1
masthead
V Praze, v sobotu dne 16. listopadu.
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
o přil. („Nančný Obzor“
ve středu a „Líterárni
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h.
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20k
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
Líterárni Hlidek
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 16. listopadu. Situacev
parlamentě se dnes posuzuje možno-li ještě
skeptičtěji, nežli včera. Dodává se, že ni-
koliv osud položky disposiční fond způsobil
kritický stav, nýbrž ochromení dělnosti po-
slanecké sněmovny, zaviněné stejnou měrou
Čechy a jejich požadavky, jako německou
levicí.
Konference předsedů klubů německých,
předevčírem konaná, prohlášena byla za taj-
nou a účastníci musili se zaručiti rukou dá-
ním, že ničeho nezjeví. To zavdalo podnět
k různým kombinacím a pověstem, o kterých
nevíme, spočívají-li na pravdě. Neue Freie
Presse« však oznamuje o poradě té, že se
zabývala zevrubně politickou situací, zvláště
se zřetelem na disposiční fond a na poměr
německých stran levice ke Všeněmcům. Bylo
konstatováno, že pro disposiční fond nebude
ve výboru většiny. Podle nynějšího odhadu
jest proti disposičnímu fondu poslanců 30,
pro něj toliko 17.
Bylo vysloveno mínění, že se doporu-
čuje definitivní stanovisko naproti položce té
odložiti o nějaký den, snad do pondělka
aspoň. Téhož dne sejdou se pohlavárové
levice znova. Snad souvisí s tímto faktem
zvláštní zjev, že rozpočtový výbor, o kterém
bylo praveno jeho členem, že sejde se
v pondělí odpoledne o 3. hodině, do té
chvíle předsedou dr. Kathreinem svolán není
a že snad se sestoupí teprve v úterý večer,
ale nikoliv k rozpravě o disposičním fondu,
nýbrž o třech položkách ministerstva ob-
chodu.
V konferenci levice podle »Neue Freie
Presse« bylo praveno, že potrvají-li protivy
stran a setrvají-li Čechové na svých zná-
mých požadavcích, nelze nadíti se positivní
práce ve sněmovně.
Situacev
doktor
Kathrein
Neue Frei
Čecho
Vídeň
Čechy
slanecký sněmovna
Neue Frei Presse
6
article
Vláda prý vzhledem na nebezpečí, které
ohrožuje veškerou dělnost parlamentu vídeň-
ského, dala vůdcům všech stran na srozumě-
nou, aby, hledíce k velikým úkolům doby
nejbližší, vyjednávali o příměří, jehož pod-
mínkou první bylo by odstavení všech otá-
zek národnostních. Ovšem bylo doloženo, že
hlavní obtíže takového příměří jsou u Čechů,
kteří nechtějí upustiti ani od zřízení univer-
sity na Moravě ani od obnoveného zavedení
vnitřní češtiny. Oba tyto požadavky jsou prý
se stanoviska německého nesplnitelny. Vnitřní
čeština mohla by se zavésti jen tenkráte
opět, kdyby se vyřídily současně ostatní čá-
sti jazykové otázky. Zřízení české university
buďsi v Brně, buďsi v Olomouci zamítá se
rozhodně. Nicméně, dodává list, Němci ne-
vzpírají se parlamentnímu příměří. Docela
rádi věříme! Takové příměří, za kterého by
Čechové snesli trpělivě a mlčky cokoli se
proti nim stalo od předloňského podzimku,
co se děje proti nim také nyní, bylo by ví-
táno nejen pány z německé obstrukce, ale
i p. drem. Körbrem.
Z Vídně, 16. listopadu. V poslední
době vyskytují se v novinách jmena kandi-
dátů pro hodnost rakouského vy-
slance ve Vatikáně, mezi nimi také
jmeno bývalého ministr-presidenta a místo-
držitele hr. Frant. Thuna. Naskytne se ještě
příležitost vysvětliti, proč kandidatura tohoto
konservativce, která tu skutečně byla, nestala
se skutkem.
Čecho
Němec
František
Thun
Morava
Brno
Olomouc
Vídeň
Vatikán
7
article
Dnes oznamuje se z Pešti, že jest jižo
novém zástupci u papežské kurie rozhod-
nuto. Bude jím první odborný šéf v mini-
sterstvu zahraničním hr. Szecsen, jehož jme-
nování bude prý publikováno již v dnech
nejbližších a nastoupí prý svůj úřad hned
po Novém roce. Jak povědomo, dosavadní
vyslanec rakouský hr. Revertera zasedá v
úřadě jen potud, dokud nenalezne se jeho
zástupce.
