ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4688f2c0-71e2-11dc-b6e9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 132, place 64, org 17, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
21. září 1904. Císlo 281
4 article
Na lidové schůzi večerní mluvili: Bebel. Schuhmeier, Winarský, Němec a paní Poppova- Dvořsková. Americké zbrojení. Americké loďstvo bude nyní vyzbrojeno novými děly, kleráž předstihují prý dokonalosti svou všechna dosavadní. Celé dělo váží 3400 liber, jest 3paleového kalibru; střela váží 15 liber, začáteční rychlosť jest 1700 stop 208 děl těchto se již vyrábí. Německo-ruská smlouva? Diplomatický důvěrník »Timesů« odmítá ně mecká officiální dementi o existenci rusko- německé úmluvy. On sám — dokládá — ne tvrdil nikdy, že tajná smlouva byla uzavřena v Norderneyi, nýbrž byla smlouva ta naopai výsledkem přímých vyjednávání mezi carem a císařem. Wilte učinil obchodní ústupky Ně mecku jen na přímý rozkaz z Petrohradu v dů sledku smlouvy politické. »Times« samy dokládají též, že tvrzení důvěrníka jejich bylo správné. Ovšem doložení takové nestačí ještě, aby »důvěrníku« jejieh se i věřilol Anglická smlouva s Tihetem a Německo budí velmi nepříznivé posudky i v listech něme ckých. Praví se také, že německý vyslanec v Pe kinu pobízí polajmo vládu čínskou, aby jako suve- rén Tibetu smlouvy neschválila. Smlouva byla uve- řejněna také nejprve v Pekinu v listě, inspíro- vaném z německého vyslanectva a otištěna s urážlivými poznámkami. Ve smlouvě již sdě lené jest též ustanovení, že obsazení údol Čumbi potrvá v každém případě tři léta. jinak ukončeno bude po provedení podmínel smlouvy té. Kdyby podmínky nebyly prove deny, bude trvalé. Po zkušenostech v Anglii učiněných bude okupace ta ale přes text smlouvy trvalou. Po 3 letech Angličané nějakou záminku již naleznou. Pravdou jest, že i jinak smlouvou Tibet dostává se ve skutečné područ Anglie a že vliv ruský se z něho na dobro vylučuje. Rozhodující proto jest, jaké stanovisk zaujme ke smlouvě — Rusko.
Bebel Schuhmeier Winarský Němec Poppův Dvořsková Wilt Čumbi Angličan Petrohrad Německo Peking Anglie Rusko Timesy
5 article
Schůzka cara s Vilémem II.? »Czas« trvá na popírané zprávě o blízké schůzce cara s císařem německým a to na zá- kladě sdělení německých i londýnských. Rusko hledá prý vůbec důvěrného sblížení s Něme- ckem, jelikož prý alliance s Francií — snad lépe řečeno: s nynější vládou Francie — zpá- sobila mu jen zklamání. Není ostatně zpráva ta určena rovnéž k tomu, aby nynější chladnějsí poměr mezi Francií a Ruskem změnil se v přímou nedůvěru? »Münchener Neueste Nach- richten« ostatně oproti »Czasu« tvrdí,že Vilém II. letos za hranice Německa již ne- pojede. Okresní porada učitelstva pražského. (Dokončení.) V referátu „Jak vykládati ve škole o prvém osídlení Čech“ uvedl řečník p. PhC. Pavel Pa- páček obtíže v bádání o prvních obyvatelich naší vlasti. Zejmena vytkl různé náhledy učeneů německých, kteří strannicky skoro všechny pa- mátky připisují praobyvatelstvu germánskému. Prováděl posluchače v době kamenné, bronzové i železné a vytýkal památky, které připominaj pobyt prvých obyvatelů ve vlasti naší. Uvedl pra- meny a to ze spisů starých dějepisců řeckých římských, sdělil o nich názory učenců slovan- ských a tlumočil názory předních našich archae- ologů a dějepisců Šafaříka, Palackého a Vocela.
Vilém II Pavel Šafařík Palacký Vocel Rusko Francie Czas Německo Čechy Münchener Neueste nach
6 article
Zmínil se o zápasech školy keltické se školou slovanskou a jest toho názoru, že nemožno se při výkladech přidržeti výhradně ani té ani oné školy. Vyložil původ slova Germáné a Němei (Deutsche) a tvrdil na základě nestranných a ne- tendenčních spisů, že původním obyvateli této vlasti naší byli přece jen Slované, což dokazují četná jména míst a řek. Referent ukázal jakým způsobem on by žáky měšťanských škol pouči o příchodu Čechů a vůbec o prvých obyvatelích naší vlasti. Vylíčil člověka z doby kamenné, sdělil čím se živil, jak se šatil, jak bydlila jak líčil a krášlil tělo své. Přešel k době bron- zové, kde znatelným je pokrok člověka. Konsta- toval, že první obyvatelé nejspíše opustili naši vlasť a odstěhovali se na sever, když povětrnost stávala se teplejší. Šli za sobem, který byl jejich živitelem. První obyvatel byl lovec, v době bron- zové byl nejen lovcem, ale i pastýřem. Šatil
Slovan Čecho
7 article
se nejen kožemi, ale i tkaninami, bydlil v je- skyních přirozených i umělých (chatách). Vý- robky jeho z bronzu, které asi nejprvé v cizích kenčinách kupoval, vyráběl si nyní sám. Četné hroby, ať již prosté neb mohyly, které v po- slední době zejmena naši archaeologové, zvláště dr. Píč, tak bedlivě prozkoumali, dávají nám na- hlédnouti aspoň částečně na život a vzdělanost našich prvých předků. Doporučuje, aby učitel při výkladě nesetrval pouze u jediného náhledu učenců školy slovanské, ale také germánsko- keltické. Jisto jest, že Čechové od nejstarších dob byli obyvateli této vlasti, že tvořili mnoho kmenů, z nichž kmen Čechů byl nejsilnější a nej- důležitější, proto v IX. století na jména ostatních kmenů se zapomnělo a slovanští obyvatelé vlast naší pojmenováni společným jménem Čechové Tito zdo žijí již po tisíciletí a bohdá budou žít až na věky. (Souhlas a potlesk.) Předsedající p. inspektor Jedlička vy- slovil díky referentovi za jeho poučný výklad s bedlivostí sledovaný.
