1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 314. ze dne 14. listopadu 190s.
7
article
Telegraflcké zprávy
Telegraflcké zprávy
Provzelí české severní dráhy.
Z Vídně, 13. listopadu. (K. k.) Dle výnosu, kler
zejtra bude uveřejněn v neúřadní části „Wr Zigu.“
převezme státní správa provozování na tratích postát-
něné české severní dráhy 15. t. m. Řízením dopravy
na této síti bude zatím pověřeno dosavadní ředitelstv
české severní dráhy v Praze, které nyní obdrží jméne
„C. k. ředitelství české severní dráhy“ a bude bez-
prostředně podřízeno min. železnic. Funkcemi před-
nosty ředilelství bude pověřen dosavadní ředitel dr.
Baudiss. Novému ředitelství podléhá za vrchniho
vedení min, železnic a na základě jeho předpisů míst-
ní správa všech podřízených trati. Reditel bude ze-
jména pověřen úkolem, aby navrhi, po případě sám
provedl všechna žádoucí opatření pro ponenáhlé za-
vedení služebních instrukcí st. drah na tratích české
severní dráhy a pro převzetí personálu této dráhy
do služebního sboru st. drah. Ve vnitřním řízení nově
zřízeného ředitelství nenastane zatím žádná změna.
O zadávání dodávek a prací novým ředitelstvím na-
budou 15. t. m. platnosti zásady pro zadávánl d
dávek a prací u st. drah, platné pro ředitelství st.
drah a ředitelství severní dráhy.
Wr Ziga
doktor
Baudiss
Vídeň
Praha
9
article
Z Vídně, 13. listopadu. (»N. Fr. Pr.«) Dne
18. listopadu koná se schůze majitelů priorit jižní
dráhy, ve které jednáno prý bude o návrzích na ře-
šení běžných flnančních olázek společnosti. Dnen
předložen výsledek deponování 30 prioril. Z Paříže.
Hamburku a Šlutgartu výsledky ještě chybí Dalších
183.000 kusů priorit bylo složeno soukromou ban-
kovní firmou v celku, rovněž jako u všech ostatních
ukládacích míst. Celkem bylo složeno 380.000 kusů
priorit. Ve Vídni byla deponováno 110.800 kusů a to
u Úvěrního úslavu 86.200, u Pozemkového úvěrníh
ústavu 20.100 kusů, u domu Rothschildova 4500 kusů
Dále deponováno v Berlíně u Diskontní společnosti
9800 kusů, u Bleichrödrova domu 2200 kusů, ve
Frankfurtě n. M. u Diskontní společnosti 4900 kusů,
ve Štutgartě u Diskontní společnosti 4500 kusů.
Žádná podlondná doprava dobytka ze Srbska.
Z Vídně, 13. listopadu. (K. k.) Listy přinesly
zprávu, že poslední dobou bylo přes štyrské hranice
u Radgony a Ljutomeru pozorovati houfnou dopravu
srbského dobytka. Zvláště bylo udáváno, že v jed-
nom týdnu bylo samotnou ljutomerskou místní dra-
hou dirigováno 48 vagonů dobytka na hlavní trat
jižní dráhy. Podrobným vyšetřováním, jež v této zá-
ležitosti zahájilo min. orby, zjistilo se, že dobytek
ze Srbska nebyl podloudně dopravován.
Rothschildův
Bleichrödrův
Vídeň
Francie
Paříž
Hamburk
Berlín
Srbsko
Radgona
11
article
Z Vídně, 13. lislopndu. (K. k.) Ve dnešní schůzi
správní rady „Kosmonosských sdružen
textilních továren“, továren na tištěné látky, byle
unseseno navrhnouti valné hromadě 5. prosince, aby
za minulý obchodní rok byla vyplácena dividen-
da 4%. 1. j. 16 K na akcii (loni 32 K).
Obligace uherských místních drah.
Z Pušti, 13. listopadu. (Uh. tel. kor. kanc.
Pešťská uherská komerční banka zadala německé
bance v Berlíně novou serii 41/2% obligací uherské
akciové společnosti lokálních drah v obnosu 217
mil. marek, ponejvíce na pevno. Ohledně prospektu
bude v nejbližší době učiněno podání v Berlíně.
Po připuštění na bursu provede německá banka
emisí těchto dlužních úpisů.
st Z Pešti, 13. listopadu. (Zvl. telegr. » Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo 30.000 q. Tendence
pevná. Platila za 50 kg: pěenice tisské
80 kg K 13.10, horno-tisská 80 kg K 12. 85.
biharská 78 kg K 12.70, sedmihradská 77 k
K 12.50, pešťská 79 K 12.85, 78 kg K 12.70.
77 kg K 12.60, 74.5 kg K 12.30 žlutá, stolno-
bělehradská 78.5 kg K 12.85, 76.5 kg K 12. 65.
skladní 78 kg K 12.80, banátská 80 kg K 13.—
78 kg K 12 50 s přísadou, tursko bečská 79.8
kg K 12 971g; žito (+ 10 h) K 9.95 až
10 20; oves K 8.25 až 8.50; ječmen
K 795; kukuřice nová K 7.—.
