1
article
pro ochranu nšrodních menšin« již u předu
jsou zřetelně marny a vůbec nemyslitelny.
Jakož je vůbec zjevno, že část Němců stojío
rozdělení království českého vůbec jenom proto,
aby bez překážky a ochrany zákona umořiti
mohli české menšiny utlučením jich školstvía
potřením jich jazykových práv v úřadě a ve-
řejném životě! Dnes pak už jest vůbec nepo-
píratelně jisto, že přívrženců dělení země mezi
Němci je valná, stálá tratící se menšina a co
nevidět že všichni Němci stanou v táboře vše-
německém, a priori popírajícím možnost jakého-
koli paktování s Čechy a uznávajícím jen jedi-
nou methodu naložení s českým národem —
jehož vlast vůbec prohlašují za německou zemi,
již očekává s ostatními »buntovními zeměmi«
osud připojení ke Všeněmecku.
Jest nepochopitelno, kterak vůči těmto zje
vům ještě stále možno mluviti o pravděpodob
nosti domluv s nepřítelem, kterýž neuznává žád-
ného jiného poslání pro český národ, leč napě
chování do velikého žoku německého prostřed
kem hakatismu!
A přece zas nejnověji vyskytuje se na če-
ské veřejnosti nový a důmyslný návrh na od-
stranění národnostních bojů v Čechách, návrh,
který by zůstaven byl zajisté bez povšimnutí.
kdyby jej nepronášel list, platící za orgán jed-
noho z nejagilnějších staročeských politiků, posl.
dra. Zátky. Čtemeť v posledním »Budivoji« ná-
pad, který již z daleka prozrazuje nezdravotu
svou otokem sentimentalismu, pod názvem »ple-
biscit o národnostním smiru v Če-
chách«.
Němec
Čechy
2
article
Řečený list je totiž přesvědčen, že »lid ně-
mecký není ve svém jádru tak zkažen, aby ne-
přál Čechům utěšeného rozvoje kulturníhoa
hospodářského« i vyslovuje k tomu názor, že
»lid český stal by se méně nedůvěřivým a po-
drážděným (!), kdyby poznal, že v německém
lidu je jistá upřímnost, žíti s Čechy v dobré
shodě a sousedské družnosti« (l !)
O tom se přesvědčiti míní »p lebiscitem,
veřejným hlasováním v Čechách
přejí-li si Čechové i Němci smír na základě
rovného práva, zákony a císařským slovem za-
ručeného«. Hlasování by se měli zúčastniti
všichní voliči V. kurie. O tom, jak by dopadlo
hlasování českého lídu, se »Budivoj« neklame,
ale on »troufá se tvrditi«, jak dí, »že by se
německý lid vyslovil zcela jinak než němečt
vádcové, jež sice volí, vysílá na parlamentní
kolbiště, ale s jich názory sotva ve všem sou-
hlasi.«
Bylo by prý to všeobecným ziskem, ať by
se již zjistilo, že lid si smír přeje, anebo je
zamítá, přispělo prý by to k vyjasnění poměrů
v Čechách, způsobilo by i radikální změnu —
české politiky a dostalo by se tak prý prakti-
ckého podkladu — planému theorisovánío
národnostním smíru. Zkrátka plebiscit stal by
se Alexandrovým mečem atd.
Čecho
Němec
Alexandrová
Čechy
3
article
Na první pohled nelze ani rozhodnouti,
čemu věnovati více úžasu, zdali neúmornosti
illusí o smiřitelnosti německého lidu, anebo
naivnosti v nazírání na skutečné poměry, jak
se jevi v orgánu dra. Zátky! Jakých to nadějí
jest schopna česká duše ve své měkkotě, jakých
seběklamů ve své dobromyslnosti! Nebudeme
ani uvažovati, je-li takový plebiseit vůbec mož-
ným, neboť nelze si jej představiti jinak, nežli
zákonem, který by se setkal s naprostým odpo-
řem německých stran v parlamentě a na který
by odpovědělo německé voličstvo páté kurie
vesměs radikálně, totiž odepřením hlasování
kdyby došlo k nemyslitelnému jeho uzá-
konění.
