1
article
věru sebrány na protestantské kostely, ale
ještě méně pro pastory. Tyto peníze plynou
do rukou velezrádců, kteří pracují pro sou-
stavnou vzpouru, pro odtržení se od státu a
pro rebellii naproti panovnickému domu.
Z Vídně, 16. listopadu. »Reichs-
wehr« sděluje, že klub slovanského centra
(klub Šušterčičův) se usnesl uložiti
svým zástupcům v rozpočtovém výboru, aby
se hlasování o položce disposiční fond ne-
zúčastnili.
Takové rozhodnutí a takové stanovisko
jest naprosto nesrozumitelné. Při položce po-
vahy tak eminentně politické, jakou jest
disposiční fond, jest možno vůbec jen votum
pro anebo jen votum proti. Možnost třetí
není možná.
Tentýž klub se usnesl hlasovati pro zvý-
šení poplatků na jízdní lístky při osobní do-
pravě jen pokud se týče třídy 1. a 2. a proti
návrhu, který bude snad podán na zavedení
třídy 4.
Z Vídně, 16. listopadu. Bývalý posla-
nec bukovinský Eugen svob. pán Styrcea
zemřel ve věku teprve 57 let. Byl poslancem
od počátku éry Taaffovy a náležel klubu hr.
Hohenwarta. Když tento uzavřel spolek
s německou levicí, vzdal se mandátu. Nále-
žel také k t. zv. parlamentní komisi pravice
a byl upřímným přítelem českého národa
a dlel každý rok nějaký čas v království
českém.
Eugen
Styrce
Taaffův
Hohenwart
Vídeň
Reichs
klub Šušterčičův
2
article
Litovel číslo 2.
Litovel
3
article
Z Janoušova, 16. listopadu. (Zvl.
tel. »Nár. L.«) Němci zábřežští za vedení
Brassova chystají do Janoušova na
zejtřek podobný hunský vpád jako uspo-
řádali do Litovle. Rekursy k místodržitelství
jsou podány.
Janoušův
Němec
Brassův
Litovel
4
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Montevidea, 15. listopadu. (C.-B.)
Reuterova kancelář oznamuje: Zdá se, že
dojde k dohodě stran pro příští volby. Pokoj
a klid jsou úplně zaručeny. Na burse za-
vládla haussa. Důvěra obchodnictva roste.
Podnikatelé počali už se stavbou přístavu
u Montevidea. Narozeniny králů italského
anglického byly oslaveny vládou i obyvatel-
stvem.
Z Brusselu, dne 15. listopadu. (C.-B.)
Sdružení mezinárodních socia listů
podalo protest proti jednání Angli-
čanů s uprchlíky. V manifestu žádají
se všechny socialistické parlamentní frakce
všech zemí, aby svým vládám, možno-li téhož
dne, to jest 26. t. m., podaly interpellace,
jimiž by dosaženo bylo účinné intervence.
Tam, kde není socialistických poslanců, mají
se pořádati veliké tábory lidu. Manifest jest
podepsán všemi zahraničními spolučleny sdru-
žení, vyjma anglických.
Z Drážďan, dne 15. listopadu. (C. -B.
Prvnímu místopředsedovi říšského sněmu.
svob. p. dru. Frege doporučeno ze zdra-
votních ohledů lékaři, aby vzdal se veškeré
veřejné činnosti. Dr. Frege odebeře prý se
na jih.
Z Pekina, 15. listopadu. (C.-B.) Prin
Čun přijel z Taku a odjede do Kaj-Fen-Fu.
kdež podá dvoru zprávu o svém evropském
posláni
Z Madridu. 15. listopadu. (C.-B.) V
sněmovně sdělil ministr zahraničních záleži-
tostí, že se vůdce španělské výpravy, vyslané
do Marokka k osvobození zajatých tam Špa-
nělů, Jover, na lodi, kterou se vracel do
vlasti, patrně v návalu choromyslnosti za-
s třelil.
Potom pokračováno v debatě o roz
počtu.
