1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 16. září 1913.
Praha
4
article
ranni a večerní llsty
předplácí se
V Praze v administracis
nk čikrt ista
a dvojl donáškout
s másto.. . . .. ka
na čtvrt leta
ve filiálkácha
na město.. 2 K 30
Poštou:
na měste,
na čtvrt ista ! . . . 9 K abnsl
s dvojí zásilkoe
na měsía
a vriet: : .kZ
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8,
s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
6
article
Negativní svornost.
Negativní svornost.
Dalo se očekávati, že radikální živly
zopomenou ve svém boji proti národní
straně svobodomyslné použíti prostředku
tak svůdného, jako je heslo národní svor-
nosti. Proto se tak na kvap svolávala pá-
teční schůze, proto na ní vynucováno oka-
mžité rozhodnutí o všem dalším postupu.
Celý plán spočíval v tom, buď naše po-
slance donutiti, aby se dali spolu s ostatní-
mi na cestu vědomě nesprávnou, anebo na
ně vrhnouti odium, že jsou překážkou spo-
lečného postupu. Plán tu byl, ale selhal:
rozbil se o to, že naši zástupci vzali s sebou
do společné schůze rozum, vzali s sebou
zřetel k prospěchu národa, který nikdy
nepřestali klásti nad prospěch strany, a
vzali s sebou odvahu řídit se usnesením
svého akčního výboru, ať tomu spojená
česká demagogie říká, co chce.
Většinu páteční schůze její rozhodnutí
věru nestálo pranic: stavěti do popředí po-
žadavky, o nichž víme, že nevedou k cíli a
nebudou splněny, se v Čechách pořád ještě
trpí jako politická taktika, a když přijde
čas, nikdo se původců neptá, čeho dosáhli.
Na takovou politiku je ale národní strana
svobodomyslná příliš dobrá. My hledáme
čest v tom, říkati jenom věci, které mů-
žeme krýti svým přesvědčením, a v politice
vidíme umění dobývati věcí možných.
Čechy
7
article
Víme ostatně, že na otázku, zda cesta k
dělnosti sněmu a volební opravě vede jinak
než vyrovnáním s Němci, odpoví nám bez-
výminečně všickni účastníci páteční schů-
ze soukromě, že to je cesta jediná. Do-
kud ale většina neukazuje odvahu, co tak-
to cítí, také veřejně říci, a podle toho
jednat, musíme v zájmu české věci na po-
těšení ze svornosti prozatím resignovat.
A podíváme se ji také dobře do očíl
Podle našeho mínění má v politice svor-
nost, to jest společný postup, jenom ten-
krát nějakou cenu, vytknou-li se nějaké
positivní společné cíle. Společný postup
jenom tenkrát je také skutečnou politickou
silou a ne pouhým opíjením a blamováním
veřejnosti, jestliže se strany shodnou na
nějakém věcném aktuálním programua
jdou potom k němu společnou cestou. Ta-
kového věcného obsahu však není v reso-
luci, kterou pro svůj postup sestavily stra-
ny z páteční schůze. Žádá-lí dnes někdo,
aby vláda bez vyrovnání provedla volby.
Němec
8
article
svolala sněm a navrhla jmenování nového
maršálka, žádá vědomě věci neuskutečni-
telné, protože ví, že nelze si představiti.
aby vláda obnovila takto starý zemský
výbor, ve kterém by po odstoupení konser-
vativního velkostatku bylo šest Čechů a
dva Němci. Žádá-li kdo od nového sněmu
bez vyrovnání volební reformu, ví opět.
že se to nestane, protože k tomu Němci
nesvolí a mají moc tomu zabrániti. Prote-
stuje-li kdo konečně proti oktroji, ale sou-
časně také proti účasti českých stran na
vyrovnání, uvádí veřejnost vědomě ve
zmatek do třetice, protože ví, že odmítá-li
se vyrovnání předem, pracuje se ne proti
oktroji, nýbrž pro oktroj.
Potáceti se v těchto rozporech pone-
cháváme stranám, které od pátku chtějí
representovati národní svornost. Pro spo-
lečný postup učiníme okamžitě všecko,
jakmile nabudeme přesvědčení, že jsou tu
pro něj společné, věcné cíle. Odmítneme
Čecho
Němec
Prot
9
article
ho však s veškerou rozhodností vždycky
kdykoliv bude na samém jeho prahu státi
strannická a politická lež. Nedáme si impo-
novati žádnými hesly, žádnou mechanickou
svorností, žádnými společnými protesty.
které ničeho nedosahují, žádnými papíro-
vými pumami, jichž cenu ode dávna zdo-
statek známe. Ceníme na politice obsah.
program, nikoliv formu, která neznamená
pranic, jakmile je naprosto zaručeno, že
při prvním pokusu vyjíti od negativních
protestů k positivní činnosti prohlásí pp.
