ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4590f310-8ebe-11dc-a992-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 113, work 5, place 75, org 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
7. září 1903. Cislo 247.
4 article
Hách. Jest s dostatek známo, že čeští právní praktikanti byli při jmenováních auskultanty, počínaje r. 1905, přeskočení 20 až 30 Němci, z nichž mnozí jsou dávno již soudci, zatím co přeskočení kolegové české národnosti jsou dosu auskultanty. Bohužel nelze na tomto místě nedotknout se netečnosti české veřejnosti i české delegace. která, když tento systém začal být prováděn. chovala se k němu docela lhostejně, ač mohla nahlédnouti, že jde o věc nesmírné důležitosti a přímo osudnou. Při posledním jmenování soudců IX. třídy hodnostní zachována byla sice zásada jmenování podle zařazení do seznamu auskultantnského; zdánlivě nestala se posledním jmenováním českým auskultantům žádná křivda ve skutečnosti však ano, poněvadž shora dotče- nými praktikami jmenovacími dostali se do po- předí v seznamu auskultantů Němci s mnohem kratší služební dobou, než jejich kolegové Češi.
Němec Čech Němec
5 article
Do rozpočtu na letošní rok zařazení byl obnos 350.000 K na zlepšení postupových po- měrů soudcovských úřadníků. Dne 1. května dostavila se k ministru spravedlnosti Hochen- burgrovi deputace českých auskultantů z obvodu vrchniho zemského soudu v král. českém, aby ho na tuto okolnost upozorníla a žádala, aby z tohoto obnosu bylo pamatováno na auskultanty, kterým by aspoň dodatečným jich jmenováním soudci mohlo býti poskytnuto částečné materiál- ní zadostučinění za křivdy, dřívějším přeskako- váním způsobené. Poukázáno na to, že až do r. 1905 dálo se jmenování praktikantů auskul- tanty přesně dle délky služby a že také jmeno- vání právních praktikantů auskultanty, v dubnu 1909 prováděné, zase dálo se jediné podle děl- ky služby, takže poškozeni nespravedlivým jme- nováním jsou auskultanti mezi rokem 1905a 1909 vyjmenovaní. Hochenburger tenkráte de- putaci prohlásil, že uznává, že se českým aus- kultantům přeskakováním služebně mnohem mladšími Němci křivda stala a že hodlá pro- vésti počátkem druhé polovice tohoto roku jme- nování soudců, jímž by tyto staré křivdy byly aspoň z části napraveny. Zatim se však proslýchá, že jmenování po- dle úmyslu ministeratva spravedlno- sti má těžce poškoditi české pe- tenty, a že ke starým, těžkým bez právím má přistoupiti křivdu nová, jež v každém, spravedlivě cítícím člověku musí vzbuditi úžas a odpor. Ministerské slovo v Ra- kousku mělo by tedy býti slovem planým? !Vývoj poměrů v Rakousku a zkušenosti ostatně na to ukazují; ministr sice uzná křivdu, ale nemá od- vahy ji odčiniti. Jest jisto, že takovýto názo o spravedlnosti u lidí, stojících v čele justice, zanechává přirozeně také důsledky v názorech úřadnietva samého na justiční správu.
Němec Rakousko
6 article
Hrozí li tudíž opětně nebezpečenství, jest třeba je odvrátiti anebo aspoň zmírniti. Za ny- nější politické situace máme ovšem velmi málo opory. Jest to jediný český ministr krajan, na jehož bedrech leží tentokráte těžká zodpověd- nost vůči řadám těch, jichž interesů má hájiti. Jsme přesvědčeni, že osvojí si názor, že jde tu o životní otázku českých soudců a že nedostatek energie, pevnosti a vytrvalosti může míti v zá- pětí opětné těžké, materiální poškození lidí, jimž způsobenou křivdu odčiniti bylo by všude jinde kategoriekým příkazem bezodkladné nut- nosti. Ke konci dlužno ještě zmíniti se o tom, že i početně má toto jmenování soudeů IX. třídy hodnostní proti jmenovánim, ve vyšších třídách provedeným, vypadnouti slabě. Jest opravdu s podivením, že rozhodnující kruhy tak zarpu- tile brání se nahlédnouti, že dopouštějí se veliké nespravedlnosti nejen na přítomností, ale i na budoucnosti lidí, kteří po 5leté a delší ještě službě nemají dosud ani existenčního minima, chtějíce jim tuto almužnu na dále ponechati. Upozornili jsme zde ovšem jen v nejhlub- ších rysech v čas všechny příslušné činitele, aby nemohli se pak vymlouvati, že nevěděli o tom, co se chystá, jako se stalo při posledním jmenování auskultantů, při němž se objevil zase návrat k nespravedlivým praktikám, dříve pro- váděným, a proti kterémužto jmenování se ne- ozval ani hlásek.