doktor Píč Čecho Jedlička
8 article
Pan F. Tubý referoval o tom „V čem zá- leží praktický ráz učby školy měšťanské na rozdil od učby školy obecné.“ Učitelstvo mě- šťanských škol domáhalo se po několik let zří- zení čtvrlých tříd při školách měšťanských, místo těch však povolilo ministerstvo pouze zvláštní kursy, které svými osnovami učitelstvo úplně zklamaly. Učebná osnova předpisuje věci, které pro život praktický (živnostnictvo a obchodnictvo) nemají ceny skoro žádné, poněvadž se v nich uči zvláště němčině, frančině a algebře, ale pro život ničeho. Absolventi těchto kursů vybýbati se budou dílnám a obchodu a tím jejich účel úplně e zmařen. Rodičové vidí štěstí dítek svých ve vyhledávání povolání sebe skromnějšího, jen když je s ním spojen stálý plat a pense, a tu měla by zejmena žurnalistika a příslušné kruhy živnostenské a obchodní působiti k tomu, aby rodičové z tohoto klamu byli vyvedeni. Referent případně srovnával žáka školy střední se žákem školy měšťanské a vytýká tomuto nechuť k učení a nesamostatnost. Žactvo měšťanských škol praž- ských nemůžeme ani z daleka přirovnati k žactvu těchto škol na venkově, a to z toho důvodu, že skoro všichni nadaní žáci ženou se do škol střed- ních a v měšťanských zůstanou jen ti méně na- daní, s nimiž práce je velmi těžká a výsledky nejsou tudiž utěšené. Šířitelé názorného vyučo vání, Komenský a Pestalozzi, viděli by v ny- nějších školách, jak všemožným způsobem vše názorně se žákům předvádí, čímž se ovšem pod poruje vyhýčkanost a nopěstuje se obrazotvo nost, která u žactva našich škol mízí. Také učení z paměti dobře se nedaří. Žáci měšťanských ško chodí do nich z přinucení, málo se učí a k učen musí se nejrozmanitějšími prostředky nutit. Řeč
F Tubý Komenský Pestalozzi
9 article
ník uvedl o tom zajímavé doklady. Jediný cí učby měšťanských škol spatřuje v řádné pří pravě pro obchod a živnosti. Měšťanské školy vznikly původně z nižších škol středních, přijaly doslovně jejich osnovy bez ohledu na jich vy tčený eíl. Teprve v poslední době na opravách osnov se pracuje a již jeví se příznivější vý sledky vyučování. Řečník doporučuje také těles- nou výchovu naší mládeže a to zvláště zavedením prací řemeslných, které by byly přípravou pro budoucí povolání mládeže. Končí sdělením těchto návrhů: aby školy měšťanské poskytly žákům důkladné přípravy pro budoucí jich povolání jako řemeslníků a obchodníků; aby vzdělávali se žáci tělesně; aby alespoň jeden kurs (čívrtá třída) př některé měšťanské škole pražské byl zřízen aby osnovy učebné upravily se dle poměrů míst- ních, jako se děje na venkovských školách če- ských a jak také zákonem jest předepsáno. (Souhlas.) O referátu tomto rozvinula se delší rozprava. Pan dr. Roušar přiznává, že nadanější mládež naše žene se zvláště na studie, kdež začasté na- lézá zklamání a plně souhlasí s názory refe- renta. — Řed. p. Krouský přeje si, aby opět do škol našich byly zavedeny ruční práce. Tyto byly již před několika léty v Praze zavedeny, ale neudržely se. — Další debaty zúčastnili se pp. Jandl, msgr. dr. Blanda, Černý, Hrubý a Mráček. Slečna Tesařova vytýká drasti- ckým způsobem nedostatky při vyučování ručních prací na školách divčích a poukazuje na nové cesty a cíle, za kterými by se bráti měly. Při- pomíná domácnost ženy, dělníka, úřadníka, živ- nostníka, která by byla mnohem utěšenější. kdyby dívka ve škole k vedení domácnosti byla ponaučována. (Souhlas.) — Předseda p. insp.
