2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
16 záři 1913. číslo 254.
4
article
směšujeme bulharské národní dílo s osudem
slovanského obyvatelstva Makedonie, jež není
totožné s Bulhary. To je výtka docela neodů-
vodněná. Makedonie byla kolébkou bulhar-
ského obrození mnohem dříve, než vzniklo
bulharské knížectví. Z Makedonie vyšli prv
bulharští národní buditelé. Makedonské oby-
vatelstvo počítají dnes všichni vynikající před-
stavitelé slovanské vědy za čistě bulharské,
tak vídeňský profesor Vatroslav Jagič, jenž
vydává nejobsáhlejší časopis pro slovanskou
filologii, tak slavisté ruské akademie nauk, tak
německý slavista Weigand, tak Váš učený ro-
dák Lubor Niederle. Po dvacet roků make.
donské obyvatelstvo vodí úporný boj proti
Turkům a navzdory všem repressím nikdy ne-
zapřelo svého národního vědomi. To jest o
něm známo všemu světu.
3. Srbové a Řekové utlačují bulharské
obyvatelstvo Makedonie, aby je posrbili a po-
řečtili, což nevyhnutelně musí za sebou při-
vléci reakci, o níž nám zpředu není známo
jakých forem nabude. V každém případě zlo-
řády, které očekávají naši umučenou Make-
donii, nic nemají společného s tím, byla-li po-
litika Bulharska dobrá nebo špatná. Proto
bulharské obyvatelstvo Makedonie chce se
dožíti, až bulharský stát po několika letech
se vzpamatuje z neštěstí, které je v poslednín
roce postihlo.
Bulhar
Vatroslav Jagič
Weigand
Niederle
Srba
Řek
Makedonie
Bulharsko
5
article
Ochotně vyhovujíce přání pp. Michalčeva
a Vasileva, podotýkáme:
Ad. 1. Naše národní samolibost nikteral
tím není dotčena, nepřikládá-li se nám rozho-
dující význam pro zahraničnou politiku Ra
kouska. My skutečně při jejích činech nemáme
účastenství, leda jako část státního stroje, jež
nemůže zůstati v nečinnosti, když ruka stroj-
vodova v pohyb uvede celý stroj. Za to, chvála
bohu, nemáme také zodpovědnosti za chyby
rakouské zahraničné politiky. Rádi zůstavu-
jeme vídeňským „Albancům“, s nimiž make-
donská delegace měla schůzi dříve, nežli se
její menší část odebrala k nám do Prahy. Čeští
politikové, a hlavně české veřejné mínění ne-
může nyní, po obojí balkánské válce, ničím
zmírniti veliké neštěstí Bulharska uvědomě-
lých Bulharů makedonských; ale ujišťujeme.
že je nezmírní ani vídeňští „Albanci“, kteři
naopak jsou s to učiniti je ještě mnohem vět-
ším a nenapravitelným. S Čechy se Bulhaři
měli raditi před druhou válkou, aneb aspoř
si všímati hlasů českého veřejného mínění.
Michalčev
Vasilev
bůh
Bulhar
Praha
Bulharsko
Čechy
6
article
Kdyby to byli učinili, možná, že by byli do
války se Srbskem se neřítili, ale s ním se vy-
rovnali jako bratří, spojenci a sousedé.
Ad 2. Česká veřejnost je dostatečně zpra-
vena o tom, kteří učenci makedonské Slovany
počítají k Bulharům. Dodáváme pouze, že
prof. Jagič před druhou válkou v chorvat-
ských listech uveřejnil stať, příznivou stano-
vísku srbskému, pokud se týče makedonských
nářečí, a že prof. Niederle v článku o Make-
donii, uveřejněném v „Národních Listech“, dal
sice v ohledu národopisném za pravdu Bul-
harům, ale dodal, že otázku makedonskou ne-
rozřeší filologie, nýbrž politika. A politika
by složitou olázku makedonskou spíše rozře-
šila ve prospěch Bulharů, než to učinila válka
Ostatně, když se mluví o národopise Make-
donie, nelze ignorovati prof. Jovana Cviji
če a vůbec stanovisko srbské. A rovněž ne-
smí býti zapomínáno, že Makedonie není země
čistě slovanská, nýbrž mnohojazyčná.
Bulhar
profesor
Jagič
Niederle
Cvij
Srbsko
Makedonie
Ada 2
7
article
My můžeme dosvědčiti z vlastních roz-
hovorů s p. Nikolou Pašíčem a s p. Spalajko-
vičem, když jsme se r. 1910 po sofijském sje-
zdu u nich v Bělehradě přimlouvali, aby utvo-
řili spolek s Černou Horou a Bulharskem, že
oba pro tento spolek byli a myslili, že Srbsko
a Bulharsko svolají poradu učených znalců
Makedonie, jejíž výrok bude státníky obou
zemí vzat za základ rozdělení Makedonie na
sféru bulharskou a srbskou. Nevíme, proč z to-
hoto úmyslu sešlo, víme pouze, že na straně
srbské byl. V tom, že nedošlo na rozdělení
Makedonie na dvě sféry před prvou válkou.
vězí počátek všeho zlého, jež se odtud vyvi-
nulo. Nyní, když byl k slovu puštěn meč.
učení odborníci nemohou nic spraviti a jejich
hlasů se dovolávati je marno, tím spíše, že
v politice o národnosti individua rozho-
dují nikoli zevnější jeho známky jako v pří-
rodopise, nýbrž jeho vědomí.
