ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 45670b90-8fd5-11dd-8417-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 77, place 59, work 2, org 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
16 záři 1913. číslo 254.
4 article
směšujeme bulharské národní dílo s osudem slovanského obyvatelstva Makedonie, jež není totožné s Bulhary. To je výtka docela neodů- vodněná. Makedonie byla kolébkou bulhar- ského obrození mnohem dříve, než vzniklo bulharské knížectví. Z Makedonie vyšli prv bulharští národní buditelé. Makedonské oby- vatelstvo počítají dnes všichni vynikající před- stavitelé slovanské vědy za čistě bulharské, tak vídeňský profesor Vatroslav Jagič, jenž vydává nejobsáhlejší časopis pro slovanskou filologii, tak slavisté ruské akademie nauk, tak německý slavista Weigand, tak Váš učený ro- dák Lubor Niederle. Po dvacet roků make. donské obyvatelstvo vodí úporný boj proti Turkům a navzdory všem repressím nikdy ne- zapřelo svého národního vědomi. To jest o něm známo všemu světu. 3. Srbové a Řekové utlačují bulharské obyvatelstvo Makedonie, aby je posrbili a po- řečtili, což nevyhnutelně musí za sebou při- vléci reakci, o níž nám zpředu není známo jakých forem nabude. V každém případě zlo- řády, které očekávají naši umučenou Make- donii, nic nemají společného s tím, byla-li po- litika Bulharska dobrá nebo špatná. Proto bulharské obyvatelstvo Makedonie chce se dožíti, až bulharský stát po několika letech se vzpamatuje z neštěstí, které je v poslednín roce postihlo.
Bulhar Vatroslav Jagič Weigand Niederle Srba Řek Makedonie Bulharsko
5 article
Ochotně vyhovujíce přání pp. Michalčeva a Vasileva, podotýkáme: Ad. 1. Naše národní samolibost nikteral tím není dotčena, nepřikládá-li se nám rozho- dující význam pro zahraničnou politiku Ra kouska. My skutečně při jejích činech nemáme účastenství, leda jako část státního stroje, jež nemůže zůstati v nečinnosti, když ruka stroj- vodova v pohyb uvede celý stroj. Za to, chvála bohu, nemáme také zodpovědnosti za chyby rakouské zahraničné politiky. Rádi zůstavu- jeme vídeňským „Albancům“, s nimiž make- donská delegace měla schůzi dříve, nežli se její menší část odebrala k nám do Prahy. Čeští politikové, a hlavně české veřejné mínění ne- může nyní, po obojí balkánské válce, ničím zmírniti veliké neštěstí Bulharska uvědomě- lých Bulharů makedonských; ale ujišťujeme. že je nezmírní ani vídeňští „Albanci“, kteři naopak jsou s to učiniti je ještě mnohem vět- ším a nenapravitelným. S Čechy se Bulhaři měli raditi před druhou válkou, aneb aspoř si všímati hlasů českého veřejného mínění.
Michalčev Vasilev bůh Bulhar Praha Bulharsko Čechy
6 article
Kdyby to byli učinili, možná, že by byli do války se Srbskem se neřítili, ale s ním se vy- rovnali jako bratří, spojenci a sousedé. Ad 2. Česká veřejnost je dostatečně zpra- vena o tom, kteří učenci makedonské Slovany počítají k Bulharům. Dodáváme pouze, že prof. Jagič před druhou válkou v chorvat- ských listech uveřejnil stať, příznivou stano- vísku srbskému, pokud se týče makedonských nářečí, a že prof. Niederle v článku o Make- donii, uveřejněném v „Národních Listech“, dal sice v ohledu národopisném za pravdu Bul- harům, ale dodal, že otázku makedonskou ne- rozřeší filologie, nýbrž politika. A politika by složitou olázku makedonskou spíše rozře- šila ve prospěch Bulharů, než to učinila válka Ostatně, když se mluví o národopise Make- donie, nelze ignorovati prof. Jovana Cviji če a vůbec stanovisko srbské. A rovněž ne- smí býti zapomínáno, že Makedonie není země čistě slovanská, nýbrž mnohojazyčná.
Bulhar profesor Jagič Niederle Cvij Srbsko Makedonie Ada 2
7 article
My můžeme dosvědčiti z vlastních roz- hovorů s p. Nikolou Pašíčem a s p. Spalajko- vičem, když jsme se r. 1910 po sofijském sje- zdu u nich v Bělehradě přimlouvali, aby utvo- řili spolek s Černou Horou a Bulharskem, že oba pro tento spolek byli a myslili, že Srbsko a Bulharsko svolají poradu učených znalců Makedonie, jejíž výrok bude státníky obou zemí vzat za základ rozdělení Makedonie na sféru bulharskou a srbskou. Nevíme, proč z to- hoto úmyslu sešlo, víme pouze, že na straně srbské byl. V tom, že nedošlo na rozdělení Makedonie na dvě sféry před prvou válkou. vězí počátek všeho zlého, jež se odtud vyvi- nulo. Nyní, když byl k slovu puštěn meč. učení odborníci nemohou nic spraviti a jejich hlasů se dovolávati je marno, tím spíše, že v politice o národnosti individua rozho- dují nikoli zevnější jeho známky jako v pří- rodopise, nýbrž jeho vědomí.
