3
masthead
22. září 1904. Císlo 269.
4
article
silně jednotou strany otřásly a několik její po-
tomních neúspěchů volebních způsobily. Sjezd
obmezí se tu možná na prohlášení, že strana
v obou otázkách zmíněných trvá na dosavad
ním stanovisku.
Ve včerejší schůzi sjezdu zamítnut by
z důvodů opportunních známý již návrh Karla
Liebknechta na socialistickou propagandu ve
vojsku. Dále přijata resoluce, vyzývající k pů
sobení proti alkoholismu. Na to podával poslane
Ledebour zprávu o parlamentní činnosti strany
Návrh, aby poslanci strany příště odmítali každý
požadavek na osady, byl po živé debatě —
odvolán. Při debatě této prohlásil Bebel, že
strana odpírá vojenský rozpočet, protože sy-
stém militarismu potírá. »Kdyby ale prot
Německu vedena byla válka útočná,
končil Bebel, neztrpěli bychom za žád-
ných okolností, aby ztracena byla
německá země.« Slova ta provázel sjezd
dlouhotrvající pochvalou. Návrhy na zavedení
civilního pohřbu zákonem a podání osnovy zá
konné vylučující z přísežní formulky zmínky
o bohu, byly odmítnuty. Debata o svrchu zmi
něném návrhu proti Schippelovi bude prove
dena dnes.
Liebknecht
Bebel
Německo
5
article
Elektrická dráha přes Karlův most
Elektrická dráha přes Karlův most
byla ve včerejší schůzi správní rady elektrických
podniků předmětem rozsáhlé debaty. Do četně na-
vštívené schůze dostavili se: projektant pan cís.r
Křižík s prof. Rosou, za stavební úřad stav
rada p. Soukup.
O předloženém projektu promiuvil vrch. inž
elektrických podniků p. Švoboda a popsal projek
po stránce technické, bezpečnostní, provozovací a
finanční. Po stránce technické projektuje se
kontaktové vedení soustavy Křižikovy z Křižovnického
náměstí přes most Kariův až ke Steinitzovům,
odkudž až na Malostranské náměstí bylo by prove-
deno vrchní vedení, u pražských dráh užívané. Na
kolejích, svého času nově položených, nebylo by
ničeho měněno. Soustava navržená přivádí proud
pomocí kontaklů (ocelových knoflíků) do motorových
vozů pouze tehdy, nachází-li se motorový vůz na
nich. Zapnutí proudu způsobuje akkumulátorová
batterie, ve voze umístěná, pomocí zvláštních zapí-
nacích přístrojů (relais), které budou umístěny ve
zvláštních skřínkách, jež zasadí se do kamenného
zábradlí mostního. Sbírání proudu z kneflíků obsta-
rají zvláštní lýže, které pod spodkem vozovým
budou umístěny a které opatřeny budou spouštěcím
mechanismem tak, aby na kontaktovém vedení přímo
po knoflikách se ploužily, kdežto na trati s vrchním
vedením budou vyzdviženy, aby se zbytečně ne
opotřebovaly anebo nepoškodily. Manipulace při
přechodu z vrchního vedení na kontaktové anebo
naopak, záležeti bude ve stažení kladky dotykové
spuštění lýží anebo naopak. Jest tedy velmi jedno-
duchou a nevyžaduje na personálu žádných odbor-
ných znalosti. — Po stránce bezpečnostní jsou
sice jisté obavy ve příčině snadného porouchání
isolace, avšak při pečlivé prohlídce isolace a aparáto
jest nebezpečí vyloučeno a jest jen o něco větší
než nebezpečí vedení vrchního.
Křižík
profesor
Rosa
Soukup
Křižikův
Karlův most
křižovnický náměstí
malostranský náměstí
6
article
Po stránce provozovací navrženy byly dvě
alternativy. Podle alternativy prvé měla by se ny
nější trať Karlín-Malá strana, přes nový most a Újezc
vedoucí, provozovati od Národního divadla Nábřožím
Františkovým ke Křižovníkům a odtud přes Karlův
most na Malou stranu. Tím by obdržel nový most
u Národního divadla pouze jeden směr a Újezd vy-
plněn by byl prodlouženou tratí Centrála-Malostranské
náměstí až k újezdským kasárnám. Druhá allernativa
ponechává směr trati Karlín-Malá strana jako dosu
a prodlužuje vozbu Celetnou ulicí od Křižovníků
přímo přes Karlův most a Malou stranu, čímž by
nynější čásť od Křižovníků k Národnímu divadlu
prozatím musila býti provozována samostatně. —
Pokud se týče nové investice tu vyžadoval
by alternativa první nákladu 100.000 K a alternativa
drubá 112.000 K. Na základě přesných dat provozo-
vacích vykazuje vypočtená renlabilita obou varianí
nicméně roční ztráty a sice alternativa prvá 18.000K
druhá asi 13..000 K. Vzhledem k tomu, že roční re-
žijní ztráta nynější koňské dráhy za rok minulý
činila 38.000 K, zmírněna by byla provedenou elek-
trisací roční ztráta alternativou prvou o 20.000 K
druhou o 25.000 K.
Františkův
Karlín
Karlův most
Újezd
malostranský náměstí
Celetná
národní divadlo
Nábřož
7
article
Po tomto referátu pana vrchního inženýra Svo
body ujal se slova projektant cís. rada pan Křižík
a pravil, že navrhovaný způsob převodu proudu není
novým, že podobný způsob existuje v Monte Carlu
a v Paříži. Veškerá spolehlivost tohoto systému zá-
leží v dobré isolaci přístrojů a převodu a dále na
tom, jak přesně relais působí. Ovšem nemůže prý
zamičeti, že podobný systém již zavedený byl opětné
zrušen.
Stav. rada pan Soukup prohlásil na přímý
dotaz předsedajícího pana cís. rady Jahna, že prot
elektrické dráze přes most Karlův ze stanoviska mo-
stové konstrukce není žádných zásadních námitek
pokud beton, kryjící klenby mostové, nebude po
rušen.
