3
masthead
21. září 1904. Císlo 281
4
article
Na lidové schůzi večerní mluvili: Bebel.
Schuhmeier, Winarský, Němec a paní Poppova-
Dvořsková.
Americké zbrojení.
Americké loďstvo bude nyní vyzbrojeno
novými děly, kleráž předstihují prý dokonalosti
svou všechna dosavadní. Celé dělo váží 3400
liber, jest 3paleového kalibru; střela váží
15 liber, začáteční rychlosť jest 1700 stop
208 děl těchto se již vyrábí.
Německo-ruská smlouva?
Diplomatický důvěrník »Timesů« odmítá ně
mecká officiální dementi o existenci rusko-
německé úmluvy. On sám — dokládá — ne
tvrdil nikdy, že tajná smlouva byla uzavřena
v Norderneyi, nýbrž byla smlouva ta naopai
výsledkem přímých vyjednávání mezi carem
a císařem. Wilte učinil obchodní ústupky Ně
mecku jen na přímý rozkaz z Petrohradu v dů
sledku smlouvy politické.
»Times« samy dokládají též, že tvrzení
důvěrníka jejich bylo správné. Ovšem doložení
takové nestačí ještě, aby »důvěrníku« jejieh
se i věřilol
Anglická smlouva s Tihetem a Německo
budí velmi nepříznivé posudky i v listech něme
ckých. Praví se také, že německý vyslanec v Pe
kinu pobízí polajmo vládu čínskou, aby jako suve-
rén Tibetu smlouvy neschválila. Smlouva byla uve-
řejněna také nejprve v Pekinu v listě, inspíro-
vaném z německého vyslanectva a otištěna
s urážlivými poznámkami. Ve smlouvě již sdě
lené jest též ustanovení, že obsazení údol
Čumbi potrvá v každém případě tři léta.
jinak ukončeno bude po provedení podmínel
smlouvy té. Kdyby podmínky nebyly prove
deny, bude trvalé. Po zkušenostech v Anglii
učiněných bude okupace ta ale přes text smlouvy
trvalou. Po 3 letech Angličané nějakou záminku
již naleznou. Pravdou jest, že i jinak smlouvou
Tibet dostává se ve skutečné područ
Anglie a že vliv ruský se z něho na dobro
vylučuje. Rozhodující proto jest, jaké stanovisk
zaujme ke smlouvě — Rusko.
Bebel
Schuhmeier
Winarský
Němec
Poppův
Dvořsková
Wilt
Čumbi
Angličan
Petrohrad
Německo
Peking
Anglie
Rusko
Timesy
5
article
Schůzka cara s Vilémem II.?
»Czas« trvá na popírané zprávě o blízké
schůzce cara s císařem německým a to na zá-
kladě sdělení německých i londýnských. Rusko
hledá prý vůbec důvěrného sblížení s Něme-
ckem, jelikož prý alliance s Francií — snad
lépe řečeno: s nynější vládou Francie — zpá-
sobila mu jen zklamání. Není ostatně zpráva ta
určena rovnéž k tomu, aby nynější chladnějsí
poměr mezi Francií a Ruskem změnil se
v přímou nedůvěru? »Münchener Neueste Nach-
richten« ostatně oproti »Czasu« tvrdí,že
Vilém II. letos za hranice Německa již ne-
pojede.
Okresní porada učitelstva pražského.
(Dokončení.)
V referátu „Jak vykládati ve škole o prvém
osídlení Čech“ uvedl řečník p. PhC. Pavel Pa-
páček obtíže v bádání o prvních obyvatelich
naší vlasti. Zejmena vytkl různé náhledy učeneů
německých, kteří strannicky skoro všechny pa-
mátky připisují praobyvatelstvu germánskému.
Prováděl posluchače v době kamenné, bronzové
i železné a vytýkal památky, které připominaj
pobyt prvých obyvatelů ve vlasti naší. Uvedl pra-
meny a to ze spisů starých dějepisců řeckých
římských, sdělil o nich názory učenců slovan-
ských a tlumočil názory předních našich archae-
ologů a dějepisců Šafaříka, Palackého a Vocela.
Vilém II
Pavel
Šafařík
Palacký
Vocel
Rusko
Francie
Czas
Německo
Čechy
Münchener Neueste nach
6
article
Zmínil se o zápasech školy keltické se školou
slovanskou a jest toho názoru, že nemožno se při
výkladech přidržeti výhradně ani té ani oné
školy. Vyložil původ slova Germáné a Němei
(Deutsche) a tvrdil na základě nestranných a ne-
tendenčních spisů, že původním obyvateli této
vlasti naší byli přece jen Slované, což dokazují
četná jména míst a řek. Referent ukázal jakým
způsobem on by žáky měšťanských škol pouči
o příchodu Čechů a vůbec o prvých obyvatelích
naší vlasti. Vylíčil člověka z doby kamenné,
sdělil čím se živil, jak se šatil, jak bydlila
jak líčil a krášlil tělo své. Přešel k době bron-
zové, kde znatelným je pokrok člověka. Konsta-
toval, že první obyvatelé nejspíše opustili naši
vlasť a odstěhovali se na sever, když povětrnost
stávala se teplejší. Šli za sobem, který byl jejich
živitelem. První obyvatel byl lovec, v době bron-
zové byl nejen lovcem, ale i pastýřem. Šatil
Slovan
Čecho
7
article
se nejen kožemi, ale i tkaninami, bydlil v je-
skyních přirozených i umělých (chatách). Vý-
robky jeho z bronzu, které asi nejprvé v cizích
kenčinách kupoval, vyráběl si nyní sám. Četné
hroby, ať již prosté neb mohyly, které v po-
slední době zejmena naši archaeologové, zvláště
dr. Píč, tak bedlivě prozkoumali, dávají nám na-
hlédnouti aspoň částečně na život a vzdělanost
našich prvých předků. Doporučuje, aby učitel při
výkladě nesetrval pouze u jediného náhledu
učenců školy slovanské, ale také germánsko-
keltické. Jisto jest, že Čechové od nejstarších
dob byli obyvateli této vlasti, že tvořili mnoho
kmenů, z nichž kmen Čechů byl nejsilnější a nej-
důležitější, proto v IX. století na jména ostatních
kmenů se zapomnělo a slovanští obyvatelé vlast
naší pojmenováni společným jménem Čechové
Tito zdo žijí již po tisíciletí a bohdá budou žít
až na věky. (Souhlas a potlesk.)
