1
masthead
Ročník XXXXIX.
4
masthead
V Praze, v úterý 7. záři 1909.
Praha
5
masthead
no etuhnos e 5ibn aor ilyd e
6
masthead
lažmoh vvěir loitilo
9
article
Na ranni a večerní listy
předplácí se
V Praze v administraci
na jt . . . . 6 K —
s dvoji donáškou
na měsle. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K B2h
ve fliálkách
na měsic. . . . . . 2 K 30h
na měsle. . . . . .s
na čkvrt leta . . . . 9 K 60
s dvoji zásilkou
na měsle
na čtvrt leta
Praha
10
article
Zahájení — marné akce.
Zahájení — marné akce.
Methoda, jakou ministerský předseda
zahajuje svoji — »uvolňovací«, připo-
mlná živě staré absolutistické heslo: » Roz-
děl a opanuj.« Pojednáváť Jeho Excelence
netoliko s Němci zvlášť a s našinci zvlášt
ale separuje i politické a stavovské strany
jako vyšetřující soudce svědky a obviněné.
Včera na 10. hod. dopolední pozval
k sobě nejvyššího maršálka prince Ferdi-
nanda Lobkovice, s nimž konferoval
samojedině celou hodinu; pak přišli na řadu:
předseda konservati vního velkostatku
hr. K. Buquoy a tajný rada hr. Clam-
Martinic. S těmi již nejednal mezi
čtyřma očima, nýbrž za asistence českého
ministra-krajana dra Žáčka . . . Odpo-
ledne pak pozváni k rozpravám »o uvolnění
sněmu českého (rozuměj: »parlamentu ví
deňského«) zástupci německého velko
statku: dr. Baernreither a hr. Ervin
Nostitz, když je byl již před tím něme-
cký ministr-krajan dr. Schreiner náležite
na examen připravil.
Po tomto velkostatkářském pondělku,
v němž vyprány asi fatální německé ob-
strukční šmouhy z první vody — dojde
dnes v úterý na konference s ně-
meckými vůdci sněmovních obstruk-
čníků, tedy k vlastní »vyvářce« krisé, načež
teprv ve středu dojde na Čechy
Na pražské sobotní poradě chlácholil prý
ministr-krajan dr. Žáček váhající české po-
slance ujištěním, že nejsou pozváni bar
Bienerthem k nějakému diplomatickému vy
jednávání a smlouvání, nýbrž že pokládal
Němec
Ferdi
Lobkovic
K Buquoy
Martinic
Baernreither
Nostitz
doktor
Schreiner
Žáček
Bienerth
Čechy
11
article
J. E. ministerský předseda prostě za slušně
sděliti jim výsledek svých rozprav
s velkostatkáři obého vyznání, jakož i s vůdc
německých poslanců Pouze za tou příčinou
prý zve našince do Vídně. Nuž, kdyby panu
Bienerthovi opravdu jen o to šlo,
proč pak nepozval všecky naše poslance na
jednu a tutéž dobu k sobě? Proč zve ná
rodní svobodomyslné poslance dra. Škardu,
dra. Pacáka a dra. Metelku k sobě
na středu dopoledne, dra. Baxu
a Choce (kteří arcit nepřijdou) na středu
odpoledne a vůdce nejčetnější če-
ské strany sněmovní, totiž agrárnicke
teprv na čtvrtek ke 3. hodině a naposled
zástupce strany staročeské dra. Zátku na
čívrtek na 5. hod. odpolední.
Neprozrazuje-li již toto zevní uspořádání
akce dosti zřetelně operační plán vůči nam
Není li již z těchto prvních taktických tahů
zřejmo, že doufá bar. Bienerth v
možnost jakési dohody velko-
statkářů konservativních s ústa-
vověrnými a potomi vkompromis
Jejich s vůdci německých lido-
vých poslanců, načež by teprv pak
počal ve středu a ve čtvrtek našim
poslancům veškerou svou výmluvností do
mlouvati do duše, aby se proti německým
»oprávněným« požadavkům déle nevzpírali
a na sebe odium nesmířitelných zatvrzelců
neuvalovali, kdyžtě již dohoda mezi šlechtou
a německými poslanci docílena.