Křižík
Soukup
Jahn
Karlův
Monte Carlo
Paříž
8
article
a vnikly až ke hradu Upnor, kdež zničili angli
cké loďstvo. Nynější tvrz na severozápadním
cípu ostrova Sheppey je prý vzorem námeřní
fertifikace.
Však tím není obrana pobřeží ještě vyčer
pána. V určitých vzdálenostech od sebe za-
kotveny železné lodi strážné a dělové čluny.
„Our first line of defence“ (první obranná
čára), podotýká přítel cicerone, ani míjíme še-
divé plovoucí pevnosti. Pozorujeme na nich čilý
ruch. Lodní posádka v režných oblecích, bosa
cvičí na palubě s ručnicemi a bodáky. Na boč-
ních výstupkách a pancéřových věžích manipu-
lují s děly; spouštějí a vytahují parní šalupy-
Čluny, zvláštním tempem veslované, projíždějí
kolem. Místo komanda jen trubky a píšťalky.
V malém zálivu železná loď, beze stěžň
a komínů, s obrovským nápisem „Powder Ma-
gazine“, prachárna zdejší eskadry. Řada buoyi
vyznačuje vzdálenost, kam až nikdo nesmí se
přibližiti.
Prvé ještě, než přebrázdíme širý záliv temž-
ský, míjíme světelnou loď „Nore Light“. Po-
břeží nemá majáku. Za to kotví na určitých mí-
stech červeně natřené lodi o třech stěžních se
světly. Za noci na prostřední stožár vylahují
ohromnou kulatou lampu; za dne pak jméno
lodi, bílým písmem, po celé délce boku roz-
vlečené, slouží k orientaci.
Na našem parníku je veselo. Společnost.
také četa vojínů, jede na výlet do Southendu.
Nor
Light
Our
Powder Ma
Southend
9
article
Sedí, píjí, zpívají a tančí „jig“. Prapodivně se-
stavená kapela! Housle, křídlovka a harfa. Zpro-
pitné velmi často vybírají do malé plechové lo-
dičky. Lodní restaurant dodává pivo, whiskye.
brandy, gin (jalovcová) a čaj. K čaji podávaj
máslo, marmeládu a spousty malých, růžových
ráčků, „shrimps“. K pivu sandwiche, šunkové
neb se skopovinou. Vše boz rozdílu za 2 pence
(10 kr.) Samo whiskye slojí tři.
Kdesi za našimi zády střelba z těžkých děl.
Z pobřežních batterií střílejí do terče. Ko-
lem sebe slyšíme poznámky o Port Arturu.
„Petropavlovsku“, „Retvizanu“ atd.
Po dvouhodinné plavbě stavíme u dlouhéh
pieru (most přístavní) southendského. Elektri-
cká tramway, několikavozíkový vláček, odváži
nás na břeh essexského hrabství.
Karel Mušek
Ob. st. pan inž. Zvěřina vyslovil některé po-
chybnosti ve příčině vypočtěné rentability. Kladl
váhu na to, že zařízením vozů pro kontaktové ve-
dení budou tyto těžší a že režie tím vzzoste. Obává
se dále, že elektrické podniky budou nuceny k no
vým investicím, pokud rada městská by se usnesla
aby také jiné vozy po Karlově mostě jezdily. Zapo-
menuto prý také bylo, že při allernativě prvé pro-
dloužená vozba trati Centrála-Malá strana by nesta-
čila, a taktéž by byl naprosto pochybený směr od
Národního divadla ke Křižovníkům, který by se
úplně vypláceti nemohl. Byl toho názoru, že nejlépe
by posloužilo financím elektrických podniků, kdyby
dosavadní koňská dráha po mostě Karlově byla
zrušena.
Port
Artur
Karel muška
Ing
Zvěřina
Zapa
Karlův
Petropavlovsk
Ob
Karlov most
národní divadlo
10
article
Ob. st. pan Březnovský nebyl v zásadč
proti předloženému projektu, avšak radil k opatrnosti
aby, pokud navržený system se osvěděí, nebyl také
požadován bud z ohledů tak zv. esthetických anebo
starožitnických také na jiných tratích, na kterých
dnes bezzávadně působí vrchní vedení.
Pan chéf-inž. Pelikán vyvrátil některé po-
chybnosti, vyslovené p. ob. st. inž. Zvěřinou. Jest
toho názoru, že by bylo nejvýbodnější zrušit koňskou
dráhu, poněvadž ale návrh tento již jednou byl za-
mítnut, neradil by k novému jeho předkládání.
Jmenem Menšího města pražského a král. Hrad-
čan ujal se velmi vřele předloženého návrbu m. r.p.
Brož. Nemá té nejmenší obavy o rentabilitu dráhy
a dovozuje, že frekvence přes Karlův most, který
jest přímým a nejkratším spojením se Starým mě-
stem, stoupne právě tak, jako se svého času stalo,
když dostavěn byl nový most u Národního divadla
Co se týče samostatného provozování trati na Ná-
břeží, měl je za prozalímní a vyslovil se, že není
daleká budoucnost, kdy tato čásť elektrické dráhy
prodloužením do assanační čtvrti vojtěšské nabude
náležitého oživení.
