2
masthead
Ročník XXXXVIII.
3
masthead
e dozanije
emou asl mvate
5
masthead
VPraze, v sobotu-44listopadu 1908.
6
masthead
n n oln lonn vlogv
bslon
9
article
Na rannt a odpol. linty
předlplácí nes
v Praze v ndzalňistraei
a nl
tvrt lota . . . . 6 R —
v drojí čonáškou
n : 7
ve nIlalkách: 2 K 30k
na něvšíe .
Poštou:
Barrt teia . . . . B K oo
s drojí zásilkoui
a měnko
Eatrrt ai
Praha
10
article
Rakouská krise.
Rakouská krise.
Z Vídně, 14. listopadu. (2 hod.
36 min. ráno.) Posl. dr. Sylve-
ster a dr. Urban prohlásil
ve 2 hod. 20 min. ráno žur-
nalistům: „Koalice barona
Bienertha pochována, úřad-
nický kabinet neodvratný-“
Poněkolika minutách vyšli
z konferenční síně čeští mi-
nistři dr. Fiedler a Prášek
a prohlásili, že nastal obrat
a že se ve vyjednávání opěi
pokračuje. Konference trvá.
Posl
doktor
Sylve
Urban
Bienerth
Fiedler
Prášek
Vídeň
11
article
Průběh rozhodných nočních
konferencí.
Průběh rozhodných nočních
konferencí.
Z Vídně, 13. listopadu.
(Zvl. telef. zpráva »Nár. L. )
(9 hod. 15 min. večer) Odpolední po
rada u bar. Bienertha, která zahájena
byla o druhé hodině a již se zúčast
nili s české strany také dr. Žáček a
Staněk, trvala nepřetržitě do9.
hodiny večerní.
rodes pbty
Široké proudy rozpravy zúžily se po-
sléze k zásadní otázce výhradně
českojazykové vten rozum, má li
až do zákonné úpravy jazykových
poměrů v království českém zů-
stati zachován status quo ante,
německými stranami respektovaný
a na celé čáře zachovávaný, zvláště
pak od kdy má tento status guo
ante býti počítán.
Po velikém nátlaku, jejž učinili kře-
stanští sociálové na německe
poslance z království českého, svolili
tito, by nařízení Stremayrova z r.
1880 prováděla se až do té doby.
dokud nebude zaveden zákonný
stav. Němci však činili ještě vy
hrady, chtějíce, by vůbec v otázce
jazykové v království českém
platný byl stav, jaký nastal po
zrušení jazykových výnosů Ba
denových (5. března 1898), kdežto Ce-
chové naléhali, by prodloužila se
nynější praxe, jak byla zave-
dena po nastolení kabinetu Be-
ckova doté doby, dokud nebude uve-
den v platnost jazy kový zákon pr
království české.
Bienerth
doktor
Žáček
Staněk
Němec
Vídeň
12
article
O 9 hod. rozešli se účastníci konference,
jednak aby se odebrali do klubů, jednak aby
odpočali. Čeští ministři a čeští zástupcové
odjeli do parlamentu, kde čekalo na příchod
jejich plenum Národního klubu,
jehožto schůze začala o čtvrt na deset.
Z Vídně, 13 listopadu. (9 hod. 30 m.)
Do sněmovny došla právě zpráva, že na
konferenci u bar. Bienertha roz-
řeší se těž otázka české university
brněnské, která se přikáže zvláštn
konferenci poslanců mora
ských.
Z Vídně, 13. listopadu. (9 hod. 45 m.
Do sněmovny štihla právě zvěst, že pa-
nevník uložil bar. Bienerthovi, by
dnes v noci k němu dojel do Schön
brunnu a třeba byla půlnoc, dal
jej vzbuditi a referoval mu o stavu
věcí.
