2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
7. září 1903. Cislo 247.
4
article
Hách. Jest s dostatek známo, že čeští právní
praktikanti byli při jmenováních auskultanty,
počínaje r. 1905, přeskočení 20 až 30 Němci,
z nichž mnozí jsou dávno již soudci, zatím co
přeskočení kolegové české národnosti jsou dosu
auskultanty.
Bohužel nelze na tomto místě nedotknout
se netečnosti české veřejnosti i české delegace.
která, když tento systém začal být prováděn.
chovala se k němu docela lhostejně, ač mohla
nahlédnouti, že jde o věc nesmírné důležitosti
a přímo osudnou. Při posledním jmenování
soudců IX. třídy hodnostní zachována byla sice
zásada jmenování podle zařazení do seznamu
auskultantnského; zdánlivě nestala se posledním
jmenováním českým auskultantům žádná křivda
ve skutečnosti však ano, poněvadž shora dotče-
nými praktikami jmenovacími dostali se do po-
předí v seznamu auskultantů Němci s mnohem
kratší služební dobou, než jejich kolegové Češi.
Němec
Čech
Němec
5
article
Do rozpočtu na letošní rok zařazení byl
obnos 350.000 K na zlepšení postupových po-
měrů soudcovských úřadníků. Dne 1. května
dostavila se k ministru spravedlnosti Hochen-
burgrovi deputace českých auskultantů z obvodu
vrchniho zemského soudu v král. českém, aby
ho na tuto okolnost upozorníla a žádala, aby
z tohoto obnosu bylo pamatováno na auskultanty,
kterým by aspoň dodatečným jich jmenováním
soudci mohlo býti poskytnuto částečné materiál-
ní zadostučinění za křivdy, dřívějším přeskako-
váním způsobené. Poukázáno na to, že až do
r. 1905 dálo se jmenování praktikantů auskul-
tanty přesně dle délky služby a že také jmeno-
vání právních praktikantů auskultanty, v dubnu
1909 prováděné, zase dálo se jediné podle děl-
ky služby, takže poškozeni nespravedlivým jme-
nováním jsou auskultanti mezi rokem 1905a
1909 vyjmenovaní. Hochenburger tenkráte de-
putaci prohlásil, že uznává, že se českým aus-
kultantům přeskakováním služebně mnohem
mladšími Němci křivda stala a že hodlá pro-
vésti počátkem druhé polovice tohoto roku jme-
nování soudců, jímž by tyto staré křivdy byly
aspoň z části napraveny.
Zatim se však proslýchá, že jmenování po-
dle úmyslu ministeratva spravedlno-
sti má těžce poškoditi české pe-
tenty, a že ke starým, těžkým bez
právím má přistoupiti křivdu nová,
jež v každém, spravedlivě cítícím člověku musí
vzbuditi úžas a odpor. Ministerské slovo v Ra-
kousku mělo by tedy býti slovem planým? !Vývoj
poměrů v Rakousku a zkušenosti ostatně na to
ukazují; ministr sice uzná křivdu, ale nemá od-
vahy ji odčiniti. Jest jisto, že takovýto názo
o spravedlnosti u lidí, stojících v čele justice,
zanechává přirozeně také důsledky v názorech
úřadnietva samého na justiční správu.
Němec
Rakousko
6
article
Hrozí li tudíž opětně nebezpečenství, jest
třeba je odvrátiti anebo aspoň zmírniti. Za ny-
nější politické situace máme ovšem velmi málo
opory. Jest to jediný český ministr krajan, na
jehož bedrech leží tentokráte těžká zodpověd-
nost vůči řadám těch, jichž interesů má hájiti.
Jsme přesvědčeni, že osvojí si názor, že jde tu
o životní otázku českých soudců a že nedostatek
energie, pevnosti a vytrvalosti může míti v zá-
pětí opětné těžké, materiální poškození lidí,
jimž způsobenou křivdu odčiniti bylo by všude
jinde kategoriekým příkazem bezodkladné nut-
nosti.
Ke konci dlužno ještě zmíniti se o tom, že
i početně má toto jmenování soudeů IX. třídy
hodnostní proti jmenovánim, ve vyšších třídách
provedeným, vypadnouti slabě. Jest opravdu
s podivením, že rozhodnující kruhy tak zarpu-
tile brání se nahlédnouti, že dopouštějí se veliké
nespravedlnosti nejen na přítomností, ale i na
budoucnosti lidí, kteří po 5leté a delší ještě
službě nemají dosud ani existenčního minima,
chtějíce jim tuto almužnu na dále ponechati.
Upozornili jsme zde ovšem jen v nejhlub-
ších rysech v čas všechny příslušné činitele,
aby nemohli se pak vymlouvati, že nevěděli
o tom, co se chystá, jako se stalo při posledním
jmenování auskultantů, při němž se objevil zase
návrat k nespravedlivým praktikám, dříve pro-
váděným, a proti kterémužto jmenování se ne-
ozval ani hlásek.
