ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1d8ccf10-8f17-11dd-8c6e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 45, person 48, org 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 16. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 254.
4 article
ranni a večerní llsty předplácí se V Praze v administracis nk čikrt ista a dvojl donáškout s másto.. . . .. ka na čtvrt leta ve filiálkácha na město.. 2 K 30 Poštou: na měste, na čtvrt ista ! . . . 9 K abnsl s dvojí zásilkoe na měsía a vriet: : .kZ
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8, s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
6 article Negativní svornost.
Negativní svornost. Dalo se očekávati, že radikální živly zopomenou ve svém boji proti národní straně svobodomyslné použíti prostředku tak svůdného, jako je heslo národní svor- nosti. Proto se tak na kvap svolávala pá- teční schůze, proto na ní vynucováno oka- mžité rozhodnutí o všem dalším postupu. Celý plán spočíval v tom, buď naše po- slance donutiti, aby se dali spolu s ostatní- mi na cestu vědomě nesprávnou, anebo na ně vrhnouti odium, že jsou překážkou spo- lečného postupu. Plán tu byl, ale selhal: rozbil se o to, že naši zástupci vzali s sebou do společné schůze rozum, vzali s sebou zřetel k prospěchu národa, který nikdy nepřestali klásti nad prospěch strany, a vzali s sebou odvahu řídit se usnesením svého akčního výboru, ať tomu spojená česká demagogie říká, co chce. Většinu páteční schůze její rozhodnutí věru nestálo pranic: stavěti do popředí po- žadavky, o nichž víme, že nevedou k cíli a nebudou splněny, se v Čechách pořád ještě trpí jako politická taktika, a když přijde čas, nikdo se původců neptá, čeho dosáhli. Na takovou politiku je ale národní strana svobodomyslná příliš dobrá. My hledáme čest v tom, říkati jenom věci, které mů- žeme krýti svým přesvědčením, a v politice vidíme umění dobývati věcí možných.
Čechy
7 article
Víme ostatně, že na otázku, zda cesta k dělnosti sněmu a volební opravě vede jinak než vyrovnáním s Němci, odpoví nám bez- výminečně všickni účastníci páteční schů- ze soukromě, že to je cesta jediná. Do- kud ale většina neukazuje odvahu, co tak- to cítí, také veřejně říci, a podle toho jednat, musíme v zájmu české věci na po- těšení ze svornosti prozatím resignovat. A podíváme se ji také dobře do očíl Podle našeho mínění má v politice svor- nost, to jest společný postup, jenom ten- krát nějakou cenu, vytknou-li se nějaké positivní společné cíle. Společný postup jenom tenkrát je také skutečnou politickou silou a ne pouhým opíjením a blamováním veřejnosti, jestliže se strany shodnou na nějakém věcném aktuálním programua jdou potom k němu společnou cestou. Ta- kového věcného obsahu však není v reso- luci, kterou pro svůj postup sestavily stra- ny z páteční schůze. Žádá-lí dnes někdo, aby vláda bez vyrovnání provedla volby.
