1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k čislu 314. ze dne 14. listopadu 190l.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Král a vláda. Z Christianie se oznamuje
Velitel pevnosti Oskarsborgu blíže Christianie, plu-
kovník Peters, propustil před nedávnem tři námořní
důstojníky bez náležité příčiny. Zdejší departement
války nařídil, aby propuštění byli opět do vojska
zařaděni a plukovník, chtěje ospravedlniti svoje opa-
tření, byl usvědčen v několika případech z nepravdy
a křivého obviňování. Vojenský soud odsoudil plu-
kovníka do vězení na 60 dní a nejvyšší soud zvýšil
tento trest na 80 dní. Avšak plukovník Peters jest
persona grata nynější radikální strany vládní, jež
dovede s velkým důrazem zabrániti potrestání svých
přátel. Žádáno důrazně, aby král plukovníku trest
úplně prominul a třeba že nedocíleno toho úplně.
byl přece plukovníku ve státní radě trest zmírněn
na 30 dní domácí vazby. Nyní zvedla se celá oppo-
sice a žádala, aby byl uveřejněn protokol státní rady,
vyslovujíc domněnku, že král tento krok neučinil do-
brovolně, což ministerský orgán rozhorleně odmítl
jakožto urážku krále Oskara. Zatím však vláda přece
jen povolila stále nalehavějším žádostem a uveřej-
nila protokol, jehož obsah úplně potvrdil domněnky
opposice. Král Oskar prohlásil v tomto protokole, že
původně bylo jeho úmyslem zmírniti trest na. 40 dní
vězení. Na to prohlásil ochotu povoliti ještě další
zmírnění trestu na 30 dní vězení. Avšak vláda ja
kožto celek nebyla tím spokojena, nýbrž prohlásila.
že zadá za propustěnou, nesníží li král trest na 30
dní domácí vazby. Tomuto nátlaku král povolil, jsa
toho názoru, že tato záležitost nikterak nesmí se
státi příčinou konstituční roztržky. Charakteristické
pro stanovisko vlády v této věci jest, že státní ra-
dové, jak se praví v protokolu, snažili se seč byli
zrazovati krále, aby nedával svoje důvody do proto-
kolu. V této věci však jim král nepovolil.
Peters
Oskar
Christiania
3
article
= Dětská pantomima, jejímž hrdinou jest
Napoleon I., vzbuzuje značnou sensaci v pařížském
cirku Hippopalace. V pantomimě účinkuje neméně
než 500 dětí a celý pohnutý život prvního konsula
a pozdějšího císaře až na konec jeho slávy znázor-
něn pestrými, historicky věrně vystrojenými obrazy.
Velmi pitvorný jest drobný umělec, jenž hraje titul-
ního hrdinu a s nezvratnou vážností napodo-
buje veškeré známé theatrální pósy Napoleonovy.
= Umělé líhnutí krokodilů. Americký zoolo
mr. A. N. Reese, konaje embryologická studia, musil
si opatřiti vejce kajmana, amerického krokodila, aby
je mohl vyhledávati v různých stupních vývoje.
K tomu cíli byl nucen zaříditi si ve své laboratoři
umělé líhnutí těchto vajec. Kajman floridský klade
svoje vejce počtem obyčejně 30 na břehu řeky neb
močálů, kde se z pravidla zdržuje, do jakéhosi
hnízda, jež sestává z větví, lu penů a hlíny. Šluneční
teplo pak vejce vylíhne. Když nastala chvíle, kde se
mají mláďata líhnout, ozývá se z nitra vejce po-
divný šramot. Matka spěchá pak ke hnízdu a od-
straní pokrývku hnízda, aby mláďata, vylíhnuvší se
z vejce, nezadusila se pod lupením a pod hlínou.
