3
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
5
article
maskování jednoho z úhlavních nepřátel po-
kroku a všeobecné vzdělanosti na středním Du-
naje. Žádný přítel slovanských a porobených ná-
rodů nevidí v tom zanášení politiky na mezi
národní vědecké sjezdy, nýbrž snahu posvítit
na jeden nový a důležitý úkol mezinárodníeh
vědeckých sjezdů: hájiti právo na pe-
stování vědy a na užitek z vědy
pro všechny národyl
Zpráva generálního sekretáře prof. dra. Pe
šiny vzata na vědomi.
2. Jednání o návrhu řádu pro „Ú středn
lékařský komitét slovanský“. Řády
vypracoval s nevšední ochotou dr. Jan Seme
rád, primář na Král. Vinohradech, jenž vložil
do nich celý budoucí program práce slovanských
lékafů na poli vědy i snah medicinsko-ockonomi-
ckých. Byly přeloženy do všech slovanských ja-
zykův a zaslány všem národním slovanským ko-
mitétům ku prozkoumání. Po rozsáhlé debatě
byly předložené řády s malými změnami jedno-
myslně schváleny a primáři dru. Semerá-
dovi vysloveny za namáhavou práci díky.
profesor
doktor
Jan Sout
Král
6
article
3. Volby dle nového řádu. Za předsedu
Ústředního lékařského komitétu slovanského
zvolen byl dvor. rada prof. dr. Wicherkie-
wicz, za I. místopředsedu dvor. rada profesor
dr. IIlava, za stálého sekretáře prof. dr. Pe-
šina (všeobecný potlesk), za členy výboru dr.
Čačkovič, dr. J. Semerád, prof. dr. Ant.
Veselý, dr. Šlajmer, dr. Russev, dr.
Subotič a dr. Ott. Usneseno vyzvati veškeré
„národní slovanské komitéty lékařské““, aby na-
vržením delegátů doplnili ústřední výbor a vy-
zvati Polský národní slovanský komitét lékařský,
aby zvolil k rukám dvor. rady Wicherkie
wicze generálního sekretáře ústředního komi-
tétu z Krakova.
4. Návrh „Českého slovanského komitétu
lékařského“, aby působnost komitétu ústředního
rozšířila se na odbory přírodovědecké. Přednesl
prof. dr. Pešina. Usneseno odkázati tento ná-
vrh ku projednání komitétům jednotlivých slo-
vanských národností. Až zde budou návrhy tyto,
teprve bude možno v ústředí otázkou touto se
zabývati.
profesor
doktor
Wicherkie
IIlava
Čačkovič
J Semerád
Antonín
Veselá
Šlajmer
Russev
Subotič
Ott
Pešina
Krakov
7
article
5. Otázka přípustnosti jazyků jino-
slovanských na ruských sjezdech věde-
ckých. Referent prof. dr. Veselý. Usneseno
vyzvati národní komitét ruský, aby v otázce této
zjednal nám jasno.
6. Návrh na svolání všeslovanské ho
sjezdu lékařův a přirodozpytcův
Referent prof. dr. Pešina. Takový první vše-
slovanský medicinský vědecký sjezd mohl by
se konati v Moskvě v době projektované vše
slovanské výstavy. Usnoseno, nespustiti otázku
tuto se zřetele. Pro ten čas uznáno za vhodné
položiti příšti schůzi ústředního slovanského ko-
mitétu lékařského do Solije a vyzvati bulharské
lékaře k pořádání Sjezdu bulharských přírodo
zpytcův a lékařů, pro jehož obeslání by se za
hájila agitace mezi všemi slovanskými národy
7.0rganisace všech slovanský c
lékařských míst v ohledu hospo
dářském a ve vzhledu národním. Referenti
dr. Fr. Veselý z Luhačovic a prof. Zale sk
z Petrohradu. Ředitel luhačovických lázníp
dr. Fr. Veselý vylíčil v krásném exposé bo-
hatství slovanských zemí na poklady léčivých
minerálních vod a naznačil cesty, po kterých
by se daly tyto vzácné dary přírody zužitkovati
ke blahu trpících a ko hmotnému prospěchu
slovanských zemí.
Dále předložil návrh stanov svazu Sl
vanských lázní. Usneseno pokračovat
v intencích referenta a předložiti návrh stanov
ku prozkoumání existujících již lázeňských
Sdružení jednotlivých slovanských národnosti.
8. Problém národnostní v mezinárodníel
sjezdech tisku lékařského. Referent rodakton
dr. Duch. Panýrek z Prahy zaslal v rukopise
důkladný rozbor této pro malé národy palčivé
otázky a podal řadu vhodných návrhů, které
byly přijaty.
9. Stanovení místa pro příští schůzi ústřed-
ního slovanského komitétu lékařského. Místem
tím zvolena byla Sofije, doba sdělena bude
později, až získány budou informace příslušných
činitelův.