Hajn, Choc, Masaryk a Stránský, že po-
třebují ne politické odborníky, nýbrž poli-
tické charaktery, a aby se jimi stali, mu-
sejí všecko rozbít. V tom je celá, a po roz-
bití dohody s národními sociály dokázaná
zásadní nesnáz každého společného postu-
pu: dokud všecky české strany neuznají.
že v politice je nutno domáhati se věcí
možných a ne pořád jen se chtít líbit, do té
doby bude svornost možna jenom mezi
stranami, které takovou mužnou odvahua
politickou čest mají. Všechno ostatní je
pouhé divadlo, agitace, hra, ale ne politika.
Malý příklad: svého času svolala Národní
rada české politiky, aby smluvili jakýsí
minimální program, za který nemůže nikdo
jít. Porady začaly s minimálním programem
— a končily návrhem, aby čeština byla
Čechách prohlášena za jazyk úřadní a něm-
čina za jazyk pouze trpěný, jako tomu by-
lo za krále Vladislava . .
Při tom počíná si většina páteční schů-
ze tak, jakoby nevěděla, pro kterou
svornost vlastně svým počínáním pracuje.
Hajn
Choc
Masaryk
Stránský
Čech
Vladislav
10
article
Seskupiti všecky české poslance na radi-
kální základně neznamená dnes nic jiného,
než neobyčejně stupňovati cenu, kterou
mají pro vládu hlasy německo-nacionálního
svazu. Ten se octne se svými sto členy
tak výhodném postavení, že bez obavy bu-
de moci na vládě vymáhati i nejpřehna-
nější požadavky Němců z Čech. Vláda bu-
de na jeho hlasy odkázána, a poněvadž od
Čechů bude slyšeti jen protesty, bude se
přirozeně snažit, aby si ho udržela kon-
cesemi, které půjdou na naše útraty. Jinak
budou se věci míti, bude-li alespoň část
českých poslanců dělati politiku volné
ruky, tak že vláda bude se moci opírati
také o ně, bude nucena respektovati jejich
přání a při nejmenším aspoň nedělati, co
jenom Němcům napadne. Pak už ta svor-
nost v německém nacionálním svazu bude
trochu menší, protože jeho alpští Němci
ztratí chuť pouštěti se k vůli českým do
akcí, které snadno mohou končiti blamáží.
I to však bude ještě stav horší, nežli ležív
moci české politiky, kdyby se všech 108
českých poslanců dalo získati pro oprav-
vdovou, politickou svornost. Vláda, kte-
rá si může vybrat, byla by proti německým
požadavkům obrněna tak, jako žádná jiná.
protože za ztracené německé hlasy ihne
měla by k disposici hlasy české Pak by si alp-
ští Němci, kteří se tak snadno nedají vehnati
do oposice, dokonce už rozmyslili přinésti
jakoukoliv oběť Němcům českým, a přestal
by ten tlak všeho rakouského Němectva.
který česká politika dosud při každém
kroku cítí.
Němec
Čecho
Čechy
11
article
To by ovšem předpokládalo velkou
změnu u většiny české delegace. Ani ne
tak změnu politického nazírání, poněvad
tyto věci jsou jasné jako den, spíše změnu
morální: předpokládalo by to odvahu dě-
latí to, co situace a chladná úvaha káže,a
ne k čemu radí zájem agitace, strany a žur-
nálu. Jaká pomoc! Udělali jsme aspoň to-
lik, že páteční usnesení, v jichž správnost
původcové jejich sami nevěří, nemohou si
přikládati pečeť souhlasu celého národa, a
půjdeme třebas sami tam, kde bychom
chtěli spolu vidětí všechny ostatní, v pře-
svědčení, že česká věc víc než kdy jindy
žádá od nás všech politiku klidnou a roz-
umnou, vedenou snahou o lepší budoucnost
národa.
12
title
Politický přehled.
13
article
Země české.
Země české.
