště ve slovanských obecných školách, a do- volávali jsme se pro naše školy právních zásad zá- konných, zvláště článku XIX. státního základního zákona o všeobecných právech státních občanů. Jsme nuceni zvlášť vytknouti, že přičleněním slovan- ských poboček trvající učitelské ústavy ve svém jádru utrakvisovány nebudou.
Němec Opava Slezsko slezský školaství
16 article
Pokud vyučovací zpráva v kruhu své působnosti — která by se dovoláváním dle zákona k tomu ne- povolaných činitelů protiústavně posunula — nepo- píratelné potřebě slovanského školství zřízením po- boček vyhověti doufá, prohlašujeme, že my toto opatření považujeme i v jeho organi- saciza nejvýš nedokonalé a prozatímné. Poněvadž nutná potřeba slovanských ústavů pro vzdělání slov. učitelů ve Slezsku jest zjištěna, a v uve- deném prohlášení našich sněmovních kollegů nejen že není popřena, nýbrž vskutku uznána, prohlašujeme, že jsme srozuměni, ba my požadujeme, aby pobočky v samostatné ústavy s českou, příp. polskou vyučo- vací řečí byly proměněny, co nejrozhodněji opíráme se však, aby ono nařízení beze všeho bylo odvoláno, jakož by tato čistě kulturní záležitost z politického stanoviska byla posuzována a řešena a do víru stran- nicko-politických agitací zatahována. Mezi čtením ozývaly se německé poznámkya posl. K. Tůrk volal o pobočkách, že mohou býti všude, jen v Opavě a v Těšíně nikoliv Zpravodaj bar. Zdeněk Sedlnický navrhl, aby voleny byly čtyry obvyklé stálé výbory a pátý pro zkoumání zprávy o činnosti zemského výboru.
K Tůrk Zdeněk sedlnický Slezsko Opava Těšín
17 article
Posl. Halfar a Cienciala podávají návrh, aby dále zvolen byl výbor pro záležitosti nouzové, čemuž odpírá posl. dr. Bukovský uváděje, že pro záležitosti národohospodářské jest zvlášť ustanoven 3. výbor, jemuž by všecky záležitosti podobné mohly býti přikazovány. Posl. v. r. Hrubý mluví o poměrech úrody na některých místech země a neúrody v horách, kde je skutečné nebezpečí hladu. Oznamuje zároveň, že v nejbližších dnech podají slovanští poslanci návrh na zvolení výboru pro volební opravu sněmovní. Věcí tou zabýval se sněm již v r. 1901 a uložil zemskému výboru, aby sbíral materiál a sněmu zprávu podal. Loni pro povodňovou katastrofu bylo od opravy upuštěno; oprava volebního řádu sně- movního jest takové povahy, že se před ní sněmovna schovávati nesmi. Řada sněmů již opravu provedla, dle ducha času, potřeb a spravedlnosti. Bude-li se sněm před opravou uzavírati, zabuší na jeho brány široké vrstvy lidové s požadavkem všeobecného, rov- ného a přímého práva hlasovacího, odstranění kuri a pod. Tomu dá se odpomoci jen spravedlivou opravou volební.
Posl Halfar Ciencial doktor Bukovský
18 article
Posl. K. Tůrk jako zástupce »bci venkovských nechce hlasovati pro návrh na zvolení zvláštního vý- boru. Není prý menších škod v německých okresích než v českých. Češi prý žádají od země příliš mnoho, kdežto Němci, jimž při loňské povodni vše bylo zni- čeno, doposud se nehlásí. Pro návrh není, ačkoliv nechce říci, že by v německých okresích nebylo bídy. K oznámenému návrhu na zvolení výboru pro vo- lební opravu podotýká, že prý se divně vyjímá v ústech úřadníka volání po právech lidu. Němci též prý nejsou proti opravě, avšak oni musí hájiti svých národních práv, což i v této otázce, na niž pohlížejí jen s ná- rodního stanoviska, učiní. Němci nejsou proti odstra- nění bezpráví, avšak jen pokud to bude na prospěch jich národních zájmů. Posl. dr. Pohl praví, že volební akt nebyl do- posud předložen, poněvadž zemský výbor chtěl vyčkati výsledků a zkušeností odjinud, zvláště ze Štyrska.
