ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 45c38d20-66f0-11dc-9d2f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 11 celkem · entity: person 28, place 28, org 12, work 2
1 article
pro ochranu nšrodních menšin« již u předu jsou zřetelně marny a vůbec nemyslitelny. Jakož je vůbec zjevno, že část Němců stojío rozdělení království českého vůbec jenom proto, aby bez překážky a ochrany zákona umořiti mohli české menšiny utlučením jich školstvía potřením jich jazykových práv v úřadě a ve- řejném životě! Dnes pak už jest vůbec nepo- píratelně jisto, že přívrženců dělení země mezi Němci je valná, stálá tratící se menšina a co nevidět že všichni Němci stanou v táboře vše- německém, a priori popírajícím možnost jakého- koli paktování s Čechy a uznávajícím jen jedi- nou methodu naložení s českým národem — jehož vlast vůbec prohlašují za německou zemi, již očekává s ostatními »buntovními zeměmi« osud připojení ke Všeněmecku. Jest nepochopitelno, kterak vůči těmto zje vům ještě stále možno mluviti o pravděpodob nosti domluv s nepřítelem, kterýž neuznává žád- ného jiného poslání pro český národ, leč napě chování do velikého žoku německého prostřed kem hakatismu! A přece zas nejnověji vyskytuje se na če- ské veřejnosti nový a důmyslný návrh na od- stranění národnostních bojů v Čechách, návrh, který by zůstaven byl zajisté bez povšimnutí. kdyby jej nepronášel list, platící za orgán jed- noho z nejagilnějších staročeských politiků, posl. dra. Zátky. Čtemeť v posledním »Budivoji« ná- pad, který již z daleka prozrazuje nezdravotu svou otokem sentimentalismu, pod názvem »ple- biscit o národnostním smiru v Če- chách«.
Němec Čechy
2 article
Řečený list je totiž přesvědčen, že »lid ně- mecký není ve svém jádru tak zkažen, aby ne- přál Čechům utěšeného rozvoje kulturníhoa hospodářského« i vyslovuje k tomu názor, že »lid český stal by se méně nedůvěřivým a po- drážděným (!), kdyby poznal, že v německém lidu je jistá upřímnost, žíti s Čechy v dobré shodě a sousedské družnosti« (l !) O tom se přesvědčiti míní »p lebiscitem, veřejným hlasováním v Čechách přejí-li si Čechové i Němci smír na základě rovného práva, zákony a císařským slovem za- ručeného«. Hlasování by se měli zúčastniti všichní voliči V. kurie. O tom, jak by dopadlo hlasování českého lídu, se »Budivoj« neklame, ale on »troufá se tvrditi«, jak dí, »že by se německý lid vyslovil zcela jinak než němečt vádcové, jež sice volí, vysílá na parlamentní kolbiště, ale s jich názory sotva ve všem sou- hlasi.« Bylo by prý to všeobecným ziskem, ať by se již zjistilo, že lid si smír přeje, anebo je zamítá, přispělo prý by to k vyjasnění poměrů v Čechách, způsobilo by i radikální změnu — české politiky a dostalo by se tak prý prakti- ckého podkladu — planému theorisovánío národnostním smíru. Zkrátka plebiscit stal by se Alexandrovým mečem atd.
Čecho Němec Alexandrová Čechy
3 article
Na první pohled nelze ani rozhodnouti, čemu věnovati více úžasu, zdali neúmornosti illusí o smiřitelnosti německého lidu, anebo naivnosti v nazírání na skutečné poměry, jak se jevi v orgánu dra. Zátky! Jakých to nadějí jest schopna česká duše ve své měkkotě, jakých seběklamů ve své dobromyslnosti! Nebudeme ani uvažovati, je-li takový plebiseit vůbec mož- ným, neboť nelze si jej představiti jinak, nežli zákonem, který by se setkal s naprostým odpo- řem německých stran v parlamentě a na který by odpovědělo německé voličstvo páté kurie vesměs radikálně, totiž odepřením hlasování kdyby došlo k nemyslitelnému jeho uzá- konění. Ale i kdyby se dal Němcům vnutiti s ne- vyhnutelnou závazností hlasování (jinak by ne- měl teprve pražádné ceny), zdaž by se dalo mysliti důkladnější a pronikavější agitace organisáce pro všenémeckou myšlenku, tedy pravý opak cíle »Budivojova«. Plebiscit o smíru na základě rovného práva!! Nato může být dnes ještě někdo zvědav, jak by mezi Němci dopadl?! Může být o tom pochyby Takové věci nápadají dnes našim lidem, kdy je jisto, ze se chystají dle všeho události světo- dějné, k nimž spolu upjato jest řešení naší zálezitosti s Němcí a kdy jest zřejmo, že spía bude oheň téci a voda hořeti, než se s námi Němci smíří bez nucení na základě rov ného práva . ..