7
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Ze Lvova, 4. zářl. (Vídeň a Česi.
»Dz. P.« v článku »Dvojí míra« píše o tom,
jak vídeňský a vůbec německý tisk vyvolával
uličné nepořádky, které po celou minulou zimu
buršáci tropili v Praze a jak také ve Vídni a v Del-
ních Rakousích proti Čechům štve. Úřady ve
Vídni nevyvíjejí proti výtržníkům, chráněným
»Nene Fr. Presse« a příbuznými orgány, ani
tisící část té energie, s kterou se loni tak ochotně
vytasily proti Čechům. V Praze buršáci s roz-
myslem provokovali české obyvatelstvo, kdežto
Češi ve Vídni žijou jen své tiché práci. Tu se
list táže: A čím by byla Videň bez
české práce? Každá budova, ano každý
kámen vídeňské dlažby je oblit českým potem.
A když tam české obyvatelstvo vzrostlo na čtvrt
milionu, Vídeň mu odpírá dokonce právo, aby
si ze soukromých prostředků vydržovalo sou-
kromé české školy ! Dnešn! Videň jels
odvislá od české práce a českého
zálsobování. Dnes, když ti lídé, kteří
Vídeň živí, národně se probouzejí a chtějí za
vlastní peníze vychovávati své děti ve svém
jazyku, Vídeň, jež se bez nich obejíti nemůže,
klade své veto, organisuje proti nim pogromy.
V Čechách každá německá hrstka a hratečka
má dokonalé obecné, střední i vysoké školy,
a v Dolních Rakousích ani obeím se zdroujíeí
většinou českou nedovolují soukromého vy-
učování.
Čecho
Čech
Dnešn
Lvov
Vídeň
Dz
Praha
del
Rakousy
Francie . Presse
Čechy
Dolní Rakousy
8
article
List očekává, že na říšské radě cel
kolo polské dostojí své povinnosti a jako jeden
muž hlasovati bude s Čechy.
Ze Záhřeba, 3. záři. (Ovace dru. Mi-
ladinovičovi) Dr. Žarko Miladinovič přijel
rychlovlakem ze Záhřeba do Rumy. Je siiný
jarý a, jak sám pravil, žalář a vojenský soud
jestě více posilily jeho energii do boje za ná-
rod, za jeho budouenost a pokrok. Celá Ruma
od malého do velikého vyšla jej uvítat. Na ná-
draží jej očekávalo několik tisíc lidu. Na rukou
jej nesli do kočáru, z něhož koně vypřažení
lid sám jej vezl dlouhou cestou do bytu. Na
pozdravnou řeč odpověděl, že i pronásledování
neprátel národa, i projevy lásky jeho přátel do
dává mu síly a vzletu, aby neustoupil. Tak
slavného uvítání, pravil, jsem si nezasloužil,
ale nyní teprve se přičiním, abych zasloužil.
I v tomto uvítání vidím národní uvědoménía
rozhodnou vůli národa brániti, co je mu svato.
Žarko Miladinovič také na všech stanicích do
Nového Sadu byl srbským obyvatelstvem nadšeně
pozdravován.
doktor
Miladinovič
Čechy
Záhřeb
Rumo
9
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
O úřadním rozpuštění varšavského »Komitétu
wplsów szkolnych«.
Předsednictvo této organisace podává zprávu
o příčině jejího rozpuštění Svého času »Gazeta
Radomska« uveřejnila o ní odezvu, že »polovina
sebraných fondů rozdávána bude mezi kroužky
při školách počátečných, ostatek pak že bude
obrácen na školy střední a jiné účely spolku«
V tom spatříla zemská vláda království polského
překročenl stanov, jež spolku nedovo-
lují podporovati školy, nýbrž pouze chudě
žáky.
Výbor podal rekurs k senátu a doufá, ž
bude příznivě vyřízen.
Jmenovaný spolek byl založen roku 1907
za úím účslem, aby nemajetným polským žákům
pomáhal platiti školné (wpis = školné). Za dobu
svého trvání zřídil 184 místných kroužků,
z nichž 55 působilo ve Varšavě. Minulého roku
vydal podpor 43 137 rublů.-
Předsedou byl pan Fr. Radoszew s ki,
jeho náměstky pp Marian Lutoslawski
kníže Zdislav Lubomirs k.
Radomska
František
Radoszew
Lutoslawský
Lubomirs
Varšava
10
article
Rusko a Tarecko.
Mladoturecký orgán »Tanin« oznamuje, že
nový ruský vyslanec v Catihradě p. Čaryko
dal ruským konsulům v Turecku následující di-
rektivu:
1. Politický poměr mezi Ruskem a Ture-
ckem zakládá se na dobrém sousedství, vzá-
jemné důvěře a upřímném přátelství;
2. Všichni ruští představitelé v Turecku
musejí se snažiti, aby se v otázkách, týkajícíeh
se ruských občanů, dohodli upřímně a přá-
telsky s tureckými úřady. Třeba toho dbáti, aby
se všechny podobné záležitosti podle daného ná-
vodu řešily hned na místě a nebyly vznášeny na
vyslanectví, by je ono řešilo s Vysokou Portoui
3. Ačkoli kapitulace v Turecku ještě trvají,
představitelé Ruska mějte za to, že budou zru-
šeny a proto vykládajíce je, neklaďte Turecku
přemrštěných požadavků.
