ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 46865ab0-71e2-11dc-b2cc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 83, person 51, org 11, work 4
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 21. září 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 261.
4 article
Na ranní n odpol. listy předplácí sen v Praze v admainistrael na meěsln na čtrt leta . . . . 6 K — s dvojí čonáškou sa naěsíe na čtvit leta . . . . 7 K 50 ve filialkáchi . 2K30 h na něšíc . . Pošton: ns čtvrt lota . . . . 9 K 60 s dvojí ziallkou na mtěsíc na čivrt leta . . . . 11 K do
Praha
5 article Válka.
Válka. Z Čifu, 20. záři. (»Reuter«.) Dle spo- lehlivých zpráv počal včera na úsvitě obecný útok Japonců na Port Artu a pokračovalo se v něm až do noci. Všecky příznaky nasvědčují, že Ja- ponci pokoušeli se o různé hlavní tvrze na severo-východní straně Port Arturu. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Japonec Artur Čif Reuter
6 article Mezi Anglii a Německem.
Mezi Anglii a Německem. Posud ani pořádně neuschnul inkoust na anglo-německé smlouvě, jež stanoví zřízení smírčího soudu pro některé sporné otázky mezi oběma řečenými státy, a neshody mezi nimi ne- přestávají. Naopak, přibývá jich právě od uza- vření jmenované smlouvy smírčí. Časopisecko a diplomatické potyčky a přestřelky mezi Anglií a císařstvím německým jsou jako nekrvavá válka, jež rovnoběžně sprovází veliký, světo- dějný zápas rusko-japonský. Pozorovati a stopo- vati ji v jejím vzniku a rozvoji, v prostředcích účelích jejich jest neméně zajímavo, než sledo- vati střídavé děje na bojišti rusko-japonském. Zajímavost zvyšuje se tím, že vlastní původce a stálý podněcovatel sporův na obou stranách jest týž. Jest to Anglie!... I předmět těchto sporův jest týž. Jest to Rusko! Jako totiž Anglie poštvala Japonsko proti Rusku, tak usiluje zároveň odtrhnouti Německo od Ruska.
Anglie Německo Rusko Japonsko
7 article
Tato druhá čásť úhlavního nepřátelství je- jího proti velestátu slovanskému nechce a ne- chce podařiti se ji tak rychle a snadno, jako zdařila se jí čásť první. Však Anglie už i pře- svědčila se, že bylo věcí snadnější, vehnati Ja- ponce proti Rusku do války, než zjednati a za- jistiti jim konečné vítězství v ní. Posavadní vý- sledky strašně krvavého zápasu, obdivuhodného zápolení rusko-japonského neuspokojují naděje a přání anglické. V Londýně představovalisi průběh věcí, jimi nastrojených, zcela jinak. Od- tud zklamání jejich a nervosnost trapná. Nadálit se zcela bezpečně, že jsouc na válku naprosto nepřipraveno, Rusko v nejkratší lhůtě bude po- raženo na hlavu tak dokonale a rozhodně, že se nabídne k uzavření míru. Když tato naděje nadobro selhala, Anglie cestou diplomatickou učinila návrh, aby spor rusko-japonský byl ode- vzdán poradě mezinárodní k vyřízení smír- nému, jimž by byl učiněn konec dalšímu krve- prolevání, zcela prý bezúčelnému. Velmi ochot- ně Anglie nabídla se, že v interessu lidskosti a všeobecného míru světového, jenž prý válkou rusko-japonskou jest ohrožen nad míru po- vážlivě, sama svolá takovou konferenci všech velmocí evropských, amerických a asijských, že sama ujme se předsednictví v ní. Nejrozhod- nější „ne!“ se strany ruské pohřbilo i tuto na- ději anglickou.