Německý protest proti oktrojí zemského
„Reichenb. deutsche Volksztg.“ uveřej-
ňuje od „německého politika z Čech“ úvodníl
s nadpisem: „Němci v Čechách, pozor!“ člá-
nok sám jest rekapitulací nedávné polemiky
mezi býv. zem. poslanci drem. Reinigerema
drem. Turnwaldem, k niž zavdal podnět Rei-
nigerův článek v „N. Fr. Presse“, v němž pi-
satel na to žehral, že vláda současně s dosa-
zením zemské správni komise neuskutečnila
minimum oněch zajištění, kteréž na poli zem-
ského zřízení mezi zástupci obou národů byly
až do jednotlivosti umluveny. Proti tomuto
tvrzení vystoupil dr. Turnwald a prohlásil,
že návrh zemského zřízení vypracován byl
drem. Fořtem a Urbanem jenom s tou výslov-
nou výhradou, že není ani pro české ani pro
německé zástupce v národně-politické komisi
závazným, že nikdy nespatřil oficielně světlo
světa, že o něm nebylo rokováno ani v pra-
covním výboru ani v permanentní komisi, a
že by podle svého obsahu níkdy ani
nebyl došel souhlasu německého.
poněvadž německým požadavkům v příčině
rozdělení zemského výboru nehovi dostateč-
ným způsobem a že by vedl tudíž k neustálým
zmatkům a národnostním svárům. Naprosto
odmitl pak dr. Turnwald domněnku, že by se
byli Němci vnucením takovéhoto zemského
zřízení dali pohnouti ke vzdání se obstrukce.
Němec
doktor
Turnwald
Čechy
Rei
14
article
Naproti tomu dr. Reiniger uvedl, že o tomto
návrhu bylo v německém zemském svazu ro-
kováno, ovšem důvěrně. Liberecký list nazývá
dra. Reinigera největším slabochem v hájení
německých požadavků a podotýká, že jeb
mínění rozmohlo se i v jistém kruhu býv. ně-
meckých poslanců zemských, i sám K. H. Wolí
v Chomutově vyslovil mínění, že vláda, když
zvýšila zemské dávky, mohla oktrojem také
upraviti zemské zřízení, jak ujednáno, a na
dotaz předsedy ministerstva bylo prý mu
sděleno, že prý není vyloučeno, že zemskému
zřízení „bude zjednána platnost“. Proti tomu
staví se článek co nejrozhodněji, popíraje, že
takové ujednání stává a že souhlasu mělo se
mu dostati teprve shromážděním německých
důvěrníků, jemuž návrh měl býti v poslední
řadě, až by byl prošel komísí i svazem, ke
schválení předložen, k čemuž však nikdy ne-
došlo. „Reichenb. d. Volksztg.“ hrozí se ne-
bezpečí oktroje návrhu zem. zřízení, kteréž
prý se dodnes nad hlavami Němců v Čechách
vznáší. Tím byl by prý osud německých krajů
v Čechách, německého kmene vůbec zpeče-
těn. Jest prý tudíž naléhavým příkazem, aby
německé obyvatelstvo v Čechách nenech alo
své poslance o tom v klamu, že nechce nic o
takovém zemském zřízení věděti, a proti jeho
násilnému vnucení zaujme stanovisko právě
tak, jako poslanci němečtí odmítli ve svých
požadavcích uskutečnění zemské volebn
opravy násilným opatřením.
Reiniger
Wolit
Němec
Chomutov
Čechy
15
article
Jak známo, veškerá jednání vyrovnaei
až dosud konaná byla co nejslavnostněji Něm-
ci i Čechy prohlášena za naprosto neplatná
nezávazná, i je tudíž každý spor o jich plat-
nost a závaznost vyloučen, zejména těch
která se do národně-politické komise ani ne-
dostala. Avšak článek libereckého listu jest
živým dokladem toho, že v určitých něme-
ckých kruzích poslaneckých panuje názor, že
k oktroji některých vyrovnacích předloh přece
jen dojde.
Čecho
Německo
16
article
Z Moravy.
Morava
17
article
Dne 13. září 1913.
[Zemský sněm. — Burešův případ. —
Říšská volba za P. Šilingra. — Dol. Kou-
nice.)