Pašíč Bělehrad Bulharsko Srbsko Makedonie
8 article
Ad 3. My v Makedonii nemáme zření k Srbům a Řekům, nýbrž pouze k Srbům ja- kožto k národu slovanskému. O Srbech je nám známo, že hned po prvé válce připravo- vali v obsazených krajích půdu konstitučnému naklonění a udělali by snad leccos i v zájmu tako- véhoto projektu, který by nesporně netušenou měrou zvětšil cizinecký ruch v Praze. Ale mus se zavčas provést přítrž všelikým spodním prou- dům, které poškozují Prahu. O Praze se šuškají podivné věci a čatné štváčské německé listy, jak mohou, ji vyhlašují za město nedosti bezpečné pro cizince. To musí už jednou přestat. Nemyslete, že tak soudí všichni Němci: jední Vám spílají, druzí je z neinformovanosti poslouchají a jim přikyvují a ostatní o Vás nevědí nic, anebo málo. A tu tvrdošíjně znovu opakuji svoji radu: Poměry se ne- změní, pokud representace Vašeho národa a krá- lovské Prahy nenaváže styků s nejlepšími něme- ckými lidmi (v pečlivém výběrul), nezaslepenými šovinistickou vášnivosti. Nebojte se vzdělaných říšských Němců (vždyť si je můžete volit!) — — představíte-li se jim na své rodné půdě a ukážete-li jim své dílo, dovedou oni to, čeho rakouští Němci nedovedli za celá deseliletí: porozumět Vám. Ne- bude to od Čechů žádné škemrání o pozornost nýbrž mužně sebevědomé pozvání. Sezvele si do Prahy vynikající (ty opravdu velké a do- bré) německé básníky, umělce, publicisty, socio- logy z říše, věnujte se jim, ukažte jim Prahu jiná města české země, ukažte jim rozkošný český venkov, názorně jim vysvětlete poměry a uvidite že nastane obrat. Získáte novou silnou oporu. Jste národ nezaslouženě přezíraný a nesprávně posuzo- vaný, ale nápravu v tom můžete si zjednat jen sami a to, věřte, jedině touto cestou. Budu Ván o tom častějí psát. Zdraví Vás velmi srdečně Váš
Srba Řek Němec Čecho Makedonie Praha
9 article
List sympatického Němce, jenž je zase jednou bílou vránou, uveřejňuji prozatím bez poznámky. Snad bude popudem ku přemýšlení. Poctivé jádro Jaroslav Horáček. životu, ale na jedné straně druhá válka, na druhé vzpoury albanské zarazily rozvinutí ústavních svobod. Dokud v Makedonii trvá právo válečné, nelze tam mluvit o zavedení ústavy. Nejprve musí v zemí nastati pokoja ticho, načež bude možno dáti počátek ústavní éře. Makedonské obyvatelstvo všech národ- ností s důvěrou se obrací na srbskou vládu a očekává od ní, že mu dá blaho ústavního zřízení. Na tom musejí svou politiku naproti srbské vládě založit i makedonští Bulhaři.
Němec Horáček Bulhar Makedonie
10 article
Kdyby Bulhaři byli v Makedonii jedinou ná- rodností, která by nepokoji a nepřátelským smýšlením nutíla srbskou vládu, aby tam ne- chala v platnosti právo vojenské, popudili b proti sobě nejen Srby, nýbrž i všecky ostatní národnosti, u žádné z nich neměli by opory a všechny by je pokládaly za nepřátele. Nelze nám tedy doporučovati makedonským Bulha- rům, aby už nyní „reagovali na srbské utlačo- vání“, jež byť i bylo, dosud jde na účet vá- lečného stavu a nikoli na účet srbské vlády Bulhaři chtěli v posledních dvaceti letech mnohojazyčnou Makedonii národně zegaliso- vati a svěřiti to dílo komitům. Nyní už je vidno, že cíle toho nedosaženo, ačkoli byly prolity potoky krve bulharské i druhých ná- rodností. Kdyby si nyní usmyslili Srbové, že Makedonii, ovšem pokud jest jejich, zegalisují na srbsko, dopustili by se stejné chyby, jako Bulhaři, a opět bez výsledku. Předpokládáme tedy, že Srbové v Makedonii uvarují se chyb bulharských a své národní jméno nebudou ni- komu vnucovati, ani Bulharům, a že Bulha- rům právě tak, jako ostatním ná- rodnostem dají možnost, aby měli své národní školy. Ovšem v těchto školách by nesmělo býti hlavním předmětem pěstování nenávisti k Srbům a srbskému státu.