doktor Roušar Krouská Jandl Blanda Černá Hrubá Mráček Tesařův Praha
10 article
Jedlička vyložil, proč Praha nezřídíla čtvrté ročníky při školách měšťanských a uvedl jako hlavní překážku zavedení obligátní němčiny. — Pan J. O. Černý naznačil, jak snadno, bez jakéhokoliv nákladu, mohly by býti v Praze zřízeny čtvrté ročníky při školách dívčích, majíe tyto skoro všude pobočné třídy při třetích roční- cích. Z takové pobočky snadno by se mohl učinit čtvrtý ročník. Žádá předsedu, aby v tom směru v okres. školní radě působil. — Pan Vino pal doporučil, aby účel a cíle měšťanských škol ro- dičům lépe byly vysvětleny a naznačuje cesty k tomu a sice uveřejněním přednášky referenta v odborných listech živnostenských, po případě vydáním brožur. Potom snad by přestala horečka po studování. — Slečna Boh. Sokolov a ne- doporučuje zavedení jednoho druhu ručních prací, nýbrž žádá všestranné cvičení tělesné. které jedině může poskytnouti tělocvik a prote je pro zvýšení počtu hodin předmětu tohoto.
Jedlička J O Černá Boh Praha Sokolov
11 article
Veškeré návrhy referenta i řečníků byly při- jaty a předseda p. insp. Jedlička slíbil, že se bude zasazovati o jich uskutečnění. Následovati měl referát p. J. Kliky „O no- vých šestých třídách při školách obecných pro žáky a žákyně, jímž postup do školy měšťanské byl by odepřen.“ Předseda p. insp. Jedli č ka sděluje, že referent vážně ochuravěl a táže se shromáždění, zda se má rozhovor zahájiti anel má-li se otázka tato odročiti. Připomenul k tomu co jednáno bylo o šestých třídách v konferenei učitelů škol obecných. Pan řed. Hrubý po ukazoval k tomu, že materiál p. řed. Kliky jé za- jisté důležitý a pečlivě snesený a hojnými pří- klady ze zkušenosti doložený, že nebylo by radno rozhodovati o tom bez slyšení referenta. Prote navrhuje, aby záležitost ta byla odročena do příští konference. Po poznámkách pp. Čer- ného, Šafaříka a j. byl odročovací návrh přijat. Do výboru konferenčního zvoleni pp. Ste nich, Šafařík, J. O. Černý a slč. Tesa- řova, Sokolova a Semerádova.
Jedlička Hrubá Prot Šafařík J O Černá Teso Semerádův Sokolov
12 article
Tím byl jednací pořad vyčerpán a přikro- čeno k projednání volných návrhů, které před zahájením konference písemně byly podány: 1. aby Mletní zprávy na školách měšťanských nebyly vydávány; 2. aby učitelstvo měšťanských škol mělo svého voleného zástupce v okresní školní radě a 3. aby přijímací zkoušky do ústavů učitel- ských konaly se na konci školního roku a nikoli na začátku, jako se nyní děje. Prvé dva návrhy po stručných výkladoch navrhovatele p. J. O Černého jednomyslně byly schváleny. O tře- tím návrhu rozpředla se živá debata, již se zúčastnili pp. J. Fišer, prof. Zdeněk, slč. Tesařova a j. Návrh byl přijat a p. inspekton Jedlička slíbil, že bude pracovati k tomu, aby se přání učitelstva vyhovělo. Přiměřeným doslovem a poděkováním, ze jmena referentům a řečníkům, zakončil p. insp Jedlička konferenci, přál přítomným hojnéh zdaru k nastávající práci školní a provolal troj násobnou slávu panovníkovi, což přítomní opa kovali. Pan řed. dr. Roušar jménem shromáždě ných vřele poděkoval p. předsedovi insp. Jedli- čkovi za pečlivé a nestranné řízení schůze (Hlučný souhlas.)