Tak usuzuje dnes také sama »Neue Freie
Presse«, ana vykládá, proč budou Češ
poslední v kalendáři: »Ministerský před
seda« — praví ležerně — »musí přece o
Bienerth
Pacák
Metelka
Baxa
Choc
Vídeň
Neue Frei Presse
12
article
Němců zvědět, jaké podmínky kladou děl-
nosti sněmu českého, aby potom mohl
pokračovat ve své snaze u Čechů
v tom směru, by oni tyto pod-
mínky splnili a Němcům aspon
zajištění jich životního minima
v Čechách poskytli.« —
V tom dle všeho záleží tajný plán p
Bienerthův, jak prozírá z celé jeho přípravné
techniky dramatu a z veškerého uspořádání
scény. Nelze mu věru upříti jistého důmyslu
macchi avellského.
Předvídajíce podobnou strategii proti
nám, propůjčili jsme minule výrazu svě
obavě, nestala-li se minulé soboty trojí chyba
předně, že se vůbec většina našich stran
rozhodla vyslati své zástupce k Bienerthovi,
za druhé, když už se tak stalo, že není
slechu o žádné jednotné direktivě pro ně
pro všecky, a konečně, že rovněž není zvěsti
o předchozí jakés úmluvě s konservativním
velkostatkářstvem, aby snad ono nejednalo
o nás bez nás, jako již pánové si nejednou
dovolili.
Nuže, včerejškem částečně ubylo příčin
k těmto obavám, ano vyšlo na jevo, že přece
dána jistá žádoucí direktiva delegátům na-
šim, ježto setrváno pevně na tom
že nesmí se Němcům za upuštění od
jich obstrukce vyplatit z naší strany žádná
náhrada. Druhá uspokojivá zvěst přišla
z tábora konservativního velkostatku, že prý
nevyhověl choutce Němcův, aby jim za konec
obstrukce postoupil jednoho (třetího) přísedí-
cího v zemském výboru. Dána prý Němcům
odpověď, že za obstrukci nezaplatí jim velko-
statek konservativní ničím, ale teprv až by
se jí vzdali a ku poctivému smíru na sněmě
se přičinili, že by byl ku podobné obět
ochoten. —
Také dnešní tříhodinná po-
rada páně Bienerthova s vůdci velkostatku
konservativního, nepřivodila prý nám jeste
žádně ujmy a škody.
Němec
Čecho
Bienerthův
Bienerth
Němcův
Dán
Čechy
13
article
Oba ti šlechticové konservativní, hrabě
Buguoy a Jindř. hr. Clam Marti-
nic, vyličivše poměry národní a politické
v Čechách jako svrchovaně žalostné, ježto
prý mezi oběma národy dosáhla nevole pří-
krosti a napjatosti nikdy nebývalé, varovali
prý pana Bienertha, aby nepožadoval na
českých poslancích obět, jakou němečtí
obstrukčníci vynutit hledí, jelikož by
každákoliv povolnost oproti po-
žadavkům německým měla v na-
rodě českém za následek obecne
rozhořčení a tudíž vzrůst živlů
radikálních.
Pověděli jen holou pravdu, pakliže
takto k ministerskému předsedovi promluvili.
Buguoy
Jindřichův
Bienerth
Čechy
14
article
Neboť veškeré ty posud známě požadavky
německých obstrukčníků jsou takového rázu,
že žádný sebevědomý národ na našem míste
nemohl by jinak, než s největším rozhořče-
ním šmahem je odmitnout. Základem všech
jich společným jest nejdrzejší lež a křivda,
jakou kdy poznal svět. Němečtí obstrukčníci
namlouvají světu a německému lidu, kterak
prý my chceme Němce zdejší sobe
podmanit, kterak prý požadujeme, aby
každý Němec se nančil češtine
(vše to na př. tvrdil nestoudně ještě v ne-
děli orgán zdejšího německého kasina » P
Tagblatt«) dále klerak prý v zemském ho-
spodářství německý lid šidíme a okrádáme -
Němci prý zde platí 60 daní zemských,
my Čechové pouze 40%, ale česko- fendální
německá většina prý z těchto převahou ně-
meckých daní pamatuje jen na zvelebení
českých škol a českých ústavů hospodář-
ských, kdežto Němce prý macešsky zkracuje
zae
a odbývá.