Březnovská
Ing
Pelikán
Zvěřina
Brož
Ob
Karlův most
národní divadlo Company
11
article
Potom ujal se slova předseda pan cís. r. Ja hn
a pravil, že předloženým projektem činí správní rada
elektrických podniků jenom svoji svatou povinnost
Správní rada nabyla přesvědčení ze smutných cifer
bilaněních, že nynější pasivní stav koňské dráhy jest
na dále neudržitelným a že musí se jeviti snaha,
ztráty buď zrušit anebo alespoň zmírniti. Touto otáz-
kou zabývá se již delší dobu a podala již svého času
návrh na elektrickou dráhu přes most Karlův s ve-
dením vrchním. Poněvadž tento návrh narazil na
odpor, který zbytečně se využitkovával z jistých
kruhů, bylo zadou městskou správní radě uloženo,
aby ke zmírnění deficitu otázkou elektrické dráhy
přes most Karlův vážně se zabývala a výsledek
studil ke schválení předložila. To činí dnes správní
rada, dodávajíc, že kanálové vedení na mostě jest
vyloučeno pro nedostatečnou výšku mezi klenboua
dlažbou. Jedná li se tedy o to, aby důležitě spojení
přes most Karlův elektrickou dráhou bylo uskufeč-
něno, pak jest navržené kontaktové vedení jediné,
které správní rada s dobrým svědomím může do-
poručit.
Karlův
Karlův s
12
article
Místopřeďseda m. r. pan Varvažovský ne-
sdílel obavy pana inž. Zvěřiny, přimlouval se za
provedení projektu také z té příčiny, že materiál
koňské dráhy jest v chatrném stavu a že v nejbližší
době bylo by dokonce zapotřebí kupovati nové koně
Dalším důvodem jest nevyužitkovaná remisa na Šml-
chově, při níž prodejem může býti získán slušný
obnos.
Pan stav. rada Pasovský pravil, že v zásadě
z odborného stanoviska by byl pro vrchní vedení,
avšak po vysvětlení podaném p. předsedou, jest také
pro navržený projekt a přeje si, aby byl předložen
radě městské.
Pan obecní starší Maděra vyslovil obavu, zda
z dlažby vyčnívající kontaktové knoflíky nebudou
vadit veřejné komunikaci vozové.
Po některých připomínkách p. předsedy schválen
byl návrh p. stav. rady Pasovského, aby celý
projekt předložil se radé městské, př
čemž jednomyslně bylo rozhodnuto
pro alternativu druhou, to jesť pr
přímou vozbu ze Staroměstského ná-
městí ulicí Křížovníckou přes Karlův
mostna Malou stranu.
Rada městská rozhodovati bude o této důležilé
otázce v příštím týdnu, načež v říjnovém zasedání
dostane se do sboru obecních starších.
Ing
Zvěřina
Pasovský
obecní
Maděra
Karlův
Křížovnícka
Místopřeďseda m
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Marné namáhání. Jako zamrzlý zvuk
v troubě Prášilově působí pojednání barona
Krausa, snad potomka ministerského výtečníka,
jenž pověstným cirkulářem zavedl němčinu do
státních úřadů a soudů, který namáhá se do-
kázati, že nejvyšší soud se zmýlil, kďyž v se-
zení plenárním prohlásil, že patent císaře
Ferdinanda ze dne 8. dubna 1848, jímž se
potvrzují práva jazyka českého v zevním
i vnitřním úřadování, má platnost zákona podnes,
poněvadž dosud nějakým jiným zákonem právo-
platně nebyl odvolán. Nebudeme se poušlěti do
výkladů páně Krausových, nám stačí úplně
autorita šestatřiceti členů nejvyššího tribunálu
říše, kteří, jakkoli jen ze skrovné části náleželi
národnosti naší a vůbec národnosti slovanské,
prohlásili zmíněný akt císařský za zákon
ani nám nenapadá, pouštěti se do polemiky
s člověkem, který argumenty proti právu čerpá
z národnostní zášti a při tom se namáhá měl-
kými sofismaty vyvrátiti, co každému muž
práva znalému a při tum spravedlivému je
jasno. Ke kvalifikaci pána toho budiž uvedeno,
že se svou učeností přiblašuje se teprve nyní,
čtyři léta po zmíněném rozhodnutí nejvyššího
soudu, v době, kdy dr. Körber vytasil se
s officiální theorií o německé národní državě,
k níž patrně náleží též vnitřní němčina Krau-
sova z let padesálých i tohoto moderního Krausa.
Prášilův
Kraus
Ferdinand
Krausův
doktor
Körber
14
article
Však veškeří tito spojení odpůrci národa našeho
a jeho práv nedovedou vyvrátiti rozhodnutí nej
vyšší instance a nepo píratelným faktem zůstává
že každý soudce, bez výjimky,
který v Čechách řídí se diktáty
z Vídně, jimiž čeština z vnitř-
ního jednání soudního byla dne
17. října 1899 vyhozena, dopouští se
zjevné nezákonitosti a při vší ne-
odvislosti své hrubého porušení
povinnosti tím, že ignoruje roz-
hodnutí nejvyšší instance soudní,
jež má nepopíratelný ráz judikátu
a které každý poctivý a zákona
dbalý soudce měl by míti stále
před sebou jako nakárku v případ-
ném poblouzení a slabosti. Kdyby
ve věci té jen tolik práv bylo na straně od-
půrců rovnoprávnosti jazykové u soudů v Če-
chách, co by za nehet se vešlo, dojista by se
tím byli dr. Körber, jeho pan Klein a ti ostatní
strážeové problematické rakouské spravedlnost
vylasili, však oni soudní úřadníci,
již přes výnos Kindingrův nesklo-
nili šíje před Gesslerovským klo-
boukem německé státní řeči a úřa-
dovali jako před tím, podne
jsou bez odpovědi na vyzvání,
aby jim bylo udáno ustanovení
zákona, proti němuž se byli pro-
břešili. Čekají marně na odpověď i mohou
býti jisti, že nedovědí se ji nikdy, poněvadž
zákona neb nařízení, kterým by
něměina zavedena byla do vnitř-
ního úřadování soudu, nikde neni.