Černý J Fišer profesor Zdeněk Jedlička doktor Roušar
13 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Výkonný výbor národní strany svobodo- myslné měl včera schůzi, ve které rokováno byle o přípravách pro, nastávající zasedání sněmu království českého. V rozpravách těch bude ještě pokračováno. — Němečtí rolníci pro dělnost zemského sněmu království českého. Zdá se, že v něme- ckém táboře přece jen není jednomyslně sdíler názor dra. Eppingra a jeho pokrokářských sou- druhů v příčině nastávající kampaně sněmovní. Pozoruhodným toho dokladem jest projev, uve- řejněný v právě vydaném čísle ústředního listu německého odboru zemědělské „Land- und forstwirtschaftliche Mitteilungen“. Čteme něm doslovně: „Hospodáři v Čechách letošní neúrodou tak těžce, jak nikdy před tím, posti- ženi; očekávají toužebně svolání a dělnost sněmu, který najíti má cesty a prostředky, aby i země hospodářům pomoci poskytla, neobme- zujíe se na pouhé doporučování žádostí za zmir- nění bídy. Trvalou pomoc proti následkům ne- úrody a nouze o píci poskytnouti může jen nej- rozsáhlejší provádění meliorací se zvýšením subvencí pro zemědělství. Těto okolnosti necho všichni agrární poslanci věnují svou pozornost a nechť zúplna sjednoceni, na sněmuv tom směru pracují. Německý odbor zemědělské rady v některé z příštích výborových schůzí podá zprávu o krocích, v té příčině již podniknutých a učiní další usnesení. Očekává se, že i „Pra- covní výbor něm. agrárníků“ záhy se sejde, by se radil s agrárními poslanci o postupu na sněmu zemském. — Rakouský ústřední svaz pro hájení zemědělských zájmů ve Vídni rovněž podnik- nouti hodlá větší akci, má za tou příčinou dne
Land Čechy Vídeň národní strana svoboda svaz pro hájený
14 article
21. t. m. poradu. Byl-li kdy zemský sněm po- volán, aby, nedbaje rozporů politických, po- vznosl se na výši hospodářské práce, nastal tento okamžik nyní, a jsou-li malí i velcí stat- káři v této době největší hospodářské bídy jen poněkud ovládáni agrárnickou družností, stane se zemský sněm dělným ko blahu tisíců a tisíců hospodářů, v existonci své těžce poškoze- ných.“ — Otiskli jsme tento projev ústředního orgánu německého odhoru rady zemědělské, aby zjevno bylo, že mezi rolníky a venkovskými poslanci německými jeví se ruch pro to, aby na sněmu království českého bylo pracováno, v nej- bližších dnech se ukáže, je-li silný dost, aby zvrátil politické názory pp. dra. Eppingra a sou- druhů, kteří včera znovu prohlásili, že dělnost zemského parlamentu z politických příčin bez ohledu na zájmy hospodářské zmařena býti — Po zápisu do českých škol. Kdo sle- duje zápas, jejž vedem se svými národním odpůrci, poněkud pozorněji, kdo měří sílu ně- meckého odporu a německou výbojnost, dospěje záhy ku poznání, že nářek v němeeko-nacionál- ních listech na německou zmalátnělost a cha- bost je vypočten na oklamání odpůrce. Němei. cítíce za sebou pevnou oporu vlády a povzbu- zeni pověstným výrokem Körbrovým o nedotknu- telnosti německé národní državy, počinají si právě v poslední době mnohem odvážněji a s daleko větší bezohledností, zejmena naproti hospodářsky slabším ze řad českých, než kdy- koli před tím. Zkušenost tu možno bylo nabýt především při letošním zápisu do českých škol.
15 article
Byli to zejmena velkoprůmyslníci, fabrikanti a majitelé velkých závodů vůbec, již vstoupili do řad německo nacionálních násilníkův a zneuživše své hospodářské mohutnosti, české otce postavili pře alfernativu, poslati děti buď do školy německé, neb kliditi se z práce a výdělku. Na mnoha místech pomáhaly v tomto surovém boji, ne pouze proti národnosti naší, nýbrž i proti nej- primitivnějším příkazům zdravé paedagogiky, ně- meckým terroristům i úřady, zejmena dálo se tak na Moravě, pod patronátem a za zjavné pod- pory místodržitelovy, jenž na hanbu svých před- kův honosi se jménem Žerotinův. Pokud jde o továrníky a majitele jiných závodů, již snížili se na mizerné pochopy ve službách násilné ger manisace, je nejen právem naším i povinnostl naší brániti se a obrana ta je možná. Většina těchto německých surovcův, již nutí českého dělníka ke zradě na vlastní krvi a již těm, z jichž mozolů bohatnou, kazí, otravují a odcizují vdě- kem za to děti, je odkázána na české zá- kazníky. Kdyby těch nebylo, mohli by aspoň z poloviny své továrny zavříti. Těm třeba dáti naučení. Neehť nám nepřicházejí zase listy zdejšího kasina s výčitkami a ža lobami na české »pranýřování«. Na nás se úločí, do nás se páli a proto nikdo nesmí při jíti na nás s výtkou, jestli vzchopíme se k vy datné obraně a jestli do německých řad pálit budeme také. Dobře pravil dr. Pacák, že ná- rodnostní smír v této zemi, po němž jsme tal toužili, domnívajíce se, že v této požehnané vlasti je místa dost pro oba šťastné národy prchl jako krásný sen, dnes jen blázen moh by oddávati se naději, že Čechové s Němci v této zemi kdy se opět sejdou. Dnes je pouze otázka. kdo zde má býti kovadlinou a kdo kladivem
Žerotinův Pacák Čecho Němec Morava
16 article
Dnes otázka česká je náramně zjednodušena dnes o nic jiného tu nejde, než o to, kdo v zemi této má se státi otrokem a kdo pánem A my svou šíjí neskloníme před Germánií, zá vistivou sousedkou Slávy. My brániti se budeme do krajnosti. Však rány naše musejí bolet a pálit. Povinností důvěrníkův našich všude tam, kde boj o české děti veden byl barbarským způsobem teplickým, bude, sestaviti spolehlivé seznamy těch labrikantů, majitel dolů a jiných, již na českých dělnících a vůbee lidech odvislých páchali při plnění německých škol násili. Zároveň budiž udáno, jaké vyráběji tovary a kdo jsou jejich zákazníci. Nebudeme přece donášeti peníze těm, kteří nás v ohledu národním surově ubíjí. Heslem naším musí býti naprostá hospodářská emancipace od těchto lidl, ale též emaneipace od těch, kteří nedbajíce hlasu českého svědomí mezi těmito surovei a českými zákazníky konají úkol prostředkovatelů. Není třeba ani do novin s takovými seznamy, dají se rozšířiti jinak a sice tak, aby je měl každý Čech a zejmena každá Češka stále před sebou.