A na základě těchto, stokráte vyvráce-
ných lží a pomluv pohoršlivých požadují
»utlačovaní«, »desperátní« obstrukčníci ně-
mečtí »pro záchranu prý své ohr-
žené národní existence,« ba svého
majetku — rozdvojení země české,
rozdělení veškeré zemské správy
a všech zemských důchodů, chtěji
v rozdvojeném českém králov
ství míti svou vlastní ohrani-
čenou německou zemi, v níž by
s tisíci tam usedlými Čechy na
kládali právě tak, jako dnes na
kládají jejich komiltoni s Čechy
v Dolních Rakousích.
Němec
Čecho
Čechy
Dolní Rakousy
15
article
Co platno ubohým našim rodákům ve
Vídni a Poštorné, že chovají se i dle stá-
lého svědectví policejního reditele víden-
ského zcela zákonně a korrektně — zakoušej
přes to přese všechno ústrků a pronásledo
vání neskonalého napořád, ba, zrovna dnes
kdy bar. Bienerth zahájil svou famosní smi
řovací akci s českými konservativaími velko
statkáři, mohou tito se svým Nestorem.
etihodným kmetem hrabětem Janem Har
rachem, který byl se po celý život
tak otrocky a obětovně staral o ochranu a
posílení českého živlu ve Vídn
— dočísti z paličské resoluce kře-
sťansko-sociálních předákův —
jakými city oddychují ti páni Weiskirchne-
rové, Liechtensteinové a Gessmannové k těmto
klidným českým spoluobčanům
v sídelním městě říše rakouské. Stejně
by se vedlo nazejtří po rozdělení Čech
našim českým menšinám v onom
uzavřeném německém území, jež jest
kardinálním požadavkem zdejších
Wolfů, Bachmannů a Eppingrů. Mohlia
směli by kdy epigoni Lvů Thunů, Schwarzen
bergů a Martiniců podati ruky k vyplnění
tohoto požadavku německého? — Zůstane
tedy asi všechna námaha páně Bienerthova
i tentokráte marnou, jak to již také dnes
prorokuje sám všechen německý tisk, ale
co po zmaru tom následovati bude, netroufa
si dnes ještě nikdo uhodnodti.
Bienerth
Jan Haro
Liechtenstein
Gessmannová
Wolf
Bachmann
Eppingr
Martinic
Bienerthův
Vídeň
Poštorná
Čechy
lev Thun
16
article
Konference bar. Bienertha
s velkostatkáři.
Konference bar. Bienertha
s velkostatkáři.
Z Vídně, 6. září.
Porada bar. Bienertha s oběma dele-
gáty konservativního velkostatku na sněmo
království českého s hr. Buguoyem a hr.
Martinicem trvala skoro 3 hodiny. Byl ji
přitomen ministr dr. Žáček, jenž do konference
zasáhl. Oba členové konservalivního velkostatku
vyličili prý zevrubně chefovi vlády siluaci ne-
toliko na sněmu českém, nýbrž laké v králov-
ství českém jak po stránce jazykové a národní.
tak po stránce všeobecně politické, ukazujlee
k tomu, že poměry mezi oběma národy, králor-
ství české obývajíeími, nabyly přikrosti a napja-
tosti, jaké dosud nikdy neměly. Oba šlechlicové
Bienerth
Buguoy
Martinic
Vídeň
17
article
ukázali však také k tomu, jak musí poslanei
národa českého a konservativního velkostatku
zachovati se k určitým požadavkům německým.