Z Bareelony, 15. listopadu. (C. -B.
Konflikt se studenty jest urovnán. Uni
versitní rektor byl opět dosazen ve svuj
úřad.
Reuterův
Frege
doktor
Uni
Montevideo
Brusel
Angl
Drážďany
Madrid
Maroko
5
article
Z Washingtonu, 15. listopadu. (C. - B.)
Ve výroční zprávě ministerstva námořnictví
doporučuje se rozmnožení počtu
mladších důstojníků a klade se dů-
raz na nutnost rozmnožiti mužstvo
námořní, aby pro případ války bylo po-
hotově mužstvo pro službu námořní. Ve
zprávě doporučuje se dále stavba 3 pancé-
řových lodí prvního řádu, 2 pancéřových
křižáků, 3 dělových člunů, 3 ocelových pla-
chetních a školních lodí a jiných men-
ších lodí.
Z Londýna, 16. listopadu. (C.-B.) Dle
zpráv lorda Kitchenera byla anglická hlídka,
vyslaná 13. t. m. z Brakespruitu, zaskočena 300
Bury; 6 Angličanu zabito a 16 zra-
něno. Plukovník Hickie s četnějším oddílem
pak Bury zahnal. Dále sděluje: Zadní hlídky
oddělení plukovníka Bynfa byly rovněž Bury
pod vedením Devettovým přepadeny. Po
dvouhodinné půtce útok odražen. Na straně
anglické zabit jeden důstojník a je-
den vojín, 3 důstojníci a 9 mužů zranéno.
Plebiscit o národním míru.
Náš článek o »Zbytečných a mar-
ných starosťech«, ve čtvrtek odpůldne
uveřejněný, nepotkal se se souhlasem sociálně-
demokratického denníku pražského, kterýž pa-
tronisuje proti nám list pana posl. Zátky a jeho
myšlenku o plebiscitu čili všeobecném hlaso-
vání pátých kurií o tom, zdali si lid českýa
německý přeje smír na základě rovného práva
»zákony a císařským slovem zaru-
čeného«. Potlačiv toto zřetelné vymezení
rovného práva, jak jej vyslovuje »Budivoj«,
označuje návrh budějovický za — zcela roz-
umný a proveditelný«, i vytýká nám největší
zarputilost, s jakou prý jsme se proti němu
vyslovili. Jiné odpovědi nelze prý od nás oče-
kávat, ježto prý jsme proti národnímu smíru,
poněvadž prý žijeme z národních třenic (41) stejně
jako celá německá levice a všemožně prý se tomu
vzpíráme, aby vyšel na jevo skutečný stav věcí.
Kitchener
Angličan
Hickie
Bynf
Washington
Londýn
Brakespruit
Bura
Bura
6
article
Nebudeme se rozčilovati pro hloupaučké toto
papouškování sociálně-demokratické po známých
resolucích strany baronsko-průmyslové, i dotvr-
zujeme věc všeobecně známou, že žijeme pro
práva lidské a národní důstojnosti českého ple-
mene, a sice na vlas stejná práva jeho, jakých po-
žívají Němci v českých zemích, a nelze-li těchto
práv dobýti jinak, než bojem, jsme ovšem z celé
duše pro tento boj a to i v tom případě, kdyby
měla česká práva co do rovnosti i jen o ten vlas
býti zkrácena. To povídáme i na adresu strany,
jejíž prvním činem, jakmile nabyla parlament-
ního zastoupení, bylo, postaviti se protistáto-
právním prohlášením po bok rozených ne-
přátel lidu českého a která konečně propůjčila
se nepřátelům těmto i fysicky za nástroj k pova-
lení první z vlád rakouských, přikročivší k ře-
šení rovnoprávných našich požadavků podle zásad
rovného práva, zákony a císařským slovem zaruče-
ného. Tato strana pozbyla vlastně oprávnění, plésti
do řešení národnostních otázek a pakliže na
takové pokusy její přece jen reagujeme, děje se
to hlavně proto, abychom jí to znova a znova
opakovali. Co se týče proveditelnosti plebis-
citového návrhu »Budivojova«, jsou o tom ná-
zory co nejdovoleněji různé, jakkoli i navrhovatelé
i posuzovatelé sotva jsou toho přesvědčení, že
bude kdy k návrhu tomuto přikročeno, a když,
že bude také proveden a to úspěšně proveden.