Z Vídně, 13. listopadu. (10 hod.40
min) Na společné konferenci u bar. Bienertha
prohlásili Čechové, že trvají na tom,
aby zůstalo jim ministerstvo ob-
leleb sž a sodete ne
slleb snainoDe an
z bv
Bienerth
Schön
Čecho
Vídeň
13 listopad
13
article
chodu. Jinak o rozdělení portefeuillů ne-
bylo dosud žádné řeči.
Z Vídně, 13. listopadu. (11 hod.5
min.) Do sněmovny poslanecké stihla zpráva
že na domluvy Poláků odhodlal
se křesťanští sociálové resigno-
vati na resort obchodní a přijat
resort justice pro dra Weiskirch-
nera.
Z Vídně, 13. listop. o 11. hod. 30 m.
Noční porada u bar. Bienertha mohla býti
zahájena teprve o 11. hodině. Moravští ně
mečtí poslanci konali poradu, ke které je
svolal dr. Sylvester, věnovanou české
universitě. Zejména povoláni byli doní
dr. Gross a bar. d'Ělvert.
Z Vídně, 13. listop. o 11. hod. 40 m
Z polského pramene sděluje se nám: Do
jde-li ke koaličnímu kabinetu, budou v něm
jako zástupci Poláků dr. Biliňski (finance
a dr. Dalemba (ministr bez portefeuille)
Z Vídně, 14. listopadu. (12 h. v noci.
Jak se dovídáme, bar. Bienerth ohlásil
v dnešní konferenci, že jazykevou osnovu
hodlá podati v dubnu. Tento termin pova-
žován tuze pozdním. Žádalo se, by stano-
vena byla polovice ledna k předložení těchto
zákonů. Bar. Bienerth odtušil, že se ne-
může takovým terminem nijak vázat.
Z Vídně, 14. listopadu. (12 hodin
30 min) Do noční porady u barona Bie-
nertha byli povoláni také moravští Češi P.
Šrámek a P. Šilinger, z moravských Němců
dr. Gross a jako znalec věcí soudcovských
německý nacionál dr. Roller.
Z Vídně, 14. listopadu. (12 hod 4
min.) Jak se dovídáme, nalehl ministr za-
hraniěních záležítostí svob. pán Aehren-
thal nejsílnějším tlakem jak na bar. Bie-
nertha tak na Němce, by umož-
nili koaliční systém a koaliční par-
lament. Stopy těchto účinků bar. Aehren
thala možno na první pohled se znat
na počátku proslovu bar. Bie
nertha v dnešní poradě si
Bienerth
doktor
Sylvester
Gross
Ělvert
Polák
Biliňski
Dalemba
Bie
Čech
P Šrámek
P Šilinger
Němec
Roller
Aehren
Vídeň
Bie
Research
14
article
Bienerthova řeč při zahájení
konference.
1ee
Z Vidně, 14. listopadu. (12 hod. 30
min.) Dnešní noční konferenci zahájil bar.
Bienerth proslovem, ve kterém pravil
»Důvody, pro které jest nutno se-
staviti kabinet parlamentní, spočí-
vají také v pelitice zahraniční.
Pčipomínám veliké napjetí mezi
Francií a Německem na straně
jedné, chování se Auglie na straně
druhě, připominám boykot ra-
kouského zboží na Východě, při-
pomínám události v Srbsku, kde
všechny strany spojily se proti Ra-
kousku. Již proto je třeba, by politické
strany v Rakousku postupovaly jednotněa
vzchopily se ke koaliční vládě. Tato jest
nutna také z důvodů domácích, vzhledem
na úkoly, které nastávají v době
nejbližší zejména pojišťování,
postátňování drah, předloh
finanční, záležitost Rakousko-
uherskě banky. Zejména jest úkolem
parlamentu, vyšlého ze všeobecného práva
hlasovacího, sestaviti vládu ze svého středu.
Veliké strany, které dosud byly zákla-
dem vlády, jsou povinny také nyní i bu
doucně postupovati společně a najíti pro
středky k tomu. Uznávám zajisté veliké po
tíže při tom. Dlůžno však zjednati předpo
klad pro koaliční vládu.