Prohlásili prý bar. Bienerthovi, že jakákoliv po-
volnost vůči postulátům německým měla by za
následeksilný vzrůst radikálních živlů v národě
českém. o
Celá třihodinná rozprava neměla žádného
výsledku positivního a neměla ani žádného posi-
livního podkladu, poněvadž do té chvíle nejsou
přesně známy »požadavky«, s kterými na tyto
konference bar. Bienertha přijdou Němci. Konal
dnes u dra. Schreinera společnou poradu, na
které formulovali, co budou zejtra na vládě, na
konservativním velkoslatku a na zástupcích ná-
roda českého chtiti vydírati. Teprve na základě
písemného podán! toho, jehož obsah
(proč ne podání celé ?) bar. Bienerth oznámi
pozejtří zástupcům českým, bude
lze mluviti a jednati o věcech konkretních. Ne-
dostatkem jakékoliv formulace »požadavků« ně-
meckých měla prý dnešní rozprava hr. Buqnoye
a hr. Clsm-Martiniee s bar Bienerthem ráza
povahu toliko všeobecnosti. Oba šlechtici označili
prý bar. Bienerthovi situaci v království českém
a v Rakousku za krajně žalostnou. Vzhledem
k tomu hledi se s největším pesimismem vstřie
dalším poradám, které potrvají do pátku.
Němec
Bienerth
Rakousko
18
article
Ukáže li se toho potřeba (?), povolá prý baron
Bienerth zástupce většiny na sněmu královstv
českého (konservativní velkostatkáře a národní
poslance české) k společné poradě.
Odpoledne vyslechl bar. Bienerth oba dele-
gáty německého velkostatku dra. Baern-
reithra a hr. Ervina No sti c e.
»Zeit« oznamuje na svůj vrub, že vláda
svolá český sněm v každém případě.
nechať se podaří či nepodaří sjednati napřed
dohodu mezi Němci a Čechy.
Z Vídně, 6. záři. Po poradě s bar. Biener
them odebrali se zástupei ústavověrného velko
statku hr. Ervin Nostic a dr. Baerenreither k ně
meckému ministru dru. Schreinerovi,
kde sešli se s německými zemskými poslane
Pachrem, Leglerem, drem. Rollerem a drem.
Eppingrem. Na této poradě, jak se proslýchá.
bylo jednáno o požadavcích, které mají býti na
zejtřojší poradě s bar. Bienerthem předloženy.
Požadavky ty byly dnes večer formulovány
Zejtřejších porad u ministerského předsedy
bar. Bienertha se dr. Selreiner osobně zúčastní
Bienerth
Ervin
Němec
Čecho
Biener
Nostic
doktor
Baerenreither
Schreiner
Roller
Selreiner
Vídeň
c e
19
article
Křesť. sociálové proti Cechům
dolnorakouským.
Křesť. sociálové proti Cechům
dolnorakouským.
K respondence »A ustria« oznamuje
Parlamentní komise křestansko-
s oclilálni strany konala dnes v poledne
v stni zemského maršálka prinče Liechtensteina
v dolnorakouské sněmovní budově několika-
hodinnou poradu, které mezi jinými zúčastnil
se ministr obchodu dr. Weiskireh-
ner, zemský maršálek prine Liech tenstein
bosbs
a dr. Gessma nn.
O poradě bylo vydáno toto komuniké:
Palamentní komise křesťansko-
sociálního svazu rakouské posla-
necké sněmovny, která dnes ve Vídni se
sešla, zaměstnávala se podrobně národně-poli-
tickými udalostmi v Dolních Rakousích a uči-
nlla tato usnesení:
1. Zachování německého rázu kmenové
Liechtenstein
doktor
Weiskireh
Vídeň
Dolní Rakousy
Gessma NN
Palamentní komise křesťanskýsociální svaz rakouský posel
necký sněmovna
21
article
V drobném prodejií
ranní číslo o sobě . . za 8b
večerni . . . . . . . za 4 h
Ve fliálkách na vankově-
ranní dislo . . . . .
večerní . . . . . . . . 5 h
nseráty
platí se hotově nspřed
Předplnconí a inserty přijlmá
administrace v Marianské ul., 3
Tam nacházeji se téi
rodakce, tiskárna a oxpodice
„Národních Listů-
Rukopisy se nevracejl.