Terminový obchod byl na počátku
mdlý, ale upevnil se úhradami.
K večeru znumenala: pšenice na duben
K 12 63, na říjen 10 78; žito na duben
K 10.58, na říjen K 9.25; oves na duben
K 8.52; kukuřice na květen K 7.49
řepka na srpen K 14. 30.
Plodinový trh byl bez odbytu
změny.
Obleva.
Platil
Vídeň
Berlín
Pešť
komerční banka
německý banka
lokální dráha
kg
12
article
Americké kabelové telegramy.
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne)
Z Nového Yorku, 13. listopadu. (Peněžní burse
Závěrečné smýšlení peněžní bursy pevné.
Obrat akeil 167.000 (1,280.000).
Unfon Paelfle 181.50 (1781/2l.
Kanada Paelfle 1751/% (177.75).
United States Steel Čerporman 581/. (565/2).
Baltimore and Ohio 107.50 (106.—).
Nový York
Kanada
Baltimore
Ohio 107.50
Unfon Paelfle 181.50
Steel Čerporman 581 /
14
article
13. listopadu 12. listopadi
Rlo fatr čls. 7 . . . . . 61/2
na listopad . . . . . . 5.25
5.30
na leden . . . . . . . 5.20
Cukr.
13. listopadu 12. listopad
Cukr (Falr Muse.) . . . 3.44 3.42
Tuky Western Steam . . 9. 65
9.70
Tuky známka Wileox . . 10.—
Z Nového Yorku, 13. listopadu. (Obilní bursa
Smýšlení obilní bursy stálé.
hro
Pšenice
13. listopadu 12. listopat
pohotová nová sklizeň . . 113.—
1135/2
na prosinee . . . . . . 1133/2
1141
na květen . . . . . . . 114 %
Kukuřlee
13. listop. 12. listoe
na prosinec . . . . . . 71.75
711e
na květen. . . . . . .
70.50
na červenec . . . . . .
Petrolej
13. listop. 12. listop
raflnovaný, kesonový
10.90
10.90
rafinovaný Standard White 8.50
8.50
Kovy.
13. listop.
12. listop
Měď. . . . . 14.37 14.62
14.50 14.62
Cín . . . . . 30.25 30.50 30.30 30.40
Železo čís. 2. . 16.50 17.— 16.50 17—
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 13. listopadu. (Bavlnářská burss.)
Bavluové lhůty byly hned po zahájení oslabeny
zahranlčními prodeji a později tlakem baisieru
Závěrek byl stálý.
13. listop. 12. listop. 11. listo
pohotová . . . . 9. 25
9.35
9.30
na prosiuee . . . 9.03 9.05 9.—
na leden . . . . 8.84
8.90
8.82
na březen . . . . 8.80 8.88
8.81
Závěrečné smýšlení stálé.
Z Nového Orleanu, 13. listopadu. Na prosine
8.76 (8.78), na březen 8.79 (8.82).
Nový York
York
Nový Orlean
Falr Musa
Tuka známka Wileox
rlův
Cukr
Tuka western Steam
kov
14.62 cín
15
article
Závazná společenstva rolnická ve
Slezsku.
Napsal dr. Simon Kolá řík.
Říšsk; zákon ze dne 27. dubna 1902 č. 9
ř. z. upravil půdu pro provedení pronikavé zá-
jmové organisace zemědělského stavu. Zákor
ten, pojednávající o zřízení závazných společen-
stev zemědělských, jest pouhým zákonem rám-
covým: stanoví povšechné zásady a podrobné
jich provedení ponechává zákonodárství zem-
etie
skému.
Podstatný obsah říšského zákona lze
v stručnosti shrnouti v následující zásady:
1. společenstva mají býti závazná;
2. společenstva nesmí provozovati činnost
výdělkovou;
3. společenstva mají právo zdaňovací;
4. kde jsou rady zemědělské, mohou být
přetvořeny na zemská společenstva, při čemž
trvajíci národnostní rozdělení nesmí býti zru
šeno;
5. společenstva požívají jistých úlev poplat
kových;
6. státu jest vyhražen vrchní dozor nač
společenstvy.
Zákonodárství zemskému vyhradil říšský
zákon sám zákonodárnou úpravu následujícíe
otázek:
1. Úpravu obvodů společenstev (zemských
okresních, případně též obecních a velkostatkář
ských).
2. Přesné určení oněch pozemků, ktere
sluši považovati za polní a losní nemovitosti, za
kládajíeí právo a povinnost členství ve spole
čenstvech.
3. Rozhodnutí o tom, mají-li se zřídit
zvláštní společenstva velkostatkářská či patří-l
též velký statek do všeobecných společenstev
(okresních, obecních).
4. Rozhodnutí o tom, mají-li ve sporeel
o členství slyšeny býti též úřady autonomní.
5. V zemích, kde bude více zemských spo
lečenstev, přikazování okresních ev. obecníc
(velkostatkářských) společenstvům zemským.
6. Vytčení oněch právních skutečností, kte
ré samy sebou zakládají převod práv a povin
ností členských.
Simon
Slezsko
16
article
7. Složení, volba a funkce správních or
gánů.