Pašíč
Bělehrad
Bulharsko
Srbsko
Makedonie
8
article
Ad 3. My v Makedonii nemáme zření k
Srbům a Řekům, nýbrž pouze k Srbům ja-
kožto k národu slovanskému. O Srbech je
nám známo, že hned po prvé válce připravo-
vali v obsazených krajích půdu konstitučnému
naklonění a udělali by snad leccos i v zájmu tako-
véhoto projektu, který by nesporně netušenou
měrou zvětšil cizinecký ruch v Praze. Ale mus
se zavčas provést přítrž všelikým spodním prou-
dům, které poškozují Prahu. O Praze se šuškají
podivné věci a čatné štváčské německé listy, jak
mohou, ji vyhlašují za město nedosti bezpečné pro
cizince. To musí už jednou přestat. Nemyslete, že
tak soudí všichni Němci: jední Vám spílají, druzí
je z neinformovanosti poslouchají a jim přikyvují
a ostatní o Vás nevědí nic, anebo málo. A tu
tvrdošíjně znovu opakuji svoji radu: Poměry se ne-
změní, pokud representace Vašeho národa a krá-
lovské Prahy nenaváže styků s nejlepšími něme-
ckými lidmi (v pečlivém výběrul), nezaslepenými
šovinistickou vášnivosti. Nebojte se vzdělaných
říšských Němců (vždyť si je můžete volit!) — —
představíte-li se jim na své rodné půdě a ukážete-li
jim své dílo, dovedou oni to, čeho rakouští Němci
nedovedli za celá deseliletí: porozumět Vám. Ne-
bude to od Čechů žádné škemrání o pozornost
nýbrž mužně sebevědomé pozvání. Sezvele si do
Prahy vynikající (ty opravdu velké a do-
bré) německé básníky, umělce, publicisty, socio-
logy z říše, věnujte se jim, ukažte jim Prahu
jiná města české země, ukažte jim rozkošný český
venkov, názorně jim vysvětlete poměry a uvidite
že nastane obrat. Získáte novou silnou oporu. Jste
národ nezaslouženě přezíraný a nesprávně posuzo-
vaný, ale nápravu v tom můžete si zjednat jen
sami a to, věřte, jedině touto cestou. Budu Ván
o tom častějí psát.
Zdraví Vás velmi srdečně Váš
Srba
Řek
Němec
Čecho
Makedonie
Praha
9
article
List sympatického Němce, jenž je zase jednou
bílou vránou, uveřejňuji prozatím bez poznámky.
Snad bude popudem ku přemýšlení. Poctivé jádro
Jaroslav Horáček.
životu, ale na jedné straně druhá válka, na
druhé vzpoury albanské zarazily rozvinutí
ústavních svobod. Dokud v Makedonii trvá
právo válečné, nelze tam mluvit o zavedení
ústavy. Nejprve musí v zemí nastati pokoja
ticho, načež bude možno dáti počátek ústavní
éře. Makedonské obyvatelstvo všech národ-
ností s důvěrou se obrací na srbskou vládu
a očekává od ní, že mu dá blaho ústavního
zřízení. Na tom musejí svou politiku naproti
srbské vládě založit i makedonští Bulhaři.
Němec
Horáček
Bulhar
Makedonie
10
article
Kdyby Bulhaři byli v Makedonii jedinou ná-
rodností, která by nepokoji a nepřátelským
smýšlením nutíla srbskou vládu, aby tam ne-
chala v platnosti právo vojenské, popudili b
proti sobě nejen Srby, nýbrž i všecky ostatní
národnosti, u žádné z nich neměli by opory
a všechny by je pokládaly za nepřátele. Nelze
nám tedy doporučovati makedonským Bulha-
rům, aby už nyní „reagovali na srbské utlačo-
vání“, jež byť i bylo, dosud jde na účet vá-
lečného stavu a nikoli na účet srbské vlády
Bulhaři chtěli v posledních dvaceti letech
mnohojazyčnou Makedonii národně zegaliso-
vati a svěřiti to dílo komitům. Nyní už je
vidno, že cíle toho nedosaženo, ačkoli byly
prolity potoky krve bulharské i druhých ná-
rodností. Kdyby si nyní usmyslili Srbové, že
Makedonii, ovšem pokud jest jejich, zegalisují
na srbsko, dopustili by se stejné chyby, jako
Bulhaři, a opět bez výsledku. Předpokládáme
tedy, že Srbové v Makedonii uvarují se chyb
bulharských a své národní jméno nebudou ni-
komu vnucovati, ani Bulharům, a že Bulha-
rům právě tak, jako ostatním ná-
rodnostem dají možnost, aby měli
své národní školy. Ovšem v těchto
školách by nesmělo býti hlavním předmětem
pěstování nenávisti k Srbům a srbskému státu.