Bulhar Srba Makedonie
11 article
My nemyslíme, že otázka makedonská je vyřízena definitivně na věčné časy. Není, pro- tože ani otázka balkánská vyřízena není. Hle- díce k budoucnosti, Srbové i Bulhaři už nyní musejí míti na pamětí, že dříve nebo po- zději zase budou jedni druhých po- třebovati. Proto je třeba, aby mirniliv sobě všecku vzájemnou hořkost a neživili v sobě žádosti odvety. Možno-li zblížení mezí Ruskem a Rakousko- Uherskem? „Novoje Vremja“ rozebírá vídeňské žur- nalistické nabídky na zblížení obou států ukazuje příklady, jak Rakousko již nejednou žilo s Ruskem v přátelství, ale nevážilo si ho a zpronevěřovalo se mu, jakmile v tom vidělo svůj zvláštní prospěch, a končí slovy: Mnoh vody ještě uteče i v Marici i Vardaru, i Čer- ném Drimu, než v Rusku bude poněkud možna myšlenka o důvěře v balkánskou politiku Ra- kousko-Uherska. „Golos Moskvy“ před schůzkou p. Nikoly Pašíče s hrabětem Berchtoldem vzkazuje de Bělehradu: V každém případě v Srbsku mu- sejí věděti, že ruské obecenstvo neschvál žádného kroku, který by škodil slovanskému dílu na Balkáně, a v této důvěře mohou na- jíti pevný tón v rozmluvách s rakouskými di- plomaty, jimž v té chvíli o nic jiného nejde než aby, chtějíce jim diktovati, vnukli Srbům že jsou od Ruska opuštění a že Rusko půjde s Rakouskem.
Srba Bulhar Vardar Čer Golos Pašíč Berchtold jít Bělehrad Rusko Rakousko Uhersko kouskoUhersko Moskva Srbsko Balkán Novoj Vremja
12 article
Sjednocení národnostních skupin v dumě. V ruské státní dumě dějí se nyní pokusy spojit všechny neruské poslance ve společní svaz, který by hájil zájmy neruských národů Ukazuje se však, že sjednocení různých národ- nostních skupin (Poláků, Němců, Lotyšů, Litevců Tatarů a jiných mohamedánů) jest dosti nesnadno poněvadž sociální a politické zájmy jednollivých národních skupin jsou velmi různé. Vůdce skupiny »trudoviků« Dzjubinskij pro- hlásil, že jeho strana velmi vílá spojení oposič- ních stran na základě obrany práv a zájmů ná- rodních, a domnívá se, že podobné spojení se uskuteční, protože v programu všech oposičnícb strun je záštita zájmů národních a jich kulturního sebeurčení. Ale pochybuje, zda k tomuto oposič- nímu sdružení přípojí se faké Poláci, kleří jsou představiteli zájmů velkých statkářů a měšťanů. tudíž nemohou vejít v součínnost se skupinou, která chce působit na základě širokého demo- kratismu. Také dnešní poměr Poláků k židům není příznivý pro spojení s ostatními stranami. Je zřejmo, že nérodnostní politikové v říši ruské tak snadno nenajdou platformu k společ- nému postupu. V parlamentě ruské říše stýkají se zástupci národů teritoriálně, kulturně, krevně církevně příliš si vzdálených, proto vytvořit ja- kousi střední linii všem společnou sotva bude možno, třeba že jinak národnostní otázka bude v Rusku stejně palčivou, jako v Rakousku. Polská černá kniha.
Polák Němec Lotyš Litevec Tatar Rusko Rakousko
13 article
Poláci v pruském Polsku vedou prý si černou knihu, do které zaznamenávají každého Poláka, který prodal svou zemi Němci. Podobný seznam vedou Poláci také v jiných krajích. Tak účtuje teď polský tisk o celkové bilanci polského po- zemkového vlastnictví na Malé Rusi a na Litvě. v bývalých částech polské říše. Polská držav v těchto krajích za léta 1905—1911 zmenšila prý se o 163.000 desjatin (ha) půdy. Z toho 53.00 desjatin připadá na minskou gubernii, 49.000 na Volyň. Půda polská byla prodána větším dílem Selské bence, která velkostatky parceluje pro sedláky, ovšem v těchto krajích jen pro ruské sedláky. Řecký král promluví v Paříži. Z telegramu známo, že král Konstantin v ne- děli promluví při banketu v Elysejském paláci přípitek, jenž má zahladiti trapný dojem jeho řečnického výkonu na německé půdě. »Petit Parisien« vypravuje: Řecký vyslanec pařížský Romanov poslal ze zámku Friedrichshofu, kde konferoval s králem Konstantinem, telegram svému zmocněnci, v němž mu oznámil učiněná rozhodnutí. Ministr Pichon vyslovil s nimi souhlas, Král Konstantin tudíž 20. září přijede z Londýna inkodnito do Paříže. Při diner v Elysée pronese přípitek, v němž se zmíní o tradicionálním přátelství Francie a Řecka a sice slovy. která francouzský národ zase uklidní. Žádoucno však jest, aby fecký vyslanec Romanov dříve ještě odevzdal francouzské vládě poselství krále Konstantína. Před válkou čínsko-japonskou? Ačkoliv čínská vláda jest ochotna podrobiti se japonským požadavkům, stoupá bojechtivostv Japonsku, a množí se předzvěsti válečné. »Ruskoje Slovo« oznamuje z Pekinu, že čínská vláda do- stala od svého vyslance v Tokiu zprávu, že Ja- ponsko už vykonalo všechny přípravy k válce Japonské loďstvo provede demonstraci před Tr ko Japonský křižák podle zpráv ze Šančhaje objevil se před Čifu.