To nynější správce minisťerstva spravedlnost
dobře ví a také se užívání jazyka českéh
Körber
Klein
Kindingrův
Čechy
Vídeň
15
article
uvnítř soudů a úřadů nevzpíral, ano, tento
znamenitý muž, jenž tak nadšeně velebi
oproti žurnalistům letos ve Vídni shromáž-
děným pravdu, tento muž svým
slovem slíbil zástupcům národa
českého, že vnitřní češtinu v úřa-
dech via facti opět restituuje a vý-
slovně naznačil nejvyšší úřad-
níky příslušných ressortů v Če-
chách i na Moravě, jež do Vídně si
povolá a dá jim příslušné v tomto
směru nařízení. Tak mluvil ob-
hájce sněmecké državy« ještě před
dvěma lety, ovšem že enthusi as-
movaný muž ten pro pravdu do-
cela jinak jednal, v domnění, že se
zástupci národa českého dají na-
pálit. Žijeme ostatně v roztomilém státě.
Vídeň
Morava
16
article
»N. Fr. Presse«, uznaný orgán dra. Körbra,
pojednávajíe o zmíněném výkladu Krausově, n
na jednom místě zvlášť a okázale připomíná, že
zmíněné rozhodnuti nejvyššího soudu vydáno
bylo za vlády Thunovy. Co jiného
tím říci chee, než že za jiné vlády
by nejvyšší soud takové rozhodnuti
byl nenčinil. Za tento kompliment necht
se nejvyšší strážkyně cislajtánské spravedlnosti
a práva uetivě poděkuje. V jakém to žijeme
stálě, v němž veřejně smi se tvrditi, že nej-
vyšší jeho soud je ochotným nástrojem toho
kterého ministerstva a že rozhoduje tak, jak se
to kterému premiéru hodí do krámu. Kdyby
takovým byl nejvyšší tribunál soudní, jak by-
chom potom pohlížeti musili na soudy instanei
nižších? Jak by to vůbec vypadalo s právní
bezpečnosti v tomto státě? Však ani k tomu
nehledice, tážeme se, můželi kdo vylasiti se
tvrzením, že žijeme tu vůbec v právním státé,
když nejvyšší činitelé nuceni jsou doznati, že
sice právo je na naší straně, že by nám ho
neodpírali, že ale nemohou jednati po zá-
koně, poněvadž se strachem chvějí před
Wolfem a Sehönererem a před něme-
ckou bouří? Tážeme se, kde že je právo
k existenci tohoto státu, když nemá ani tolik
energie a síly, aby zjednal svým vlastním záko-
nům platnosti. Nač ale lámati si hlavu. Všechno
vězí v tom, že Rakousko přestalo žíti životem
vlastním, že přestalo býti samostatným státem.
Krausův
Thunův
Wolf
Sehönerer
Rakousko
17
article
Kleslo na pouhou dependenci sousedního Ně-
mecka. Domácí zákon je pleva, již odfoukne
hravě zpupnost roztomilého spojence. — »Řtek-
něte svým doma, že Rakousko je mocné a silné,
národnostní spory, jež ho rozrývají, že hlomozl
jen na povrchu, jinak že národové rakouští se
snášejí a milují « — Tak volal dr. Körber na
rozloučenou žurnalistickému kongressu ve Vídni.
Jsme přesvědčeni, že nebylo tak blbého novináře
na kongressu, jenž by byl tvrzení tomu uvěřil
Kdyby národům v tomto státě stačily ke štéstí
krásné fráse s nátěrem duchaplnosti, mohl by se
státi dr. Körber této říše Mesiášem. Žel žeo
Rakousku jde světem již jeden soud a zvrátiti
ho, k tomu dr. Körber nestačí, ve směru tom
marné všechno jeho namahání.
— České myšlenky, národního kolku,
zmoeňují se naši Němci svou čílou napodobo-
vací sehopností, jakou si osvojují všechny české
prostředky národního boje a zavádějí jej na
celé čáře jakožto výdatný pramen nákladů svého
protičeského výboje. Německé listy překládaji
české články a brožury o národním kolku a jeho
organisaci, používání i úspěchu v čele svýel
listů a narážejí je na německé brdo. »Brůix
Ztg.« nelituje k tomu konci čtyř sloupeů nu
úvodním místě a dodává: »Nuže, jak my známe
proslavenou obětavost našich protivníků, po-
skytne jim nový zdroj příjmů brzy značné
obnosy k válečnému pokladu počešťujicíeh
spolků, ustanovenému k dobytí německé državy.
doktor
Körber
Rakousko
Vídeň
Brůix Ztg
18
article
Český poklad branný obdržel nový nevysychajíeí
pramen! A jak to stojí s německými fondy
Z našich realitních fondů mohli bychom zakou-
piti sotva tři domkářské usedlosti, jakmile by
jich zakoupení s české strany hrozilo. Český
válečný poklad má dostoupiti netušené výše, na-
mecký se smršťuje. Abychom jej postlili, velice
by se doporučovalo nikoli špatnou myšlenku
Čechů o národním kolku zachytiti a mezi Němei
provésti. Provedení tohoto návrhu nestály by
v cestě ani nejmenší překážky, bylo by
hodno potu nejšlechetnějších a
zasluhovalo by se strany německého Volksratu
nejbedlivější úvahy a ohledu. Tato myšlenka
nesmi býti v žádném případě ze zřetele spu-
štčna.« Doufáme, že toto připomenutí příspěje
příslušným způsobem ku praktickému rozšíření
našeho národního kolku v české veřejnosti.