Němec
7
article
A což kdyby se skutečně podařilo odstraniti
kolosální obtíže, jež každý politik přímo poci-
ťuje, co potom? V páté kurii by se zjistilov
nejlepším případě, že všechny národní strany
české jsou pro národní smír v Čechách na zá-
kladě nejúplnějšího rovného práva, na základě
zákl. zákonů, jediná — frakce »Aletheie« pře-
sahuje-li vůbec počet prstů na obou rukou, ne-
stála by na národnostní samosprávě, k ní při-
dala by se drobotina českých stran, strana reali-
sticko-lidová a sociálně demokratická a snad ona
nepatrná část agrárníků, kteráž dovedla, ovšem
jen na krátký čas, zjednati v tiskovém orgánu
strany průchodu svému přívrženství k národ-
nostně samosprávnému programu moravského
agrárního posl. Svozila, který ovšem není jist
ani stoupenstvím své vlastní strany o tom. Na
německé straně bylo by zjištěno, že pro smíření
jsou strana německo-pokroková a německo-lidová
na základě státní řeči německé a rozděléní Čech
i potření českých menšin, kdežto nejpočetnější
německá strana, Všeněmci o žadném smíření
vyrovnávání slyšeti nechtějí. Výsledek jest již
z předu známý, a plebiscit neměl by jiného vý-
sledku leč, že by tyto různosti a odstíny byly
zjištěny číselně v tom případě, že by se všecko
voličstvo páté kurie exekutivně dalo k hlasování
přinutiti. Optimistická fikce, která pohlíží na ple-
biscit o národním míru jako na rozumný a pro-
veditelný, předpokládá, že kdesi mimo zřetel ve-
řejnosti žijí vrstvy lidu německého, vůbec něja-
kým počtem duší vyjadřitelné, kteréž by se vy-
slovily pro národní smír na základě rovného
práva »zákony a císařským slovem zaručeného.«
Leč i kdyby se podařilo zjistiti tento neexistentní
německý lid, jaký by to mělo význam vůči
Svozil
Čechy
8
article
ostatnímu Němectvu, které vládne zastupitelstvím
parlamentním jako projevem své politické vůle.
a o rovném právu nechce za živý svět slyšeti?
Pražádný. O ten mohou se tedy společnou
a nerozdílnou rukou přičiniti »Budivoj« s »Prá-
vem Lidu«. Těšíme se na to, jak pochodí !
Také dnešní »Budivoj« vrací se polemikou
proti nám ke své t. zv. myšlence o plebiscitu
ohledně národního smíru v Čechách i dovozuje,
že by plebiscit měl ten následek, že by jeho
výsledkem jak nejvyšší činitelé a jich rádcové,
tak i parlamentní kruhy byly zbaveny klamu
o tom, že je smír v Čechách možný, když by
všeobecným hlasováním vyšlo na jevo, že si
Němci smíru nepřejí. Tu teprve by prý se
poznalo, jaké mají »Čechoněmci« cíle a tu
teprve by nastala příhodná doba ke změně
ústavy a federativní úprava Rakouska byla by
odůvodněna, praví »B.«.
