2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
14. listopadu 1908. Číslo 314.
4
article
M.-p. dr. Wekerle praví, že souhlasí se
vším, co řečník uvedi o národní cti a národnímu
sobovědemí. Také on je přesvědčen, že celá ny-
nější epocha je dobou mocného proje-
vu národního cítění a vláda je povo-
lána svou činností toto eítění osvědčovati
v oboru praktické politiky. (Hlučná pochvala.) To
vše však nemá nic společného s návrhem, jehož dů-
vody jsou bezdůvodné a neudržitelné.
Nechci rozváděti, pokud I. a III. zákon z r. 1867
legalisovaly dodatečně panovníkovo nastolení (Neod-
vislá levice volá: Nikdy!) a je indemnisovaly. To
neznamená, že zntímná doba ona byla prohlášena
za zákonnou, nýbrž stanovena byla legálnost začátku
vlády. (Velký povyk u neodvislé levice.) Uznal to
též říšský sněm v r. 1861 a je to vysloveno také v III.
zákoně z r. 1867. (Povyk u neodvislé levice.) Nelze
prolo tvrditi, že císařova vláda počala v r. 1867.
Volání u neodvislé levice: Tehdy stal se králem uher-
ským!) Slojím v každém ohledu na základě I. a III.
zákona z r. 1867. Nechci k němu ničeho připojovati.
nedopusíím však, aby od zákona toho bylo něco od-
loučeno. Důvody předešlého řečníka tomu však od-
porují a nesrovnávají se s tímto slanoviskem, nebo
císařova vláda počala skutečně 2. prosince r. 1848.
doktor
Wekerle
5
article
Nesprávnýmm je také důvod, tvrdíte-li, že donu-
cuje se zde někdo ku přijetí a nošení nějakého řádu.
V tomto případě nejde o řád, nýbrž medaili, již chee
panovník propůjčiti slátním úřadníkům ve veřejných
službách. Odporovalo by vší politické slušnosti, kdy-
bychom při té příležitosti nebyli neprojevili svou
úctu a po některé stránce chovali se demonstračně.
(Rozruch na levici.) Tímlo stanoviskem se řídíma
žádám pány, by za nynějších poměrů nevyvolávali umě-
lými důvody protivy a nepřicházeli se slátoprávními
námitkami v době, kdy nikoho nenapadá naše státní
právo nějak zkracovali. (Hlučný souhlas na pravici
rozruch a odpor na levici.) Žádám proto za zamít-
nulí návrhu. (Hlučný souhlas.)
Předseda ptá se, přeje-li si sněmovna, aby návrh
byl dán na jednací pořad k meritornímu projednání
Pro debatu hlasovali pouze členové neodvislé le-
vice, socialista Mezöfi a býv. minisir Polonyi, načež
předseda prohlásil, že většina nechce, aby návrh
byl dán na jednací pořad. (Hluk na necdvislé levici.
Dále vykonány volby do výborů pro vo-
lební opravu a pro annexi. Do tohoto bylo zvoleno
14 členů strany neodvislosti, 4 členové strany ústav-
ní, 2 lidovci a 1 Chorvat, do unoho 22 členů strany
neodvislosti, 7 členů strany úslavní a 2 lidovci
schválen vystěhovalecký zákon v celku
podrobnostech
V zejtřejší schůzi Pude se jednat o úprav
finanění situace města Pešti a peticích.
Mezöfi
Chorvat
Pešť
6
article
Převrat na Balkáně.
Převrat na Balkáně.
Naše zprávy.
Sp. Z Bělehradu, 13. listopadu. (Původní
telegram »Národních Listů«.) Dnešní zprávy
z Cařihradu sdělují, že vyjednáván
Bulharska s Tureckem opět ztrosko-
talo se. Bulharský delegát snažil se vyloučiti
východo rumelský poplatek, ale nedoeilil toho,
když stvrdilo se, že vynáší dosud 460.000 fr.
Bulharská delegace zřekla se o tom vyjednávati
a navrhla vyjednávání o východní železniční
trati, jež asi také zůstane bez výsledku.
Turecký ministr vnitra odmitl náv rh
rakouského »Lloydu«, aby turečtí dů-
stojníci a vojáci zadarmo cestovali Lloydovými
parníky. To znamená, že neobnoví se vy-
jednávání Rakouska s Tureckem
a boykot neusta ne.
Srbové ve francouzské sněmovně
Z Paříže, 13. listopadu. (Zvl. telegram
„N. L.“) Srbská deputace, skládající se z pánů
Kumanudia, Skerliče a Ninčiče, podala tyto dni
v budově francouzského parlamentu obšírný vý-
klad o srbských záležitostech a snahách parla-
mentárné komisi pro zahraničnou politiku, je-
jímž předsedou je p. Déchanel. Jednotliví čle-
nové komise dávali srbskému poselstvu otázky
a přijali srbské odpovědi velmi sympaticky.
Persekuce „Srbské Rěčí“.
Ze Sarajeva, 13. listopadu. (Pův. zpr. „Nár.
Listů“.) „Srbské Rěči“ v Sarajevě vláda strhla
z kauce pokutu 1800 korun a redakci dala lhůtu
desetidenní, aby kauci doplnila, jinak že „Srb-
ská Rěč“ bude zastavena.