Anglie Rusko Londýn
8 article
V Petrohradě totiž postřehli ihned zcela správně, že Anglii nejde o nic jiného, než aby dosáhla na mezinárodní konferenci, čehož do- síci nepodařilo se jí na bojišti rusko-japonském. že totiž ráda by zaujala na severovýchodním po- břeží asijském ono důležité, rozhodující a panu- jící postavení, jehož půlstaletou prací tam bylc nabylo Rusko, a zároveň že v oněch končinách chce značně přistřihnouti vliv japonský, jenž by jí mohl překážeti v provedení dalších záměrův jejích tamějších. S odporem, ohlášeným z Petrohradu proti jakémukoliv „přátelskému“ sprostředkován míru s Japonci, sdružila i sama příroda, jež jim nedovolila, aby využitkovali několik vítězných podnikův svých tak, jak v Londýně bylisi přáli. Za to ovšem japonští vojevůdcové sklizeji v anglických časopisech a ve veřejném mínění anglickém nejhlubší — opovržení. Ještě pře dvěma nedělemi zbožňováni, generálové ja- ponšti týmiž novinami anglickými jsou nyní ostouzeni jako nejmizernější hudlaři a lidé k ni čemu. — Následoval třetí pokus anglický, aby Rusko bylo přinuceno uzavříti s Japonskem mír.
Petrohrad Anglie Rusko Londýn Japonsko
9 article
Poněvadž k vedení války všude a vždycky mimo generály, vojáky a děla jest potřebí i peněz, oběma válčícím stranám počínají docházet „drobné“, Anglie pustila do světa návrh, aby ani Rusku, ani Japonsku v Evropě a v Americe nikdo už ničeho nepůjčoval!... Však kdo byl proti tomu? Nejdříve ozvali se bankéři angličt a po nich američtí, že si nenechají ujít tak krásnou příležitost k tučným výdělkům. S nim souhlasili i peněžníci francouzšti a nástrahu anglické vlády na Rusko rozplynula se opět v dým. .. Rozmrzelá všemi nezdařenými nadějem svými ve válce rusko-japonské, Anglie vypoušt hlavní stavidla hněvu svého proti — Německu. Vytýkáť mu, že pod rouškou prohlášené nestran- nosti přece jen tajně přeje Rusku a kde jen může, mu poskytuje pomoci. Poměr, jejž Prusko pěstuje k Rusku v ny- nější válce, jest předmětem zajímavého sporu anglo-německého. Návštěva anglického krále v Kielu měla spor tento ne-li vyříditi, aspoň ob- jasniti. Nestalo se ani to, ani ono. Následovaly velmi důtklivé články, jimiž „Times“ vyčítaly Německu porušování nestrannosti ve válce ru- sko-japonské a zjevné naddržování Rusku. Mi- nulého týdne porýnský list, „Köln. Ztg.“, v od- povědi, jejíž původ berlínský nebylo lze zapříti, s největším důrazem odmítl výčitky anglickéa zároveň hájil samostatnosti zahraničné politiky německé, jež prý nebude přijímati naprosto žádných rozkazův z Londýna. Toto poloúřadní vyjádření v řečeném listě porýnském vzbudil v celém světě diplomatickém největší pozornost.
Köln Anglie Rusko Japonsko Evropa Amerika Německo Prusko Kiel Londýn Times
10 article
Myslilo se obecně, že spor anglo-německý tím jest vyřízen. Však mýlka. V Anglii sice strčil do kapsy německé popření, jakoby mezi Ber- línem a Petrohradem byla nějaká smlouva, jež se týká nynější války na východním břehu asij- ském, ale nemeškali vytasiti se s výčitkou no- vou. Přímý a zjevný tlumočník zahraničné poli- tiky anglické, Daily Graphic“, uveřejnil zvěst. že mezi Ruskem a císařstvím němockým dálo se důvěrné jednání ohledně některého přístavu mandžurského, jenž prý pro všechny případy měl zůstati Rusku zajištěn. Proti tomuto tvrzen ozval se ministerský list berlínský a od- kázal je do řady smyšlenek, jakéž prý ve vlád- ních i nevládních listech anglických o zahra- ničné politice německé neustále se rodí! A ještě není pokoj. Ve dnech právě minu- lých pařížský dopisovatel „Timesův“ vy právěl, že baltické loďstvo ruské na své plavb k východním břehům asijským bývá zásobováno uhlím, jež němečtí dodavatelé odevzdávají mu na místech, známých prý jen ruskému caru a německému císaři. I tato směšná kachna byla časopisectvem anglickým uvítána s nadšením a bylo potřebí teprv ubíti ji zvláštním výstřelem z Berlína. A ještě ne pokoj! Z Anglie byla zaslána do polských listův varšavských zpráva, že car se sejde s císařem Vilémem ve Skěrněvicích, kamž prý zároveň císař rakouský nedostaví se jen, že mu toho nedovoluje jeho churavost. Obraznost anglická ve službách proti- ruských a ve stálé podezřívavosti Německa pra- cuje už plnou parou. Zmocnilať se jí povážlivá choroba, jinak neobvyklá v hlavách tak střízli- vých a praktických, jimiž se vychloubá plémě anglosaské. Vysvětléní této choroby dlužno hle- dati jen v ohromném zklamáni, jež nadějím anglickým připravila válka rusko-japonská.