Němec
Čechoněmec
Budivoj
Čechy
Rakousko
Pratvzít Lido
9
article
Nehledě ani k tomu, že by se plebiscit,
žádaný drem. Zátkou, nedal uskutečniti pro
aprioristické parlamentní obtíže a huronský
odpor všech německých stran v parlamentě,
jest jisto, že právě veřejné dokumentování cílů
Němci sledovaných, plebiscitem provedené, by
vedlo všechny rozhodující kruhy v Rakousku,
aby zabránily tomuto dokumentu, neboť na
místech příslušných není a nemůže býti žádného
klamu o posledních cílech Němectva. Stejně
nemůže býti klamu o smýšlení oněch přísluš-
ných míst vůči těmto cílům, když jest možno,
aby nejvyšší soud vynesl nález, jímž se
program připojení buntovních zemí rakouských
k Německu prohlašuje za bezúhonný. Když by
však konečně měl býti plebiscit proveden za
účelem »zjištění prý dosti silné men-
šiny německé (!)« pro rovnoprávné vy-
rovnání s Čechy, o níž jest »Budivoj« dokonce
»skalopevně přesvědčen« a to k tomu konci,
aby se vydal spravedlivý jazykový zákon, pode-
přený také částí spravedlivých Němců (neexi-
stentní aneb naprosto minimální), pak by
odpověděli Němci na plebiscitní návrh v par-
lamentě obstrukcí a jeho případné provedení
zvanými revolučními výjevy chebskými a libe-
reckými. O míru národnostním, a tenť jest úče-
lem »Budivojova« plebiscitu, nebylo by ani řeči.
Kdyby vláda měla tolik odhodlání, provésti ja-
zykový spravedlivý zákon, potom i přes německo-
radikální odpor, který by zajisté nebyl potom
menší než nyní — nepotřebovala by plebiscitu.
Toho také nepotřebujeme my, abychom si dali
od Němců odhlasovati, že naše jazykové nároky
jsou, anebo konečně — nejsou spravedlivé.
Němec
Rakousko
Německo
Čechy
10
title
Válka jihoafrická.
11
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Zde« a »presente«. Ranním telegra-
mem z Inšpruku přinesli jsme dnes zprávuo
kontrolním shromáždění v Tridentu, kdež se vět-
šina zeměbranců hlásila vlašským »presente« na
místě německého »hier«, aniž by byli vojenští
úřadové učinili nějakých opatření. Zpráva tato
jest sice lakonická, ale každé její slovo bodá —
nás Čechy. Vlašští horalé, »zemští střelci« ty-
rolského jihu tedy požívají hrdé stanovisko
výjimky před vojenským zákonem, podle něhož
okamžiky kontrolního shromáždění uvádějí brance
v přímo vojenskou poslušnost pod důstojníka,
řídícího kontrolní shromáždění a pod následky
vojenských disciplinárních ustanovení. Češia
Slované vůbec však nikoli, proti těm obrací se
vojenská kázeň s veškerou přísností a tři pís-
mena s lůvka »zde!« při kontrolním shromáždění
zle vymstívají se na českém kontrolníku,
který hlášením »zde!« dopouští se do-
konce těžkého vojenského zločinu. Či snad
německá armádní řeč nevztahuje se už na Tri-
dentsko a správa armádní pokročila dále za vý-
voj politických událostí a oddělila již tyrolské
Čecho
Slovan
Trident
12
article
Vlachy od korunní země tyrolské? Či snad troj-
spolkové ohledy způsobily toto vyznamenání vla-
štině, že ve vlaských krajích rakouských pova-
žována jest za armádní jazyk stejně jako něm-
čina? Či děje se tak proto, že slovo »presente«
vyskytuje se ve slovníku armádní němčiny ra-
kouské, kteráž stejně jako vojenská němčina
i v Německu užívaná z valné většiny mluví fran-
couzsky a italsky? Anebo snad vlaští země-
branci Tridentska, kteří vesměs shromážděni jsou
ve známých střeleckých a gymnast. spolcích, za-
řaděných do jednotné italské organisace, jako je to
s »turnvereiny« na rakouském severu. Jak známo,
užívají tyto vlašské spolky týchž trubačských
signálů jako alpští myslivci italští, a proto je to
zajisté jen tvrzením — savojské solidárnosti,
pakliže se mohou vlaští branci v Rakousku
hlásiti — armádní řečí transalpskou na rozdí
ode všech slovanských národností rakouských,
jichž krev jest patrně levnější než vzácnáa
Německo
Rakousko