ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 463e37f0-7631-11dc-859a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 96, place 88, org 12, work 11
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
14. listopadu 1908. Číslo 314.
4 article
M.-p. dr. Wekerle praví, že souhlasí se vším, co řečník uvedi o národní cti a národnímu sobovědemí. Také on je přesvědčen, že celá ny- nější epocha je dobou mocného proje- vu národního cítění a vláda je povo- lána svou činností toto eítění osvědčovati v oboru praktické politiky. (Hlučná pochvala.) To vše však nemá nic společného s návrhem, jehož dů- vody jsou bezdůvodné a neudržitelné. Nechci rozváděti, pokud I. a III. zákon z r. 1867 legalisovaly dodatečně panovníkovo nastolení (Neod- vislá levice volá: Nikdy!) a je indemnisovaly. To neznamená, že zntímná doba ona byla prohlášena za zákonnou, nýbrž stanovena byla legálnost začátku vlády. (Velký povyk u neodvislé levice.) Uznal to též říšský sněm v r. 1861 a je to vysloveno také v III. zákoně z r. 1867. (Povyk u neodvislé levice.) Nelze prolo tvrditi, že císařova vláda počala v r. 1867. Volání u neodvislé levice: Tehdy stal se králem uher- ským!) Slojím v každém ohledu na základě I. a III. zákona z r. 1867. Nechci k němu ničeho připojovati. nedopusíím však, aby od zákona toho bylo něco od- loučeno. Důvody předešlého řečníka tomu však od- porují a nesrovnávají se s tímto slanoviskem, nebo císařova vláda počala skutečně 2. prosince r. 1848.
doktor Wekerle
5 article
Nesprávnýmm je také důvod, tvrdíte-li, že donu- cuje se zde někdo ku přijetí a nošení nějakého řádu. V tomto případě nejde o řád, nýbrž medaili, již chee panovník propůjčiti slátním úřadníkům ve veřejných službách. Odporovalo by vší politické slušnosti, kdy- bychom při té příležitosti nebyli neprojevili svou úctu a po některé stránce chovali se demonstračně. (Rozruch na levici.) Tímlo stanoviskem se řídíma žádám pány, by za nynějších poměrů nevyvolávali umě- lými důvody protivy a nepřicházeli se slátoprávními námitkami v době, kdy nikoho nenapadá naše státní právo nějak zkracovali. (Hlučný souhlas na pravici rozruch a odpor na levici.) Žádám proto za zamít- nulí návrhu. (Hlučný souhlas.) Předseda ptá se, přeje-li si sněmovna, aby návrh byl dán na jednací pořad k meritornímu projednání Pro debatu hlasovali pouze členové neodvislé le- vice, socialista Mezöfi a býv. minisir Polonyi, načež předseda prohlásil, že většina nechce, aby návrh byl dán na jednací pořad. (Hluk na necdvislé levici. Dále vykonány volby do výborů pro vo- lební opravu a pro annexi. Do tohoto bylo zvoleno 14 členů strany neodvislosti, 4 členové strany ústav- ní, 2 lidovci a 1 Chorvat, do unoho 22 členů strany neodvislosti, 7 členů strany úslavní a 2 lidovci schválen vystěhovalecký zákon v celku podrobnostech V zejtřejší schůzi Pude se jednat o úprav finanění situace města Pešti a peticích.
Mezöfi Chorvat Pešť
6 article Převrat na Balkáně.
Převrat na Balkáně. Naše zprávy. Sp. Z Bělehradu, 13. listopadu. (Původní telegram »Národních Listů«.) Dnešní zprávy z Cařihradu sdělují, že vyjednáván Bulharska s Tureckem opět ztrosko- talo se. Bulharský delegát snažil se vyloučiti východo rumelský poplatek, ale nedoeilil toho, když stvrdilo se, že vynáší dosud 460.000 fr. Bulharská delegace zřekla se o tom vyjednávati a navrhla vyjednávání o východní železniční trati, jež asi také zůstane bez výsledku. Turecký ministr vnitra odmitl náv rh rakouského »Lloydu«, aby turečtí dů- stojníci a vojáci zadarmo cestovali Lloydovými parníky. To znamená, že neobnoví se vy- jednávání Rakouska s Tureckem a boykot neusta ne. Srbové ve francouzské sněmovně Z Paříže, 13. listopadu. (Zvl. telegram „N. L.“) Srbská deputace, skládající se z pánů Kumanudia, Skerliče a Ninčiče, podala tyto dni v budově francouzského parlamentu obšírný vý- klad o srbských záležitostech a snahách parla- mentárné komisi pro zahraničnou politiku, je- jímž předsedou je p. Déchanel. Jednotliví čle- nové komise dávali srbskému poselstvu otázky a přijali srbské odpovědi velmi sympaticky. Persekuce „Srbské Rěčí“. Ze Sarajeva, 13. listopadu. (Pův. zpr. „Nár. Listů“.) „Srbské Rěči“ v Sarajevě vláda strhla z kauce pokutu 1800 korun a redakci dala lhůtu desetidenní, aby kauci doplnila, jinak že „Srb- ská Rěč“ bude zastavena.