Čecho
19
article
Doufají li Němci, že stane se pramenem netu-
šeného rozšiření, budiž! Nesmějí býti zklamání
s naší strany a výnos »nikoli špatné české my-
šlenky« musí se státi skutečně imponujícím
zdrojem úhrady naší národní obrany, tím impo
santnější, že nutno, aby svým výsledkem ně
kolikráte překonal provedení české my
šlenky — Němcil
— »Intervence koruny?« Pod tímto zá
hlavím přináší Schreinerův »Pilsner Tagblat« ná
sledující »původní zprávu« z Vídně ze dne 20
t. m.:
»Jak se ve zdejších výborně zpravených kruzíel
politických proslýchá, má vůči vnitropolitické si-
tuaci, zejmena se zřetelem na projevy z různých
stran, ukazujících na opětnou obstruke
zemského sněmu, dojíti k mimořádné in-
tervenci koruny. Vůdcové větších stran
budou a sice již v nejbližších dnech př
císaře pozváni k přímému vyslovení se.«
Zaznamenávámé k vůli zajímavosti a ten-
denci zprávu, za niž veškerá zodpovědnost ná-
leží dru. Schreinerovi. Tato zajímavost vzrůstá,
uvážíli se, že p. dr. Schreiner vedle jiných
vlastností svých jest také předsedou německého
odboru zemědělské rady, jehož ústřední orgán
»Land- und Forstwirtschaftliche Mitteilungene
možno považovati tak dobře za Schreinerův lis
jako »Pilsner Tagblatt«. A tyto Schreinerovy
»Mitteilungy« přinesly vysoce interessantní projev
o společné práci všech agrárních poslanců za
tím účelem, »aby sněm, nedbaje rozporů politi-
ckých, povznesl se na výši hospodářské práce«
— projev, který jsme včera ráno také my z-
zna menali.
Němec
Schreinerův
Schreiner
doktor
Land
Mitteilunga
Vídeň
odbor zemědělský rada
Pilsner Tagblat
Pilsner Tagblatt
20
article
— Smír Bundu v Čechách s německým
Schulvereinem. Jak známo, mihala se válečná
sekera mezi německo lidovým »Bundem der
Deutschen« a mezi německým »Schulvereineme
dosti čile, příčinou sočení, kteréž vypadalo
někdy jako na smrt, byl nearijský původa
německo-liberální strannietví mnohých rozhodu
jících faktorů Schulvercinu a převážné většiny
jeho členů, která jest židovská. V posledn
době množí se příznaky smíru mezi oběma
»obrannými« organisacemi. Na valné hromadě
okresní skupiny Bundu v Jablonci velebil její
předseda Franz sblížení Bundu se Schulvereinem
jako velice potěšitelné: pokročilo prý tak daleko,
že řešení úkolů drobné nacionální práce vede
se v obojstranném dorozumění. Co drobná na-
cionální práce v německém smyslu znamená, je
povědomo, potírání českých menšin povede ted
Bund se Schulvereinem v severních Čechách
ruku v ruce. Jakožto zvláštní obor působnosti
přátelského nyní svazku obou označeno v téže
schůzi prostředkování míst, k němuž
Bund společně s místními odbory Schulvereinu
»ve skromných rozměrech ihned přikročí«.
Schulverein a prostředkování míst pro služkya
pomocníky živnostenské, jak se to rýmuje
O přislušném rozšíření stanov Schulvereinu až
dosud nebylo aspoň nie slyšeti.
Bunda
Franz
Schulverein
Čechy
Jablonec
bund der Deutschen
Bunda
21
article
— Kluby občanské. Klub voličů
novoměstských znova upozorňuje voliče
na Novém městě pražském, aby nahlédli do vy-
ložených právě seznamů volebních, zda mezi
voliče pro letošní doplňovací volby do sboru
obecních starsích jsou zařaděni. Zaplacení loň-
ských daní nezaručuje ještě právo volební, když
se toto zvláště nereklamovalo. Lhůta k rekla-
maci jest do 26. září, jinak volební právo se
ztratí. Kancelář volební, kde seznamy vo-
lební jsou vyloženy, nalezá se »U zlaté husy«
na Václavském náměstí. Výbor sám opatři
voličům revisi seznamů volebních, když bud
ústně neb listkem korrespondenčním obrátí se
na JUDra. Karla Groše, advokáta v Jámě, čís. 3.
Ferd. Meliana, obehodníka v Náplavní ulici,
č. 1572, Františka Chadimu, mistra truhlářského
v Růžové ulici, č. 5, Jana Červeného, velko-
obchodníka na Karlově náměstí, č. 12, neb
kteréhokoliv člena výboru. — Novoměst-
ský Občanský klub v Praze. Schůze
správního výboru s velmi důležitým programem
koná se dnes ve čtvrtek v 8 hodin večer v re
stauraci »U rytíře« ve Školské ulici. Předsed-
nictvo klubu zve i členstvo, by se do ní četně
dostavilo. — Výbor Staroměstského
občanského klubu upozorňuje opětně
pány voliče staroměstské, zejmena III. s boru,
kteři mají daně své za rok minulý úplně zapra-
vené, aby přesvědčili se, jsou-li jich jména
v seznamu voličů. Seznamy voličské pro Staré
město vyloženy jsou na staroměstské radnici,
v síni čís. 14. Lhůta reklamační jest do
26. září.
Groš
Chadim
Červený
Václavský náměstí
Růža
Karlov náměstí
Praha
školský ulice
Předsed
ský občanský klub
staroměstský občanský klub
22
article
— Německá škola u Panen v Úvoze na
Hradčanech tisní letos ve svých šesti třídách
543 dívek českých. Připadá tudíž na jednu
třídu zákonu odporující počet 90 ditek! Učebny
naprosto nevyhovující školským předpisům, staly
se pravými mučírnami. Jedna z nich hosti
docela 105 dítek! Což to nikdo nevidí!? —
Tedy nejen že moří se tu duch českých dět
ale i tělo jejich musí trpět proto, že obce za-
branské, zejmena Břevnov, nechtějí se o řádnou
školu postarati. — Zajimavé jest, že
ještě přes 80 dětí bylo v této škole
při zápisu odmítnutol — Probudí se
těmito fakty vlastenecký cit těch pánů, jichž
jest povinností starati se o vzdělání české mlá-
deže ? —
— Osobní. Pan MUDr. Josef Babor, odborn
lékař pro nemoci nervové, odcestovál včera z Prahy
Návrat bude oznámen.