Tak se to děje v přírodě a mr. Reese se odhodlal,
Napoleonův
Rees
4
article
že to bude napodobit. První pokus se nezdařil. Při
druhém pokuse umístil Reese vajíčka kajmanů v pří-
stroji k líhnutí, v němž panovala stálá teplota
37 st. C. Čtrnácte dnů potom ozýval se z vajíček
onen charakteristický šramot, jenž byl zřetelně sly-
šitelný ve vzdálenosti více než 12 metrů. Opuštění
skořápek bylo jim usnadněno pozorným rozbitím
skořápky. Již, jakmile se dostali z vajíčka, chňapali
neustále po všem, co jim bylo na blízku, ale záhy
upustili od tohoto nepěkného zvyku, když dostávali
pravidelně porci syrového masa. Mladý kajman při
vylíhnutí z vajíčka má délku více než 20 cm. a jest
úžasno, kterak zvíře tak velké může se vyvinout
z vajíčka poměrně malého. Mláďata kajmana, když
jim dána mimo stravu také ještě vodní nádržka ke
koupání, byla velmi čilá a vyvíjela se neobyčejně
rychle.
Čtrnáct
centimetr
5
article
= Zemětřesení na jezeře Gardském. Z
Saló se oznamuje: Otřesy, jež se objevily s takovou
prudkostí na březích jezera Gardského dne 30. října.
opakovaly se dne 8. t. m. večer. O 5 hod. 50 min.
a o 7. hod. 40 min. večer pocítěny slabé, ale patrné
otřesy. Postrašené obyvatelstvo městečka bylo tím
nanovo poděšeno. Z rozkazu úřadu musily býti vy-
klizeny byty v 50 domech při jezeře, čímž as 150
rodin pozbylo přístřeší. Aby nalezly útulku, musilo
se několik rodin prozatím spokojit jedinou sklepní
místností. V několika prázdných krámech zařízeny
ložnice, v nichž po 20—25 osobách trávilo noc. Po-
divný zjev, jenž se zdál býti ve spojení se zemětře-
sením, spozorován v Desenzanu, v městečku na již-
ním břehu Gardského jezera. Vedovod v Desenzanu
zásobuje se z pramene Doralice, jehož normální
temperatura jest 140 C. Dne 28. října stoupla náhle
temperatura vody na 280 C a dva dny potom na-
stalo zemětřesení. Dne 5. t. m. byl pozorován nový
vzrůst temperatury pramene Doralice, očekáváno nové
zemětřesení a toto očekávání se vskutku splnilo.
Saló
Desenzano
6
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve čtvrtek 14. listopadu.
Tvrdé palice.
Komická zpěvohra o jednom dějství. Složil dr. Anto-
nín Dvořák. S textem J. Štolby. Dirigent Morie
Anger. Režisér Adolf Krössing.
Slovanské tance.
Baletní divertissement o 1 dějství. Skladby dra. Anto-
nína Dvořáka. Intermezzo veršem od Bohdana Ka
minského. Dirigent František Picka. Choreograí
Achille Viscusi.
Začátek o 7. hod.
Král
Anta
Dvořák
J Štolba
Anger
Krössing
Bohdan Ka
Picek
Achilles
Praha
Anta
národní divadlo
7
article
Pistekovo divadlo na Kral. Vinohradech
Pistekovo divadlo na Kral. Vinohradech
Začátek o 3/47. hod
Ve čtvrtek 14. listopadu.
Ve prospěch »Ústřední jednoty českého herectva«.
Za působení členů besedy »Bozděch« ve Vršovicích.
Ku 30leté činnosti pí. K. Žofkové- Klikové.
Paličová dcera.
Kral
Bozděch
K Žofková
Klik
Vršovice
Pistekovo divadlo
8
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 7. hod.
Ve čvtrtek 14. listopadu.
6. hra předplacení čtvrtečního.
Novinka.
(La peur de coups.)
Seynetta o jednom jednání. Napsal Georges Courteline.
Novinka.
Boubouroche.
Novinka.
Komedie o dvou jednáních. Napsal Georges Conrteline,
přel. Olga Fastrová.
Horácova přísaha.
Veselohra o jednom jednání. Napsal Jindřich Murger,
přel. J. Herzer.
Seynett
Courteline
Conrteline
Fastrová
Horácův
Murger
J Herzer
Smíchov
Švandův divadlo
25
article
kupec jest skutečným vlastníkem domu, zahrady i vachty
zábavné i skladiště zboží a v tom případě nebylo příčiny
k obavám.
Zkušený tento dozorce vězňů neznal ale s důstatek
prohnanost a vynalézavost Rexovu.