Posl K Tůrk Čech Němec doktor Pohl Štyrsko
19 article
Zpravodaj bar. Sedlnický odpíral návrhu slovanských poslanců a přimlouval se za volbu stá- lých výborů, načež tato vykonána. Do výboru pro záležitosti justiční a politické (7 členů) ze slovanských poslanců zvolen byl v. r. Hrubý, do Sčlenného vý- boru pro kulturní a školské záležitosti dr. Michej- da, do národohospodářského výboru o 7 členech dr Stratil a Cienciala, do finančního (8 členů) Halfar a Foltys, do výboru pro prozkoumání činnosti zemského výboru dr. Michejda a v.r Hrubý. Ve speciální debatě o návrhu Halfarově, který byl po ukončených volbách ostatních výborů projednáván, mluvili posl. Halfar a v. r. Hrubý velice vřele pro. V. r. Hrubý poukazoval, že doposud vždy byly zřízeny zvláštní výbory pro záležitosti nouzové, letoe má tomu býti jinak, když je nouze, zvláště o píci, vše- obecná. Živými barvami líčil nouzi, panující v Besky- dech, a dovozoval nutnost široké akce. Posl. dr. Ot nešetrným způsobem podotkl, že tendencí řeči posl Hrubého je, dokázati veřejnosti, že Němci nemají pro lid srdce. Když ještě posl. Zwilling a dr. Ponl vyslovili se proti návrhu slov. poslanců, posl. Hrubý odmítl útok dra. Otta jako nedůstojný, který nechce ani kvalifikovat, načež byl po doslovu zpravodaje návrh všemi německými hlasy zamítnut. Po přikázámí došlých předloh a zpráv výboru byla schůze ve 12 hodin ukončena. Příští koná se v pátek 23. září odpoledne.
Hrubá doktor Michej Stratil Ciencial Halfar Foltys Michejda Halfarův Posl Otakar šetrný Hrubý Němec Ponl Ott Besky
20 article
Z Kopra, 21. září. (C.- B.) Istrijský sněm byl dnes zahájen zemským hejtmanem drem. Rizzi e m. Posl. Spinčič v delší řeči protestoval jmenem menšiny proti jmenování dra. Rizzí zemským hejt manem, protože přivítal sněm pouze vlašsky, slo vinsky vůbec neumí a luto řeč vždy a všude potla čiti hledí. Konečně dotazoval se zemského hejtmana nepřevzal-li proto, aby byl jmenován zemským hejt manem, nějaké závazky naproti vládě a převzal-li ať je oznámí. Za Spinčičovy řeči začala galerie lomozit protože nebyla spokojena, ani když byla napomí nána, byla vyklizena. Polom vykonána volba zapisovatelův a revisorů V odpolední schůzi zvoleny výbory finanční školní, agrární a politický. Příští schůze oznámi se písemně. Z Vídně, 21. září. (C. - B.) Dopoledne konala se v Gorici zahajovací schůze tamního sněmu. V solnohradském sněmu po ustavení výbo- rův a vyslechnutí petic poslanec Stölzi a spol. po dali návrh, v němž tlumočí se obava sněmu v pří- čině: okružníku ministra vojenství ze dne 27. srpna o zavedení maďarštiny do písemných služebních styků. výnosu ministerstva vyučování ze dne 24. dubna t. r o uznání právní platnosti právních studií odbylých na zábřebské universitě pro přijetí do veřejné služby v Rakousku; nalizení o zřízení slovanských paralle- lek v Opavě a Těšíně, jež prý hluboce a trvale po- škozují jednotu říše a podlamují velice kulturní missi německého lidu. V odůvodnění návrhu opakuje se i jinde dobře sehrávaná komedie, aby se nezdálo, že Němci a dr.