Vilém Anglie Petrohrad Rusko Berlín Skěrněvice Německo
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 20. září. (Protestslezských Němců) proti slovanským pobočkám, podaný ve včerejší schůzi sněmovní, drží se, jak jsme očekávali, v mezích nucené umírněnosti. Sama nacionální „Volks-Ztg.“ vidí se dnes nucena omlouvati tuto umírněnost u svých čtenářů, kteř se nadáli protestu „namočeného v lučavce“. Pro- test prý dovozuje, že zřízení slovanských po- boček jest na újmu rozvoje německých učitel- ských ústavů, utrakvisace ústavů jest pak pro- středkem, jímž se mají Němcům jich ústavy ztrp- čiti. I my souhlasíme s vídeňským listem, že utrakvismus ve školách jest života neschopná ne- stvůra, ale očekávali jsme jiný závěr, než ke kterému dochází slezský protest. Poněvadž slo- vanských učitelských ústavů ve Slezsku potřeba jest a sami Němci to popříti si netroufají, zbývá jediný prostředek, aby se Němcům neztrpčovaly jich staré ústavy: založiti vedle nich úplně samo- statné učitelské ústavy slovanské.
Němec Praha Slezsko VolkZtg
12 article
„Reichswehr“ právem se pozastavuje na tím, že mezi prolestanty slezského sněmu jest také vratislavský kardinál biskup Kopp, mající na sněmu virilní hlas. „Kardinál Kopp — píše „Reichsw.“ — jest sice členem slezského sně mu; ale virilní hlas má jedině ten účel, aby se církevnímu knížeti poskytla příležitost proje- vovati mínění své a katolického obyvatelstv v otázkách náboženských a konfessijních. Stran- nictví vratislavského kardinála knížete biskupa v otázkách národních musí na všechen způsob vzbuditi podivení a narazí nade vší pochybu na odpor v neněmeckém obyvatelstvu Slezska.“ V Praze, 20. záři. (O zvěna Körbrovy cesty po Haliči.) „Gaz. Narod.“ otiskuje delší články o Körbrově cestě po Haliči. Pisatel zaznamenává s povděkem, že uvítání putujícího ministra bylo celkem officiálně chladné, jak býti mělo. Výjimkou byla města Tarnobřez, které ministru postavilo slavnestní bránu a Trembovla jež poslalo své školní děti vítati ministra. Pisatel dodatečně připomíná tarnobřežským, že na slav nostní bránu měli dáti heslo nynější vlády: § 14. a připsat k němu zlatými písmeny: „H robař parlamentu!“ V další stati pisatel varuje polské kolo, aby se nemýlilo, že přílišnou ochotou k dru. Körbrov dosáhne čeho dobrého pro Halič. „Kdo zná dra
Kopp Reichsw Körbrův Slezsko Praha Halič Gaza Tropez Reichswehr
13 article
Kěrbra — praví — ten ví, že není impressionistn ani entuziast, že se neřídí dojmy, nýbrž reálným zájmem své vlády a že pro nás učiní jen to, co bude pro něho samého nutno, aby se udrželu vládního vesla. Budeme-li s drem. Körbrem jed nati střízlivě, chladně, s velikou reservou a roz vahou, můžeme od ministra, který jest především člověk reálný a který nás bude potřebovati, zí skati ledačeho. Budeme-li však tonouti v nadšení a vrhati se mu zaníceně v objetí, nedosáhneme ničeho, poněvadž dr. Körber nezvykl činiti ústupky těm, kdo ho milují platonicky, nýbrž naopak, k nepřátelským stranám bývá nejednou přiznivější, než k lidem bezohledně mu od- daným.“ Ze Lvova, 19. září. (Ruský klub sně- movní.) Nově zvolení ruští sněmovní poslanei měli schůzi dne 15. t. m., v níž se ustavili jako samostatný klub. Předsedou zvolen posl. Oles- nický, jeho náměstkem dr. Korol a tajemníkem posl. otec Bohačevský. Do parlamentní komise zvolen kromě předsednictva ještě posl. Mogilni- cký. Ve schůzi stanovena také taktika ruskéh klubu v příštím zasedání haličského sněmu. V Praze, 19. záři. (Kapitola o irre- dentismu.) Vlachové na jihu říše těší se téže přízni vídeňských vlád, které se těší Němei v severních korunních zemích: čím zjevněji šilhají přes hranice, tím většími milostmi vlády je zasypávají. O nebezpečí vlašského irreden- tismu na Přímoří rakouském štěbetají už vrabei na střeše; ale vídeňská vláda se chovala dosu tak, jakoby o něm neměla potuchy. Kdykoli se Slovinci neb Chorvaté z Přímoři ozvali, prosice za kousek práva, za jedinou na př. slovinskou národní školu v Terstě, a ukazovali při tom na svou poddanskou věrnost u porovnání s vlašským irredentismem, vždycky byli ve Vídni odmítnuti.
