3
masthead
20. řijna 1903.
5
article
neboť to je nejlepší podmínka míru. Ovšem tím
se nerozumi, že by Rusko bylo ochotno svým
sousedům a konkurentům ustupovati s pole.
Kdyby jeho podniky, zvláště železničné, byly
ohroženy, Rusko musí učiniti, čeho třeba k jejich
ochraně; avšak přálo by si, aby u sousedův
opanoval názor, že ruské železnice mohou i jejich
obchodu sloužiti a že nemají příčiny na ně vrčeti.
Kdyby Japonci stůj co stůj chtěli válce, celá
Rus ihned od malého do velkého odezvala by
se na vyzvání svého cara. A že by Rusko ne-
vyšlo z války poraženo, ví každý Rus z předu
Nové seskupení velmoci?
Podobá se skutečně, že dojde na nové se-
skupení velmocí: že Italie odstoupí od trojspolku
a z dvojspolku učiní nový trojspolek. Aspoň „No-
voje Vremja“, jež je spolehlivým tlumočníkem
ruské zahraničné politiky, píše: „Rusko je
přítelem obou těch národů, Francouzův i Italů ;
proto může se pouze radovati z toho, že přátel-
ské poměry mezi Francií a Italií se upevnilya
cba národové se pobratřili. Z Ruska ovšem
donesou se do Říma i do Paříže jen city přátel-
ství a přání míru, svornosti o zdaru Francie
Italie.“
Odřeknuti carské návštěvy v Římě bude
snad míti za následek některé osobní změny, ale
více nie.
Japonec
Rus
Francouzův
Italos
Italia
Rusko
Francie
Řím
Paříž
6
article
Jazyková otázka v Rakousku.
V posledním čísle »L'Européenu« pan Jin-
dřich Hantich, vřelý pěstitel styků česko-
francouzských, vyvrací v delším, čistě věcnám
ohledu, chyby a nesprávnosti, jimiž hemžil se
článek paní Schirmacherové »Jazyková otázka
v Rakousku«, v témž listě počátkem záři uve-
řejněný. Pan Hantich uvádí na doklad oprav
svých řadu zákonných skutků v oboru jazykové
otázky od stavu českého jazyka jakožto jazyka
státního před r. 1627 až po dobu dnešní. Zá-
kony a nařízení ta jsou členáři českému ovšem
i ve všech podrobnostech svých známy; z ve.
liké části ovšem jsou as novinkou pro čtenáře
francouzské a tu nelze popřiti panu Hantichovi
píli, s jakou je pro francouzský list sebral.
Jin
Hantich
Schirmacherová
Rakousko
7
article
Dozvuky návštěvy krále italského v Pařiží.
Anglo-francouzsko-vlašské sblížení jest na
dále předmětem živých rozprav v tisku fran
couzském. Ku předešlým hlasům klademe zde
hlasy další, pro dnešek, vzhledem na místo ob
mezené, aspoň několik hlasů nejkarakteristi
čtějších.
»Gauloise píše: Vždy a za všech pří
ležitostí byla země naše obrknuta a nemá nikd;
dost na tom a chce býti obrknuta znovu. Uza
vření smírči smlouvy s Anglii jest zpřima ře
čeno kolossální mystifikací. My, jac
už jsme, podrobíme se ovšem vždy výroku
haagského soudu smírčího. Anglie ale dovede
moudřeji vždycky se smírčímu soudu vyhnouti
tím, že se odvolá na »životní zájmy« své. My
jsme krále Eduarda VII. přijali královsky .
Čeho získáme z návštěvy krále italského? Ho
dina ještě neudeřila, abychom se tázali. Aleco
dnes již konstatovati lze, jest pozoruhodné
ochlazení našich styků k Rusku
a sblížení moci té s Rakouskem
Německem. Musíme upustiti od krásného
snu odvety, jakož jsme zřekli se již k vůl
Anglii obnovy francouzského vlivu v Egypté
Co dostaneme za to? Krásná slova, sympatické
přípitky . . .«
»Gaulois« náleží, jak známo, k nejvřel j
ším oblajeům alliance s Ruskem proti angloíl
ské politice nynější vlády.
V »Aurore« táže se Clemenceau zdaliž
Delcasse dal se Anglií smírčí smlouvou obelstiti
aneb chce-li Francii tím obelstíti on sám.