Spinčičův Stölzi Němec Polom Vídeň Gorica Rakousko Opava Těšín Rizzi e m . Posl
21 article
Körber jsou jedna ruka a za tím účelem tvrdí se v motivech návrhu znovu starý žvast, že zřízením parallelek slezských »sílí se slovanská myšlenka«, že vláda tím Němce »těžce urazila« a že proto čistě ně- mecká země Salepurk nemůže klidně přihlížeti k to muto »poškození Němcův v Rakousku«. Návrh byl přikázán ústavnímu výboru. Poslanec Haagen a spol. podali návrh na roz- šíření volebního práva a zřízení IV. kurie pro zemské volby; Hueber a spol. návrh, vyzvati vládu, aby učinila čeho třeba, aby Rakousko bylo řádně připra veno na hospodářský boj s Uhrami. Ve večerní schůzi přikázány účetní závěrky za r. 1901 a 1902 jakož i zemský rozpočet na r. 1904 finančnímu výboru. Při projednávání nových pravidel pro zemědělskou školu v Gorici útočil Slovinec posl Toma ostře na zemědělskou společnost a jejího presi- denta i děl, že slovinští členové společnosti byli pod- vedeni. Zemský hejtman volal za to řečníka k po- řádku. Na konci schůze provedeny volby a ustavení výborů. Ve včerejší schůzi korutanského sněmu přikázány výborům zprávy a návrhy o rozpočtu zemského fondu, silničním zákonu a silničním řádu. státní podpoře obyvatelstvu, stiženému povodněmi o zlepšení alpského hospodářství, revisi honebního zákona. V dnešní sehůzi při příkazování návrhu na hra- žení 28 bystřic a úpravě řeky Zilje zemský presidení bar. Hein odmítal Wildnerovy výčitky, že minister stva jednají bezohledně v záležitosti úpravy Zilje dovozuje, že zemský výbor nepozval příslušná mini sterstva k obchůzce, pročež prý neměla příležitost zastati se příslušných přání na místech kompe tentních.
Körber Němec Němcův Haagen Hein Wildnerův Rakousko Uhry Gorica
22 title
Válka rusko-japonská.
23 article Mukden a Telin.
Mukden a Telin. Dosud není ustanoveno, které z obou mís na železné dráze bude zaujato hlavními ruskými silami, zdaž Mukden anebo Telin. Mukden je hlavní město provincie a kromě toho staré stoličné město mandžurské dynastie. Pět verst na severozápad od města nacházejí se císařské hrobky (Čaolin), a 10 verst na se verovýchod také hrobky (Fulin), kde pohřhení jsou předkové nyní panujícího čínského domu. Hrobky obklopeny jsou čarokrásnými sadya ozdobeny rozličnými budovami a sochami. Město samo leží 4 versty na sever od řeky Hun na rovině. Okrouženo je starodávnou, polorozva- lenou hliněnou zdí, zdéli 15 verst. Uvnitř mě- sta je tak zv. císařské město, také okroužené zdí, kamennou; zde je palác a všecky důleži- tější závody, mezi nimi oddělení rusko-čínské banky. Mukden je hlavní obchodní i průmyslové středisko jižní Mandžurie. Leží na železnici 60 verst od Ljaojanu, 65 verst od Telinu 500 verst od Charbina. V Mukdenu sbíhá se několik důležitých cest (mandarinských): z Gi- rina, Ljaojana, ze Šanchajguana přes Siňmentin, jenž je konečnou stanicí severní Čínské železné dráhy a vzdálen od Mukdenu 60—70 verst n západ. Město má na 80.000 obyv. Stanice železné dráhy je 3 versty od města. Telin, jak už pověděno, leží 65 verst na sever od Mukdenu a 3 versty od řeky Ljao na řece Čaj. Obyvatelstva má kolem 25.000. Je také důležitým obchodním a průmyslovým bodem na hlavním spojení severní Mandžurie s jižní. Protože řeka Ljao již zde je splavná. bývá tu nahromaděno minoho obilí všeho druhu.