Bulhar
Srba
Makedonie
11
article
My nemyslíme, že otázka makedonská je
vyřízena definitivně na věčné časy. Není, pro-
tože ani otázka balkánská vyřízena není. Hle-
díce k budoucnosti, Srbové i Bulhaři už nyní
musejí míti na pamětí, že dříve nebo po-
zději zase budou jedni druhých po-
třebovati. Proto je třeba, aby mirniliv
sobě všecku vzájemnou hořkost a neživili v
sobě žádosti odvety.
Možno-li zblížení mezí Ruskem a Rakousko-
Uherskem?
„Novoje Vremja“ rozebírá vídeňské žur-
nalistické nabídky na zblížení obou států
ukazuje příklady, jak Rakousko již nejednou
žilo s Ruskem v přátelství, ale nevážilo si ho
a zpronevěřovalo se mu, jakmile v tom vidělo
svůj zvláštní prospěch, a končí slovy: Mnoh
vody ještě uteče i v Marici i Vardaru, i Čer-
ném Drimu, než v Rusku bude poněkud možna
myšlenka o důvěře v balkánskou politiku Ra-
kousko-Uherska.
„Golos Moskvy“ před schůzkou p. Nikoly
Pašíče s hrabětem Berchtoldem vzkazuje de
Bělehradu: V každém případě v Srbsku mu-
sejí věděti, že ruské obecenstvo neschvál
žádného kroku, který by škodil slovanskému
dílu na Balkáně, a v této důvěře mohou na-
jíti pevný tón v rozmluvách s rakouskými di-
plomaty, jimž v té chvíli o nic jiného nejde
než aby, chtějíce jim diktovati, vnukli Srbům
že jsou od Ruska opuštění a že Rusko půjde
s Rakouskem.
Srba
Bulhar
Vardar
Čer
Golos
Pašíč
Berchtold
jít Bělehrad
Rusko
Rakousko
Uhersko
kouskoUhersko
Moskva
Srbsko
Balkán
Novoj Vremja
12
article
Sjednocení národnostních skupin v dumě.
V ruské státní dumě dějí se nyní pokusy
spojit všechny neruské poslance ve společní
svaz, který by hájil zájmy neruských národů
Ukazuje se však, že sjednocení různých národ-
nostních skupin (Poláků, Němců, Lotyšů, Litevců
Tatarů a jiných mohamedánů) jest dosti nesnadno
poněvadž sociální a politické zájmy jednollivých
národních skupin jsou velmi různé.
Vůdce skupiny »trudoviků« Dzjubinskij pro-
hlásil, že jeho strana velmi vílá spojení oposič-
ních stran na základě obrany práv a zájmů ná-
rodních, a domnívá se, že podobné spojení se
uskuteční, protože v programu všech oposičnícb
strun je záštita zájmů národních a jich kulturního
sebeurčení. Ale pochybuje, zda k tomuto oposič-
nímu sdružení přípojí se faké Poláci, kleří jsou
představiteli zájmů velkých statkářů a měšťanů.
tudíž nemohou vejít v součínnost se skupinou,
která chce působit na základě širokého demo-
kratismu. Také dnešní poměr Poláků k židům
není příznivý pro spojení s ostatními stranami.
Je zřejmo, že nérodnostní politikové v říši
ruské tak snadno nenajdou platformu k společ-
nému postupu. V parlamentě ruské říše stýkají se
zástupci národů teritoriálně, kulturně, krevně
církevně příliš si vzdálených, proto vytvořit ja-
kousi střední linii všem společnou sotva bude
možno, třeba že jinak národnostní otázka bude
v Rusku stejně palčivou, jako v Rakousku.
Polská černá kniha.
Polák
Němec
Lotyš
Litevec
Tatar
Rusko
Rakousko
13
article
Poláci v pruském Polsku vedou prý si černou
knihu, do které zaznamenávají každého Poláka,
který prodal svou zemi Němci. Podobný seznam
vedou Poláci také v jiných krajích. Tak účtuje
teď polský tisk o celkové bilanci polského po-
zemkového vlastnictví na Malé Rusi a na Litvě.
v bývalých částech polské říše. Polská držav
v těchto krajích za léta 1905—1911 zmenšila prý
se o 163.000 desjatin (ha) půdy. Z toho 53.00
desjatin připadá na minskou gubernii, 49.000 na
Volyň. Půda polská byla prodána větším dílem
Selské bence, která velkostatky parceluje pro
sedláky, ovšem v těchto krajích jen pro ruské
sedláky.
Řecký král promluví v Paříži.
Z telegramu známo, že král Konstantin v ne-
děli promluví při banketu v Elysejském paláci
přípitek, jenž má zahladiti trapný dojem jeho
řečnického výkonu na německé půdě. »Petit
Parisien« vypravuje: Řecký vyslanec pařížský
Romanov poslal ze zámku Friedrichshofu, kde
konferoval s králem Konstantinem, telegram
svému zmocněnci, v němž mu oznámil učiněná
rozhodnutí. Ministr Pichon vyslovil s nimi souhlas,
Král Konstantin tudíž 20. září přijede z Londýna
inkodnito do Paříže. Při diner v Elysée pronese
přípitek, v němž se zmíní o tradicionálním
přátelství Francie a Řecka a sice slovy.
která francouzský národ zase uklidní. Žádoucno
však jest, aby fecký vyslanec Romanov dříve
ještě odevzdal francouzské vládě poselství krále
Konstantína.