8. Rozhodnutí o tom, mají-li býti do spole
čenstev, eventuálně do jejich správy přijat;
živly nečlenské — hospodářské spolky, druž
stva a t. zv. zemědělská inteligence (učitelé od
borných škol, úřadnici velkých statků, zeměděl
ských korporací a p.).
9. Ustavení společenstev, jmenovitě formá
ní předpisy o přijetí stanov a o materiálním ob
sahu slanov.
10. Omezení zdaňovacího práva společen
11. Úpravu finančního hospodářství spole
čenstev; předpisy o sestavování a zkoumání roz
počtů a účetních závěrek.
12. Otázku zastoupení autonomních úřadů
ve společenstvech.
13. Případnou reorganisaci zemědělské
14. Otázku revise společenstev.
15. Ustanovení o připadném rozpuštění spo
ločenstev.
Zemský sněm slezský jest prvním ze
všech zemí Předlitavska, který doplnil rámcový
zákon říšský příslušným zákonem zemským.
Nemajíce posud po ruce autentické znění
zemského zákona, který posud čeká na eísařskou
sankci, chcome v následujících řádcích na zá-
kladě neúřadní zprávy opavských „Zeměděl-
ských a družstevních rozhledů“ ukázati, jak byly
ve Slezsku shora uvedené otázky rozřešeny.
ad 1. Organisace spoločenstev jest pra-
vidlem dvoustupňová: společenstvo místnía
zemědělská rada jako společenstvo zemské. Ve
Předlitavsko
17
article
Slezsku postavena tedy organisace na základ
místní obce a sice má býti zřízeno aspon
jedno místní společenstvo v každé obci, pokud
nemá převážně průmyslový neb městský char-
akter. Zřízení společenstev okresních jest při-
puštěno, nejsou však povinna. — Okolnost, že
ve Slezsku vzata za základ organisace obec, jes
do značné míry vysvětlitelna poměry poměrne
malé korunní země, kde se stýkají tři národ
nosti a kde se kromě toho velkostatek k spole
čenstvům místním (ovšem že ani k okresním
nepřipojil. — Činiti z této okolnosti dalekosáhi
závěry pro poměry větších korunních zemí, kde
počet obcí jde do tisíců, myslím, že není spra-
vedlivo. Poměry ve Slezsku a v Čechách jsou
různé. — Jen slezskými poměry lze vysvětliti,
že zemský zákon učinil místní organisaci pra
vidlem, ač říšský zákon na ni pamatoval pouze
výjimkou. Místní společenstva určitého okresu
mohou utvořiti okresní společenstvo na základě
stanov, jež podléhají schválení zemské vlády.
V takovém případu styk místních společenstev
s dotyčným odborem rady zemědělské díti se
má prostřednictvím společenstva okresního
které též vysílá delegáty do rady zemědělské z
místní společenstva. Místní společenstva přispí
vají pak ze svých prostředků na vydržování spo
lečenstva okresního. Jak patrno, jest okresní
společenstvo výjimkou a jest též právní svou
povahou proti společenstvu místnímu instituee
nedokonalejší, postrádajíc samostatného práva
zdaňovacího.
Slezsko
Čechy
18
article
Ad 3. Členem místního společenstva mus
se státi každý majitel půdy hospodářsky použí
vané, jejíž veškorý katastrální výnos činí nej
méně 20 K, aneb bez ohledu na katastráln
výnos, když majitel neb uživatel z této půdy
hlavně se vyživuje. Velkostatkáři, kteří maji vo-
lební právo v kurii velkostatku, jsou od nuce-
ného členství v místních společenstvech osvobo
zeni. — Jak z prvního zákona zemského pa-
trno, nepřipojil se velkostatek k organisaci vše-
obecné, nýbrž — jak dále bude ještě uvedeno
— utvořil samostatné společenstvo zemské ben
jakékoli organisace nižší (okresní, obecní) a pez
ohledu na kterékoli zemské společenstvo národ
nostní (české, německé a polské).
22
article
ad 4. První katastr členů sestaví starost
obce a vyloží jej po čtyři týdny k nahilédnutí
v té době možno činiti proti katastru námitky
u starosty neb okresního hejtmanství; hejtman
stvi o námitkách rozhoduje v prvé a zemská
r vseli
vláda v druhé instanci.
Ve Slezsku zřizuje se zemědělská rada se
čtyřmi odbory: velkoslatkářským, českým, pol
ským a německým. Která společenstva místn
budou jednotlivým odborům přikázána? Velko
statkářský odbor místních organisací nemá; ná-
rodnostní odbory mohou míti místní společen
stvo v každé obci, v níž jest nejméně 20 členů
k místnímu společenstvu svými pozemky pří
slušných, platících aspoň 4/% pozemkové daně
dotyčné obce a hlásících se k dotyčné národ
nosti. — Mimo to k ochraně menšin ustanovuje
slezský zákon dále: Jednotliví členové jiné ná
rodnosti, než jaké jest společenstvo místní, mo
hou vystoupiti z mstníbo společenstva své obce
přihlásí-li se k jiným společenstvům v obci sou-
sední, aneb utvoří-li své zvláštní společenstv
v okresu. — Ustanovení toto povede ovšen
k naprosté jednojazyčnosti společenstev míst
ních, ke zmizení národnostních minorit, avšal
v pozemkovém základu společenstev způsob
pravé zmatky: princip torritoriální úplně zatla-
čen principem osobním. (Obvody společenst
dle území nebude lze naprosto ohraničiti.)