— Rodinné zprávy. Slečna Vlasta Petrže-
Iova, dcera účetního továrny na šamotové zboží
z Rakovníka a pan Jaroslav Hák, spolumajitel
strojírny v Praze-Libni, slaví sňatek dne 27. září
o 11. hod. dopol. v chrámu sv. Jindřicha v Praze. —
Pan Emil Weichert, architekt ve Vídni, slavil
manželský sňatek se svou chotí Annou, rozenou
Krýzovou, v sobotu 10. září o 11. hod. dopol. ve
farním chrámu u sv. Štěpána v Praze.
MUDr
Babor
Vlasta Petrž
Iov
Hák
svatý . Jindřich
Weichert
Anna
Krýzův
svatý . Štěpán
Hradčany
Břevnov
Praha
Rakovník
Libeň
Vídeň
23
article
— Schůze vzácně věrných kollegů. V pondělí dne
19. září sešel se v sále u Brejšků beze vší okáza-
losti kroužek spolužáků, kteří r. 1852 odbyli na staro-
městském akademickém gymnasiu maturitní zkoušku
Tedy po 52 létech! Sešlo se těch bělohlávků 15. Ne-
bylo velkých programních ceremonií, nebylo dlou-
hých řečí, neteklo šampaňiské; ale upřímná láska
pravé bratrství a všeobecné potěšení nad opětným
shledáním rozhostily se v kruhu tčch věrných, bo-
drých kollegů, kteří patrně, aspoň ten večírek, zapo-
mněli, že si každý z nich přinesl ten sedmý křížek
Mnozí z nicl vážili dalekou cestu k vůli tomutc
shledání. Rozumí se, že oživily vzpomínky na roz-
manité episodky z dob studentských — vzpomínky
na professory: Václava Klicperu, Fr. Šumavského
R. Štulce, Pirchana atd. S upřímným politováním
pohřešována přílomnost třidního prof. Axamita,
který po 7 let tyto kollegiální schůze pravidelně na-
vštěvoval, ale tentokráte pro churavost nemohl se do-
staviti do kruhu svých milých žáků. Byl to zdatný
ročník! Skoro polovina tehdejších záků posud žije
Těchto 15 kollegů, kteří se sešli, čílalo dohromady
asi 1080 let, mezi nimi jest 6—7, kteří byli současn
zapsáni do „parvy“ akademického gymnasia r. 1844 —
a kteří tudíž jsou ve stycích kollegiálních již 60 lell
Byla málem půlnoc, když nastalo loučení a všeobecné
volání „Na shledanou roku budoucího!“ Tentokráta
přítomni byli: Štěpán Fischer, c. k. rada zem
soudu v Chrudimi v. v., Karel Frič, obchodník
Rostově na Donu, M. Hartman z Hartenthalu
c. k. rada vrchního zem. soudu v Praze v. v., Josel
Jahnu, c. k. vrchní finanční rada v. v. v Čáslavi
Jos. Kolář, lektor slovanských jazyků na vysokýci
školách v Praze, Jan Kovářík, c. k. gymn. proí.
v Olomouci v. v., Karel Kulich, ředitel velkostatk
v. v. v Bohosudově, Josef Nevařil, c. k. notářv
Brejšek
Ted
Klicpera
R Štulc
Pirchan
profesor
Axamit
Tentokrát
Fischer
Frič
Rostův
M Hartman
Josel Jahn
Kovářík
Kulich
Josef
Francie
Chrudim
Praha
Čáslav Jos
Olomouc
Bohosudov
Hartenthal c
24
article
Dol. Královicích, Frant. Prill, přednosta ústř. kance-
láře hr. Frant. Thuna v Podmoklech, Julius Sa-
ga s s er, c. k. odborný chéť v ministerstvu vnitra v.v.
ve Vídni, Jos. Smolík, prof. na českoslov. obchodní
akademii v. v. v Praze, Frant. Šembek, přednosl
stanice v Blansku v. v., Karel Stumpí, c. k. rada
zem. soudu v. v. v Písku, Jos. Truhlář, c. k. rada
zem. soudu v. v. v Podöbradech, dr. Karel Vraný
magistrátní rada v Praze v. v. Omluvili se: Christian
Brynich, učitel v Curychu, MUDr. Jak. Felix,
professor a protomedicus v Bukurešti, dr. Fr. Gregor
advokát v Litomyšli, Vojtěch Polanecký, farář,
kn. arcib. notář v Poříčanech a Jan Fischor, děkan
a kn. arcib. víkář v Načeradci
— Z obní předměstských. Ve schůzi městské
rady v Žižkově, konané dne 20. září, věnoval
pan starosta Gustav Žák vřelou pohrobní vzpomínku
zamřelému p. MUDru. Josefu Zelenkovi a zemřelému
řediteli měst. úřadů Janu Pirkovi. Stanoveny stavební
komise za účelem vydání povolení ke stavbě domů
k žádosti Al. Čvančary na pozemku č. kat. 516/37
v Poděbradově tř. a Fr. Štorkana na pozemku č. kat.
400/3. Usneseno vydati povolení k obývání a užíván
domu čp. 34 A. Vinklerovi za podmínek stanovenýeh
František
Thun
Smolík
profesor
Karel Stumpí
Truhlář
doktor
Vraná
Brynich
MUDr
Felix
Gregor
Polanecký
Fischor
Gustav
Mudra
Zelenka
Pirk
Al
Poděbradův
A Vinkler
Dolo
Královice
Podmokly
Vídeň
Jos
Praha
Blansko
Písek
Podöbrady
Curych
Bukurešť
Francie
Litomyšl
Poříčany
Načeradec
Žižkov
Julius sa
25
article
komisí. Povolena stavka kolny na parcele č. Fa
380/I. obci karlínské, stavba chrady na pozemku
č. kat. 862 Karlu ze Schluderbachu a Frant. Pospíšilovi
a stavba třípatrového domu A. Bernardové v Havli-
čkově ulici na pozemku č. kat. 102/9 za podmínek sta-
novených komisí. Usneseno zříditi malý sad v utici
Táboritské kolem povolených staveb p. Ant. Lupíšk
a dáti zkoumati vodu na parcelách těch za účelem
zřízení veřejné studny. Poukázán k výplatě zbytek
2552 K 94 hal. útrat, spojených s vyklizením přístavu
karlínského. Vzato na vědomí, že protestováno bylo
při komisi, dne 16. září 1904 konané, proti projekto-
vané stavbě nových tří mostů v ulici Karlově obeí
žižkovskou a že k protestu tomu připojila se obec král
vinohradská, silniční erár, správní rada elektrick ých
podniků král. hlav. města Prahy, ostatní interessenti.