Moravský zemský sněm není mezi těmi, které
mají býti nyní svolány a dalo by se souditi, že
na Moravě máme všechno, čeho si přejeme. Agrár-
ní strana, která jediná dala v poslední době o sobě
věděti, usnesla se na resoluci, žádající svolání sně-
mu k delšímu zasedání. Zůstane, myslíme, však při
pouhé resoluci, protože v samém zemském výboru
není žádného spěchu se svoláním sněmu ze dvou
příčin: jednak vystupuje zemskému výboru mo-
ravskému před oči veliký úkol sanace zemských
financí, jednak není pro sněm připra-
veno tolik potřebného akutního ma-
terialu, aby sněm delší zasedání plod-
né snesl. Myslíme, že naši povolaní činitelé mu-
sejí se postarati o to, aby vláda neměla záminku
nesvolávati sněm a že musí se pokroková většina
zemského výboru přičiniti, aby bylo pro sněm to-
lik materiálu, že se mu pak musí delší doba k za-
sedání vyměřiti. — Nemáme dosti místa a také na
ten čas není věc zatím tolik akutní pro veřejnost.
abychom vyvraceli všechno to, co „Hlas“ a jiné ča-
sopisy proti „Nár. L.“ napsaly v záležitosti posla-
neckého mandátu řed. Bureše. K vůli přehlednosti
o celém případu pouze konstatujeme, že Jednota
učitelů zemědělských škol na Moravě a výkonný
výbor agrární strany usnesly se na resolucích proti
stanovisku zemského výboru. Komickým v celé te
kampani nynější bylo, že „Čas“ ve svém článkuo
věci té uváděl jako vážné důvody pro zrušení —
humoristický feuilleton, dávno otištěný, kde se psa-
lo o smyšlené inspekci řed. Adamce, vykonané
nad ředitelem-náhrad. zem. výboru Burešem. Kdy
pro zpátečnické stanovisko pokrokových politiků
musí feuilletonista sbírat „vážné“ důvody, pak je
to velmi význačný příznak.
Burešův
P Šilingr
Hlas
Bureš
Adamec
Dolo
Kou
Morava
Jednota učitel zemědělský škola na Morava
18
article
Za zemřelého poslance P. Šilingra je vypsán
říšská volba na den 28. října. Z kandidatur se
ohlašuje první agrární zemského poslance R. Ma-
líka. — Kounický kompromis probírán je časopisy
a brněnský denník katolicko-národní vpadl proti
němu a dovolával se ve svých vývodech naší zprá-
vy. Oznamujeme mů zdvořile, že my jsme zprávu
o kompromisu, ač jsme o ni věděli, neprozradili
nýbrž že první zprávu přinesl brněnský list agrární
Dále konstatujeme mu, že pasus o německé mě-
šťance v kompromisním návrhu, o němž jsme v
„Nár. L.“ psali, nebyl, a že tam teprve později byl
dohodujícími se stranami dán, a sice po olištění
naší zprávy.
P Šilingr
R ma
20
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Hořká krítíka.
RakouskoUhersko
21
article
„Zeit“ psal nedávno o poměrech v Če-
chách a vytknul s důrazem, že česko-německé
vyrovnání se provésti musí, poněvadž je stální
nezbyťnosti. A poněvadž ani jeden, aní druhý
tábor z obavy o populárnost nechce k smíru
přistoupiti dobrovolně, radil tehda, aby ko-
runa sama položila v té věci na váhu svůj vliv
jako učinila, když jednáno o reformu říšského
volebního práva. V posledním nedělním čísle
volá ku práci vládu, aby ona se nyní chopila
česko-německého vyrovnání, když strany sa-
my se nemají k dílu.
V referátě o Staňkově poslanecké schůze
praví: Jsou i mezi německými stranami různé
názory o výměře národních požadavků, kte-
rým má vyhověti vyrovnání. Ale není mezi
nimi rozdílu v přesvědčení, že vyrovnáni s Če-
chy je nezbytné. Většina českého národa je
tak rozumna a soudná, že potřebu onu také
uznává; proto stydí se radikalismu, jenž ne-
smyslnou negací poškozuje dobrou politickou
pověst českého národa. Praví-li dr. Kramái
svým krajanům, že není jiné volby, než vyrov-
nání nebo absolutismus, jest to pravda tak
samozřejmá, že člověk, který by chtěl unik-
nouti této alternativě, musil by zavříti oči a
ucpati si uši a při tom ještě se napíti do opo-
jenosti. Český radikalismus dělá to i ono.
Nad takovými křiklouny, kteří nechtějí vidét
slyšet, ani myslit, zvítězí střízlivý rozum ná-
roda, který je vedle Němců nejvzdělanějšíma
doktor
Kramáe
Němec
Staňkov
22
article
drobném prodejln
ranní disle a zobě . sa sa
večerni
. . . sa dk
Ve Bliálkách na venkovš
ranní čislo
večerní .