22
article
země mocnářství není pouza samozřajmou ná-
rodní povinnosti Němců, nýbrž mohouc samo
o sobě zabránit zhoubným národním bojům
v Dolních Rakousích, v srdci to říše, jest také
eminentním zájmem státním (l). Křesťansko-
sociální strana spatřuje v zákonném usta-
novení německého rázu Dolních
Rakous nejbezpečnější prostředek zabezpečiti
kmenové zemi mocnářství národní mira
nerušený hospodářský vývoj. Žádá tudíž co
nejdůrazněji vládu, aby působila
k tomu, by návrhu Axmannovu, dolno-
rakouským zemským sněmem usnesenému, do-
stalo se co nejdřive ctsařské
sankce. Nikdy nesmí Dolní Rakousy býti.
dvojjazyčnými.a
2. Od pořádání hlučných pouličních
demonstraci neučekává křesťansko-soeiální
strana žádného užitku pro Němectvo. Neje nom
že podobné demonstrace, jakož velmi snadno
vedou k bezúčelným srážkám, které, jak poslední
případymukázaly, nezůstanou vždy bez odvety,
jsou škodlivy pověsti Vídně, nýbrž
poškozují i návštěvu cizinců a do-
mácl průmysl, vnášeji tak rozhoř-
čení do průmyslových kruhů a zne-
svařujíněmecké oby vatelstvo. Více
však škodi ještě tím, že dokonce podporují úmysl
českých agitátorů, o značiti Videň a Dolní
Rakousy za místo národnostně smíšené,
ježto lím Němci jsou nucení k boji o svoji exi-
stenci Demonstrace podporují českou propagandu
ježto jí, jak skutečnosti ukazují, zaopatřojí morální
a finanční podporu rodáků sousedních korunních
zemí a takto posilují a rozmnožují české
Němec
Axmannův
Dolní Rakousy
Vídeň
23
article
organisace v Dolních Rakousích.ž va
3 Křesťansko sociální strana spatřuje mimo
účinnou zákonnou akei ve prospěch
jednojazyénosti německých korunních zemí, pře-
devším v hospodářském posilo-
vánI Němectva, v zřizování hospodářských
organisací na národnostním podkladě za účelem
podpory výrobných tříd německého lidu nejúčin-
nější prostředek k zachování německé državy
a odražení dobývačné akce neněmeckého kapitálu,
kterou vždy více lze pozorovati. Křesťansko-
sociální strana přeje si tudíž co nejvíce, a by
síla a energie německých ochr an-
ných organisací byla činnou ze-
jména na tomto poli.
Dolní Rakousy
24
article
K blížicímu se jmenování soudců.
K blížicímu se jmenování soudců.
Stojíme opětně před novým jmenováním
soudců. Kdybychom neměli trpkých zkušeností
z dob předešlých, řekli bychom, že tentokráte
bude snad přece konečně opravdovým úmyslom
vlády, odčiniti křivdy, našim soudcům způso-
bené. Ale, jak praveno, zkušenost let minulých
a — zaručené zprávy dávají tušiti, že řady če-
ských soudců a s nimi tedy i celý český národ
má býti poškozen více než kdy před tím.
Jak nejširší veřejnosti jest známo, kořen
všeho zla, proti němuž již při prvním jeho ob-
jevení se zaujali jsme rozhodné stanovisko, zá-
leží v přeskakování českých právních praktikan-
tů německými kolegy při jmenování auskultanty.
Jest ovšem zcela pochopitelno, že toto bez-
ohledně nespravedlivé jednání justice vrhá své
stíny i na celý další postup zdánlivě ani ne-
interesovaných úřadníků osudcovských, nebot
děje se tu křivda celým řadám k vůli několika
jednotlivcům, a jeví toto bezpráví své důsledky
ipři každém příštím jmenování ve vyšších tří-
25
article
Z Vídně, 6. září.
Vídeň
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Druhý cestovatel na severní točně.
Peary dostihl točny a nalez
prapor Cookůvl
Dávný sen lidstva, jenž řady odvážnýeh
mužů, vyzbrojených věděním s energií a pro
dehnutých snahou obohatiti vědomosti lidstva —
dosažení severní točny jest změněn ve skuteč
nost! Desetiletí, ba staletí trval nerovný bo-
člověka s nehostinným ledem polárním, se zá-
ludnými proudy mořskými a vichřicemi, ktere
ustavičně mění poměry ledové, takže cestovate
přes nejkrásnější plány, úvahy a výpočty na-
jednou se vidí na své cestě zastaven nepřechod
nými kanály tam, kde očekával sjízdný nebo
sspoň schůdný pro hlemýždí postup led.