profesor
doktor
Veselá
Pešina
František
Zala
duch
Panýrek
Moskva
Luhačovice
Petrohrad
Francie
Praha
8
article
Tím obsažný program vyčerpán, načež krát-
netrpělivě očekávali, až spustí jejich tlukot
„Na tomto vyhnaneckém dvoře právě jako v Tuil
leriích se každá věc vykonávala s minuciósn
dochvilnostI. Přespřílišná přesnost tam zaují-
mala veliké místo jak v mysli, tak v činech. Aby
i nejmenší vyražení mělo svůj stálý bod, každé
hodiny bily všecky čtvrti i celou hodinu. Všechny
místnosti, i salony byly obdařeny takovým
ochotnými hodinami. Výsledkem toho bylo, že,
dle denní doby, o osmi hodinách, o deviti, v po-
ledne hlavně, ohlušující biti velitelsky oznamo-
valo, že nadešla minuta práce, rozhovoru, hry
oběda, spaní...“ K tomu p. Turquan dodává
„Přes tolikerou péči, kyvadlové hodiny hrad
čanské nikdy neudávaly tutéž hodinu, jako Fran-
cie.“ Dauphinka bloudívá jako stín a Cháteau-
briand ji vidi „v nuzné robě z šedého hedvábi
s obnošeným šálem na ramenou a starým klo
boukem na hlavě. Vypadá, jakoby si byla slá-
tala své šaty, jako její matka v Concier
gerie.“ Když pak vyšívá, tu je zaražen pří
šernou podobností. Když ji vidí „s hlavou sklo-
něnou jako pod mečem bolesti,“ domnivá se
viděti hlavu Ludvíka XVI., „očekávajícího do-
padnuti nože.“ Co zůstává z mladé, pyšné a do-
jemné dívky „modrýcli očí velikosti a výrazu
jediného,“ oblečené de černa, jež ve Vídni měla
přítelkyní budoucí císařovnu Marii Louisu a je-
již družky se praly o její plavé vlasy, ježji
mohly potajmu vytrhati? Tak si odvykla roz-
mluvy, že „opakovala dvakráte i třikráte větu,
ne proto, aby ji lépe vryla do paměti lidí, ale
z duševní jalovosti, aby toliž poskytla myšlen-
kám času přijiti, jež však neměly na spěch,
Dauphinka
Ludvík XVI
Marie Louisa
Vídeň
9
article
Ona je „s laskavostí více než spořivou“ vůč
řidkým návštěvníkům a všichni ti lidé jsou pro
nejmensí titěrku vášnivi: král a jeho syn nemo-
hou snésti, aby návštěvníci francouzští chovali
se k synu kněžny de Berry jako k vládnoucímu
králi. „S ubohými mladíky legitimisty, již přisli
vzdáti hold Jindřichu, bylo nakládáno jako se
psy,“ píše mme. Recamier. A pak i chování
kněžny de Berry dává dosti příležitosti ke kle-
pům. Karel X., jenž si vzpomínal na svá dobro-
družství, předstíral však vůči pl. de Berry onu
rytířskou shovívavost — ať ji v duchu již jak-
koliv opovrhoval — a snažil se provinilou ospra-
vedlniti.
kým doslovem, v němž vzpomněl nedávné ná
vštěvy Čechů v Čenstochové a jiných místech
polských zemí, a návrhem, aby generálnímu
sekretáři prof. dru. Pešinovi vysloven byl
dík a uznání za vzorné a bezpříkladně namáhav
vedení celé agendy (Výborně, potlesk), skonči
předsedající dvor. rada prof. dr. Wicherkie
wiez schůzi.
Valná hromada matičních učitelů
a pěstounek.
Berra
Jindřich
Čecho
profesor
doktor
Pešina
Wicherkie
Čenstochová
10
article
Za účasti 70 organisovaných matičních, učitel ů
pěstounek a za přítomnosti zástupce Z Ú. S. pana
Skály, zástupce Ústřední Matice školské p. Zemana
p. Jeřábka, zástupce Národní jednoty severočeskép
Bláhy, zástupce Národní jednoty pošumavské pana
Jamníka a zástupce organisovaného úřadnictva ma-
tičního p. Dvořáka konána v sobotu 4. září v Praze
valná hromada Jednoty.
Po uvitání záslupců korporací a přítomných
předsedou Jednoty říd. učitelem Staňkem, přečte
zápis z minulé valné hromady a po vysvětlení schvá-
len. Taktéž zp áva jednatelská a pokladní po prohlá-
šení revisorů účtů schválena.
Na to referoval o pensjním fondu kol. Žižka
Matiční učilelstvo je s pensijním fondem tak daleko
jako bylo před rokem a proto trvá do písmene na
loňském prohlášení. Apeluje na zástu ce výboru
z řad pražského učitelstva, aby konečně ti vzali zá
ležitost matičního učitelstva za svou a tak ji ve vý-
boru hájili, jak matičnímu učitelstvu slibují. Ač
olázka pensijního fondu je složitá, doufá přece rele-
rent, že výbor matiční, který již na fondu pensijním
pracuje na 10 let, tuto nejdůležitější otázku ve pro
spěch učitelstva rozluští. Zástupce Z. Ú. S. učite
Skála poukazuje na příčiny, které brání požadav-
kům matičního učitelstva. To jsou: roztříštění sbírek.
nečinnost mnoba členů výboru, kteří by měli učiniti
místo opravdovým pracovníkům, stanovisko výboru.
že matiční učitelé nesmějí dostati více než učitele
škol veřejných. Prohlašuje, že i učitelstvo škol ve-
řejných jest nespokojeno. Matice by měla dáti vzon
jednání jak s hmotnými tak právními poměry učitel-
stva. Slibuje, že bude vždy zájmy učitelstva hajiti
jako dosud a zejména bude pracovati k tomu, by
vláda věcí školských vrátila se učitelstvu.
Skála
Zeman
Jeřábek
Bláha
Dvořák
Staněk
Žižek
Praha
11
article
Pan Bláha, zástupce N. J. S., myslí, by v otázc
pensijního fondu v potaz vzaty byly obranné jednoty.
zda by chtěly přispívati do fondu pensrjního tak, by
učitelstvo matiční bylo zabezpečeno, jak si zaslonží.
Říd. učitel Lendr je pro to, aby obranné jed-
noty, pro něž matiční učitelstvo pracuje, přispěly
učitelstvu. Tajemník Jamník odpovída, že sbírky
obranných jednot nejsou z důvodů malicherných.
neboť namnoze z těchto stavi se školy a je pro to-
by maliční učitelstvo drželo se Matice a od ní žá
dalo starobní zaopatření.