doktor Körber Oles Korol Vlach Slovinec Chorvat Lvov Praha Vídeň národní škola v Terstě
14 article
Tyto dni sděleno, že dosavadní místodržitel terst ský hr. Goess bude nahražen kn. Hohenlohem jenž má na Přímoři zahájiti nový kurs. Toutc chystanou změnou vysvětlujeme si neobvyklou událost, že totiž vládni „Triester Ztg.“ ve svém sebotním čísle přináší úvodník proti vlašskému irredentismu. Stať je psána ve formě odpovědi prof. Villarovi, jenž nedávno v „N. Fr. Pr.“ háji rakouské irredentisty, při čemž bájil o utlačován Vlachů v čistě vlašských krajích, k nimž počitá vedle Terstu ovšem i většinou slovanské Goricko a Istrii. „Triester Ztg.“ ve své odpovědi ukazuje, jak Vlachové na př. v Istrii uměli využitkovat své nadvlády nad Slovany, jimž nedovolují an na sněmu mluviti slovanským jazykem, jak od- krytě při lonských slavnostech ve Videmu mani- festovali svou touhu po spojení s královstvím ital- ským a králi Viktoru Emanueli volali „Vivai
profesor Villar Vlach Ztg Viktor Emanuel Francie Terst Istria Slovan Videm man
15 article
Re di Trieste!“ a jak jsou stále v nejužším styku s irredentistickými spolky po celé Italii, jichž je tam na sta. Při té příležitosti terstský vládní list prozrazuje, že k akčnímu komitétu, který chystal letos attentát bombami, nalezenými v terstském vlašském gymnastickém spolku, náleželi znám irredentisté z Videmu, Milána, Benátek, proti nimž vydány již zatykače. Ví prý se též, že na- lezené bomby byly do Terstu zaslány z Milána a naopak, že leckdo, kdo se následkem bombové afféry necítil dosti bezpečným před rakouskou justicí, prchl z Terstu v čas do Italie. Známé ir- redentistické proklamace, jež se každoročně ke dní 18. srpna (k narozeninám rakouského ceísařei pašují do Terstu, pocházejí od irredentistů z Mi- lána a z Vídema. Vládní list vyslovuje se dále rozhodně proti zřízení vlašské university v Terstu protože ústav ten by byl jen ohniskem stáléir redentistické agitace. „Neboť — dodává — nikdo zajisté neuvěří, že by irredentistické hnutí mezi Vlachy utichlo, kdyby se vyhovělo všem jejich přáním i přes míru práva a spravedlivo- stik jiným národům této říše. Každýt vi, že při jídle roste chut.
Trieste Vlach Milán Benátky Terst Videm
16 article
Těší nás, že aspoň ve vládních kruzích terst ských počínají chápati, že se přímořským Vla- chům hovělo dosud na újmu práva a spravedl- nosti jiných, totiž slovanských národů. Snad ko- nečně takové vědomi zavládne i ve vládních kru zích vídeňských a i tam se pozná, že nejvýdat- nější zbraní proti vlašskému irredentismu jest hezohledné provedení rovnoprávnosti přímoř ských Slovanů. Ze Solnohradu, 19. září. (Zemská da na automobily.) Zemský výbor solnohrad- ský předloží letošnímu sněmu osnovu zákona jímž se uvaluje daň 90 K ročně na osoby, ma- jící v držení automobil aspoň jeden měsíc v roce a mimo to poplatek 30 K za každého chauffeura Z Pešti, 19. září. (Z řeči Košuto vy. V neděli byl v Orosháze odhalen památník Lud- víka Košuta. Při té příležitosti promluvil též syn oslavence, posl. Fr. Košut, jenž se po dlouhé nemoci právě vrátil z Italie. Mluvil o úkolech strany neodvislosti a dovozoval — patrně prot těm opposičním poslancům, kteří už nyní hlá- sají boj proti nové branné předloze — že strana nesmí vháněti národ do zoufalých podniků a že každý boj musí býti přizpůsoben poměrům V liberálních kruzích soudí se z této umírněn řeči, že Košut ani v příští parlamentní kampan nebude schvalovati obstrukci.