Před válkou čínsko-japonskou?
Ačkoliv čínská vláda jest ochotna podrobiti
se japonským požadavkům, stoupá bojechtivostv
Japonsku, a množí se předzvěsti válečné. »Ruskoje
Slovo« oznamuje z Pekinu, že čínská vláda do-
stala od svého vyslance v Tokiu zprávu, že Ja-
ponsko už vykonalo všechny přípravy k válce
Japonské loďstvo provede demonstraci před Tr ko
Japonský křižák podle zpráv ze Šančhaje objevil
se před Čifu.
Polák
Konstantin
Petit Parisien
Romanov
Konstantinos
Pichon
Polsko
Litva
Volyň
Paříž
Friedrichshof
Londýn
Francie
Řecko
Japonsko
Peking
Tokio
Němec
Elysejský palác
14
article
Pavel Hartner.
Pavel Hartner
15
article
V zájmu našich předplatitelů, čtenáři
a příznivců.
Kupujíce zboží všude se odvolávejte
na náš lnsert, neboť budete zajisté
u firem, v našem listě inserujících,
zvláště pečlivě obsloužení. zanaa
16
article
Z cesty po osvobozených
zemích balkánských.
Z cesty po osvobozených
zemích balkánských.
VIII. Gusinje a pohledy do Prokletije.“)
Jízda z Plava do Gusinje trvá necelé dvě ho
díny. Cesta pno povozy sotva sjízdná vede po již
ním okraji plavské pánve, na úpatí mladým
lesem pokrytých příkrých svahů, přes četné štěr-
kové plaviny, nanesené bystřinami. Učinili jsme
zastávku nedaleko od Plava. Blízko západního kon-
ce jezera má svůj statek bohatý Srb Turkovič
který prý by byl velmi těžce nesl, kdybychom mi-
nuli jeho hostinný dům. Dům ten jest pravá tvrz
pevná kamenná kula o třech poschodích s drobný-
mi okénky i střílnami. Stojí opodál cesty, obklo-
pena ovocnými zahradami. Již sama avlija (dvůr
prozrazuje zámožnost majitele množstvím a dů-
kladností vedlejších staveb. Zůstali jsme tentokráte
jen na černou kávu, musili jsme ji však vypít
po nělolika kalíšcích. Nesměli jsme zarmoutiti ho-
stitele a jeho choť. Bylo nám podivno, jak v tom-
to krajně nepřátelském a loupeživém okolí mohl se
udržeti křesťanský, pravoslavný rolník v poměrném
Srb
Turkovič
17
article
blahobytu. Rodinná historie podávala tu vysvětle-
ní. Strýc nynějšího majitele přišel do této krajiny
poturčil se v Plavu a nabyl tam brzo jmění
vážnosti. Pozval svého bratra za sebou, ten všal
se nepoturčil, nýbrž pouze pod záštitou bratra po-
turčence dovedl sí získati takové styky, tak opa-
třiti si bezpečnostir že udržel i rozmnožil značně
jmění své. Ovšem bezpečnost ta něco stála: jal
otec jeho tak i nynější majitel vydržovali a dobře
si platilí stráž několika Arnautů z nejpověstnějších
právě rodin zbojnických, aby tak chránili se pře
násilím jiných zbojníků, kterým hrozila tak i po-
msta několika krvežíznivých rodů albanských. Ma-
jitel kuly i mužští členové jeho domu měli na sobě
albanský šat, bílý, černě premovaný, kalhoty na
hoře tak nízké, že mezí jich okrajem a červeným
pasem vystupoval široký pruh košile. Způsob po-
hostinství byl úplně tureckého způsobu, seděli,
vlastně spíše leželi jsme na zemi, na měkké podla-
ze několika koberců a meze (zákusky) byly podá-
vány na široké míse kovové, zastupující stál.
Plav
Ma
18
article
Paní Turkovicová, statná, veselá a přívětivá
matrona, nespořila s koberci a nebylo také proč
pohled na postranní přehrady a do vedlejší ko-
mory nás přesvědčil, že ještě celé stohy pěkných
ručních koberců národních i tureckých vzorů jsou
v zásobě.
Hostinná jizba byla v druhém patře kuly.
stoupalo se po dřevěných schodech nahoru,
prvních poschodí byly obývací místnosti a dole
koňská stáj zimní, v létě jsou koně skoro stále
na pastvě. Přívětivý hostitel a jeden z jeh
ochránců-Albanců vyprovodili nás pak až do Gu-
sinje. Po cestě potkali jsme vrchního velitele to-
boto obvodu, brigadýra Božoviče s průvodem. U-
bíral se právě na inspekci do Plava a okolních po-
hraničních stráží. Setkání to bylo nám velmi vi-
táno, neboť generál a ochotou slibil profesoru
Cvijačovi, že na vlastní oči se přesvědčí, jaké
jsou bezpečnostní poměry při přechodu od Plavu
k Peči a že zařídí vše potřebné pro náš přechod
za dva dny.