Úrovnání všech sporů jest ovšem v
chvíli nynější nemožným, lze však uzavřít
příměři, při kterém by Čechové ani Němei
svému stanovisku nezadali.
Bienerthův
Čecho
Francie
Německo
Srbsko
Rakousko
15
article
Vláda jest odhodlana podati sněmu če
skému a říšské radé osnovy národně-jazykové.
zejména: Zákon oreformě zřízen
zemského, zákono krajském zří-
zení, zákon o krajských zastupi
telstvech a jich právomoci, zákon
o jazykových ráde ch, s a m o s práv-
ných úřadech, zákon o zeměpan-
ských úřadech, zákon o minorit
ních školách. Všechny výbory, kte-
rým se tyto předlohy přikáží, byly
by trvalé. V království českém mohl by
nastati klidný a pokojný stav, aby akce ta
nebyla rušena.
Vstupem zúčastněných stran do vlády
by žádná strana neresignovala na žádné
své zásady. Nechci pronášeti žádných hro
zeb, avšak musím poukázati na to, že na
staly by smutné následky pro par
lamentnrismus, kdyby sněmovna
zvolená na základě všeobe
ného práva hlasovacího, ne
mohla vybudovati parlament
vládu.«
Komuniké Národního klubu
Z Vídně, 13. listopadu. Bylo vydáno tot
komuniké »Národní klub« byl dnes od
rána do 24 na 10. hodinu noční počtem 40—4
členů v permanenci. Přijímal občas referály
členů svých ze schůzi zástupců koalovanýel
stran. O půl deváté hodsně večerní vrátili se
konečně tito delegáti, kteří referovali klubu, po-
něvadž bylo jednání u bar. Bienertha de 10. ho-
diny večerní přerušeno. Posl. Kramář refe
roval o celém jednání; jeho zprávu doplnili po-
slanci dr. Hruban a Udržal a ministn
Posl
Kramář
Hruban
Udržal
Vídeň
národní klub
Bienerth jít 10
16
article
Prášek. Němci podle referátu toho položil-
některé podmínky svého vstoupení do konlice.
ale tyto byly českými delegáty prohlášeny za
nepřijatelny. a
Na nátlak křešťanských sociálů a Poláků
musili se Něnci vysloviti o podmínkách če
ských. Z počátku zaujali stanovisko úplně zamí-
tavé a téprve, když byl tento tlak stupňován
když jim byl bar. Bienerth důtklivě domluvil.
byli ochotní po určité stylistické změně a vyhra-
divše si souhlas svých klubů, zaručiti se zn
udržení statu quo ante v jazykové otázce u sou-
dů, jaký byl za bnr. Gautsche. Otázku tuto, ja-
kož i vnitřní úřadní řeč ehtějí míti však upra-
venu zákonem, který by vláda v lednu příštího
roku podala. Stejně by učinila v příčině zákono
stran minoritních škol, stran úpravy jazykove
v jednání samosprávných úřadů a jiných spor-
ných záležitostech. Otázka university české od-
kázána byla rozhodnuti moravským poslancům
německým, kteří prohlásili, že tato otázka jest
otázkou čistě moravskou. Pak rozešli se dele
giti, by ve svých klebech referovali, jednak aby
mezi sebou se poradili do 10. hiodiny večerno
O celé záležilosli bylo y Národním klubu vzhle
dem ke králké dabe dehatno stručně sic, alo
obsažně.