Němec
4 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Česká technika a česká universita pro Moravu. Nechť se třeba na hlavu staví páni Némci; pokud se týče české university v Brně a naprostého doplnění časké tachniky na Moravě, nepovolíme. Nechť svolávajísi schůze kamkoli, nechť zvou si do nich koho- koli, nechť usnášejí se na čem se jim zlíbí — my konečně máme toho již dost, aby několik germánských vzteklivcův ze země sesterské smělo na odpor se postaviti mocně v před se deroucímu kulturnímu proudu, který nás nese v před a aby slabá vláda vídeňská ze strachu před křikem těchto vyhýčkaných a špatně vy- chovaných lidí odpírati mohla národu našemu, nač má právo a poctivě si zaplatí a čím jinému ani v nejmenším se neublíží. Kdo smí tvrditi, že nemá každý obyvatel této říše právo nabýti vzdělání svého v mateřském jazyku od školy obecné až po školu vysokou? Kdo tvrditi smí, že kulturní kapacita národa našeho není taková, abychom vysoké školy mohly opatřiti vhodnými silami a čestně obstáti v konkurenci s ústavy toho druhu, jež majetkem jsou jiných národů?
Brno Morava Český technik český univerzita pro Morava
5 article
I Němci poněkud jen přístupní citu spravedl- nosti doznávají, že na druhou universitu —o technice již zřízené a prospívající nemluvíme — máme nároky. Jen to je pálí, že má býti tato universita právě — v Brně. O Brno jim jde, o německé Brno a toho se hrozí, že by jim hlavní město ze tří čtvrtin české země mohlo vypadnouti z »diademu rakouských německých metropolí«. Což by tolik zmohla česká univer- sita v tomto městě? Vždyť v Praze máme ně- meckou universitu i techniku a mimo to učitelské ústavy a posléze neméně než 11 německých středních škol a přece nám bohudíky Prahu neponěmčí. Spočívá tedy na velmi sla- bých nohách to brněnské němectví, jímž páni se tak honosí. Ztrpěli by českou universitu na
Němec Brno Praha
6 article
Moravě snad v Přerově a ukazují, jak město to zkvétá a roste. O, zajisté, díky české přičinli- vosti a přáli bychom Přerovu škol co nejvíce, i universitu, kdyby nešlo nám právě tak o vyšší národní jako o důležitý kulturní moment, který nezbytně káže nám trvati neústupně na tom, aby česká universita zřízena byla v Brně. Tak daleko nesmí jíti ohled vlády, aby proto, že by hlavní město moravské nabylo o nuanci če- štějšího rázu zřízením českých vysokých škol, školy tyto z něho vyháněla. Ostatně je každá vysoká škola upoutána na určité ústavy, kterých jinde než ve hlavním městě není. Jde tu o ne- mocnici, o blázinec, o porodnici a nalezinec,o botanickou zahradu, o přírodovědecké sbírky, musea, knihovny atd. Jde tu ale též o to, aby studentu poskytnuta byla možnost dáváním hodin zlepšiti své příjmy a tím studium své vůbec umož- niti. A toho všeho v jiném sebe více vzkvétajícím městě není. Proto zůstati musí při to m, aby česká universita zřízena byla v Brně a nikde jinde. Technika česká existuje již druhý rok a třeba jí toliko doplniti ještě o odbory a pomocné vědy, kterých se jí dosud nedostává. Na tom rovněž trvati bu- deme, aby doplněna byla co nejdříve odborem lučebným a agronomickým. Útoky na ústav ten, nyní kombinovaně podnikanými, ze svého klidu se vyrušiti nedáme. Ve věci té především není ani říšská rada kompetentní, nýbrž zemský sněm a senfant terrible« parlamentu vídeňského, dr.