Češka Germánie
17 article
Opovážíli se teplický obecní úřad, skrytý za firmou německo nacionálního spolku, veřej nými vyhláškami vyzývati něme- cké zaměstnavatele, aby každéh Čecha, jenž ditě své do české za- psati dá školy, okamžitě vypově- děli z práce a z bytu a nahradili Němcem, musí býti dovoleno nám vypověděti obchodní spojenís tím Němcem, který vyzvání toho uposlechl a dle něho se zacho- val. Litovali jsme do posledního okamžiku, že národní boj přenáší se u nás i na pole hospo- dářské a bránili se tomu, však dnes bylo by šílenstvím jednati jinak naproti národním od půrcům našim, než jak jednají oni naproti nám Boj je boj a špatně by pochodila strana, jež by se dala svésti v zápasu tom ohledy, domníva jíe se snad, že spárům hyeny možno se ubrá- niti v rukavičkách. Naproti nedotknutelné »ně mecké državě« máme povinnost všemi prostředky a zbraněmi hájiti državu svou a touto državou jsou naše dět.
Čecho Němec obecní úřad
19 article
— Germanisace v Poznani vrhla se už také jak jsme již sdělili, na poněmčování slovanskýci místních jmen. Z nálezu pruské vlády obdrž celá řada jmen polských obcí jména německá. jako Komorowo — Deutschthal, Lubowo — Friedensort, Waliszewo — Walsen, Rowno- polie — Ebenfeld, Shorzewo — Grünheim. Docela podle topografie, kterou by nám Němci rádi zavedli a kde mohou, také zavádějí v zemích slovanských v Čechách. Samým Něm- cům v říši dělá se z toho zeleno před očima svobodomyslný tisk odsuzuje toto zbrklé, ne- kulturní, násilnické a do duše urážející počí- nání pruské vlády. Její persekuce obrací se ne- jen proti polským školám obecným, kde zase praští kosti polských dětí pod ranami katů učitelů, proti polským pensionátům, jež jsou ru- šeny pod záminkou, že se v nich vyučuje tajně polštině, ale i proti polským sokolským jedno- tám. Ženský odbor hnězdenského „Sokola“ chtěl pořádati v jelonském lesíku slavnost, spo- jenou s veřejným cvičením. Policie zakázala tuto slavnost a obvodní komisař ve Witkowě pro- hlásil, že hnězdenský „Sokol“ nikdy více ne- obdrží svolení k jakékoli slavnosti. Mimo to zahájeno trestní řízení proti spolku pro přestu- pek zákona spolkového z r. 1850. Knihy a kor- respondence jednoty byly zkonfiskovány a do dány soudu. Ve Vestfálsku zakázána všem pol- ským tělocvičným jednotám veškerá veřejná čin- nost. — A Poláci „sedí už u stolu krále pru- ského“, jak zní jisté okřídlené slovo z loňského roku!
Lubowo Friedensort Waliszewo Walsen Rowno Shorzewo Grünheim Němec Polák Poznaň Čechy Německo Vestfálsko Sokol
20 article
— „Svůj k svěmu“ ve Frýdku. Jak opav ská „Silesia“ doznává, neminulo se prováděn hesla „Svůj k svému“ ve Frýdku s účinkem Po brutálním útoku na posledni českou slav- nost ve Frýdku připomenuta byla Čechům frý- deckým i venkovu hospodářská jich povinnost „Ze tato propaganda“, píše opavský německo liberální list, „u svedeného a lehkověrného lidu padla na půdu úrodnou, o tom mohou mnoz živnostníci vyprávěti; zvláště po poslední „velké české národní slavnosti“, jejímž hlavním úče- lem bylo přivoditi srážku, prejevil se úči- nek tohoto hesla v massu lidu uvr- ženého ve všech obchodech. Tímto bezohledným nátlakem jedině umožněno bylo vítězství české v mnohých městech. K vůli tomu chlebíčku a k vůli klidu odhodlá se mnohý Ně- mec k tomu, ovšem stydlavě, tu a tam věnovati příspěvek k českým účelům, ale netrvá to dlouho, již plove v českých vodách. Předstíraje obchodní zájmy, nezúčastní se voleb a tak umožňuje nepřátelům vlastního národa vítěz- ství. Příště o tom více.“ Frýdek čitá více než 4300 Čechů proti 2639 Němcům, vedle asi 300 Poláků. Jestliže kde, tu by měla česká síla sla- viti vítězství a že nejspolehlivější česká me- thoda při oblehání německých bašt, vyhlado- vění, ani tu neminula by se konečným výsled- kem, toho důkaz účinek, německým listem kon- statovaný. Zatím, kde získ jeví se tak snadným, půdu spíš ztrácíme, než ji dobýváme.