7 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Ze Lvova, 4. zářl. (Vídeň a Česi. »Dz. P.« v článku »Dvojí míra« píše o tom, jak vídeňský a vůbec německý tisk vyvolával uličné nepořádky, které po celou minulou zimu buršáci tropili v Praze a jak také ve Vídni a v Del- ních Rakousích proti Čechům štve. Úřady ve Vídni nevyvíjejí proti výtržníkům, chráněným »Nene Fr. Presse« a příbuznými orgány, ani tisící část té energie, s kterou se loni tak ochotně vytasily proti Čechům. V Praze buršáci s roz- myslem provokovali české obyvatelstvo, kdežto Češi ve Vídni žijou jen své tiché práci. Tu se list táže: A čím by byla Videň bez české práce? Každá budova, ano každý kámen vídeňské dlažby je oblit českým potem. A když tam české obyvatelstvo vzrostlo na čtvrt milionu, Vídeň mu odpírá dokonce právo, aby si ze soukromých prostředků vydržovalo sou- kromé české školy ! Dnešn! Videň jels odvislá od české práce a českého zálsobování. Dnes, když ti lídé, kteří Vídeň živí, národně se probouzejí a chtějí za vlastní peníze vychovávati své děti ve svém jazyku, Vídeň, jež se bez nich obejíti nemůže, klade své veto, organisuje proti nim pogromy. V Čechách každá německá hrstka a hratečka má dokonalé obecné, střední i vysoké školy, a v Dolních Rakousích ani obeím se zdroujíeí většinou českou nedovolují soukromého vy- učování.
Čecho Čech Dnešn Lvov Vídeň Dz Praha del Rakousy Francie . Presse Čechy Dolní Rakousy
8 article
List očekává, že na říšské radě cel kolo polské dostojí své povinnosti a jako jeden muž hlasovati bude s Čechy. Ze Záhřeba, 3. záři. (Ovace dru. Mi- ladinovičovi) Dr. Žarko Miladinovič přijel rychlovlakem ze Záhřeba do Rumy. Je siiný jarý a, jak sám pravil, žalář a vojenský soud jestě více posilily jeho energii do boje za ná- rod, za jeho budouenost a pokrok. Celá Ruma od malého do velikého vyšla jej uvítat. Na ná- draží jej očekávalo několik tisíc lidu. Na rukou jej nesli do kočáru, z něhož koně vypřažení lid sám jej vezl dlouhou cestou do bytu. Na pozdravnou řeč odpověděl, že i pronásledování neprátel národa, i projevy lásky jeho přátel do dává mu síly a vzletu, aby neustoupil. Tak slavného uvítání, pravil, jsem si nezasloužil, ale nyní teprve se přičiním, abych zasloužil. I v tomto uvítání vidím národní uvědoménía rozhodnou vůli národa brániti, co je mu svato. Žarko Miladinovič také na všech stanicích do Nového Sadu byl srbským obyvatelstvem nadšeně pozdravován.
doktor Miladinovič Čechy Záhřeb Rumo
9 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. O úřadním rozpuštění varšavského »Komitétu wplsów szkolnych«. Předsednictvo této organisace podává zprávu o příčině jejího rozpuštění Svého času »Gazeta Radomska« uveřejnila o ní odezvu, že »polovina sebraných fondů rozdávána bude mezi kroužky při školách počátečných, ostatek pak že bude obrácen na školy střední a jiné účely spolku« V tom spatříla zemská vláda království polského překročenl stanov, jež spolku nedovo- lují podporovati školy, nýbrž pouze chudě žáky. Výbor podal rekurs k senátu a doufá, ž bude příznivě vyřízen. Jmenovaný spolek byl založen roku 1907 za úím účslem, aby nemajetným polským žákům pomáhal platiti školné (wpis = školné). Za dobu svého trvání zřídil 184 místných kroužků, z nichž 55 působilo ve Varšavě. Minulého roku vydal podpor 43 137 rublů.- Předsedou byl pan Fr. Radoszew s ki, jeho náměstky pp Marian Lutoslawski kníže Zdislav Lubomirs k.