Němec
8 article
svolala sněm a navrhla jmenování nového maršálka, žádá vědomě věci neuskutečni- telné, protože ví, že nelze si představiti. aby vláda obnovila takto starý zemský výbor, ve kterém by po odstoupení konser- vativního velkostatku bylo šest Čechů a dva Němci. Žádá-li kdo od nového sněmu bez vyrovnání volební reformu, ví opět. že se to nestane, protože k tomu Němci nesvolí a mají moc tomu zabrániti. Prote- stuje-li kdo konečně proti oktroji, ale sou- časně také proti účasti českých stran na vyrovnání, uvádí veřejnost vědomě ve zmatek do třetice, protože ví, že odmítá-li se vyrovnání předem, pracuje se ne proti oktroji, nýbrž pro oktroj. Potáceti se v těchto rozporech pone- cháváme stranám, které od pátku chtějí representovati národní svornost. Pro spo- lečný postup učiníme okamžitě všecko, jakmile nabudeme přesvědčení, že jsou tu pro něj společné, věcné cíle. Odmítneme
Čecho Němec Prot
9 article
ho však s veškerou rozhodností vždycky kdykoliv bude na samém jeho prahu státi strannická a politická lež. Nedáme si impo- novati žádnými hesly, žádnou mechanickou svorností, žádnými společnými protesty. které ničeho nedosahují, žádnými papíro- vými pumami, jichž cenu ode dávna zdo- statek známe. Ceníme na politice obsah. program, nikoliv formu, která neznamená pranic, jakmile je naprosto zaručeno, že při prvním pokusu vyjíti od negativních protestů k positivní činnosti prohlásí pp. Hajn, Choc, Masaryk a Stránský, že po- třebují ne politické odborníky, nýbrž poli- tické charaktery, a aby se jimi stali, mu- sejí všecko rozbít. V tom je celá, a po roz- bití dohody s národními sociály dokázaná zásadní nesnáz každého společného postu- pu: dokud všecky české strany neuznají. že v politice je nutno domáhati se věcí možných a ne pořád jen se chtít líbit, do té doby bude svornost možna jenom mezi stranami, které takovou mužnou odvahua politickou čest mají. Všechno ostatní je pouhé divadlo, agitace, hra, ale ne politika. Malý příklad: svého času svolala Národní rada české politiky, aby smluvili jakýsí minimální program, za který nemůže nikdo jít. Porady začaly s minimálním programem — a končily návrhem, aby čeština byla Čechách prohlášena za jazyk úřadní a něm- čina za jazyk pouze trpěný, jako tomu by- lo za krále Vladislava . . Při tom počíná si většina páteční schů- ze tak, jakoby nevěděla, pro kterou svornost vlastně svým počínáním pracuje.
Hajn Choc Masaryk Stránský Čech Vladislav
10 article
Seskupiti všecky české poslance na radi- kální základně neznamená dnes nic jiného, než neobyčejně stupňovati cenu, kterou mají pro vládu hlasy německo-nacionálního svazu. Ten se octne se svými sto členy tak výhodném postavení, že bez obavy bu- de moci na vládě vymáhati i nejpřehna- nější požadavky Němců z Čech. Vláda bu- de na jeho hlasy odkázána, a poněvadž od Čechů bude slyšeti jen protesty, bude se přirozeně snažit, aby si ho udržela kon- cesemi, které půjdou na naše útraty. Jinak budou se věci míti, bude-li alespoň část českých poslanců dělati politiku volné ruky, tak že vláda bude se moci opírati také o ně, bude nucena respektovati jejich přání a při nejmenším aspoň nedělati, co jenom Němcům napadne. Pak už ta svor- nost v německém nacionálním svazu bude trochu menší, protože jeho alpští Němci ztratí chuť pouštěti se k vůli českým do akcí, které snadno mohou končiti blamáží. I to však bude ještě stav horší, nežli ležív moci české politiky, kdyby se všech 108 českých poslanců dalo získati pro oprav- vdovou, politickou svornost. Vláda, kte- rá si může vybrat, byla by proti německým požadavkům obrněna tak, jako žádná jiná. protože za ztracené německé hlasy ihne měla by k disposici hlasy české Pak by si alp- ští Němci, kteří se tak snadno nedají vehnati do oposice, dokonce už rozmyslili přinésti jakoukoliv oběť Němcům českým, a přestal by ten tlak všeho rakouského Němectva. který česká politika dosud při každém kroku cítí.
Němec Čecho Čechy
11 article
To by ovšem předpokládalo velkou změnu u většiny české delegace. Ani ne tak změnu politického nazírání, poněvad tyto věci jsou jasné jako den, spíše změnu morální: předpokládalo by to odvahu dě- latí to, co situace a chladná úvaha káže,a ne k čemu radí zájem agitace, strany a žur- nálu. Jaká pomoc! Udělali jsme aspoň to- lik, že páteční usnesení, v jichž správnost původcové jejich sami nevěří, nemohou si přikládati pečeť souhlasu celého národa, a půjdeme třebas sami tam, kde bychom chtěli spolu vidětí všechny ostatní, v pře- svědčení, že česká věc víc než kdy jindy žádá od nás všech politiku klidnou a roz- umnou, vedenou snahou o lepší budoucnost národa.
12 title
Politický přehled.
13 article Země české.