Čecho Němec Polák Frýdek Silesia
21 article
— Demokratické Rakousko. S velikým ustrnutím jsme četli ve známém pařížském mezi národním týdenníku »L'Européen« v článku p. Alfassy tvrzení, že v Rakousku je »demo kracie mocně organisovaná« a že naše boha- bojná říše habsburská zasluhuje název »země demokratické«. Ale hned v následujícím čísle téhož časopisu objevilo se rázné vyvrácení illust Alfassových. Polemika o »demokratickém Ra- kousku« je stejně zábavná jako překvapujíeí, neboť jsme již dávno odvykli fanlastické před- stavě o možnosti nějakého demokratického liberálního Rakouska. Dopisovatel francouzského týdenníku, obeznalý s poměry naší říše, líč především nedemokratičnost rakouského parla- mentu, nepřimých voleb ve venkovských obcích a zmiňuje se o fabrikaci voleb nátlakem vlády. klerikálů a aristokratů zejmena v Haliči a ve Vídni, kde nyní vládnou zpátečníci se známým humoristou Luegrem v čele. »L'Europěen« po- učuje své francouzské čtenáře o půvabech ra- kouského demokratického státu, kde k represen- taci »všeobecného hlasovacího práva«, na zastoupení lidových mass v V. kurii je určeno 72 poslanců, naproti tomu v kurii velkostatkářů je 85 poslanců, z nichž mnozí jsou voleni 6. 20, 30 hlasy. Dále uvádějí se známé podrob nosti rakouského konstilučního zřízení, načež s náležitým efektem je odhalena jiná krása »demokratického Rakouska« — slavný § 14. který rázem přetvočuje Rakousko ve stát abso- lutistický. Dopisovatel pařížského listu prohlašuje »demokratické Rakousko« za největší fantasii, jaká se mohla zrodit v mysli p. Alfassy okazuje v pravém světle Rakousko jako stát autokratický a reakcionářský.
L Européen Alfassový Rakousko Halič Vídeň demokratický Ra Luegr všeobecný hlasovací práv
22 article
— Kluby občanské. Staroměs t ský občanský klub upozorňuje opětně pány poplatníky staroměstské, zejmena voliče ve tře- tím sboru, aby se přesvědčili, jsou-li jejich jména v seznamu voličů, které vyloženy jsou na radnici staroměstské v síni č. 14. Kdo má daně za rok 1903 úplně zaplaceny nebyl by v seznamu voličů zařaděn, může právo své voličské reklamovati, k čemuž je lhůta do 26. října. Dotazy a vysvětlivky v této věci sdělí ochotně pan JUDr. Podlipný, advokát, ve své kanceláři v domě na rohu Perštýna a Barto- lomějské ulice; p. A. Náhlovský, krejčí, ve Sko- řepce č. 421; p. K. Procházka ve svém ob- chodě, v Husově třídě; p. V. Lada, Malé náměst a p. J. Bejlek, obuvník v Liliové ulici. — Onobní. Pan Frant. Brossmann z Ko- stelce n. Orl. složil státní zkoušku z věd účetních státního účetnictví. — Pan Josef Manger, bern praktikant, podrobil se dne 19. l. m. zkoušce z státního účetnictví a byl uznán způsobilým pro službu účetní a pokladní.
JUDr Podlipná Barta A Náhlovský K Procházka Husův V Lada J Bejlek František Brossmann Manger Perštýn liliový ulice ko Orlický
23 article
— Rodinné zprávy. Slečna Božka Lukšov z Českého Brodu a pan Václav Černý z Bu- benče budou ve čtvrtek dne 29. září o 1/212. hod. dopol. v kostele českobrodském oddáni. — Pan Bo- huslav Řezáč, učitel měšťanské školy v Pečkách na dráze, zasnoubil se v neděli 18. t. m. se slečnou Boženou Šaškovou, dcerou p. J. Šaška, ob- chodníka v Poděbradech. — Pan Arnold Krans, továrník z Velké Poříče n. M., zasnoubil se se slečnou Biankou Schulzovou, dcerou velkoprůmysl- níka pana Josefa Schulze z Úpice. — Úmrlí. V úterý dne 20. t. m. zemřel po krátké trapné nemoci velkoobchodník v Praze a na Král. Vinohradech pan Josef Ledvina, který dloubá léta působil v cizině, zvláště v německých městech přístavních a měl styky s Čechy americkými. Pohřeb koná se v pátek 23. září o 3. hod. odpol. z kostel sv. Ignáce na Karlově náměstí. — Ve Středoklukách zemřel pan Václav Martinek, býv. hostinský. — V Benešově zemřel pan Karel Herschma n v 29. roce věku svého. — Z kruhů advokátních. Advokát JUDr. Karel Wellner otevřel svou advokátní kancelář ve Žďáru na Moravě, v Husově třídě čís. 136.
Božek Lukšov Černá Bo Řezáč Šaškův J Šašek Krans Schulzův Schulz Úmrlí Král Ledvina Ignác Martinek Herschma JUDr Wellner Husův Český Brod Pečky Poděbrady Velká Poříč Úpice Praha Karlov náměstí Středokluky Benešov Žďár na Morava
24 article
— Čeští lékaři v Bělehradě. Z Bělehradu se nán sděluje: Při přijímání delegátů sjezdu slovanských přírodozpytců a lékařů králem Petrom bylo Čechům vyhraženo první místo a představeni králi professon Hlavs, zástupci města Prahy dr. Štych a dr. Záhoř a předseda české komory lékařské professon Frankenberger. Král projevil upřímné potěšení že právě Češi tak hojně sjezdu se zúčastnili a delš dobu s jednollivými delegáty se bavil. Za česlne předsedy jednotlivých sekcí sjezdových zvoleni byl z Čechů prof. Hlava, dr. Záhoř, doc. dr. Ha- škovec a Matěj Prettner, zvěrolékař. O ubyto vání hostí jest vzorně postaráno.