Radomska František Radoszew Lutoslawský Lubomirs Varšava
10 article
Rusko a Tarecko. Mladoturecký orgán »Tanin« oznamuje, že nový ruský vyslanec v Catihradě p. Čaryko dal ruským konsulům v Turecku následující di- rektivu: 1. Politický poměr mezi Ruskem a Ture- ckem zakládá se na dobrém sousedství, vzá- jemné důvěře a upřímném přátelství; 2. Všichni ruští představitelé v Turecku musejí se snažiti, aby se v otázkách, týkajícíeh se ruských občanů, dohodli upřímně a přá- telsky s tureckými úřady. Třeba toho dbáti, aby se všechny podobné záležitosti podle daného ná- vodu řešily hned na místě a nebyly vznášeny na vyslanectví, by je ono řešilo s Vysokou Portoui 3. Ačkoli kapitulace v Turecku ještě trvají, představitelé Ruska mějte za to, že budou zru- šeny a proto vykládajíce je, neklaďte Turecku přemrštěných požadavků. 4. Ruští občané v Turecku jsou povinni odváděti zde daně, vládou tureckou předepsané. a představitelé ruské vlády mějte je k tomu, aby své povinnosti dostávali bez odporu. »Tanin« praví, že francouzský vyslanec pun Bompard dal francouzským konsulům tutéž di- rektivu, patrně po dohodě obou vlád, a konči svůj úvodní článek takto: Evropská politika řídl se dvěma proudy. Turecko se dosud k oběma chovalo nestranně, ale po tak přátelském jed- nání Ruska a Franeie nebude moci zůstati na svém neutrálném stanovisku.
Čaryko Franeie Rusko Turecko Bompard
11 article
Krise v Řeoku. Stále se održují pověsti o úmyslech re- ckého krále vzdáti se trůnu. Pařížský »Temps«, pojednávající o této zprávě, táže se. zda-li by to bylo rozluštěním řecké krise. Zdá se, že by poděkování se krále neodstranilo do- savadní obtiže, ale spíše by vytvořilo nové. Řecku by nastalo nové nebezpečl, zejména po- měr Řscka k ostutním státům by byl ohrožen, kdyby král opnstil trůn. Též v Římě se otázka odstoupení krále Jiřího zcela vážně přetřásá, jak píše dopisovatel jistého berlinského listu. Potvrzuje se, že kra před několika dny svěřil jistému diplomatu své přání vzdáti se panovánl. Diplomat adělil zvěst ostatním zástupcům cizích států, kteří podali zprávu svým vládám. V Řimě spudí, že by odstoupení královo, vzhle- dem k tomu, že celý význam malého Řecku spočívá na příbuzenských svazcích královské ro- diny k Anglii, Rusku a Německu, znamenalo větší pohromu nežli porážka r. 1897. Korunní prine řecký objevil se 3. f. m. v vrchním velitelství, aby se rozloučil. Dastajnici a velitelové byli hluboce dojati. V novinách ku- lovala zpráva, že v Kodani byl zakoupen palác pro královskou rodinu. Pověst ta se vy- vrací. Král Jiři má v Kodani malý palác a ne zamýšli koupiti nový. V Athénách byl 3. t. m. uveřejněn dekret, jímž se odročuje svolání sněmovny na 3. listo- pad. Vláda žádala krále o tento odklad, poně- vadž chce pro sněmovnu připraviti svůj úplný program. Hospodářská otázka zaměstnává všecky tím více, poněvadž vláda se rozhodla neuchá- zeti se o půjčku ani zvyšovati daně. Někturé listy se přimlouvaji, aby byla zavedena dan z dědietví a přijmů jako v Rakonsku. Podle římské »Tribuny« zamýšli finanční ministr Eutaxias podati zákon, jimž se vláda splnomoe- ňuje, aby povolala italského finanční k k upravení řecké finanční a celní správy.
Jiří Řím Řecko Anglie Rusko Německo Kodaň Atény
12 article
V Prans, 6 září.
13 article
Velké spikuuti v Portugalsku. Sensační novinu přinášejí londýnské listy dle nichž v posledních dnech dala portugalská vláda pozatýkati 1500 osob, podezře- lých, že zosnovali spiknutí proti vládě. Nejvlee bylo zatýkáno v krajich katalonských, kde bylo vzato do vazby též několik vyššlch dů- stojníků a úřsdníků. Nová persekuce v Barceloně. Revoluční hnutí, zdolané v Baresloně tak ukrutně, nebylo zcela udušeno a úřady prý vědl, kde doutná ve skrytosti revolta. Dopisovate »Daily Telegraph« vypráví o barcelonských rej- dech zajímavé podrobnosti. Policie zatý kt stále a velkou rychlosti a bezohlednosti. An archisté protestují proti tomuto jednání a zači nají opět operovati s pumami. Od 22 srpna vybuchlo v městě pět pum. Jedna pumu byla položena pod vůz pouliční dráhy, rozbila
Portugalsko Barcelona Daily Telegraph
14 article
jej, ale nezranila nikoho, poněvadž náhodou ve voze byli jen řidič a konduktér, kteří vyvázli bez pohromy. Jiná petarda rozbila část terasy kavárny »Nuevo«, třetí vybuchla u ženské věz- nice a dvě ostatní explodovaly v nejlidnatější čtvrti města. Censura zakázala tisku zmíniti s o těchto atentátech a jistý list, jenž se jen letmo zmínil o těchto událostech, byl odsouzen k pokutě 500 peset. Během jednoho týdne bylo zatčeno 350 osob. Generální státní zástupce Ugarte zamýšlí vydati zatykač na republihán- ského vůdce senátora Soly Ortegu. Avšak dříve musí míti svolení senátu. Zatčení nemůže se státi před počátkem října. Možná, že bude veřejným míněním zabráněno. Válka v Marokku. »Petit Republique«, mající zprávy z fran- couzského ministerstva zahraničních věcí, ozna- muje dle depeší z Melilly, že kolují pověstio těžké porážce Španělů u vesnice E Hambe. Španělové byli donuceni k ústu pu do Melilly. Z Fezu se sděluje, že Muley H afi je do krajnosti rozezlen proti Franeii. Hroz tomuto státu, kterýž jedině dovedl svým energi ekým vystoupením skrotit marockou anarchii že jakmile doplní svůj státní poklad, zabáj proti Francouzům svatou válku. Sul tán vyjednává o velké půjčky. Následkem jeho vítězství nad roghim zvrila tohoto vážnost kmenů, jež všechny jsou připraveny jíti s Mu- lejem do boje.