Silunce není ještě docelá jasna, ale jes
jisto, že na nemocké straně nastala jakási povol
nost proto, že němečtí radikálové vystoůpila
z kombinace. Jest obava, zda není to taktickou
kličhou, což Němci však popirají, tvrdíce, že
též oni, jako Čechové, mají své radikály, kteř
nechtějí se exponovat. Nátlak křesťanských so-
ciálů na nacionální Němce jest silný, zdá s
však, že také nátlak alpských poslanců něme-
ckých barvy nacionální. Po 10. hod. noční po-
kračovalo se u bar. Bienerlha v jednání. Byle
řečemo, že se dokonči, třoba trvalo do ránu.“
Prášek
Němec
Polák
Něnec
Bienerth
Gautsch
Čecho
17
article
Dolů škrabošky
Dolů škrabošky
Ve Vídni dle všeho žijí ješté v tradicích
vrchnostenských. Všemohoucnost pánů Franců
snaží se napodobiti byrokratická bierarchie
tamní a moduluje ji dle toho, kdo v daném
okamžiku nepřísahá právě na její dar pro-
zřetelnosti. Výjimku činívá jen s Němci ; tu
snaží se nalézti slov co nejlichotivějších
poklon co nejuctivějších, pokynů co nejmí
nějších. Na ostatní národy dovede jen pou-
štěti hrůzu. Nedávné události na sněmu če-
ském a na ulicích pražských jsou toho svě
žími doklady.
Dokonalé přízni vysoké byrokracie ne
těší se ani opravdová ústavnost, ani její nej
vážnější representant, parlament. Byly-
chvíle, kde většina jeho byla úplně v jej
moci a sestávala z její krevních příslušníků.
dovedla se i ústavně tvářiti, jinak nenaleza
Franc
Němec
Vídeň
18
article
milosti v očích její. Ale nynější lidové ústroj
parlamentu nedovedlo si vlastně získati u n
půdu ani ve svých počátcích, Sám hlavn
navrhovAtel, bar Beck, nerozpakoval se řiei
parlamentu, že bude trvati jen potud, pokud
se naprosto podrobí jeho vedení, pokud se
jím dá používati ku provádění vládních zá-
měrů, pokud se nebude zabývati vlastními
ideami a programy, pokud poslušně bude
schvalovati vládní nezbytnosti. V těchto me
zích a v tomto rámci v nejedné ze zvých
řečí zarnčoval mu dlouhý život a pevné
zdraví a usnadňoval mu takovéto málo zá-
vídění hodné postavení štědrým ponechává-
ním poslaneckých diet, i když říšská rada
ani nezasedala. Prostředek to, který sám
o sobě svědčil o podivném oceňování povahy
a povolání parlamentu. Když ani to vše ne-
pomáhalo, dálo se takové umělé obmezo. nní
parlamentní iniciativy, že poskytnuta parla-
mentu pouze nejnutnější lhůta, v níž byl
nucen zmoci nahromaděné státní nezbyt
nosti a tu ještě vypomáháno vládním před
lohám povotou — nutných vládních návrhů
Přebilžíme li takto prvé dvouletí parla-
mentu, vzešlého ze všeobecného volebního
práva, musí nás hluboce roztrpčiti ona nízká
úroveň, na niž se lidoví parlamentníci dal
stlačovati.
Beck
19
article
Podobně se vedlo parlamentním zástup
cům v ministerstvě a jednotlivým »velikým
stranán«,jež se sestoupily ku podpoře po
litiky vládní. Po dvouletém trvání stalo se
jak soužití v ministerstvě, tak mezi jednotli
vými koaličními stranami nemožným a ne-
snesitelným. Mimo jejich kruhy vedlas
byrokracie tak, jakoby ani nijaké koalice a
ministerstva o ní se opírajícího ani nebylo
Stačil na to na př. úřadník u soudu cheb
ského, aby způsobil vyšinutí vlaku spravedl
nosti ze zákonných kolejí, a ani páni mi
nistři, ani koalované strany, ani lidový par
lament nevzchopil se, aby zjednal nápravu
Kdyby nic jiného, již to samo o sobě
by svědčilo, jak za bar. Becka úžasně po
kleslo ústavní vědomí, jak podryta byla dů
věra k tak zvaným vedoucím politikům, k
stranám politickým, za nimi stojícím, a jak
ve voličstvu podrýváno postavení jich všech
i ústavnosti vůbec.