Petrom Čecho Štych doktor Záhoř Frankenberger Čech docent Prettner Bělehrad Praha český komora lékařský professon ha
25 article
— Z Právnické jednoly. Letošní období týden ních schůzí přednáškových a rozpravných zahájeno bude ve čtvrtek dne 13. října 1904 o 6. hod. odpolední přednáškou universitního professora p. dvorního rady dra. Aloisa Zuckra „O přestupcích a jich potrestání“. Na přednášku slovutného krimina- listy českého a osvědčeného příznivce r podporovatele přednáškové a rozpravné činnosti Jednoty netřeba zajisté zvláště upozorňovati. Pro případ, že by p. přednášejícímu nebylo lze obsáhlou látku, kterou po- sluchačstvu předněsti si předsevzal, projednati v před- nášce jedné, bude pro pokračování reservován večer ve čtvrtek příští, t. j. dne 20. října. — Týdenní schůze budou se konati jako dosavad ve čtvrtky o 6. hodině odpolední v malé promoční šíni Karolina. Ředitelství Jednoty vynasnaží se, aby večery tyto nadále co nej- více hověly svému poslání, totiž aby za přispění představitelů bádání theoretického byly povolaným forem pro propagování české vědy právní živým slovem v kruzích praktických právníků, a doufá, že ve snaze té českým právnictvem vydatně bude pod- porováno. Kdo z členů o některém thematě z oboru věd právních pojednati chce, oznámiž to laskavě ředi- telství k rukám jednatele p. dra. Viléma Pospíši la,
doktor Zucker Karolina Pospíša
26 article
Praha II. č. 1776. Po skvělé účasti českého právni- ckého světa na letošním prvním vědeckém sjezdu právnickém lze očekávati, že zájem širších vrstev našeho právnictva na snahách Právnické jednoty dále bude stoupati. Bylať sjezdu, jak známo, zevním pod- nětem ta okolnost, že letos Právnická jednota do- vršila čtyřicet let svého trvání. Práce Jednotou — v době novější za podpory sesterského spolku na Moravě — za lato léta vykonaná, byla sjezdem vý- znamně osvětlena a oceněna při té příležitosti se stran zvláště k tomu povolaných. Není zajislé neoprávně- ným přání, aby Jednota naše do páté desítky svého trvání vstoupila posílena a osvěžena! Počel členů její jest ovšem nyní značný, ale mnohem více jest těch právníků českých, kteří stojí mimo ni. A přece ne- patrný roční příspěvek 8 K umožňuje každému absol- vovanému právníku, býti členem a podporovati tak hřivnou svou ušlechtilé kulturní cíle Jednoty. Při- hlášky nových členů přijímá tajemník Jednotyp. Vojtěch Šerý, Praha I., Karolinum. Knihovna a kan- celář Jednoty jest i na dále v Karolinu (II. posch.) tajemník úřaduje v pondělí a ve čtvrtek od 4—7 hodin odpol. Členové, kteří mají knihy vypůjčené doma přes čas slanovami přípustný, se žádají, aby je odvedli. Index k „Právníku“ (ve třech dílech) jest ještě na skladě, a vydává se členům, pokud zásoba stačí, n požádání bezplat ně. — K prvnímu vědeckému sjezdu českých práv- níků. Druhá čásť publikace sjezdové se právě dotiskuje.
Jednotyp Šerá Praha Morava Karolina Praha I Karolínum
27 article
Oplná publikace sjezdová bude sestávati ze dvo dílů. Díl I. zahrnuje zprávu o uspořádán a průběhu sjezdu, toliž: úvod, stanovy a orga- nisaci sjezdu, seznam účastníků sjezdu dle jednolli- vých míst zemí koruny české a z Vídně — a zprávu o průběhu sjezdu. Díl druhý obsahuje dobrá zdání před sjezdem došlá (dílu druhého oddíl A) a zprávu o výsledcích rokování sjezdu (dílu druhého oddíl B). Dobrá zdání byla účastníkům sjezdu již před sjezdem zaslána; nyní rozešle se jim vše ostatní. Dílu prvému předeslán jest zevrubný obsah, z něhož jest zřejmo, jak celá publikace k vazbě má býti uspořádána. Do prodeje nehude lze publikaci dáti, poně- vadž náklad její (1500) až na malý počet exemplářů rozebrán jest účastníky. — Ze společenského klubu „Slavia“. Prvý klu- Bovní večer po prázdninách koná se dnes ve středu o 8. hod. v místnostech klubu (Fodičkova ul. „u Šlaj- grů“). Virtuos na kontrabas p. Vojta Kuchynka a operní pěvec p. Ant. Jasura-Kandier slíbili ocholně účinkovati. Výbor zve členy k čelné návštěvě. — Ochotnické večírky. Ochotnictvo pražské kon- centruje se ve svých jednotách, nevyhledávajíc vzá- jemného styku, ač jeho společné zájmy toho vyža- dují. Proto zajisté mu bude vítáno, že k popudu Ústřední Matice ocholnické podjal se Tylův kroužek pokusu, sblížiti veškeré pražské ochotnictvo ke vzá- jemnému poznání, utužení vzájemnosti a pohovor o svých tužbách, jakož i divadelních věcech vůbec. K tomu cíli pořádány budou pravidelné ochotni- cké večírky s odborným rozhovorem a družnou zábavou, ke kterým zvou se členové všech pražských a předměstských spolků ochotnických a jich přátelé.