Ugarte Petit Republique Španěl Muley H afi Francouz Nuevo Maroko Melilla Hamb Sula Solo Ortega
15 article
Proslýchá se, že roghi není více držán v kleci. Bude prý propuštěn na svobodu z šest milionů výkupného. Madridský dopisovatel jisrého pařížského listu oznamuje: Španělové obsadivší též my Quivianu a horu Harahinu nalézají se nynív držení celého pobřeží od Melilty až k ústi Mu- luye. Tyrdi se, že finanční ministr chce hraditi válečné výlohy zvýšením daní. Budoucí měsl mají kortesové vyřídit přislušnou předlobu. Ně- které žurnály madridské plší, že se chystá nové setkání krále Alfonsa s králem Eduardem na španělském pobřeží a že se bude jednati o Marokku. Ale z vážných kruho vyvracejí luto zprávu. Když generál Aqnilera 4. t. m. večerse silným oddilem vracel se z pozorovacího po- chodu do ležení u El-Arby, spustil nepřítel proti němu prudkou palbu. Jeden poddůstojník a ně- kolik vojaků bylo poranéno téžce. Druhá bri- gáda divse generála Crozeye vytáhla proto k posilnění oddilu u El-Arby.
Španěl Alfonso Eduard Aqniler Crozey Maroko ElArba
16 article
Siluace ve Fezu Zdá se, že na suliána Muleje Hafida úči- koval špatný dojem způsobený v Evropě jeho barbarským mučením zajatých bojovníků roghia. Dal vřaditi 450 zajatých do svého vojska. — Z mučených zajateů všichni umírají. Bylo jich zmrzačeno asi šedesát. Nikdo neměl odvahu viděli děsné výjevy mu- čení. Pouze jistý Němec, Manesmann, projevil sympatii své kulturní racy pro zdivočilé Maro- čany, schvaloval prý okrutnosti a se zálibou fotografoval, jak sultánovi kati usekávali zaja tým ruce a nohy a namáčeli zmrzačené údy do rozžbavené smoly. V evropské kolonii je velké roztrpčení proti necitelnému Němci. Manesmann je od několika dnů téžce nemocen, což je ztrátou pro sultána, poněvadž prý německý při siušník při každě udělené mu audienci přinesl sultánovi 1500 dvacetifranků Při poslední, rozhodujícl porážce rogbia byl — jak v telegrafiekých zprávách zazname- náno — zabit Francouz Collet. Byl za živa pod- řiznut Kaidem Bakdou, který ho obrátil směrem k Mecce, jako při obětování skopce, přes to, že nešťastný Collet, jež se vůbec butvy nezúčastnil, prosil o milost. Vrah se veřejně chlubil, že zprovodil se světa »rumin«. O zajatém roghiovi se oznamuje, že dal bankám rozkuz, aby vydaly sultánovi 5 neb 6 milionů. Syn roghis, starý 8 let, vyzradil sul tánovi místa, kde má prelendent velké pokladyi Paza a Seluan. Se synem roghia zachází se s největsími ohledy. Makhzen očekává uznání
Němec Manesmann Francouz Collet Evropa Mecca
17 article Muloje Hafida v Paze a u kmenů, které byly
Muloje Hafida v Paze a u kmenů, které byly věrnými roghiovi. Schůze slovanských lékařů ve Vidni. Jak známo, měla se konati v Pešti v době XVI. mezinárodního sjezdu schůze Ústředního slovanského komitétu. Následkem abstinence od sjezdu a odvolání oficiálních zástupců šesti slo- vanských národností (Slovinců, Chorvatů, Srbů, Rusů, Slovákův a Čechů) sešlo i se sjezdu zá- stupců slovanských lékařů v Pešti, což bylo maďarskému organisačnímu komitétu pro pořá- dání mezinárodního sjezdu lelegrafieky oznámeno. Veškeré schůze slovanského lékařstva v Pešt měly se totiž díti v rámci sjezdu a celý bohatý program sehůzí ve sjezdovém bulletinu byl již otištěn a maďarským organisačním komitétem i místnosti reservovány. K návrhu dvorního rady prof. dra. W i ch er- kiewicze z Krakova, místopředsedy Ústřed- ního slovanského lékařského komltěru, svolán Ústřední lékarský slovanský komitét k mi mo- řádné schůzi do Vldně, po skončení sjezdu pesťského na den 5. t. m. Schůze konala se v neděli od 11. hod. do 3. hod. odpol. v místnostech Slovanské besedy.