Předsedající p. inspektor Jedlička vy-
slovil díky referentovi za jeho poučný výklad
s bedlivostí sledovaný.
doktor
Píč
Čecho
Jedlička
8
article
Pan F. Tubý referoval o tom „V čem zá-
leží praktický ráz učby školy měšťanské na
rozdil od učby školy obecné.“ Učitelstvo mě-
šťanských škol domáhalo se po několik let zří-
zení čtvrlých tříd při školách měšťanských, místo
těch však povolilo ministerstvo pouze zvláštní
kursy, které svými osnovami učitelstvo úplně
zklamaly. Učebná osnova předpisuje věci, které
pro život praktický (živnostnictvo a obchodnictvo)
nemají ceny skoro žádné, poněvadž se v nich uči
zvláště němčině, frančině a algebře, ale pro život
ničeho. Absolventi těchto kursů vybýbati se
budou dílnám a obchodu a tím jejich účel úplně
e zmařen. Rodičové vidí štěstí dítek svých ve
vyhledávání povolání sebe skromnějšího, jen
když je s ním spojen stálý plat a pense, a tu
měla by zejmena žurnalistika a příslušné kruhy
živnostenské a obchodní působiti k tomu, aby
rodičové z tohoto klamu byli vyvedeni. Referent
případně srovnával žáka školy střední se žákem
školy měšťanské a vytýká tomuto nechuť k učení
a nesamostatnost. Žactvo měšťanských škol praž-
ských nemůžeme ani z daleka přirovnati k žactvu
těchto škol na venkově, a to z toho důvodu, že
skoro všichni nadaní žáci ženou se do škol střed-
ních a v měšťanských zůstanou jen ti méně na-
daní, s nimiž práce je velmi těžká a výsledky
nejsou tudiž utěšené. Šířitelé názorného vyučo
vání, Komenský a Pestalozzi, viděli by v ny-
nějších školách, jak všemožným způsobem vše
názorně se žákům předvádí, čímž se ovšem pod
poruje vyhýčkanost a nopěstuje se obrazotvo
nost, která u žactva našich škol mízí. Také učení
z paměti dobře se nedaří. Žáci měšťanských ško
chodí do nich z přinucení, málo se učí a k učen
musí se nejrozmanitějšími prostředky nutit. Řeč
F Tubý
Komenský
Pestalozzi
9
article
ník uvedl o tom zajímavé doklady. Jediný cí
učby měšťanských škol spatřuje v řádné pří
pravě pro obchod a živnosti. Měšťanské školy
vznikly původně z nižších škol středních, přijaly
doslovně jejich osnovy bez ohledu na jich vy
tčený eíl. Teprve v poslední době na opravách
osnov se pracuje a již jeví se příznivější vý
sledky vyučování. Řečník doporučuje také těles-
nou výchovu naší mládeže a to zvláště zavedením
prací řemeslných, které by byly přípravou pro
budoucí povolání mládeže. Končí sdělením těchto
návrhů: aby školy měšťanské poskytly žákům
důkladné přípravy pro budoucí jich povolání jako
řemeslníků a obchodníků; aby vzdělávali se žáci
tělesně; aby alespoň jeden kurs (čívrtá třída) př
některé měšťanské škole pražské byl zřízen
aby osnovy učebné upravily se dle poměrů míst-
ních, jako se děje na venkovských školách če-
ských a jak také zákonem jest předepsáno.
(Souhlas.)
O referátu tomto rozvinula se delší rozprava.
Pan dr. Roušar přiznává, že nadanější mládež
naše žene se zvláště na studie, kdež začasté na-
lézá zklamání a plně souhlasí s názory refe-
renta. — Řed. p. Krouský přeje si, aby opět
do škol našich byly zavedeny ruční práce. Tyto
byly již před několika léty v Praze zavedeny, ale
neudržely se. — Další debaty zúčastnili se pp.