Otravný jed nedůvěry, ochablosti, lho-
stejnosti šiřil se čividně na všech stranách
ve veškeré veřejnosti, a když konečně na
dešla chvíle, v níž se bylo bar. Beckovi
rozloučití s předsednictvím ministerstva, ni
kdo nebyl překvapen, nikdo nejevil upřímný
zal, mimo snad nejblizší interesenty . . .
Beck
20
article
Ony vzácné mravní imponderabilie, jež
jsou nenabraditeluou součástkou ústavního
zřízení, ústavních řádů, ona rovnováha mezi
sborem zákonodarným a mocí výkonnou,
mezi ú tavní vladou, právy a svobodam
občanskými, mezi zvolenými poslanci a vo
ličstvem — utrpěly za tohoto období ztrá
a újmy stěží nahraditelné.
Z trosek zbylých po dvouleté koaliční
zkušenosti buduje se nyní nové ministerstvo.
Z Vidně rozestlají se den za dnem sáho
dlouhé zprávy o potížích a nesnázích, jež
jest překonávati bar. Bienerthovi, který jest
pověřen úkolem, aby koalici opět sklížil,
utvořil nové ministerstvo koaliční a učini
říšskou radu, lidový parlament, opět dělným
Pracuje na poslání svém »ovsem i bičeme
Ohlášeny, ještě než je známo, kdy se parla-
ment opět sejde, nejlákavější předlohy vládní
dalekosáhlého významu socialního a národo-
hospodářského, výkup velikých železných drah
atd, ale vlastně pomýšlí se pouze na to, aby
se opatřilo parlamentní schválení prozatím
ního rozpočtu a bosenské předlohy. Když ani
tyto proposice nenacházejí dosti ohlasu, vy-
puštěny ve vládních listech vídeňských prů-
hledné hrozby, pod jejichž nátlakem má se
utvořiti nová koalice a nové koaliční minister-
stvo. Jednak ukazuje se na mezinárodní si
tuaci, v níž ministr zahraničných záležitost
bar Aehrenthal nezbytně toho má zapotřebí,
aby uklizena byla nynější krise a zřízeno bylo
Bienerth
21
article
V drobném Pavatejle
raaní číslo o nobě . .
vdpoleční
Vo mllalkách na venkove
rnnní číslo,
22
article
cdpoledaí . . . . . . . . 4i
Iuserátv
platí se hotově napřal.
Předplacení a inserty přijíná sdmlnl-
siraca v Mazianské slicl č. .
Tam nacházají se t4l radakee
tlskárna a ezpadice „Nárednick Listů“
Eukopisy se nevracsjl.
23
article
parlamentní ministerstvo, jednak se opětně
a se zvýšeným důrazem ohlašuje, že by se
musila ústava zastaviti, protože nelze připu-
stiti úplný rozklad a rozvrat, blížicí se uz
i počátkům občanské války. »Jde nyní o další
trvání parlamentního režimu a v důsledku
jeho o existenci nynějšího parlamentu.« »Po-
prvé po 30 letech byl v Rakousku po pro-
vedení volební reformy učiněn pokus, dáti
vládní moc do rukou stranám parlament-
ním. Nikdy nebyl rozhodný vliv na vedení
státních záležitostí velikomyslněji nabízen
demokracii. Byrokracie vložila bez
námitky a radostně otěže do
rukou vedoucích parlamentářůe
Nuže, všecku úctu před vznešenou vůlí,
kteráž těmito přáními se nesla, ale zda-li se
skutečně za poslední dvě leta v těchto inten-
cích postupovalo právě v byrokracii, kteráz
prý domněle bez námitky a radostně vydala
otěže z rukou?