Hun Siňmentin Mukden jižní Mandžurie Mukden 60 Ljaojan versta můj západ
24 article
Ráz krajiny mezi Ljaojanem a Mukdenem je smýšený. Na západě od železné dráhy táhne se široká a ploská rovina řeky Ljao. Jeden z hlavních přítoků této řeky, Hun, přetínaje trať železné dráhy u Mukdenu, teče dále 25 verst rovnoběžně s L. jao. Hun má u Mukdenu 80 sáhů šířkya za sucha 3 stopy hloubky. Blíže Mukdenu levý břeh této řeky je plochý a pravý příkrý, na 3 sáhy vysoký. Hun až do vsi Inpanu teče úzkou horskou dolinou, jež mezi Inpanema Mukdenem postupně se rozšiřuje a v okolí Muk- denu tvoří rovinu, na 25 verst širokou. Na východ od železné dráhy mezi Ljaoja- nem a Mukdenem krajina rovinatá přechází v hornatou, tvořenou výběžky hřbetu Dalinského. Šírka hřbetu dosahuje 10 verst, výška 2000 stop. Severní výběžky sklánějí se k Hunu, jižní k Tajci. Hrbet Dalin je průchodný pro vojska všemi směry. Na sever za řekou Hun prostírá se od jihozápadu na severovýchod jiný hřbet, Hamalin (šířka 3—10 verst, výška 300 až 3000 stop). Přetíná jej mandarinská cesta z Mukdenu do Girina, jež postupně se oddaluje na severovýchod od jihomandžurské železné dráhy. Rovina mezi Mukdenem a Telinemje zlehka zvlněná. Zprávy dosud přicházejí z Mukdenu, ale mnohé nasvědčuje tomu, že hlavní stan bude přenesen do Telinu. Prozatím ale na jih o Mukdenu stojí silné předvoje na mukdenské, ljaojanské a sinmentinské dráze. Podle posled ních zpráv Japonci sesílili své strážné řetězy což se považuje za známku, že se chystají k novému nástupu. Kuropatkin, chystá-li se k ústupu na Telin, učiní to podle svého obyčeje velmi zvolna a níko i bez boje. Obsadi li Japonci Mukden, bude to míti jistý politický význam v očich Číňanů, zvláště čínské vlády. Ruské milesrdné sestry.
Hun Japonec Číňan Mukden Girina
25 article
Nemirovič Dančenko telegrafuje o hrdinné exkursi milosrdné sestry Antajevy. Když Rusové odtáhli k Mukdenu, roznesla se pověst, že v uhelných dolech jantajských zůstalo mnoho raněných ruských vojínů. Sestra Antajeva byla tam dříve jako náčelnice obce milosrdných sester. Domáhala se, aby jí dali parovůz k jízdě tam, ale protože se myslilo, že v Jantaji jsou Japonci a druhý most od Mukdenu byl spálen, nebylo jí vyhověno. Antajeva prosila, aby jí dali dressinu, ale dressinou nebylo možno jeti přes zbořený most. Antajeva neuspokojila se. Marno bylo přesvědčování, že u Jantaje stojí generál Miščenko a že podle všech zpráv odtud raně- ných tam není. Antajeva se rozhodla, že se vypraví do Jantaje sama pěšky. Z Mukdenuje do Jantaje skoro 75 verst. U druhého mostuji viděli, ana se ve vysokých botách brodí přes širokou řeku Ša. Kdo ji potkávali, přemlou- vali ji, aby se vrátila, ale marně. Odvážná sestra dostala se do Jantaje a tamějších uhelných dolů, ale raněných Rusů skutečně tam nebylo. Anta- jeva touž cestou a týmž způsobem se vrátila.
Nemirovič Dančenko Rus Japonec Jantaj Mukden Antajevo šo Jantaj Jantaj
26 article
Milosrdné sestry vůbec vynikají odvahou a sebeobětavosti. Chodí na nejnebezpečnější místa a pracují i za ohně. Neunavnost i horlivost je- jich nestrpí žádného srovnání. Port Artur. Kodaňský list »Nationaltidende« uveřejní dopis z Port Arturu ze dne 3. srpna. Autorem je mladý Dán, jenž od počátku slouží v port- arturských loděnicích. Píše: Nelituji ani dost málo, že jsem zde zůstal Nelze vylíčiti, jak mocné jsou dojmy naše za obležení. Ve dne v noci bez přestávky hřímají děla. Za těch okolností muž se hanbí pomýšlet na svou bezpečnost a na odpočinek. Ale gen Stesselj přisně nařídil, aby každý si přál aspoř 6 hodin odpočinku denně. Nezbývá než podro- biti se. Sám generál ostatně svého příkazu ne dbá. Každou hodinu ve dne v noci možno po- tkati jej, kamkoli se vrtneš, a stále je laskavý svěží a bodrý. A věčně má v ústech frázii »Nu což, děti moje, všecko jde výtečně !« Aje skutečně tak.