Lloyd
Lloydová
Srba
Skerlič
Ninčič
Déchanel
Srb
Balkán
Bělehrad
Cařihrad
Bulharsko
Turecko
Rakousko
Paříž
Sarajevo
7
article
Projev srbských listů angliekému
Projev srbských listů angliekému
tisku.
S. Z Bělehradu, 13. listopadu. (Zvl. telegr
„N. L.“) Srbské politické listy v království vy-
slovily telegraficky skrze „Daily Telegraph“ an
glickému tisku díky za pozornost a sympatie
které osvědčuje srbskému národu „v nejtěžší
krisi, kde mu jde o byti a nebyti“. Podepsány
jsou: „Samoupráva (red. Stojan Prolič), „Od
jek“ (rod. Jaša Prodanovic), „Srpska Zastava“
(red. Pětar Despotovic), „Štampa“ (red. Sveto
zar Jakšié), „Dnevní List“ red. Milan Grol)
„Trgovinski Glosnik“ (red. Vlada Markovič)
„Boogradske Novine“ (red. Stevan Čurčičj
„Mali Zurnal“ (red. Boža Savič), „Politika“
(red. P. Ribnikar), „Truba“ (red. Andra Gavri
lovič), „Večernje Novosti“ s (red. Milan. Mičic),
„Narodne Novine“ (red. Živko Dačíc).
Vrácení rakouských řádů.
Ze Srbska oznamují, že všichni srb ští
důstojníci, kteří ntají nějaké rakouské
řády, usnesli se vrátiti je po příkla-
du černohorského serdara Janka
Vukoti če.
Prolič
Jaša Prodanovic
Štamp
Grol
Vlad Markovič
Stevan Čurčičj
Zurnal
Boža Savič
P Ribnikar
Andr
Milan
Mičic
Živko
če
Bělehrad
Srbsko
Daily Telegraph
Srpsko Zastava
Narodnout Novine
Trgovinski Glosnik
Boogradske Novine
Truba
8
article
Kroky Francie, Anglie a Ruska
v Bělehradě.
Z Paříže, 13. listopadu. (K. k.) »Peti
Parisien« sděluje, že zástupci Francie,
Anglie a Ruska podnikli v Bělehradě
nedávno oznámené kroky a že srbské vládě
důtklivě radili k rozvážnosti
umírněnosti.
Anglická rada Srbům a Černo-
horcům.
Z Londýna, 13. listopadu. (K. k.) »M o-
ning Post« píše: Srbové a Černo-
horei učiní dobře, zařídí-li se dle udělené
jim rady, aby se vyhnuli všemu, co by Ra-
kousko-Uhersko mohlo si vzíti za
záminku k zakročení proti nim.
Napadne-lI Rakousko- Uhersko bez
vyzvání jedny nebo druhé z nich.
mohou býti ujištěni podporou, anebo
aspoň plnými sympatiemi. Jsou-li roz-
umni, budou míti oči otevřeny pro sku-
tečné poměry a osvěděí trpěli-
vost. Sousedy Srbska jsou Turei,
Bulhaři a Rumuni. Jsou to státy.
s nimiž ly se Srbsko a Černá Hora
měly dohodnouti. Z takové politiky může
Srbsko a Černá Hora čerpati naději pro bu-
doucnost, která jim snad bude náhradou z
mnohé zklamání v minulosti.
Parisien
Srba
Černo
Bulhar
Rumun
Francie
Anglie
Rusko
Bělehrad
Paříž
Londýn
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Turei
Černá Hora
RakouskýUhersko
9
article
Zprávy z Cařihradu.
Z Cařihradu, 13. listopadu. (K. k.) Dle
zprávy »Jeni Gazetty« ozbrojil athěnský ústředn
výbor křesťany vilajetu janinského. Týž list sdé
luje ze Skadru, že Černohorci rozdl
lejl mohamedánům v Podgorie
zbraně.
Výborový orgán »Šuraj. Ummed« uveřej-
ňuje usnesení mladotureckého výboru, který za
sedal od 18. října do 7. listopadu v Solunu. -
Dle zprávy »Jeni Gazetty« byl v Gurdusu (vi
lajet smyrenský) napaden »Unionklub« a kai
makam. Bylo tam vysláno vojsko a zahájeno
vyšetřování.
Chmury pod Vítošou...
Správa otomanského státního dluhu (Dešte pu-
blique) vypočella, že Bulharsko má pla tit
maličkost — 23 miliony tureckých lir
= 516 milicnů franků (počítá jen za severní
Bulharsko 100.000 lir ročně). Do této sumy není za-
řaděn obnos za odkoupení východní dráhy (po bul-
harském výpočtu 231/2 mílionu franků). Odkupné ze
dráhu v porovnání v požadovaným obnosem za při-
znání nezávislosti je pouhou kapkou. Ale ta kapk
všechno způsobila! Bulhaři s dráhou snadno si mohl
pomoci; mohli poslavit linii parallelnou, mohlis
upravit tarify na svých drahách tak, aby poškodili
dráhu, jež bývala majelkem barona Hirsche, mobl
zanedbávat dopravu na trati, která východní dráhu
spojuje s Evropou, jedním slovem mohli společnost
dohnat k tomu, aby sama dráhu ke koupi nabídla
ale — provedli husarský kousek, který způsobil vše-
chny obtíže. Sama o sobě záležitost východní dráhy
vypadá jako celá komedie. V Sofiji p. Salabašev vy-
zývá společnost, aby oznámila své podmínky za vý
kup a zástupce společnosti mu odpovídá, že s bul
harskou vládou vyjednávat nebude. V Cařihradě p
Ljápčev ani slova vyměnít nechce se společností a
chce vyjednávat jen s Porfou, ale společnost zase
o Portě nechce slyšet a chce se dohodnout jen s Bul
harskom.