Turkovicová
Božovič
Cvijač
Plav
Peč
19
article
Brigadýr Mašan Božovié překvapil nás svou
nápadnou podobnosti srbskému králi Petrovi, prý
i způsoby jeho velmi na krále upomínají. Patží
nejosvědčenějším junákům černohorským a jeho mír-
né, laskavé vystupování, kterým dovede si získat
kde koho, nejlepším bylo doporučením pro úlohu
tak obtižnou, jaká čekala ho v tomto území, kde
naučiti se mají mírnému spolužití živly dosud tak
nepokojné a proti sobě rozeštvané, jako Arnauti
mohamedánští obyvatelé měst srbského jazyka
Srbové pravoslavní.
Cesta z Plava do Gusinje vede rovinou a byl
by možno bývalo skoro i v sedle spáti, kdyby to
mu koně dovolilí. Toho dne však ke své mrzutost
přesvědčili jsme se, Dvorský i já, že nesměli by
chom si toho dopřáti na svých oříchi oba šli vy
borně do lopce i s kopce, na rovině však šli tak
nepozorně, že klopýtali. Mně se podařilo vždy je-
ště trhnutím uzdy vzhůru klesajícího koně znovu
vyzdvihnouti, dorat však náhle padl docela a pře-
valil se několikráte; kolega Dvorský sletěl při ton
tak mrštně a daleko od válejícího se koně, že ne-
stalo se mu zcela nic. Byla to pro nás oba mrzutá
zkušenost, bylo nám vždy koně pevně držeti, prá-
vě když ostatní naší druhové mohli svým konín
pustiti uzdu zcela volně.
Mašan Božovié
Petro
Srba
Dvorská
Plav
Gusinj
20
article
Před městem Gusinjí, kde otvírá se údolí vu
sanjské do široké pánve, stojí velká budova, dříve
konak tureckého velitele, nyní hlavní stan čer
nohorské brigády. Město samo leží uprostřed pán-
ve v močálovité rovíně, kde několik bystrých pří-
toků horských pojí se s hlavním tokem, Grnča-
zem. Hojnost horské vody jest výhodou pro město
močálovitá však půda v okolí i malá hloubk
spodní vody vůbec má neblahý vliv na zdravotní
stav. Obyvatelstvo trpí zimnicí — nevím, zda pra-
vou malarií — a také nemoci střev, gastrické ho-
rečky jsou prý hojné. Černohorci měli velkou
práci s vyčistěním Gusinje a ještě dloubo bude
trvati, nežli Turci naučí se poslouchati nejprimi-
tivnější zdravotní rady a předpisy. Vody zkažené
průchodem osadou pijí na př. bez obav — jest
u nich totíž pevně zakořeněna pověra, že voda
zbaví se všech špatných látek, jakmile přetekla
přes devět kamenůl
V Gusinji nebylo dosud dosti slušně zařízené
kavárny srbské, turecké hany byly příliš primi-
tivní a špinavé a proto přátelé naši postarali s
o pohostinství privátní. Přijal nás do domu a koně
naše do stáje mladý pekař, Srb, a staral se se svojí
matkou i tetou vzorně, aby nám ničeho neschá-
zelo. Nedávno teprve přestěhoval se do nového
velmi útulného dřevěného domku, kde se nám
velmi líbilo. I tu odpočívali a spali jsme po ture-
ckém způsobu na kobercích na zemi rozprostře-
ných a pobovořili jsme si znamenitě.
Černohorec
Turek
Srb
Gusinja
21
article
V poslední době byl silný déšť, teprve ke třeti
hodině vyšlí jsme do města a pobyli dosti dlouho
v obchodní a řemeslnické čtvrti, v čaršiji. Napl-
ňovalo nás zvláštním pocitem vědomí, že před
rokem nijakým způsobem nebyli bychom se sem
živi a zdrávi dostali. Nyní vypadalo vše klidně
přece však byli jsme předmětem upjaté pozornosti
společnosti v kafanách i u oken patra rozviklanýel
hanů, z nichž hledělo mnoho hlav. pokrytých fery
neb bílými čepičkami albánskými. Ruch v čaršij
byl značný, ač nebyl tržní (pazarní) den, od krámku
ke krámku ehodilo dosti Albanců z okolních ves-
) Viz „Národní Listy“ ze 7., 12., 13., 14
26. srpna, 5. a 12. zář.
22
article
nic, mohamedání beze zbraní, katolíci z kmenů
Černohorcům přátelských s puškou, stejně jako
Srbové pravoslavní. Útrpnou naši pozornost vzbu-
zovalo několik albanských žen. Některé z nich
měly děti na zádech a připomínaly svým krojem
i schátralým, udřeným vzhledem ženy primitivních
kmenů indiánských v Kanadě nebo Eskymačky
Černohorky proti nim vypadaly velice příznivě
ač jich úloha v životě rodiny jest rovněž velm
obtížná. Jaký rozdíl mezi pyšným, křepkým Alban-
cem, svěží, drzé líce, jiskrných očí a jeho schátra-
lou, udřenou družkoul Jako mezi parádním koněm
jezdeckým a ubohou herkou, která den ze dne
vleče na samaru náklady dříví. Mnoho zajímavých
pohledů užili jsme za hodinu, kterou ztrávili jsme
v kafaně, jednak v oficině holičově. Imponova
nám svým klídem starý černohorský trgovac (ob-
chodník), který se skříženýma nohama seděl n
verandě před oficinou a rozmlouval s několika
mohamedány. Naše blízkost naprosto ho nerušila
za to jeho druhové často povýšeným hlasem pro-
nášeli své pochvalné poznámky o blahovolné sprá-
vě černohorské, aby upoutali naši pozornost svj
loyalitou. Na ulici nechyběl ani „budala“, poloblbý
pomatenec, který svými skřeky a posuňky půso-
bil kratochvíli dětem a chvílemi i dospělým. Ro-
zumí se samo sebou, že neopomenul nás pozdravit
a dosti důrazně vymoci sí almužnu.