Inseráty
plaší se hotově napřed.
Předplapení a inserty přijíma
sdministrace v Marlanské ul., a
Tam nacházejí se tál
redakne, tlskárna a nxpedlee
„Národnich Listů“
Rnkopiay se nevraceli
Marlanský ulice
23
article
nejzámožnějším národem rakouským a který
nedovolí, aby místo, které mu náleží v rakou-
ské politice, bylo ohroženo neplodným, neko-
nečným sporem s Němci anebo dokonce ztra-
ceno. Ať jen vláda postaví konečně vyrovnání
na jednací pořad. Až u zeleného stolu začne
vážné jednání. Čechové za dveřmi nezůstanou.
Němec
Čecho
24
article
Z Dalmacie.
Dalmacie
25
article
Dne 7. a 8. září shromáždil se v Zadru
stálý sněmovní výbor pro dalmatskou vo-
lební opravu. Výbor se usnesl, že přijímá
za podklad dalšího jednání osnovu volební
opravy, vypracovanou před časem posl. drem.
Smodlakou. Dle jeho návrhu na sněmě
byly by tři kurie: všeobecná s 19 mandáty,
kurie středních poplatníků s 21 a velkých po-
platníků s 14 mandáty, k nimž by se připočí-
tali ještě dosavadní tři poslanci obchodních
komor. Sněm by měl tedy 57 poslanců a 2 vi-
rilisty — katolického arcibiskupa a pravoslav-
ného biskupa zaderského. Zástupcové jedno-
tlivých sněmovních klubů se zavázali, že usne-
sení výboru oznámí svým klubům a do šesti
neděl podají zemskému výboru zprávu, na
čem se jich kluby usnesly. Na základě získa-
ného tak materiálu má pak zemský výbor vy-
pracovati předlohu volební opravy.
obchodní komora
26
article
Z Dubrovníka dochází divná zpráva:
Dubrovčané uspořádali minulou neděli v za-
hradní restaurací na Pločích koncert na
počest českých hostí, meškajících prá-
vě v Dubrovníce, a proto koncert sestaven ze
samých slovanských skladeb. Ale ta-
to výhradně slovanská čísla koncertu byla již
nápadna okresnímu hejtmanu, který se obrátil
k městské radě s výstrahou, že musí převzíti
odpovědnost za koncert, jinak že by byl nucen
jej zakázati. Místní vojenské velitelství pak
zakázalo důstojníkům návštěvu zahradní re-
staurace za doby slovanského koncertu. Na
Balkáně je už mír, všechny státy tam demobí-
lisují, ale v Dalmacii, zdá se, panuje dosud vý-
jímečný stav, za něhož i zahradní koncert se
slovanským programem zdá se čímsí státu ne-
bezpečným. Naše vláda v otázce jihoslovan-
ské je skutečně nenapravitelná. Koncert —
mimochodem řečeno — měl krásný úspěcha
nepřítomnost důstojníků způsobila, že sev
zahradě neozvalo ani jediné německé slovo.
Jazyk chorvatský nebolí srbský.
Splitská „Sloboda“ kárá některé české
noviny (také „Nár. Listy“), že uveřejnily Vý-
voznému spolku noticku o tom, že spolek vy-
dal adresář českých vývozců na slovanský jih
a sice jeden v jazyku srbském a jiný v jazyku
chorvatském, jakoby srbštína a chorvatština
byly dva různé, jazyky. Správně mělo býti
oznámeno, že adresář byl vydán v jazyku srb-
ském neboli chorvatském a sice jednou písmem
latinským, podruhé azbukou. Ať to
Vývozní spolek vezme na vědomí.
Dubrovčaný
Sloboda
Balkán
Dalmacie
27
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Aby nebylo nedorozumění
Makedonští delegáti v Praze, pp. D. Mi-
chalčev a Gr. Vasilev ze Sofije, žádají nás,
přihlížejíce ke čl. ve večerním vydání „N. L.
č. 248, abychom uveřejnili následující jejich
řádky, neboť „nechtějí, aby bylo ne-
dorozumění mezi nimi a Čechy“;
1. Nikomu a nikdy jsme neřekli, že bratr-
ský český národ, jehož úporného národního
boje vysoko si vážíme, nemá žádného vý-
znamu pro politiku Rakouska. Jak by bylo
možno říci to o tak vysoce vyvinutém mnoha-
milionovém národě? Tvrdili jsme pouze, že
přicházíme sem do Prahy mluviti ve prospěch
ne politické práce, nýbrž kulturného díla, kte-
ré bude míti veliký význam pro slovanské po-
měry na Balkáně.