Chorvat Srba Rus Slovákův Čecho profesor doktor Paz Pešť Krakov Ústřed Muloj Hafida
18 article
Sesli se zástupci Poláků, Srbů, Chorvatů, Sla- vinců, Slovákův a Čechů. Jmenovitě byli pří- tomní: dvorní rada prof. dr. Wicher kie- wicz (Krakov), dr. Wicbierkie w i cz (Krakov), prof dr. Hal ban (Krakov), dv. rada prof. dr. Hlava (Praha), prof. dr. Pesi na (Praha), prof dr. Ant. Veselý (Praha), primár dr. Subotid (Bdlahrad), primár dr. Čač- kovi6 (Zabreb), primář dr. Šlaj m e (Lublaň), ředitel dr. Fr. Veselý (Luhačovice). primár dr. Jan Semerád (Král. Vinohrady), dr. Palko, dr. Jetel a dr. Řehák. Omlu- vil se prof dr. Ott z Petrobradu. Předsedající dvor rada Wicherkiewicz podal krátký přehled sjezdu v Pešti. Maďaři špatně se odměnili Polákům za to, že hojně sjezd obeslali. Jrch zástupce nebyi zvolen ani do čestnébo praesidia sjezdu, ač vždycky se tak dálo, jak v Moskvě, tak v Patíži, v Madnidě i Lissaboné. V permanentním komitětu pro pořádání mezi- národních sjezdů lékařských nedáno ml sta zástupci Poláků, ač dvor. raďa Wicher- kiewiez práva svěho národa i všech národů, kteri nejsou tak sťastní, aby měli svůj stát, energicky hájil. Jednomyslně usneseno podati ihned do Pešti maďarskému orgamssčnímu komitétu, za jehož patronace se vše to dálo a který jestě úřaduje, jménem slovanských lékařů telegrafický protest.
Polák Srba Chorvat Slovákův Čecho profesor doktor Wicher Wicbierkie w Pesi Antonín Veselá Subotid Bdlahrad Zabreb František Semerád Král Palko Jetel Řehák Ott Petrobrad Maďar Sl Krakov Praha Šlaj m e Lublaň Luhačovice Pešť Moskva Patíž Hlava
19 article
Dále usneseno, že slovanětí lěk ari posici svou vůči mezinárodním sjezdům svorně a energicky badou hájiti, jeden za všechny a všichni za jednoho. Sjezdy nejsou »mezistátní« nýbrž »mezinárodní«, věda není státní, nýbrž národní a proto požadavky své rozšiři v tom smyslu, aby v representaci sjezdů účastenství brali veškeří národové, kteří mají svou medicinskou literaturu a ne — jak chtějí Maďaři — jen ti, kteří majl svůj stát. Oststně mohla by spíše býti brána v pochyb- nost i oprávněnost maďarské representace v mezi- národním sreopagu vědeckém. Přišti mezinárodní sjezd koná se za 3 leta v Hasgu. Usneseno, aby předseda a stále se- kretár Ústředního slovanského komitétu interve- novali jménem všech slovanských národnost osobné a v čas v Hasgu a tam naše stanovisko a další možné eventuality řádně vyložili. Potom přikročeno ku projednávání pro- gramu: 1. Zpráva generálního sekretáře o činnosti Ústředního slovanského lékařakého komitétu v mi- nufém období. Generální sekretář prof. dr. MI. P eši na předložil pačlivě sestavenou zprávu, vytišténou v brožuře na 26 stranách. Zejmena podrobně a geneticky vyloženo, proč musili čeští lěkaři tentokráte promluviti k mezinárodnímu shro- máždění soudruhů v povolání manifestem. Prá- telé naši mezi neslovanskými národy pochopili kulturní i vědecký význam našich odhalení jsou nám vděční, že přispěli jsme hřivnou k de-
Maďar profesor doktor Hasg
20 article
zračně v před, vlekouce sami saně, poněvadž psi pokud je nesnědli, pustili na svobodu u Jonessundu Po šesti nedělích byly zákoby znovu vyčerpány. Tu se podařilo Cookovi jednou ze tří kulek, kte- ré schoval pro nejvyšší nouzi, zastřeliti ledního med- věda. Později nalezli už před delší dobou zcepenělého tuleně. 