Jandl, msgr. dr. Blanda, Černý, Hrubý
a Mráček. Slečna Tesařova vytýká drasti-
ckým způsobem nedostatky při vyučování ručních
prací na školách divčích a poukazuje na nové
cesty a cíle, za kterými by se bráti měly. Při-
pomíná domácnost ženy, dělníka, úřadníka, živ-
nostníka, která by byla mnohem utěšenější.
kdyby dívka ve škole k vedení domácnosti byla
ponaučována. (Souhlas.) — Předseda p. insp.
doktor
Roušar
Krouská
Jandl
Blanda
Černá
Hrubá
Mráček
Tesařův
Praha
10
article
Jedlička vyložil, proč Praha nezřídíla čtvrté
ročníky při školách měšťanských a uvedl jako
hlavní překážku zavedení obligátní němčiny. —
Pan J. O. Černý naznačil, jak snadno, bez
jakéhokoliv nákladu, mohly by býti v Praze
zřízeny čtvrté ročníky při školách dívčích, majíe
tyto skoro všude pobočné třídy při třetích roční-
cích. Z takové pobočky snadno by se mohl učinit
čtvrtý ročník. Žádá předsedu, aby v tom směru
v okres. školní radě působil. — Pan Vino pal
doporučil, aby účel a cíle měšťanských škol ro-
dičům lépe byly vysvětleny a naznačuje cesty
k tomu a sice uveřejněním přednášky referenta
v odborných listech živnostenských, po případě
vydáním brožur. Potom snad by přestala horečka
po studování. — Slečna Boh. Sokolov a ne-
doporučuje zavedení jednoho druhu ručních
prací, nýbrž žádá všestranné cvičení tělesné.
které jedině může poskytnouti tělocvik a prote
je pro zvýšení počtu hodin předmětu tohoto.
Jedlička
J O
Černá
Boh
Praha
Sokolov
11
article
Veškeré návrhy referenta i řečníků byly při-
jaty a předseda p. insp. Jedlička slíbil, že
se bude zasazovati o jich uskutečnění.
Následovati měl referát p. J. Kliky „O no-
vých šestých třídách při školách obecných pro
žáky a žákyně, jímž postup do školy měšťanské
byl by odepřen.“ Předseda p. insp. Jedli č ka
sděluje, že referent vážně ochuravěl a táže se
shromáždění, zda se má rozhovor zahájiti anel
má-li se otázka tato odročiti. Připomenul k tomu
co jednáno bylo o šestých třídách v konferenei
učitelů škol obecných. Pan řed. Hrubý po
ukazoval k tomu, že materiál p. řed. Kliky jé za-
jisté důležitý a pečlivě snesený a hojnými pří-
klady ze zkušenosti doložený, že nebylo by radno
rozhodovati o tom bez slyšení referenta. Prote
navrhuje, aby záležitost ta byla odročena do
příští konference. Po poznámkách pp. Čer-
ného, Šafaříka a j. byl odročovací návrh
přijat.
Do výboru konferenčního zvoleni pp. Ste
nich, Šafařík, J. O. Černý a slč. Tesa-
řova, Sokolova a Semerádova.
Jedlička
Hrubá
Prot
Šafařík
J O
Černá
Teso
Semerádův
Sokolov
12
article
Tím byl jednací pořad vyčerpán a přikro-
čeno k projednání volných návrhů, které před
zahájením konference písemně byly podány: 1.
aby Mletní zprávy na školách měšťanských nebyly
vydávány; 2. aby učitelstvo měšťanských škol
mělo svého voleného zástupce v okresní školní
radě a 3. aby přijímací zkoušky do ústavů učitel-
ských konaly se na konci školního roku a nikoli
na začátku, jako se nyní děje. Prvé dva návrhy
po stručných výkladoch navrhovatele p. J. O
Černého jednomyslně byly schváleny. O tře-
tím návrhu rozpředla se živá debata, již se
zúčastnili pp. J. Fišer, prof. Zdeněk, slč.
Tesařova a j. Návrh byl přijat a p. inspekton
Jedlička slíbil, že bude pracovati k tomu, aby
se přání učitelstva vyhovělo.
Přiměřeným doslovem a poděkováním, ze
jmena referentům a řečníkům, zakončil p. insp
Jedlička konferenci, přál přítomným hojnéh
zdaru k nastávající práci školní a provolal troj
násobnou slávu panovníkovi, což přítomní opa
kovali.
Pan řed. dr. Roušar jménem shromáždě
ných vřele poděkoval p. předsedovi insp. Jedli-
čkovi za pečlivé a nestranné řízení schůze
(Hlučný souhlas.)
Černý
J Fišer
profesor
Zdeněk
Jedlička
doktor
Roušar
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Výkonný výbor národní strany svobodo-
myslné měl včera schůzi, ve které rokováno byle
o přípravách pro, nastávající zasedání sněmu
království českého. V rozpravách těch bude
ještě pokračováno.
— Němečtí rolníci pro dělnost zemského
sněmu království českého. Zdá se, že v něme-
ckém táboře přece jen není jednomyslně sdíler
názor dra. Eppingra a jeho pokrokářských sou-
druhů v příčině nastávající kampaně sněmovní.