Bláha
Lendr
Matica
12
article
Rid. uč. Žižka připomíná, že maliční učilel
stvo se organisovalo nejen proto, aby se uživilo, ale
aby mělo i rovně právo na rozhodování svých zále
žitostí. Matiční učitelstvu musí se domáhati toho, by
různí činitelé nezasahovali do vnitřních záležitost
maličních a podporuje návrh, by jednoty přispěly
k příznivému rozřešení olázky penstjního fondu.
Z ostatních požadavků matičního učitelstva nutno
v nejbližší době starati se o to, aby všem správcům
škol dostalo se funkčních přídavků. Dinciplinarníh
řádu, jenž dosud byl na zkoušku, nepoužilo. V by-
tové olázce přijaty návrhy, aby při zřizování nových
škol bylo dbáno bytů pro učstelský sbor.
Volby byly provedeny aklamací a zvolení: před
sedou L. Staněk z Březnice n. L., míslopředsedou
Lendr z Běhánek, jednatelem Hladký z Ja blonc
n. N., pokladníkem Veselý z Kounova. Revisory účte
Šrámek a Loučka. Zastupcem Jednoty do Z. UU. S.
zvolen Hladký.
Žižek
L Staněk
Lendr
Veselá
Šrámek
Hladká
Rida
Březnice
Běhánky
Kounov
13
article
Ve volných návrzích doporučeno, by členové jed
noty přistupovali za členy učitelského sirotčince. Sbe
ratelem zvolen správce školy Paprštemn ve Svělci
Vyřizování školních záležitostí kanceláři Ú. M. šk.
které doposud bylo zdloubavé, má se díti v čas. Na-
pravu možno čekati od inspekčních, delegátů, na nět
se má učitelstvo obraceti. Výboru Ú. M. šk. má býti
sděleno, by nebyly nikým a nikomu činěny za Ma-
tici sliby, jež se splniti nemohou. Schváleno rozdě
lení okrsku polabského a ntvoření nového ještěd
ského. Všechny změny učitelstva na školách maji
učitelé sami oznámiti jednateli jednoty. Maličnímu
učitelstvu se doporoučí členství spolku pro spalován
mrtvol. Návrhy podané řidícím učitelem Pišou: o zá
chranném fondu, stipendilch léčebných, povinném
ručení, úspoře peněz a sanaci, zemských financí
byly vysvětleny zástupcem Z. Ú. S. panem Skálou
Jednotou vyslovena důvěra ve vedení Z. Ú. S. Při-
jato, by správy o jednání v organisaci dostalys
každému učiteli a pěstounce a tyto ještě byly uve
řejňovány ve Věstníku zemských jednot.
Ú M šk
Skála
Ú S
Ma
14
article
Zaležitosti úřadnictva kanceláře Ú. M. šk. bere
jednota za své, protože úřadnictvo se organisovalo
v jednotě maličních učitelů a pěstounek Zaslupce
Z. Ú. S. pan Skála upozorňuje na akci sjezdu men
šinových pracovníků a vyslo uje se proti těm, kter
organisaci se vyhýbají. Šprávce školy Loučka přeje
si, by zprávy z poradního sburu dle jednacího řádo
byly učitelstvu kanceláří Ú. M šk. zasílány a dola
zuje se na jmenování učitelů I tř Jmenování učitelů
I. třidy vysvětluje řídící učiter Žižka. Správce školy
Boliech žádá za odstranění domácího vyučování. Pan
Zeman líčí stav školství, kde toto bylo po domácku
zavedeno a uznává jeho neprospěšné vlivy. Návri
Vyhnanecký tento život, přenesen brzc
z Hradčan na zámek Buštěhradský a pak, roku
1836, po zastávce v Teplicích, na Kirchberg.
Na to přišel Linec, pak Gorica, kde starý krá
zemřel 6. listopadu 1836, ve věku 79 let
3. června přišla řada na knížete z Angoulěme
Potom se kněžna z Angoulěme usadí ve Frohs
dorfu u Vídně, kde ukončí se její život mezi vy
šíváním a pobožnosti 19. října 1851 . .
A nyní si snad nebudete moci představie
veliké a skvělé místnosti moderních Hradčan
aby vám nenapadla řádka Chäteaubriandova
„Hluboké ticho, až na šustění karet a několi
výkřiků krále, jenž se zlobil.
William Ritter.
Skála
Žižek
Zeman
Chäteaubriandův
Ritter
Hradčany
Teplice
Kirchberg
Linec
Gorica
Vídeň
15
article
Hudba.
Hudba.
+ Z Orchestrálního sdružení v Prazs. V pondělí
dne 13. t. m. v 7 hod. večer započnou pravideln
pondělní zkoušky v nové spolkové místnosti v re-
staurantu „u Vejvodů“ v Praze I., Jilská ul. Dirigent
pan prof. Ostrčil. Noví členové přijímají se v prvních
zkouškách. Písemné přihlášky přijímá a případně
bližší sdělí p. MUDr. A. Mastný, Praha II., Myslí
kova ul. 17.
+ Sločna Marie M. Binkova, státně zkoušená
učitelka hudby, vrátila se z Písku, kde dlela jake
korrepetitorka s mistrovskou školou prot. Ot. Ševčík
a započala opět vyučovati zpěvu a hře na klavii
doma i mimo dům. Přihlášky žáků v Praze II., Pod-
skalská ul. 357, mezzanin.
Vejvoda
profesor
Ostrčil
MUDr
A Mastná
M Binkův
Otakar
Ševčík
Praha
jilský ulice
Písek
skalský
Praha II
16
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Požár v Uhrách. Ze Šoproně, 6. září. (
k. uh.) V obci Osli shořelo 37 obytných stavení
s vedlejšími budovami. Zahynulo mneho dobytk
a velké zásoby píce jsou zničeny. Jeden sedlák byí
těžce popálen.