18. února letošního roku dosáhli Cook a Esky- máci, jejichž věrnost, obratnost a ochotu cestovatel nadšeně vychvaluje, svého domu v Annatoku. Po dnech odpočinku pokračoval Cock s jinými Esky- máky a přiměřeným počtem psů ke gronskému zá- padnímu pobřeží až k nejsevernější stanici parniíko Uperniviku, odkudž ho dánský parník „Godtlab dopravil do Egedesminde, kde se s ním setkala vý- prava Quervain-Stollbergova. Nansen a kapitán Sverdrup o Cookově výpravé Z Kristianie, 6. září. Nansen, jenž v neděl přibyl z moře do Bergenu, zdráhal se vysloviti svůj úsudek o Cookově objevu, dokud nebudou známy podrobnosti jeho. Obává se nedorozumění, která mo hou vzniknouti z kvapných zpráv novinových. Osob ně jest přesvěučen, že pomocí psů možno dosíci se- verní točny, nalězá však podivným, že Cock svou zprávu vložil do ledu a na něm vztýčil americkou vlajku, poněvadž led ustavičně žene, takže jest po- chybno, bude-li místo to někdy nalezeno. (Možno po- chybovati o authentičnosti tohoto Nansenovi přišíta- ného výroku. Jet patrno, že chtěl-li Cook zanechat na domnělé točně známku, nemohl ji zanechati jin- de než v ledu, kdyžtě tam země nenalezl. Pozn. red.)
Cook Cock Nansen Sverdrup Cookův Esca Egedesminde Kristiania Bergen QuervainStollbergův
21 article
Kapitán Sverdrup, výtečný druh a spolupracov- ník Nansenův, jest přesvědčen — jak z Paříže ozna- mují — o objevu točny. Opírá své přesvědčení korektnost Cookovu a vědockou jeho poctivost a to, že Cook se dal skutečně jedinou cestou, která k točně je možna. Na cestě Pearově jest němožno k točně pro- niknouti pro ženoucí led. Dr. Cook sledoval trat uda- nou Sverdrupem. Mimo to měl gronské Eskymáky, zvolené flasmussenem. Mimo to má Cook řadu pře- svědčivych důkazů ve vědeckých pozorováních, které vyloučí každou pochybnost. Pochybnosti, které pro- nášeny o rychlém postupu Cockově (15 mil denně). vyvrací Sverdrup svými vlastními zkušenostmi, Vzdává Cockovým osobním vlastnostem, zejména sta tečnosti, plné uznání. Se stanoviska asíronomiekého nene pochybnosti o Cookové objevu. Z Kodanč. 6. září. Profesor astronomie na uni versitě v Kodani dr. Stromgrem sdělil včera zá stupci Ritzauovy kanceláře, že včera měl rozmluvu s drem. Cookem, po které nesmí déle pochybovati, že dr. Cook dostihl severní točny nebo že rozholně byl v její bezprostřední blízkosti. Zprávy časopisů, které by mohly se stanoviska astronomického o tom pochybovati, spočívaly, jak se ukázalo při blizším zkoumání, na nedorozumění Dr. Cook čestným doktorem kodaňské university. Z Kodaně, 6. září. (K. k.) Kuratorium university uaneslo se ve své duešní schůzi projeviti souhlas s návrhem matematicko-přírodovědecké fakulty, aby dr. Cook jmenován byl čestným doktorem kodaňské university. Rektor university odevzdá ve čtvytek slavnostně diplom dru. Cookovi.
Sverdrup Nansenův Cookův Cook doktor Eskymák Cockův Stromgr Ritzauův Paříž Kodaň Rektor univerzita
22 article Praha a kněžna ď'Angoulme.2)
Praha a kněžna ď'Angoulme.2) Nikdy jsem se nezahledél na Hradčany nikdy jsem neprošel velkými opuštěnými dvory tak čistými a tak pošmournými, hrdými, slav- nostnými a nudnými jako etiketa, abych si tam nepředstavil malý dvůr vyhnanců, Karla X. a Ludvíka XIX., tak, jak jej popsal Chatenn- briand. Také zřídka jsem s větším zájmem hllaí knihu, jako tu, již p. Joseph Turquan právě vě- noval knéžně z Angouléme, Nešťastná dcera Ludvíka XVI. a Marie An- toinetty, jež z vězňů Templu jediná zůstala na živu, mohla býti z nejdojímavějších prince- zen, avšak neštěstím zhořkla a neblahým man- želstvím vyschla. „Sirota Templu“, jak dlouho byla nazývána, vyšla z něho jen proto, aby byla nástrojem politiky Ludvíka XVIII. Ve Vídni, kde ji poskytnut útulek, kde se cítíla ve vyhnan ství, chtěl ji císař František zasnoubiti arcikní žoti Karlu. Tento projovil delikátnost, že ustou pil před rozhodnou vůlí dívky, neprodati se za prince, jenž válčil proti Francii. Byla ostatn *) La dernire Dauphine, Madame Duchesse d' Angoulěme. Paris, 1909. Emile Paul. éditeur.