4. Ruští občané v Turecku jsou povinni
odváděti zde daně, vládou tureckou předepsané.
a představitelé ruské vlády mějte je k tomu,
aby své povinnosti dostávali bez odporu.
»Tanin« praví, že francouzský vyslanec pun
Bompard dal francouzským konsulům tutéž di-
rektivu, patrně po dohodě obou vlád, a konči
svůj úvodní článek takto: Evropská politika řídl
se dvěma proudy. Turecko se dosud k oběma
chovalo nestranně, ale po tak přátelském jed-
nání Ruska a Franeie nebude moci zůstati na
svém neutrálném stanovisku.
Čaryko
Franeie
Rusko
Turecko
Bompard
11
article
Krise v Řeoku.
Stále se održují pověsti o úmyslech re-
ckého krále vzdáti se trůnu. Pařížský
»Temps«, pojednávající o této zprávě, táže se.
zda-li by to bylo rozluštěním řecké krise. Zdá
se, že by poděkování se krále neodstranilo do-
savadní obtiže, ale spíše by vytvořilo nové.
Řecku by nastalo nové nebezpečl, zejména po-
měr Řscka k ostutním státům by byl ohrožen,
kdyby král opnstil trůn.
Též v Římě se otázka odstoupení krále
Jiřího zcela vážně přetřásá, jak píše dopisovatel
jistého berlinského listu. Potvrzuje se, že kra
před několika dny svěřil jistému diplomatu své
přání vzdáti se panovánl.
Diplomat adělil zvěst ostatním zástupcům
cizích států, kteří podali zprávu svým vládám.
V Řimě spudí, že by odstoupení královo, vzhle-
dem k tomu, že celý význam malého Řecku
spočívá na příbuzenských svazcích královské ro-
diny k Anglii, Rusku a Německu, znamenalo
větší pohromu nežli porážka r. 1897.
Korunní prine řecký objevil se 3. f. m. v
vrchním velitelství, aby se rozloučil. Dastajnici
a velitelové byli hluboce dojati. V novinách ku-
lovala zpráva, že v Kodani byl zakoupen
palác pro královskou rodinu. Pověst ta se vy-
vrací. Král Jiři má v Kodani malý palác a ne
zamýšli koupiti nový.
V Athénách byl 3. t. m. uveřejněn dekret,
jímž se odročuje svolání sněmovny na 3. listo-
pad. Vláda žádala krále o tento odklad, poně-
vadž chce pro sněmovnu připraviti svůj úplný
program. Hospodářská otázka zaměstnává všecky
tím více, poněvadž vláda se rozhodla neuchá-
zeti se o půjčku ani zvyšovati daně. Někturé
listy se přimlouvaji, aby byla zavedena dan
z dědietví a přijmů jako v Rakonsku. Podle
římské »Tribuny« zamýšli finanční ministr
Eutaxias podati zákon, jimž se vláda splnomoe-
ňuje, aby povolala italského finanční k
k upravení řecké finanční a celní správy.
Jiří
Řím
Řecko
Anglie
Rusko
Německo
Kodaň
Atény
12
article
V Prans, 6 září.
13
article
Velké spikuuti v Portugalsku.
Sensační novinu přinášejí londýnské listy
dle nichž v posledních dnech dala portugalská
vláda pozatýkati 1500 osob, podezře-
lých, že zosnovali spiknutí proti vládě. Nejvlee
bylo zatýkáno v krajich katalonských, kde bylo
vzato do vazby též několik vyššlch dů-
stojníků a úřsdníků.
Nová persekuce v Barceloně.
Revoluční hnutí, zdolané v Baresloně tak
ukrutně, nebylo zcela udušeno a úřady prý vědl,
kde doutná ve skrytosti revolta. Dopisovate
»Daily Telegraph« vypráví o barcelonských rej-
dech zajímavé podrobnosti. Policie zatý kt
stále a velkou rychlosti a bezohlednosti. An
archisté protestují proti tomuto jednání a zači
nají opět operovati s pumami. Od 22
srpna vybuchlo v městě pět pum. Jedna pumu
byla položena pod vůz pouliční dráhy, rozbila
Portugalsko
Barcelona
Daily Telegraph
14
article
jej, ale nezranila nikoho, poněvadž náhodou ve
voze byli jen řidič a konduktér, kteří vyvázli
bez pohromy. Jiná petarda rozbila část terasy
kavárny »Nuevo«, třetí vybuchla u ženské věz-
nice a dvě ostatní explodovaly v nejlidnatější
čtvrti města. Censura zakázala tisku zmíniti s
o těchto atentátech a jistý list, jenž se jen
letmo zmínil o těchto událostech, byl odsouzen
k pokutě 500 peset. Během jednoho týdne bylo
zatčeno 350 osob. Generální státní zástupce
Ugarte zamýšlí vydati zatykač na republihán-
ského vůdce senátora Soly Ortegu. Avšak
dříve musí míti svolení senátu. Zatčení nemůže
se státi před počátkem října. Možná, že bude
veřejným míněním zabráněno.