Lloyd Lloydová Srba Skerlič Ninčič Déchanel Srb Balkán Bělehrad Cařihrad Bulharsko Turecko Rakousko Paříž Sarajevo
7 article Projev srbských listů angliekému
Projev srbských listů angliekému tisku. S. Z Bělehradu, 13. listopadu. (Zvl. telegr „N. L.“) Srbské politické listy v království vy- slovily telegraficky skrze „Daily Telegraph“ an glickému tisku díky za pozornost a sympatie které osvědčuje srbskému národu „v nejtěžší krisi, kde mu jde o byti a nebyti“. Podepsány jsou: „Samoupráva (red. Stojan Prolič), „Od jek“ (rod. Jaša Prodanovic), „Srpska Zastava“ (red. Pětar Despotovic), „Štampa“ (red. Sveto zar Jakšié), „Dnevní List“ red. Milan Grol) „Trgovinski Glosnik“ (red. Vlada Markovič) „Boogradske Novine“ (red. Stevan Čurčičj „Mali Zurnal“ (red. Boža Savič), „Politika“ (red. P. Ribnikar), „Truba“ (red. Andra Gavri lovič), „Večernje Novosti“ s (red. Milan. Mičic), „Narodne Novine“ (red. Živko Dačíc). Vrácení rakouských řádů. Ze Srbska oznamují, že všichni srb ští důstojníci, kteří ntají nějaké rakouské řády, usnesli se vrátiti je po příkla- du černohorského serdara Janka Vukoti če.
Prolič Jaša Prodanovic Štamp Grol Vlad Markovič Stevan Čurčičj Zurnal Boža Savič P Ribnikar Andr Milan Mičic Živko če Bělehrad Srbsko Daily Telegraph Srpsko Zastava Narodnout Novine Trgovinski Glosnik Boogradske Novine Truba
8 article
Kroky Francie, Anglie a Ruska v Bělehradě. Z Paříže, 13. listopadu. (K. k.) »Peti Parisien« sděluje, že zástupci Francie, Anglie a Ruska podnikli v Bělehradě nedávno oznámené kroky a že srbské vládě důtklivě radili k rozvážnosti umírněnosti. Anglická rada Srbům a Černo- horcům. Z Londýna, 13. listopadu. (K. k.) »M o- ning Post« píše: Srbové a Černo- horei učiní dobře, zařídí-li se dle udělené jim rady, aby se vyhnuli všemu, co by Ra- kousko-Uhersko mohlo si vzíti za záminku k zakročení proti nim. Napadne-lI Rakousko- Uhersko bez vyzvání jedny nebo druhé z nich. mohou býti ujištěni podporou, anebo aspoň plnými sympatiemi. Jsou-li roz- umni, budou míti oči otevřeny pro sku- tečné poměry a osvěděí trpěli- vost. Sousedy Srbska jsou Turei, Bulhaři a Rumuni. Jsou to státy. s nimiž ly se Srbsko a Černá Hora měly dohodnouti. Z takové politiky může Srbsko a Černá Hora čerpati naději pro bu- doucnost, která jim snad bude náhradou z mnohé zklamání v minulosti.
Parisien Srba Černo Bulhar Rumun Francie Anglie Rusko Bělehrad Paříž Londýn Rakousko Uhersko Srbsko Turei Černá Hora RakouskýUhersko
9 article
Zprávy z Cařihradu. Z Cařihradu, 13. listopadu. (K. k.) Dle zprávy »Jeni Gazetty« ozbrojil athěnský ústředn výbor křesťany vilajetu janinského. Týž list sdé luje ze Skadru, že Černohorci rozdl lejl mohamedánům v Podgorie zbraně. Výborový orgán »Šuraj. Ummed« uveřej- ňuje usnesení mladotureckého výboru, který za sedal od 18. října do 7. listopadu v Solunu. - Dle zprávy »Jeni Gazetty« byl v Gurdusu (vi lajet smyrenský) napaden »Unionklub« a kai makam. Bylo tam vysláno vojsko a zahájeno vyšetřování. Chmury pod Vítošou... Správa otomanského státního dluhu (Dešte pu- blique) vypočella, že Bulharsko má pla tit maličkost — 23 miliony tureckých lir = 516 milicnů franků (počítá jen za severní Bulharsko 100.000 lir ročně). Do této sumy není za- řaděn obnos za odkoupení východní dráhy (po bul- harském výpočtu 231/2 mílionu franků). Odkupné ze dráhu v porovnání v požadovaným obnosem za při- znání nezávislosti je pouhou kapkou. Ale ta kapk všechno způsobila! Bulhaři s dráhou snadno si mohl pomoci; mohli poslavit linii parallelnou, mohlis upravit tarify na svých drahách tak, aby poškodili dráhu, jež bývala majelkem barona Hirsche, mobl zanedbávat dopravu na trati, která východní dráhu spojuje s Evropou, jedním slovem mohli společnost dohnat k tomu, aby sama dráhu ke koupi nabídla ale — provedli husarský kousek, který způsobil vše- chny obtíže. Sama o sobě záležitost východní dráhy vypadá jako celá komedie. V Sofiji p. Salabašev vy- zývá společnost, aby oznámila své podmínky za vý kup a zástupce společnosti mu odpovídá, že s bul harskou vládou vyjednávat nebude. V Cařihradě p Ljápčev ani slova vyměnít nechce se společností a chce vyjednávat jen s Porfou, ale společnost zase o Portě nechce slyšet a chce se dohodnout jen s Bul harskom.