O sblížení s Italií mluví Clemenceau rovně
velmi chladně.
Eduard VII
Aleco
Clemenceau
Delcass
Anglie
Rusko
Rakousko
Německo
Francie
8
article
»Radikal, a »Lanterne« chlubíse
tím, že jen antiklerikalism sblížil Franciis
Italií, oproti tomu »Journal des De-
batse soudí, že sblížení způsobily zvlášte
společné zájmy středomořské. Většina listů
francouzských poukazuje právem také k tomu,
že italská politika trojspolková Italii hospodář
sky značně poškodila.
Z textu přípitkův po vojenské přehlídce
vincenneské, dodaného nám »Korresp. kance-
láři« včera dopoledne pro odpolednik, zazna-
menáváme dále jen, že italský král vzpomenul
dob, kdy italská a francouzská vojska spolu
bojovala, avšak že doložil, že příčiny proč se
tak dálo, již pominuly; Loubet v přípitku svém
pak odtušil na tuto vzpomínku v přípitku
svém: »Krev, kterouž italští a francouzští
vojíní pro tutéž věc prolévali, netekla marně
pro mír a pro spojení obou ná-
rodův.«
Nový státní tajemník papežský.
Pius X. jmenoval tedy skutečně, jak jsme
opětně ohlásili, mons. Merrya del Val stálním
tajemníkem papežské stolice, ač tento prohlášen
bude teprve v listopadu kardinálem. Del Val
narodil se r. 1865 jako syn tehdejšího špa-
nělského vyslaneckého rady v Londýně.
Otee jeho byl pak vyslancem v Římě a ve
Vídni. Del Val studoval ve vatikánské akademi
šlechtické v Římě a rychle potom, díky
přizni Rampolově, postupoval. z
pohřbu Viléma I. zastupoval společně s Galim
bertem Lva XIII. Za posledního konklave by
tajemníkem sboru toho a po volbě své jmeno-
val jej Pius X. ihned náměstkem státního ta-
jemníka.
Pius
Merrya del Val
Londýn
Řím
Vídeň
del Val
Rampolov
Galim bert Lev XIII
9
article
Demonstrace protirakouské v Italil.
Uvedli jsme již několik případů z poslední
doby, charakteristických pro poměr mezi spo-
jencem rakouským a italským. Zaznamenali jsme
zvláště sjezd jednot »Dante Alighieri« ve Vidimu,
čelících k posile živlu italského v cizině, jehož
irredentistickým projevům přitomen byl i zástupce
vlády italské. Manévry vojska italského, jež se
konaly za přítomnosti krále v okolí Vidimu, těsně
na hranici rakouské, dodaly sjezdu tomu reliefo
tím — plastičtějšího. A jako by úvodem ku
projevům těm vyzněla válečná řeč Riciotta Gari-
balda, jenž dokazoval, že tisie ozbrojených mužů
stačilo by mu, aby dovedl irredentistické hnut
i ke skutkům účinným. Také příležitosti cesly
krále Viktora Emanuela III. do Paříže použi
řimský lid k demonstracím protirakouským. Uspo-
řádal v sobotu večer velký projev frankofilský.
nesa na 50 praporů vlašských a francouzských,
před vyslanectvem francouzským a provolávaje
neustále: »Evviva la Francia!« Personál vysla-
nectva vyšel na balkon a mávaje klobouky pustil
mezi davy pravý dešť zeleno bělo rudých listko
s nápisy »Sláva Ilalii! Sláva králi! Sláva
Franeii!« Po trojnásobném provolání slávy Francii
universitním professorem Gubernatsem, kteréž
zástup hlučně opakoval, když byl Gubernatis
vřele se vyslovil pro cíle panlatinské, valil se
lid k rakouskému vyslanectvu, provolávaje ne-
přátelské výkřiky proti Rakousku. Vyslanectvo
bylo ale uzavřeno kordonem vojska. Totove
spolku s policií pozdějí zástupy rozplýlilo. Před
tím uspořádána byla ale i kocovina klerikálnímu
knížeti Massiovi.
Dante Alighieri
Riciott Gari
Viktor
Emanuel
Sláva Ilalie
Gubernats
Gubernatis
Vidim
Paříž
Franeie
Francie
Rakousko
10
article
Spolek spisovatelů belletristů „Máj
v Nymburce.