Polák Konstantin Petit Parisien Romanov Konstantinos Pichon Polsko Litva Volyň Paříž Friedrichshof Londýn Francie Řecko Japonsko Peking Tokio Němec Elysejský palác
14 article
Pavel Hartner.
Pavel Hartner
15 article
V zájmu našich předplatitelů, čtenáři a příznivců. Kupujíce zboží všude se odvolávejte na náš lnsert, neboť budete zajisté u firem, v našem listě inserujících, zvláště pečlivě obsloužení. zanaa
16 article Z cesty po osvobozených zemích balkánských.
Z cesty po osvobozených zemích balkánských. VIII. Gusinje a pohledy do Prokletije.“) Jízda z Plava do Gusinje trvá necelé dvě ho díny. Cesta pno povozy sotva sjízdná vede po již ním okraji plavské pánve, na úpatí mladým lesem pokrytých příkrých svahů, přes četné štěr- kové plaviny, nanesené bystřinami. Učinili jsme zastávku nedaleko od Plava. Blízko západního kon- ce jezera má svůj statek bohatý Srb Turkovič který prý by byl velmi těžce nesl, kdybychom mi- nuli jeho hostinný dům. Dům ten jest pravá tvrz pevná kamenná kula o třech poschodích s drobný- mi okénky i střílnami. Stojí opodál cesty, obklo- pena ovocnými zahradami. Již sama avlija (dvůr prozrazuje zámožnost majitele množstvím a dů- kladností vedlejších staveb. Zůstali jsme tentokráte jen na černou kávu, musili jsme ji však vypít po nělolika kalíšcích. Nesměli jsme zarmoutiti ho- stitele a jeho choť. Bylo nám podivno, jak v tom- to krajně nepřátelském a loupeživém okolí mohl se udržeti křesťanský, pravoslavný rolník v poměrném
Srb Turkovič
17 article
blahobytu. Rodinná historie podávala tu vysvětle- ní. Strýc nynějšího majitele přišel do této krajiny poturčil se v Plavu a nabyl tam brzo jmění vážnosti. Pozval svého bratra za sebou, ten všal se nepoturčil, nýbrž pouze pod záštitou bratra po- turčence dovedl sí získati takové styky, tak opa- třiti si bezpečnostir že udržel i rozmnožil značně jmění své. Ovšem bezpečnost ta něco stála: jal otec jeho tak i nynější majitel vydržovali a dobře si platilí stráž několika Arnautů z nejpověstnějších právě rodin zbojnických, aby tak chránili se pře násilím jiných zbojníků, kterým hrozila tak i po- msta několika krvežíznivých rodů albanských. Ma- jitel kuly i mužští členové jeho domu měli na sobě albanský šat, bílý, černě premovaný, kalhoty na hoře tak nízké, že mezí jich okrajem a červeným pasem vystupoval široký pruh košile. Způsob po- hostinství byl úplně tureckého způsobu, seděli, vlastně spíše leželi jsme na zemi, na měkké podla- ze několika koberců a meze (zákusky) byly podá- vány na široké míse kovové, zastupující stál.
Plav Ma
18 article
Paní Turkovicová, statná, veselá a přívětivá matrona, nespořila s koberci a nebylo také proč pohled na postranní přehrady a do vedlejší ko- mory nás přesvědčil, že ještě celé stohy pěkných ručních koberců národních i tureckých vzorů jsou v zásobě. Hostinná jizba byla v druhém patře kuly. stoupalo se po dřevěných schodech nahoru, prvních poschodí byly obývací místnosti a dole koňská stáj zimní, v létě jsou koně skoro stále na pastvě. Přívětivý hostitel a jeden z jeh ochránců-Albanců vyprovodili nás pak až do Gu- sinje. Po cestě potkali jsme vrchního velitele to- boto obvodu, brigadýra Božoviče s průvodem. U- bíral se právě na inspekci do Plava a okolních po- hraničních stráží. Setkání to bylo nám velmi vi- táno, neboť generál a ochotou slibil profesoru Cvijačovi, že na vlastní oči se přesvědčí, jaké jsou bezpečnostní poměry při přechodu od Plavu k Peči a že zařídí vše potřebné pro náš přechod za dva dny.