Pozoruhodným toho dokladem jest projev, uve-
řejněný v právě vydaném čísle ústředního listu
německého odboru zemědělské „Land- und
forstwirtschaftliche Mitteilungen“. Čteme
něm doslovně: „Hospodáři v Čechách letošní
neúrodou tak těžce, jak nikdy před tím, posti-
ženi; očekávají toužebně svolání a dělnost
sněmu, který najíti má cesty a prostředky, aby
i země hospodářům pomoci poskytla, neobme-
zujíe se na pouhé doporučování žádostí za zmir-
nění bídy. Trvalou pomoc proti následkům ne-
úrody a nouze o píci poskytnouti může jen nej-
rozsáhlejší provádění meliorací se zvýšením
subvencí pro zemědělství. Těto okolnosti necho
všichni agrární poslanci věnují svou pozornost
a nechť zúplna sjednoceni, na sněmuv
tom směru pracují. Německý odbor zemědělské
rady v některé z příštích výborových schůzí podá
zprávu o krocích, v té příčině již podniknutých
a učiní další usnesení. Očekává se, že i „Pra-
covní výbor něm. agrárníků“ záhy se sejde, by se
radil s agrárními poslanci o postupu na sněmu
zemském. — Rakouský ústřední svaz pro hájení
zemědělských zájmů ve Vídni rovněž podnik-
nouti hodlá větší akci, má za tou příčinou dne
Land
Čechy
Vídeň
národní strana svoboda
svaz pro hájený
14
article
21. t. m. poradu. Byl-li kdy zemský sněm po-
volán, aby, nedbaje rozporů politických, po-
vznosl se na výši hospodářské práce, nastal
tento okamžik nyní, a jsou-li malí i velcí stat-
káři v této době největší hospodářské bídy jen
poněkud ovládáni agrárnickou družností, stane
se zemský sněm dělným ko blahu tisíců a tisíců
hospodářů, v existonci své těžce poškoze-
ných.“ — Otiskli jsme tento projev ústředního
orgánu německého odhoru rady zemědělské,
aby zjevno bylo, že mezi rolníky a venkovskými
poslanci německými jeví se ruch pro to, aby na
sněmu království českého bylo pracováno, v nej-
bližších dnech se ukáže, je-li silný dost, aby
zvrátil politické názory pp. dra. Eppingra a sou-
druhů, kteří včera znovu prohlásili, že dělnost
zemského parlamentu z politických příčin bez
ohledu na zájmy hospodářské zmařena býti
— Po zápisu do českých škol. Kdo sle-
duje zápas, jejž vedem se svými národním
odpůrci, poněkud pozorněji, kdo měří sílu ně-
meckého odporu a německou výbojnost, dospěje
záhy ku poznání, že nářek v němeeko-nacionál-
ních listech na německou zmalátnělost a cha-
bost je vypočten na oklamání odpůrce. Němei.
cítíce za sebou pevnou oporu vlády a povzbu-
zeni pověstným výrokem Körbrovým o nedotknu-
telnosti německé národní državy, počinají si
právě v poslední době mnohem odvážněji a
s daleko větší bezohledností, zejmena naproti
hospodářsky slabším ze řad českých, než kdy-
koli před tím. Zkušenost tu možno bylo nabýt
především při letošním zápisu do českých škol.
15
article
Byli to zejmena velkoprůmyslníci, fabrikanti a
majitelé velkých závodů vůbec, již vstoupili do řad
německo nacionálních násilníkův a zneuživše své
hospodářské mohutnosti, české otce postavili pře
alfernativu, poslati děti buď do školy německé,
neb kliditi se z práce a výdělku. Na mnoha
místech pomáhaly v tomto surovém boji, ne
pouze proti národnosti naší, nýbrž i proti nej-
primitivnějším příkazům zdravé paedagogiky, ně-
meckým terroristům i úřady, zejmena dálo se
tak na Moravě, pod patronátem a za zjavné pod-
pory místodržitelovy, jenž na hanbu svých před-
kův honosi se jménem Žerotinův. Pokud jde
o továrníky a majitele jiných závodů, již snížili
se na mizerné pochopy ve službách násilné ger
manisace, je nejen právem naším i povinnostl
naší brániti se a obrana ta je možná. Většina
těchto německých surovcův, již nutí českého
dělníka ke zradě na vlastní krvi a již těm, z jichž
mozolů bohatnou, kazí, otravují a odcizují vdě-
kem za to děti, je odkázána na české zá-
kazníky. Kdyby těch nebylo, mohli by
aspoň z poloviny své továrny zavříti. Těm
třeba dáti naučení. Neehť nám nepřicházejí
zase listy zdejšího kasina s výčitkami a ža
lobami na české »pranýřování«. Na nás se
úločí, do nás se páli a proto nikdo nesmí při
jíti na nás s výtkou, jestli vzchopíme se k vy
datné obraně a jestli do německých řad pálit
budeme také. Dobře pravil dr. Pacák, že ná-
rodnostní smír v této zemi, po němž jsme tal
toužili, domnívajíce se, že v této požehnané
vlasti je místa dost pro oba šťastné národy
prchl jako krásný sen, dnes jen blázen moh
by oddávati se naději, že Čechové s Němci v této
zemi kdy se opět sejdou. Dnes je pouze otázka.
kdo zde má býti kovadlinou a kdo kladivem
Žerotinův
Pacák
Čecho
Němec
Morava
16
article
Dnes otázka česká je náramně zjednodušena
dnes o nic jiného tu nejde, než o to, kdo
v zemi této má se státi otrokem a kdo pánem
A my svou šíjí neskloníme před Germánií, zá
vistivou sousedkou Slávy. My brániti se budeme
do krajnosti. Však rány naše musejí bolet a pálit.
Povinností důvěrníkův našich všude tam, kde boj
o české děti veden byl barbarským způsobem
teplickým, bude, sestaviti spolehlivé
seznamy těch labrikantů, majitel
dolů a jiných, již na českých dělnících a vůbee
lidech odvislých páchali při plnění německých
škol násili. Zároveň budiž udáno, jaké vyráběji
tovary a kdo jsou jejich zákazníci. Nebudeme
přece donášeti peníze těm, kteří nás v ohledu
národním surově ubíjí. Heslem naším musí býti
naprostá hospodářská emancipace od těchto lidl,
ale též emaneipace od těch, kteří nedbajíce hlasu
českého svědomí mezi těmito surovei a českými
zákazníky konají úkol prostředkovatelů. Není
třeba ani do novin s takovými seznamy, dají se
rozšířiti jinak a sice tak, aby je měl každý
Čech a zejmena každá Češka stále před sebou.