František Košut Solnohrad Pešť Italia
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 20. září. Německá expanse na Východě. »L'Européen« přináší zajímavý dopis z Ca řihradu o postupu německém na Východě. Za- tím zdá se, že je předčasnou zpráva něme ckých a maďarských listů o brzkém otevření nové mořské linie Constanza-Alexandria. Vyjed- návání vlády německé s Portou je sice v plném proudu, ale něco definitivního nebude asi tak brzo ujednáno. Rovněž není dosud vyřízena záležitost kabelu Constanza Cařihrad. Založení těchto podniků přičisti dlužno akci »Eastern Telegraph Company« majitelky kabelu Oděsa- Cařihrad, jež si činí nároky na monopol kla- dení kabelů ve vodách tureckých, a jež nyní staví se energicky proti konkurenci německé »Společnosti telegrafické pro východní Evropu« v Kolině n. R. Avšak vládě německé podařilo
L Européen Constanzo Cařihrad Praha východ Ca Cařihrad Evropa Eastern Telegraph Company ConstanzoAlexandrie
18 article
V drobném prodeji ranní číslo o sobě . . . za 8h odpolešní . . . . . za z Ve úilislkách na venkovět ranní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . 3h Inseráty plati se hotově vnpře Přodplaconí a inserty přijímá ndmini- strace v Marianské ulici č. s. Tam nacházají se též redake tiskárna a ezpečice „Násodních Liistá“. Rukopisy se nevracsji.
Násodne Liistat
19 article
se odstraniti i tyto překážky, kladené se strany anglické a snaží se dospěti ke konečné dohodě s Tureckem a Rumunskem. Nový kabel, nový vlak přímý a zvláštní telegrafický drát spojující Berlín s Constanzou, bude míti velkou důležitost. Rumunsko se stane pojílkem obchodu anatolského a mezzopotam- ského se starou pevninou. Nová linie telegra- fieká bude prodloužena podél německé želez- nice k Bagdadu, bude sahati z Berlína přes Constanzu, Cařihrad, Seutari, Angoru, Diabekir a Bagdad až k Bassorahu a odtud bude po- kračovat k zálivu perskému! Nově telegrafické spojení toto nabude velké důležitosti tím, že bude rychlejším a lacinějším spojením Německa a Rakouska s Indií nežli dosavadní linie telegra- fická, patřící »Indo-evropské společnosti« (Oděsa- Tiflis záliv perský a kabel Curaci -Indie). Linie německá bude dále moenou konku- renci linii anglické. Rovněž lze očekávat, že po ukončení železnice bagdadské a telegrafické linie B. B.-B. (Berlín Bukurešt Bagdad) nastane velká změna ve směru cestujících do Malé Asie Všechny tyto německé podniky na Východě jsou nesmírného významu nejen hospodářského i politického. Jsou novým důkazem rostoucí síly a podnikavosti Německa, jež vítězně zápole na Východě o převahu svého vlivu proti Rusku, Francii i Anglii. Známý spis André Chéradama upozorňoval důkladně a výmluvně na tuto ex- pansi německou na Východ a skutečnost, nej- novější události dávají za pravdu míněnía předpokladům bystrého politika francouzského. Indie.