Turkovicová Božovič Cvijač Plav Peč
19 article
Brigadýr Mašan Božovié překvapil nás svou nápadnou podobnosti srbskému králi Petrovi, prý i způsoby jeho velmi na krále upomínají. Patží nejosvědčenějším junákům černohorským a jeho mír- né, laskavé vystupování, kterým dovede si získat kde koho, nejlepším bylo doporučením pro úlohu tak obtižnou, jaká čekala ho v tomto území, kde naučiti se mají mírnému spolužití živly dosud tak nepokojné a proti sobě rozeštvané, jako Arnauti mohamedánští obyvatelé měst srbského jazyka Srbové pravoslavní. Cesta z Plava do Gusinje vede rovinou a byl by možno bývalo skoro i v sedle spáti, kdyby to mu koně dovolilí. Toho dne však ke své mrzutost přesvědčili jsme se, Dvorský i já, že nesměli by chom si toho dopřáti na svých oříchi oba šli vy borně do lopce i s kopce, na rovině však šli tak nepozorně, že klopýtali. Mně se podařilo vždy je- ště trhnutím uzdy vzhůru klesajícího koně znovu vyzdvihnouti, dorat však náhle padl docela a pře- valil se několikráte; kolega Dvorský sletěl při ton tak mrštně a daleko od válejícího se koně, že ne- stalo se mu zcela nic. Byla to pro nás oba mrzutá zkušenost, bylo nám vždy koně pevně držeti, prá- vě když ostatní naší druhové mohli svým konín pustiti uzdu zcela volně.
Mašan Božovié Petro Srba Dvorská Plav Gusinj
20 article
Před městem Gusinjí, kde otvírá se údolí vu sanjské do široké pánve, stojí velká budova, dříve konak tureckého velitele, nyní hlavní stan čer nohorské brigády. Město samo leží uprostřed pán- ve v močálovité rovíně, kde několik bystrých pří- toků horských pojí se s hlavním tokem, Grnča- zem. Hojnost horské vody jest výhodou pro město močálovitá však půda v okolí i malá hloubk spodní vody vůbec má neblahý vliv na zdravotní stav. Obyvatelstvo trpí zimnicí — nevím, zda pra- vou malarií — a také nemoci střev, gastrické ho- rečky jsou prý hojné. Černohorci měli velkou práci s vyčistěním Gusinje a ještě dloubo bude trvati, nežli Turci naučí se poslouchati nejprimi- tivnější zdravotní rady a předpisy. Vody zkažené průchodem osadou pijí na př. bez obav — jest u nich totíž pevně zakořeněna pověra, že voda zbaví se všech špatných látek, jakmile přetekla přes devět kamenůl V Gusinji nebylo dosud dosti slušně zařízené kavárny srbské, turecké hany byly příliš primi- tivní a špinavé a proto přátelé naši postarali s o pohostinství privátní. Přijal nás do domu a koně naše do stáje mladý pekař, Srb, a staral se se svojí matkou i tetou vzorně, aby nám ničeho neschá- zelo. Nedávno teprve přestěhoval se do nového velmi útulného dřevěného domku, kde se nám velmi líbilo. I tu odpočívali a spali jsme po ture- ckém způsobu na kobercích na zemi rozprostře- ných a pobovořili jsme si znamenitě.
Černohorec Turek Srb Gusinja
21 article
V poslední době byl silný déšť, teprve ke třeti hodině vyšlí jsme do města a pobyli dosti dlouho v obchodní a řemeslnické čtvrti, v čaršiji. Napl- ňovalo nás zvláštním pocitem vědomí, že před rokem nijakým způsobem nebyli bychom se sem živi a zdrávi dostali. Nyní vypadalo vše klidně přece však byli jsme předmětem upjaté pozornosti společnosti v kafanách i u oken patra rozviklanýel hanů, z nichž hledělo mnoho hlav. pokrytých fery neb bílými čepičkami albánskými. Ruch v čaršij byl značný, ač nebyl tržní (pazarní) den, od krámku ke krámku ehodilo dosti Albanců z okolních ves- ) Viz „Národní Listy“ ze 7., 12., 13., 14 26. srpna, 5. a 12. zář.