Češka
Germánie
17
article
Opovážíli se teplický obecní úřad, skrytý za
firmou německo nacionálního spolku, veřej
nými vyhláškami vyzývati něme-
cké zaměstnavatele, aby každéh
Čecha, jenž ditě své do české za-
psati dá školy, okamžitě vypově-
děli z práce a z bytu a nahradili
Němcem, musí býti dovoleno nám
vypověděti obchodní spojenís
tím Němcem, který vyzvání toho
uposlechl a dle něho se zacho-
val. Litovali jsme do posledního okamžiku, že
národní boj přenáší se u nás i na pole hospo-
dářské a bránili se tomu, však dnes bylo by
šílenstvím jednati jinak naproti národním od
půrcům našim, než jak jednají oni naproti nám
Boj je boj a špatně by pochodila strana, jež by
se dala svésti v zápasu tom ohledy, domníva
jíe se snad, že spárům hyeny možno se ubrá-
niti v rukavičkách. Naproti nedotknutelné »ně
mecké državě« máme povinnost všemi prostředky
a zbraněmi hájiti državu svou a touto državou
jsou naše dět.
Čecho
Němec
obecní úřad
19
article
— Germanisace v Poznani vrhla se už také
jak jsme již sdělili, na poněmčování slovanskýci
místních jmen. Z nálezu pruské vlády obdrž
celá řada jmen polských obcí jména německá.
jako Komorowo — Deutschthal, Lubowo —
Friedensort, Waliszewo — Walsen, Rowno-
polie — Ebenfeld, Shorzewo — Grünheim.
Docela podle topografie, kterou by nám
Němci rádi zavedli a kde mohou, také zavádějí
v zemích slovanských v Čechách. Samým Něm-
cům v říši dělá se z toho zeleno před očima
svobodomyslný tisk odsuzuje toto zbrklé, ne-
kulturní, násilnické a do duše urážející počí-
nání pruské vlády. Její persekuce obrací se ne-
jen proti polským školám obecným, kde zase
praští kosti polských dětí pod ranami katů
učitelů, proti polským pensionátům, jež jsou ru-
šeny pod záminkou, že se v nich vyučuje tajně
polštině, ale i proti polským sokolským jedno-
tám. Ženský odbor hnězdenského „Sokola“
chtěl pořádati v jelonském lesíku slavnost, spo-
jenou s veřejným cvičením. Policie zakázala
tuto slavnost a obvodní komisař ve Witkowě pro-
hlásil, že hnězdenský „Sokol“ nikdy více ne-
obdrží svolení k jakékoli slavnosti. Mimo to
zahájeno trestní řízení proti spolku pro přestu-
pek zákona spolkového z r. 1850. Knihy a kor-
respondence jednoty byly zkonfiskovány a do
dány soudu. Ve Vestfálsku zakázána všem pol-
ským tělocvičným jednotám veškerá veřejná čin-
nost. — A Poláci „sedí už u stolu krále pru-
ského“, jak zní jisté okřídlené slovo z loňského
roku!
Lubowo
Friedensort
Waliszewo
Walsen
Rowno
Shorzewo
Grünheim
Němec
Polák
Poznaň
Čechy
Německo
Vestfálsko
Sokol
20
article
— „Svůj k svěmu“ ve Frýdku. Jak opav
ská „Silesia“ doznává, neminulo se prováděn
hesla „Svůj k svému“ ve Frýdku s účinkem
Po brutálním útoku na posledni českou slav-
nost ve Frýdku připomenuta byla Čechům frý-
deckým i venkovu hospodářská jich povinnost
„Ze tato propaganda“, píše opavský německo
liberální list, „u svedeného a lehkověrného lidu
padla na půdu úrodnou, o tom mohou mnoz
živnostníci vyprávěti; zvláště po poslední „velké
české národní slavnosti“, jejímž hlavním úče-
lem bylo přivoditi srážku, prejevil se úči-
nek tohoto hesla v massu lidu uvr-
ženého ve všech obchodech. Tímto
bezohledným nátlakem jedině umožněno bylo
vítězství české v mnohých městech. K vůli tomu
chlebíčku a k vůli klidu odhodlá se mnohý Ně-
mec k tomu, ovšem stydlavě, tu a tam věnovati
příspěvek k českým účelům, ale netrvá to
dlouho, již plove v českých vodách. Předstíraje
obchodní zájmy, nezúčastní se voleb a tak
umožňuje nepřátelům vlastního národa vítěz-
ství. Příště o tom více.“ Frýdek čitá více než
4300 Čechů proti 2639 Němcům, vedle asi 300
Poláků. Jestliže kde, tu by měla česká síla sla-
viti vítězství a že nejspolehlivější česká me-
thoda při oblehání německých bašt, vyhlado-
vění, ani tu neminula by se konečným výsled-
kem, toho důkaz účinek, německým listem kon-
statovaný. Zatím, kde získ jeví se tak snadným,
půdu spíš ztrácíme, než ji dobýváme.