Gazetta Černohorec Bulhar Hirsch Cařihrad Soluna Bulharsko Evropa Gurdus Dešte p
10 article
Jsou neklamně příznaky, Že vláda demokratů bude platit. Ve sttedu p. Ljapčev poslal z Cařihradu šifrovanou depeši, která v Sofiji způsobila poplach Jaký byl obsah depeše se neví, ale okolnost, že par Salabašev hned po obdržení depeše ze sna vyburco- val odhorné úřadníky, kteří až do tří hodin ráno pra- covali vypočítávajíce, co Turecko Bulharsku dluhuje dala podnět ku poplachu. Soudilo se, že p. Ljapčev se odhodlal platit a že aspoň chce odečísti obnos který vázne za Tureckem (28 milionů franků za trao Rusčuk—Varna a ještě jiných 5 milionů). I jiný zjev ukazuje, že demokralická vláda bude platit: po Evropě objíždějí její důvěrníci Sakarov a Serafimov a sondují banky za účelem nové půjčky! (Bulharsko má dnes asi 500 milionů dluhů.) Jiná je otázka, zůstane-li kabinel na živu, až Ljapčev se vrátí z Cařihradu. Silně o tom pochybu- jemei Zdá se nám, že dny vlády demokratů jsou se- čtěny. Předvídáme, že k veslu přijdou Cankovisté v čele s dr. S. Danevem. Demo- kratě se nemohou udržet, protože už se pořádají ve- řejné schůze lidu proti nim. První je ohlášena v Kjustendilu. I v „národním sobrání“ útoky na vládu, Ba i nn krále, jsou prudší. Vládě se vytýká rozpor mezi de- klaracemi jejími a dra. Stančeva v Paříži. Divně se vyjímalo tvrzení pařížského konsula, že ne doklarace vlády, ale zahraničního ministerstva jsou směrodatny Chéř posledního ministerstva, generál Papríkov, do- kud byl ministrem války prohlásil, že východní drá- ha pro Bulharsko nemá žádněho strate gi ckého výnnamu a letos podopsal ministerskou
Ljapčev Sakarov Serafimov doktor S Danev Stančev Papríkov Cařihrad Turecko Bulharsko Evropa Kjustendil Paříž NN král
11 article
deklaraci, ktorá tvrdila, ze dráha ten v ý z n am Velice útočným byl agrárník Stambolijski Vláda by měla odstoupit, protože nesplnila ani jed- noho předvolebního slibu. Ona nedovolila důstojní- kům, aby se zúčastnili výletů do Turecka a to z oba- vy, že by tam mohli nasáknouti demokratickými zá- sadami. Vláda na hanbu demokratismu a na hanbu Bulharska knížeti dala královskou korunu; ona víla- čila zemi na stranu monarchismu a učinila ji hří- čkou v rukou dvorské kamarily. Její jednání je aten- tátem na bulharskou konstituci. Převrat, jejž neob- myšleně způsobila, uvalí na zemi hospodářské jař mo; on zničí i exarchiji. Vláda měla vyrvat vnější politiku z rukou knížete, který se kompromiloval. Ne- má-li vláda síly učinit to dnes, potom Stambolijsk pro ministry má jen jednu radu, která je obsažena ve slově: táhnětel Denní listy projevují radost nad tím, že ruský car daroval důstojnickému klubu v Sofiji svou podo- biznu, ale jiná věc je kormoutí. Vláda zase uště dřila novou dodávku = Němcůml Něm ci budou instalovat elektrické osvě- tlení uhelných (státních) dolů v Perní ku. Bulharští inženýři jsou um pobouřeni. Pobou- řeno je i veřejné mínění. „Večerna Pošta“ běduje že Bulharsko je kořistí Němců a radí, aby přiště do dávky se svěřovaly Francouzů m. enlow proti Vilémull. (Nová demisse kancléřova ?)