22 article
nic, mohamedání beze zbraní, katolíci z kmenů Černohorcům přátelských s puškou, stejně jako Srbové pravoslavní. Útrpnou naši pozornost vzbu- zovalo několik albanských žen. Některé z nich měly děti na zádech a připomínaly svým krojem i schátralým, udřeným vzhledem ženy primitivních kmenů indiánských v Kanadě nebo Eskymačky Černohorky proti nim vypadaly velice příznivě ač jich úloha v životě rodiny jest rovněž velm obtížná. Jaký rozdíl mezi pyšným, křepkým Alban- cem, svěží, drzé líce, jiskrných očí a jeho schátra- lou, udřenou družkoul Jako mezi parádním koněm jezdeckým a ubohou herkou, která den ze dne vleče na samaru náklady dříví. Mnoho zajímavých pohledů užili jsme za hodinu, kterou ztrávili jsme v kafaně, jednak v oficině holičově. Imponova nám svým klídem starý černohorský trgovac (ob- chodník), který se skříženýma nohama seděl n verandě před oficinou a rozmlouval s několika mohamedány. Naše blízkost naprosto ho nerušila za to jeho druhové často povýšeným hlasem pro- nášeli své pochvalné poznámky o blahovolné sprá- vě černohorské, aby upoutali naši pozornost svj loyalitou. Na ulici nechyběl ani „budala“, poloblbý pomatenec, který svými skřeky a posuňky půso- bil kratochvíli dětem a chvílemi i dospělým. Ro- zumí se samo sebou, že neopomenul nás pozdravit a dosti důrazně vymoci sí almužnu. Později odpoledne se vyjasnile, mlha se zdvihl í s hřebenů horských a proto nasedlali jsme rychl- koně a vydali se do jednoho z údolí, které o Prokletije ústí do široké pánve gusinjsko-plavské která k západu poněkud se úží, ale pokračuje ještě daleko jako úval se širokým dnem plochým který po řece zove se Gročara a ještě výše V- moša.
Černohorec Srba Eskymačka Černohorka Imponov Kanada ro
23 article
Exkurse do údolí Dolje, která západně o Gusinje ústí do Grnčaru, způsobila nám netušené velkolepé překvapení. Byli jsme již navnaděn nádherným pohledem na velehorské tvary, které před vstupem do Gusinje otevřelo nám údolí Vu- sanje, přece však to, co spatřili jsme v údolí Dolje převýšilo daleko naše očekávání. Pravý velehorský svět nás obklopoval, bohatost tvarů, které jen ledovce dovedou horám vrýti, nedostupné bastiony a skalní věže, štíty a jehly, vymodelované a ohla- zené ledovci, které vyhloubily si pod nimi své charakťeristické kotlovité cirky a v mohutných stupních spouštěly se do údolí širokého dna, nyní šťavnatými lukami zaujatého — vše to přenášelo nás do světa alpského — fantasií naší nevadilo, že v ložích ledovců dnes jsou jen rozlehlá někdy sněhová pole, viděli a cítili jsme ještě plnou měrou čerstvost díla mohutného někdy pokrovu ledového. Nejen však pro geologa a geografa, pro každého turistu a zejména pro znalce hor a alpinismu po- skytuje toto údolí krásy neobyčejné.
údolí Dolje
24 article
Prozatím jest ovšem ještě brzo mysliti na tu- risty. Není tu ještě ani dosti bezpečno. Nás pro- vázeli vedle nosiče dva černohorští vojáci, část stráže postavené v dolní části údoli. Na místě kde zakončili jsme svůj postup a oddali se pozo- rování, přiblížili se k nám dva ozbrojení Albanci, Klimenti z Vukli, kteří od pradávna pasou tu svá stáda. Milok Popovič živě se s nimi bavil albansky — ovládáť řeč tu výborně. Starší z nich byl ne- obyčejně pěkný zjev muže, velký, krásně urostlý. s výrazným obličejem, přívětivých, ale ostrých tvarů. Měl na sobě temnou vlněnou kazajku, hojně vyšívanou a zdobenou vlněnými paličkami stejne barvy. Zval nás, abychom byli jeho hosty, ale odmitli jsme zdvořile, vymlouvajíce se na nedo- statek času a brzo vraceli jsme se zpět. Soumrak překvapil nás ještě v údolí; viděli jsme vzplanutí holých cimbuří skalních v zapadajícím slunci a ji po tmě vrátili jsme se do Gusinje.
Popovič
25 article
Druhého dne vykládána nám tato exkurse jak největší neopatrnost a důstojníci zejména Milo- šovi vyčítali, že neměl připustiti, abychom se tak lehkomyslně vydávali v nebezpečí. Sousedé z svobodné Albanie nezasluhují důvěry nikteraka byla to prý jen šťastná náhoda, že našli jsme je v disposici tak příznivé. Tehdy jsme se smáli těmto výkladům, ale pozdější událost potvrdila správnost obav, neboť jen asi týden po našem odchodu byla tu zrádně zavražděna černohorská stráž, která patrně dala se zlákati zdánlivě přátelským chová- ním „kačaků“. Tři ubozí hoši z plemene Bjelo- pavličů patrně odložili zbraně, „pili duban a zho- rili“ se zrádnými sousedy, kteří využili jich ne- opatrnosti a ještě mrtvoly hrůzně zkomolili. V pekařově domě libilo se nám znamenitě věru bychom si byli přáli podobný hostinný dům ve všech měštečkách, kde jsme byli dříve i po- tom, místo tak zvaných hotelů. Rádi bychom byl zaplatili i více než se od nás požádalo. Výlet do údolí vusanjského poskytl nám nov obrazy z velehorského labyrintu Prokletije, ale ježtě i mnohem více. Vusanj je typické údolí, le- dovcem vybudované, se širokým dnem, s několika stupni a skalními přehradami, které na ohlazených plochách svého povrchu mají vyryty zřetelné rýhy a škraby ledovcové. Vesnici Vusanj obývá moha- medánský kmen albánský, který podrobil se ben odporu černohorskému vojsku a proto nikterak neutrpěl válkou. Šloda, že neměli jsme dosti času na studium této vesnice, položené velmi romanti- cky a z ohledu národopisného jistě nejvýš zajíma- vél Miloš Popovid byl tu kapetanem po několik neděl a znal proto výborně poměry.