Spolek spisovatelů belletristů „Máj
v Nymburce.
Bylo to několik teplých chvílí ve studeném ne-
vlídnu deštivých dnů podzimku, jež zavály do tohoto
kouta Polabí s příchodem „Máje“. Žlutavé odstíny na
omoklém, prořídlém listí nymburského ostrova a ocůny
osiřevší již na rozlehlých lukách u Labe, udiveně v
svém teskném mlčení dívaly se na tu nezvyklou ná-
vštěvu, která rozplašila lu na chvíli zasmušilost října.
Zůstalo tu opravdu teplo a radostno po krátké t
návštěvě z Prahy a umdlený proud života v městě
jakoby oživil se a zavířil zase svěžeji, tepleji a jistě
že namnoze i účelněji. Neboť kdo pracuji aneho někdy
pracovali na takovém slaveništi, jako je rostoucí bu-
dova takového rozvíjejícího se živola venkovského
města, ti dovedou to pochopiti, čím může býti a čím
zpravidla také ve výsledcich se objevil takový osobní
styk spisovatele s obecenstvem, lakové byť i jen ně-
kolik okamžiků trvající zavanutí nového jakéhosi
ovzduší, jiných názorů, vyšších hledisk. To působí
úrodněji, než snad by uvěřil, kdo skrze závoj theorií
se dívá do světa, v němž prakticky se to zcela jinak
žije. Aniž bychom na mysli měli jakoukoli polemiku
pokládali jsme za nutno to řici, protože, bohužel
je stále více nutno říkali takové samozřejmosti, a že
dobré vůle k objektivním úsudkům i o těchhle věcech
jest stále méně. V Nymburce, dnes lze to pyšně řici,
vykonala návštěva „Máje“ svoje dobré poslání na
obě strany. Pozorovali jsme radost a povzbuzení na
tvářích všech, kdož v Nymburce členy „Máje“ k sobě
pozvali o je svojí hostinností zahrnovali, pozorovali
jsme radost, osvěžení a jakoby uvolněné oddechnuti
u těch, kdož z Prahy přijeli, aby zase na chvíli viděli
a z blízka užili tě opravdové srdečnosti, s níž v ruchu
denních shonů a zápasů tak zřídka lze se setkati.
Nymburk
Labe
Praha
11
article
Členové „Máje“, pozváni sem spolkem ochotníků
„Hálek“, přijeli do Nymburka v sobotu dne 17. října
na večer a byli očekáváni na nádraží, přes nepohodu
dne, množstvím obecenstva. Uvítáni starostou města
Nymburka, panem Červeným a zástupci korporací.
odjeli hosté aby plijali vlídné pohostinství v rodinách
nymburských. Ze členů „Máje“ zúčastnili se společnů
té návštěvy Nymburka pánové: dr. Borecký, K
Červinka, A. B. Dostal s chotí, J. V. z Fin-
berka, Fučík s chotí, dr. Jiří Guth s chotí,
Herites s rodinou, Ignát Herrmann s dceruškou
Hovorka, Klášterský, Konrád, dr. R. J
Kronhauer, Em. z Lešehradu, dr. Panýrek
s chotí, Rožek, Sekanina, F. X. Svoboda.
V. Štech, dr. Šťolba s choh, F. A. Šubert, O
Theer, J. Zyka-Borotínský.
Hálek
Červená
Borecká
Červinka
A B
Dostal
Fin
Fučík
doktor
Guth
Herites
Herrmann
Hovorka
Klášterský
Konrád
Kronhauer
em
Panýrek
Rožek
Sekanina
Svoboda
V Štech
Šťolba
Šubert
Theer
J Zyka
Nymburk
Lešehrad
12
article
Vlastním, vřelým, vzájemným, pozdravením se
pražských hostí s nymburským obecenstvem byla
ovšem večerní schůzka v sále „Na knížecí““, kdež
znovu uvítáni p. starostou a zástupcem vlastního ho-
stitele, spolku „Hálek“, p. Donátem, navázal
přítomní členové „Máje“ teprve úzké a mile vroue
styky s občanstvem; ti ovšem, kdož osobně účastn
byli na programu večera čtením svých literárních prací
byli středem pozornosti především. Byli to pánové
F. A. Šubert, jehož obsažná přednáška o stycích di
vadla se životem nejen že vřele byla přijata, ale jiste
že i dobré stopy zůstaví, F. Herites, Ignát Herr
mann, dr. J. R. Kronbauer, Em. z Lešehia-
du a V. Štech, kleří každý dle obsahu a nálady
svých prací vzbudili nejživější zájem a upřímné veselí
Ale vděěnou pozornost a srdečné ovace s hostmiz
„Máje“ sdílela i ta, jejíž činná účasť při slavnostnín
večeru i pro samé pražské hosty byla radostným pře-
kvapením: operní pěvkyně Národního divadla, slečna
Marie Kubátova. Zapěla po dvakráte některé
z písní svého koncertního repertoiru, a byla by an
nestačila na hlučný pollesk přidávati. Dlouho do noc
trvala společnost v přátelské zábavě a příjemném na-
vzájem se poznávání. A pouto přátelství, jež tady me
obcemi spisovatelskou a čtenářskou bylo navázáno
příštím dnem pevně bylo utuženo.