Pošta Němec Francouz Vilémull Turecko Bulharsko Německo Poba
12 article
Kaneléř Bůlow odjede v pondělí do Kielu, aby tam podal císaři zprávu o situaci A zároveň, jak soudí mnozí, demissi svoji- Pokládá se za nutnou, poněvadž v tisku a ve- řejnosti německé zanechaly debaty sněmovní jen jeden dojem: dojem všeobecného roz- trpčení. A zároveň dojem, že nikdo nemuhl více pokořiti císaře jako jeho kancléř svými výklady. Toto pojímání zvláště v ruském tisku čteme. V každém případě čeká se pád Bülow ještě před koncem roku. Nástupci jeho jmenuj se vedle pobočníka císařova generála Lö wen felda i ministři Rheinbaben a Bell- man-Hollweg. Úřad kaneléřský má býti roz- dělen: vnitřní a zahraniční politika mají býti odděleně spravovány. Bülow obdržel prý včera od clsaře telegram, kterýž, ač prost přímých výčitek, kancléře přece v jeho úmyslech, odstoupiti, posílil. Situace při- ostřila prý se tím nanejvýš. Tské n místo státního tajemníka Schöna má přijíti prý osobnost, jež má míti jediný účel, sano vat zahraniční úřad německý. V Německu budí největší nevoli, že císař dlí mimo Berlín, zatím co se tam odehrávají nejdůležitější události. Tisk kritisuje to co nejostřeji. Včera na příklad lovil Vilém lišky v lese u Donaueschingů. U ci- saře střídají prý se neustále duševní sklíče nost s bouřlivou veselosti. »Matin« sděluje text depeší, kteréž hned po publikaci »Daily Telegraphu« byly mezí Vi lémem a jeho kaneléřem vyměněny.
Bülow Lö Rheinbaben Vilém Kiel Hollweg Německo Berlín Schöna Bellman Daily Telegraph
13 article
Bülow telegrafoval nejprve: »Vaše Veli- čenstvo ráčilo dáti mně s lib, že žádné míněn V. V. nebude uveřejnéno dříve, dokud b y ch nebyl o něm uvědoměn. Vidím dle »Daily Telegraphu«, že V. V. změnilo názor svůj. Prosím, aby přijalo demisi moji.«. Vilém II. odpověděl: »Co vás to na- padá, milý Bernharde? Publikace byla schvá- lena Vámi.« (Týče se známého nedopatření, kdy zahraniční úřad dal svolení k publikae jmenem Bülowa, ale boz dřívější jeho četby článku. Pozn. red.) Bülow na to telegrafoval: »Vzhledem na situaci, tolik trapnou pro V. V., která byla způsobena mou chybou, podávám V. V. znovu demisi i prosím, by mne nahradilo ihned jinou osobností.« Dozvuky v tisku světovém jsou nspořád velmi ostré, ale nového neobsahují téměř nic. Franeouziský tisk žasne nad nepřítomností Viléma II. v Berlině, ale mysli, že císař chce čekati, až Berlin zapomene. To se sotva stane a naopak při nejbližší příleži- tosti prosadí asi »grandiosní sjednocení stran« vůli lidu. »Novoje Vremja« shledává projev Bülowa neuspokojivým. V otázce poměru k An- glii císaře dementoval. Také co do potřeby sil- ného loďstva v Tichém oceánu. Kaneléři — píše ruský list — podařilo se císlaře snížiti, ač jest jen sluhou hohen- zollerského krále. Přes to ale zů- stane (?) on prvním úřadníkem říše. Duš německého národa jest těžko rozuměti. Z italského tisku píše »Secoloe piehlavě: »Výsledek debaty sněmovní jest, že císař se svého fantastického nimbu sestoupil, že sněm zabýval se jím jako s ou
Bülow Vilém II Bernhard Týč Novoj Vremja Berlín Tichý oceán Daily Telegraph
14 article
kromou osobou a že dostal většinu — 3 hlasů.« »Corriere della Sera« se táže, zdaliž Vilém při své vášnivosti duševním neklidu dostojí slibu svému. Papežský »Osservatore Romano« vi- lému II. — tleská. Vatikán a Berlín ruku v ruce! Pochopitelné divadlo ! Ve dvanáctém sešitu německé publikace »Menschenheitsziele«, kterýž vyjde v pro sinci, otiskne dr. H. Molenaar protest proti výrokům císařským, kterýž končí: »Německé zájmy r. 1900 žádaly něco zcela jiného, nežli zničení burské svobody. Dovídáme-li se ale, že nejvyšší hlava Německa učinila se spoluvinníkem tohoto znásilnění, musí nás to až do nitra rozbouřiti a cti naší národní co nejcitelněji se dotknouti. Styděl bych se býti Němcem, kdybych nevěděl, že toto rozbořčení mé sdíli převážná většína krajanů mých. Národní zájmy stojí nad rodinnými zájmy, jež má císař jako příbuzný anglického dvora a žádný panovník nemá práva šlapati nohama vlastenecké city národa svého. Dříve to snad moblo býti, nyní už nikoli. Nemá příčiny před. Angli se plaziti. Naše životní zájmy vyžadují v první řadě dobrý poměr s našimi nejbliž ší m sousedy v srdci Evropy. Avšak pomá- hati, aby jeden národ na úkor všech jiných strhoval na sebe panství světové i aby všem jiným národům vnucoval řeč svou, názory a mravy. toť nepolitické a nevlastenecké! (Jak výborně se to hodí na stejné, na vlas stejné počínání německého národa vůči Slovanůml