Ale i kdyby se dal Němcům vnutiti s ne-
vyhnutelnou závazností hlasování (jinak by ne-
měl teprve pražádné ceny), zdaž by se dalo
mysliti důkladnější a pronikavější agitace
organisáce pro všenémeckou myšlenku, tedy
pravý opak cíle »Budivojova«. Plebiscit o smíru
na základě rovného práva!! Nato
může být dnes ještě někdo zvědav, jak by mezi
Němci dopadl?! Může být o tom pochyby
Takové věci nápadají dnes našim lidem, kdy je
jisto, ze se chystají dle všeho události světo-
dějné, k nimž spolu upjato jest řešení naší
zálezitosti s Němcí a kdy jest zřejmo, že spía
bude oheň téci a voda hořeti, než se s námi
Němci smíří bez nucení na základě rov
ného práva . ..
Němec
4
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Česká technika a česká universita
pro Moravu. Nechť se třeba na hlavu staví
páni Némci; pokud se týče české university
v Brně a naprostého doplnění časké tachniky
na Moravě, nepovolíme. Nechť svolávajísi
schůze kamkoli, nechť zvou si do nich koho-
koli, nechť usnášejí se na čem se jim zlíbí —
my konečně máme toho již dost, aby několik
germánských vzteklivcův ze země sesterské
smělo na odpor se postaviti mocně v před se
deroucímu kulturnímu proudu, který nás nese
v před a aby slabá vláda vídeňská ze strachu
před křikem těchto vyhýčkaných a špatně vy-
chovaných lidí odpírati mohla národu našemu,
nač má právo a poctivě si zaplatí a čím jinému
ani v nejmenším se neublíží. Kdo smí tvrditi,
že nemá každý obyvatel této říše právo nabýti
vzdělání svého v mateřském jazyku od školy
obecné až po školu vysokou? Kdo tvrditi smí,
že kulturní kapacita národa našeho není taková,
abychom vysoké školy mohly opatřiti vhodnými
silami a čestně obstáti v konkurenci s ústavy
toho druhu, jež majetkem jsou jiných národů?
Brno
Morava
Český technik
český univerzita pro Morava
5
article
I Němci poněkud jen přístupní citu spravedl-
nosti doznávají, že na druhou universitu —o
technice již zřízené a prospívající nemluvíme —
máme nároky. Jen to je pálí, že má býti tato
universita právě — v Brně. O Brno jim jde,
o německé Brno a toho se hrozí, že by jim
hlavní město ze tří čtvrtin české země mohlo
vypadnouti z »diademu rakouských německých
metropolí«. Což by tolik zmohla česká univer-
sita v tomto městě? Vždyť v Praze máme ně-
meckou universitu i techniku a mimo to učitelské
ústavy a posléze neméně než 11 německých
středních škol a přece nám bohudíky
Prahu neponěmčí. Spočívá tedy na velmi sla-
bých nohách to brněnské němectví, jímž páni
se tak honosí. Ztrpěli by českou universitu na
Němec
Brno
Praha
6
article
Moravě snad v Přerově a ukazují, jak město to
zkvétá a roste. O, zajisté, díky české přičinli-
vosti a přáli bychom Přerovu škol co nejvíce,
i universitu, kdyby nešlo nám právě tak o vyšší
národní jako o důležitý kulturní moment, který
nezbytně káže nám trvati neústupně na tom,
aby česká universita zřízena byla v Brně. Tak
daleko nesmí jíti ohled vlády, aby proto, že
by hlavní město moravské nabylo o nuanci če-
štějšího rázu zřízením českých vysokých škol,
školy tyto z něho vyháněla. Ostatně je každá
vysoká škola upoutána na určité ústavy, kterých
jinde než ve hlavním městě není. Jde tu o ne-
mocnici, o blázinec, o porodnici a nalezinec,o
botanickou zahradu, o přírodovědecké sbírky,
musea, knihovny atd. Jde tu ale též o to, aby
studentu poskytnuta byla možnost dáváním hodin
zlepšiti své příjmy a tím studium své vůbec umož-
niti. A toho všeho v jiném sebe více vzkvétajícím
městě není. Proto zůstati musí při to m,
aby česká universita zřízena byla
v Brně a nikde jinde. Technika česká
existuje již druhý rok a třeba jí toliko doplniti
ještě o odbory a pomocné vědy, kterých se
jí dosud nedostává. Na tom rovněž trvati bu-
deme, aby doplněna byla co nejdříve odborem
lučebným a agronomickým. Útoky na ústav ten,
nyní kombinovaně podnikanými, ze svého klidu
se vyrušiti nedáme. Ve věci té především není
ani říšská rada kompetentní, nýbrž zemský sněm
a senfant terrible« parlamentu vídeňského, dr.
Morava
Přerov
Brno
7
article
Schalk, v ohledu tom tedy marně se namáhá.