Později odpoledne se vyjasnile, mlha se zdvihl
í s hřebenů horských a proto nasedlali jsme rychl-
koně a vydali se do jednoho z údolí, které o
Prokletije ústí do široké pánve gusinjsko-plavské
která k západu poněkud se úží, ale pokračuje
ještě daleko jako úval se širokým dnem plochým
který po řece zove se Gročara a ještě výše V-
moša.
Černohorec
Srba
Eskymačka
Černohorka
Imponov
Kanada
ro
23
article
Exkurse do údolí Dolje, která západně o
Gusinje ústí do Grnčaru, způsobila nám netušené
velkolepé překvapení. Byli jsme již navnaděn
nádherným pohledem na velehorské tvary, které
před vstupem do Gusinje otevřelo nám údolí Vu-
sanje, přece však to, co spatřili jsme v údolí Dolje
převýšilo daleko naše očekávání. Pravý velehorský
svět nás obklopoval, bohatost tvarů, které jen
ledovce dovedou horám vrýti, nedostupné bastiony
a skalní věže, štíty a jehly, vymodelované a ohla-
zené ledovci, které vyhloubily si pod nimi své
charakťeristické kotlovité cirky a v mohutných
stupních spouštěly se do údolí širokého dna, nyní
šťavnatými lukami zaujatého — vše to přenášelo
nás do světa alpského — fantasií naší nevadilo,
že v ložích ledovců dnes jsou jen rozlehlá někdy
sněhová pole, viděli a cítili jsme ještě plnou měrou
čerstvost díla mohutného někdy pokrovu ledového.
Nejen však pro geologa a geografa, pro každého
turistu a zejména pro znalce hor a alpinismu po-
skytuje toto údolí krásy neobyčejné.
údolí Dolje
24
article
Prozatím jest ovšem ještě brzo mysliti na tu-
risty. Není tu ještě ani dosti bezpečno. Nás pro-
vázeli vedle nosiče dva černohorští vojáci, část
stráže postavené v dolní části údoli. Na místě
kde zakončili jsme svůj postup a oddali se pozo-
rování, přiblížili se k nám dva ozbrojení Albanci,
Klimenti z Vukli, kteří od pradávna pasou tu svá
stáda. Milok Popovič živě se s nimi bavil albansky
— ovládáť řeč tu výborně. Starší z nich byl ne-
obyčejně pěkný zjev muže, velký, krásně urostlý.
s výrazným obličejem, přívětivých, ale ostrých
tvarů. Měl na sobě temnou vlněnou kazajku, hojně
vyšívanou a zdobenou vlněnými paličkami stejne
barvy. Zval nás, abychom byli jeho hosty, ale
odmitli jsme zdvořile, vymlouvajíce se na nedo-
statek času a brzo vraceli jsme se zpět. Soumrak
překvapil nás ještě v údolí; viděli jsme vzplanutí
holých cimbuří skalních v zapadajícím slunci a ji
po tmě vrátili jsme se do Gusinje.
Popovič
25
article
Druhého dne vykládána nám tato exkurse jak
největší neopatrnost a důstojníci zejména Milo-
šovi vyčítali, že neměl připustiti, abychom se tak
lehkomyslně vydávali v nebezpečí. Sousedé z
svobodné Albanie nezasluhují důvěry nikteraka
byla to prý jen šťastná náhoda, že našli jsme je
v disposici tak příznivé. Tehdy jsme se smáli těmto
výkladům, ale pozdější událost potvrdila správnost
obav, neboť jen asi týden po našem odchodu byla
tu zrádně zavražděna černohorská stráž, která
patrně dala se zlákati zdánlivě přátelským chová-
ním „kačaků“. Tři ubozí hoši z plemene Bjelo-
pavličů patrně odložili zbraně, „pili duban a zho-
rili“ se zrádnými sousedy, kteří využili jich ne-
opatrnosti a ještě mrtvoly hrůzně zkomolili.
V pekařově domě libilo se nám znamenitě
věru bychom si byli přáli podobný hostinný dům
ve všech měštečkách, kde jsme byli dříve i po-
tom, místo tak zvaných hotelů. Rádi bychom byl
zaplatili i více než se od nás požádalo.