Vilém doktor H Molenaar Němec Angl Vatikán Berlín Německo Evropa Osservatore Romana burský svoboda Corriere della Ser
15 article
Pozn. red.) Protestujeme proti tomu, aby německý císař slovy a činy osvědčoval přá telství své cizímu národu a přitom aby nedbal zájmův a citů národa vlast- ního.« Také hamburské zastupitelstvo bylo svoláno k mimořádné schůzi, v niž uenešeny mají býti kroky, jak působit přímo na clsaře, což říšský sněm byl odepřel. Hamburk dá podnět k tomu ve spol- kové radě, aby zřejmo bylo prý, že i v Ham- burce litují osobního zasahování cí sařova do úřadní politiky a že žá- dají proti opakování toho bezpečné záruky. S programem »Absolutism v Ně meeku«, svoláno bylo na včerejšek v jediném Hamburce a okolí 17 veřejných schůzí aby protestovaly proti postupu císaře. Provolání ke schůzím těm, nalepené na ná- rožích, jest pro nynější situaci v Německu nanejvýš karakteristické. Vyjímáme z něho tyto doslovné úryvky »Německo zaznamenává bezpříkladnou bla máž. Osobní režim utrpěl i ve vnější poli- tice strašlivou porážku. Sdělení Vi léma II. cizimu listu připravila říši o všechnu důvěru. Další prohlášení odhalila neslý chanou nedbalost v nejvyšších úřa dech, na něž platíme ročně miliony Německý národ jest v nebezpečné situaci vinou těch, kdož mají ho hájiti. A té vládě máme povoliti nové daně. Z kapes lidu má býti vymáháno ročně o 500,000.000 marek více a dány mají býti k disposici vládě. jež přivedla říši na kraj propasti.
Hamburk Ham Německo
16 article
Vláda Viléma II. uvalila na říši za 18 let 31 miliardy m. dluhů a za to docí- leno jen, že vlast naše stala se předmětem posméchu a úšklebků celého světa A v té situaci chce vláda z lidu znovn ssáti krev. Vymyslila chytře tak zv. finančnl reformu říšskou a chce řišským obcho- dem s kořalkou vytěžiti 100 mil. m chce doutníky tak zdražiti, že polom dle znalcův klesnutím konsumu přijde 27.000 dělníků doutnikářských o chleba. Dále chce vyssáti z piva o 100 mil. m. více, aby se kořaleční mor opět vzmohl. Chce zdaniti i světlo, aby musili obchodníci za plyna elektriku platiti o 50 mil. více. K tomu přijdou i jiné ještě daně. A obrovské obnosy ty má platiti lid zvláště na rozmnožení vojska a loďstva Jest nejvyšší čas, aby se lid zvedl ke všeobecnému protestu proti strašlivému hospodářství, jež nás biamuje před celým světem, uvádí nás ve stálé a veliké nebezpečí a při tom vydírá lid. Přijďme ve čtvrtek protestovati: Proti absolu- tismu! Proti nedbaloti a neschop nosti! Proti nesnesitelnému vyděrač ství!« Ostřejší kritiky o vládě Viléma II. nežl této občanstvem německým, snad ani nemůže již pronegeno býtil
Vilém II
17 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 13. listopadu. (Dojem uher ské volební reformy.) Hr. Andrássem včera předložená osnova nového uhierského vo- lebního řádu nevzbudila nadšení ani v orgánec
Praha Hradec
18 article
Eoaličných stran, vyjma ovšem časopisy strany ústavní, které nemají práva kritisovati dílo svého mistra. Tak „Budap. Tagbl.“ uvádí jako zvláštní zásluhu Andrássovy osnovy, že se jí počet vo- ličů rozmnožuje dvaapůlkrál a pokud jde o plu- rálné hlasy, že budou míti z nich podíl všichni obyvatelé země bez rozdílu jazyka a národnosti. Zvláště prý sociální demokraté nemají se stavěti proti osnově, poněvadž jim zabozpečuje 1,493.000 hlasů t. j. 36% všech hlasů, kdežto dosud měli pouze asi 4% hlasů. Pravda, kdyby šlo pouze o počet hlasůa každý lílas se při volbách uplatnil, takže by každá strana a každá národnost obdržela aspoň tolik poslanců, kolik jí náleží dle počtu hlasů, nebyla by nespravedlnost navrženého volebního řádu tak do nebe volající. Ale po včerejší osnově přijde za čas druhá, hlavní část Andrássovy předlohy, totiž volební geometrie, která přes hlasy národnostní a sociálně- domokratické přejde obratně k jednacímu pořadu, poněvadž je ve volebních okresích rozdělí tak, aby všude zů- staly v menšině proti vládní maďarské většině. Dle starého volebního řádu bylo tolik okresů se slovanskými a rumunskými většinami, že opo- sice, kdyby voličové byli všude uvědoměli, mohli zvoliti asi 120 poslanců. Při veřej- ných volbách s množným hla so v a- cím právem oposice se nikdy nezmůže na takový počet poslanců.