Donát
Šubert
F Herites
Herr
doktor
Kronbauer
em
V Štech
Kubátův
Lešehia
spolek „ Hálek
národní divadlo
13
article
Po dopolední prohlídce města, při níž účastníc
místními hodnosty a odborníky provázeni naučili se
znáti krásy Polabí, jež podzimek jen skorem více
ještě jakoby byl ozlatil, sešel se výkvět společnosti
nymburské a s pražskými hosty k banketu v Hulíkově
restauraci. A tady bylo lze seznati, že ani jediné to
slevo, které bylo proneseno v řadě přípilků, a byt
bylo zaznělo sebe nadšeněji, nebylo jen pouhou zdvo-
řilostí, nebylo frází; tolik tady bylo tepla a tolik po-
chopeni vespolného. Kdo nevěřil ve význam takových-
hle osobních styků, lady naučil se chápali. Však o vý-
sledcích te návštěvy „Mfáje“ pro vnitřní život a cílění
v městě, výsledcích dostavivších se ostatně již předem
vyslovil se jeden z nymburských pánů řečníků velm
zřetelně. Z dlouhé řady pronesených pozdravů a př-
pitků sluší zaznamenati alespoň zdravici starostyp
Červeného, který znovu uvítal „Máj“ jměnem mě-
sta, p. Kulicha, vítajícího za okres nymburský ap
ředilel Karlík a, který pozdravil „Máj“ jménem slav-
nestního výboru. Za „Máj“ poděkoval vřele místopřed-
seda p. V. Štech. Ale nebylo ještě konce toastům
Hulíkův
Červený
V Štech
14
article
Paní R. Červená připila „Máji“ jménem odboru
Národní jednoty severočeské, paní Hedv. Šaírán-
ková za ženský čtenářský spolek „Lada“. Spisovate
F. A. Šubert připil spolku divadelních ochotník
„Hálek“, dr. Kronbauer nymburským damám,
F Donát, jednatel spolku ochotníků, památce Ví-
tězslava Hálka, soudní adpunkt p. J. Krouský F.A
Šubertovi, který na přípitek před svým odjezdem po-
děkoval, spisovatel p. Hovorka damám hostitelkán
a vrchní inspektor sev.záp. dráhy p. B. Telmar
Svatopluku Čechovi a Jaroslavu Vrchlickému. Banket
přítomna byla i depulace města Poděbrad a spolku
ochotníků „Jiří“ z Poděbrad.
Až do šera večerního setrvala banketující společ-
nost po výborném menu při upřímné, přátelské zá-
bavě a před rozchodem vyslechla ještě pozdravně te-
legramy a dopisy, jež poslali mimo řadu osobnosti
korporaci místních zejmena spisovatelé Svatopl uk
Čech, Ad. Černý, bratří Mrštíkové, dr. K.
Pippich, B. Zahradník-Brodský, Jaro-
slav Kvapil, F. S. Holeček, M. A. Šimáček
R Červená
Hedv
Šubert
Hálek
doktor
Kronbauer
Donát
J Krouská
Hovorka
Čecho
Vrchlický
Jiří
Svatopl
Ada
Černá
Mrštík
K Pippich
B Zahradník
Brodská
Kvapil
F S Holeček
Šimáček
Poděbrady
Čechy
spolek „ Lada
spolek ochotník
15
article
Šmaha a ocholnické spolky z MIl. Boleslavi a z Ča-
slavi.