Válka v Marokku.
»Petit Republique«, mající zprávy z fran-
couzského ministerstva zahraničních věcí, ozna-
muje dle depeší z Melilly, že kolují pověstio
těžké porážce Španělů u vesnice E
Hambe. Španělové byli donuceni k ústu pu
do Melilly.
Z Fezu se sděluje, že Muley H afi
je do krajnosti rozezlen proti Franeii. Hroz
tomuto státu, kterýž jedině dovedl svým energi
ekým vystoupením skrotit marockou anarchii
že jakmile doplní svůj státní poklad, zabáj
proti Francouzům svatou válku. Sul
tán vyjednává o velké půjčky. Následkem jeho
vítězství nad roghim zvrila tohoto vážnost
kmenů, jež všechny jsou připraveny jíti s Mu-
lejem do boje.
Ugarte
Petit Republique
Španěl
Muley H afi
Francouz
Nuevo
Maroko
Melilla
Hamb
Sula
Solo Ortega
15
article
Proslýchá se, že roghi není více držán
v kleci. Bude prý propuštěn na svobodu z
šest milionů výkupného.
Madridský dopisovatel jisrého pařížského
listu oznamuje: Španělové obsadivší též my
Quivianu a horu Harahinu nalézají se nynív
držení celého pobřeží od Melilty až k ústi Mu-
luye. Tyrdi se, že finanční ministr chce hraditi
válečné výlohy zvýšením daní. Budoucí měsl
mají kortesové vyřídit přislušnou předlobu. Ně-
které žurnály madridské plší, že se chystá
nové setkání krále Alfonsa s králem
Eduardem na španělském pobřeží a že se
bude jednati o Marokku. Ale z vážných kruho
vyvracejí luto zprávu.
Když generál Aqnilera 4. t. m. večerse
silným oddilem vracel se z pozorovacího po-
chodu do ležení u El-Arby, spustil nepřítel proti
němu prudkou palbu. Jeden poddůstojník a ně-
kolik vojaků bylo poranéno téžce. Druhá bri-
gáda divse generála Crozeye vytáhla proto k
posilnění oddilu u El-Arby.
Španěl
Alfonso
Eduard
Aqniler
Crozey
Maroko
ElArba
16
article
Siluace ve Fezu
Zdá se, že na suliána Muleje Hafida úči-
koval špatný dojem způsobený v Evropě jeho
barbarským mučením zajatých bojovníků roghia.
Dal vřaditi 450 zajatých do svého vojska. —
Z mučených zajateů všichni umírají.
Bylo jich zmrzačeno asi šedesát.
Nikdo neměl odvahu viděli děsné výjevy mu-
čení. Pouze jistý Němec, Manesmann, projevil
sympatii své kulturní racy pro zdivočilé Maro-
čany, schvaloval prý okrutnosti a se zálibou
fotografoval, jak sultánovi kati usekávali zaja
tým ruce a nohy a namáčeli zmrzačené údy do
rozžbavené smoly. V evropské kolonii je velké
roztrpčení proti necitelnému Němci. Manesmann
je od několika dnů téžce nemocen, což je
ztrátou pro sultána, poněvadž prý německý při
siušník při každě udělené mu audienci přinesl
sultánovi 1500 dvacetifranků
Při poslední, rozhodujícl porážce rogbia
byl — jak v telegrafiekých zprávách zazname-
náno — zabit Francouz Collet. Byl za živa pod-
řiznut Kaidem Bakdou, který ho obrátil směrem
k Mecce, jako při obětování skopce, přes to, že
nešťastný Collet, jež se vůbec butvy nezúčastnil,
prosil o milost. Vrah se veřejně chlubil, že
zprovodil se světa »rumin«.
O zajatém roghiovi se oznamuje, že dal
bankám rozkuz, aby vydaly sultánovi 5 neb
6 milionů. Syn roghis, starý 8 let, vyzradil sul
tánovi místa, kde má prelendent velké pokladyi
Paza a Seluan. Se synem roghia zachází se
s největsími ohledy. Makhzen očekává uznání
Němec
Manesmann
Francouz
Collet
Evropa
Mecca
17
article
Muloje Hafida v Paze a u kmenů, které byly
Muloje Hafida v Paze a u kmenů, které byly
věrnými roghiovi.
Schůze slovanských lékařů ve Vidni.
Jak známo, měla se konati v Pešti v době
XVI. mezinárodního sjezdu schůze Ústředního
slovanského komitétu. Následkem abstinence od
sjezdu a odvolání oficiálních zástupců šesti slo-
vanských národností (Slovinců, Chorvatů, Srbů,
Rusů, Slovákův a Čechů) sešlo i se sjezdu zá-
stupců slovanských lékařů v Pešti, což bylo
maďarskému organisačnímu komitétu pro pořá-
dání mezinárodního sjezdu lelegrafieky oznámeno.