Ludvík XIX Turquan Ludvík XVI Marie Templ Ludvík XVIII František Karel Duchess Paris Emil Paul Praha Hradčany Vídeň Francie
23 article
zamilována do svého bratrance, knížete z Angou lěme. Tajní emisaři směšně malého dvoru ve- ronského se z rozkazu Ludvíka XVIII. postarali o to, aby jí v té přičině popletli hlavu. Ona pak setkala se s Ludvíkem XVIII. nikoli ve Veroně, ale v Mitau. Vídeň opustila 2. května a k cíli dorazila 4. června, „v době, kdy dny jsou tam tak dlouhé, že noci, tak řečeno, tam nenf““. „Když se povozy zastavily jeden proti dru- hému, král sestoupil se svého. Byl to od něho nejen veliký ohled — vzhledem na etiketu — ale i velikou námahou, neb byl již hodně oty- lý. Madame, čilá jak by ani nebyla vůbec ztrá- vila přes měsíc v povozu, seskočila lehce na zem, poběžela králi vstříc a poklekla mu u no- hou, žádajíe jej za požehnání. Nastal výjev vzá- jemného pohnutí a sladkých slzí, načež Lud- vík XVIII. představil své neteři drobnou bytost chatrného a neduživého vzhledu, jež stála jako zastřena za jeho kulatostl.
Ludvík XVIII Verona Vídeň
24 article
„Váš snoubenec, kníže z Angoulěme,“ d Ludvik XVIII. A tlustou ruku položil na křehké rameno prince. Kníže z Angoulěme, pokročiv, pozdravi hluboce svoji sestřenku, vzal ji za ruku, již po- líbil. Neřekl ani slova, omeziv se na to, že ji skropil slzami. Madame byla vysoká a slíčná, dvacetilet dívka, hodně plava, hodně bílá, pěkně urostlá. Její chování a její chůze měly v sobě oprav- du cosi důstojného. Obličej její byl příjemný přes jistou vážnost v modrých, velmi slad- kých očích. Dosti grácie a ideálu. Bylo cítiti. že je stvořena pro lásku upřímnou a pro štěstí, jehož si zasloužila.“ Nu a abychom mluvili bez okolků, kníže z Angouleme byl pitomec — když ztratil trůn, nelitoval než své psy a zatím co se v Paříži za něho bili, hrál v karty v St. Cloud a k Aragovi poslal si pro zprávu o počasí — a nad to jeho biogrní neostýchá se nám napověděti, že byl na- prosto impotentní. A princezna právě odbyla hrdinu; areikníže Karel mohl býti muž, jehož lze zamítnouti z hrdosti vlastenecké, ne však muž, na nějž se zapomíná a zvláště ne pro kní- žete z Angouléme. Od onoho dne Marie Terezie Francouzská vadne a bere na sebe vzhled staré, bláznivé a zlé panny, duševně omezené, bigotné a trudovaté, jež počne pronásledovati svou záští hrdiny éry Napoleonovy, vyžádá si smrt Valette, vyžádá si smrt La Bedoyera, smrt Neye, hotova oplakávati je později, když, opět ve vyhnanství, se doví o titulech slávy Prince Moskevského.
Kníže Arago Marie Terezia Napoleonův Valette Ney Angoulout Paříž St . Cloud d Ludvik XVIII Le Bedoyer
25 article
„Ah! Kdybychom byli věděli!“ Měli jste vědět, madame! Povinností vladařskou je především věděti. Jak pak vládnouti, když se nic nevil A trůn byl Vám a Vašim navrácen proto, abyste na něm ovládali svoje povolání! Poslední Bur- bonové nevěděli. Chäteaubriand napíše na Hradčanech o hraběti de Damas, guvernéru mla- dého knížete de Bordeaux, tuto, opovržením těžkou řádku: „Byl bych se smál obavám, jež jsem mu způsoboval, kdybych se od času p. de Polignacn mohl smáti ubohému muží.