Dále projednáno bylo 20 menších stavebních záleži-
tosti. Usneseno, aby obec žižkovská stala se zaká-
dajícím členem „Studentské koleje českých vysokých
škol pražských“. Věnovány peněžité příspěvky růz-
ným dobročinným ústavům. Kromě toho vyřízeno 42
záležitostí správních, hospodářských, živnostenských
a chudinských.
Karel
František
Pospíšil
Havel
Karlov obeum
Praha
380 / I
třípatrový dom A . Bernard
26
article
— Přednášky. »Národní kolek, jeh
účel a organisace« jest thema přednášky, kte-
rou k žádosti Řemesl.-živnost. besedy v Praze uspo-
řádá Národní rada česká dnes o 8. hod. večer
místnostech besedních na Františkově nábřeží č. 20.
Přednášeti bude pan JUDr. Josef Herold. zemský
i říšský poslanec. Není pochyby, že členové besedy.
jich dámy a hosté v hojném počtu se dostaví, aby
čerpali poučení o novém zařízení, jež má příkladno
obětavost národa našeho soustřediti na pokladnu
jednu, odkud by různé národní instituce obranné
jiné nezbytné prostředky hmotné čerpati mohly.
— Rozdělení úroků z nadace. Dne 27. října roz-
děleny budou úroky 38 K 30 h z nadání Alzbětv
Rosenbergové dvěma domácím chudým, zejmena chu-
dým vdovám po důstojnících. Žádosti přijímá vrchní
ředitelství ústavu chudinského do 12. října.
— Na vzdělání českých dítek Ústř. Maticí školské
dne 17. a 19. září přispěli: Čeští jednoroční dobro-
volníci v Pešti svatováclavský dar 100.—, studující pří-
borští z divadelního představení 80.20, při svathě p.
JUDr
Josef Herold
Alzbětv Rosenberg
Praha
Františkov nábřeží
Pešť
27
article
Aloisa Fialky se sl. Annou Michálkovou v Sedlově
17.—, při svatbě p. Tomáše Vondrovice, učitele, se
sl. Ter. Šlajsovou v Loučimi 9.—, Spolek absolventů
hospodářské školy v Novém Bydžově 15.—, Sdružení
studentů labsko-kosteleckých zasílá polovinu čistého
výtěžku z V. representačního večírku 26.82, členářský
spolek „Svornost“ v Bochoři u Přerova 100.—, odbor
Ú. M. Š. v Troubkách u Přerova 40.—, hosté „u Von-
drášků“ v Mezimostí, nádraží, svatováclavský dar
20.—, prof. Antonín Bráf v Praze 2.—, knihtiskárna
Václava Popelky v Týně n. Vlt. 13.—, z pokl. č. 20
v Praze 31.36, Klub českých velccipedistů v Blánsku
30.—, studující v Plánici čistý výtěžek ze zábavy
10.74, dívky z Malých Čejtic z vínku 3.—, odbor
Ú. M. Š. ve Veseli n. Luž. 144.36, Hospodářská beseda
v Bušovicích z pokl. č. 368 st. 10.—, p. Krist. Petrlík,
prolessor při vysoké škole technické 2.—, okr. sou
na Smíchově 1.—, zástupce sl. A. Horákovy p. JUDr-
J. Podlipný ze smíru od obžalovaného p. J. Šindeláre
složených 10.—, sbírka z pokl. č. 592 n. v hostinci
p. Ant. Bendy v Praze 11.—, Zemská jednota zřízenců
dráh, odbočka Nusle. Národní dům, 50.—.
Fialka
Michálkův
Vondrovic
Šlajsův
Ú M Š
profesor
Bráf
Popelka
Krist
Petrlík
JUDr
J Podlipná
J Šindeláre
Nusl
Loučim
Nový Bydžov
Bochoř
Přerov
Troubky
Mezimostí
Praha 2
Vltava
Praha
Plánice
Luže
Bušovice
Smíchov
Bend v Praha
spolek absolvent hospodářský škola
hospodářský beseda
vysoký škola technický 2
národní dům
28
article
— Ženský klub český bude ve svých vzorně za-
řízených místnostech pěstovati šerm a sice započne
dne 1. října a vyzývá tímto sportu milovné dámy k hoj-
nému účastenství. Vyučuje p. V. Farkač pod dohledem
p. Hergsella. Přihlášky přijímá Ženský klub český
v Praze, Jungmannova ulice č. 7, kdež i bližší dolazy
se ocholně zodpoví.
— „Domácnost“, první česká kuchařská škol
v Praze, účastní se se svolením zem. výboru král.
českého kursu pro zužitkování ovocev
král. zem. pomologickém ústavu v Troji, za osvědče-
ného vedení ředitele ústavu p. Jos. Buňaly. Kurs
konati se bude ve dnech 23., 24. a 26. září t.r.
vždy o 2. hod. odpol. Výbor dovoluje si zváti k úča-
stenství své členstvo a jím uvedené hosty. P. T. účast-
nice sejdou se vždy o 1 hod. odpol. v I. posch. spol-
kové budovy v Lazarské ulici č. 3. odkud společně do
Troje se vyjde. Poplatek za jedno odpůldne obnáší
1 K, pro žákyně kuchařské školy 40 hal.
V Farkač
Hergsell
Praha
Jungmannův ulice
Trója
lazarský ulice
29
article
— Ecole de Frangais. Soukromá škola pro vyuče-
vání jazyku francouzskému s francouzskou zahrádkou
ditek (konversační kurs) v Prazo—II., ve Pštrossově
ulici č. 188 st., 12 nové, nastupuje 1. říjnem t. r.