Gazetta
Černohorec
Bulhar
Hirsch
Cařihrad
Soluna
Bulharsko
Evropa
Gurdus
Dešte p
10
article
Jsou neklamně příznaky, Že vláda demokratů
bude platit. Ve sttedu p. Ljapčev poslal z Cařihradu
šifrovanou depeši, která v Sofiji způsobila poplach
Jaký byl obsah depeše se neví, ale okolnost, že par
Salabašev hned po obdržení depeše ze sna vyburco-
val odhorné úřadníky, kteří až do tří hodin ráno pra-
covali vypočítávajíce, co Turecko Bulharsku dluhuje
dala podnět ku poplachu. Soudilo se, že p. Ljapčev
se odhodlal platit a že aspoň chce odečísti obnos
který vázne za Tureckem (28 milionů franků za trao
Rusčuk—Varna a ještě jiných 5 milionů). I jiný zjev
ukazuje, že demokralická vláda bude platit: po
Evropě objíždějí její důvěrníci Sakarov a Serafimov
a sondují banky za účelem nové půjčky! (Bulharsko
má dnes asi 500 milionů dluhů.)
Jiná je otázka, zůstane-li kabinel na živu, až
Ljapčev se vrátí z Cařihradu. Silně o tom pochybu-
jemei Zdá se nám, že dny vlády demokratů jsou se-
čtěny. Předvídáme, že k veslu přijdou
Cankovisté v čele s dr. S. Danevem. Demo-
kratě se nemohou udržet, protože už se pořádají ve-
řejné schůze lidu proti nim. První je ohlášena v
Kjustendilu.
I v „národním sobrání“ útoky na vládu, Ba i nn
krále, jsou prudší. Vládě se vytýká rozpor mezi de-
klaracemi jejími a dra. Stančeva v Paříži. Divně se
vyjímalo tvrzení pařížského konsula, že ne doklarace
vlády, ale zahraničního ministerstva jsou směrodatny
Chéř posledního ministerstva, generál Papríkov, do-
kud byl ministrem války prohlásil, že východní drá-
ha pro Bulharsko nemá žádněho strate gi
ckého výnnamu a letos podopsal ministerskou
Ljapčev
Sakarov
Serafimov
doktor
S Danev
Stančev
Papríkov
Cařihrad
Turecko
Bulharsko
Evropa
Kjustendil
Paříž
NN král
11
article
deklaraci, ktorá tvrdila, ze dráha ten v ý z n am
Velice útočným byl agrárník Stambolijski
Vláda by měla odstoupit, protože nesplnila ani jed-
noho předvolebního slibu. Ona nedovolila důstojní-
kům, aby se zúčastnili výletů do Turecka a to z oba-
vy, že by tam mohli nasáknouti demokratickými zá-
sadami. Vláda na hanbu demokratismu a na hanbu
Bulharska knížeti dala královskou korunu; ona víla-
čila zemi na stranu monarchismu a učinila ji hří-
čkou v rukou dvorské kamarily. Její jednání je aten-
tátem na bulharskou konstituci. Převrat, jejž neob-
myšleně způsobila, uvalí na zemi hospodářské jař
mo; on zničí i exarchiji. Vláda měla vyrvat vnější
politiku z rukou knížete, který se kompromiloval. Ne-
má-li vláda síly učinit to dnes, potom Stambolijsk
pro ministry má jen jednu radu, která je obsažena
ve slově: táhnětel
Denní listy projevují radost nad tím, že ruský
car daroval důstojnickému klubu v Sofiji svou podo-
biznu, ale jiná věc je kormoutí. Vláda zase uště
dřila novou dodávku = Němcůml Něm
ci budou instalovat elektrické osvě-
tlení uhelných (státních) dolů v Perní
ku. Bulharští inženýři jsou um pobouřeni. Pobou-
řeno je i veřejné mínění. „Večerna Pošta“ běduje
že Bulharsko je kořistí Němců a radí, aby přiště do
dávky se svěřovaly Francouzů m.
enlow proti Vilémull.
(Nová demisse kancléřova ?)