2. „Národní Listy“ napsaly, že libovolně
Vasilev
Čecho
Praha
Rakousko
Balkán
28
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Nový hlas o krásách Prahy.
(Příspěvek k otázce cizineckého ruchu u nás.)
V minulých pěkných dnech po měsících dešte
a chladen zářila Praha opět v celé svojí malebné
nádheře. Je rozkošná sice i při zasmušilé obloze
ale k plnému rozvití svých půvabů — jako všeck
na světě — potřebuje i ona dobrotivého slunce
těch rozličných barevných, světelných a stínových
her, jež právě jen sluneční paprsky dovedou vy-
kouzlit na všem, čeho se dotknou. Jas — toť háv
jímž měla by být Praha co nejčastěji oblékánal Jas
ve dne i v noci, jas slunečný i měsíčný! O, jak ta-
jemně svůdná je naše metropole v jasných nocích
když na nebi se rozhoří tisice hvězd a město za-
plane v záři elektrických a plynových světel!A
kdo vtiskl si jednou do paměti Prahu, zalitou plným
slunečním jasem, bude na ni objevovat stále hovéa
nové půvaby i za deštivých dnů, v nichž mraky
nám téměř visí nad hlavou a kdy na všem jakoby
převládala šed. A přece je pořád ještě dost lidí
kteří chodí Prahou jako slepí, hluší, lhostejní k její
nevystihlým vnadám. I když spěchám za svým
zaměstnáním a nemám času nazbyt, při sebe
Praha
Jasa
29
article
rychlejším kroku nedovedu míjet krásná místa sta-
ré Prahy bez pozornosti. Právem voláme k nám tu-
risty, ale sami si skvostného města tak málo vši-
máme. Těm, jimž Praha dosud nemluví k srdci, ra-
dím: Choďte často a vskutku s olevřenýma očima
po nábřežích a staropražských ulicích a vystupujte
na výšiny, odkud se otvírají výhledy na Prahu. Po-
znáte, že Vám tyto toulky nesevšední, nýbrž že se
vám stanou duševní potřebou a donutí vás, abyste
si vroucně a bedlivě prohlédli Prahu celou, ce-
ličkou, až do těch nejtajnějších koutů a všech ú-
krytů jejích sbírek. A podíváte-li se na Prahu v
jednom dni za sluneční záře s vysokých vyhlídek
na různých stranách města (na př. a Petřína, V,-
šehradu, Riegrových sadů, Vítkova, Ietenské strá-
ně, 6d zámeckých schodů a ze Zlaté studně)a
spojíte-li toto putování po výšinách s procházkou
kolem romantických zákoutí v nejtypičtějších uli-
cích a ve starých zahradách, jsem přesvědčen, že
vám ten den pro vždy bude nezapomenutelným
že si jej zapíšete do knihy svých nejmilejších vzpo-
mínek. Pak zatoužíte v pravém toho slova smyslu.
Praha
Petřín
Riegrův
Vítkov
Ietenský
30
article
aby toto staré, slavné a krásné město, váš drahý
domov, stalo se cílem poutí vnímavých lidí z blízka
i dáli, a zabolí vás, že příliv hostí do Prahy je
dosud tak malý. Zvýšení návštěvy cizinců bylo by
naším kulturně-národním i hospodářským prospě-
chem, a jest proto povinností každěho z nás, aby
dle možnosti v té věci pracoval. Že je Praha kle-
notem, říkají inteligentní turisté všeobecně a mno-
zí z nich přesvědčivě to dokazují v časopiseckých
článcích. Žádného takového hlasu nemáme pře-
slechnout.
Loni v Mnichově o „Gewerbeschau“ seznámi
jsem se s vysoce vzdělaným mladým Němcem, ar
chitektem Pavlem Hartnerem. Už tehdy ho-
roval o Praze, v níž před tím dvakráte byl, vždy
však jen „na skok“, a nechápal nenávist Němců
Čechům. Zpřátelil jsem se s ním a podařilo se m
pohnouti jej, aby letos v Praze ztrávil aspoň po-
lovici své dovolené. Přijel, a jak na něho Prah
působila a jaké má on teď pro nás návrhy na po
vznesení cizineckého přílivu, vysvitá z jeho dlou
hého listu, jejž mi po návratu do Mnichova posla
a jejž pro jeho význam celý otískuji v překladui
Němec
Pavel Hartner
Čecho
Praha
Mnichov
31
article
Mnichov. 9. září 1913.