Nástupcem hr. Szecsena v ministerstvu
zahr. zál. stane se druhý odborný šéf hrabě
Lützow a nástupcem tohoto zase člen diplo-
matického sboru.
Z Vídně, 16. listopadu. Oznámili jsme
již, že další porady zástupců obou vlád v
příčině autonomního celního tarifu
konati se budou v Pešti. Za tou příčinou
odeberou se členové rakouské vlády dnes
do uherského hlavního města, kde bu de
zejtra porada průpravná, v pondělí dopol.
pak porada meritorní. Uherský min. obchodu
Hegedüs, který pro churavost odebrati se
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3t
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Lützow
Hegedüs
Pešť
Vídeň
Praha
8
article
musí na nějaký čas na jih, zůstane ještě,
aby přítomen byl aspoň počátku důležité
této konference.
Z Vídně, 16. listopadu. Na včerejší
volební schůzi katolického škol-
ského spolku promluvil také president
správního soudu hr. Bedřich Schönborno
ruchu, podnikaném za heslem »Pryč od
Říma!« Nechci tvrditi, pravil, že kdokoliv
se zúčastní ruchu toho, jest vědomým vele-
zrádcem, ale dlužno uvážiti nezbytné
následky politického programu a podle
toho je posouditi; ačkoliv mohu připu-
stiti, že pojem všeněmectví není ještě
totožným s pojmem velezrádce, jsem
si vědom na druhé straně, že ten, kdo pod
rouškou panslavismu pošilhává za hranice,
jedná jako největší škůdce státu. Nemohu
najíti žádného rozdílu mezi nebezpečím pan-
slavismu a všeněmectví. Nebojím se, že tento
ruch otřese základy katolické církve anebo
se jí jen dotkne. Řečník vyzývá účastníky,
aby se nedali odstrašiti smutnými zjevy pří-
tomnosti a setrvali při náboženském a vla-
steneckém vychovávání mládeže.
Schönborno
Vídeň
Řím
9
article
Předseda jmenovaného spolku dr. Schwarz
mluvil o protektorátu, který převzal arci-
kníže František Ferdinand d'Este nad spol-
kem katolickým školským a pravil, že pro-
tektorát ten jest důkazem, že budoucí císař
rakouský vyslovil se pro šíření křesťanských
zásad ve škole a rodině a že uznal, že je
ochoten fedrovati jej ze všech sil a se vší
svojí vysokou autoritou. Kdo pak prohlašuje,
že jest pro katolickou školu, prohlašuje zá-
roveň, že chce míti v Rakousku vládu ka-
tolickou.
Princ Alois Liechtenstein mluvil o po-
měrech parlamentních a pravil, že jediným
prostředkem k nápravě jest oktrojování
změny jednacího řádu. Řečník zmínil se též
o posledních volbách na sněm království če-
ského. Nechť se nikdo neklame, že to, co se
nyní připravuje v německé části král. českého,
jest po stránce náboženské zarmucujícím
zjevem, ale přece jen přechodním, po stránce
politické však jest velké nebezpečí, způsobené
tím, že zahájena byla zjevná vzpoura. Peníze
sebrané v Německu na účely církevní nejsou
doktor
Schwarz
Este
Liechtenstein
Rakousko
Německo
10
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Ze světa spiritistů.
11
article
Spiritismus je v Paříži čím dále tím více
v modě. Množí se salony, kde se zjevují du-
chové a tancují stolky, a v mnohých atelierech
pěstují fantastické seance, uvádějící jemné čivy
umělců do rozechvění nadpozemských pocitů.
Apoštol všech fantastických náboženství a nad-
přirozených kultů, Jules Bois, který studoval
záhady neznámých sil a nadpozemského i v ta-
jemných krajích budhismu, v Indii, šíří horlivě
spiritismus. Získal pro něj žurnalistickou svou
tribunu v »Le Matinu«, kde uveřejňuje řadu
článků. Nyní pod titulem »L'au-dela« publikuje
svou anketu o spiritismu.
Mezi francouzskými literáty, umělci, učenci
a politiky je mnoho přívrženců spiritismu. Často
se diskutuje o tajemství neznáma a i do širší
veřejnosti pronikají podobné úvahy a disputace
a jakousi sensaci vyvolalo nedávno odpadnut
slavného astronoma Flammariona od spiritismu.