Práva a povinnosti členské převádíse
s vlastnictvím neb užíváním pozemku.
(Dokončení.)
Slezsko
23
article
Z peněžních trhů. (13. lislopadu.) Anglická
banka dosud nepovažuje za nutné přikročiti k
zvýšení diskontu, ježto dle posledního výkazu jes
dosti vyzbrojena pro očekávané nároky, ač Paříž
opětně koupila všechno přibylé zlato, a úsilí Anglické
banky, získati část doveženého zlala, vedlo jen ke
zvýšení jeho ceny, přes lo siluace peněžního trhu ne-
jeví žádného vlivu na trhu směnek, takže pohotovos
peněz se v Lendýně opět zvýšila. Te je zřejmo z po-
klesnuti eskonlu a lombardu o 0.943 na 25.417 mil
lib. sterl. oproti 34.5 mil. před rokem. Na druhé stra-
ně klesla soukromá i státní deposila. Přes to klesla
hotová zásoba pouze o 0.147 na 35.719 mil., ač
z banky mimo to cdplynulo na 220..000 lib. št. do
Paříž
anglický banka
24
article
Jižní Ameriky a Egypta; jeví se zde patrně účinel
značného přítoku z vnitřního oběhu. Před rokem
stoupla v téže době hotová zásoba o 3.171 na 81.99e
následkem francouzských rimess, souvisících s ame-
rickou krisí. Oběh bankovek klesl o 0.187 na 28.799
mil. lib. št. oproli 29.233 před rokem. Celková reserva
vzrostla tedy o 0.041 na 25.371 mil. oproli 21.113
před rokem; poměr reservy k pasivům činí 53
oproti 52% před týdnem a 4014% před rokem. Sou-
kromý diskont v Londýně znamená beze změny
2/1s2. — Výkaz Francouzské banky svědčí
o novém sesílení jejího stavu. Portefeuille klesl
84.465 na 697.792 mil. franků oproti 1252 mil. před
rokem; podobně klesl lombard o 19.535 na 522.058
mil. oproti 587 před rokem. Deposila vzrostla a také
záseba zlala stoupla o 10.916 na 3330.508 mil. cproti
poklesu o 49.41 na 2705 mil. před rokem. Oběh ban-
kovek se zmenšil o 93.063 na 4933.698 mil. oproti
4885 mil. v téže době r. 1907. Poměr hotové zásoby
k oběhu bankovek činí 85.50 oproti 83.69 před tý-
dnem a 74.28 před rokem. — Hakousko-uher-
ská banka zaznamenává silný zpětný přílok iv
tomto týdnu, tak že se očekává klesnutí daňové po-
vinnosti se 60 na 50 mil. S tím souvisi na druhé
straně malá pohotovost peněz. Soukromý diskont
znamená 31/18%. — V Berlíně trvá stále značná
pohotovost peněz. Soukromý diskont klesl opět
1 na 23/8%. — V Srbsku stouplo ažlo zlata
na 69.
jižní Amerika
Egypt
Londýn
Berlín
Srbsko
25
article
Prahu. Pli klidném obchodě došlo na dnešní
burse pouze k závěrkám akcií České banky Unien
za K 245.50. Dále podáváno za akcie: České průmy-
slové banky K 415.—, Hospodářské úvěrní banky
K 390.—, Pražské úvěrní banky K 526. —, „Merkuru“.
směnárenské akc. společnosti, K 598.—, Zajiš ťovací
banky K 200.—, Živnostenské banky K 238.—, První
české akc. pojišťovny na život K 272.—, První praž-
ské zastavárny K 465—, Královéhradeckého úvěrního
ústavu K 444.—, Pražské paroplavební společnosli
po Vllavě a Labi K 600—, Akc. továrny na vyrábění
umělých hnojiv a lučebnin v Kolině K 400.—, Ko-
linské továrny na kávové náhražky K C60.—, Podol-
ské cementárny K 199.—, České společnosti pro prů-
mysl cukerní K 173.—, pivovaru v Čes. Budějovicích
K 860.—, strojírny Daňkovy K 417.—, První česko-
moravské strojírny K 850.—, Škodových závodů k
286.50, První české ako, továrny orientálských cu-
krovinek K 250.— peníze.