Budap Andrássův
19 article
Svrchovaná nestoudnost, s níž br. Andrássy doporučoval svou osnovu, zhnusila se i Polákům, dávným přátelům národa maďarského. Klerikál- ný „Glos Nar.“ konstatuje, že „šlechetný druhdy a plný vznešených snah maďurský národ podlehl pod vlivem židovským poboršujícímu znemrav- nění. Stará maďarská kultura, tradice vzneše- ného a obětavého vlastenectvi, ustoupily posup- nému šovinismu, mělkému liberalismu, násilné zvůli a divému velikášství. Z těchto prvků vznikla i nová volební reforma, jejíž hlavním, ne-li jediným cílem jest uzákonění nej- větší křivdy a nespravedlnosti. „Nov. Rel.“ dodává, že uherská volební reforma má značný význam i pro Rakousko. Zabezpečujeť trvale nynější državu oněch Ma- darů, kteří bývali druhdy nejzarytějšími nepřá- teli Němců, nyní však v německém centralistí- ckém tisku vyhledávají spojence. Nový volební řád v Uhrách s veřejným blasováním, které je synonimem brutálné přemoci, a s pluralitou, kte- rá na vždy zabezpečuje politickou převahu ma- darstva, jest současně oporou německého centralismu v Rakousku a útokem na živel slovanský, jenž beztoho již nyní musi v Ubrách zápasiti s nopřokonatelnými oblížemi.
Andrássy Polák Glos Němec Rakousko Ma Uhry
20 article
V Praze, 12. listopadu. (Význa m ne prohlášení štyrsk. mistodržitele.) V úterý dne 10. t. m.byl uzavřen štyrský sněm, poslední ze sněmů, jež letos na podzim zase- daly. V této poslední schůzi místodržitel hrabě Clary odpověděl na dofaz, týkající se výroku, jejž učinil vůči říšskému poslanci dru. Benko- viči. Na stesk Benkovičův, že vláda posílá da slovinského jižního Štyrska úřadníky, kteří ne- mají srdce pro lid a neznají ani v nejmenším slovinského jazyka, hr. Clary tehdy řekl: „Divím se, že slovinský lid tak trpělivě snáší takový stav.“ Místodržitel ve své odpovědi potvrdil, že uznal smutný fakt, že jen nepatrný počet úřad- níků v jižním Styrsku zná slovinský jazyk slo- vem i pismem a vyslovil politování nad tím, že mu nebylo dosud možno toto zlo odstraniti. Ne- může býti pochybnosti, že jest třeba rozmnožití v jižním Štyrsku počet slovinsky mluvících úřad- níků. Místodržitel to nejednou vyslovil před po- slanci německými i slovinskými a nepopírá, že vůči dru. Benkoviči neodepřel uznáni slovinskému lidu, že tak klidns snáši tento neblahý stav, Nesnesitelné poměry netoliko v soudních, nýbrž i v politických úřadech v jižním Štyrsku jsou tedy dobře známy vládě, která sama uzná- vá, že jest nezbytně třeba nápravy. Ale jsme jisti, že při nejbližším povyšování soudních úřad- níků místo nápravy dočkáme se opět obvyklého zlořádu, že slovinští úřadníci budou ze Štyrska odesláni do Kraňska, kde na germanisaci už není pomyšlení a do jižního Štyrska budou po- sláni opět Němci, neznající ani slova po slo- vinsky.
Claro doktor Benka Benkovičův Benkovič Němec Praha Štyrsko Kraňsko
21 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 13. listopadu. Anglie a Rusko v balkánské krisi. Na banketě na počest nového londýnského lord-mayora pan Asquith pronesl řeč, kteráž jest politickým programem nynější vlády v otázkách zahraničné politiky. Řeč rozebrala poměr Anglie k třem státům: Turecku, Rusku jakožto hlavě Slovanstva, a Né- mecku. O Rakousko-Uhersku ničeho nepravila, neboť podle názoru Asquithova klíč ke všem dalším nebezpečím není už veVí dni, nýbrž v Berlíně.
Asquith Asquithův Praha Anglie Rusko Turecko Rakousko Uhersko Berlín
22 title
Různé zprávy.
23 article Hrozná katastrofa v dolech.