Čecho
Němec
Polák
Frýdek
Silesia
21
article
— Demokratické Rakousko. S velikým
ustrnutím jsme četli ve známém pařížském mezi
národním týdenníku »L'Européen« v článku
p. Alfassy tvrzení, že v Rakousku je »demo
kracie mocně organisovaná« a že naše boha-
bojná říše habsburská zasluhuje název »země
demokratické«. Ale hned v následujícím čísle
téhož časopisu objevilo se rázné vyvrácení illust
Alfassových. Polemika o »demokratickém Ra-
kousku« je stejně zábavná jako překvapujíeí,
neboť jsme již dávno odvykli fanlastické před-
stavě o možnosti nějakého demokratického
liberálního Rakouska. Dopisovatel francouzského
týdenníku, obeznalý s poměry naší říše, líč
především nedemokratičnost rakouského parla-
mentu, nepřimých voleb ve venkovských obcích
a zmiňuje se o fabrikaci voleb nátlakem vlády.
klerikálů a aristokratů zejmena v Haliči a ve
Vídni, kde nyní vládnou zpátečníci se známým
humoristou Luegrem v čele. »L'Europěen« po-
učuje své francouzské čtenáře o půvabech ra-
kouského demokratického státu, kde k represen-
taci »všeobecného hlasovacího práva«, na
zastoupení lidových mass v V. kurii je určeno
72 poslanců, naproti tomu v kurii velkostatkářů
je 85 poslanců, z nichž mnozí jsou voleni 6.
20, 30 hlasy. Dále uvádějí se známé podrob
nosti rakouského konstilučního zřízení, načež
s náležitým efektem je odhalena jiná krása
»demokratického Rakouska« — slavný § 14.
který rázem přetvočuje Rakousko ve stát abso-
lutistický. Dopisovatel pařížského listu prohlašuje
»demokratické Rakousko« za největší fantasii,
jaká se mohla zrodit v mysli p. Alfassy
okazuje v pravém světle Rakousko jako stát
autokratický a reakcionářský.
L Européen
Alfassový
Rakousko
Halič
Vídeň
demokratický Ra
Luegr
všeobecný hlasovací práv
22
article
— Kluby občanské. Staroměs t ský
občanský klub upozorňuje opětně pány
poplatníky staroměstské, zejmena voliče ve tře-
tím sboru, aby se přesvědčili, jsou-li jejich
jména v seznamu voličů, které vyloženy jsou
na radnici staroměstské v síni č. 14. Kdo má
daně za rok 1903 úplně zaplaceny
nebyl by v seznamu voličů zařaděn, může právo
své voličské reklamovati, k čemuž je lhůta do
26. října. Dotazy a vysvětlivky v této věci
sdělí ochotně pan JUDr. Podlipný, advokát, ve
své kanceláři v domě na rohu Perštýna a Barto-
lomějské ulice; p. A. Náhlovský, krejčí, ve Sko-
řepce č. 421; p. K. Procházka ve svém ob-
chodě, v Husově třídě; p. V. Lada, Malé náměst
a p. J. Bejlek, obuvník v Liliové ulici.
— Onobní. Pan Frant. Brossmann z Ko-
stelce n. Orl. složil státní zkoušku z věd účetních
státního účetnictví. — Pan Josef Manger, bern
praktikant, podrobil se dne 19. l. m. zkoušce z
státního účetnictví a byl uznán způsobilým pro
službu účetní a pokladní.
JUDr
Podlipná
Barta
A Náhlovský
K Procházka
Husův
V Lada
J Bejlek
František
Brossmann
Manger
Perštýn
liliový ulice
ko
Orlický
23
article
— Rodinné zprávy. Slečna Božka Lukšov
z Českého Brodu a pan Václav Černý z Bu-
benče budou ve čtvrtek dne 29. září o 1/212. hod.
dopol. v kostele českobrodském oddáni. — Pan Bo-
huslav Řezáč, učitel měšťanské školy v Pečkách
na dráze, zasnoubil se v neděli 18. t. m. se slečnou
Boženou Šaškovou, dcerou p. J. Šaška, ob-
chodníka v Poděbradech. — Pan Arnold Krans,
továrník z Velké Poříče n. M., zasnoubil se se slečnou
Biankou Schulzovou, dcerou velkoprůmysl-
níka pana Josefa Schulze z Úpice.
— Úmrlí. V úterý dne 20. t. m. zemřel po krátké
trapné nemoci velkoobchodník v Praze a na Král.
Vinohradech pan Josef Ledvina, který dloubá
léta působil v cizině, zvláště v německých městech
přístavních a měl styky s Čechy americkými. Pohřeb
koná se v pátek 23. září o 3. hod. odpol. z kostel
sv. Ignáce na Karlově náměstí. — Ve Středoklukách
zemřel pan Václav Martinek, býv. hostinský.
— V Benešově zemřel pan Karel Herschma n
v 29. roce věku svého.
— Z kruhů advokátních. Advokát JUDr. Karel
Wellner otevřel svou advokátní kancelář ve Žďáru
na Moravě, v Husově třídě čís. 136.
Božek Lukšov
Černá
Bo
Řezáč
Šaškův
J Šašek
Krans
Schulzův
Schulz
Úmrlí
Král
Ledvina
Ignác
Martinek
Herschma
JUDr
Wellner
Husův
Český Brod
Pečky
Poděbrady
Velká Poříč
Úpice
Praha
Karlov náměstí
Středokluky
Benešov
Žďár na Morava
24
article
— Čeští lékaři v Bělehradě. Z Bělehradu se nán
sděluje: Při přijímání delegátů sjezdu slovanských
přírodozpytců a lékařů králem Petrom bylo Čechům
vyhraženo první místo a představeni králi professon
Hlavs, zástupci města Prahy dr. Štych a dr.
Záhoř a předseda české komory lékařské professon
Frankenberger. Král projevil upřímné potěšení
že právě Češi tak hojně sjezdu se zúčastnili a delš
dobu s jednollivými delegáty se bavil. Za česlne
předsedy jednotlivých sekcí sjezdových zvoleni byl
z Čechů prof. Hlava, dr. Záhoř, doc. dr. Ha-
škovec a Matěj Prettner, zvěrolékař. O ubyto
vání hostí jest vzorně postaráno.