Pošta
Němec
Francouz
Vilémull
Turecko
Bulharsko
Německo
Poba
12
article
Kaneléř Bůlow odjede v pondělí do
Kielu, aby tam podal císaři zprávu o situaci
A zároveň, jak soudí mnozí, demissi svoji-
Pokládá se za nutnou, poněvadž v tisku a ve-
řejnosti německé zanechaly debaty sněmovní jen
jeden dojem: dojem všeobecného roz-
trpčení. A zároveň dojem, že nikdo nemuhl
více pokořiti císaře jako jeho kancléř svými
výklady. Toto pojímání zvláště v ruském tisku
čteme. V každém případě čeká se pád Bülow
ještě před koncem roku. Nástupci jeho jmenuj
se vedle pobočníka císařova generála Lö wen
felda i ministři Rheinbaben a Bell-
man-Hollweg. Úřad kaneléřský má býti roz-
dělen: vnitřní a zahraniční politika mají býti
odděleně spravovány. Bülow obdržel prý
včera od clsaře telegram, kterýž, ač
prost přímých výčitek, kancléře přece v jeho
úmyslech, odstoupiti, posílil. Situace při-
ostřila prý se tím nanejvýš. Tské n
místo státního tajemníka Schöna má přijíti prý
osobnost, jež má míti jediný účel, sano vat
zahraniční úřad německý.
V Německu budí největší nevoli,
že císař dlí mimo Berlín, zatím co se
tam odehrávají nejdůležitější události.
Tisk kritisuje to co nejostřeji. Včera na příklad
lovil Vilém lišky v lese u Donaueschingů. U ci-
saře střídají prý se neustále duševní sklíče
nost s bouřlivou veselosti.
»Matin« sděluje text depeší, kteréž hned
po publikaci »Daily Telegraphu« byly mezí Vi
lémem a jeho kaneléřem vyměněny.
Bülow
Lö
Rheinbaben
Vilém
Kiel
Hollweg
Německo
Berlín
Schöna
Bellman
Daily Telegraph
13
article
Bülow telegrafoval nejprve: »Vaše Veli-
čenstvo ráčilo dáti mně s lib, že žádné míněn
V. V. nebude uveřejnéno dříve, dokud b y ch
nebyl o něm uvědoměn. Vidím dle
»Daily Telegraphu«, že V. V. změnilo názor
svůj. Prosím, aby přijalo demisi moji.«.
Vilém II. odpověděl: »Co vás to na-
padá, milý Bernharde? Publikace byla schvá-
lena Vámi.« (Týče se známého nedopatření,
kdy zahraniční úřad dal svolení k publikae
jmenem Bülowa, ale boz dřívější jeho četby
článku. Pozn. red.)
Bülow na to telegrafoval: »Vzhledem
na situaci, tolik trapnou pro V. V., která byla
způsobena mou chybou, podávám V. V. znovu
demisi i prosím, by mne nahradilo ihned jinou
osobností.«
Dozvuky v tisku světovém jsou
nspořád velmi ostré, ale nového neobsahují
téměř nic. Franeouziský tisk žasne nad
nepřítomností Viléma II. v Berlině, ale mysli,
že císař chce čekati, až Berlin zapomene. To
se sotva stane a naopak při nejbližší příleži-
tosti prosadí asi »grandiosní sjednocení stran«
vůli lidu.
»Novoje Vremja« shledává projev
Bülowa neuspokojivým. V otázce poměru k An-
glii císaře dementoval. Také co do potřeby sil-
ného loďstva v Tichém oceánu. Kaneléři —
píše ruský list — podařilo se císlaře
snížiti, ač jest jen sluhou hohen-
zollerského krále. Přes to ale zů-
stane (?) on prvním úřadníkem říše. Duš
německého národa jest těžko rozuměti.
Z italského tisku píše »Secoloe
piehlavě: »Výsledek debaty sněmovní jest, že
císař se svého fantastického nimbu sestoupil,
že sněm zabýval se jím jako s ou
Bülow
Vilém II
Bernhard
Týč
Novoj Vremja
Berlín
Tichý oceán
Daily Telegraph
14
article
kromou osobou a že dostal většinu —
3 hlasů.« »Corriere della Sera« se
táže, zdaliž Vilém při své vášnivosti
duševním neklidu dostojí slibu svému.
Papežský »Osservatore Romano« vi-
lému II. — tleská. Vatikán a Berlín ruku
v ruce! Pochopitelné divadlo !
Ve dvanáctém sešitu německé publikace
»Menschenheitsziele«, kterýž vyjde v pro
sinci, otiskne dr. H. Molenaar protest proti
výrokům císařským, kterýž končí: »Německé
zájmy r. 1900 žádaly něco zcela jiného, nežli
zničení burské svobody. Dovídáme-li se ale, že
nejvyšší hlava Německa učinila se
spoluvinníkem tohoto znásilnění, musí
nás to až do nitra rozbouřiti a cti
naší národní co nejcitelněji se dotknouti.