= Zeppelin III. připraven k cestě do Prankfurlu.
Z Friedrichshafenu, C. zi. (K. k.) Balon
„Z. III.“ jest v říšské balonové remise připrave
k odjezdu do Frankfurtu. Plavba bude vykonána
v sobolu. Pobyt ve I. kfurtu jest rozpočten na
dní. V nejbližší době má balon podniknouti plavbu
do Lucernu
= Ředitel a tenorintn. Ve Rěce vyslupuje ope-
retní společnost, jejíž ředitel a tenorisla se v neděli
při představení nupohodli. Z hádky došlo ke rvačce
na níž však tenorista Fatlarini neměl dost. Po před-
stavení si počkal na ředitele a jako dokonalý gentle-
man ho napadl — ze zadu a pobodal, načež ulekl
Nikoli však daleko, nehot byl ještě. téže noci do-
pade
na zvýšení paušálu na čištění a topení předán po
radnímu sboru. Poměry pěstounek budou projednány
v nejbližší schůzí poradního sboru. Návrhem řídícího
učitele Piši, by poradní sbor byl svoláván na žádos
zástupců učitelstva, vřelým doporučením organisaee
řídícím učitelem Hejmou a doslovem předsedy valna
hromada skončena.
Požár
Fatlarini
Pich
Hejma
Uhry
Šoproň
Friedrichshafen
Frankfurt
17
article
Sbor obecních staršich král. hlav.
města Prahy
konal včera IX. řádnou schůzi, již starosta p. dr. K
Groš zahájil po 145. hod. odpolední.
ože a galerie skrovně navštíveny.
Starosta p. dr. Groš věnoval vřelou posmrinou
vzpomínku zesnulým pp. dvor. radovi dru. Zitkovi
který obci pražské mnohé platné služby prokazal
Kvidonu Bělskému, bývalému členu sboru obecních
starších a vynikajícímu technikovi. Sbor uctil pa
mátku zesnulých povstáním.
Groš
doktor
Zitka
Bělský
Praha
18
article
Projev proti pronásledování
Čechů v Dol. Rakousích.
Řadu interpelací zahájil p. m. r. Al. Vaníčel
následujícím proslovením
„Slavný sborel
Proslovení ke slavnému sboru, které dnes ho
dlám učiniti, činím jménem všech v tomto sbor
zasedajících politických stran.
Slavný sbore! Přihlížeje k tomu, že královská
hlavní město Praha není jen hlavním městem tohoi
království, ale že jest hlavou, srdcem a duší celého
českého národa, zajisté dotýká se každý útisk, každy
ústrk, který se příslušníkům tohoto národa stane
královského hlavního města Prahy dvojnásobně
V poslední době, velectění pánově, sběhly se udá
losti v sídelním městě Vídni a v Dolních Rakousich
kde sourodákům naším, Čechům tamějším, odpí-
rány byly požitky politických práv pouze z toho
jediného důvodu, že jsou příslušníky našeho národa
Ale na tom nebylo dosti. Největším pokladem a nej
vyšším statkem každého národa jsou jeho děti, jeh
mládež, poněvadž je to jeho budoucnost. A budouc
nost každého národa je taková, jakého vychování s
dostane jeho mládeži, jeho dětem. Aby se jí dostal
zdatného vychování, o to pečovati je svatou povin
ností každého národa. Nedesti na tom, velectění pá-
nové, že menšiny naše v Dolních Rakousích mus
se spokojiti školami soukromými, v poslední době
stalo se, že proti části tohoto soukromého školstv
i orgány veřejně moci, zřízenci ministerstva vyučo-
vání, bylo zakročeno a část těchto soukromých ško
byla zavřena.
Čecho
r . Al
Dolo
Rakousy
Praha
Vídeň
Dolní Rakousy
19
article
Velectění pánové! Takové kroky musí každého
Čecha bolestně se dotknouti a musí trapné pocity
jeho duší vzbuditi. Tu, velectění pánově, dovolímsi
učiniti návrh, aby slavný sbor obecních starších rá
čil se připojiti ku projevu rady městské, který i
byl učiněn, oby ráčil vyzvati veškeré poselstvo če
ské, aby všemi prostředky zasadilo se o to, abys
dcstalo našim krajanům v sídelním městě Vídni
v Dolních Rakousích také plného požitku občan
ských práv, která se ani neodpírají příslušníkům ná
rodů a států cizích. (Výborně!) Na tom nesmím
však zůstati. Vlastní odpověď na to se musí dáti
ta musí býti důstojnou něroda, z kterého vyšel Jar
Amos Komenský, který dal světu Chelčického a Jans
Ilusa.
Velectění pánové, jako malý národ může ná
jen vystoupení kulturní spasiti. Musíme dokázati, ž
nám není vlastním hrubé násilí a skutky barbarské
Tyto ponecháme jiným. (Výborně!) Dovedeme boye
vati, ale prostředky kulturními a tu mám za to, ž
bylo by na čase, aby z této staroslavné si
ně vyšel počin, by národ český sebral zvláštn
milionový dar pro Ústřodní Malici školskou, tut
obhajovatelku a udržovatelku našeho menšino vého
školství.“ (Výborně, výborně! Hlučné projevy sou
hlasu.)