Večer v neděli bylo ku poctě hostí uspořádáno
slavnostní představení v divadle, k němuž zvoleny
aktovky Jaroslava Vrchlického „Pomsta Catullova“a
„Závěť Lukavického pána“. Nepřílomnost mistrovu
jemuž choroba v cestě do Nymburka zabránila, tady
nejtíže jsme pocítili, a připravené slavné uctění bás-
níka, jehož stopy všude jsme viděli, bohužel, musilo
odpadnouti. Vyznělo jen v holdovacím telegramu, který
byl Jaroslavu Vrchlickému a Svatopluku Čechovi oo
bankotu zaslán. O zdar představení přičinili se pánové
a dámy ochotnického spolku „Hálek“ tou měrou, že
pověst „Hálka“, jako jedné z nejlepších ochotnických
jednot, znovu slavně byla dotvrzena. Neradi loučili se
pražští hosté s Nymburkem a s těmi, kteří je tk
srdečně a s takovým pochopením pro snahy a práci
českých spisovalelů přivítali. A v Nymburce jislě
dlouho na tuto návštěvu budou vzpomínati. Kéž t
„suchá lípa u Nymburka“, jež, jak p. dr. Kronbaue
ve svém přípilku pravil, v neděli se zazelenala, žene
teď do krásné, bohaté koruny
Šmaha
Vrchlický
Catullův
Čecho
Hálek
doktor
Kronbaue
Boleslav
Čo
Nymburk
16
article
Sbor obecních starších král. hlav,
města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav,
města Prahy
konab včera odpoledne mimořádnou schůzi. Byla
svolána zejmena za účelem vyřízení volebních zále-
žitostí k doplňovacím volbám sboru ohecních staršich
král. hlav. města Prahy. Před schůzí sboru konala se
schůze městské rady. Jednala opětně o rozvržení
počtu členů sboru v jednotlivých částech města. V úter-
ní schůzi byl rozvrh členů v jednotlivých čtvrtích
schválen, už také vydány vyhlášky o doplňovacíci
volbách, ale na nároží se nedostaly, poněvadž v po-
sledním okamžiku byla vyslovena nespokojenost. Sku-
tečně také ve včerejši mimořádné schůzi městská rada
o rozvržení počtu zástupců učinila jiné rozhodnutí,
které ve sboru zavdalo podnět k debatě.
Schůzi zahájil starosta p. dr. Srb o 1/45. hol
Lože a galerie nepatrně navštíveny
Pres. sekretář p. Borůvka referoval o odvolání
z vyřízených reklamaci, podaných proli listinám vo-
ličským pra doplňovací volby obec. zastupitelstva. O-
volání pp. Fr. Vojáčka, K. Beránka a Jiří Matyse prot
tomu, že nebyli zapsání do seznamu voličů ve třetím
sboru holešovickém, bylo zamílnule a sice proto, ž
lito pánové neměli předepsanou daň v dostatečné výši
Pan cís. r. Jahn referoval o návrhu na povolen
nákladu 6622 K 75 h na doplnění elektrického osvět-
lení Malostranského náměstí 6 obloukovými lampam
z nichž 2 mají býti umístěny na kandelá brech a 4 na
příčných závěsech před budovou vojenského velitelstv
M. r. p. Weis souhlasil s tímto návrhem, ale jen
s tou podmínkou, když se zřídí elektrické osvětlen
také v Celetné ulici, kdež po uzavření obchodů na-
stává čírá tma
Ob. st. p. Prášek žádal, aby zavedeno bylo elektri-
cké osvětlení Karlova náměstí
Oh. st. p. Kasalický doporučoval členům z No-
vého měsla, aby pro návrh hlasovali jen s tou pod-
mínkou, když bude zavedeno elektrické osvětlení
Karlova náměstí.
Srb
Borůvka
František
K Beránek
Matys
Jahn
Weis
Prášek
Praha
malostranský náměstí
Celetná
Ob
Karlov náměstí
17
article
M. r. p. dr. Holubovský uvedl, že na jině části
města povolují se statisíce a že se může také tento
nepatrný příspěvek Malé straně věnovati, aby byla
osvětlena cesta ke královskému hradu. Řečník pravil
dále, že se elektrické osvětlení do sadů nehodí, po-
něvadž se jím vyhání zpěvné plactvo. — Také m.r
pan Hubáček přimlouval se za schválení návrhu.