Styděl bych se býti Němcem, kdybych
nevěděl, že toto rozbořčení mé sdíli převážná
většína krajanů mých. Národní zájmy stojí nad
rodinnými zájmy, jež má císař jako příbuzný
anglického dvora a žádný panovník nemá
práva šlapati nohama vlastenecké
city národa svého. Dříve to snad moblo
býti, nyní už nikoli. Nemá příčiny před. Angli
se plaziti. Naše životní zájmy vyžadují v první
řadě dobrý poměr s našimi nejbliž ší m
sousedy v srdci Evropy. Avšak pomá-
hati, aby jeden národ na úkor všech jiných
strhoval na sebe panství světové i aby všem
jiným národům vnucoval řeč svou, názory a mravy.
toť nepolitické a nevlastenecké! (Jak
výborně se to hodí na stejné, na vlas stejné
počínání německého národa vůči Slovanůml
Vilém
doktor
H Molenaar
Němec
Angl
Vatikán
Berlín
Německo
Evropa
Osservatore Romana
burský svoboda
Corriere della Ser
15
article
Pozn. red.) Protestujeme proti tomu, aby
německý císař slovy a činy osvědčoval přá
telství své cizímu národu a přitom aby
nedbal zájmův a citů národa vlast-
ního.«
Také hamburské zastupitelstvo bylo
svoláno k mimořádné schůzi, v niž
uenešeny mají býti kroky, jak působit
přímo na clsaře, což říšský sněm byl
odepřel. Hamburk dá podnět k tomu ve spol-
kové radě, aby zřejmo bylo prý, že i v Ham-
burce litují osobního zasahování cí
sařova do úřadní politiky a že žá-
dají proti opakování toho bezpečné
záruky.
S programem »Absolutism v Ně
meeku«, svoláno bylo na včerejšek v jediném
Hamburce a okolí 17 veřejných schůzí
aby protestovaly proti postupu císaře.
Provolání ke schůzím těm, nalepené na ná-
rožích, jest pro nynější situaci v Německu
nanejvýš karakteristické.
Vyjímáme z něho tyto doslovné úryvky
»Německo zaznamenává bezpříkladnou bla
máž. Osobní režim utrpěl i ve vnější poli-
tice strašlivou porážku. Sdělení Vi
léma II. cizimu listu připravila říši o všechnu
důvěru. Další prohlášení odhalila neslý
chanou nedbalost v nejvyšších úřa
dech, na něž platíme ročně miliony Německý
národ jest v nebezpečné situaci vinou
těch, kdož mají ho hájiti. A té vládě máme
povoliti nové daně. Z kapes lidu má býti
vymáháno ročně o 500,000.000 marek
více a dány mají býti k disposici vládě.
jež přivedla říši na kraj propasti.
Hamburk
Ham
Německo
16
article
Vláda Viléma II. uvalila na říši za
18 let 31 miliardy m. dluhů a za to docí-
leno jen, že vlast naše stala se předmětem
posméchu a úšklebků celého světa
A v té situaci chce vláda z lidu znovn
ssáti krev. Vymyslila chytře tak zv. finančnl
reformu říšskou a chce řišským obcho-
dem s kořalkou vytěžiti 100 mil. m
chce doutníky tak zdražiti, že polom dle znalcův
klesnutím konsumu přijde 27.000 dělníků
doutnikářských o chleba. Dále chce
vyssáti z piva o 100 mil. m. více, aby se
kořaleční mor opět vzmohl. Chce zdaniti
i světlo, aby musili obchodníci za plyna
elektriku platiti o 50 mil. více. K tomu přijdou
i jiné ještě daně. A obrovské obnosy ty má
platiti lid zvláště na rozmnožení vojska
a loďstva Jest nejvyšší čas, aby se lid zvedl
ke všeobecnému protestu proti strašlivému
hospodářství, jež nás biamuje před
celým světem, uvádí nás ve stálé a
veliké nebezpečí a při tom vydírá lid.
Přijďme ve čtvrtek protestovati: Proti absolu-
tismu! Proti nedbaloti a neschop
nosti! Proti nesnesitelnému vyděrač
ství!« Ostřejší kritiky o vládě Viléma II. nežl
této občanstvem německým, snad ani nemůže
již pronegeno býtil
Vilém II
17
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 13. listopadu. (Dojem uher
ské volební reformy.) Hr. Andrássem
včera předložená osnova nového uhierského vo-
lebního řádu nevzbudila nadšení ani v orgánec
Praha
Hradec
18
article
Eoaličných stran, vyjma ovšem časopisy strany
ústavní, které nemají práva kritisovati dílo svého
mistra. Tak „Budap. Tagbl.“ uvádí jako zvláštní
zásluhu Andrássovy osnovy, že se jí počet vo-
ličů rozmnožuje dvaapůlkrál a pokud jde o plu-
rálné hlasy, že budou míti z nich podíl všichni
obyvatelé země bez rozdílu jazyka a národnosti.
Zvláště prý sociální demokraté nemají se stavěti
proti osnově, poněvadž jim zabozpečuje
1,493.000 hlasů t. j. 36% všech hlasů, kdežto
dosud měli pouze asi 4% hlasů.
Pravda, kdyby šlo pouze o počet hlasůa
každý lílas se při volbách uplatnil, takže by
každá strana a každá národnost obdržela aspoň
tolik poslanců, kolik jí náleží dle počtu hlasů,
nebyla by nespravedlnost navrženého volebního
řádu tak do nebe volající. Ale po včerejší osnově
přijde za čas druhá, hlavní část Andrássovy
předlohy, totiž volební geometrie, která
přes hlasy národnostní a sociálně- domokratické
přejde obratně k jednacímu pořadu, poněvadž je
ve volebních okresích rozdělí tak, aby všude zů-
staly v menšině proti vládní maďarské většině.