Artur Aj Dánsko Port
27 article
Z anglických časopisů, které sem přivezl jedna z činských džonek, vidím, že vás častují nejhloupějšími lžemi. Kdyby bylo podle angli- ckých listů, Japonci byli by už Arturu dobyli ne jednou, nýbrž dvacetkrát. Ano, kdyby Ja- ponci byli začali Port Artur oblehati někdy v květnu, mohli jej míti za 6—8 dní. Ale nyní! Nyní nemohou pevnost vzíti jinak než hladem a k tomu bylo by třeba aspoň půl roku. Mouky i čaje i střeliva máme hojnost. Hůře je s konservami a papircsy. Čerstvou rybu nedo- stáváme častěji než dvakráte za týden. Ryb sami si lovíme celé hromady a ku- pujeme od zlodějských Číňanů, dělajicíchza této války skvělé obchody. Jednou za týden nám dávají norvéžské konservy a každý dostá- váme denně tři kalíšky vodky. Za rachotu děl vojenská hudba každý den nám hraje jakoby nie. Také naše noviny každý den vycházejí Náklad je omezen na 1500 výtisků pro nedo- statek papíru. Nemůžete si představiti, s jakou houžev natostí a vzteklosti žlutí čerti vodí svoje útoky Někdy se bezděky zastaví a prostě se dají roz střílet. Je mezi nimi mnoho výrostků 17- a 18letých. Zvláště strašná je podívaná na účinky na šich min. Když taková mina se vzejme, nebe zčerná od části lidských těl, litajících ve vzduchu. Cože bude, až přijdou k samým hradbám pevnosti? Zakopáno zde na tisíce min a Japonci nemohou je zničiti, neboť při každém pokusu o to začinají svou hru rychlopalky. Do dnešního dne máme na 1100 ubitých a na 3000 raněných a nemocných. Posádka má 34 000 bojovníků, nepočítaje námořníků, kteří bojují mezi námi.
Japonec Artur Číňan
28 article
V Japonsku před válkou. »Ruská revue« obsahuje stať, uveřejněnou ve »Věstníku armády mandžurské« (vycházejíeím, jak známo, v Kuropatkinově hlavním stanu). Zpravodaj »Věstníku«, p. Nach- kovič, ličí tam své vzpomínky na bojovnou si tuaci politických kruhů japonských před válkou následovně: Krátce před svým odchodem z Japonsk vyhledal jsem pod záminkou rozloučení se, br Okumu, stoupence strany protiruské a na to hr. Osakia, stoupence strany, která přál Rusům. Okuma louče se se mnou, pravil: »Přijdete domů s dojmy o situaci v Japonsku ne právě příznivými. Jest to pro nás nutnosti nevyhnutelnou, utkati se s Ruskem, jest to na ším hlavním úkolem. Musíme se uchytiti na pevnině. Vždyť jste sám viděl na cestách Ja ponskem, že obyvatelstvo venkovské z nedo- statku jiné půdy zabírá pro setbu i kommuni- kační linie. Nemáme dostatek půdy ke zpraco vání. Běží o naše bytí či nebytí, běží o to zajistiti našim potomkům potřebný kus země uchrániti je před zhoubou.« Namitl jsem, že by se dala věc urovnati mírně, ale Okuma trval na tom, že Japonsko musí začlti boj a to bezodkladně. A poroučel se mi slovy: »Na shledanou přiteli! Po bouřce bude zase pěkně. Opakuji, přeji si, abychom se shledali opětně — za jiných okolností!« Zaražen těmito slovy, odebral jsem se k Osaklovi, přiteli Rusů. »Od kterého z našich společných nepřátel přicházíte?« uvítal mne. Uslyšev, že od Okumy, jeho politického a měho národního odpůrce, zamračil se. Nieméně iz řeči jeho jsem nabyl přesvědčení, že je roz- hodnuto o válce.«
Okum Rus Okuma Rusko Japonsko
29 article
O japonském vlastenectví uveřejnil plukovník E. Emerson zajímavé pojed nání v »La Revue«. V nynější válce vzbudi obdiv vášnivý, do krajnosti obétavý patriotismus Japonců, jejichž chauvinismus jde dále nežl fatalistieký fanatismus turecký. Plukovník Emer son, dobrý znalec poměrů nejzazšího Východu, ličí jsponské vlastenectví jako vášeň a fanatis- mus a cituje významná slova oblíbeného japon- ského básníka: »Má vlasť všude a vždy první lásk mého srdce! Má krev, má první myšlenka a pot mého čela budou jen pro tebe!« Vlaste- necký cit Japonců je spřízněn s národním jejich náboženstvím Shintoismem, hlásajícím zbožňo- vání hrdinů, předků a starých tradie a tím vy- vinut je i do krajnosti loyalismus k Mikadov a rodině císařské. V poslední době však ci poslušnosti a oddanosti k autoritám státu, k čle- nům rodiny císařské byl převýšen národním vlastenectvím, které činí Japonsko tak silným smělým. Literatura, umění, dějiny a pověsti japon- ské jsou nejvíce ovládány strašnými a tragi ckými příklady heroismu vlasteneckého, histo- riemi mužů, žen i dětí, které se obětovaly pro vlasť a vládce.