Od okamžiku, kdy trestanec vyslechl rozsudek na
doživotní deportaci, rozhodl se uprchnouti za každou cenu
a napínal nesvědomitého ducha svého, aby vymyslil si
nejlepší způsob útěku. Nejprve hleděl opatřiti si peníze
prostřednictvím Blicka a když zvěděl od Meekina o osudu
svého listu, tedy prostřednictvím Sary Purfoyovy. Když
při svém návratu Rex zvěděl, že Sara Purfoyova ještě
v Hobart Townu dlí, věděl, ač sám náklonnosti k ní
dávno pozbyl a jen jejímu důvtipu a obětavosti využiti
hleděl, že má v ní věrnou spojenkyni, jež učiní vše až
do krajnosti, by mu pomohla. Znepokojovalo jej ale vě-
domí, že cena, za kterou to učiní, byla jeho láska.
Nicméně musil její pomoci užiti. Kdyby mu později pře-
kážela, mohl se jí opět zbýti.
Líčenou zbožností svou dosáhl Rex přes Frerovo
objasnění u Meekina účelu, který si vytkl. Našeptal mu
podivnou a smutnou historku. Byl — tak vyprávěl —
synem duchovního církve anglické, jehož pravé jméno —
tak veliká byla prý vážnost jeho před slovem tím — ne-
splyne nikdy s jeho rtů. Byl deportován pro padělek,
jehož se nikdy nedopustil. Sara Purfoyova byla milovanou
ženou jeho. Ona, nevinnost sama, věrna slibu, danému
u oltáře, sledovala jej na místo deportace a vstoupila
proto do služeb paní Vichersové. Ale žel! Tyf schvátil
muže jejího a Frere, prostopášný ničema, použil bezbran-
nosti její a uvrhl ji do zkázy, zneužívaje proti etnosti
její moci své nad malomocným, chorým manželem jejím.
Rexův
Sary Purfoyův
Rex
Purfoyův
Vichersová
Frere
Hobart
Sara Purfoyov
26
article
smrtelné zbraně na dosah každého. Jednoho dne sku-
tečně trestanec Kavanagh, jenž Frerovi smrt přísahal, vy-
trhl smělým ruky rozmachem pistol z oděvu Frerova.
Všichni na dvoře ztajili dech a dozorce, jenž slyšel již
cvaknouti kohoutek, odvrátil bezděčně hlavu ... Ale Ka-
vanagh nestřelil. V okamžiku, kdy prst jeho chtěl již
stisknouti spoušťku, zrak jeho setkal se s velitelským po-
hledem Frerovým. Jen nepatrné vzepjetí a kouzlo bylo
to tam. Jen trhnutí prstem a nepřítel jeho byl by se
skácel mrtev k zemi. Jen v jedinkém okamžiku bylo to
možno, ale Kavanagh nechal okamžik ten minouti. Stra-
šlivý pohled Frerův spoutal jej. Trestanec nervosně po-
hrával si se spoušťkou, zatím co vše tajilo dech. Frere
stál tu prostě a nevyňal ani rukou z kapes.
»Krásná pistol, není-li pravda?« děl na konec.
Kavanagh, s jehož bledého obličeje řinul se pot,
propukl v ošklivý smích a položil pistol s kohoutkem
ještě nataženým zpět do ruky Frerovy. Tento zvedl ruku
a mířil na svého útočníka.
»Toť byla příležitost nejlepší, jakou jsi kdy měl,
Kavanaghu,« děl..
Kavanagh sklesl na kolena.
»Pro smilování boží, kapitáne Frere !«
Frere shledl na chvějícího se zbabělce, spustil
zlehounka kohoutek a zasmál se divoce a pohrdavě.
»Vstaň, pse!« pravil jen. »To by můsil jiný přijíti než
ty, aby vyzrál na mne. Zítra přiveďte jej, Hawkinsi, vy-
sází se mu pětadvacet.«
Když Frere opouštěl dvůr, nebožáci — tak velikou
jest obdiv před Mocí — volali mu slávu — —
Jednou z prvých věci, jež výtečný úřadník ten
v Sydneyi dělal, bylo, že hleděl zjednati si zpráv o Saře
Ziracen pro šivot.
Kavanagh
Frer
Frerův
Frere
Hawkins
Ka
Sara