Projev tento byl sborem jednomy sln
schválen
Proti roztahování se něměiny v Praz
Pan ob. st. dr. Jeřábek uvedl, že v době, kd-
práva našich menšin jsou předmětem tolikerých úti
sků, ba jsou teměř bez ochrany vydána v šanc úte
kům německým, je povinností naší, domoci se ale
spoň plného respektování a uplatnění práv našeho
jazyka všude tam, kde národnost česká je v obrovslá
většině, tedy především v král. hlav. městě Praze
Čecho
Amos
Komenský
Chelčický
Jans Ilus
doktor
Jeřábek
Vídeň
Dolní Rakousy
Praha
Ústřodní Malik školský
20
article
Němčina jest zde uměle zanášena nápisy i do našicl
vlastních domácností a sice přístrojí telefonickými
jež označeny jsou německy. Dále jsou vydány ně-
mecko-české tiskopisy služebních pochůzek. Kdyi
jsou pro města německá pouze tiskopisy německé
můžeme právem žádati vydání českých tiskopisů pr
města česká. Dále vytýká řečník, že nápis na po
štovní budově v Bredovské ulici jest německo-český
Razílka vlakových poší jsou vůbec německé. Řeční
táže se p. starosty, zda hodlá v těchto věcech za-
kročit na representování plné rovnoprávnosti a práv
většiny obyvatelstva král. hlav. města Prahy. —
Návrh odkázán radě městské.
Co je s komunikací na Letnou?
Pan ob. st. Hugo Schick pronesl stížnost do toho
že se stavbou průkopu letenské stráně stále se od
kládá, čímž se Josefov umrtvuje a obec citelně po
škozuje. Slavba mostu Svat. Čecha stála od r. 190.
až 1909 2,919.696 K, mýtného na něm vybrán
83.254 K, vložený kapitál zůrokoval se tedy 2.859
Na Letnou je dosud vynaloženo 1,984.804 K. Výtěžel
dosud není žádný, ježto schází komunikace. Tak
majitelé nových domů v V. čtvrti trpí škodu, poně-
vadž krámy buď levně pronajmouti musí, nebo j
vůbec nemohou pronajmouti. Z těchto důvodů žádá
aby provedení letenské komunikace bylo co nejvíce
urychleno.
Hugo Schick
Čecho
Praha
Letná
21
article
Pan starosta dr. Grož odpověděl, že v záležitost
úpravy plánu polohy pro Letnou a zřízení komuni-
kace v prodloužení mostu Svat. Čecha přes Letnou
směrem do Bubenče a Holešovic svolána byla pře
rokem anketa znalců, sestávající zvláště z profesor
české vysoké školy technické, která po důkladnén
uvážení všech okolností doporučila, aby komunikace
od mostu vedena byla přímým směrem k silnie
Belcredlově. Anketa vyslovila úplný souhlas s ná-
vrhem úřadu stavebního, dle něhož komunikace n
Letné, počínajíc od sadu letenského, zříditi se mo
zvláštním průkopem s mírným stoupáním. Pokuds
však týče řešení vstupu do tohoto příštího průkopu
uznala anketa, že jest nutno, aby na řešení tohoto
vstupu buď otevřeným průkopem s přemostěnín
aneb s branou, nebo tunelem, anebo jiným způsoben
vypsána byla veřejná soutěž, aby otázka tato z ohle
dů estetických a komunikačních tak důležitá vše-
stranně byla uvážena. Lhůta k podání soutěžných
návrhů končí dnem 15. září t. r. Po ukončení prac
poroty bude záležitost urychlena a sboru předložena
ke konečnému rozhodnutí a povolení příslušnéh
nákladu. Plán polohy na Letné jest již připraven
celá záležitost závisí pouze na rozhodnutí o vstupu
Pan ob. st. Slavík tlumočil stesky obyvatelstva
hoř. Nového města do zdravotních závad, vzniklýeh
nodostatečnou kanalisací budovy zemské porodnice
na Karlově.
doktor
Grož
Čecho
Slavík
Letná
Bubeneč
Holešovice
Karlov
český vysoký škola technický
22
article
Česká dětská nemocnice.
Pan ob st. cís. r. Schrötter uvedl, že Česká dět-
ská nemocnice jest ústavem, na který vším práven
můžeme býti hrdi, neboť v málo letech, dík oběta
vosti obce pražské, Městské spořitelny, četných do-
Brodinců a dále obětavé práci správního výboru
zvláště však dík nelíčené lásce a vzorné obětavost
ústavních lékařů, domohl se ústav tento takového
postavení, že na základě jubilejního daru Městsk
sporitelny přikročiti hodlá k otevření nového českého
otthopedického oddělení, takže zbývá pak jen dětský
chorobinec k dokonalému vypravení tohoto úslavu.
K postavení nové budovy však není dosud určeno
místo a proto táže se řečník p. starosty, zda e
ochoten ze všech sil urychlené vypravení českého
ústavu orthopedického podporovati. — Záležitost při
kázána radě městské
Podolské ledování
Schrötter
městský spořitelna
23
article
Pan ob. st. V. Štěpánek vzpomenul aléry n
oprávněného ledování na Vltavě v Podolí. Úvedl
že dne 5. srpna byla v pěkterých listech poplašná
zpráva s přídechem, že se jedná o jednoho obecního
staršího a o nuselský pivovar a podotknuto, že schů-
ze hospodářské komise, na příští den svolaná, bude
velice bouřlivá. Ke schůzi došlo, ale vůbec bouřlivou
nebyla Přítomní, ač tam nebylo advokátů, měli tolik
smyslů pro právo, že se usnesli požádati presidium
aby klamnou zprávu v novinách opravilo.
V městské radě už byl rozdil v názorech a uve-
deno, že rada městská v podobném smyslu nikdy
nevystoupila. Jindy měla však rada městská jině
názory, na př. o koupi domu Ostermannova a v zá-
ležitosti Kestrankově. Jedná se o to, že rada měst
ská slíbila zavedení vyšetřování, jehož výsledek do-
sud nebyl znám. Na ty, kdož noviny nesprávně in
formovali, volá: „Jen lépe mířit, pánověl
Končí přáním, aby bylo přesně zjištěno, kým
byla obec poškozena, kdo se obohatil a na koho padá
vina, tak aby na žádněm členu sboru nebyl ani stln
podezření.