Morava Přerov Brno
7 article
Schalk, v ohledu tom tedy marně se namáhá. Ústav trvá již rok; letos rozšířen bude o odbor strojnický a v několika letech inteňsivním a extensivním působením svým stane se v ná- rodním i ve vědeckém i ekonomickém ohledu bohatým zdrojem blaha v zemi sesterské. — Kluby občanské. Novoměstský občanský klub v Praze koná dnes v 8 hodin večer v sále Měšťanské besedy členskou schůzi, na jejíž programu nalezá se rozhovor o výsledku a důsledcích letošních doplňovacích voleb do sboru obecních starších a o krocích, podniknutých klubem ke sjednocení všech svo- bodomyslných členů na radnici. Vzhledem k dů- ležitosti tohoto programu žádají se všichni pán členové, aby schůze najisto se zúčastnili. Hosté, členy uvedení, mají přístup. — Velký slovenský večer pořádá Česká beseda v Olomouci dne 16. listopadu ve velké dvoraně Národního domu. Ze Slovenska přibude celá řada intelligence slovenské, mezi nimi dr. Blaho P. z Uherské Skalice, K. Kálal z Fren- štátu se strany českých pěstitelů vzájemnosti K. Salva z Lipt. Ružomberku a j. Pořad večera jest poutavý. Druhý den, 17. listopadu, pořádá Slovanský politický klub veřejnou schůzi, kdež bude pojednáváno o poměrech slovenských. Po- řadatelstvo zve všechny přátele československé vzájemnosti k hojně návštěvě.
Blaha K Kálal K Salva Praha Olomouc Slovensko uherský Skalica Fren Ružomberok novoměstský občanský klub národní dom Lipta
8 article
— Kdo to byl Bismarok? Německým listy koluje té doby skvostná věc, kteráž nedá se jinak vypravovati asž jako vštšlna tak zv. Mikoschových anekdot, německy totiž. Přišla by. totiž jinak o všechen svůj »pel«. Šedesát no- váčků jistého v Sasku ležícího pěšího pluku mělo písemně zodpovědět otázku, kteráž na vojně »ve škole« v Německu často se klade za písemní úkol. Otázka zněla: »Wer war Bis- marck?« Některé odpovědi dopadly takto: »Bismark war ein krisminister.« »Biesmark ist ein fertreter unser Kaiser Wilhelm den II. von Deutschland.« »Biszmarck war Reichskanzler und auch Frürtst, und als Soldat war Kürassür.« »Herrn Virst Bismark wahr ein Reiszkanzler.« »Bismark war König fom Deuzenreich.« »Bismarck war ein be- rühmter Mann hat mitgemacht und das Fürstenthum zu Regierung gemacht gestorben 21 Januar 1771.« »Bismark mark wahrt eine Führst. erhat viehle Krihge mit gehmacht.« »Seine Eczelenz Feltmarschahl Ge- neralmajor.« »Biszmarck war ein Statzsickritärr.« »Fürst Bissmark wahr ein tapfrer Krüker und zu gleicher zeit Kriksregent der Deutschen Armee und Dinte bei den Körazíren zu Belin er überreicht die Keiser Krone Keiser Wihlen den 1.ten.« »Bismark war Präfiedant,« »Unser Ferscht Brschischmmar war von Ferscht Feldherr.« Čtenáři naši laskavě nahlédnou, že jsou nepře- ložitelné projevy vyspělosti německých obranců
Bismarok Mikoschový Deuzenreich Bismarck Mann Fürst Bissmark Kron Keiser Sasko Německo Wer war Bis Herrn Virst Bismark Sein Eczelenz Feltmarschahl germanium Bismark war Präfiedant Unser Ferscht unser Kaiser Wilhelm den II . on Deutschland Bismark war König
9 article
Bismarkem sjednoceného Německa, »Volkaztg.«, která první přinesla tento nádherný soubor, při- pomíná k tomu: »Bismarkovi zaslepení zbožňo- vatelé budou asi pramálo potěšeni tímto dokla- dem elementární nevědomosti lidu o jich he- roovi.« V tom může být pravda i všímáme-li si této drobnůstky v každém ohledu pikantní, děje sejto proto, abychom ukázali velebenou kulturní výši německé armády, kteráž jest, jak známo, dílem »německého schulmeistra«. Klassickou okolností jest zajisté, že říšsko-německý list snáší tuto věc s jizlivým humorem a narážkou na Bismarkův kultus, kdežto německo-radikální listy v Čechách hořekují nad tím, jako nad národním neštěstím. »Rumburger Ztg.« polemisuje dokonce s listem saským i vytýká mu stran- nickou »zažranost«, kteráž prý jen povrchně dotýká se věcí, jež »námi všemi« hluboko prý otřásti musí. Úžasné jest říšsko-německé stano- visko, na něž se »R. Ztg.« staví a píše: »Ze šedesáti mladých lidí, jichž školní vzpomínky jsou teprve několik let staré, nedovede většina říci, komu děkujeme naši státní jednotu, předmět touhy celých generací. Co asi tak budou věděti tito budoucí nositelé všeobecného volebního práva o státu? Nám zdá se, že stojíme před uskutečněním hrůzné pravdy, na niž před lety již ukazovali v obavách národní hospodáři, že totiž. rozkol v národě rok od roku stále se šíří, až konečně hrstka vzdělanců i dav proti sobě budou státi jako dva cizí národové, kteří ve svých citech a způsobu myšlení sotva co společ- ného míti budou. atd.« Ano, naši tuzemští Prušáci odjakživa bývali bismarčtější než sám Bismark.