Mí. r. p. Vaníček pravil, že na Karlově náměstí tolik
zpěvného ptactva neni, za lo ale že tam panuje egypt-
ská tma. Kde světlo elektrické byl. na škodu, jsou
sady na Petříně!
Návrh městské rady byl schválen všemi hlasy
dodatek p. Weise dostal jen 3 hlasy. Pan Weis volá
Tak jsem to nemyslil! (Veselost.)
Dále byl schálen návrh bezplatného postoupen
ploch k ulicím vři parcelaci reality v Žižkově (býval
remisy koňské drahy).
doktor
Holubovský
Hubáček
Vaníček
Weis
královský hrad
Karlov náměstí
Petřín
Žižkov
18
article
Debala o rozvrhu počtu členů sboru.
Debala o rozvrhu počtu členů sboru.
Presidiální sekretář p. Borůvka referoval poto
o stížnosti p. Julia Zikana, obchodníka a městského
rady do rozhodnutí rady městské ze dne 13. října
1908 ve příčině rozvrhu počtu členů sberu obecníc
starších mezi volicí sbory a okresy správní r. 1908—4.
(Při tom nastalo bezděčné plerušení schůze na 5 mi-
nut, poněvadž v zasedací sini zhaslo elektrické osvě-
tlení.) Referent uvedl, že rada městská učinila rozvrh
členů sboru. M. rada p. Zikan proti usnesení tomu
podal rozklad a stížnost a sice proto, že jevi se při
počítání mandátů ve třetím sboru větší zbytek u Sta-
rého města nežli u Malé strany a měl tedy mandát
který se přidává, býti přidán tam, kde je větší zbytek
totiž na Staré město a ne na Malou stranu. Má-li
kdo na mandát, který ze Staré Libně se má přenésti,
posečkati, musí to býti ta čtvrt, která má menší zlo
mek, tedy menší právo na přidání mandá tu.
Rada městská v dnešní schůzi jednala o této zá-
ležitosti a usnesla se 11 hlasy proti 5, aby stížnostip
m. r. Zikana bylo vyhověno a aby dle toho dříve
schválený rozvrh byl změněn. Dle této změny bylo b
na Starém městě celkem mandátů 6 a na Malé straně
jen 2 ve třetím sboru.
Borůvka
Zikan
Stará Libeň
19
article
M. r. pan dr. Pinkas navrhoval, aby stížnostip
Zikana nebylo vyhověno a pravil: Ačkoliv ciferní
výpočty do jisté míry svědčí náhledu majority rady
městské, tedy jsou zde důležité okolnosti pro návrh
můj. Starému městu má se dostati o jeden mandát
více a sice z Libně a peněvadž v Libni volha se ne-
koná, tedy ten přírostek nemá nastati. Analogický pří-
pad stal se v roce 1892 a 1898. V roce 1892 měl
jeden mandát v prvním sberu na Starém městě při-
padnouti Novému městu, ale tehdy bylo usneseno, aby
se přiděleni stalo až příštího roku, poněvadž onen
mandát nebyl uvolněn. A v roce 1898 dostal se mandát
Holešovicím vzdor tomu, že měly menší zbytek vo-
ličů než Nové město. Staré město mělo by po tomto
rozvrhu rady městské ve třetím sboru zástupců 5, Malá
strana pouze 2. Dlužno přihlížeti také k celkovému
počtu voličů. Na Starém městě připadá na 1 člena
sboru 166 voličů, na Malé straně 158. Kdyby se stalo
po návrhu městské rady, tedy by připadle na 1 obec-
ního staršího na Starém městě 150 voličů a na Mal
straně 1751 Byla by tedy Malá strana na radnici nej-
nepříznivěji zastoupena. Řečník žádal, aby stížnost
p. Zikana byla zamitnuta.
doktor
Pinkas
Zikan
Libeň
Holešovice
20
article
M. r. p. dr. Podlipný pravil, že Staré město mí-
valo největší počet zástupců, ale poznenáhlu se počet
ten menšil. Byl to ovšem přirozený úkaz, ale nyní
je zapotřebí, aby se nerozhodovalo dle citu, nýbrž dle
cifry. Není správným náhled, že by se stalo Mal
straně nějaké příkoří. Rozpočet voličů svědčí na pro-
spěch Starého města, co tedy jednomu po právu náleži.