Dle starého volebního řádu bylo tolik okresů se
slovanskými a rumunskými většinami, že opo-
sice, kdyby voličové byli všude uvědoměli,
mohli zvoliti asi 120 poslanců. Při veřej-
ných volbách s množným hla so v a-
cím právem oposice se nikdy nezmůže na
takový počet poslanců.
Budap
Andrássův
19
article
Svrchovaná nestoudnost, s níž br. Andrássy
doporučoval svou osnovu, zhnusila se i Polákům,
dávným přátelům národa maďarského. Klerikál-
ný „Glos Nar.“ konstatuje, že „šlechetný druhdy
a plný vznešených snah maďurský národ podlehl
pod vlivem židovským poboršujícímu znemrav-
nění. Stará maďarská kultura, tradice vzneše-
ného a obětavého vlastenectvi, ustoupily posup-
nému šovinismu, mělkému liberalismu, násilné
zvůli a divému velikášství. Z těchto prvků
vznikla i nová volební reforma, jejíž hlavním,
ne-li jediným cílem jest uzákonění nej-
větší křivdy a nespravedlnosti.
„Nov. Rel.“ dodává, že uherská volební
reforma má značný význam i pro Rakousko.
Zabezpečujeť trvale nynější državu oněch Ma-
darů, kteří bývali druhdy nejzarytějšími nepřá-
teli Němců, nyní však v německém centralistí-
ckém tisku vyhledávají spojence. Nový volební
řád v Uhrách s veřejným blasováním, které je
synonimem brutálné přemoci, a s pluralitou, kte-
rá na vždy zabezpečuje politickou převahu ma-
darstva, jest současně oporou německého
centralismu v Rakousku a útokem na
živel slovanský, jenž beztoho již nyní musi
v Ubrách zápasiti s nopřokonatelnými oblížemi.
Andrássy
Polák
Glos
Němec
Rakousko
Ma
Uhry
20
article
V Praze, 12. listopadu. (Význa m ne
prohlášení štyrsk. mistodržitele.)
V úterý dne 10. t. m.byl uzavřen štyrský sněm,
poslední ze sněmů, jež letos na podzim zase-
daly. V této poslední schůzi místodržitel hrabě
Clary odpověděl na dofaz, týkající se výroku,
jejž učinil vůči říšskému poslanci dru. Benko-
viči. Na stesk Benkovičův, že vláda posílá da
slovinského jižního Štyrska úřadníky, kteří ne-
mají srdce pro lid a neznají ani v nejmenším
slovinského jazyka, hr. Clary tehdy řekl: „Divím
se, že slovinský lid tak trpělivě snáší takový
stav.“ Místodržitel ve své odpovědi potvrdil, že
uznal smutný fakt, že jen nepatrný počet úřad-
níků v jižním Styrsku zná slovinský jazyk slo-
vem i pismem a vyslovil politování nad tím, že
mu nebylo dosud možno toto zlo odstraniti. Ne-
může býti pochybnosti, že jest třeba rozmnožití
v jižním Štyrsku počet slovinsky mluvících úřad-
níků. Místodržitel to nejednou vyslovil před po-
slanci německými i slovinskými a nepopírá, že
vůči dru. Benkoviči neodepřel uznáni
slovinskému lidu, že tak klidns
snáši tento neblahý stav,
Nesnesitelné poměry netoliko v soudních,
nýbrž i v politických úřadech v jižním Štyrsku
jsou tedy dobře známy vládě, která sama uzná-
vá, že jest nezbytně třeba nápravy. Ale jsme
jisti, že při nejbližším povyšování soudních úřad-
níků místo nápravy dočkáme se opět obvyklého
zlořádu, že slovinští úřadníci budou ze Štyrska
odesláni do Kraňska, kde na germanisaci už
není pomyšlení a do jižního Štyrska budou po-
sláni opět Němci, neznající ani slova po slo-
vinsky.
Claro
doktor
Benka
Benkovičův
Benkovič
Němec
Praha
Štyrsko
Kraňsko
21
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 13. listopadu.
Anglie a Rusko v balkánské krisi.
Na banketě na počest nového londýnského
lord-mayora pan Asquith pronesl řeč, kteráž jest
politickým programem nynější vlády v otázkách
zahraničné politiky.
Řeč rozebrala poměr Anglie k třem státům:
Turecku, Rusku jakožto hlavě Slovanstva, a Né-
mecku. O Rakousko-Uhersku ničeho nepravila,
neboť podle názoru Asquithova klíč ke všem
dalším nebezpečím není už veVí dni,
nýbrž v Berlíně.
Asquith
Asquithův
Praha
Anglie
Rusko
Turecko
Rakousko
Uhersko
Berlín
23
article
Hrozná katastrofa v dolech.
Hrozná katastrofa v dolech.
První zprávy o hrozném neštěstí na dole Rad-
bodu u Hamnu byly překonány hroznou skutečnosti
Dle poslodních depeši zahynulo při katastrofě asi 380
horníků Neštčsli tak veliké otřeso i nejotrlejší myslí
ať postihne kterýkoli kraj, zde však pravděpodobně
zahynulo také mnoho našich krajanů, českých hor-
níků, kteří bývají často lákáni do Vestfálska naděj
na vělší výdělek. Zvíme to snad brzy ze seznámu
obětí, po případě až vraceti se budou vdovy a si-
rotci bez živitele do domovských obcí.