Výlet do údolí vusanjského poskytl nám nov
obrazy z velehorského labyrintu Prokletije, ale
ježtě i mnohem více. Vusanj je typické údolí, le-
dovcem vybudované, se širokým dnem, s několika
stupni a skalními přehradami, které na ohlazených
plochách svého povrchu mají vyryty zřetelné rýhy
a škraby ledovcové. Vesnici Vusanj obývá moha-
medánský kmen albánský, který podrobil se ben
odporu černohorskému vojsku a proto nikterak
neutrpěl válkou. Šloda, že neměli jsme dosti času
na studium této vesnice, položené velmi romanti-
cky a z ohledu národopisného jistě nejvýš zajíma-
vél Miloš Popovid byl tu kapetanem
po několik neděl a znal proto výborně poměry.
Popovid
Albánie
Vusanj
Mila
pekařův dům
26
article
Vítal se velmi srdečně se všemi muži, ženami
dětmi, s nimiž jsme se potkali, všichni projevo-
vali radost, že ho znovu vidí a zvali ho do
svých obydlí. Zatím co my zdržovali jsme se v
horní části údolí, až kam nám stráž jíti dovolila
pro nebezpečí od „kačaků“, chudák Miloš musíl
vypiti nepočítané množství káv a slazených vod
Ženy vusajnských Albanců se nekryjí, ač jsou mo-
hamedánky a se známými muži rozmlouvají docela
volně, pouze před cizinci se odvracejí a skrývají.
Potok stékající údolím vusajnským od vyso-
kého štítu Kložnje, který Albanci zovou Morja
Klozniť (ne Kozuit, jak zaznamenáno na rakouské
mapě), mizí pod jednou přehradou vápencovou úpl-
ně a vyvírá pak v hlubokém víru o mnoho níže
v údolí, aby po několika stech metrech volného
skoku znovu vřítil se do zemní úzké propasti. T
však již neteče pod zemí, nýbrž úzkou propast
prorval se napříč vápencovou přehradou. Stěn
propasti jsou ještě úplně kolmé a jen v místě, kde
řeka do hlubiny se vrhá, i tam, kde zase do
širokého údolí vystupuje, možno pozorovati z blíz-
ka, jakým způsobem řeka vymlela si tuto dzkou
hlubokou prorvu.
Nemohu smlčeti, že právě v tomto území byl
jsme velmí nespokojení s rakouskou generální ma
Miloš
Albanec
Morja
Kozuit
27
article
pou. Ne pro nesprávnosti v terénu — ty byly
velmi přírozené a daly se snadno vysvětlití a omlu-
viti, až na jednu nebo dvě velmi hrubé chyby —
nýbrž hlavně pro nomenklaturu, Kartograf rakou-
ský sledoval tu Stejný systém, jaký s tak neoma-
lenou důsledností provozují rakouští oficiosové v
všech slovanských krajinách, zaznamenával pouze
albanská jména a často patrně i sám si je vytvářil,
jen aby srbské názvy nepřišly k platností
Místo jména hřbetu „Brada Vezirova“ zaznamenal
„Brada Vezirit“, místo „Nemina planina“ „Bješka
namun“, místo „Bora“ „Maja Borit“. Jména jsou
původně slovanská a albanská šorma je pouze
pozdější úprava — každý Vusanjec zná jména slo-
vanské i v čisté formě, v Gusinji, pak i v Plavu
vůbec albanského tvaru ani neznají. Zástupce státu
s většinou obyvatelstva slovanského ovšem musí
vyhledávat a zaznamenávat tvary cizí, kazit a zko-
molovať slovanské staré názvy. Je to fakt nejvýš
politováníhodný a zároveň i směšně títěrný. Karto-
grafický ústav zaslouženě velkého jména měl by
už jednou upustiti od takových absurdních ne-
správností, nerci-li provokacíl
Vezirův
Veziritánie
Bor
Plav
Mij Boritánie
28
article
Pro nebezpečí od „kačsků“, kteří z úkrytu
snadno mohli vybrati si někoho za cil svých da-
lekonosných rychlopalných pušek (dostali prý dost
nových opakovaček tureckých darem od přátelské-
ho státu), nesměli jsme odvážiti se vzhůru do po-
stranních údolí a do ledovcových cirků, visících
někde i hluboko pod hranici stromů. Nejvyšší
vrcholy horské strmí nejméně ještě 700 metrů nad
průměrnou výši hranic stromů. To znamená výši
nejméně 2500 m a lze s jistotou za to míti, že
několik nejvyšších vrcholů Prokletije vypiná se až
do výše 2600—2700 m. K přesvědčení tomu do-
spěli jsme i na základě svých pozdějších pozoro-
vání se sedla Bogičevice, se svahu Komu i z roviny
Metohije od Djakovice.
Měli jsme původně v programu již o jedné
hodině odpolední býti zpět u Turkovice na oběd,
ale zadrželi jsme se ve Vusanjském údolí tak dlou-
ho, že teprve po třetí hodině dospěli jsme k cili
hladem již tak zmořeni, že necitili jsme již ani
pravého apetitu. Hostitelka předkládala pokrmys
bědováním, že dlouhé čekání a znovu ohřívání
mnoho jim uškodilo, chutnalo nám však výborně a
brzo zapomněli jsme na pocity slabostí a únavy,
které prázdný žaludek dovede vsuggerovati mozku.