E Emerson Japonec Vlaste Shintoism Japonsko
30 article
Osoba panovníkova je i v nynějším moder- ním Japonsku etěna jako za starých dob, je to jakýsi polobůh na trůně. Každý Japonec ochoten je okamžitě položiti za něj svůj život. To, co jsou v Rusku ikony, jsou v Japonsku podobizny císařovy. Nejdražší ozdobou válečné lodi je císa- řův portrét a když loď je poškozena, nejdříve se zachraňuje drahocenný obraz. Osobě císařově jsou vzdávány nejpokornější poety. Když císat vyjede si ve voze, nikdo nesmí na něj hledět z okna neb vyššího místa. Všechny osoby jedoue po jeho cestě ve voze neb v jinrikishe, musí se stoupiti. Dřive lid padal na zem před císařem a myslil, že by zemřel, kdo by pohlédi na mi kada. Cizinci je těžko yniknouti do citů Japonce Dopisovatelům cizích časopisů v Tokiu zdálo se, že Japonci jsou neteční a chladni, když byla prohlášena válka. Nebylo projevů a všeobecně se zdálo mínění veřejné apathickým. Bylo to jen klamné zdání. Evropští žurnalisté nemohli slyšeti křik »Dai Nippon banzai!« (Ať žije Japonsko !). jímž uvítali námořní důstojníci rozkaz, zn očiti ruské loďstvo. A je známo, s jakou šílenou od- vahou provedli noční zákeřnický útok . . . Za tohoto nočního výpadu na jedné z japonských torpedovek byl ventil uepán tříští ledovou a ne- bylo možno jej uvolniti žádným způsobem. Mladý námuřník se obětoval, skočil do moře, rukama odstranil led ze záklopky a utonul. Rodiče ná- mořníka nechtěli přijmouti pensi nabídnutou jim vládou a prohlásili, že smrt synova jim nezpů- sobila žal, naopak, že jsou šťastni, že obětoval se za svou vlasť . ..
Japonec Japonsko Rusko Tokio
31 article
Lelegran- Počátek nové bitvy. Z Mukdenu, 21. září. (»Reuter.«) Na novou bitvu bezprostředně dojde. Japonci o osmi až devíti divisích postupují v před. Vysoké obilí jest všude posečeno a lze daleko stříleti přes hladkou rovinu. Před samou frontou ruských postavení táhne se řeka Hun. Zápas o Port Artur. Z Čífu, 21. září. (C.-B.) Japonci vykonali za posledních 19 dní přípravy pro nynější útok na Port Artur, jenž jest namířen proti severo- východní frontě pevnosti. Japoncům záleží na tom dobýti tvrzí lukvanšanské, erlungšanské a tvrzí mezi nimi. Útok koncem srpna trval sku- tečně 10 dní. Ačkoliv Japonci byli odraženi na celé čáře, podrželi přece čtyry malé tvrze na severovýchodu. Dvě z nich jsou vzdáleny jen 50 kroků od tvrze erlungšanské. Rusové vypa- lují denně tisíce granátů, zvláště proti zminěným čtyřem tvrzím. »Novi Kraj« sděluje, že v noci podnikají se výpady na tyto tvrze. Z Čífu, 21. září. (»Reuter.«) Všichni Japonci přibyvší z Dalného proje- vují velikou vážnost před odporem Rusů v Port Arturu. Koncem srpua učiněný pokns ztéci tvrz kikvanšan- skou stál Japonce celý jeden pluk. Přechod armády Kurokiovy přes řeku Chun.