Daňkův
Škodův
Praha
ko
Podol
Čes . Budějovice
Český banka
Unien
Český průma
hospodářský úvěrní banka
úvěrní banka
živnostenský banka
první český akciový
Český společnost
26
article
Vídeň. Kritický obral vnitropolitické silune
a potíže na východě způsobily, že na začáteční bur-
se byla velká zdrželivost. Obchod byl skrovný, kursy
se částečně nezměnily, částečně seslabily. Jedině
příznivou výminku tvořily magnesitové, které náslen-
kem zlepšené hospodářské situace v Americe stouply
o 20 K. Na polední burse zdrželivost potrvala, ob-
chod byl ve všech oborech nepatrný, vyjímaje akci
státní dráhy. Ve šraňku magnesilové zase stouply
hirtenberské klesly. Z Berlína a z Paříže došlé zprá-
vy o slabším smýšlení a nejistota v příčině vnitrc-
politické siluace působily, že zdrželivost potrvala. Na
bankovním trhu kreditky slabší, akcie státní dráhy
dobře upevněny, alpinky, pražské železářské a rý-
mavsko-muráňské stálé, magnesilové a zbrojovky
měly poplávku, hirtenberské byly prodávány. Trl
k ukládání nezměněn. Na cskomplním trhu peníze
nezměněny. 33/4. 9
Berlín. Na dnešní Burse očividně v popřen
vystupovala snaha, udržeti včerejší poněkud zola-
vené záznamy, jmenovitě bylo tomu na trhu hodnot
báňských, kdo docíleno, byť i nepatrných, dalších
přískoků kursových. Z amerických drah poněkud vy-
nikla Pennsylvannia, oslalní více měně zanedbávány
Akcie domácích bank trpěly na začátku nepříznivými
zprávami o vnitropolitické siluaci. Z cizích fitrů ra-
kouské kreditky a lombardy na podnět vídeňský
slabší. Trh kasovní pevnější. Opětné snížení soukro-
mého diskontu o 14% na 21/4% působile poněkud
ke zpevnění všeobecnému. Denní peníze 212 2%. Ru-
ské renty i akcie ruských bank zlevnily.
Vídeň
Berlín
Paříž
27
article
Z pražského obilního trhu (13. listopadu). Na
dnešní burse molily se ceny pšenice a žita upev-
niti. Obrat počasí, jež jest pošmourné a mírně, dává
doufati na déšť a tedy také na zlepšení slavu vody
Mlynáři hradili skrovnou potřebu a ježto vlastníci
trvali na plných cenách, musily býti tyto při pšenici
a žitě také povoleny. Z Prahy placena pšenice 77—8t
kg K 12.10—12.60, žito 72—75 kg K 10.40—10.65
Ke vzbuzení okamžité pevnosti rozšiřovali mnozí ob
chodníci již v líjnu z venkova nesprávné zprávy, že
zásoby ječmene jsou velice prořídlé a mnohá mí
sta i celé kraje že jsou již vyprodány. Proto nemohl
vývozci využíti čilé koupěchtivosti ciziny pro po-
zdější koupě ječmene a nesměli se odvážiti předběž-
ných prodejů. Nyní přichází ječmen na trh ve všech
jakostech a ze všech krajů, potřeba hrazení jest vel-
mi malá, odbyt vázne a ceny se stěží mohou uplat-
nili. Zdá se dle všeho, že průběh obchodu s ječme-
nem bude se rovnati loňskému, z počáíku vyháněn
cen do výše, později obchod beze vzruchu. Pivovary
a sladovny, jež ještě nehradily svou potřebu, mohou
nyní kupovati v klidu a za mírnější ceny. Při cha-
bém obichodu znamenánoz Prahy merkan. 8.90—9.20
střední 9.30—9.45, prima 9.55—9.80, výběr 9.90 at
10.15. Oves jest nabízen méně tísnivě, koupěchti-
vost jest poněkud lepší, takže ceny vykazují opětně
zpevnění o 5 hal. Z Prahy placeno K 8.25—8.45 z
50 kg. Z píenin jsou kukuřice a vikev při vel-
mi malém obchodu v cenách beze změny. Řep ka
se se slrany vlastníků pevně udržuje, při ceně K
16.20.—16.50 jsou továrny olejů ocholny kupovati.
Praha
Řepy
12.60
kg
28
article
Tísnivá nabídka ruského máku za cenu K 21.50 a
22.50 z Prahy seslabila trh, český mák zlevnil o 25
hal. a znamenal K 22.— až 28.75 z Prahy. — Čer-
vený jetel těší se dobré koupěchlivosti, platí se
K 50—60 za 50 kg: bílý jetel jest všímán jen v pri-
ma druzích, jinak chabý; znamenal K 44—61, švéd-
ský mák K 60—75.
Z Nového obchodního gremia král. hlav. měst
Prahy. Pp. členové gremia z oboru textilního se up -
zorňují, že bylo nutno za příčinou ochuravění pane
JUDra. Jaroslava Preissa přednášku o siluaci prů-
myslu textilního do jiné schůze sekění poodložili
Plenární schůze sekce textilní Nového obchiodníhie
gremia král. hlav. města Prahy, svolaná ke dni 16
t. m. na 8. hod. večerní, bude nicméně konána, ab
volba sekčního výboru byla, provedena a pracovni
program sekce náležilě byl vytčen.
Česká banka v Prnze. Subskripce na akcie I
emise, kterou prováděno jest zvýšení akciového ka-
pitálu České banky z 2,000.000 K na 4.000..000 K
ukončena bude dne 15. t. m. Akcie vyloženy jsou
k upisování při kursu K 405.— za jednu akcii a splát-
ky na akcie zúročeny jsou 4342% až de konce t. r.