Ústav trvá již rok; letos rozšířen bude o odbor
strojnický a v několika letech inteňsivním
a extensivním působením svým stane se v ná-
rodním i ve vědeckém i ekonomickém ohledu
bohatým zdrojem blaha v zemi sesterské.
— Kluby občanské. Novoměstský
občanský klub v Praze koná dnes v 8
hodin večer v sále Měšťanské besedy členskou
schůzi, na jejíž programu nalezá se rozhovor
o výsledku a důsledcích letošních doplňovacích
voleb do sboru obecních starších a o krocích,
podniknutých klubem ke sjednocení všech svo-
bodomyslných členů na radnici. Vzhledem k dů-
ležitosti tohoto programu žádají se všichni pán
členové, aby schůze najisto se zúčastnili. Hosté,
členy uvedení, mají přístup.
— Velký slovenský večer pořádá Česká
beseda v Olomouci dne 16. listopadu ve velké
dvoraně Národního domu. Ze Slovenska přibude
celá řada intelligence slovenské, mezi nimi dr.
Blaho P. z Uherské Skalice, K. Kálal z Fren-
štátu se strany českých pěstitelů vzájemnosti
K. Salva z Lipt. Ružomberku a j. Pořad večera
jest poutavý. Druhý den, 17. listopadu, pořádá
Slovanský politický klub veřejnou schůzi, kdež
bude pojednáváno o poměrech slovenských. Po-
řadatelstvo zve všechny přátele československé
vzájemnosti k hojně návštěvě.
Blaha
K Kálal
K Salva
Praha
Olomouc
Slovensko
uherský Skalica
Fren
Ružomberok
novoměstský občanský klub
národní dom
Lipta
8
article
— Kdo to byl Bismarok? Německým
listy koluje té doby skvostná věc, kteráž nedá
se jinak vypravovati asž jako vštšlna tak zv.
Mikoschových anekdot, německy totiž. Přišla by.
totiž jinak o všechen svůj »pel«. Šedesát no-
váčků jistého v Sasku ležícího pěšího pluku
mělo písemně zodpovědět otázku, kteráž na
vojně »ve škole« v Německu často se klade za
písemní úkol. Otázka zněla: »Wer war Bis-
marck?« Některé odpovědi dopadly takto:
»Bismark war ein krisminister.« »Biesmark ist
ein fertreter unser Kaiser Wilhelm den II. von
Deutschland.« »Biszmarck war Reichskanzler und
auch Frürtst, und als Soldat war Kürassür.« »Herrn
Virst Bismark wahr ein Reiszkanzler.« »Bismark war
König fom Deuzenreich.« »Bismarck war ein be-
rühmter Mann hat mitgemacht und das Fürstenthum
zu Regierung gemacht gestorben 21 Januar 1771.«
»Bismark mark wahrt eine Führst. erhat viehle Krihge
mit gehmacht.« »Seine Eczelenz Feltmarschahl Ge-
neralmajor.« »Biszmarck war ein Statzsickritärr.«
»Fürst Bissmark wahr ein tapfrer Krüker und zu
gleicher zeit Kriksregent der Deutschen Armee und
Dinte bei den Körazíren zu Belin er überreicht die
Keiser Krone Keiser Wihlen den 1.ten.« »Bismark
war Präfiedant,« »Unser Ferscht Brschischmmar war
von Ferscht Feldherr.«
Čtenáři naši laskavě nahlédnou, že jsou nepře-
ložitelné projevy vyspělosti německých obranců
Bismarok
Mikoschový
Deuzenreich
Bismarck
Mann
Fürst Bissmark
Kron Keiser
Sasko
Německo
Wer war Bis
Herrn Virst Bismark
Sein Eczelenz Feltmarschahl germanium
Bismark war Präfiedant
Unser Ferscht
unser Kaiser Wilhelm den II . on Deutschland
Bismark war König
9
article
Bismarkem sjednoceného Německa, »Volkaztg.«,
která první přinesla tento nádherný soubor, při-
pomíná k tomu: »Bismarkovi zaslepení zbožňo-
vatelé budou asi pramálo potěšeni tímto dokla-
dem elementární nevědomosti lidu o jich he-
roovi.« V tom může být pravda i všímáme-li si
této drobnůstky v každém ohledu pikantní, děje
sejto proto, abychom ukázali velebenou kulturní
výši německé armády, kteráž jest, jak známo,
dílem »německého schulmeistra«. Klassickou
okolností jest zajisté, že říšsko-německý list
snáší tuto věc s jizlivým humorem a narážkou
na Bismarkův kultus, kdežto německo-radikální
listy v Čechách hořekují nad tím, jako nad
národním neštěstím. »Rumburger Ztg.« polemisuje
dokonce s listem saským i vytýká mu stran-
nickou »zažranost«, kteráž prý jen povrchně
dotýká se věcí, jež »námi všemi« hluboko prý
otřásti musí. Úžasné jest říšsko-německé stano-
visko, na něž se »R. Ztg.« staví a píše: »Ze
šedesáti mladých lidí, jichž školní vzpomínky
jsou teprve několik let staré, nedovede většina
říci, komu děkujeme naši státní jednotu,
předmět touhy celých generací. Co asi tak budou
věděti tito budoucí nositelé všeobecného volebního
práva o státu? Nám zdá se, že stojíme před
uskutečněním hrůzné pravdy, na niž před lety již
ukazovali v obavách národní hospodáři, že totiž.