V celé hrůze jeví se nám tu opět nebezpečí hor
nické práce a vyslupuje strašná výčitka, že snad ne-
bylo učiněno vše, čím by se neštěstí mohlo zabrá-
niti. Úplnou bezpečnost nebude asi možno zajistiti
nikdy, ale život je přece příliš cenným stalkema
nutno k jeho ochraně učiniti vše, co je v moci člo-
věka. Počet a rozsah kalastrof v uhelných dolech z
poslední doby zdá se nasvědčovati, že posavadní bez-
pečnostní opatření jsou huď sama o sobě nedosta-
tečná, nebo se náležitě neprovádějí a že se obětují
hekatomby lidských životů jen pro větší výtěžel
Neštčsnout
český hora
Vestfálsko
24
article
Nehledě k časlým katastrofám v uhelných do-
lech amerických, udála se v poslední době tato velk
neštěstí: Dne 17. března 1884 zahynulo na dole
„Camphausenu“ u Saarbrückenu 181 horníků a dne
17. února 1898 na dole Karlině u Bochumu 119
horníků. Všeobecně jest v paměti ještě hrozná kala-
strofa v Courričres u Lille dne 10. března 1906.
klerá si vyžádala 1219 obětí a rok na to, dne 28
dolů.
ledna 1907 padlo za oběť neštěstí v dole „Redenu
u Saarbrůckenu 150 mužů. K tomu řadí se nynějš
kalastrofa se 360 obětmi.
Sdělují se k ní další podrobnosti:
Z Hammu, 13. listopadu. V příčných šachlách
leží ještě na tucty mrtvol, které nemohly býti již
vytaženy. Pokus, dostati se k horníkům na dně dru-
hé, 770 metrů hluboké šachty, se nezdařil, poněvadz
východ šachly byl uzavřen a přičná šachta se sří-
tila. Záchranné mužstvo bylo vytaženo skoro v bez-
vědomí a prohlásilo, že záchrana jest úplně
vyloučena. Také hasičstvo, které sjelo, vrátilo s
s nepořík enou. Oheň šíří se každou minu-
tou a ohrožuje dokonce silně také důl-
ní budovy.
Karlin
Bochum
Saarbrücken
Aires
Lille
Hamm
25
article
Z Hammu, 13. listopadu. U místa neštěstí čeká
stále mnoho žen s dětmi. Mnohé z nich strávily celou
noc pod širým nebem. Pláč a nářek rozléhá se ko-
lem. Úřadníci nemohou podati zádných zpráv. Dul
jest obsazen čelnou stráží a jen stěží lze zadržeti pří-
buzné zahynulých, aby se sami nevrhli v záhulu.
Na většině vylazených je viděti těžká zranění, po-
pálení a zlomeniny. Jednomu nešťastníku byly úplně
utrženy nohy. Když jedna žena poznala podle bol
svého zkomoleného manžela, vrhla se s hrozným
výkrikem na mrtvolu. Podobných scén odehrává se
mnoho.
Jeden ze člyř zachráněných, jménem Pinkava.
vyprávuje: Při práci v kališti překovu nedaleko tře-
tího patra zaslechl jsem náhle o 4. hod. ráno hroz-
nou ránu. Horké větry mi ovanuly obličej. Kolem
ozývalo se stále praskání a pukání. První rána mi
vyrazila lampu z ruky. Podél rour vodovodu dostal
jsem se s druhy po žebříku do třelího patra a nalezl
jsme tu první těžce zraněné. Odnesli jsme něklere
Pinkava
Hamm
Dula
26
article
co nejrychleji do vylahovacího koše a dostali jsme
se za stálého rachotu dalších výbuchů na povrch
— Pinkava a jeho tři druhové jsou jediní, kteři byl
vytaženi úplně bez pohromy.
Z Hammu, 13. listopadu. (K. k.) Poněvadž zá-
chranné práce byly nyní úplně zastaveny, možno po
kládati za jisté, že při katastrofě zahynulo 360 hr-
vířů. V nemocnicích jest mimo te ještě
27 zraněných. Jak Bylo nyní zjištěno
nebyla zaplavená těžná šachta, nýbrž
jen větrná šachta. Těžnou šachtou se
požár šíří. Překopy, jakož i vchody d
šachty byly zazděny, aby požár byl u-
tlumen. Nelze ríci, kdy bude možne
mrtvoly vytáhnouti.
Z Hammu, 13. listopadu. Příčina neš tě stt
nebyla posud bezpečně zjištěna. Ředitel dolů nevěří.
že nastal výbuch třaskavých plynů, ale nejen zachrá-
nění horníci tvrdí, nýbrž i někteří odborníci jsou
přesvědčeni, že se událo několik výbuchů třaskavých
plynů, spojených s výbuchem uhslnéhe prachu.
