1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k čislu 316. ze dne 16. listopadu 1901.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
=O Lichunčanovi vypravuje pan Pichon
dále: Když krátce po obležení Pekina pan Pichon
onemocněl zimnicí, telegrafoval Lichunčan, že Pichon
je příliš nemocen, aby mohl pokračovati ve vyjedná-
vání a žádal tudíž, aby byl poslán za něj náhrad
ník Brzy potom setkal se s Pichonem. Co nejzdvo-
řilejí tázal se Li po jeho zdraví. »Jest výborné.
excellence! A což vaší excellence?« », velmi do-
bré!« Na to pravil Pichon: »To mne velmi těší, ne
boť kdybyste byl na neštěstí onemocněl, bylo by mi
bývalo přec jen trapno, žádati císaře, aby vás při
vyjednávání vystřídal.« — Na to Lichunčan: »Dou-
fám aspoň, ba jsem tím jist, že byste to nebyl uči-
nil, jsmeť příliš staří přátelé.« — Ale Pichon na to
Pichon
3
article
»To jest pravda, ale poněvadž jste tak učinil v měm
případě, byl bych, třeba jen ze zdvořilosti, považoval
za svoji povinnost následovati vašeho příkladu.« A co
učinil Číňan, omluvil se snad? Nikoliv, nýbrž zapří-
sahal se při všech bozích, že nikdy nežádal, aby Pi
chon byl odvolán. Jest prý to novinářská pomluva,
neboť noviny nepřinášejí nic jiného, než nepravdivé
zprávy. Li tudíž patrně předpokládal, že Pichon ne-
byl svou vládou zpraven o jeho žádosti. Přes tuto
faleš pokládá Pichon čínského diplomata přece jen
za velkého muže a připisuje mu značný vliv. Tento
vliv zakládal se na jeho původních nanejvýš
důvěrných stycích s císařovnou. Bez tohoto
vlivu nebyl by mohl říditi vyjednávání s takovouto
autoritou. Pichon měl tehdáž příležitost nahlednouti
do telegramu následujícího obsahu, jejž Li zaslal
císařovně: »Poněvadž jste obklopena muži, kteří
ničemu nerozumí a přece požívají vaší důvěry, na-
hraďte mne některým z nich a sprosťte mne mé
příliš těžké zodpovědnosti. Císař pak záhy pozná
rozdíl mezi těmi, kdož vědí, co chtějí s těmi, kdož
o tom nemají zdání.« — Nikdo jiný nebyl by si
dovolil podobnou řeč vůči císařovně. — Ještě anek-
dota o jeho lakotě. Byl hrabivý a osobně špinka.
Číňan
Pichon
4
article
Žil navzdor značnému svému bohatství v paláci.
jenž se podobal spíše zanedbanému hlídačskému
domku. Na své okružní cestě po Evropě dal si rád
platiti svoje útraty těmi kterými státy. Toliko v je-
diném statě musii platit sám. Pomstil se později za
to na zástupci onoho státu následujícím způsobem
Když se s ním setkal v Pekině, pravil: »Excelience,
ve vaší zemi vypadá to velmi pěkně, ale jest velmi
chudá.« — Zástupce na to udiveně: »Jak to? Naše
finance jsou velmi skvělé.« — Ale Lichunčan odpo-
věděl: »Ne, ne, mám velké účastenství pro váš stát.
Jaká škoda, že je tak chudý.« — A po tomto úštěpku
s úsměvem odešel. Který to stát byl, pan Pichon
neudává.