Starosta p. dr. Grož pravil, že rovněž nemá
vroucnějšího přání, než aby čest každého člena sbo-
ru byla ostatním členům sboru nedotknutelnou. Par
ob. st. Štěpánek není v právu, tvrdí-li, že se h
rada městská v léto věci neujala. Naopak, bylo v r
dě městské konstatováno, že ani p. Štěpánek ani nu-
selský pivovar nebyli jmenování při referování
nesprávném ledování v Podolí a že v radě městsk
nestalo se nijaké obviňování jeho osoby a závodu.
V Štěpánek
Ostermannův
doktor
Grož
Štěpánek
Vltava
Podolí
24
article
Jisto jest, že v Podolí bylo ledováno ke škodě obc
pražské. Kdo je vinníkem, zda obec podolská neb
její nájemce, nebo někdo jiný, nemohlo se zjistit.
Pan ob. st. Náhlovský učinil dotaz ve příčin
nedostatku malých zdravých a levných bytů pro ře-
meslnictvo, úřadnictvo a dělnictvo v Praze a do-
poručoval, aby tato otázka byla stále řešena, ježto
vzhledem k budování velkých a nákladných činžáků
jest čím dále tím více palčivější. — Starosta p. dr-
Groš pravil, že dotaz předloží stavebnímu úřadu.
Pan ob. st. Maděra uváděl, že berní úřady v P'ra-
ze používají oboujazyčných blanketů, že Městská po-
jišťovna má českoněmecké tiskopisy a na Bazar
na Příkopě že je jeden německý nápis. — Starosta
p. dr. Groš slíbil tyto záležitosti vyšetřiti
Tím pořadí interpelaci vyčerpáno a přikročeno
k projednání jednacího pořadu.
Vyřízení stížností.
Zamítnuty byly následující stížnosti: Václ
a Marie Práškových proti povolení parcelace reality
čp. 334—II. v ulici Podskalské; Frant. bar. z Ku-
binzkých proti nepovolení lhůty k předložení plánů
na rekonstrukci kanalisace domu čp. 574—I. na Pří-
kopě: Ondř. Dörflera do nařízení, aby odstranil po-
žární závady v domě č. 716—I. ve Dlouhé třídě
Em. a dra. Huga Graba proti zamítnutí žádosti za
doplnění plánu polohy severovýchodní části Libně
Náhlovský
Groš
Maděra
Václ
Práškův
František
bar
Dörfler
Hug Grab
Podolí
Praha
Podskalský
Ku
Libeň
25
article
Václ. Havla proti nepovolení užívání jednoho krámu
v domě č. 703—II. v ulici Vodičkově: A. Kletetschko-
vé a Jos. Najmana proti odmítnutí žádosti za zřízen
verandy ve dvorním přízemku domu čp. 954—VII
v ulici Štítného; Kláry Oplatkové proti povolení při-
stavby dílny ve dvoře domu čp. 388—VII.; c. k
finanční prokuratory do nařízení, aby odstraněna
byla firemní tabule nad portálem domu čp. 546—IIl
v ulici Karmelitské. Dále zamítnuty stížnosti v
věcech parcelační dávky: družstevního společenstva
chemické továrny uzenářů, Josela Plichty. Jana Za-
radičky, Jindřicha a Ludmily Bukovských, Karl
Morstadta, dědiců po S. Witzovi v příčině č. kat
444 a 437: Společnosti pro stavbu dělnických obydlí
Anny Kurzové, Ant. Poráka, Josefa Plichty ml. a sp
Vyhověno bylo stížnostem: Irmy Kuřákov
proti nepovolení stavby domu na Palmovce v Libni
Frant. Zemana ve věci postavení kolny na č. kat
503—VII.; ve věcech parcelačních: Mořice Schlöchta
z Heraltic, Josefa Fleischera, Josefa Bazíka a Karla
Vocetky a Václ. Romováčka.
Německý přípis c k. finanění prokura-
tury se vracíl
Pan ob. st. řed. Kukla, jako referent stavební
komise, podal zprávu o stížnosti c. k. finanční pro
kuratury v zastoupení c. k. eráru do nařízení odstra
nit firemní tabuli nad portálem domu čp. 546—Im
v Karmelitské ulici a navrhl, aby stížnost ta byla
zamítnuta.
Pan ob. st. Štěpánek sdělil, že stížnost finaněn
prokuratury je napsána v jazyku německém a miní
že bylo správnějším, z tohoto důvodu žádost vůben
odmitnouti. Doporučuje, aby se v podobných záleži-
tostech na příště postupovalo tak, že se každá, ně-
mecky psaná žádost má prostě odmítnouti. Tak t
činí také magistrát v Liberci, který nepřijal ani ozná-
mení České besedy o pořádání divadelního před-
stavení!
Václ
Havel
A Kletetschko
Najman
Klár Oplatek
Josel Plichta
Jan
Jindřich
Bukovský
Morstadt
S Witz
Kurz
Antonín
Porák
Plichta
Kuřákov
František
Zeman
Schlöchta
Fleischer
Bazík
Vocetka
Kukla
Štěpánek
Jos
Palmovka
Libeň
Heraltice
karmelitský ulice
Liberec
Český beseda
26
article
Esterent p. ob. st. Kukla pravil, že výkladyp
Štěpánka jsou úplně správné. Již ve stavební ko-
tiisi upozorňoval, jestli by se německý přípis nemě
vrátit, ale dle náhledu právníků se tak nestalo. Stíž-
nost byla prokuraturou adresována na magistrát
uvnitř byl adresován sbor obecních starších. Kdyby
se tedy stížnost vrátila, musil by mazistrát překlad
obstarat.
Pan ob. st. Březnovský uvedl, že jest to provo-
kací když jednotlivec podá spis německý a co to
je, když to učiní státní úřad? Finanční prokuratur
v Praze je specialitou, neboť sestává ze 70% z ně-
meckých židů, kteří podobné věci provádějí. Něme-
cký přípis poslali proto, aby nás potupili. Řečník
míní, že stížnost měla být prostě vrácena.