Horníci sami přičítají vinu na ne-
štěstí novému lezci, jenž byl také pově-
řen kontrolou třaskavých plynů. Ne-
byl prý dosti opatrný. liž před 14 dny udál
ze v témže palře, kde nyní jsou horníci uzavřeni,
malý výbuch tžoskavých plynů, při čemž byli
tři lidé zraněni. Kdyby se tehdy byla
provedla ventilace — praví horníci — mo-
hlo se snad neštěstí zabrániti
E Kolina z. H., 13. listopadu. (K. k.) Kolínské li-
sty vyzývají ke sbírkám pro rodiny havířů, zahynu-
lých v dole „Radbod.
Pinkava
Hamm
27
article
„Kölnische Zeitung“ sděluje dále, že bylo jižz
tím účelem zasláno 24.000 marek.
Z Paříže, 13. listopadu. (K. k.) President F al
lires zaslal německému císaři pro katastrofu
Hammu telegram, v němž z plna srdce projevuje
účast ve smutku nad bolestnou událostí, která N
mecko tak krutě postihla a vyslovuje nejupřímnějs
soustrast Francie.
Z Postoupimi, 13. listopadu. (K. k) Prine Eile
Bedřich odebral se z rozkazu císařova do Hammu
aby na místě samém nabyl informací o kalastrole
a podal o ní zprávu císaři.
= Staženiny slov v telegramech. Z Vídně
13. listopadu. Ministerstvo obchodu nehodlá nadále
v telegramech připouštěti, aby se staženiny slov,
smluveně mezí stranami a jen těmťo srozumnitelné,
pokládaly za jedno taxovní slovo, s výjimkou tako-
vých staženin, které by se staly již v obchodě obvyk-
lými a nabyly jaksi zvykového oprávnění. Gremium
vídeňských obchodnků bylo požádáno, aby tako-
véto obvyklé staženiny označilo, prohlásilo však, že
není možno sestaviti ptesný seznam, poněvadž se
v každém oboru ustálily jiné složeniny, jež posu
v telegramech bez závady jako jedno taxovní slovo
byly připouštěny a teprve v ooslední době činí se
v té věci se strany telegrafních úřadů obtíže. Obchod-
ní komora byla požádána, aby proti jakékoli změně
zakročila.
= Krádeže u spediterské firmy. Z Krakova,
13. listopadu. Policie zatkla expedienta spediterské
firmy Haurowitzovy, jenž po 12 let v želez-
ničním oddělení firmy odcizoval balíky a prodával je
za babku. Celková škoda činí prý asi 250.000 K.
= Cikáni vzahy. Z Pešti, 13. listopadu. V noci
z úterka na středu byl v obci Linze zavražděn zá-
možný sedlák Trajco se ženou a 17letým synem.
Četnietvo zjistilo, že vraždu spáchali cizí cikáni,
Prine
Bedřich
Cikán
Paříž
Hamm
Francie
Vídeň
Krakov
Pešť
Linga
Kölnische Zeitung
Haurowitzův
28
article
= Lodníci otráveni plyny z rýže. Jak se sděluje
z Londýna, přibyl na parníku „Victoria“ do Ply-
mouthu zbytek mužstva z parníku „Sir John Jack-
son“, jenž se za plavby z Moulmeinu do Marseillu
s nákladem rýže ztroskotal. Neštěstí, v dějinách ná-
mořní plavby asi ojedinělé, událu se za husté mlhy
nedaleko Colomba. Mužstvo vydrželo 11 dní na po-
škozené loďi, ale zatím rýže vnikající vodou na-
vlhla a nabobinala tak, že zvětšeným objemem pro-
lomila stěny lodi. Z hnisající rýže vycházely tak
omamující plyny, že 11 lodníků otravou zahynulo.
= Dofraudant se udal. Z Paříže, 13. listopadu.
Obchodník s perlami a drahokamy šl. Ludvík Gold-
schmidt z Rakouska, stíhaný pro zpronověru
drahokamů, dostavil se včera k vyšetřujícímu soudci
a byl zatčen. Cena zpronevěrených kame-
nů přesahuje 1/4 milionu franků.
Victoria
John
Jack
Gold
Londýn
Pla
Moulmein
Marseille
Colombo
Paříž
Rakousko
29
article
Hudba.
Hudba.
+ Slečna Marie Krbova, žákyně hudební školy
sl. Ludmily Urbanovy, podrobila se v těchto dnech
před zkušební komisí hudební státní zkoušce z kla-
víru, zpěvu, barmonie a dějin hudby a složila ji
s prospěchem chvalitebným.
+ Z Mor. Ostravy. (Pův. dopis.) Mešká zde právě
Trnkova operní společnost, jejíž výkony vzbuzují
zasloužený zájem nejširších kruhů našeho obecen-
stva, které má příležitost porovnati Trnkův operní
soubor s personálem zdejšího stálého německého di-
vadla, které pěstuje operu i operetu. Skutečnou
uměleckou událostí bylo provedení Verdího opery
»Troubadour«, v níž se skvělým úspěchem zpívala
Leonoru paní Šátková Kursová a Manrica pan dr.
Richter Derosti. Také zdejší německý list posuzuje
co nejpříznivěji celé představení, chválí pí. Kursovou
a přeje si jen, aby byla získána některým velkým
divadlem — německýml
Krbův
Urbanův
Mor
Trnkův
Leonora
Kursová
Manrico
doktor
Richter
Kursův
Ostrava
Verdí opera
Troubadour
+ slečna
Derost