Petrom
Čecho
Štych
doktor
Záhoř
Frankenberger
Čech
docent
Prettner
Bělehrad
Praha
český komora lékařský professon
ha
25
article
— Z Právnické jednoly. Letošní období týden
ních schůzí přednáškových a rozpravných zahájeno
bude ve čtvrtek dne 13. října 1904 o 6. hod. odpolední
přednáškou universitního professora p. dvorního rady
dra. Aloisa Zuckra „O přestupcích a jich
potrestání“. Na přednášku slovutného krimina-
listy českého a osvědčeného příznivce r podporovatele
přednáškové a rozpravné činnosti Jednoty netřeba
zajisté zvláště upozorňovati. Pro případ, že by p.
přednášejícímu nebylo lze obsáhlou látku, kterou po-
sluchačstvu předněsti si předsevzal, projednati v před-
nášce jedné, bude pro pokračování reservován večer
ve čtvrtek příští, t. j. dne 20. října. — Týdenní schůze
budou se konati jako dosavad ve čtvrtky o 6. hodině
odpolední v malé promoční šíni Karolina. Ředitelství
Jednoty vynasnaží se, aby večery tyto nadále co nej-
více hověly svému poslání, totiž aby za přispění
představitelů bádání theoretického byly povolaným
forem pro propagování české vědy právní živým
slovem v kruzích praktických právníků, a doufá,
že ve snaze té českým právnictvem vydatně bude pod-
porováno. Kdo z členů o některém thematě z oboru
věd právních pojednati chce, oznámiž to laskavě ředi-
telství k rukám jednatele p. dra. Viléma Pospíši la,
doktor
Zucker
Karolina
Pospíša
26
article
Praha II. č. 1776. Po skvělé účasti českého právni-
ckého světa na letošním prvním vědeckém sjezdu
právnickém lze očekávati, že zájem širších vrstev
našeho právnictva na snahách Právnické jednoty dále
bude stoupati. Bylať sjezdu, jak známo, zevním pod-
nětem ta okolnost, že letos Právnická jednota do-
vršila čtyřicet let svého trvání. Práce Jednotou —
v době novější za podpory sesterského spolku na
Moravě — za lato léta vykonaná, byla sjezdem vý-
znamně osvětlena a oceněna při té příležitosti se stran
zvláště k tomu povolaných. Není zajislé neoprávně-
ným přání, aby Jednota naše do páté desítky svého
trvání vstoupila posílena a osvěžena! Počel členů její
jest ovšem nyní značný, ale mnohem více jest těch
právníků českých, kteří stojí mimo ni. A přece ne-
patrný roční příspěvek 8 K umožňuje každému absol-
vovanému právníku, býti členem a podporovati tak
hřivnou svou ušlechtilé kulturní cíle Jednoty. Při-
hlášky nových členů přijímá tajemník Jednotyp.
Vojtěch Šerý, Praha I., Karolinum. Knihovna a kan-
celář Jednoty jest i na dále v Karolinu (II. posch.)
tajemník úřaduje v pondělí a ve čtvrtek od 4—7 hodin
odpol. Členové, kteří mají knihy vypůjčené doma přes
čas slanovami přípustný, se žádají, aby je odvedli.
Index k „Právníku“ (ve třech dílech) jest ještě na
skladě, a vydává se členům, pokud zásoba stačí, n
požádání bezplat ně.
— K prvnímu vědeckému sjezdu českých práv-
níků. Druhá čásť publikace sjezdové se právě dotiskuje.
Jednotyp
Šerá
Praha
Morava
Karolina
Praha I
Karolínum
27
article
Oplná publikace sjezdová bude sestávati ze dvo
dílů. Díl I. zahrnuje zprávu o uspořádán
a průběhu sjezdu, toliž: úvod, stanovy a orga-
nisaci sjezdu, seznam účastníků sjezdu dle jednolli-
vých míst zemí koruny české a z Vídně — a zprávu
o průběhu sjezdu. Díl druhý obsahuje dobrá zdání
před sjezdem došlá (dílu druhého oddíl A) a zprávu
o výsledcích rokování sjezdu (dílu druhého oddíl B).
Dobrá zdání byla účastníkům sjezdu již před sjezdem
zaslána; nyní rozešle se jim vše ostatní. Dílu prvému
předeslán jest zevrubný obsah, z něhož jest zřejmo,
jak celá publikace k vazbě má býti uspořádána. Do
prodeje nehude lze publikaci dáti, poně-
vadž náklad její (1500) až na malý počet exemplářů
rozebrán jest účastníky.
— Ze společenského klubu „Slavia“. Prvý klu-
Bovní večer po prázdninách koná se dnes ve středu
o 8. hod. v místnostech klubu (Fodičkova ul. „u Šlaj-
grů“). Virtuos na kontrabas p. Vojta Kuchynka
a operní pěvec p. Ant. Jasura-Kandier slíbili
ocholně účinkovati. Výbor zve členy k čelné návštěvě.
— Ochotnické večírky. Ochotnictvo pražské kon-
centruje se ve svých jednotách, nevyhledávajíc vzá-
jemného styku, ač jeho společné zájmy toho vyža-
dují. Proto zajisté mu bude vítáno, že k popudu
Ústřední Matice ocholnické podjal se Tylův kroužek
pokusu, sblížiti veškeré pražské ochotnictvo ke vzá-
jemnému poznání, utužení vzájemnosti a pohovor
o svých tužbách, jakož i divadelních věcech vůbec.