Země české. Německý protest proti oktrojí zemského „Reichenb. deutsche Volksztg.“ uveřej- ňuje od „německého politika z Čech“ úvodníl s nadpisem: „Němci v Čechách, pozor!“ člá- nok sám jest rekapitulací nedávné polemiky mezi býv. zem. poslanci drem. Reinigerema drem. Turnwaldem, k niž zavdal podnět Rei- nigerův článek v „N. Fr. Presse“, v němž pi- satel na to žehral, že vláda současně s dosa- zením zemské správni komise neuskutečnila minimum oněch zajištění, kteréž na poli zem- ského zřízení mezi zástupci obou národů byly až do jednotlivosti umluveny. Proti tomuto tvrzení vystoupil dr. Turnwald a prohlásil, že návrh zemského zřízení vypracován byl drem. Fořtem a Urbanem jenom s tou výslov- nou výhradou, že není ani pro české ani pro německé zástupce v národně-politické komisi závazným, že nikdy nespatřil oficielně světlo světa, že o něm nebylo rokováno ani v pra- covním výboru ani v permanentní komisi, a že by podle svého obsahu níkdy ani nebyl došel souhlasu německého. poněvadž německým požadavkům v příčině rozdělení zemského výboru nehovi dostateč- ným způsobem a že by vedl tudíž k neustálým zmatkům a národnostním svárům. Naprosto odmitl pak dr. Turnwald domněnku, že by se byli Němci vnucením takovéhoto zemského zřízení dali pohnouti ke vzdání se obstrukce.
Němec doktor Turnwald Čechy Rei
14 article
Naproti tomu dr. Reiniger uvedl, že o tomto návrhu bylo v německém zemském svazu ro- kováno, ovšem důvěrně. Liberecký list nazývá dra. Reinigera největším slabochem v hájení německých požadavků a podotýká, že jeb mínění rozmohlo se i v jistém kruhu býv. ně- meckých poslanců zemských, i sám K. H. Wolí v Chomutově vyslovil mínění, že vláda, když zvýšila zemské dávky, mohla oktrojem také upraviti zemské zřízení, jak ujednáno, a na dotaz předsedy ministerstva bylo prý mu sděleno, že prý není vyloučeno, že zemskému zřízení „bude zjednána platnost“. Proti tomu staví se článek co nejrozhodněji, popíraje, že takové ujednání stává a že souhlasu mělo se mu dostati teprve shromážděním německých důvěrníků, jemuž návrh měl býti v poslední řadě, až by byl prošel komísí i svazem, ke schválení předložen, k čemuž však nikdy ne- došlo. „Reichenb. d. Volksztg.“ hrozí se ne- bezpečí oktroje návrhu zem. zřízení, kteréž prý se dodnes nad hlavami Němců v Čechách vznáší. Tím byl by prý osud německých krajů v Čechách, německého kmene vůbec zpeče- těn. Jest prý tudíž naléhavým příkazem, aby německé obyvatelstvo v Čechách nenech alo své poslance o tom v klamu, že nechce nic o takovém zemském zřízení věděti, a proti jeho násilnému vnucení zaujme stanovisko právě tak, jako poslanci němečtí odmítli ve svých požadavcích uskutečnění zemské volebn opravy násilným opatřením.
Reiniger Wolit Němec Chomutov Čechy
15 article
Jak známo, veškerá jednání vyrovnaei až dosud konaná byla co nejslavnostněji Něm- ci i Čechy prohlášena za naprosto neplatná nezávazná, i je tudíž každý spor o jich plat- nost a závaznost vyloučen, zejména těch která se do národně-politické komise ani ne- dostala. Avšak článek libereckého listu jest živým dokladem toho, že v určitých něme- ckých kruzích poslaneckých panuje názor, že k oktroji některých vyrovnacích předloh přece jen dojde.
Čecho Německo
16 article
Z Moravy.