A konečně člověk zvitězil, už zvilězil nebo
zvítězí jednou ve všech zápasech, které vybo-
jovati si vymyslil s přírodou a jejími silami.
Dr. Cook objevil severní točnu!
Pravda či báchorka? Podivna jest duše
lidská; věky dychti strhnouti roušku s lajemství
střeženého věčným ledem a bráněného živly,
když okamžik ten nastal, pochýby a jakoby
úžas a uleknutí zaplaví mysl lidsatva, které by
mělo jásati nad svým triumfem
Ještě před několika hodinami diskatováno
o pravdě Cookových údajů, a hle — pri
chází zpráva, že druhý kulturní
člavěk stanul u záhadného bodu
který mu jeho vědění a přístroje
označily jako hledaný pól! — -
Jaká tragika! Kolik hrdýeh, nadějných vý
prav ziroskotalo. Kolik lodi zníčeno útlakem
gigantiekých sil, jimž ledové hory sloužily za
driicl kleště. Kolik mužů obětovalo zdravi, b
i život vědecké vášni.
Opustiv nepřátelský oceán, svěřil se člověk
ve vratkém balonu ovzduší, doufaje, že u něho
najde shovivavé pomoci, kterou mu moře ode
přelo. Nelitostně jej zničilo i ono. Ale nezasta
vilo následovníků.
Peary
doktor
Cook
Cookův
27
article
Jaká tragika vzhledem k těmto obětem v
Iaktu, že dva badatelé, jeden o druhém nevě-
douce, přicházejí v krátkém rozdllu časovém na
totéž tajemné mlsto. Století 20., století shonu,
kvapu a letu, století rekordu i v tomto dvojím
objevení točny si jest věrno. Rychlejší vítézi
Dny a hodiny rozhodují najednou o tom, k čemu
staletí nestačila.
Hodně rozechvívající tragiky jest v osudu
Pearyověl
Den za dnem zápolí s obtížemi, strádá, pu-
zen v před vědychtivosti a sílen výsledky měření,
že postupuje, že se blíží k vysněné metě. A na
samém cíli, kde ho očekává uprostřed (podle
jeho domnění) ještě panenského věčného ledu
slavnostní pocit: první člověk na severní točně,
mu vlaje vstříe — v tom okamžiku jistě jako
strašný přízrak — hvězdný prapor, nesporné
znamení, že se opozdil, že ho někdo předešel
o dny. a ieno
Neobjevil, jen opakovali Neodhalil, jen
zkontroloval.
Hl.
O světové této události došly v pozdní no
tyto zprávy:
Z Londýna, 6. září. (12 hod. v noci)
(K. k) Renterova kancelář dostala
jiskrovou telegraflí z Indlnn
Harbouru přes mys Raydský
(Nový Fandland) telegram násle-
dujícího obsahu: Korouhev
hvězdnatá zatknuta na
severní točně.
Z Nového Yorku, 6. září. (K. k.)
Jak oznamuje Ausocinted Press,
došla jí zpráva Pearyho,
která byla v Iudian Harbouru na
Labradoru vlnami vyhozena na
pevninu a telegraficky odtamtad
přes mys Ray poslána do Nového
Fandlandu.
Depeše zní: Korouhev hvězd-
natá zatknuta na severní točně.
Tajemník arktlekého klubu
Bridgeman obdržel ze St. Johnsu
na Novém Fandlandě tento tele-
gram: Dosáhl jsem severního polu.
Parník »Rosevelt« bez pohromy.
Renterův
Raydský
Peary
Ray
Londýn
Indlnn Harbour
Nový York
Iudian Harbour
Labrador
Nový Fandland
St . Johnsa
Ausocinted Press
28
article
Peary
Peary
Pearyho výprava.
R. E. Peary pronikl na své cestě r. 1905
až 1906 k severu nejdále ze všech cestovatelů,
přibliživ se k severní točně na 322 km. V čer
venci 1908 nastoupil Peary novou cestu na par-
níku „Roosevelt“, která skončila tuto oznáme-
ným úspěchem, který není znehodnocen tím, že
se Cookovi podařilo ho předstihnouti.