Veškeré schůze slovanského lékařstva v Pešt
měly se totiž díti v rámci sjezdu a celý bohatý
program sehůzí ve sjezdovém bulletinu byl již
otištěn a maďarským organisačním komitétem
i místnosti reservovány.
K návrhu dvorního rady prof. dra. W i ch er-
kiewicze z Krakova, místopředsedy Ústřed-
ního slovanského lékařského komltěru, svolán
Ústřední lékarský slovanský komitét k mi mo-
řádné schůzi do Vldně, po skončení
sjezdu pesťského na den 5. t. m.
Schůze konala se v neděli od 11. hod. do
3. hod. odpol. v místnostech Slovanské besedy.
Chorvat
Srba
Rus
Slovákův
Čecho
profesor
doktor
Paz
Pešť
Krakov
Ústřed
Muloj Hafida
18
article
Sesli se zástupci Poláků, Srbů, Chorvatů, Sla-
vinců, Slovákův a Čechů. Jmenovitě byli pří-
tomní: dvorní rada prof. dr. Wicher kie-
wicz (Krakov), dr. Wicbierkie w i cz
(Krakov), prof dr. Hal ban (Krakov), dv. rada
prof. dr. Hlava (Praha), prof. dr. Pesi na
(Praha), prof dr. Ant. Veselý (Praha), primár
dr. Subotid (Bdlahrad), primár dr. Čač-
kovi6 (Zabreb), primář dr. Šlaj m e
(Lublaň), ředitel dr. Fr. Veselý (Luhačovice).
primár dr. Jan Semerád (Král. Vinohrady),
dr. Palko, dr. Jetel a dr. Řehák. Omlu-
vil se prof dr. Ott z Petrobradu.
Předsedající dvor rada Wicherkiewicz podal
krátký přehled sjezdu v Pešti. Maďaři špatně
se odměnili Polákům za to, že hojně
sjezd obeslali. Jrch zástupce nebyi
zvolen ani do čestnébo praesidia
sjezdu, ač vždycky se tak dálo, jak
v Moskvě, tak v Patíži, v Madnidě i Lissaboné.
V permanentním komitětu pro pořádání mezi-
národních sjezdů lékařských nedáno ml sta
zástupci Poláků, ač dvor. raďa Wicher-
kiewiez práva svěho národa i všech národů,
kteri nejsou tak sťastní, aby měli svůj stát,
energicky hájil.
Jednomyslně usneseno podati ihned do
Pešti maďarskému orgamssčnímu komitétu, za
jehož patronace se vše to dálo a který jestě
úřaduje, jménem slovanských lékařů telegrafický
protest.
Polák
Srba
Chorvat
Slovákův
Čecho
profesor
doktor
Wicher
Wicbierkie w
Pesi
Antonín
Veselá
Subotid
Bdlahrad
Zabreb
František
Semerád
Král
Palko
Jetel
Řehák
Ott
Petrobrad
Maďar
Sl
Krakov
Praha
Šlaj m e
Lublaň
Luhačovice
Pešť
Moskva
Patíž
Hlava
19
article
Dále usneseno, že slovanětí lěk ari
posici svou vůči mezinárodním sjezdům svorně
a energicky badou hájiti, jeden za
všechny a všichni za jednoho. Sjezdy nejsou
»mezistátní« nýbrž »mezinárodní«, věda není
státní, nýbrž národní a proto požadavky své
rozšiři v tom smyslu, aby v representaci sjezdů
účastenství brali veškeří národové, kteří mají
svou medicinskou literaturu a ne — jak chtějí
Maďaři — jen ti, kteří majl svůj stát.
Oststně mohla by spíše býti brána v pochyb-
nost i oprávněnost maďarské representace v mezi-
národním sreopagu vědeckém.
Přišti mezinárodní sjezd koná se za 3 leta
v Hasgu. Usneseno, aby předseda a stále se-
kretár Ústředního slovanského komitétu interve-
novali jménem všech slovanských národnost
osobné a v čas v Hasgu a tam naše stanovisko
a další možné eventuality řádně vyložili.
Potom přikročeno ku projednávání pro-
gramu:
1. Zpráva generálního sekretáře o činnosti
Ústředního slovanského lékařakého komitétu v mi-
nufém období.
Generální sekretář prof. dr. MI. P eši na
předložil pačlivě sestavenou zprávu, vytišténou
v brožuře na 26 stranách. Zejmena podrobně
a geneticky vyloženo, proč musili čeští lěkaři
tentokráte promluviti k mezinárodnímu shro-
máždění soudruhů v povolání manifestem. Prá-
telé naši mezi neslovanskými národy pochopili
kulturní i vědecký význam našich odhalení
jsou nám vděční, že přispěli jsme hřivnou k de-
Maďar
profesor
doktor
Hasg
20
article
zračně v před, vlekouce sami saně, poněvadž psi
pokud je nesnědli, pustili na svobodu u Jonessundu
Po šesti nedělích byly
zákoby znovu vyčerpány.