Morava
17 article
Dne 13. září 1913. [Zemský sněm. — Burešův případ. — Říšská volba za P. Šilingra. — Dol. Kou- nice.) Moravský zemský sněm není mezi těmi, které mají býti nyní svolány a dalo by se souditi, že na Moravě máme všechno, čeho si přejeme. Agrár- ní strana, která jediná dala v poslední době o sobě věděti, usnesla se na resoluci, žádající svolání sně- mu k delšímu zasedání. Zůstane, myslíme, však při pouhé resoluci, protože v samém zemském výboru není žádného spěchu se svoláním sněmu ze dvou příčin: jednak vystupuje zemskému výboru mo- ravskému před oči veliký úkol sanace zemských financí, jednak není pro sněm připra- veno tolik potřebného akutního ma- terialu, aby sněm delší zasedání plod- né snesl. Myslíme, že naši povolaní činitelé mu- sejí se postarati o to, aby vláda neměla záminku nesvolávati sněm a že musí se pokroková většina zemského výboru přičiniti, aby bylo pro sněm to- lik materiálu, že se mu pak musí delší doba k za- sedání vyměřiti. — Nemáme dosti místa a také na ten čas není věc zatím tolik akutní pro veřejnost. abychom vyvraceli všechno to, co „Hlas“ a jiné ča- sopisy proti „Nár. L.“ napsaly v záležitosti posla- neckého mandátu řed. Bureše. K vůli přehlednosti o celém případu pouze konstatujeme, že Jednota učitelů zemědělských škol na Moravě a výkonný výbor agrární strany usnesly se na resolucích proti stanovisku zemského výboru. Komickým v celé te kampani nynější bylo, že „Čas“ ve svém článkuo věci té uváděl jako vážné důvody pro zrušení — humoristický feuilleton, dávno otištěný, kde se psa- lo o smyšlené inspekci řed. Adamce, vykonané nad ředitelem-náhrad. zem. výboru Burešem. Kdy pro zpátečnické stanovisko pokrokových politiků musí feuilletonista sbírat „vážné“ důvody, pak je to velmi význačný příznak.
Burešův P Šilingr Hlas Bureš Adamec Dolo Kou Morava Jednota učitel zemědělský škola na Morava
18 article
Za zemřelého poslance P. Šilingra je vypsán říšská volba na den 28. října. Z kandidatur se ohlašuje první agrární zemského poslance R. Ma- líka. — Kounický kompromis probírán je časopisy a brněnský denník katolicko-národní vpadl proti němu a dovolával se ve svých vývodech naší zprá- vy. Oznamujeme mů zdvořile, že my jsme zprávu o kompromisu, ač jsme o ni věděli, neprozradili nýbrž že první zprávu přinesl brněnský list agrární Dále konstatujeme mu, že pasus o německé mě- šťance v kompromisním návrhu, o němž jsme v „Nár. L.“ psali, nebyl, a že tam teprve později byl dohodujícími se stranami dán, a sice po olištění naší zprávy.
P Šilingr R ma
20 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Hořká krítíka.
RakouskoUhersko
21 article
„Zeit“ psal nedávno o poměrech v Če- chách a vytknul s důrazem, že česko-německé vyrovnání se provésti musí, poněvadž je stální nezbyťnosti. A poněvadž ani jeden, aní druhý tábor z obavy o populárnost nechce k smíru přistoupiti dobrovolně, radil tehda, aby ko- runa sama položila v té věci na váhu svůj vliv jako učinila, když jednáno o reformu říšského volebního práva. V posledním nedělním čísle volá ku práci vládu, aby ona se nyní chopila česko-německého vyrovnání, když strany sa- my se nemají k dílu. V referátě o Staňkově poslanecké schůze praví: Jsou i mezi německými stranami různé názory o výměře národních požadavků, kte- rým má vyhověti vyrovnání. Ale není mezi nimi rozdílu v přesvědčení, že vyrovnáni s Če- chy je nezbytné. Většina českého národa je tak rozumna a soudná, že potřebu onu také uznává; proto stydí se radikalismu, jenž ne- smyslnou negací poškozuje dobrou politickou pověst českého národa. Praví-li dr. Kramái svým krajanům, že není jiné volby, než vyrov- nání nebo absolutismus, jest to pravda tak samozřejmá, že člověk, který by chtěl unik- nouti této alternativě, musil by zavříti oči a ucpati si uši a při tom ještě se napíti do opo- jenosti. Český radikalismus dělá to i ono. Nad takovými křiklouny, kteří nechtějí vidét slyšet, ani myslit, zvítězí střízlivý rozum ná- roda, který je vedle Němců nejvzdělanějšíma
doktor Kramáe Němec Staňkov
22 article
drobném prodejln ranní disle a zobě . sa sa večerni . . . sa dk Ve Bliálkách na venkovš ranní čislo večerní . Inseráty plaší se hotově napřed. Předplapení a inserty přijíma sdministrace v Marlanské ul., a Tam nacházejí se tál redakne, tlskárna a nxpedlee „Národnich Listů“ Rnkopiay se nevraceli
Marlanský ulice
23 article
nejzámožnějším národem rakouským a který nedovolí, aby místo, které mu náleží v rakou- ské politice, bylo ohroženo neplodným, neko- nečným sporem s Němci anebo dokonce ztra- ceno. Ať jen vláda postaví konečně vyrovnání na jednací pořad. Až u zeleného stolu začne vážné jednání. Čechové za dveřmi nezůstanou.