Hrozná katastrofa v dolech. První zprávy o hrozném neštěstí na dole Rad- bodu u Hamnu byly překonány hroznou skutečnosti Dle poslodních depeši zahynulo při katastrofě asi 380 horníků Neštčsli tak veliké otřeso i nejotrlejší myslí ať postihne kterýkoli kraj, zde však pravděpodobně zahynulo také mnoho našich krajanů, českých hor- níků, kteří bývají často lákáni do Vestfálska naděj na vělší výdělek. Zvíme to snad brzy ze seznámu obětí, po případě až vraceti se budou vdovy a si- rotci bez živitele do domovských obcí. V celé hrůze jeví se nám tu opět nebezpečí hor nické práce a vyslupuje strašná výčitka, že snad ne- bylo učiněno vše, čím by se neštěstí mohlo zabrá- niti. Úplnou bezpečnost nebude asi možno zajistiti nikdy, ale život je přece příliš cenným stalkema nutno k jeho ochraně učiniti vše, co je v moci člo- věka. Počet a rozsah kalastrof v uhelných dolech z poslední doby zdá se nasvědčovati, že posavadní bez- pečnostní opatření jsou huď sama o sobě nedosta- tečná, nebo se náležitě neprovádějí a že se obětují hekatomby lidských životů jen pro větší výtěžel
Neštčsnout český hora Vestfálsko
24 article
Nehledě k časlým katastrofám v uhelných do- lech amerických, udála se v poslední době tato velk neštěstí: Dne 17. března 1884 zahynulo na dole „Camphausenu“ u Saarbrückenu 181 horníků a dne 17. února 1898 na dole Karlině u Bochumu 119 horníků. Všeobecně jest v paměti ještě hrozná kala- strofa v Courričres u Lille dne 10. března 1906. klerá si vyžádala 1219 obětí a rok na to, dne 28 dolů. ledna 1907 padlo za oběť neštěstí v dole „Redenu u Saarbrůckenu 150 mužů. K tomu řadí se nynějš kalastrofa se 360 obětmi. Sdělují se k ní další podrobnosti: Z Hammu, 13. listopadu. V příčných šachlách leží ještě na tucty mrtvol, které nemohly býti již vytaženy. Pokus, dostati se k horníkům na dně dru- hé, 770 metrů hluboké šachty, se nezdařil, poněvadz východ šachly byl uzavřen a přičná šachta se sří- tila. Záchranné mužstvo bylo vytaženo skoro v bez- vědomí a prohlásilo, že záchrana jest úplně vyloučena. Také hasičstvo, které sjelo, vrátilo s s nepořík enou. Oheň šíří se každou minu- tou a ohrožuje dokonce silně také důl- ní budovy.
Karlin Bochum Saarbrücken Aires Lille Hamm
25 article
Z Hammu, 13. listopadu. U místa neštěstí čeká stále mnoho žen s dětmi. Mnohé z nich strávily celou noc pod širým nebem. Pláč a nářek rozléhá se ko- lem. Úřadníci nemohou podati zádných zpráv. Dul jest obsazen čelnou stráží a jen stěží lze zadržeti pří- buzné zahynulých, aby se sami nevrhli v záhulu. Na většině vylazených je viděti těžká zranění, po- pálení a zlomeniny. Jednomu nešťastníku byly úplně utrženy nohy. Když jedna žena poznala podle bol svého zkomoleného manžela, vrhla se s hrozným výkrikem na mrtvolu. Podobných scén odehrává se mnoho. Jeden ze člyř zachráněných, jménem Pinkava. vyprávuje: Při práci v kališti překovu nedaleko tře- tího patra zaslechl jsem náhle o 4. hod. ráno hroz- nou ránu. Horké větry mi ovanuly obličej. Kolem ozývalo se stále praskání a pukání. První rána mi vyrazila lampu z ruky. Podél rour vodovodu dostal jsem se s druhy po žebříku do třelího patra a nalezl jsme tu první těžce zraněné. Odnesli jsme něklere
Pinkava Hamm Dula
26 article
co nejrychleji do vylahovacího koše a dostali jsme se za stálého rachotu dalších výbuchů na povrch — Pinkava a jeho tři druhové jsou jediní, kteři byl vytaženi úplně bez pohromy. Z Hammu, 13. listopadu. (K. k.) Poněvadž zá- chranné práce byly nyní úplně zastaveny, možno po kládati za jisté, že při katastrofě zahynulo 360 hr- vířů. V nemocnicích jest mimo te ještě 27 zraněných. Jak Bylo nyní zjištěno nebyla zaplavená těžná šachta, nýbrž jen větrná šachta. Těžnou šachtou se požár šíří. Překopy, jakož i vchody d šachty byly zazděny, aby požár byl u- tlumen. Nelze ríci, kdy bude možne mrtvoly vytáhnouti. Z Hammu, 13. listopadu. Příčina neš tě stt nebyla posud bezpečně zjištěna. Ředitel dolů nevěří. že nastal výbuch třaskavých plynů, ale nejen zachrá- nění horníci tvrdí, nýbrž i někteří odborníci jsou přesvědčeni, že se událo několik výbuchů třaskavých plynů, spojených s výbuchem uhslnéhe prachu. Horníci sami přičítají vinu na ne- štěstí novému lezci, jenž byl také pově- řen kontrolou třaskavých plynů. Ne- byl prý dosti opatrný. liž před 14 dny udál ze v témže palře, kde nyní jsou horníci uzavřeni, malý výbuch tžoskavých plynů, při čemž byli tři lidé zraněni. Kdyby se tehdy byla provedla ventilace — praví horníci — mo- hlo se snad neštěstí zabrániti E Kolina z. H., 13. listopadu. (K. k.) Kolínské li- sty vyzývají ke sbírkám pro rodiny havířů, zahynu- lých v dole „Radbod.