R Ztg Německo Bismarkův Čechy Rumburger Ztg
10 article
Je to vidět na »Runde Ztg.«, pro niž čern- žluté mezníky na hranicích jsou neexistentní! — Rodinné zprávy. Slečna Božena Svorčí- kova ze Dřevíče u Hronova a pan Julius Beneš, učitel na Smíchově, slaviti budou sňatek svůj dne 18. t. m. v basilice sv. Václava na Smíchově. — Úmrti. Dnes po 3. hod. ranní zemřel na Hradčanech kanovník boleslavský mgsr. Josef Dě de k, kancléř arcibiskupské konsistoře. Narodil se roku 1856 v Horní Kalné u Jičína, vysvěcen byl 15. čer- vence 1881. Taschkova koncesse budějovickým Čechům. »Jihočeské Listy« v posledním čísle po- jednávají o bídných poměrech německého pivovaru v Budějovicích, jejž uvedli Němci známým svým ho- spodářstvím na pokraj záhuby. Josef Taschek míní německý pivovar zachrániti nalákáním — Čechů do výboru. O této pomoci, již mají zkrachovanému pod- niku Češi poskytnouti, vyjadřuje se budějovický list takto: »Však pan Taschek je zlomyslným a urážli- vým i když mu visí Damoklův meč nad hlavou. On rozhlašuje schválně velmi hlučně, že vstoupí-li Če- chové do pivovarského výboru, nebude to snad zna- menati koncessi Němcům, nýbrž právě naopak on považuje to za velký ústupek a present Čechům !i Tak se umí pan Taschek přetvařovati, že z trpké nouze umí udělati ctnost. Proto také nedává Če- chům rovnoprávné zastoupení, nýbrž povoluje jim pouze čtyři místa ve výboru a jednoho náhrad- níka, kdežto své straně a Schweighofrovcům nechává po pěti výborských místech a po náhradníku. Patná- ctým čienem výboru ma býti někdo, kdo je nade všemi stranami! Toho člověka bychom rádi znalil Konečně budiž krásně vyložena pravá příčina, proč Čechové do výboru vstoupiti a k čemu sloužiti mají.
Božena Svorčí Julius Beneš svatý . Václav Josef D jít k Čecho Němec Taschek Čech Damoklův Dřevíč Hronov Smíchov Hradčany Horní Kalná Jičín Budějovice Runde Ztg
11 article
Revise a bilance jest taková, že nesnese právnického posouzení aniž přísné zkoušky účetnické a dle mí- nění vážených a zkušených právníků odborníků mohlo by se státi, že kdyby mělo přijíti k nějakému soudnímu projednávání pivovarského stavu, koukalo by z toho pro některé pány vyšetřování, žalobaa konečně i — kriminál! Proto mají Čechové svým zakročením pod rouškou, že jejich hmotné interessy se tím chrání, vstoupiti do výboru, abý za jich souhlasu a součinnosti věc byla v dobrotě a tichosti vyjednána. Proto tam chcete míti Čechy, pane Taschku starší i mladší !e- — Koleda. Spolek obchodníků s uhlím a dřívím v Praze »Havíř« bude schudlé vdovy po členech spolku podělovati peněžitými dárky. Při-
Čecho Taschko Praha