Němec Čecho
24 article
Z Dalmacie.
Dalmacie
25 article
Dne 7. a 8. září shromáždil se v Zadru stálý sněmovní výbor pro dalmatskou vo- lební opravu. Výbor se usnesl, že přijímá za podklad dalšího jednání osnovu volební opravy, vypracovanou před časem posl. drem. Smodlakou. Dle jeho návrhu na sněmě byly by tři kurie: všeobecná s 19 mandáty, kurie středních poplatníků s 21 a velkých po- platníků s 14 mandáty, k nimž by se připočí- tali ještě dosavadní tři poslanci obchodních komor. Sněm by měl tedy 57 poslanců a 2 vi- rilisty — katolického arcibiskupa a pravoslav- ného biskupa zaderského. Zástupcové jedno- tlivých sněmovních klubů se zavázali, že usne- sení výboru oznámí svým klubům a do šesti neděl podají zemskému výboru zprávu, na čem se jich kluby usnesly. Na základě získa- ného tak materiálu má pak zemský výbor vy- pracovati předlohu volební opravy.
obchodní komora
26 article
Z Dubrovníka dochází divná zpráva: Dubrovčané uspořádali minulou neděli v za- hradní restaurací na Pločích koncert na počest českých hostí, meškajících prá- vě v Dubrovníce, a proto koncert sestaven ze samých slovanských skladeb. Ale ta- to výhradně slovanská čísla koncertu byla již nápadna okresnímu hejtmanu, který se obrátil k městské radě s výstrahou, že musí převzíti odpovědnost za koncert, jinak že by byl nucen jej zakázati. Místní vojenské velitelství pak zakázalo důstojníkům návštěvu zahradní re- staurace za doby slovanského koncertu. Na Balkáně je už mír, všechny státy tam demobí- lisují, ale v Dalmacii, zdá se, panuje dosud vý- jímečný stav, za něhož i zahradní koncert se slovanským programem zdá se čímsí státu ne- bezpečným. Naše vláda v otázce jihoslovan- ské je skutečně nenapravitelná. Koncert — mimochodem řečeno — měl krásný úspěcha nepřítomnost důstojníků způsobila, že sev zahradě neozvalo ani jediné německé slovo. Jazyk chorvatský nebolí srbský. Splitská „Sloboda“ kárá některé české noviny (také „Nár. Listy“), že uveřejnily Vý- voznému spolku noticku o tom, že spolek vy- dal adresář českých vývozců na slovanský jih a sice jeden v jazyku srbském a jiný v jazyku chorvatském, jakoby srbštína a chorvatština byly dva různé, jazyky. Správně mělo býti oznámeno, že adresář byl vydán v jazyku srb- ském neboli chorvatském a sice jednou písmem latinským, podruhé azbukou. Ať to Vývozní spolek vezme na vědomí.