Conkova první přednáška o jeho cestě
Zaznamenali jsme už včera, že dr. Cook mněl na
palůbě parníku „Hans Egede“ přednášku člonům
výpravy Quervani-Stollbergovy, kteří z ní nabyl
pevného přesvědcení, že severní točnu objevil.
Jest zajímavo seznati hlavní myšlenky této před-
nášky, kterou měl 20. srpna.
Cook měl z počátku pouze úmysl podniknout
výpravu k ethnografickému studiu mezi Eskymáky
na Cap York v Smithsundu. Výpravu financova
americký mecenáš John K. Bradley, s nímž vypl
v létě 1907 z Gloncestru s úmyslem, pobýti jen
měsíce na výpravě. Plán tento však rázem změnil
seznav, že Eskymáci na Ethě mají následkem boha
tého lovu nadbytek zásob a hojně psů. 700 mil o
severní točny nalezl tudíž Cook, jenž sám měl zá-
sob na 18 měsíců a bezvadnou výzbroj (o níž jsm
psali v neděli), vzácně
me
Peary
R E Peary
Roosevelt
Cook
doktor
Egede
Eskymák
K Bradley
Gloncestr
Cap York
km
29
article
příznivé podmínky
k výpravě na točnu a to cestou, které dosud nikdo
nezkusil. Rozhodl se jíti přes západní zemi ellesmer-
skou a odtud na 97° západní délky se pustit na po
lární moře. Vedla ho jednak naděje, že nalezne pří
znivější poměry ledové, jednak že může prozkoumat
neznámé končiny, i kdyby točny nedosáhl. Z led
vyneseny potřebné zásoby na pevninu, kde zbudo-
vána z beden chatrč, v níž Cook zimu strávil hoto-
vením oděvu z liščích, zaječích a medvědích kože-
šin. Loď se vrátila v září. Podle Cockova vypravo-
vání mají Eskymáci na Ethě z výprav Pearovýc
jakousi, byť ovšem jen matnou představu o problé-
mu nalezení severní točny, který tam přivádí „kao-
tlunat“ (cizince). Točnu jmenují „velkým hřebem“
19. února 1908, když se slunce poprvé objevilo nad
obzorem, se vydal Cook s 10 Eskymnáky, 107 psy
11 saněmi přes Smithsund a po dvou dnech dorazio
k zemi ellesrnerské. Námořník Frank, jenž Cooka pro-
vázel, se po několika dnech vrátil. Pochodu bránil
zima, která klesala až na 65 stupňů Celsia a dlouhe
dosud noci. Nocováno většinou poměrně pohodln
ve sněhových chatách. Východní část ellesmersk
země byla Eskymákům dosud známou, v západn
rozhodoval jen směr k eíli. Tam měla ještě společ
nost velmi dobrý lov. Tak dosáhla výprava
kraje polárního ledu, o0o
zřídivše na freibergské zemi na třech místech skla-
diště. Cook propustil 6 Eskymáků a se zbylými čtyř-
mi a 44 psy postupoval na polárním ledu k severu.
Cook
Cockův
Eskymák
Frank
Eskymnák
stupeň Celsius
30
article
Uraziv 60 námořních mil, propustil další dva prů-
vodce, ponechav si jen nejstatečnější z nich, sotva
dvatetilelé, Itukisuta, muže „s dobrým žaludkem.
a Avilaha.
Výprava si ponechala 26 psů a potravy nag
dní: byl to výhradně pernican, trochu čaje, cukru
sucharů. Měla také skládací člun plátěný, 4 metry
dlouhý a 11/2 metru šíroký, jehož dřevěná kostra
byla současně sáněmi a který později výpravě pro-
kázal neocenitelné služby. Až k tak zv. „velké trhl
ně“ pod 83 stupněm severní šířky, která dělí pevny
led od pohyblivého, postupovala výprava s rychlost
20 námořních mil denně. Trhlinu, která zdržela Pra-
rýho čtyři neděle, překročila výprava šťastně a bez
valného zdržení na novém ledu. Mezi 84. a 85. stup
něm sev. šířky viděli na jihu zemi, pokrytou ledovei
a 500—600 m vysokými horami a na severu jinou
rovněž sněhem a ledem pokrytou, která se zvedalu
do výše 350 m. U 85, stupně s. š. zmizela
každá stopa organického bytí.