Dávným a náruživým přívržencem spiri-
tismu je Victorien Sardou, muž velmi posi-
tivní a jasné intelligence. Je výtečným mediem
a poznal všelijaké zázračné zjevy, jež jej jen
utvrdily v jeho víře v pátou dimensi.
»Již před 50 lety studoval jsem spiritism,«
zpovídá se Sardou, »a ze skeptika stal jsem se
věřícím. Nedají se popírati jisté zjevy, kterési
naše nynější vědění nedovede vysvětliti. Dějí se
věci neuvěřitelné . . .«
Jules
Flammarion
Victorien Sardou
Sardou
Paříž
Indie
Le Matin
12
article
Jednoho dne neviditelná ruka položila Sar
douovi na psací stolek kytici bílých růží, kterou
dramatický spisovatel několik let měl uschova-
nou. Odkud se vzala kytice? Tajemství . . . zá-
hada ... mocnost nadpřirozených sil . .
Paní Holmésové, známé budební skladatelce
vyprávěl Sardou, že skrze zeď pronikaly k němu
pevné předměty, jakoby procházely dýmem. Ale
nevěřila mu to, poněvadž Sardou vynikal vždy
příliš bohatou obrazností.
Později však sama se stala vyznavačkou
věd okkultu. A často v seancích spiritistických
si pohovořila s některými slavnými nebožtíky
muzikantskými.
Jednou si »vycitovala« ducha Ambroisa
Thomasa a tu autor sladce sentimentálních oper
se jí přiznal, že v mládí spáchal velmi veselou,
frivolní a lehkou operu »Parukář«, o které ne-
bylo nic známo.
Pátralo se pak po té opeře a tu se shle-
dalo, že skutečně v mládí napsal Thomas operu
»Parukář«, jež však byla zničena autorem.
A jiné zázraky uzřela paní Holmésová. Ne-
viditelné ruce pozvedly veliký, těžký stůl jídelny
do výše jednoho metru. Jindy bílá růže spadla
jí se stropu na talíř.
Žádala »duchy«, aby v knoflíkové dirce
jistého pána, přítomného seanci, objevila se jiná
květina a ihned bylo vyhověno jejímu rozkazu.
Někdy vlivem »duchů« stal se lehounký
kus nábytku tak těžkým, že nebylo možno jím
hnouti, jindy zas těžký stůl při pouhém dotyku
prstů se vznesl do vzduchu.
Neznámá síla představila se jí ve spiritisti-
ckém sezení jako věvoda de Fronsae.
Holmésová
Sardou
Thomasa
Thomas
Fronsae
13
article
»Ráda bych si s vámi pohovořila, račtesi
sednout, pane vévodo !«
Sotva že pronesla vyzvání toto, mrštila
neviditelná ruka z druhého konce salonu židli
ke křeslu paní Holmésové.
Na stole byly sklenice s vínem.
»Napijte se, pane vévodo !«
A tu, k velkému úžasu všech přítomných,
počalo víno mizeti ze sklenky, jakoby je ssály
neviditelné rty.
Bylo konstatováno též, že tento »duch« byl
velmi nedůtklivý. Jakýsi nevěrec dovolil si po-
směšnou poznámku a v zápětí byl sražen k zemi
se židle a značně poraněn.
Jindy se mstili duchové méně hrubě, ale
neméně krutě.
Pan de G., posměváček a skeptik, byl často
jejich obětí. Uprostřed seance zmizela panu de
G. kravata a octla se v rukou dámy naproti
němu sedící a jednou dokonce oškliví duchové
mu svlékli šle a položili je na stůl, obklopený
damami. Byl to zlý žert a pan de G. byl hrozně
zahanben.
Jules Claretie, ředitel Comédie francaise je
též spiritista. Napsal román o hypnotismu »Jean
Mornas«. Vyprávěl Jules Boisovi, že Victor Hugo
rád se nořil do tajemství nadpřirozených sil a
opájel se jejich magickou poesií. Pěstoval ho-
vory s duchy, pořádal spiritistické večírky.
Dumas otec i Balzac byli též přívrženci
spiritismu.
Claretie nemá sice velkou důvěru v media
a duchy, ale připouští existenci energií, o jichž
jsoucnosti nemáme potuchy.
Holmésová
Jules
Comédie
Mornas
Jules Bois
Hugo
Dumas
Balzac