Dubrovčaný Sloboda Balkán Dalmacie
27 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Aby nebylo nedorozumění Makedonští delegáti v Praze, pp. D. Mi- chalčev a Gr. Vasilev ze Sofije, žádají nás, přihlížejíce ke čl. ve večerním vydání „N. L. č. 248, abychom uveřejnili následující jejich řádky, neboť „nechtějí, aby bylo ne- dorozumění mezi nimi a Čechy“; 1. Nikomu a nikdy jsme neřekli, že bratr- ský český národ, jehož úporného národního boje vysoko si vážíme, nemá žádného vý- znamu pro politiku Rakouska. Jak by bylo možno říci to o tak vysoce vyvinutém mnoha- milionovém národě? Tvrdili jsme pouze, že přicházíme sem do Prahy mluviti ve prospěch ne politické práce, nýbrž kulturného díla, kte- ré bude míti veliký význam pro slovanské po- měry na Balkáně. 2. „Národní Listy“ napsaly, že libovolně
Vasilev Čecho Praha Rakousko Balkán
28 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Nový hlas o krásách Prahy. (Příspěvek k otázce cizineckého ruchu u nás.) V minulých pěkných dnech po měsících dešte a chladen zářila Praha opět v celé svojí malebné nádheře. Je rozkošná sice i při zasmušilé obloze ale k plnému rozvití svých půvabů — jako všeck na světě — potřebuje i ona dobrotivého slunce těch rozličných barevných, světelných a stínových her, jež právě jen sluneční paprsky dovedou vy- kouzlit na všem, čeho se dotknou. Jas — toť háv jímž měla by být Praha co nejčastěji oblékánal Jas ve dne i v noci, jas slunečný i měsíčný! O, jak ta- jemně svůdná je naše metropole v jasných nocích když na nebi se rozhoří tisice hvězd a město za- plane v záři elektrických a plynových světel!A kdo vtiskl si jednou do paměti Prahu, zalitou plným slunečním jasem, bude na ni objevovat stále hovéa nové půvaby i za deštivých dnů, v nichž mraky nám téměř visí nad hlavou a kdy na všem jakoby převládala šed. A přece je pořád ještě dost lidí kteří chodí Prahou jako slepí, hluší, lhostejní k její nevystihlým vnadám. I když spěchám za svým zaměstnáním a nemám času nazbyt, při sebe
Praha Jasa
29 article
rychlejším kroku nedovedu míjet krásná místa sta- ré Prahy bez pozornosti. Právem voláme k nám tu- risty, ale sami si skvostného města tak málo vši- máme. Těm, jimž Praha dosud nemluví k srdci, ra- dím: Choďte často a vskutku s olevřenýma očima po nábřežích a staropražských ulicích a vystupujte na výšiny, odkud se otvírají výhledy na Prahu. Po- znáte, že Vám tyto toulky nesevšední, nýbrž že se vám stanou duševní potřebou a donutí vás, abyste si vroucně a bedlivě prohlédli Prahu celou, ce- ličkou, až do těch nejtajnějších koutů a všech ú- krytů jejích sbírek. A podíváte-li se na Prahu v jednom dni za sluneční záře s vysokých vyhlídek na různých stranách města (na př. a Petřína, V,- šehradu, Riegrových sadů, Vítkova, Ietenské strá- ně, 6d zámeckých schodů a ze Zlaté studně)a spojíte-li toto putování po výšinách s procházkou kolem romantických zákoutí v nejtypičtějších uli- cích a ve starých zahradách, jsem přesvědčen, že vám ten den pro vždy bude nezapomenutelným že si jej zapíšete do knihy svých nejmilejších vzpo- mínek. Pak zatoužíte v pravém toho slova smyslu.
Praha Petřín Riegrův Vítkov Ietenský
30 article