řízena jsouc pí. Marií Jech-Výškovou, státně zkou-
šenou učitelkou frančiny pro měštanské školy, pat-
náctý rok své činnosti. Majitelka ústavu docílila svojí
praktickou, názornou, na učilištích francouzských na-
bytou methodou u chovanců svých výsledků v pravdě
překvapujících a získala si přízně nejširších a nej-
lepších kruhů pražských. Škola rozdělena jest: V do-
polední kurs konversační, vyhražený pouze dítkám od
4 do 6 roků obého pohlaví, denně od 9 do 12 hod.
V odpolední kursy pro pokročilejší, čímž každému
jednotlivému žáku je poskytnuta nejlepší příležitost
naučiti se poměrně v krátké době nejen správně a
jasné výslovnosti, ale i úplnému ovládání jazyka
francouzského. Můžeme ústav tento vřele doporučiti,
neboť jest nejen k dalšímu učení se jazyku francouz-
skému, nýbrž i ústavům, na nichž se frančině povinně
vyučuje dobrou průpravou. Zápis koná se do všech
kursů denně v místnostech ústavu, kdež i všechna
podrobná vysvětlení obdržeti lze-
— Doprava zvláštních osobních vlaků za snížené
ceny na slavnosť svatováclavskou v Praze. Na tratich
státních drah budou v úterý dne 27. září 1904 vy-
praveny za příčinou slavnosti svatováclavské zvláštní
osobní vlaky za ceny značně snížené a sice
Z Veselí Mezimostí vypraven bude vlak č. 231, který
odjede v 7.03 ráno a přijede do Prahy v 11.39 do-
poledne. Z Protivína pojede vlak č. 630/330; odjez
v 701 ráno, příjezd do Prahy 12.22 odpol. Z Plzně
vyjede vlak č. 532 v 8.40 ráno a přijede do Prahy
ve 1244 odpoledne, druhý vlak č. 334 vyjede v 10.58
dopoledne a přibude do Prahy ve 2.59 odpoledne.
Jech
Pštrossův
Praha
Protivín
Plzeň
Ecol jít Frangais
Prazo — II
30
article
Lístky jízdní ke vlakům těmto vydané za ceny
zvláště snížené plati po osm dní a opravňují k ná-
vratu kterýmkoli vlakem osobním. Podrobný jízdní
řád a jízdné ceny jsou udány v plakátech zvláště
k tomu vydaných.
— Týdenní výkaz o nakažlivých nemocechi. Ve
38. týdnu t. r. od 11. do 18. září bylo městskému
fysikátu oznámeno 25 případů nakažlivých nemocia
sice 4 připady tyfu střevního (2 v Josefově, po 1
na Malé straně a v Holešovicích), spalniček 4, spály
6, záškrtu 6, růže 1, tuberkulí plic 4 případy. Na
Hradčanech a na Vyšehradě v tomlo týdnu nevy-
skytl se žádný případi nakažlivých nemoci.
— Neštěstí na domě ke sboření určeném. V ne-
dělním čísle našeho listu zmínili jsme se o tom, v jak
nebezpečném stavu nalézá se dům čp. 178 v Karlově
ulici na Starém městě, jehož zadní čásť se sbořila
a novoslavbu p. arch. Rechziegla poškodila. A dříve
ještě, než bylo započato s odbouráváním průčelí
starého domu, stalo se tam vážné neštěstí. Historie
tohoto domu z posledních měsíců jest prazvláštní.
Rechziegel
Holešovice
Hradčany
Vyšehrad
Karlov ulice
31
article
Jakmile majitel sousedního domu „U modré štiky“
v Karlově ulici p. arch. Rechziegel začai po sboření
stavěti, objevovaly se trhliny na domě čp. 178, jehož
majitelem jest p. Fr. Braun, hospodářský rada v. v.,
bydlící na Malé straně. Na mistě konalo se několik
komisionálních ohledání, při nichž konstatován velmi
sešlý stav vnitřku domu a majiteli nařízeno, aby dům
dal vyklidit. Nájemníkům dána výpověď a v srpno-
vém termínu činžovním se vystěhovali. Ale bourání
domu nebylo urychleno. Zatím stav domu se horši
a poněvadž ohrožována byla nejen bezpečnost dělníků
na novostavbě p. Rechziegla, ale zejmena hezpečnost
chodců v Karlově ulici — a zde frekvence po celý
den jest velmi četná — byl magistrát požádán o pro-
vedení příslušných nařízení. Dne 1. a 7. září konaly
se komise, stav domu uznán ze velmi nebezpečný.
neboť trhliny se zvětšovaly a majiteli domu přikázáno,
aby bourání zahájil. Ale ani potom nařízení nebylo
provedeno, nejspíše následkem zavedení soudních pro-
cesů. Když ale minulého týdne před 6. hodinou ranní
zadní trakt domu se sřítil a na novostavbě p. arch.
Rechziegla značnou škodu způsobil, stala se situace
velice vážnou. Tu konečně majitel domu svěřil pro-
vedení shourání p. staviteli Bečkovi ze Smíchova.
Předvčírem přišli do domu čp. 178—I. dělnici a dali
se do práce. Včera zřídili ležení mezi prvým a dru-
hým poschodím. Do průčelní zdi udělány byly otvery
a do těchto vsazeny trámy, na něž položena prkna.
Lešení toto sloužilo jednak za ochranu obecenstva na
ulici, jednak bylo pro dělníky, aby mohli prováděti
odbourávání. Jak jest dnes patrno, bylo ke zřízení
tohoto lešení použito velmi špatného materiálu. Patrně
aby náklad nevzrostl, použili dělníci místo dobrých
trámů, zpuchřelé tramy, jež nařezali ze starých krovů
Rechziegel
Braun
Bečka
Karlov ulice
Francie
Smíchov