nemůže býti jinému na úkor. Dle rozvrhu připadá
Starému městu 5 zástupců a ještě má zlomek 115 vo-
ličů, kdežto Malé straně náležejí jen 2 zástupci a vy-
chází tam zlomek 98. Tyto číslice jsou základen
všeho dalšího rozpočtu. Poněvadž zlomek 115 jes
větší než zlomek 98, tedy pochopitelně náleží jeden
člen Starému městu. Jest jasné a zřejmé, že návrh
rady městské je správný a spravedlivý. Řečník do-
vozuje, že i při rozvrhování počtu členů rady městské
jest výpočet na prospěch Starého města. Co se stalo
před 10 lety, jest poněkud jinaké. Tenkrále se appel-
lovalo na zástupee Nového města, aby chuďasovi se
přispělo a to se také stalo.
doktor
Podlipná
21
article
M. r. p. Zikan uvádí, že by se Starému městu
uškodilo, kdyby se návrh rady městské neschválil
Panu dru. Pinkasovi patrně nestačí číslice. Mal
strana má menší zlomek voličů než Staré město, ale
Malé Straně má býti dosavadní počet zástupců po-
nechán. Staré město má čekati, až za rok, ale kdož
ví, jaký bude rozvrh za rok! Nejedná se o to, kolik
Malá strana má zástupců, nýbrž kolik ji zástupců
Ob. sl. p. Prášek podporuje návrh p. dra. Pinkasa
Přikračuje se k hlasování. Návrh p. dra. Pinkasn,
aby stížnost p. Zikana byla zamítnuta a aby zůstalo
při dřívějším rozvrhu počtu členů, schválen byl 33
hlasy proti 29. (Pro návrh hlasovali členové Klubu
národní strany svobodomyslně na radnici a členové
divocí a někteří Staročeši.)
Když starosta p. dr. Srb prohlásil výsledek
hlasování, zvolal p. Žikan: „Ať žije spravedlnost!
Schůze prohlášena pak za důvěrnou. Vyřízena
byla v ní záležitost odevzdání domu čp. 917—II. obe
pražské.
náleží.
Zikan
Pinkas
Prášek
Srb
Ob
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Další projevy německých zastupilelstov
pro církovně-národnostní rozdělení království če-
ského se každodenně do německo-židovských
listů jenom hrnou. Zaznamenávají se nejnověji
resoluce obecního výboru města Kadaně, okres-
ního výboru v Teplicích r městské rady v Budě-
jovicích. Obzvláště pozoruhodna jest resoluee
kadaňských farizojeů, adresovaná přímo n
kardinála areibiskupa, v niž poukazuje se na to
že obecní výbor kadaňský sestává vesměs z kato
líků, kteří slzy roni nad těžkým ohrožením kato
lické víry — volbou dra. Schustra za kanovníka.
poněvadž prý touto volbou „synové německého
národa od vznešené dráhy kněžského povolán
obmyslným způsobem zatlačováni jsou,“ ježtc
tato dráha má pro ně cenu jenom, mohou-li zí
skati dobrá obroči („gute Píründen“), nekyne-li
jim tučná prebenda kanovnická. Mista farskáa
kaplanská v německých horách a sidlech něme-
ekých kretinů, kde kněz nemá poměrně ani tolik
obroku, jako dobře živený selský kůň, ponechá-
vají ovšem tito sluhové Páně milerádi Čechům.
Němec počíná pro víru horliti teprve tam, kde
něco z toho kouká. Proto jsou Němci ochotni, dě-
liti se nejenom o biskupství, ale zvláště o statky
arcibiskupovy, o prebendy kanovnických kapitol
a žádají arcibiskupa o nejrychlejší prostředko-
vání v té příčině zřízením německých diécesí.