= Honba na lvy v Uhrách. Z Ostřihoma se
oznamuje: Župní úřady ustanovily z úřadní moci
honbu na vysokou zvěř, jež se z pravidla v Uhrách
neloví. Jest to několik lvů a tygrů, nikoliv jak se
původně pravilo jediný tygr, jež způsobem doposud
nevysvětleným prchli z kočujícího zvěřince a již po
několik neděl znepokojují rozhraní tří žup. Úřady
z počátku byly nakloněny považovati poplašné tv
zprávy za pouhé strašáky, avšak nyní následkem
stále docházejících stesků byly nuceny podniknouti
rozhodný krok. K honbě vyzváni byli nejlepší střelci
z okolí i z hlavního města. Cizokrajné šelmy vyhle-
daly si brlohy na různých místech v župě a deci-
mují zejmena ovce a koně v celém okolí. Takřka
Pichon
Evropa
Pekina
Uhry
5
article
nepochopitelno jest, kterak tato tropická zvířata mohou
odolávati nastalé již zimě. Lze snad z této okolnosti
souditi na přizpůsobení zvířat nezvyklým životním
podmínkám. Těchto dnů spatřilo několik osob po-
blíže jedné obce lva, jenž s důstojným klidem pro-
cházel se podzimní krajinou. Avšak lev si lidí, již
mu náhodou přišli na blízko, ani nepovšiml. Soudí
se snad, nikoliv neprávem, že šelmy ve zvěřincích
pohledu na lidi zvykli tou měrou, že jim, nejsouli
drážděny, nikterak neublíží. Lev pokračoval na své
procházce až k nádraží v Naně, k nemalému zděšení
železničních zřízenců. Výsledek honby očekává se
s největším napjetím.
= Plemenný boj na jihu Unie. Z Colum-
bia, Miss., 30. října, se oznamuje: V okolí Ball-
townu, La., as 25 angl. mil odtud, propukl v neděli
v noci plemenný boj, který vzbudil ničemný černoch,
jenž podnikl hnusný útok na paní Bullovou, man-
želku Johna Bulla a bezmála ji uškrtil. Černý lotr
byl na hranici upálen, načež následovalo pronásle-
dování černochů v okolí a již bylo několik bělochů
a černochů povražděno. Zpráva o těchto výtržno-
stech vzbudila zde velké rozčilení; deputy šerií
Brenton s oddílem ozbrojenců odebral se na místo
vzpoury a guverner nařídil šerifovi, aby pro případ
potřeby povolal ku pomoci vojsko. Zdá se, že vlast-
ním původcem plemenného boje jest černoch Cren
Bullův
Bulla
Brenton
Nana
Col
Ball
6
article
Lott, který bydlel nedaleko Botha, La. Lott měl na
výletě do Live Oak Churchu restauraci, aniž bys
byl opatřil povolení. Policejní úřadník chtěl věc vy-
šetřiti a když na místo s několika ozbrojenci přišel,
počali černoši se všech stran stříleti na bělochy
kteří však útok odrazili a restaurace se zmocnili. Na
to došlo k prudkému boji, který si vyžádal několik
lidských životů. Běloši zapůlili restauraci, aby čer-
nochy tam se nalézající vypudili. Když pak plameny
z boudy vyrazily, vyběhl Lott ven a střílel do zá-
stupu bělochů. Pět černochů a dva běloši byli usmr-
ceni, mezi nimi tří ženy a jedno dítko, které zahy-
nuly v plamenech. Černoši uchýlili se do okolních
lesů. Dnes panoval v Balitownu pokoj, panují ale
obavy, že dojde k dalším krvavým bojům. — Z New
Orleansu se oznamuje: Zda se, že plemenný boj
mezi bělochy a černochy v Balitownu jest skončen.
neboť guverner Heard odvola! rozkaz k odeslání voj
ska na místo odboje. Jak dalece bylo zjištěno, bylo
usmrceno celkem 17 osob a sice dva běloši, konstebl
Joe Seal a jakýs Charles Eiliott a 15 černochů.
Lott
Both
Le
Běloch
Černoch
Heard
Joe Seal
Eiliott
Lotta
New Orleans
Liv Oak Church
7
article
Dnes večer měl baptistický duchovní rev. W. Ben
nett, člen legislatury, v Live Oak Church kázání
k černochům a důtklivě je napomínal k pokoji a po-
řádku. Černoši ujišťovali, že nemají v úmyslu mstíti
se a běloši ohlásili, že nebudou černochy pronásle-
dovati Tím by byl mír opětně zjednán, avšak na
vzdor tomu procházejí ozbrojené hlídky ulicemi mě
sta, aby možné výtržnosti v zárodku potlačily.