Chäteaubriand Damas jít Bordeaux Polignacn Bura Hradčany
26 article
P. Joseph TTurquan bere za basi, za jednot- ku života kněžny z Angouléme, její sen, její vůli státi se královnou Francie. Neštěstím jejím bylo, že vše tomu marně obětovala. Nenapadne mu však srovnání mezi obdivuhodným areikní- žetem Karlem a mrňavým knížetem z Angou- lěme. Představme si to zklamání! Pan Turquan, jako všichni spisovatelé francouzští, zaslepen slávou Napoleonovou, je snad zaujat proti veli- kému vůdci rakouskému, menšímu zajisté ge niovi, avšak jinakému hrdinovi, hrdinovi aspon jiné ceny morální. Za to obviňuje Marii Terezii, že ve Vídni nabyla německých mravů a tvrdosti srdce. Jak kdyby děvčátko, jež nám ukazuje žárlivé na tu, která bude Juliettou Recamier, mohlo více zhubeněti, než svým životem v Mit- tau a v Tuilleriích po boku podagrou stíženého a obžerného krále, bigotného a omezeného tchá- na a manžela, jehož nezhojitelnou impotencis tak dobře uvědomovala. Přece však dovedl vložit prst na ránu a naznačiti nám, že v La Valettov a Neyovi pronásledovala svou záští tolik zbožňo- vané manžely a otce roztomilých dětiček. Vypovězenci červencové revoluce tráví nej- dříve dvě léta v Holyroodu, pak Karel X., který se domníval, že si nemá co chváliti pohostinnost anglickou, přijal návrh císaře rakouského, jenž mu dal k disposici Hradčany. Dauphinka, jež se od té doby nazývá hraběnkou de Marnes, odjela prvá, pak Karel X., kniže z Angoulěme a kníže z Bordesux se tam s nimi sešli koncem října
P TTurquan Karel Turquan Napoleonův Marie Terezia Recamier Ney Marnes Angoulém Francie Anga Vídeň Mito Le Valettov Hradčany
27 article
„Je to rozsáhlá budova cyklopských kame- nů. Jojí massa je imposantní a cbsahuje uvnitr skvělou nádheru. Rakouský císař ponechal vel- kodušně druhé poschodi vyhnancům. Avšak, když přijel císař na Hradčany, vyhnanci je opu- stili a odebrali se nedaleko Prahy na statek ro- diny Rohanů. Pařížská etiketa přenesena byla na Hradča- ny. Čestné stráže, vojenské hlídky byly u mříží. v chodbách, přede dveřmi. Pan de Blaeas zařídi službu jako v Tuilleriích. Každý prine měl svoj dům, zredukovaný, jen co je pravda, ale souhrn personálu tvořil přece jen pěkný hlouček. V do- mě kněžny z Angoulěme byly toliko čtyři hlavní osoby: vicomtessa d'Agoult, jejíž oddanosta uctivost byly vyhnanstvím zdvojnásobeny; p. O'Héguerty, její podkoní; biskup hermopolisský a abbé Trébuquet.
Rohan Blaeas Trébuquet Hradčany Praha vicomtessa d ' Agoult
28 article
Tito zahaleči! Představme si jen jejich ži- vot v tom ohromném a prázdném hradě! Ani jediného city nejsou přístupny krásnému po- hledu na Prahu, za to však kněžna, ustavičně nálady nepříliš laskavé, stává toliko při oknech, do dvora vedoucích: zde, jak v Tuilleriích, vé- děla o nejmenších příhodách a klepech služeb- nictva, byla její staropanenská zvědavost na či- hané. Ihned po obědě je na svém stanovišti n Cháteaubriand se diví tomuto málo grandiosni- mu koutku její povahy. „Po jménech znala vše- chny, starala se o to, co dělali, věděla, odkud a kam šli... Zajímalo ji to...“ Člověk se ne- může ubránit otázce, zdali jen jeden z těchto strašpytlů královských kdy věděl, že existuje celý jeden národ a jazyk český. Kníže d'Angou- lěme, „oblečen do modrého, ošumělého a až po krk zapnutého kabátu, jenž, přílts široký, se zdál koupen u vetešnika“, činil dojem muže, „nedržíeího na nic a odloučeného ode všeho, nebyly-li to malicherností etikety a několik ne- vinných manií. Svůj čas rozdělil mezi svého otce, pro jehož starobu jevil se dojemně pozor- ným, a mezi provádění své zbožnosti.“ Markýz de Villeneuxe napíše: „Čím dále tím více re- signován, snažil se zakrýti přítomnost pláštěm zapomenutí. Jeho tíseň byla makavá.“ Star? král byl ustavičně u hracího stolku. Aby zaplnili klid a samotu velikých míst- ností, naplnili je tihleti vyhnanci hodinanti
d ' Anga Villeneux Praha