aby toto staré, slavné a krásné město, váš drahý domov, stalo se cílem poutí vnímavých lidí z blízka i dáli, a zabolí vás, že příliv hostí do Prahy je dosud tak malý. Zvýšení návštěvy cizinců bylo by naším kulturně-národním i hospodářským prospě- chem, a jest proto povinností každěho z nás, aby dle možnosti v té věci pracoval. Že je Praha kle- notem, říkají inteligentní turisté všeobecně a mno- zí z nich přesvědčivě to dokazují v časopiseckých článcích. Žádného takového hlasu nemáme pře- slechnout. Loni v Mnichově o „Gewerbeschau“ seznámi jsem se s vysoce vzdělaným mladým Němcem, ar chitektem Pavlem Hartnerem. Už tehdy ho- roval o Praze, v níž před tím dvakráte byl, vždy však jen „na skok“, a nechápal nenávist Němců Čechům. Zpřátelil jsem se s ním a podařilo se m pohnouti jej, aby letos v Praze ztrávil aspoň po- lovici své dovolené. Přijel, a jak na něho Prah působila a jaké má on teď pro nás návrhy na po vznesení cizineckého přílivu, vysvitá z jeho dlou hého listu, jejž mi po návratu do Mnichova posla a jejž pro jeho význam celý otískuji v překladui
Němec Pavel Hartner Čecho Praha Mnichov
31 article
Mnichov. 9. září 1913. Milý příteli, sedím tedy už opět doma a ač dnes dopo ledne jsem už zkoušel zapřáhnouti se do své ro- boty, mám utkvělý pocit, že tu zůstanu jen chvili a že co nevidět octnu se zase v Praze. Utěšuji s tou sladkou představou, neboť se mi zoufale stýská po Praze, do níž, bohužel, budu se moci podívat opětně až za rok. Měl jsem štěstí, těch čtrnáct dnt u Vás svítilo slunce skoro ustavičně. Dnes se už obloha kaboní a je větrno, snad se dá znovu do deště na týdny. Ale budíži aspoň touha po Praze. již v duchu vidím ozářenou zapadajícím sluncem nebude tak pálit. Přikovám se ke své práciv tiché kanceláři a ve volných chvílích budu živým slovem i pérem pilně a rozumně upozorňovat na Prahu. Teď toho nejsem schopen, překypuji nad- šením, které se těžce vtěluje ve slova. Ale přes to — anebo snad právě pro to? — učinil jsem dnes jak Vám hned povím, čiperný začátek. Dříve mu- sím Vám ještě jednou poděkovati: zavázal jste s mne nesmírně, že jste mne tak podrobně seznámi se všemi krásami Prahy a rázovitého života praž- ského. Vědomi, že budu pro to velebné město nad Vltavou horlivým propagátorem, nechť je Vám o- měnou.
Mnichov Praha Vltava
32 article
Kéž by se poměry změnily, aby z Prahy co nejdříve byla význačná stanice cizineckého ruchul Nejkrásnější evropské město a návštěvníky v něm počítáš na desitky. Tak to přece dál nejde. Měl byste vidět ty zástupy turistů, kteří dnes chodí Mnichovem. Kde jaká podívaná, všude je jich plno Chápu, že sem přijíždějí a že se jim tu líbí, ale překvapuje mne, že jsou tak nedostatečně informo- váni o Praze. V hotelu při obědě otázal jsem se dvou Angličanů, prohlížejících jízdní řád, zdali po- jedou také do Čech, a odpověď zněla: „Tam nic není, leda vyhlášené lázně, a my nemocni nejsme. Jste zajisté s to si představit, že jsem se po ta- kové nejapnosti rozohnil v líčení jedinečných pi- vabů Vaší Prahy, a tu odměnou mi byl skeptický úsměv s poznámkou: „Pán je asi Pražan a dobrý patriot?!“ Řekl jsem: „Narodil jsem se a vyrostl Mnichově a také tady nejspíš umřu. Jsem Němec ale hodně cestuji, přes dva roky jsem pracoval Londýněva ze všech proslavených měst, která jsem poznal, nejvíc se mi libí Praha.“ Když jsem víděl, že pozorně poslouchají, pokračoval jsem v „úto- ku“: „Je to báječné město nejen jako nevšední historický dokument, ale i jako krásná moderní skutečnost. Poloha Prahy je nevyrovnatelnou básn a její staroměstské a malostranské ulice, jakož nábřeží a sady jsou čarovnou pohádkou. Pražské
Angličan Pražan Němec Praha Mnichov Čechy malostranský ulice
33 article