Chéradam Turecko Rumunsko Berlín Bagdád Constanza Cařihrad Seutari Bassorah Německo Rakousko Indie Tiflis Rusko Francie Anglie evropský společnost
20 article
Ke sjezdu socialistické strany Německa v Brémách. Ku prvnímu dnu zmíněného sjezdu sociali- stického dlužno uvésti ještě některé momenty. Sjezdu zúčastní se z předáků strany zvláště Bebel, Vollmar, Heine, Molke- buhr, Frohme, Stadthagen, Bern stein i Kautsky. Také poslanec Schippl, kterýž od roku 1899, kdy měl v Hannoveru prudkou srážku s Bebelem, sjezdů strany s nezúčastnil. Sociální demokracie Rakouska vy- slala Sehuhmeiera za poslaneckou frakci na říšské radě, Vinarského za vedení strany, Němce za česko slovanskou a Adělu Poppovu za ženskou organisaci strany. Poslanec Schmalfeld vítaje účastníky pro- hlásil, že třeba se vedly prudké bitky o pro- středcích k cílům strany, o zásadách že není různosti v ní. Bebel děkuje za uvítání děl, že z loňských prudkých půtek na sjezdu drá- žďanském odpůrci čerpali naději v krach strany sociálně demokratické. Krach ten nenastal a ne- nastane. (Pochvala.) Ovšem ale kynou straně prudké boje, protože v celém Ně- mecku a zvláště v Prusku jsou zpá- tečnické proudy na postupu. Návrh, aby jednací pořad doplněn byl otázkou školskou, byl zamit- nut, protože Bebel vysvětlil, že celé lelošní za- sedání pruského sněmu bude vyplněno průplavní předlohou a že netřeba se tudiž zatím obávat nějaké reakcionářské předlohy školní.
Bebel Vollmar Hein Molke Frohme Kautsky Schippl Němec Poppův Schmalfeld Německo Brémy Stadthagen Bern Hannover Rakousko Prusko strana sociálno demokratický
21 article
Odpolední schůze sjezdu schválila zprávu o činnosti strany, načež projednávány různé návrhy v příčině agitace a tisku. Návrh Südecuma na zřízení zvláštní agitační komise vedle předsednietva byl odročen až do jednání v příčině organisace. Návrh posl. Pfaukucha na dosazeni tajemníků do různých proviněních míst s platem počátečním 2000 m. byl přijat. Dr. Karel Liebknecht podal návrh, aby strana hledala si již mezi rekruty do armády vstupu- jícími propagandu pro socialism. Zvláště má jim podati vesměs, ale v rámeích zákona objasnění v příčině povinností, ukládaných jim vůči »vnitř- nímu nepříteli« a v příčině týrání vojska. Př tom ale v dotyčných brožurkách nemají být vojáci, doložil Liebknecht, podněcováni k ne- poslušnosti proti představeným. V rokování návrhu tom bude se ještě dnes pokračovati.
doktor Liebknecht
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Varšavské vycházky. (Lazienky, Vilanov.) Mimo ruch a přepyc rozhýřených ulic má Varšava pozoruhodná místa, kam málo nebo docela nezaléhá život pouliční, Má své parky a především své typické „La- zienki“. Mají tolik zvláštnosti do sebe, jsou plny snivé poesie a bolných vzpomínek historických. Však i tolik vlastní jen sobě nádhery! Lazien- kami chlubí se Varšava právem před světem. Z stara, v době knížat Mazowieckých bývaly tu skutečně lázně. Teprve král Poniatovský je vy- budoval jak do dnes vypadají. Jsou dnes ma- jektem carským a nejoblíbenější procházkou Var šavanů. U dolejšího vehodu Lazienek hlídá přechod můstkem obrovská jízdní socha krále Jana So- bieského, čestná stráž, hodná majestátu, jím vy- nikají nad ostatní parky varšavské. Vejdete-l z alejí Ujazdovských, scházejíce stále s kopce, záhy se octnete u volné přírodě. Ne příroda di- vokých hor, ale příroda velkého města, obmezená trochu, ale krásná svou úpravou. Smaragdově ze- lený háječek, vonný pažit právě s posekaným senem obklopuje stezku vedoucí k rybníku. Jdete okolo studny, za několik kopějek natočí vám dobré vody, roura výtoku je stále obléhána žízni- vým publikem a prodavači sklenek mají plné ruce práce. Pak přes most na prostranství oblé- vané vodou, k níž vedou široké schody kamenné estrády; kolkolem zelené koruny stromů a mezi nimi prosvítají jasné stěny krásné budovy la- zienkovského paláce. Klassická architektura hrdé sloupoví, bohatě sochami zdobené schodiště, postavy starého bájesloví, šedý dávnověk dýše z toho kamenného světa. Čekáte, že snad maje- stát královský právě vstoupí z těžkého portálu,