Vojta Kuchynka Jasura Kandier Tylův Vídeň Fodičkov ulice Šlaj společenský klub Slavia
28 article
Rovněž budou srdečně vítáni ochotníci venkovští, do Prahy zavítavší. První večírek konán bude dne 24. září o 8. hod. večerní v sále Čížkova restaurantu (Ječná ulice. čís. 10) u příležitosti návštěvy ochotníků ven- kovských, kteří se sejdou v Praze ke schůzi širštho výboru. — Hlášení se domobranců. Magistrát pražský vydal vyhlášku, v níž jsou podrobně uvedeny dny, v nichž se v Praze mají hlásit domobranci. Hlášení bude se díti na ostrově Střeleckém ve dnech od 11. do 22. října, dodatečně ve dnech 29. a 31. října. — Ze státních dráh. Píše se nám: Mezi všeobecné stesky, pronášené na nedostatečnost vlaků trati Pro- tivín—Z dice—Praha, náleží téměř každodenně opozděný příjezd vlaku č. 620/322 do Prahy. V pondělí jel jsem vlakem tím do Prahy; ač vlak vyjel přesně z Příbrami a dojel v pravý čas do Zdic, přece byl ze Zdic vypraven místo v 6.24 h. teprve až v 6.37 h. ráno a mimo to, jelikož se zdržel v Z. Třebáni déle 2 minut pro zastávku tu stanovenou, dojel do Prahy se značným opozděním. Pozdější vyjetí ze Zdic než stanoví jízdní řád zaviněno bylo tím, že ze slanice oné při příjezdu vl. č. 620 do stanice vypuštěn byl ku Praze vlak jiný, aniž by bylo možno naň přestoupiti.
Praha Ječná Příbram Zdice Čížkov restaurant
29 article
Dále vykládáním mléka, masa a pod. i rozsvěcením vozů na Smíchově se doba stanovená rovněž někdy překročuje. Při vlaku č. 620 se jízdní řád vůbec nedodržuje. Rodiny, bydlící na letním bytě v Lo- chovicích, Jincích atd., a úřadnictvo bydlící hojněv těchlo místech, jakož i Přibrami, a jež denně jezdí do Prahy, přichází pro toto skvostné zařízení do úřadů pozdě a protož jest nejvýše na čase, by ředi- telstvo stát. dráh přání jich respekto- valo a jízdu vlaku toho tak upravilo, by dojel do Prahy nejpozději ve 1/48. hod. ráno neb zavedlo nový vlak z Přihrami do Zdic tím způsobem, by tamže bylo lze dosíci spojení na vlak č. 312 z Plzně a tím Prahy rovněž dříve dosáhnout?. Těchto vad měla by sobě povšimnouti též ob- chodnía živnostenskákomoraa členové stát. radv železniční, by co nejdříve odstra- něny byly — Exekuční prodej poloviny domu. U okresního soudu pro Staré město a Josefov konala se včer exekuční dražba poloviny domu čís. 1474-II. na »Bojišti«. Koupil ji obchodník s uhlím pan Václav Hořejšovský za 10.200 K. Odhadní cena byla 11.32 K. Vadium složilo 8 kupců. — U okresního soudu
Hořejšovský Smíchov Lo Jince Praha Přihry Zdice Josefov okresní soud pro Stará město
30 article
Nuslích konala se předevčírem exekuční dražba po- zemku čís. kat. 768 24 768/25 v Nuslích. Koupili je pp. Václav a František Jetelovi za 1600 K. Odhadn cena obnášela 985 korun. Vadium složili čtyři kupci — Vzácná památka ze 16. století. V královské za- hradě na Hradčanech slojí bronzová fontána z r. 1569. jest vynikající uměleckou prací slévačskou. Podivno že nebyla odvlečena ani Sasy r. 1632 ani Švédyr 1648. Rozkaz na zřízení fontány dal Ferdinand l r. 1562, ale provedení jeho trvalo devět let. Průtah způsoben jednak nedostatkem kovu, jednak nedostat- kem peněz v české komoře a konečně smrtí císařovou r. 1564. Fontána byla dohotovena r. 1568 a postaven teprve r. 1571 za císaře Maxmiliana II. Nákres i model fontány učinil dvorský malíř Francesco Terzlo, ulit pak provedl král. puškař a dělolijec Tomáš Jaroš z pomoci Vavřince Křičky, konváře a měšťana na Novém městě pražském. O fontáně bylo sice psáno několikrát ale ne vždy správně. Podrobně pojednává o fontáně c. k. konservátor Jan Herain ve 2. čísle „Časopisu Společnosti přátel starožitností českých v Praze“, pro- vázeje výklad 3 obr. přílohami a 2 obr. v textu. Jes tu i vyobrazení fontány, jež sám Křička narýsova do velmi zajímavého rukopisného svého díla „Mlatha
Václav Jetel K Odhadn Sas Ferdinand Maxmilián II Francesco Terzlo Jaroš Křiček Herain Nusle 768 Hradčany Švédyr Praha