Milý příteli,
sedím tedy už opět doma a ač dnes dopo
ledne jsem už zkoušel zapřáhnouti se do své ro-
boty, mám utkvělý pocit, že tu zůstanu jen chvili
a že co nevidět octnu se zase v Praze. Utěšuji s
tou sladkou představou, neboť se mi zoufale stýská
po Praze, do níž, bohužel, budu se moci podívat
opětně až za rok. Měl jsem štěstí, těch čtrnáct dnt
u Vás svítilo slunce skoro ustavičně. Dnes se už
obloha kaboní a je větrno, snad se dá znovu do
deště na týdny. Ale budíži aspoň touha po Praze.
již v duchu vidím ozářenou zapadajícím sluncem
nebude tak pálit. Přikovám se ke své práciv
tiché kanceláři a ve volných chvílích budu živým
slovem i pérem pilně a rozumně upozorňovat na
Prahu. Teď toho nejsem schopen, překypuji nad-
šením, které se těžce vtěluje ve slova. Ale přes to
— anebo snad právě pro to? — učinil jsem dnes
jak Vám hned povím, čiperný začátek. Dříve mu-
sím Vám ještě jednou poděkovati: zavázal jste s
mne nesmírně, že jste mne tak podrobně seznámi
se všemi krásami Prahy a rázovitého života praž-
ského. Vědomi, že budu pro to velebné město nad
Vltavou horlivým propagátorem, nechť je Vám o-
měnou.
Mnichov
Praha
Vltava
32
article
Kéž by se poměry změnily, aby z Prahy co
nejdříve byla význačná stanice cizineckého ruchul
Nejkrásnější evropské město a návštěvníky v něm
počítáš na desitky. Tak to přece dál nejde. Měl
byste vidět ty zástupy turistů, kteří dnes chodí
Mnichovem. Kde jaká podívaná, všude je jich plno
Chápu, že sem přijíždějí a že se jim tu líbí, ale
překvapuje mne, že jsou tak nedostatečně informo-
váni o Praze. V hotelu při obědě otázal jsem se
dvou Angličanů, prohlížejících jízdní řád, zdali po-
jedou také do Čech, a odpověď zněla: „Tam nic
není, leda vyhlášené lázně, a my nemocni nejsme.
Jste zajisté s to si představit, že jsem se po ta-
kové nejapnosti rozohnil v líčení jedinečných pi-
vabů Vaší Prahy, a tu odměnou mi byl skeptický
úsměv s poznámkou: „Pán je asi Pražan a dobrý
patriot?!“ Řekl jsem: „Narodil jsem se a vyrostl
Mnichově a také tady nejspíš umřu. Jsem Němec
ale hodně cestuji, přes dva roky jsem pracoval
Londýněva ze všech proslavených měst, která jsem
poznal, nejvíc se mi libí Praha.“ Když jsem víděl,
že pozorně poslouchají, pokračoval jsem v „úto-
ku“: „Je to báječné město nejen jako nevšední
historický dokument, ale i jako krásná moderní
skutečnost. Poloha Prahy je nevyrovnatelnou básn
a její staroměstské a malostranské ulice, jakož
nábřeží a sady jsou čarovnou pohádkou. Pražské
Angličan
Pražan
Němec
Praha
Mnichov
Čechy
malostranský ulice
33
article
památnosti, pozoruhodné umělecké a kulturn
sbírky, znamenají fenomenální originál, a což ta
muzikantská krev Čechů! Jejich hudba, to je elixín
pro znavené nervy. A při tom jde toto vzácné
město ruku v ruce s duchem doby a tak i to, co
moderního obsahuje, překvapí vás příjemně. Ně-
které hříšně nevkusné činžákové ulice s nešťast
nýmí stavbami nemohou porušit celkového uchva-
cujícího dojmu. A jak je tam o hosty postaráno
Dobré železniční spojení se všech stran, výtečné
obchodní domy, dokonalé hotely nejnovějšího typu.