Tu se podařilo Cookovi jednou ze tří kulek, kte-
ré schoval pro nejvyšší nouzi, zastřeliti ledního med-
věda. Později nalezli už před delší dobou zcepenělého
tuleně.
18. února letošního roku dosáhli Cook a Esky-
máci, jejichž věrnost, obratnost a ochotu cestovatel
nadšeně vychvaluje, svého domu v Annatoku. Po
dnech odpočinku pokračoval Cock s jinými Esky-
máky a přiměřeným počtem psů ke gronskému zá-
padnímu pobřeží až k nejsevernější stanici parniíko
Uperniviku, odkudž ho dánský parník „Godtlab
dopravil do Egedesminde, kde se s ním setkala vý-
prava Quervain-Stollbergova.
Nansen a kapitán Sverdrup o Cookově
výpravé
Z Kristianie, 6. září. Nansen, jenž v neděl
přibyl z moře do Bergenu, zdráhal se vysloviti svůj
úsudek o Cookově objevu, dokud nebudou známy
podrobnosti jeho. Obává se nedorozumění, která mo
hou vzniknouti z kvapných zpráv novinových. Osob
ně jest přesvěučen, že pomocí psů možno dosíci se-
verní točny, nalězá však podivným, že Cock svou
zprávu vložil do ledu a na něm vztýčil americkou
vlajku, poněvadž led ustavičně žene, takže jest po-
chybno, bude-li místo to někdy nalezeno. (Možno po-
chybovati o authentičnosti tohoto Nansenovi přišíta-
ného výroku. Jet patrno, že chtěl-li Cook zanechat
na domnělé točně známku, nemohl ji zanechati jin-
de než v ledu, kdyžtě tam země nenalezl. Pozn. red.)
Cook
Cock
Nansen
Sverdrup
Cookův
Esca
Egedesminde
Kristiania
Bergen
QuervainStollbergův
21
article
Kapitán Sverdrup, výtečný druh a spolupracov-
ník Nansenův, jest přesvědčen — jak z Paříže ozna-
mují — o objevu točny. Opírá své přesvědčení
korektnost Cookovu a vědockou jeho poctivost a to,
že Cook se dal skutečně jedinou cestou, která k točně
je možna. Na cestě Pearově jest němožno k točně pro-
niknouti pro ženoucí led. Dr. Cook sledoval trat uda-
nou Sverdrupem. Mimo to měl gronské Eskymáky,
zvolené flasmussenem. Mimo to má Cook řadu pře-
svědčivych důkazů ve vědeckých pozorováních, které
vyloučí každou pochybnost. Pochybnosti, které pro-
nášeny o rychlém postupu Cockově (15 mil denně).
vyvrací Sverdrup svými vlastními zkušenostmi,
Vzdává Cockovým osobním vlastnostem, zejména sta
tečnosti, plné uznání.
Se stanoviska asíronomiekého nene
pochybnosti o Cookové objevu.
Z Kodanč. 6. září. Profesor astronomie na uni
versitě v Kodani dr. Stromgrem sdělil včera zá
stupci Ritzauovy kanceláře, že včera měl rozmluvu
s drem. Cookem, po které nesmí déle pochybovati,
že dr. Cook dostihl severní točny nebo že rozholně
byl v její bezprostřední blízkosti. Zprávy časopisů,
které by mohly se stanoviska astronomického o tom
pochybovati, spočívaly, jak se ukázalo při blizším
zkoumání, na nedorozumění
Dr. Cook čestným doktorem kodaňské
university.
Z Kodaně, 6. září. (K. k.) Kuratorium university
uaneslo se ve své duešní schůzi projeviti souhlas
s návrhem matematicko-přírodovědecké fakulty, aby
dr. Cook jmenován byl čestným doktorem kodaňské
university. Rektor university odevzdá ve čtvytek
slavnostně diplom dru. Cookovi.
Sverdrup
Nansenův
Cookův
Cook
doktor
Eskymák
Cockův
Stromgr
Ritzauův
Paříž
Kodaň
Rektor univerzita
22
article
Praha a kněžna ď'Angoulme.2)
Praha a kněžna ď'Angoulme.2)
Nikdy jsem se nezahledél na Hradčany
nikdy jsem neprošel velkými opuštěnými dvory
tak čistými a tak pošmournými, hrdými, slav-
nostnými a nudnými jako etiketa, abych si tam
nepředstavil malý dvůr vyhnanců, Karla X. a
Ludvíka XIX., tak, jak jej popsal Chatenn-
briand. Také zřídka jsem s větším zájmem hllaí
knihu, jako tu, již p. Joseph Turquan právě vě-
noval knéžně z Angouléme,
Nešťastná dcera Ludvíka XVI. a Marie An-
toinetty, jež z vězňů Templu jediná zůstala
na živu, mohla býti z nejdojímavějších prince-
zen, avšak neštěstím zhořkla a neblahým man-
želstvím vyschla. „Sirota Templu“, jak dlouho
byla nazývána, vyšla z něho jen proto, aby byla
nástrojem politiky Ludvíka XVIII. Ve Vídni,
kde ji poskytnut útulek, kde se cítíla ve vyhnan
ství, chtěl ji císař František zasnoubiti arcikní
žoti Karlu. Tento projovil delikátnost, že ustou
pil před rozhodnou vůlí dívky, neprodati se za
prince, jenž válčil proti Francii. Byla ostatn
*) La dernire Dauphine, Madame
Duchesse d' Angoulěme. Paris, 1909. Emile
Paul. éditeur.