Fražská bursa pro zboží a cenné papíry. V pon-
dělí dne 16. t. m. koná se bursa pro ob
chod s uhlím od 314—5 hodin odpoledne
Hová předloha o vodních costách. Nová před-
loha o vodních cestách, vypracovaná v ministerstvu
obchodu, bude vyžadovati pro regulací řek a stavbu
průplavů 600 mil. K, z nichž 270 pfipadá na Čechy,
téměř stejný obnos na Moravu a Halič a zbytek na
Dolní Rakousy.
JUDr
Preissa
Fražská
Praha
Čer
Čechy
Morava
Halič
Dolní Rakousy
Český banka
Prnza
29
article
Zrušení kartelu továroni vozových os. Kartel ra-
kousko-uherských továren vozových os, k němuž
náleželo 11 rakouských a jedna uherská firma s cel-
kovou roční výrobou v ceně 31/2 mil. K, se rozeše
koncem října pro neshody mezi členy svazu a pr
soutěž továren, stojících mimo karlel. Následkem
toho v posledních dnech snížily přední továrny ceny
průměrem o 10 K za 100 kg.
Zřízení Národní banky v Turecku. V Cařihrad
má býli zfizena Národní turecká banka s kapitálem
10 mil. franků.
Statistika povolání popudem k životnímu pojišto
vání. Před několika lety uveřejněná statistika povo
lání ukázala, že ze 7,719.362 provdaných žen ovdověl
1,909.540, takže ze 4 žen postihuje vždy jednu pravdě
podobnost, že ovdoví. Táž statistika však dále učí, že
se mezi oněmi dvěma miliony žen vyskytuje jen 856.925
žen, které se samostatně živí, kdežto asi 1,050.000.
tedy okrouhle 60% z nich, není vůbec zaměstnáno
nebo pouze přiležitostně nebo neurčitě. Z těch všal
vládne jen 8618 vlastním jměním neho požívá pense
takže z dvou milionů vdov pouze půl proc. není od-
kázáno k samostatné činnosti. Oproti této značné mi
noritě jměním vládnoucích a samostatně činných žen
staví se tu ohromná většina oněch, jichž manželé ne-
rozvážně a lehkomyslně opomenuli v čas se postar at
o patřičnon ochranu svých pozůstalých životním poji-
šťováním. A přeca by bylo sebe menší životní pojištěn
pozůstalým upravilo cestu k založení vlastního zdroje
živobytí a umožnilo lásce mateřské — třeba z malých
prostředků — détem poskytnouti zaopatření. Ale ži-
votní pojištění neposkytuje toliko hmotné podpory bez
hmotné pomoci pozůstalé vdově po smrti jejího živitele.
Turecko
Cařihrad
svaz a pr soutěž
národní banka
národní turecký banka
kg
30
article
ono také plní důležité úkoly i oněch, kteři hmotně
lépe jsou sítuováni. Rozšufný otec může svým dorů
stajícím synům opatřiti životním pojištěním kapitál,
který poskytuje jim možnost dokončiti studia nebo již
z mládí se státi samostatnými obchodníky, dcerám
zase opatřuje se v čas výbava a umožňuje se jim tal
vejiti ve sňatek s muži, jim sociálně na roveň posta-
venými. Společnosti pojlšťovací dovedly tak záhy ži-
votní pojišťování všem požadavkům jednotlivců a ve-
škerého hospodářství přizpůsobiti a užitečným učiniti
Zvláště c. k. priv. Assfcurazioni Generali v Terstu ne-
stojí jen následkem své velikosti a 3/4 století star
zkušenosti v čele všech rakouských ústavů, ona take
poskytuje své klientele vedle nejliberálnějšíchi podmínel
a levných prémií velký výběr všech pojišťovacich sou-
stav a tím, jakož i značnými fondy zaručovacími zí
skává obchod její čím dále tím většího rozšíření. Tomu
nasvědčuje i také letos docílený výsledek, který vyka-
zuje na nových obchodech za měsíc říjen K 10.781.891 8
(o počátku roku celkem K 109,888.736.301.
Frhy poněžni.
Pražská bursn.
V Praze, 13. listopadu. Oliciální záznamy znějí
Terst
Praha
Assfcurazioň Generali
31
article
Zástavní listy české byp. banky 590
Zástavní listy české byp. banky 590
Základní úpisy české zem. banky
Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.)
» » » , » (v K)
Mel. úpisy » » » (ve zl.
„ » (v k)
Žel.
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . .
41/2
Dlužní úplsy. Živnost. banky
4 n
Dlužní úpisy České prům. banký
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . ..
Zástavní listy mor. byp. banky 5 %
c e
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky
Želez. úpisy , ,
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/29
„ „ hal. zem. banky 41ps9
Kom. dl. úpisy » » » 49%
Železnič. . » » » 4 %
Zást. listy Hal. akc, hyp. banky 4 1/ 2
» » » » 499%
» Rak.uherské banky 49%.
» » Dolnorak. hyp. ústavu 49%.