Popovid Albánie Vusanj Mila pekařův dům
26 article
Vítal se velmi srdečně se všemi muži, ženami dětmi, s nimiž jsme se potkali, všichni projevo- vali radost, že ho znovu vidí a zvali ho do svých obydlí. Zatím co my zdržovali jsme se v horní části údolí, až kam nám stráž jíti dovolila pro nebezpečí od „kačaků“, chudák Miloš musíl vypiti nepočítané množství káv a slazených vod Ženy vusajnských Albanců se nekryjí, ač jsou mo- hamedánky a se známými muži rozmlouvají docela volně, pouze před cizinci se odvracejí a skrývají. Potok stékající údolím vusajnským od vyso- kého štítu Kložnje, který Albanci zovou Morja Klozniť (ne Kozuit, jak zaznamenáno na rakouské mapě), mizí pod jednou přehradou vápencovou úpl- ně a vyvírá pak v hlubokém víru o mnoho níže v údolí, aby po několika stech metrech volného skoku znovu vřítil se do zemní úzké propasti. T však již neteče pod zemí, nýbrž úzkou propast prorval se napříč vápencovou přehradou. Stěn propasti jsou ještě úplně kolmé a jen v místě, kde řeka do hlubiny se vrhá, i tam, kde zase do širokého údolí vystupuje, možno pozorovati z blíz- ka, jakým způsobem řeka vymlela si tuto dzkou hlubokou prorvu. Nemohu smlčeti, že právě v tomto území byl jsme velmí nespokojení s rakouskou generální ma
Miloš Albanec Morja Kozuit
27 article
pou. Ne pro nesprávnosti v terénu — ty byly velmi přírozené a daly se snadno vysvětlití a omlu- viti, až na jednu nebo dvě velmi hrubé chyby — nýbrž hlavně pro nomenklaturu, Kartograf rakou- ský sledoval tu Stejný systém, jaký s tak neoma- lenou důsledností provozují rakouští oficiosové v všech slovanských krajinách, zaznamenával pouze albanská jména a často patrně i sám si je vytvářil, jen aby srbské názvy nepřišly k platností Místo jména hřbetu „Brada Vezirova“ zaznamenal „Brada Vezirit“, místo „Nemina planina“ „Bješka namun“, místo „Bora“ „Maja Borit“. Jména jsou původně slovanská a albanská šorma je pouze pozdější úprava — každý Vusanjec zná jména slo- vanské i v čisté formě, v Gusinji, pak i v Plavu vůbec albanského tvaru ani neznají. Zástupce státu s většinou obyvatelstva slovanského ovšem musí vyhledávat a zaznamenávat tvary cizí, kazit a zko- molovať slovanské staré názvy. Je to fakt nejvýš politováníhodný a zároveň i směšně títěrný. Karto- grafický ústav zaslouženě velkého jména měl by už jednou upustiti od takových absurdních ne- správností, nerci-li provokacíl
Vezirův Veziritánie Bor Plav Mij Boritánie
28 article
Pro nebezpečí od „kačsků“, kteří z úkrytu snadno mohli vybrati si někoho za cil svých da- lekonosných rychlopalných pušek (dostali prý dost nových opakovaček tureckých darem od přátelské- ho státu), nesměli jsme odvážiti se vzhůru do po- stranních údolí a do ledovcových cirků, visících někde i hluboko pod hranici stromů. Nejvyšší vrcholy horské strmí nejméně ještě 700 metrů nad průměrnou výši hranic stromů. To znamená výši nejméně 2500 m a lze s jistotou za to míti, že několik nejvyšších vrcholů Prokletije vypiná se až do výše 2600—2700 m. K přesvědčení tomu do- spěli jsme i na základě svých pozdějších pozoro- vání se sedla Bogičevice, se svahu Komu i z roviny Metohije od Djakovice. Měli jsme původně v programu již o jedné hodině odpolední býti zpět u Turkovice na oběd, ale zadrželi jsme se ve Vusanjském údolí tak dlou- ho, že teprve po třetí hodině dospěli jsme k cili hladem již tak zmořeni, že necitili jsme již ani pravého apetitu. Hostitelka předkládala pokrmys bědováním, že dlouhé čekání a znovu ohřívání mnoho jim uškodilo, chutnalo nám však výborně a brzo zapomněli jsme na pocity slabostí a únavy, které prázdný žaludek dovede vsuggerovati mozku. Prof. dr. J. V. Danek
profesor doktor Danka Metohija Djakovica Turkovice Vusanjský údolí
29 title
Manevry v JIžních Čechách.