Ludvík XIX
Turquan
Ludvík XVI
Marie
Templ
Ludvík XVIII
František
Karel
Duchess
Paris
Emil Paul
Praha
Hradčany
Vídeň
Francie
23
article
zamilována do svého bratrance, knížete z Angou
lěme. Tajní emisaři směšně malého dvoru ve-
ronského se z rozkazu Ludvíka XVIII. postarali
o to, aby jí v té přičině popletli hlavu. Ona pak
setkala se s Ludvíkem XVIII. nikoli ve Veroně,
ale v Mitau. Vídeň opustila 2. května a k cíli
dorazila 4. června, „v době, kdy dny jsou tam
tak dlouhé, že noci, tak řečeno, tam nenf““.
„Když se povozy zastavily jeden proti dru-
hému, král sestoupil se svého. Byl to od něho
nejen veliký ohled — vzhledem na etiketu —
ale i velikou námahou, neb byl již hodně oty-
lý. Madame, čilá jak by ani nebyla vůbec ztrá-
vila přes měsíc v povozu, seskočila lehce na
zem, poběžela králi vstříc a poklekla mu u no-
hou, žádajíe jej za požehnání. Nastal výjev vzá-
jemného pohnutí a sladkých slzí, načež Lud-
vík XVIII. představil své neteři drobnou bytost
chatrného a neduživého vzhledu, jež stála jako
zastřena za jeho kulatostl.
Ludvík XVIII
Verona
Vídeň
24
article
„Váš snoubenec, kníže z Angoulěme,“ d
Ludvik XVIII. A tlustou ruku položil na křehké
rameno prince.
Kníže z Angoulěme, pokročiv, pozdravi
hluboce svoji sestřenku, vzal ji za ruku, již po-
líbil. Neřekl ani slova, omeziv se na to, že ji
skropil slzami.
Madame byla vysoká a slíčná, dvacetilet
dívka, hodně plava, hodně bílá, pěkně urostlá.
Její chování a její chůze měly v sobě oprav-
du cosi důstojného. Obličej její byl příjemný
přes jistou vážnost v modrých, velmi slad-
kých očích. Dosti grácie a ideálu. Bylo cítiti.
že je stvořena pro lásku upřímnou a pro štěstí,
jehož si zasloužila.“
Nu a abychom mluvili bez okolků, kníže
z Angouleme byl pitomec — když ztratil trůn,
nelitoval než své psy a zatím co se v Paříži za
něho bili, hrál v karty v St. Cloud a k Aragovi
poslal si pro zprávu o počasí — a nad to jeho
biogrní neostýchá se nám napověděti, že byl na-
prosto impotentní. A princezna právě odbyla
hrdinu; areikníže Karel mohl býti muž, jehož
lze zamítnouti z hrdosti vlastenecké, ne však
muž, na nějž se zapomíná a zvláště ne pro kní-
žete z Angouléme. Od onoho dne Marie Terezie
Francouzská vadne a bere na sebe vzhled staré,
bláznivé a zlé panny, duševně omezené, bigotné
a trudovaté, jež počne pronásledovati svou záští
hrdiny éry Napoleonovy, vyžádá si smrt Valette,
vyžádá si smrt La Bedoyera, smrt Neye, hotova
oplakávati je později, když, opět ve vyhnanství,
se doví o titulech slávy Prince Moskevského.
Kníže
Arago
Marie Terezia
Napoleonův
Valette
Ney
Angoulout
Paříž
St . Cloud
d Ludvik XVIII
Le Bedoyer
25
article
„Ah! Kdybychom byli věděli!“ Měli jste vědět,
madame! Povinností vladařskou je především
věděti. Jak pak vládnouti, když se nic nevil
A trůn byl Vám a Vašim navrácen proto, abyste
na něm ovládali svoje povolání! Poslední Bur-
bonové nevěděli. Chäteaubriand napíše na
Hradčanech o hraběti de Damas, guvernéru mla-
dého knížete de Bordeaux, tuto, opovržením
těžkou řádku: „Byl bych se smál obavám, jež
jsem mu způsoboval, kdybych se od času p. de
Polignacn mohl smáti ubohému muží.