» » » 31/2
Kom. dl. úp. . . » 4%
» » 31/n
Zástavní listy Rak. byp. banky 499
Prior. obl. spol. rak. míst. draha 39%
Buská státní půjčka z r. 1906 5 0
Únorová společná renta (v pap.) 4 . 2 0
Dubnová , » (ve stř.) 4.29%
Kvělnová . » (v pap.) 4 %
Červencová spol. renta (ve stř.) 4 %
Rakouská zlatá renta . . . 4 %
» korunová renta. . . 4%
„ investiční , . . . 3 1/ 2 e
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . . . »
Česká průmyslová banka . . . »
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodářská úvěrní banka . .»
Moravská eskontní banka. . .
Pražská úvěrní banka . . ..
Pryní česká akc. pojišť. na život
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka -
Haličská akc. hypoteční banka.
Rakousko uherská banka . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká společnost cukerní . ..
Český pivovar v Č. Budějov icích
Kolínská továrna chemicka . .
Podolská cementárna . . . .
Poldina hut
Pražská železářská společnest.
První česká raff. v Modřanech
» tov, orient. cukrov.
Daňkův
Rustonův
Poldin
Hradec Králové
Rakousko
Č . Budějov
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
eskontní banka
živnostenský banka
hypoteční banka
uherský banka
0 Dubnová
32
article
Vídeňská burs
Vídeňská burs
Renty:
4procentní papírová květnová . .
4 2procentní » únorová . .
4procentní stříbrná červencová .
4.2procentní » říjnová . ..
4procentní zlatá rakouská . ..
4procentní korunová rakouská . .
3/zprocentní korunová (invest.)
4procentní zlatá uherská
4procentní korunová uherská .
31/aprocentní kor. (invest.) uber.
ruská půjčka .
Záslavní listy:
4proc. kom. dl. úp. zem banky kr.č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/2proc. Hypot. banky kr. českého
4sproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Ústřední banka čes. spořitulen 40
Losy
Celé státní z r. 1860 . . . ..
pětiny » . . . . .
stální z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . .
lisské . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . . .
Banky:
Česká průmyslová . . . ..
» »Union«
Hospodářská úvěrní pro Čechy
Pražská úvěrní banka . . ..
Živnostenská
moravská eskontní . . . . .
rakousko uherská . . . . ..
anglo rakouská
banka pro země rakouské ..
dolnorskouská eskontní
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav
uberská všeobecná úvěrní
všeob. rak. pozemk úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . . .
vídeňská banka »Union« . . ..
všeobecná depositní banka . . .
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A . . .
Praha
Čechy
ústřední banka
Český průmyslový
úvěrní banka
rakouský banka
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
33
article
Česká severní dráha . . . . .
Duchcovsko-podmokelská dráha .
Rak. severo-západní dráha . ..
Polabská dráha . . . . . . .
Pardubická (Jiho sev. něm. spoj.).
Pražsko duchcovská dráha kmen.
Pražsko duche. dráha prioritní
Ústecko teplická dráha . . . .
Ferdinandova severní dráha .
Lvovsko-černovická dráha . . .
Státní dráha . . . . . . . .
Jižní draha . . . . . . .
Štyrsko-hradecko- köllašská dráha.
Dunajská paroplavební společnost
Rakouský Lloyd . . . . . .
Průmyslové podniky:
Česká cukerní společnost ..
Plzeňský akciový pivovar . .
Škodovy závody . . . . . . .
Daňkova strojírna . . . . ..
Brněnská strojírna . . . . .
Králodvorská cementárna
Mostecká uhlářská společnost .
Severočeská uhlářská spolednost
Západočeská
Poldina hut
Pražská železářská společnost.
Alpská báňská
Rýmavsko muráňská želez. spol.
Hirtenbergské továrny na náboje
Rakouská zbrojovka
Veitschské magnesitové doly (prior.
Haličsko-karpat. pstrol, spol. .
Schodnica, petrol. spol. . . .
Devisy a valuty:
Paříž . . . . . . . . . . .
Curych . . . . . . . . ..
Londýn . . . . . . . . . .
Německá místa . . . . . . .
Řišské marky v paplrech . . .
Dvacelifrank . . . . . . ..
Ruhl papir . . . . . . . .
Lira . . . . . . . . . . .
Ferdinandův
Lloyd
Škodův
Daňkův
Štyrsko
Paříž
Curych
Londýn
Český cukerní společnost
Poldin hut
34
article
Peníze Zboži
101.50 102 50
97.20
98 2
99.50
100.50
Soukromé (sazby eskontní) . .
35
article
Trvale zdrželivé se zřetelem na politickou si-
tuaci Veitsehské magnesitové 994. o 35 K vyšší na
americké objednávky.
x. Z Vidné, 13. listopadu. (Telegr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 635 —, uherské kre-
ditky 735.50, anglobanka 292 50, bankovní jednota
513—, unionka 538.—, Ilnderbanka 433.—, státní
dráha 685.50, jižní dráha 119.50, polabská dráha
447., severozáp. dráha 419.——, turecké tabásové
359.—, rýmavsko muráňské 533.—, alpinky 642 —
květnová renta 95.95, uherská korunová 92.—,
turecké losy 179.50, marky za hotové 117.13, ultimo
117.23. Smýšlení pevné.
x Z Vídně, 13. listop. (Telfgram. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.