rozkol v národě rok od roku stále se šíří, až
konečně hrstka vzdělanců i dav proti sobě
budou státi jako dva cizí národové, kteří ve
svých citech a způsobu myšlení sotva co společ-
ného míti budou. atd.« Ano, naši tuzemští Prušáci
odjakživa bývali bismarčtější než sám Bismark.
R Ztg
Německo
Bismarkův
Čechy
Rumburger Ztg
10
article
Je to vidět na »Runde Ztg.«, pro niž čern-
žluté mezníky na hranicích jsou neexistentní!
— Rodinné zprávy. Slečna Božena Svorčí-
kova ze Dřevíče u Hronova a pan Julius Beneš,
učitel na Smíchově, slaviti budou sňatek svůj dne
18. t. m. v basilice sv. Václava na Smíchově.
— Úmrti. Dnes po 3. hod. ranní zemřel na
Hradčanech kanovník boleslavský mgsr. Josef Dě de k,
kancléř arcibiskupské konsistoře. Narodil se roku
1856 v Horní Kalné u Jičína, vysvěcen byl 15. čer-
vence 1881.
Taschkova koncesse budějovickým
Čechům. »Jihočeské Listy« v posledním čísle po-
jednávají o bídných poměrech německého pivovaru
v Budějovicích, jejž uvedli Němci známým svým ho-
spodářstvím na pokraj záhuby. Josef Taschek míní
německý pivovar zachrániti nalákáním — Čechů do
výboru. O této pomoci, již mají zkrachovanému pod-
niku Češi poskytnouti, vyjadřuje se budějovický list
takto: »Však pan Taschek je zlomyslným a urážli-
vým i když mu visí Damoklův meč nad hlavou. On
rozhlašuje schválně velmi hlučně, že vstoupí-li Če-
chové do pivovarského výboru, nebude to snad zna-
menati koncessi Němcům, nýbrž právě naopak on
považuje to za velký ústupek a present Čechům !i
Tak se umí pan Taschek přetvařovati, že z trpké
nouze umí udělati ctnost. Proto také nedává Če-
chům rovnoprávné zastoupení, nýbrž povoluje jim
pouze čtyři místa ve výboru a jednoho náhrad-
níka, kdežto své straně a Schweighofrovcům nechává
po pěti výborských místech a po náhradníku. Patná-
ctým čienem výboru ma býti někdo, kdo je nade
všemi stranami! Toho člověka bychom rádi znalil
Konečně budiž krásně vyložena pravá příčina, proč
Čechové do výboru vstoupiti a k čemu sloužiti mají.
Božena Svorčí
Julius Beneš
svatý . Václav
Josef D jít k
Čecho
Němec
Taschek
Čech
Damoklův
Dřevíč
Hronov
Smíchov
Hradčany
Horní Kalná
Jičín
Budějovice
Runde Ztg
11
article
Revise a bilance jest taková, že nesnese právnického
posouzení aniž přísné zkoušky účetnické a dle mí-
nění vážených a zkušených právníků odborníků
mohlo by se státi, že kdyby mělo přijíti k nějakému
soudnímu projednávání pivovarského stavu, koukalo
by z toho pro některé pány vyšetřování, žalobaa
konečně i — kriminál! Proto mají Čechové svým
zakročením pod rouškou, že jejich hmotné interessy
se tím chrání, vstoupiti do výboru, abý za jich
souhlasu a součinnosti věc byla v dobrotě a tichosti
vyjednána. Proto tam chcete míti Čechy, pane Taschku
starší i mladší !e-
— Koleda. Spolek obchodníků s uhlím
a dřívím v Praze »Havíř« bude schudlé vdovy
po členech spolku podělovati peněžitými dárky. Při-
Čecho
Taschko
Praha