Pan m. r. dr. Pík vzpomenul toho, že podobný
způsok vyřizování německých podání doporučoval
již v době počátků svého působení na radnici
vrácení německých přípisů doporučuje i nyní.
Pan ob. st. dr. Šámal vysvětlil, že ve stavební
komisi byla stížnost vyřízena z toho důvodu, aby
německá tabule, portál zakrývající, dříve byla sňata
Při hlasování bylo schváleno, aby stížnost byla
vrácena a do 8 dnů uby podána byla v jazyku če-
ském.
Kukla
Štěpánek
Březnovská
doktor
píka
Šámal
Praha
27
article
Různé záležitosti.
Po referátu p. mag. rady Hrnčíře schválen by
návrh, aby výpůjčka 2 mil. korun, již obec k úhradě
investičního rozpočtu uzavříti má u Městské spořitel
ny pražské, zajištěna byla na ústředních jatkách
Povoleny náklady: 7000 K na zřízení stokového
potrubí v ulíci Štulcově na Vyšehradě: 2580 K na
zřízení stokového potrubí v ulici Trojské v Holešo
vicích; 19.485 K na zřízení nového ohražení při ob
chodní nemocnici v prodloužení ulice Wenzigovy
Apolinářské a u Karlova.
V asanačním obvodu koupeny domy: čp. 870—
na Františku od Ant. ze Stowasserů za 90.000 K
čp. 885—I. na Janském náměstí od Karly Hozákove
za 172.500 K. — Povolen příspěvek ročních 3000
na umístění 1000 fotografických pohledů pražských
v I. a II. třídě státních drah v letech 1910—1912
Zakoupen dům čp. 825—L od Anny Meissnerové
a spol. za 40.000 K-
Návrh na prodej stavenišť Družstvu pro stavbu
úřadnických domů v Praze byl odročen pro nedo
statečný počet přítomných
Odepření dalšího honoráře projektan
tům obecního domu.
Na jednacím pořadu nalézal se dále návrh, aby
projektantům obecního domu u Prašné brány pp
arch. Ant. Balšánkovi a stav. radovi Osv. Polívkov
povolen byl za vnitřní zařízení a výzdobu obecníh
domu další honorář 75.000 korun.
Debata o tomto návrhu byla ukončena v minule
schůzi sboru a tentokráte mělo se vyřídit pouze
hlasování.
Pan ob. st. Štěpánek navrhoval, aby hlasován
bylo provedeno dle jmen, poněvadž jde o záležitos
mimořádné důležitosti
Předsedající náměstek p. Jirousek oznámil, z
tomuto návrhu vyhoví, kdyby toho nutnost vy
žadovala.
Hrnčíř
Štulcův
František
Antonín
Stowasser
Hozákov
Meissner
Balšánek
Osv
Štěpánek
Jirousek
Vyšehrad
Wenzigův Apolinářská
Janský náměstí
Praha
u Karlov
obecní dom
obecní dom
28
article
Při hlasovění byl návrh na zamílnuti návrh
rady městské přijat 32 hlasy. Proti návrhu p. Ště-
pánka (tedy pro povolení dalšího honoráře) hlasovalo
10 obecních starších (pp. stav. r. Vlček, Siřiště, cís.
rada Červený, cís. r. Schrötter, Náhlovský, dr. Pik,
Weiss, Blecha, Zvěřina a Makovec).
Ke konci schůze p. m. r. Welss vzhledem k to-
muto výsledku hlasování navrhl, aby presidium po-
žádalo dozorči radu nad stavbou obecního demu
aby uvažovalo o dalším postupu práce. Pro případ.
že by se dozerstvo nedohodlo, doporučuje, aby ze
sboru byli jmenováni dva stavitelé a jeden právník.
kteří by dostali generální plnou moc k rychlému
dobudování obecního domu. Tento dům má mnoho
chyb, tak kavárna nemá kuchyň, obchodní místnosti
jsou bez záchodů a pod. Jest nejvyšší čas, aby stav-
ba byla dokončena. Návrh tento byl schválen.
Vlček
Siřiště
Červená
Schrötter
Náhlovský
doktor
pik
Weiss
Blech
Zvěřina
Makovec
29
article
Schválen byl návrh pravidel o udílení pod-
por ve stáří vedlejšímu učitelstvu na
obecných a měšťapských školách praž-
ských. K tomu pravil p. ob. st. cís. r. Schröttert
Předložený návrh opět je dokladem, že tato před-
loha je horší, než dosavadní praxe v Praze. Dalo
by se při této příležitosti ukázati na poslední zá-
konnou úpravu právních poměrů industriálních uči-
telek, dále na poslední úpravu platů učitelských.
kdy základní služné učitelů obecných škol zůstalo
nezměněno a nyní tato předloha, o niž máme vy-
sloviti souhlas (Záležitost se týká učitelů a učitelek
francouzského jazyka a snad v dohledné době učitelů
a učitelek odborných, učitelů tělocviku) a jen t
okolnost, že ponecháno sl. sboru stanoviti výši vý-
služného, přesvědčila mne, že budu hlasovati pro
předlohu, při čemž vyslovuji upřímné přání, aby
příští předlohy tohoto druhu byly i pro poměry praž-
pražské upraveny. (Souhlas.
Tím byl jednací pořad vyčerpán a schůze o 1/47.
hod. večerní ukončena.
K podnětu p. m. r. Vaníčka byla podniknut
mezi členy sboru a presidia sbírka pro Ústřední Ma-
tici školskou, která vynesla 759 K.