Prof. dr. J. V. Danek
profesor
doktor
Danka
Metohija
Djakovica
Turkovice
Vusanjský údolí
29
title
Manevry v JIžních Čechách.
Čechy
30
article
Přerušení manevrů.
Přerušení manevrů.
Včera odpoledne došly do Prahy nejasné
zprávy, že náhle byly armádní ma-
nevry z nařízení následnika za-
staveny a že jižní i severní ar-
máda utvoří jedinou pod vele-
ním následníkovým, aby v při-
štích dvou dnech operovala dle
zcela jiných disposíc proti nepří-
teli, kterého s jedním plukem jízdy bude
maskovati generál hr. Huyn.
Zpráva o této náhlé změně v disposicích
se potvrdila v noci úřadní zprávou, která
sděluje:
Z Dražic, 15. září. (K. k.) Dnes došlo ke
srážce obou stran, které do 4. hod. odp. roz-
vinuly své síly. Na to bylo cvíčení zastaveno,
poněvadž obou příštích dnů manévrových
mábýtipoužitokvelikému útoč-
nému cvičení za osobního vrch-
ního velitelství arciknížete
Františka Ferdinanda.
Příčiny, pro které se tak stalo, zatím udá-
vány nejsou, ale usuzuje se, že došlo k ta-
kové situaci, která další prove-
dení dřívějšího plánu učinila illu-
sorním. Ve smyslu tom aspoň nápadná je
zpráva c. k. korresp. kanceláře, oznamující, že
dnes (15. záři) nebude vydána zprá-
va omanévrech.“
Huyn
František Ferdinand
Praha
Dražice
31
article
Z Tábora, 15. září.
Tábor
32
article
(Zvl. telef. zpr. „N. L.
Byla-li první velká srážka za Hořepníkem
v neděli obrazem bravurního zápasu jízdy a pě-
choty, rozvinul dnešní den velmi charakteristický
obraz srážky dvou předních vojů, při níž do boje
zasáhla plnou silou z obou stran pěchota a dělo-
střelectvo. Velmi příhodný terén pro evoluce pě-
choty a dělostřelectva a pro jich pozorování, jaké
skýtá okolí Borotina, umožnil divákům nád-
hernou podívanou, k niž nemálo přispělo, že ku po-
ledni změnila se melancholická zamžená nálada
dne a slunce zaplavilo mdlým světlem podzimní
nádherný krajinný obraz, který byl jevíštěm dneš-
ních manévrových operací. S návrší Šachovna
bylo lze zřiti na úbočí Dehetníku, po němž sestu-
povaly za monotonního rachotu střelby ze stroj-
ních pušek, podobajícího se mlýnskému klapání,a
za vzdáleného dunění děl a houfnic v plné záplavě
sluneční střelecké řetězy, velkolepé panorama vá-
lečné vichřice. Bylo bojováno zřejmě úporněo
vrch Dehetník, nejvyšší z táborské vysočiny, který
obsadila jižní armáda oddělením se čtyřmi stroj-
ními puškami. Do 2. hodiny postupující střelecké
řetězy severní armády byly nuceny konečně ustou-
piti, když jižní armáda stáhla silné posily, zvláště
dělostřelecké, jež pak vrhla do bitevní čáry. Byla
krásná příležitost, pozorovati horečnou stavbu pol-
ního telefonu až k střeleckým řetězům samým, dále
činnost setnin na kolech a rozvinutí zápasu dělo-
střeleckého od prvního výstřelu až do všeobecného
ohně. Zápas skončil ústupem severní ar-
mády, jež stáhla se, pokud bylo lze stopovati,
směrem k Milčínu.
Borotin
Dehetník
Milčín
33
article
Dnes večer rozpoutal se nad jevištěm manevrů
prudký lijavee s bouří. Vypravili jsme se
na obhlídku, kam až ustoupila severní a postoupila
jižní armáda. Ani za tmy a nepohody nepřestaly
válečné pohyby a operace vojska. Mijeli jsme ve
tmách polní stráže i těžké automobily zásobova-
cího sboru a za svitu blesků, jež téměř bez ustání
osvětlovaly oblohu, bylo víděti pracující oddělení
polního telegrafu, rušící a budující spojení. Ač mí-
sty nepohoda nabývala rázu přímo živelní kata-
strofy, bylo nám umožněno dobrým výkonem stroje
„Pragy“, který byl nám dán k disposici, pozorovati
vojenský ruch, ani v noci neutuchající.
Zajímavou episodu zažili dnes odpoledne, kdy
boj o Dehetník zuřil plnou silou, zpravodajové
pražských denních listů. Voják pěšího pluku č. 42,
nesoucí zprávu zadnímu voji svého oddělení
chvátající až do úpadu, úplně vysílen požádal
zpravodaje, sledující v automobilu rozvíjení zápasv,
o přispění. Ochotně byl vzat do vozu a zavezda
téměř až k místu svého poslání za značné pozos
nosti obecenstva, sledujícího průběh manevrů.
Značný zájem jak odborných kruhů vojenských,
tak i obecenstva poutají k sobě vojenská létadla,
jež lelos poprvé účastní se evíčení v Čechách
Čechy
Praga