všemožné pohodlí, proslulá česká kuchyně, známé
plzeňské pivo atd.“ . . . chrlil jsem ze sebe s ta-
kovým temperamentem, že by toho leckterý Pra-
žan nedovedl. Angličané se divili: „A co to, že
se o Praze tak málo mluvi? Proč pro ni Čechově
nedělají víc reklamy?“ Odvětil jsem tentokráte již
áe tak pevně: „Reklama se dělá, ale cizina si jí
nevšímá.“ Pocitil jsem sice v tom okamžiku pře
to vše, co jste mi výprávěli o českých akcích na
povznesení cizinecké návštěvy, že bude nutno vy-
konat mnohem více, ale vrátil jsem se raději ješte
k výkladu o krásách Prahy. Mladší Angličan se
náhle zeptal: „A což ženy, stojí také za podívání?“
Čecho
Angličan
Čechův
Praha
34
article
Jak mě znáte, nepochybujete dojista, že jsem se
na základě poctivého přesvědčení přímo rozzpí-
val o spanilosti Češek, avšak musím podotknouti.
že jsem nechválil jen přednosti jejich zevnějšku,
nýbrž i ducha: mluvil jsem o dobrosrdečné slovan-
ské povaze, pracovitosti, hospodárnosti Vašich
děv a pod., takže věru nevím, jestli některý z těch
praktických Angličanů (obou mládenců) nedostane
na konec zálusk zkusit své štěstí s Češkou. Vy-
táhl jsem z kapsy umělecké dopisnice pražskéa
dle pravdy jsem prohlásil, že skutečnost daleko
předstihuje ty obrázky. Obdivovalí se, a když při-
šlo k obědu ještě několik jejích známých, začali
s nimi rozmluvu o Praze. Smluvil jsem s nimi na
zítřejší večer schůzku, při níž, doufám, uslyšímz
jejich úst rozhodné slovo: „Pojedeme do Prahyl
Nejsem chlapík? Je to drobná práce, ale nebude
snad bez významu. A ve vhodném okamžiku ose-
dlám svého Pegasa — zlatá Praho, pozdravím T
na dálku básnickou ódouí
Angličan
Češka
Praha
35
article
Ale teď ještě k té otázce reklamy. Je úcty-
hodná činnost Vašeho cízineckého svazu, leč bude
nutno chopit se věci ještě s jiné stránky. To, co
jste mi napověděl o nějakém cenném „časovém
lákadlu“, schvaluji úplně. Nevím, jak se stalo, že
jsmo tenkrát v rozhovoru o tom zabočili na jiné
pole a nepromluvili si o tom blíže. Takové slav-
nosti, při nichž byste ukázali výši a kvalitu české
hudby, to jest skladeb i výkonných umělců, mu-
sily by, kdyby byly dobře organisovány umělecky
i obchodně, všude vzbudit sensaci. Národ, jenž má
takovou kouzelnou hudbu a jehož dirígenti, operní
zpěváci, pěvecké sbory a houslisté v největších
evropských městech i v Americe a kdo ví kde ještě
sklízejí zasloužené triumiy, mohl by přece i v centru
svého národního života těžšt z tohoto svého umě-
leckého bohatství a každoročně sezvat, jak říkáme,
celý svět, aby zavítal do Prahy poslechnout si ve
vzorném výběru a seskupení všecko to, co slavného
máte v hudbě. Uspořádat jakýsi „měsíc českých
hudebních kapacit“ a všemi prostředky vyspělé
mezinárodní reklamy výmluvně upozornit na ty
slavnosti, jež by zajisté byly bez konkurence, to by
přece bylo pro uměnímilovné cizince i konečně pro
ty, kdož všude se ukazují z mody, magnetem de-
setkrát působivějším, než je taková letní divadelní
a koncertní saisona mnichovská. Nechci přefiánět.
ale nedovedu se zbavit myšlenky, že byste tím
způsobem vytvořili z Prahy jakousi hudební
Amerika
Praha
36
article
Mekku, tedy místo hodné při nejmenším téže po-
zornosti jako Bayreuth. Snad sami ani netušite, jak
je Vaše hudební kultura úžasná. Takové slavnosti
byly by pro Čechy obrovským mravním i hmotným
ziskem. Arciť ohromný podnik toho druhu vyžádal
by si velikého nákladu a složitého arrangementu
uměleckého i obchodního (reklamy, jaké dosud
nepěstujetel) a nedá se tedy uskutečnit přes noc.
Kromě jiného musili byste si opatřit neselhávajíct
oporu ve světových žurnálech, jež mají vliv a moc.
Francouzi a Angličané, jak jste mi řekl, jsou Vám
Francouz
Angličan
Mekka
Bayreuth
Čechy