= Výtečný ředitel musea. Z Bernu se ozna-
muje: Jacgues Mayor, bývalý ředitel uměleckého
musea v Ženevě, dopustil se, jak nyní zjištěno, ná-
sledujících přestupkův: Zpronevěřil na škodu že-
nevské společnosti pro historii a archaeologii sbírku
medaillí v ceně 17.000 franků. Dále podvedl advokáty
Raisona a Bonda o 30.000 franků. Augusta Blondela
o 20.000 franků, antikváře Picarda o 3000 franků.
malíře Timothusa Piqueta o 15.000 franků, správce
E. Naefa o 20.000 franků, fotografa F. Boissonasa
W ben nett
Černoch
Raison
Bond
Augusta Blondel
Picard
Timothus Piquet
E Naef
F Boissonasa
Bern
Ženeva
Liv Oak Church
Jacgue Mayor
8
article
o 60.000 franků, malíře Violliera o 18.000 franků.
bankovního úřadníka Jacquesa Mariona o 25.000 fr.
malíře Van Muvdena o 24.000 franků, architekta
Weibela o 50.000 franků, architekta Charlesa Bois-
sonasa o 70.000 franků. Úhrnná suma těchto pod-
vodů páčí se na 362.000 franků. O podvod pokusil
se mimo to Mayor u Arnošta Ströhla v sumě 50.000
franků a u M. C. Bonifasa v sumě 35.000 fr.
Zemřelí v Praze.
Dne 11. listopadu 1901: Reifschneidrová
Anežka, vdova po zlatníku, 78 roků, 257—I. Čermák
Jan, truhlářský pomocník, 47 roků, 179—V. Sojka
Jan, syn slévače, 4 roky, 407—VII. Čížek Petr, úřad-
ník, 36 roků, 49 —II. Jarek Josef, nožíř, 46 roků,
159—II. Seelandová Amalie, soukromnice, 45 roků,
521—II. Brychtova Růžena, dcera políra, 9 dní,
1345—II. Vlková Anna, majitelka pohřebního ústavu,
51 rok, 1479—II. Bléha Richard, syn švadleny, 4 mě-
síce, 493—III. Králova Františka, dcera krejčího,
4 dni, 173—V. Antošová Anna, manželka majitele
domu, 52 roky, 551—VII. Novotný Jan, zedník,
54 roky, 176—VIII. Podskočilova Oldřiška, dcera sla-
dovnického, 1 rok, 363—VIII. Böhm František, syn
pokrývače, 7 měsíců, 520—VIII. — Ve všeobecné
nemocnici: Veselá Anna, žebračka, 78 roků. —
U milosrdných sester: Kunst Václav, tru-
hlář, 74 roky. Ptáčková Ludmila, vdova po tiskaři,
75 roků. Sobiškova Aloisie, služka, 28 roků. Vydrová
Marie, nádennice, 60 roků. Pecková Alžběta, že-
bračka, 70 roků.
Viollier
Marion
Weibel
Bois
Ströhl
M C
Bonifasa
I Čermák
Jan
V Sojka
Čížek
Jarek Josef
Brychtův
Růžena
Bléh
Richard
František
V Antošová
Anna
Böhm
Ptáčková
Sobiškův
Aloisie
Marie
Alžběta
Praha
Mayor
Seelandová Amalia
Reifschneidrová Anežka
Podskočilův Oldřiška
Kunst Václav
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo
V sobotu 16. listopadu.
Král
Praha
národní divadlo
10
article
52. hra v předplacení.
4. čtvrtka.
Vstudni.
Komická opera o jednom dějství. Složil Vilém Blodek.
S textem od K. Sabiny.
Tvrdé palice.
Konec o 1/410. hod.
Začátek o 7. hod.
Blodek
11
article
Švandovo divadlo na Smichově.
Švandovo divadlo na Smichově.
Začátek o 7. hod.
V sobotu 16. listopadu.
Poloviční ceny míst.
Dom o
Smichov
Švandův divadlo
12
article
Pstěkovo divadlo na Kral. Vinobradeeh.
Pstěkovo divadlo na Kral. Vinobradeeh.
Začátek o 3/27. hce
V sobotu 16. listopa du.
Jen s paničkami do divadla.
Fraška o čtyřech jednáních. Upravil B. Smola.
Kral
Fraško
B Smola
Pstěkovo divadlo
13
article
Dary a příspěvky.
Dary a příspěvky.
(Složeno u pokladny „Národních Listů“.)
Ústřední Matici školské.
Oslavany. Družstvo divadelních ochotníků
jako dar sv.václavský . . . . . . K
Česká Skalice. Ludmila Houšková zasílá
k uctění památky j pana Jana Draho-
ráda, učitele . . .