Ode dne a roku jsou to jen a jen ně-
mečtí byrokraté, kteříž jak co do postupu,
tak co do vykonávání platných zákonů hro-
madí spor na spor, otázku na otázku, jakoby
přímo jak lidový parlament tak ústavní zři-
zení vůbec chtěli uvésti ad absurdum. Kdo
snažil se prolomiti ustálené pořadí při obsa-
zování úřadnických míst i kdo snažil se ob
mezovati nároky na postavení ve státní
službě v určitých obvodech podle zákona
všem kvalifikovaným uchazečům přístupných;
kdo počal odepírati národnostním menšinám
konání spravedlnosti; kdo dopouštěl maření
jejich občanských a ústavních práv? Byli
to právě páni byrokrati ze řad německýchl
A které strany to byly, kteréž první
počaly hlásati, že souhlasí s ministerstvem
úřadnickým? Byly to opět skupiny stran
německých!
Rakousko
24
article
A kdo odepírá nyní poctivou účasť, aby
se zachránilo, co ještě na parlamentní formě
vládní snad se dá zachrániti? Jsou to zá-
stupci tak zvaných německých radikálů,
kteříž okázale odcházejí z porad vůdců stran
a takto terrorisují německé strany ostátnía
otevírají stranám neněmeckým vyhlídku do
budonenosti málo lákavé!
Hle, kde jsou a odkud se rekrutují
živly, kteréž urovnávají půdu příští, uskuteč-
nění oněch vídeňských výhrůžek, kteréž míři
na samou podstatu ústavnosti, na lidový
parlament nynější!
A to vše se podniká v okamžiku, kdy
bar. Blenerth vychází vstříc německým poža-
davkům až do nemožnosti a kdy demokra-
tický orgán vídeňský hlásá: »Nyní již víme.
že zájmy německé jsou opatřeny, a to jest
upokojením trvalé ceny.«
Kdy budou s to promluviti mluvčí ostat-
ních národností takto sebevědomě a přece
jejich zásluhy o zájmy státu jsou neskonale
větší a obětavější, než zásluhy oněch, kdož
při každé příležitosti jednostranné své poža-
davky zvyšují a novými a novými roz
na 2ují.
Jak dlouho budou k tomu nečinně při-
hlížeti opravdoví přátelé a stoupenci lido
vého parlamentu a upřímné úslavnosti
Další nečinnost a neodhodlanost promění je
ve spoluvinníky.
25
article
Jubilejní kříž v debatě říšského
uherského sněmu.
Jubilejní kříž v debatě říšského
uherského sněmu.
Z Pešti, 13. listopadu. (K. k.) V posla-
necké sněmovně poslanec Babocsay
(naodvislá levice) odůvodňoval návrh neodvislé
levice, aby sněmovna vyslovila ne-
libost, že ministerský předseda dr.
Wekerle podepsal císařský vlast-
noruční list o jubilejním křiži.
Jednání ministerského před-
sdy je protiástavní. Maďarský národ
nemá proč oslavovati jablleun rakou-
ského csaře. Žádá, aby návrh jeho strany
byl dán na jelnací pořad k meritornímu pro-
jednaní. (Pochvala u neodvislé levice.)
Babocsay
doktor
Wekerle
Pešť
26
article
FEUILLETON
FEUILLETON
V Praze, 13. listopadu 1908.
H. (Do krajnosti.) Těžká, zachmuřená
nálada leží nad českým krajem. Mlhy podzimn
obestirají duše, zakalují obzory. Citime jakési
beznadějné ochabnuti, jako po velké, rozhodné
porážce.
Byla by to skutečně beznadějná a tragická
situace, kdyby nás tato vážná, zlá a krilická
doba našla malými, slabými, nepřipravenými.
Citíme, že jsme zažilí krutou pohromu, ale
to ještě neznamená úpadek. Praha sice musila
zdánlivě couvnouti před bezohlednosti moci
pod jejíž oficialní ochranou smí se dále ben
trestně odehrávati stupidní a vyzývavá maška-
ráda buršácká na ré presentativní třídě hlavního
českého města. A politické fiasko české je do
konalé, vrcholí se právě teď, když se dostává
čezkému národu vzácné cti třetiho ministra, mo-
nvského klerikála, zástupce sméru zpátečni
ekého.
velo neři
Uvědomělé, vzdělané a pokrokové kruhy
jsou naplněny hořkou nespokojeností, úplným
znechucením z veřejného života. V širokých
vrstvách pak vře bouřlivé roztrpčení, propukává
stšle vášnivějí touha po novém, bojovnějším
riznějším vedení politickém.