vysoký hora
31
article
Zkoušky vody z trhliny neukazovaly ani stop
rostlinného života. Cesta se stala nyní strašně jedno-
tvárnou. Mimo stanovení zeměpisných poloh, k če-
muž uživáno velkého francouzského sextantu s ode-
čitacím zařízením minutovým a skleněného hori-
zontu a kteréž bylo podporováno příznivým počasím,
střídaly se pochody, stavení sněhových chat, jídlo
pití a spánek. Cook kráčel z pravidla 150 kroků pře
svými druhy, aby zachoval přesně směr k severua
dstraňoval překážky následujícím saním. Mezi 87
a 89. stupněm s. š. nalezli ku — příjemněmu ovšem
— překvapení neobyčejně hladký led, pod nímž
zprvu tušili zemi. Blízko polu se domnívali něko-
likrát, že vidí zemi, což Cook sám vysvětluje vzro-
stajícím napjetím duševním. Ale vždy se zklamali
21. dubna 1908
dosažena točna
Pečlivým dvoudenním pozorováním zjistil Cosk.
že slunce všude ve stejné výši postupuje po obzoru
Na točně se rozkládá ledem pokryté moře. Výpravě
zbyvalo už pouze 12 psů, ostatní byli snědeni. Na
zpáteční cestě se stala cestovatelům osudnou mlha,
která za několik dní nastala a potrvala týdny. Jižně
od 83. st. s. š. nalezená a tušená západní štěrbina
ledu se změnila ve východní, takže na zemi bylo
vstoupiti na mnohem západnější délce, než při ce-
stě prvé
Cook
32
article
Nikde nebylo země
a skladišť potravin, které byly zřízeny při postupu
k severní točně, nebylo lze dosíci pro olevřenau
vodu. Výprava se zásobami téměř vyčerpanými sle-
dovala led, ženoucí mezi ostrovy k jihu, majíc na-
ději, že dosáhne velrybářské stanice, zřízené u Lan-
castersundu. Změna poměrů ledových však zmařils
i tento plán a přinutila výpravu, zkusiti přechod na
Northaevon v naději, že tam uloví potravu. Až do
pozdního léta 1908 strádala krutě výprava u John-
sundu. Všechny pokusy, dostati se přes severně le-
žíčí zemi do Ethy, ztroskotaly. Cook i jeho Esky-
máci zkusili pojídati i syrové maso ptáků ukořistě-
ných luky a šípy, neboť náboje došly. Výprava byla
vysvobozena, dosáhnuvši v pozdním podzimu u Cap
Scarbo území prosté ledu, kde zastihla mnoho piž-
moňů. Zní jako ličení života pračlověka vyprávění
Cookovo, jak po mnoha marných pokusech vymyslili
zvíáštní způsob lovu pomocí smyčky a ulovili 38
pižmoňů, kteří jim zajistili přes zimu potravu i oděv.
Pak stavěl Cook a jeho průvodcí úkryt spíše brlchu
podobný, než lidskému bydlišti. Z polovice do země
zahrabaný prostor byl obložen kožemi pižmoními;
rozpůlený cínový talir dal nám dvě lampy, které
jsme napájeli pižmoním fukem. Přístup k tomuto -
tulku vedl dlouhou, půl metru jen vysokou chodbou,
O své zásoby potravy jsme se musili
rváti s ledními medvědy,
kteří obcházeli naši chatrč. Později nalezl v Bezpro-
střední blizkosti chýše dvě medvědí doupata s mla-
dými; z opatrnosti vycházeli tudíž jen ve dvou. V do-
bě polární noci si zhotovili nový oděv na další cestu
a připravili z masa pižmoňů zásobu na 40 dní. S ná-
vralem svělla vylazili a přes špatný led se prodíral
John
Cook
Cookův
Lana
Esca
Cap Scarbo