Kostelec n. L. Marie Korbelářova, uči-
telka na měšť. škole, zasílá k uctění
památky býv. kollegy j učitele česko-
skalického p. Jana Drahoráda . . . .
480 -
Houšková
Jan
L Korbelářův
Drahorád
Oslavany
Český Skalica
Kostelec můj
14
article
krát nevykonal povinnost svou aneb příliš pozdě. Uprch-
líci byli tu stejně rychle jako signál !
Dozorce skočil po své karabině, ale již se jí zmocnil
trestanec.
»Žádný hluk, Jonese, jest nás osm! Buď tak hodným,
zůstaň při svých signálech.«
Jones znal tento hlas.
Byl to hlas Johna Rexa !
»Dej semaforem odpověď!« děl Rex chladně. »Ka-
pitán Burgess má na spěch !«
Ramena semaforu osadě dávala neustále znamení a
pohybovala se napořád s kvapem až komickým.
Jones vzal provazce do rukou a otevřenou knihu
signálovou maje před sebou, chtěl odpověděti, ale Rex ho
zadržel.
»Pošli toto poselství: »Neviděni! Signál
poslán do Eaglehawku.«
John stál nerozhodně.
Byl sám deportovaným a bál se neodvratného sbi-
čování, jež bylo by po klamném poselství tom násle-
dovalo.
»Kdyby pak na to připadli!« namítl.
Rex napřáhl karabinu s posuňkem tak rozhodným
a s takým výrazem v černých očích svých, že Jones —
kdo byl by mohl zůstati v takovém okamžiku statečným?
— nechal všech rozpakův a horlivě jal se signalisovati
Zvolna slyšeti bylo mručení!
»Proč tak dlouho prodléváš, Rexe ?«
»Vše jest v pořádku! Pouta pryč, hoši a pak dál!«
Jones, jenž ohledl se od okna svého na schody,
viděl v slabém svitu, jak muži kladivem, kteréž přineslisi
ze strážnice, zbavují se svých kruhů a řetězů.
Jones
Rexa
Rex
Burgess
John
Ka
Eaglehawko
15
article
»Syna stavitele lodí! Kdo to byl?«
Rex divil se živosti, s kterouž Dawes pronesl tuto
otázku a použil rychle tohoto nového zdroje rozmluvy.
», byla to podivná historka! Běželo o muže v oné
době velmi známého. O Richarda Devina. Starý lakomec
se synem prostopášným!«
Dawes hryzl se do rtů, by nedal na jevo rozčilení
své. Bylo to podruhé, kdy jmeno otce jeho pronešeno
bylo před ním.
»Vím také leceos o něm!« dodal.
»Mimo jiné — pokračoval Rex, hrouže se ve své
vzpomínky — zabýval jsem se kdysi i trochu privátní
policií. Stařec přišel ke mně. Měl syna kdes na cestácha
přál si míti zprávy o něm. Sledoval jsem tedy syna do
Paříže, do Brusselu, Antverp a z Antverp zpět do Paříže.
Tam jsem ztratil i jeho stopu! Nedostalo se mi do rukou
nic než vak jeho s mnohými listy matky jeho. Poslal
jsem všecky podrobnosti, jichž jsem se dopátral, staviteli
lodí a zprávy ty jej usmrtily, neboť zemřel ihned na to.«
»A syn?«
»Syn pak strašně zahynul. Stařec zanechal mu jmění
své — myslím velmi značné — ale on byl zatím již
Evropu opustil. Plul dle všeho do Indie a zahynul s lodí
»Hydaspem!« Frere byl jeho bratránkem. Co jsem se ale
já nazlobíval nad bezvýslednou prací svou. Dnem a nocí
hledal jsem Mr. Richarda Devina a nikdy neoctl jsem se
mu tváří v tvář. Stařec dal mi jeho podobiznu a vyprávěl
mi všechny podrobnosti o jeho dřívějším životě. Nosil
jsem podobiznu po tři měsíce v tobolce a vytahoval jsem
ji každé chvíle, bych svou paměť oživil. Přisámbůh,
byl-li mladý muž skutečně obrazu svému podoben, byl
Etracen pro život.
Rex
Dawes
Devin
Frere
Etratit
Paříž
Brusel
Antverpy
Evropa
Indie
Hydasp