»Do boje!« ozývá se z divoce podráždě-
sých mass.
1p
Praha
27
article
»Do práce!« zni heslo těch, kteří po zku-
fenostech posledních dob pohliží skeplicky n
výsledky jakékoli politické taktiky v nynější ne
příznivé době a chtějí aspoň pro budoucí zá
pasy učiniti národ silným hospodářsky a kul
furně.
Dovedeme-li oba povely, burcující českou
energii, platně spojiti, najdeme lék pro choroh
dneška.
Jisto je, že nutno připraviti se na oboje
Dnes došli i naši nejideáfnější snilkové huma
nismu ku přesvědčení, že není nám možno zio
v míru a klidu vedle německých spolnobyvatelů
Veškeré němectvo rakouské, liberální profeson
i klerikální analfabeta, křesťansko-sociální pan-
germanista i feudál, splynulo v jedinou bytost
v jedinou obrovskou, ucelenou silu, jež chce
rozdrtit nebo aspoň trvale ochromiti český živel
Proti tomuto nebezpeči, jež dnes vyvstalo
v celé své mocnosti, bude třeba připraviti se
k zápasu do krajnosti. Pro nikoho nesmí být
světější povinnosti a vyššího cíle nežli vstoupit
do řad a podrobiti se rozkazu a kázni velké
myšlenky.
Nebudeme postrádati nikoho, ani těch ne.
kteří nyní štlti se z mnohých důvodů veřejného
života, ani našich nelečných a choulostivých lidí z
intelektuálního světa. Tolik schopných a vzácných
mužů zříká se spolupůsobení na věcech společ-
ného zájmu, odhazují hlasovací lístky, poněvadz
jsou zklamání a disgustováni stálými neúspěchy
naší politiky, neodvažují se chodít do schůzi
poněvadž v nich obyčejně mají převahu lidé.
neimponující příliš svým duchem a zkušeností.
ale kteři dovedou překřičet ostatní a kteří zí-
skávají massy, poněvadž vykládají často názory
28
article
velmi primitivní. Intelektuální, kteří tvoři výkvě
národa, patří do popředí jeho života.
Anatole France, za aféry Dreyfasovy, kdy
demagogismus vypověděl boj inlelektuálním, při-
kládal těmto důležitý úkol v národě a napsal
»Mužové, kteří věnovali svůj život hledán
pravd vědeckých, mužové, zabývající se pracemi
v knihovnách a laboratořích, jsou schopnější
nežli lidé vulgární rozpoznati pravdu ud falše
v záležitostech všeobecných a veřejného zájmu.«
Jiného mínění byl ovšem neméně ducha-
plný mluvčí druhé strany, Maurice Barrěs, který
našel tuto etiqusttu: »Intelektuální: individuum
přesvědčené, že společnost má spočivati na lo-
gice a kteréž neuznává, že ve skutečnosti se za-
kládá na potřebách dřivějších a snad cizíe
individuálnímu rozumu.«
ei ovcli
Franc
Mauric Barrěs
29
article
Názor Anatola France jest zajisté správný
a zejména malý národ nemůže si dovolit pře-
pych intelektuálních aristokratů a blaseovanců
žijících v pohodlné a sobecké osamělosti svých
»věži ze slonoviny«. a
Zajména teď, kdy se náš boj do krajnost
soustřeďuje na pole hospodářské a kulfurní
očekáváme, že především vzdělaně a osvícené
kruhy osvědči se jako důležití a užiteční činitelé.