Mazowiecký šavan so Varšava
23 article
řady šlechticů staré Polsky vyhrnou se z komnat v bohatých krojích — kamenný gladiator čeká na povel, aby se pustil v zápas pro kratochvíli panstva, Leč ticho kolem. Spějí pohanští boz Romy a Hellady, usnula i skupina v lásce tělc k tělu vinoucí. Neotevrou se dvéře, nevyjde na- strojený magnát, nezařinčí ostruha šedivého pol ského bohatýral Jediná postava mihla se kolem nároží: vo jenská stráž v bílém kabátci, vysokých botách s plochou čapkou, s puškou a nasazeným bodá kem obchází své stanoviště... Ševelí vítr korunami kmenů, šplouchají vlny rybníku o travnatý břeh, odrážejíce se o širok schody. Zvolna po hladině rybníka plují řadou labutě, natahují bílé krky jako stíny dávno prchlé slávy... Smutně ladí duší labutí písei varšavských Lazienek. Skupiny obecenstva posedají na lavičkách Nádherné roby dam, šviháci s tenoučkými hůl- kami, nebo s oblíbenými poslední dobou čakany zakopanskými. Stezičky vyhražené jízdě označuj tabulky — pouze v řeči ruské. Poetičtější jsou cesty ztracené v zeleni stromů. Po jedné vlní se voda, po druhé silné kmeny vrhají stín přerý- vaný ostrými záblesky slunce. Prouhy svitu jako stuhy vinou se po písku stezky. Po zvuku dojdete místa, kde pleskot vody označuje přístav lodic. Celé rodiny pro nedělní zábavu projíždějí se v loďkách po vyhražené části rybníka. Za malý poplatek projedeme se sami. Od prostého člunu pro jediného veslaře, až po bizarrní formy táhlých labutí a draků možno si vybrati. Uniformovaní studenti veslují do úmoru proti proudu, provádějíce všemožné evoluce, elegantně uhýbají. Onde tatík veze celou rodinu v lodi po- divné přídy, podoby zvířecí. Moří se neposluš- nými vesly, dáma kormidluje. Na můstku přes zůžený konec vodního prostoru tísní se massy diváků, s ne menší vytrvalostí.
Rom Hellas Polsko
24 article
Místečko tichého údivu je amfiteatr divadla lazienkovského! Na břehu rozpnuto podkovovite hlediště. Vysoká zeď zadní hlídána sochami klas- sických autorů, pod nimiž polokruhem řady se- dadel. Výstupek u samé téměř vody vyhražen orchestru. Naproti, přes úzký vodní pás jeviště. Dojem staré zříceniny z věků tragoedií Sofokle- ových čiší ze sloupoví s rozsypanými hlavicem starého stylu. Místy, mezi originálními kulisami. dere se na odiv statný strom. Celek nemálo upo- míná na pozadí našich starosvětských betlémů Chor herců v togách kdyby se zjevil a z jeviště zazněly rythmické strofy, odehrály se scén z Elektry vám před očima, ani byste se nedivili Zelené haluze s obou břehů skoro se stýkají Pouze úzká průlina zůstává nad vodou, v pozad ostře se rýsující o průčelí paláce. Za ní zase zeleň stromů a nad tím vysoké, modré nebe .. Často a opětovně navštivíš Lazienky a ne sevšední ti nikdy! A jiné zátiší. Varšavanů! Vilanów! Za rogatkami (mýtem) čtvrti Mokotovské, na malém nádražíčku dráhy vilanovské, čeká po sedmé ranní první vlak. Lokomotivka jako kávový mlejnek, liliputánské vagónky, obíhané strážným duchy, už jsou připraveny. Letní vozy třetí třídy otevřeny vzdušně se všech stran. Z vozu do vozu probíhá děvče s kytičkami, obchází muž s papirosami, hoch s dnešními novinami. Vykři- kuje ochraptělým hlasem názvy listů a ceny Nedá nikomu pokoje. Ejhle, volná kolportáž Pařížský kamelot ve Varšavě. Pro ukrácení dlouhé chvíle kupuji číslo sa- tirycko - humoristické „Muchy“. Jde rychle n odbyt. Však už pískla mašinka. Jelo se rovinou. Nízká žita lesknou se v slunci, plna cizopasných zvonců a chrp; písčitá silnice nedaleko koleji vroubena ubohými slivkami, šedými od vzdutého prachu. Supe statně lokomotivka, píská z plnýeh