Amsterodam žek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.75,
199 10, Bukurešť na krátké lhůty —.—, —.—
Brussel šek na kr. ihůty za 100 fr. —.—, —.—,
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na
krátké lhůty za 100 mk. 117.071/2, 117.273, Německo
na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib. št. 239.371/2 239771/2, Londýn na delší lh.
—.—, —.—, Nový York za 100 dollarů —.—
—.—, Italie šuk a krátké ihůty za 100 lir 95 221/1
95.35, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
a ruská města šek a kr. Ih. za 100 run) 200. 8712.
251.871/2. Petrohrad delší lb. —.—, —.—, Pařiž šek
na krátké lh. za 100 fr. 95.371/2. 95.521/2. Paříž delší
lh. —.—, —.—, Curých a Basilej šek a krátké lh.
95.321/2, 95.521/2, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary,
šek a krátké lu. 95.321/2 95.521/2, na delší lh. —.—
Švýcar
Vídeň
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Basilej
Ilnderbanka 433
239771 / 2
95.35
95.521 / 2
39
article
100.—
103 .25
96 05
95.30
95.50
96.50
102.10
100.10
97 50
96. 50
100.— 100.50
97 0
41
article
93.25 94 2
94 9
93 25
93 75
94.75
93.9,
91.25
99.5
89.25
97.75
89.2
90.75
78.30
87.70
42
article
93.25
93 55
88.25
96.75
88 . 25
95.75
77.5
98.90
97 20
99 10
99. 2.
96 15
44
article
Pelrobradská bursa.
Z Petrohradu, 13. listop. (Zpráva Živnost banky.)
13. listop. 12. listop.
Olskontní . . . . . . . . 394 — 334 —
Baku . . . . . . . . . . . 378 — 383.—
Caspienne . . . . . . . . . 3900 — 3875.—
Sormovo . . . . . . . . . 105.— 105 —
rusko čínská baanka. . . . . . 182— 183.—
Ruská průmyslová banka . . . 281 — 280.50
Petrohradské metallurgické . . . 123 —
Kolomna . . . . . . . . . 160 — 180 —
Putilovské železo . . . . . . 87 50
Fénix. . . . . . . . . . . 168.— 168 —
Ruské papkry v Berlině.
Z Barlína, 13. listopadu. (Zpráva Živnost. banky.)
13. listop. 12. listop.
41/aprocentní ruská renta 1905. . 97.10 97. 10
4procentní ruská renta 1902 . . 82.80 83.—
4proc. ruská konsolidační renta 1889 —.—
dl/sprocentní ruská zlatá renta.. —.— —.—
petrohradská diskontní banka . . 156.— 156.—
petrohradská mezinárodní banka . 134 20 134.30
ruská banka pro vnější obchod . 131.60 132 25
Berlinská bursa.
Z Berlina, 13. listopadu. Pův. zpr. »Nár Lislů«.)
13. listop. 12. listop
200 10
Rakouské kreditky. . . . . . 200
Caspienne
Ruska
Fénix
Petrohrad
Bak
Kolomna
Berlín
průmyslový banka
národní Lisl
zpráva živnost banka
46
article
95 .0
115 0
95.95
85.8
245.50
415.—
200.—
47
article
115.25
96 1
86.05
246.5
203—
392.—
420-
390.——
526.— 530.—
272.— 274 —
414.— 450.—
48
article
238.— 298.50
568.— 570 —
49
article
310.—
850.—
418.50
417.—
175.—
173.—
920.—
860.—
400.— 42 -
193.—
438.—
432.—
51
article
Diskonto . . . . . . . . .
52
article
Závěrečné kursy
listop. 12. listop.
95..95 95.g9
9893 98. 90
95.90 95 90
98 90 98.95
115.05 115.05
95 95 95.96
85.85 85.75
110 — 109. 95
81.55 81.4
97 20 97 15
53
article
89.75
9375
100.—
54
article
8975
99.75
100.—
55
article
153.50
219 —
263.—
464.—
489. —
140.75
179 —
56
article
153 —
220.—
268 —
464.—
485.—
140 65
178.70
415.—
333.50
526.—
1740. —
292.—
432. 50
584.—
633 25
735.—
1033 50
512.—
537.50
452 —
57
article
415.—
390.25
526.—
1747.—
292.25
433.25
586.—
634 25
733.—
1052.—
513.50
539.—
450.—
1945.—
402.—
448 —
446.60
400 —
58
article
1045.—-
403.—
448.50
446.50
400.—
59
article
5050.—
553.—
684.50
118.75
483 —
955 —
410.—
60
article
5070.—
553.—
685.75
119.25
483.—
958. —
286. 25
417.—
930.—
712 —
438 75
435 —
61
article
235 50
417—
930.—
710.—
437 —
432 —
2447 —
641 25
532.75
102 5.—
62
article
2444.—
641.50
532.50
1018. —
607 —
555.—
455 —
63
article
605 —
555.—
455.—
65
article
95.47
95.43
95.25
95. 3
239 6
239.55
117 13
117.16
117. 13
117.16
19.14
19.14
251.50
251 75
95.30
95.27