Náš boj nebude veden na ulici, ani v meetin-
gách, nebude se projevovat demonstracemi. Bude
prudký, odhodlaný, tintensivní, ale tichý, jeho
bojištém budou naše dílny, pracovny, továrny.
comptoiry.
První výpad byl šťastně zahějen akcí proti
německým žurnálům pražským »Přager Tae-
blattu«, »Bohemii«, »Montagsblattu«, které již
povifují nepříjemnosti odvoty.
Není ovšem v úmyslu oašem hlásati nějs ký
vyhlazovací boj německému obchodu, nevíme.
zdali je dosti síly k důkladnému provedení
idey, ale jde tu jen o emancipování se od vlivu
těch, kteří tyjí z našich peněz a odpláceji nám
brutálnosti a tentonským záštím. Celý rýznam
pašeho postupu lze shrnouti ve slovech: »Ani
krejesr do kapes našich nepřátel!«
Nic není korrektnějsího nad tento systém.
Franc
Zajmén
Montagsblatta
Bohemia
30
article
Ani nejslídivější byrokrat, odvislý od kasi na
České spořitelny, nomůže proti tomu nic na-
mitati.
Bude nutno naši společnost za tímto úče-
lem zorganisovat a vychovávat. Nastává éra ne-
únavné a všestranné činnosti. Je třeba všoho s
všimnouti, zejména jistých zajímavých statisti-
ckých dat. Také velmi je nápadno, že v Praze
pro půl milionu Čechů je así 300 českých lé-
kařů a pro nějakých 20..000 Němců přes 200
něměckých léksřů. Mezi českými a némeckými
advokáty je tento nepoměr snad ještě křikla-
vější. Bylo by zajímavo vědét, kolik z těchto
německých advokátů a lékařů, kteří jsou přede-
vším odkázáni na české klienty, patří do řad
»starých pánů«, tak obětavě holdujících pitkám
a demoustracím pražských buršáků.
V nynější osudné době nabývá též stále
většího významu naše zakraniční propaganda,
jejíž sesílení a soustavnější, pronikavějši prová-
dění mělo by patřiti do strategického plánu boje
proliněmeckého. Nemélo by se litovati peněz a
obětí na informování ciziny o životě českém.
Čecho
Němec
Praha
Český spořitelna
31
article
Dosáhli jsme s malými prostredky, rozdrobenou
prací jeddnotiivců již značných ůspěchů ve Francii
a . Aglii. V nynější dobé mezinarodaího na-
kvašení, kdy Anglie, Francie a Rusko s oba-
vami pohližejí na vzmach říše německé a na
dobývačné plány pangermanistů, má existence a
zápas českého národa zvláštní interes pro
evropkou politiku. Je záhodno, aby nás bylo
slyset a vídět, aby se epřecházelo přes naši
existenci u stolů státnických a diplomatických
konferencí. Jinak by mohli naši odvěcí nepřá-
telé doufati, že nás budou přece jednou moci
přitisknoutí ke zdi a zardousiti za netečnost
Evropy. Měli bychom mít své represenlanty.
mluvčí,isary zvláště tam, kde se sympatiem
počínaji pozorovati českou otázku. V angliekých
kruzích politických, kde před několika lety ne-
měli tušení o nějakém českém národě, nastala
slibná změna, zejména od působnosti našeho
krajana hraběte Lülzowa, ve společnosti i v lisku
a od té chvíle, co »Times« a temperamentní
pan Maxse v »Nativnal Review« počali odnalo-
vati plány pangermanistických výbojů.
Téžká, zachmuřená nálada leží nad českým
krajem... Ale česká srdce nepoklesnou a
česká mysl neochabne. Veliké úkoly nás oče-
kávají a nasadlme-li všechnu svou energiia
houževnatost k jejich splnění, můžeme klidněji
očekávati budoucnost a smiřlivějí pohližeti na
přítomnost, přes to, že nám vláda vyhrožuje
třemi českými ministry !
Lülzowa
Maxs
Francie
Anglie
Rusko
Evropa
Times
Nativnal Review