Chäteaubriand
Damas
jít Bordeaux
Polignacn
Bura
Hradčany
26
article
P. Joseph TTurquan bere za basi, za jednot-
ku života kněžny z Angouléme, její sen, její
vůli státi se královnou Francie. Neštěstím jejím
bylo, že vše tomu marně obětovala. Nenapadne
mu však srovnání mezi obdivuhodným areikní-
žetem Karlem a mrňavým knížetem z Angou-
lěme. Představme si to zklamání! Pan Turquan,
jako všichni spisovatelé francouzští, zaslepen
slávou Napoleonovou, je snad zaujat proti veli-
kému vůdci rakouskému, menšímu zajisté ge
niovi, avšak jinakému hrdinovi, hrdinovi aspon
jiné ceny morální. Za to obviňuje Marii Terezii,
že ve Vídni nabyla německých mravů a tvrdosti
srdce. Jak kdyby děvčátko, jež nám ukazuje
žárlivé na tu, která bude Juliettou Recamier,
mohlo více zhubeněti, než svým životem v Mit-
tau a v Tuilleriích po boku podagrou stíženého
a obžerného krále, bigotného a omezeného tchá-
na a manžela, jehož nezhojitelnou impotencis
tak dobře uvědomovala. Přece však dovedl vložit
prst na ránu a naznačiti nám, že v La Valettov
a Neyovi pronásledovala svou záští tolik zbožňo-
vané manžely a otce roztomilých dětiček.
Vypovězenci červencové revoluce tráví nej-
dříve dvě léta v Holyroodu, pak Karel X., který
se domníval, že si nemá co chváliti pohostinnost
anglickou, přijal návrh císaře rakouského, jenž
mu dal k disposici Hradčany. Dauphinka, jež se
od té doby nazývá hraběnkou de Marnes, odjela
prvá, pak Karel X., kniže z Angoulěme a kníže
z Bordesux se tam s nimi sešli koncem října
P TTurquan
Karel
Turquan
Napoleonův
Marie Terezia
Recamier
Ney
Marnes
Angoulém
Francie
Anga
Vídeň
Mito
Le Valettov
Hradčany
27
article
„Je to rozsáhlá budova cyklopských kame-
nů. Jojí massa je imposantní a cbsahuje uvnitr
skvělou nádheru. Rakouský císař ponechal vel-
kodušně druhé poschodi vyhnancům. Avšak,
když přijel císař na Hradčany, vyhnanci je opu-
stili a odebrali se nedaleko Prahy na statek ro-
diny Rohanů.
Pařížská etiketa přenesena byla na Hradča-
ny. Čestné stráže, vojenské hlídky byly u mříží.
v chodbách, přede dveřmi. Pan de Blaeas zařídi
službu jako v Tuilleriích. Každý prine měl svoj
dům, zredukovaný, jen co je pravda, ale souhrn
personálu tvořil přece jen pěkný hlouček. V do-
mě kněžny z Angoulěme byly toliko čtyři hlavní
osoby: vicomtessa d'Agoult, jejíž oddanosta
uctivost byly vyhnanstvím zdvojnásobeny; p.
O'Héguerty, její podkoní; biskup hermopolisský
a abbé Trébuquet.
Rohan
Blaeas
Trébuquet
Hradčany
Praha
vicomtessa d ' Agoult
28
article
Tito zahaleči! Představme si jen jejich ži-
vot v tom ohromném a prázdném hradě! Ani
jediného city nejsou přístupny krásnému po-
hledu na Prahu, za to však kněžna, ustavičně
nálady nepříliš laskavé, stává toliko při oknech,
do dvora vedoucích: zde, jak v Tuilleriích, vé-
děla o nejmenších příhodách a klepech služeb-
nictva, byla její staropanenská zvědavost na či-
hané. Ihned po obědě je na svém stanovišti n
Cháteaubriand se diví tomuto málo grandiosni-
mu koutku její povahy. „Po jménech znala vše-
chny, starala se o to, co dělali, věděla, odkud
a kam šli... Zajímalo ji to...“ Člověk se ne-
může ubránit otázce, zdali jen jeden z těchto
strašpytlů královských kdy věděl, že existuje
celý jeden národ a jazyk český. Kníže d'Angou-
lěme, „oblečen do modrého, ošumělého a až
po krk zapnutého kabátu, jenž, přílts široký, se
zdál koupen u vetešnika“, činil dojem muže,
„nedržíeího na nic a odloučeného ode všeho,
nebyly-li to malicherností etikety a několik ne-
vinných manií. Svůj čas rozdělil mezi svého
otce, pro jehož starobu jevil se dojemně pozor-
ným, a mezi provádění své zbožnosti.“ Markýz
de Villeneuxe napíše: „Čím dále tím více re-
signován, snažil se zakrýti přítomnost pláštěm
zapomenutí. Jeho tíseň byla makavá.“ Star?
král byl ustavičně u hracího stolku.
Aby zaplnili klid a samotu velikých míst-
ností, naplnili je tihleti vyhnanci hodinanti
d ' Anga
Villeneux
Praha