K tomu cíli pořádány budou pravidelné ochotni-
cké večírky s odborným rozhovorem a družnou
zábavou, ke kterým zvou se členové všech pražských
a předměstských spolků ochotnických a jich přátelé.
Vojta Kuchynka
Jasura
Kandier
Tylův
Vídeň
Fodičkov ulice
Šlaj
společenský klub
Slavia
28
article
Rovněž budou srdečně vítáni ochotníci venkovští, do
Prahy zavítavší. První večírek konán bude dne 24. září
o 8. hod. večerní v sále Čížkova restaurantu (Ječná
ulice. čís. 10) u příležitosti návštěvy ochotníků ven-
kovských, kteří se sejdou v Praze ke schůzi širštho
výboru.
— Hlášení se domobranců. Magistrát pražský
vydal vyhlášku, v níž jsou podrobně uvedeny dny,
v nichž se v Praze mají hlásit domobranci. Hlášení
bude se díti na ostrově Střeleckém ve dnech od 11.
do 22. října, dodatečně ve dnech 29. a 31. října.
— Ze státních dráh. Píše se nám: Mezi všeobecné
stesky, pronášené na nedostatečnost vlaků trati Pro-
tivín—Z dice—Praha, náleží téměř každodenně
opozděný příjezd vlaku č. 620/322 do Prahy. V pondělí
jel jsem vlakem tím do Prahy; ač vlak vyjel přesně
z Příbrami a dojel v pravý čas do Zdic, přece byl
ze Zdic vypraven místo v 6.24 h. teprve až v 6.37 h.
ráno a mimo to, jelikož se zdržel v Z. Třebáni déle
2 minut pro zastávku tu stanovenou, dojel do Prahy
se značným opozděním. Pozdější vyjetí ze Zdic než
stanoví jízdní řád zaviněno bylo tím, že ze slanice oné
při příjezdu vl. č. 620 do stanice vypuštěn byl ku
Praze vlak jiný, aniž by bylo možno naň přestoupiti.
Praha
Ječná
Příbram
Zdice
Čížkov restaurant
29
article
Dále vykládáním mléka, masa a pod. i rozsvěcením
vozů na Smíchově se doba stanovená rovněž někdy
překročuje. Při vlaku č. 620 se jízdní řád vůbec
nedodržuje. Rodiny, bydlící na letním bytě v Lo-
chovicích, Jincích atd., a úřadnictvo bydlící hojněv
těchlo místech, jakož i Přibrami, a jež denně jezdí
do Prahy, přichází pro toto skvostné zařízení do
úřadů pozdě a protož jest nejvýše na čase, by ředi-
telstvo stát. dráh přání jich respekto-
valo a jízdu vlaku toho tak upravilo, by dojel do
Prahy nejpozději ve 1/48. hod. ráno neb zavedlo nový
vlak z Přihrami do Zdic tím způsobem, by tamže bylo
lze dosíci spojení na vlak č. 312 z Plzně a tím
Prahy rovněž dříve dosáhnout?. Těchto
vad měla by sobě povšimnouti též ob-
chodnía živnostenskákomoraa členové
stát. radv železniční, by co nejdříve odstra-
něny byly
— Exekuční prodej poloviny domu. U okresního
soudu pro Staré město a Josefov konala se včer
exekuční dražba poloviny domu čís. 1474-II. na
»Bojišti«. Koupil ji obchodník s uhlím pan Václav
Hořejšovský za 10.200 K. Odhadní cena byla 11.32
K. Vadium složilo 8 kupců. — U okresního soudu
Hořejšovský
Smíchov
Lo
Jince
Praha
Přihry
Zdice
Josefov
okresní soud pro Stará město
30
article
Nuslích konala se předevčírem exekuční dražba po-
zemku čís. kat. 768 24 768/25 v Nuslích. Koupili je
pp. Václav a František Jetelovi za 1600 K. Odhadn
cena obnášela 985 korun. Vadium složili čtyři kupci
— Vzácná památka ze 16. století. V královské za-
hradě na Hradčanech slojí bronzová fontána z r. 1569.
jest vynikající uměleckou prací slévačskou. Podivno
že nebyla odvlečena ani Sasy r. 1632 ani Švédyr
1648. Rozkaz na zřízení fontány dal Ferdinand l
r. 1562, ale provedení jeho trvalo devět let. Průtah
způsoben jednak nedostatkem kovu, jednak nedostat-
kem peněz v české komoře a konečně smrtí císařovou
r. 1564. Fontána byla dohotovena r. 1568 a postaven
teprve r. 1571 za císaře Maxmiliana II. Nákres i model
fontány učinil dvorský malíř Francesco Terzlo, ulit
pak provedl král. puškař a dělolijec Tomáš Jaroš z
pomoci Vavřince Křičky, konváře a měšťana na Novém
městě pražském. O fontáně bylo sice psáno několikrát
ale ne vždy správně. Podrobně pojednává o fontáně
c. k. konservátor Jan Herain ve 2. čísle „Časopisu
Společnosti přátel starožitností českých v Praze“, pro-
vázeje výklad 3 obr. přílohami a 2 obr. v textu. Jes
tu i vyobrazení fontány, jež sám Křička narýsova
do velmi zajímavého rukopisného svého díla „Mlatha
Václav
Jetel
K Odhadn
Sas
Ferdinand
Maxmilián II
Francesco Terzlo
Jaroš
Křiček
Herain
Nusle
768
Hradčany
Švédyr
Praha