Vaníček
Praha
Ma
30
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Říšskoněmečtí a rakouští Všeněmci př
práci. »Alideutscher Verband«, všeněmecká orga-
nisace říšskoněmecká, jejímž doznaným a přímo
stanovami vytčeným eílem jest připojení bývalých
buntovních zemí rakouských k německé říši,
spolek to rozšířený zemskými svazy po všech
německých státech a čítající statisíce členů
i v Rakousku, položil svou letošní valnou hro-
madu do saského Žandova, sedm kilometrů o
českých hranic. »Několik hodin cesty jižněji zá-
pasí němečtí soukmenovci již od let v nejúpor
nějším boji za svou národnost (!!!) s moc-
ným protivníkem« píší »Dresd. Nachrichten«,
které už dávno bez výhrady vstoupily do sboru
tiskových prolhanců německých. »Omýván vlnami
tohoto boje hodí se líbezný Žandov právě k tomu
znamenitě, aby pro nejpalčivější otázku, která
Verband v těchto dnech zaměstnává, vzbudil
zájem nejživější. Věc němectví v Ra-
kousku a zvláště v sousedních
Čechách stojí v popředí letošních porad
Verbandu. Návštěva u soukmenovců za bělo-
zelenými a černožlutými branečníky, v Děčíně,
bude v úterý sjezd korunovati.« Jako zástupci
Všeněmců z Rakouska dostavili se zemský po-
slanec Schreiter za něm. radikály, říšský posl.
Rakousko
Žandov
Ra
Čechy
Děčín
Alideutschry Verband
31
article
Jesser ze Svitav za něm. agrární stranu a spi-
sovatel Holdscheck z Hejnic u Liberce za eizl
Všeněmce. Podle zpráv Všeněmce, vyslaného
na sjezd, byl tam ještě olomoucký kočovný
učitel Maschka. V sobotu sjezd jednal o říšsko-
německých otázkách v hanoverské záležitostia
o germanisačním úsili v Elsasko-Lotrinsku. Ale
již při slavném zahájení sjezdu v sobotu udeřil
na hlavní bod programu, vitaje obzvlášlě
srdečně účastníky z Rakouska, superintendent
essenský Klingemann, kterýž prohlásil:
Až jednou rakouský stát . . . . . . .
potom budou Němci rakouští odkázání na
říšské Němce a naší svatou povinnosti bude,
tyto Němce přijati k nám. (Jásající souhlas.)
Pracujíce v tomto smyslu pro německý národ,
vykonáme v nejlepším smyslu službu Bis-
markově myšlence.« Minutová pochvala
odměníla řečníka a stará vzdoroplseň německá
»Wacht am Rhein« zabouřila k nebesům Na
nedělní valné hromadě pravil předseda Ver-
bandu, advokát Clauss z Mohuče: Německá
řiše musí učiniti pokus, aby se domohla vlivu
na vnitřní politiku Rakouska. Pokračující slavi-
sování Rakouska jest životní nebezpečí pro naši
vlast. Nejlepší prostředek boje proti Čech ům
jest hospodářská klatba, která
musí býti postavena na nejširšl
základ. O němectví v Bosně podával
zprávu farář Geissler z Berlina Na základě
svých vlastních zkušeností rozvíjel »u tě še ne
obrazy o zevním vzrůstu a niter-
ném zdaru německých selských
kolonii v Bosně. Německé osady tamní
mají však zapotřebí podpory otčiny, přede-
vším pro zřizování škol.« Tu přerušeno jednání
výstrely z hmoždýřů od přístaviště. Dva až do
Jesser
Maschek
Němec
Bis
Clauss
Čo
Geissler
Svitava
Hejnice
Liberec
Elsasko
Lotrinsko
Rakousko
Vera
Mohuč
Boseň
Berlín
Wacht be Rhein
32
article
posledního místa obsazené parníky přivezly na
600 mužů a žen z Podmokel, Děčína
a severních Čech. Mezi nimi bylo mnobo
studentů v kuléru jak z pražské university
tak z hospodářské akademie v Děčině. Když
tento imposantní průvod, v němž byli řišstí
zemští poslanci, za bouřlivého »Heil !« dospěl
k lázeňskému domu, přerušil předseda jednání
a srdečně uvítal bratry z Rakouska a prohlá sil,
že za tuto hojnou návštěvu soukmenovců z
zahraniči odvděčí se Všeněmci v úterý velmn
četnou návštěvou Děčína. Když se jásot nad
příchodem Němců z Čech poněkud uklidnil,
přednášel říš. posl. Jesser z Vídně »o ho-
spodářském boji proti Čechů mei
dovozoval, že hospodářský boj proti češství musí
býti jednak obranný a jednak útočný,
v obou případech spojený s reformami v
vlastním německém obvodu. Hlavní tendence
těchto změn musí záležeti v tom, aby omezeno
bylo slěhování Čechů do německého území
jakožto hlavní přičiny nacionální bídy
a to tím, že německý kapitál a ne-
mecká podnikavost musí pronika-
věji, než se dosud děje, přikročít
kindustrialisování národního če-
ského území. Nanejvýš důležitou je tu
okolnost, aby Němci úplně ovládali trh
práce k úpravě přistěho valectvi,
což jim poskytne pomůcku, aby v mnohých pří-
padech zabránili přespřílišnému návalu českých
přistěhovalců. Potom předseda chválil zásluhy
německých bratří z Čech, kteří tvoři ochranny
násep německé řlše proti hroz-
címu poslovanění (l1!). Hromovým troj-
násobným »Heil« německému národu a nadšeným
zpěvem »Wacht am Rhein«, »jej ž z a no t il
Němci z Čech«, valná bromada skončila
Večer byla na počest hosti z Čech slavn
Němec
Jesser
Čecho
Hromův
Čo
Podmokly
Děčín
severní Čechy
Děčina
Rakousko
Čechy
Vídeň
hospodářský akademie
Wacht be Rhein