Čechy
30 article Přerušení manevrů.
Přerušení manevrů. Včera odpoledne došly do Prahy nejasné zprávy, že náhle byly armádní ma- nevry z nařízení následnika za- staveny a že jižní i severní ar- máda utvoří jedinou pod vele- ním následníkovým, aby v při- štích dvou dnech operovala dle zcela jiných disposíc proti nepří- teli, kterého s jedním plukem jízdy bude maskovati generál hr. Huyn. Zpráva o této náhlé změně v disposicích se potvrdila v noci úřadní zprávou, která sděluje: Z Dražic, 15. září. (K. k.) Dnes došlo ke srážce obou stran, které do 4. hod. odp. roz- vinuly své síly. Na to bylo cvíčení zastaveno, poněvadž obou příštích dnů manévrových mábýtipoužitokvelikému útoč- nému cvičení za osobního vrch- ního velitelství arciknížete Františka Ferdinanda. Příčiny, pro které se tak stalo, zatím udá- vány nejsou, ale usuzuje se, že došlo k ta- kové situaci, která další prove- dení dřívějšího plánu učinila illu- sorním. Ve smyslu tom aspoň nápadná je zpráva c. k. korresp. kanceláře, oznamující, že dnes (15. záři) nebude vydána zprá- va omanévrech.“
Huyn František Ferdinand Praha Dražice
31 article
Z Tábora, 15. září.
Tábor
32 article
(Zvl. telef. zpr. „N. L. Byla-li první velká srážka za Hořepníkem v neděli obrazem bravurního zápasu jízdy a pě- choty, rozvinul dnešní den velmi charakteristický obraz srážky dvou předních vojů, při níž do boje zasáhla plnou silou z obou stran pěchota a dělo- střelectvo. Velmi příhodný terén pro evoluce pě- choty a dělostřelectva a pro jich pozorování, jaké skýtá okolí Borotina, umožnil divákům nád- hernou podívanou, k niž nemálo přispělo, že ku po- ledni změnila se melancholická zamžená nálada dne a slunce zaplavilo mdlým světlem podzimní nádherný krajinný obraz, který byl jevíštěm dneš- ních manévrových operací. S návrší Šachovna bylo lze zřiti na úbočí Dehetníku, po němž sestu- povaly za monotonního rachotu střelby ze stroj- ních pušek, podobajícího se mlýnskému klapání,a za vzdáleného dunění děl a houfnic v plné záplavě sluneční střelecké řetězy, velkolepé panorama vá- lečné vichřice. Bylo bojováno zřejmě úporněo vrch Dehetník, nejvyšší z táborské vysočiny, který obsadila jižní armáda oddělením se čtyřmi stroj- ními puškami. Do 2. hodiny postupující střelecké řetězy severní armády byly nuceny konečně ustou- piti, když jižní armáda stáhla silné posily, zvláště dělostřelecké, jež pak vrhla do bitevní čáry. Byla krásná příležitost, pozorovati horečnou stavbu pol- ního telefonu až k střeleckým řetězům samým, dále činnost setnin na kolech a rozvinutí zápasu dělo- střeleckého od prvního výstřelu až do všeobecného ohně. Zápas skončil ústupem severní ar- mády, jež stáhla se, pokud bylo lze stopovati, směrem k Milčínu.
Borotin Dehetník Milčín
33 article
Dnes večer rozpoutal se nad jevištěm manevrů prudký lijavee s bouří. Vypravili jsme se na obhlídku, kam až ustoupila severní a postoupila jižní armáda. Ani za tmy a nepohody nepřestaly válečné pohyby a operace vojska. Mijeli jsme ve tmách polní stráže i těžké automobily zásobova- cího sboru a za svitu blesků, jež téměř bez ustání osvětlovaly oblohu, bylo víděti pracující oddělení polního telegrafu, rušící a budující spojení. Ač mí- sty nepohoda nabývala rázu přímo živelní kata- strofy, bylo nám umožněno dobrým výkonem stroje „Pragy“, který byl nám dán k disposici, pozorovati vojenský ruch, ani v noci neutuchající. Zajímavou episodu zažili dnes odpoledne, kdy boj o Dehetník zuřil plnou silou, zpravodajové pražských denních listů. Voják pěšího pluku č. 42, nesoucí zprávu zadnímu voji svého oddělení chvátající až do úpadu, úplně vysílen požádal zpravodaje, sledující v automobilu rozvíjení zápasv, o přispění. Ochotně byl vzat do vozu a zavezda téměř až k místu svého poslání za značné pozos nosti obecenstva, sledujícího průběh manevrů. Značný zájem jak odborných kruhů vojenských, tak i obecenstva poutají k sobě vojenská létadla, jež lelos poprvé účastní se evíčení v Čechách
Čechy Praga