Japonec Hun Port Artur Rus Mukden Číf Port Artur Novi Chun Reuter
32 article
Z Londýna, 21. září. Večerní listy londýn- ské přinášejí z Tokia zprávu o přechodu armády Kurokiovy přes řeku Ch un. Přechod stal se dne 20. září po více než 100 vorech, jež byly na rychlo svázány a polo- žený přes ně klády. Plných šestnácte hodin pře- cházela armáda Kurokiova, aniž by se strany ruské byl učiněn pokus jí v tom zabrániti. Misto, kde přechod se dál, jest na 500 metrů široké a řeka značně hluboká. Při přepravá děl událo se neštěstí, jemuž padlo asi 20 dělostřeleů japonských za oběť. Armáda Kurokiova v počtu prý 100.000 mužů velikou oklikou snaží se obe- jíti východní křídlo ruské armády u Mukdenu. Z Pelrohradu, 21. září. Z Mukdenu se telegrafuje, že na nejvýchodnějším křídle ruské armády došlo v noci na dnešek k menším sráž- kám s předními hlídkami armády Kurokiovy, jež přešla řeku Chun. Proslýchá se, že ge- nerál Kuropatkin dostal pokyn, aby Mukden hájil. Teprve, když by viděl ne- možnost uhájení, má ustoupiti k Tjélinu. Vy- práví se nezaručená (námi již zaznamenaná) zpráva, že generál Miščenko, jenž nalezal se na levém křídle ruském, při srážce s před- vojem japonským smrtelně byl raněna zemřel. (Možnost toho není vyloučena, nebot generál Miščenko se v místech těch nacházel.) Váleční zpravodajové opustili Mukden. Z Petrohradu, 21. září. Váleční zpravo- dajové na straně ruské dostali pokyn, a by opustili Mukden a přesídlili do Tjélinu. Stav vladivostockého loďstva.
Ch Miščenko Londýn Mukden Pelrohrad Petrohrad
33 article
Noví velitelé lodí. Z Londýna, 21. září. »Morning Post« oznamuje z Petrohradu: Dle depeše, jež došla generálního štábu z Vladivostoku, byly opravy na křižácích »Rosija« a »G ro- moboj« ukončeny, takže obě lodi mohou býti spuštěny na moře a zúčastniti se opětně boje. Ministr námořní jmenoval dva nové ve- litele na místě těžce zraněných kapitánů v bo- jích dne 5. srpna. Nově jmenovaní kapitáni Zabradov a Jarovlev odebrali se ne- prodleně do Vladivostoku. Zatčený námořní attaché japon- ského vyslanectví v Berlíně, Z Berlína, 21. září. Zatčený Japonec Ta- likava, jest námořním attaché berlínského vyslanectvi. Šifrované telegramy, jež odesílal do Tokia byly opsány a budou dodány do Ruska tlumočníkem Lasgene m.
Zabradov Japonec Londýn Petrohrad Vladivostok Berlín Tokio Rusko Lasgen Morning Post
34 article
Japonská ceusura jest opět v činnosti. Z Londýna, 21. září. Jakmile sehyluje se k závažnéjším událostem na bojišti, japonská censura jest zostřena a nepropouští ani úřadní zprávy. Mezi zpravodaji v Tokiu a na straně japonské budí veliké rozhořčení, že telegramy, jež za drahé peníze odesílají, buď vůbec ne- dojdou, jsouce zadrženy censurou, anebo ode- slány jsou tak seškrtány, že jsou nesrozumi tel- nými. Stesky nikterak nápravy nezjednávají. Útoky na Port Artur se souše. Z Londýna, 21. září. »Daily Express« do- vídá se z Čifu, že v pondělí od časněho jitra opětně bylo útočeno se se- verovýchodní strany na Port Ar- tur velmi zuřivě. General Nogi, jenž řídí útočné operace, obdržel prý veliké posily, zejmena délostřelectva. Zpravodaj Nemirovič Dančenke vy- povězen z hlavního stanu ruského, Z Petrohradu, 21. září. Jak již sděleno, byl prý známý zpravodaj a spisovatel Nemirovič Dančenko vypovězen z ruského hlavního stanu. Jako příčina tohoto kroku se uvádí, že Dančenko odeslal depeši, ve které kritisoval jed- nání s vojáky, kteří po bitvě u Ljaojanu celých 48 hodin byli o hladu, nedostavše ani chleba
Steska Nemirovič Nemirovič Dančenko Dančenko Londýn Tokio Petrohrad Daily Express Port Ara General Nog Dančenke ty