Vilanów Mokotovský Mucha Sofokles Elektra Varšavan Varšava
25 article
plic a čadí ještě statněji. Mihl se úpravný ko stelíček, czerniakovský a už Vilanówl Z nepatrné staničky bylo jíti cestou plničkou sypkého, bílého písku, kolem kostela. Nedávno obnovený, ještě svítí bělostí omítky obrazy svatých, pěkné reliefy křížové cesty skvěji se jásavými barvami novosti až nepříjemně. Vedle šeda, deštěm ošlehaná hrobka hrabat Potockich. obklíčená stromy. Palác villanovský, majetek hrabětě Brani ckého, pne se polokruhem při vstupu do parku Průčelí plno soch a reliefů z polské historie z části právě obnoveno, na většině ještě pracují Díly sejmuty na lešení, pečlivě očistěny a znovu se lepí na zdi. Scházející kusy se doplňují, aby se nelišily. Vstup do vnitř toho dne nedovolen Panstvo je doma, chystá se ke slavnosti. Park obecenstvu přístupný je úchvatný! Ve stínu vo nícího jasmínu kamenná lavička. Vysoké opě radlo krášleno satyry foukajícími na syrinx, po stranách štíhlé sošky nymf. Tu by se tak četlo v Sienkiewiezově „Quo vadis“l Kus dále, na konci aleje starých lesních kmenů, náhle před chodcem rozpjato přes cestu zábradli! Dole trávník se starou fontánou. Na vodě velké listy každý v náručí po bílém květu Zadumán bloudíš parkem. Nasloucháš tlu- kotu slavíků a vánku větru v haluzích. Neznáma voda z dálky bublá, ukryta někde v zeleni ne- nekonečných alejí. Na břehu červená tvrz se zubatým cim buřím. Snad obydlí anebo skladiště převozníkovo Octli jste se u řeky neznámého jména. Prudce valí se vlny po nedávném dešti, za druhým bře hem táhnou se široká luka. Lada plná bílých sasanek a žlutých blatouchů; daleko, na modré čáře obzoru, jiná větší tvrz.
Potockich Sienkiewiezov Lada Quo vadis
26 article
Zavolali jste přívozníka. Pramice kladkami připoutána k silnému drátěnému lanu, jež na- pnuto přes řeku; mocným zasáhnutím zkušených rukou přepraví na protější stranu za trochu mědi. S rozkoší rousám se vysokou trávou! Přijde taková nálada po dlouhém tlapání městského chodníku! Kus paloukem, pak polní cesta mezi slivkami. Hluboké koleje vtisknuty do drolící se pískoviny od vozů svážejících z okolních luk seno. Rázem před námi se rozpnula vrata tvrze, z dáli už dříve pozorované. Tvrz jeví se z blízka hospodářským stavením, polský „folwark“ bíd- ného stavu. Stará vrata vedou na malý dvorek. Tu batolí se na výsluní žlutavá kuřátka s kvoč- nou, v blátě se vesele válí rodina selat. U stěny pod rozbitým oknem papírem zalepeným, lavička. Vysoko ze zdi trčí okrouhlá věž jako hláska sta- rého hradu. Zubaté cimbuří s opadalou omítkou pomalu se drolí. Nevrle vyšla ze stavení stará, rozeuchaná ženština v suknici po kolena; lýtka bosých noh, veliké hrubé ruce až nad lokte nahé, žilnata, suchá šíje. Vše na ní umazaně. jakoby z popeliště právě vylezla. Za ní polonahé děcko, stejně čisté. Snad mojí polštině nerozuměla. Prý tu nie není viděti. Popošla s pleskotem těžkých kroků k prasatům, vyhánějíc je z bahna; zašla do bídné stodoly a už na mne ani nepohlédla. Zklamán vracím se k řece. Ještě za světla odjel vlak do staničky varšavské. Z nádraží drož- kou kolom nočního eldoráda Kasina i Trydnova Ještě tam pusto a ticho. Na malounkém rybníčku houpá se loďka. Unaveně vypadající nočňátka, žlutá v lících, prostě oděná okřívají po prohýřené nocí. Až veče znovu ožijí! Potom v lesku lichých šperků líčidel se zaskvějí. Teď nikdo se o ně nestará. Kdo může, jde ven do slunce, ven ze hluku věčně neklidných, rozvířených ulic. F. U. Almi.
Trydnův F U Almi