Pinkava Hamm
27 article
„Kölnische Zeitung“ sděluje dále, že bylo jižz tím účelem zasláno 24.000 marek. Z Paříže, 13. listopadu. (K. k.) President F al lires zaslal německému císaři pro katastrofu Hammu telegram, v němž z plna srdce projevuje účast ve smutku nad bolestnou událostí, která N mecko tak krutě postihla a vyslovuje nejupřímnějs soustrast Francie. Z Postoupimi, 13. listopadu. (K. k) Prine Eile Bedřich odebral se z rozkazu císařova do Hammu aby na místě samém nabyl informací o kalastrole a podal o ní zprávu císaři. = Staženiny slov v telegramech. Z Vídně 13. listopadu. Ministerstvo obchodu nehodlá nadále v telegramech připouštěti, aby se staženiny slov, smluveně mezí stranami a jen těmťo srozumnitelné, pokládaly za jedno taxovní slovo, s výjimkou tako- vých staženin, které by se staly již v obchodě obvyk- lými a nabyly jaksi zvykového oprávnění. Gremium vídeňských obchodnků bylo požádáno, aby tako- véto obvyklé staženiny označilo, prohlásilo však, že není možno sestaviti ptesný seznam, poněvadž se v každém oboru ustálily jiné složeniny, jež posu v telegramech bez závady jako jedno taxovní slovo byly připouštěny a teprve v ooslední době činí se v té věci se strany telegrafních úřadů obtíže. Obchod- ní komora byla požádána, aby proti jakékoli změně zakročila. = Krádeže u spediterské firmy. Z Krakova, 13. listopadu. Policie zatkla expedienta spediterské firmy Haurowitzovy, jenž po 12 let v želez- ničním oddělení firmy odcizoval balíky a prodával je za babku. Celková škoda činí prý asi 250.000 K. = Cikáni vzahy. Z Pešti, 13. listopadu. V noci z úterka na středu byl v obci Linze zavražděn zá- možný sedlák Trajco se ženou a 17letým synem. Četnietvo zjistilo, že vraždu spáchali cizí cikáni,
Prine Bedřich Cikán Paříž Hamm Francie Vídeň Krakov Pešť Linga Kölnische Zeitung Haurowitzův
28 article
= Lodníci otráveni plyny z rýže. Jak se sděluje z Londýna, přibyl na parníku „Victoria“ do Ply- mouthu zbytek mužstva z parníku „Sir John Jack- son“, jenž se za plavby z Moulmeinu do Marseillu s nákladem rýže ztroskotal. Neštěstí, v dějinách ná- mořní plavby asi ojedinělé, událu se za husté mlhy nedaleko Colomba. Mužstvo vydrželo 11 dní na po- škozené loďi, ale zatím rýže vnikající vodou na- vlhla a nabobinala tak, že zvětšeným objemem pro- lomila stěny lodi. Z hnisající rýže vycházely tak omamující plyny, že 11 lodníků otravou zahynulo. = Dofraudant se udal. Z Paříže, 13. listopadu. Obchodník s perlami a drahokamy šl. Ludvík Gold- schmidt z Rakouska, stíhaný pro zpronověru drahokamů, dostavil se včera k vyšetřujícímu soudci a byl zatčen. Cena zpronevěrených kame- nů přesahuje 1/4 milionu franků.
Victoria John Jack Gold Londýn Pla Moulmein Marseille Colombo Paříž Rakousko
29 article Hudba.
Hudba. + Slečna Marie Krbova, žákyně hudební školy sl. Ludmily Urbanovy, podrobila se v těchto dnech před zkušební komisí hudební státní zkoušce z kla- víru, zpěvu, barmonie a dějin hudby a složila ji s prospěchem chvalitebným. + Z Mor. Ostravy. (Pův. dopis.) Mešká zde právě Trnkova operní společnost, jejíž výkony vzbuzují zasloužený zájem nejširších kruhů našeho obecen- stva, které má příležitost porovnati Trnkův operní soubor s personálem zdejšího stálého německého di- vadla, které pěstuje operu i operetu. Skutečnou uměleckou událostí bylo provedení Verdího opery »Troubadour«, v níž se skvělým úspěchem zpívala Leonoru paní Šátková Kursová a Manrica pan dr. Richter Derosti. Také zdejší německý list posuzuje co nejpříznivěji celé představení, chválí pí. Kursovou a přeje si jen, aby byla získána některým velkým divadlem — německýml
Krbův Urbanův Mor Trnkův Leonora Kursová Manrico doktor Richter Kursův Ostrava Verdí opera Troubadour + slečna Derost