památnosti, pozoruhodné umělecké a kulturn sbírky, znamenají fenomenální originál, a což ta muzikantská krev Čechů! Jejich hudba, to je elixín pro znavené nervy. A při tom jde toto vzácné město ruku v ruce s duchem doby a tak i to, co moderního obsahuje, překvapí vás příjemně. Ně- které hříšně nevkusné činžákové ulice s nešťast nýmí stavbami nemohou porušit celkového uchva- cujícího dojmu. A jak je tam o hosty postaráno Dobré železniční spojení se všech stran, výtečné obchodní domy, dokonalé hotely nejnovějšího typu. všemožné pohodlí, proslulá česká kuchyně, známé plzeňské pivo atd.“ . . . chrlil jsem ze sebe s ta- kovým temperamentem, že by toho leckterý Pra- žan nedovedl. Angličané se divili: „A co to, že se o Praze tak málo mluvi? Proč pro ni Čechově nedělají víc reklamy?“ Odvětil jsem tentokráte již áe tak pevně: „Reklama se dělá, ale cizina si jí nevšímá.“ Pocitil jsem sice v tom okamžiku pře to vše, co jste mi výprávěli o českých akcích na povznesení cizinecké návštěvy, že bude nutno vy- konat mnohem více, ale vrátil jsem se raději ješte k výkladu o krásách Prahy. Mladší Angličan se náhle zeptal: „A což ženy, stojí také za podívání?“
Čecho Angličan Čechův Praha
34 article
Jak mě znáte, nepochybujete dojista, že jsem se na základě poctivého přesvědčení přímo rozzpí- val o spanilosti Češek, avšak musím podotknouti. že jsem nechválil jen přednosti jejich zevnějšku, nýbrž i ducha: mluvil jsem o dobrosrdečné slovan- ské povaze, pracovitosti, hospodárnosti Vašich děv a pod., takže věru nevím, jestli některý z těch praktických Angličanů (obou mládenců) nedostane na konec zálusk zkusit své štěstí s Češkou. Vy- táhl jsem z kapsy umělecké dopisnice pražskéa dle pravdy jsem prohlásil, že skutečnost daleko předstihuje ty obrázky. Obdivovalí se, a když při- šlo k obědu ještě několik jejích známých, začali s nimi rozmluvu o Praze. Smluvil jsem s nimi na zítřejší večer schůzku, při níž, doufám, uslyšímz jejich úst rozhodné slovo: „Pojedeme do Prahyl Nejsem chlapík? Je to drobná práce, ale nebude snad bez významu. A ve vhodném okamžiku ose- dlám svého Pegasa — zlatá Praho, pozdravím T na dálku básnickou ódouí
Angličan Češka Praha
35 article
Ale teď ještě k té otázce reklamy. Je úcty- hodná činnost Vašeho cízineckého svazu, leč bude nutno chopit se věci ještě s jiné stránky. To, co jste mi napověděl o nějakém cenném „časovém lákadlu“, schvaluji úplně. Nevím, jak se stalo, že jsmo tenkrát v rozhovoru o tom zabočili na jiné pole a nepromluvili si o tom blíže. Takové slav- nosti, při nichž byste ukázali výši a kvalitu české hudby, to jest skladeb i výkonných umělců, mu- sily by, kdyby byly dobře organisovány umělecky i obchodně, všude vzbudit sensaci. Národ, jenž má takovou kouzelnou hudbu a jehož dirígenti, operní zpěváci, pěvecké sbory a houslisté v největších evropských městech i v Americe a kdo ví kde ještě sklízejí zasloužené triumiy, mohl by přece i v centru svého národního života těžšt z tohoto svého umě- leckého bohatství a každoročně sezvat, jak říkáme, celý svět, aby zavítal do Prahy poslechnout si ve vzorném výběru a seskupení všecko to, co slavného máte v hudbě. Uspořádat jakýsi „měsíc českých hudebních kapacit“ a všemi prostředky vyspělé mezinárodní reklamy výmluvně upozornit na ty slavnosti, jež by zajisté byly bez konkurence, to by přece bylo pro uměnímilovné cizince i konečně pro ty, kdož všude se ukazují z mody, magnetem de- setkrát působivějším, než je taková letní divadelní a koncertní saisona mnichovská. Nechci přefiánět. ale nedovedu se zbavit myšlenky, že byste tím způsobem vytvořili z Prahy jakousi hudební
Amerika Praha
36 article
Mekku, tedy místo hodné při nejmenším téže po- zornosti jako Bayreuth. Snad sami ani netušite, jak je Vaše hudební kultura úžasná. Takové slavnosti byly by pro Čechy obrovským mravním i hmotným ziskem. Arciť ohromný podnik toho druhu vyžádal by si velikého nákladu a složitého arrangementu uměleckého i obchodního (reklamy, jaké dosud nepěstujetel) a nedá se tedy uskutečnit přes noc. Kromě jiného musili byste si opatřit neselhávajíct oporu ve světových žurnálech, jež mají vliv a moc. Francouzi a Angličané, jak jste mi řekl, jsou Vám
Francouz Angličan Mekka Bayreuth Čechy