Méně obšírně, ale stejně rozhodně hlási se o ně-
mecká biskupství Tepličtí i Budějovičti. Kolik
máme českýeh resolucí, čelících proti této agi-
taci, prováděné s nesmírnou vehemencí a na
celém průčelí bojovného šiku německého s dů-
razem, svědčícím o vědomi bezpečného ví-
tězství?!
doktor
Schustr
Čecho
Němec
Teplický
Budějovičíst
Kadaň
Teplice
Buda
obecní výbor
23
article
— Pruský generál o národním zřízení
vojska. Lipské »Grenzboten« přinesly onehdy
studii pruského generállajtnanta p. Richarda
Geesta so národnostní otázce v rakousko
uherském vojsku«. Vojenský autor ve shodě
s vývody článků, jež »N. L.« nedávno v otázce
té přinesly z péra odborného, přimlouvá se
rovněž za zřízení zvláštních vojenský ch
sborů dle národností. Návrh svůj od-
bornicky blíže vysvětlený doprovází antor-
cizozemec těmito slovy: »Nechť předpověď naše
nepotká se s pohrdlivým úsměvem! Kdo stojí
mimo budovu, může správnost či nesprávnost
stavebních poměrů často lépe posouditi, než kdo
je zvyklý jen z nitra pozorovati. Jak právě
svědči hnuti mezi Uhry, Čechy, Poláky, ba
i mezi Chorvaty, Rusiny a Rumuny, není už
jaksi ani možno, ve starých poměrech
ještě dále setrvávati« . . . . »Patrně
i v Rakousko-Uhersku již kultura tak pokročila,
že už se dlouho nedá provozovat, aby nováček.
mluvící se svými soudruhy svým mateřským
jazykem, byl ve druhé řeči tak vycepován, aby
ji dovedl nejen za války správně a bezpečně
uživati, leč aby jeji znalost podržel také po
celou dobu svého zařadění v záloze. Tu každý
odhodlaný důstojník bude si dojista přáti, aby
řez nového ustanovení zajel jen z ostra
do živého, což by mělo za následek jen vý-
hodu, že by sporům národnostním ve
vojště bylo zamezeno . . . . . N
všechen způsob zmizela by pohnutka pro ná-
rodnostní spory a šarvátky, jakmile by
důstojník s mužstvem jinak ne
obcoval, než jeho národním ja
zykem a nikdo už nebyl donucován
učením cizího jazyka se zabý-
vati.« . . . . »O tom ať se nikdo neklame;
od té doby, co se lid naučil člsti,
není už možno, vnutiti většímu
národnímu celku jazyk cizl. « ..
Geesta
Čecho
Polák
Chorvat
Rusin
Rumun
Uhry
RakouskoUhersko
Grenzboten
24
article
Až potud elsařský německý generál-lajínant.
Našim vojenským kruhům šlo by v nejvlastnějším
zájmu celé armády zajisté velice k duhu, kdyby
si nějakou dávku rozumných názorů pruského
odborníka dali čerstvě nastříkati pod kůžičku.
— Akt vyrovnávací spravedlnosti. Když byl
zděláván platný nyní zákon o služném professorů
středních škol, vzpomenuto při tom také na ty.
kteří nepřízní poměrů byli nuceni dlouhou řadu
let supplovati. Aby se jim to aspoň částečně na-
hradilo, měla se jim započítávati léta ztrávená
ve službě supplentské do služby definitivní a pr
kvinkvenálky. Poněvadž však zákon měl míti
platnost pro budoucnost, obávali se někteří po-
slanci, aby se tím jaksi nedekretovalo a neschva
lovalo dlouholeté supplování, a proto byl pasu
o započitávání let supplentských stylisován tak
že ministr vyučováni při jmenování supplenta
skutečným učitelem může mu z jeho služby
supplentské započítati pro definitivu a kvinkve
nálky nejvýše tři roky, což má platit
25
article
též pro ty, kdož před vejítím v platnost tohoto
zákona stali se skutečnými učiteli. Toto dobře
míněné omezení — nejvýše tři roky —
dobře se hodilo pro ty, kdo teprve po prohlášen
platnosti tohoto zákona stávali se skutečným
učiteli. Do té doby totiž změnily se poměry tak
že většina již po 3 létech supplentury, málo
kteři po více létech, za to však mnozi již po
dvou i jednom roce, ba někteří hned po zkoušce
stali se skutečnými učiteli. Těm všem léta
supplentská, měli-li jaká, byla započitána, tak že
mnohému ze služby supplentské nezbyla ani je-
diná hodina. Ale hůře bylo s těmi, pro které
měl zákon zvratnou platnost. Z těch mnozi
mnozí po úplně zkoušce supplovali 8, 10 až
14 roků, a z toho započítáno jim také po 3 lé-
tech, tak že zbylo jim ještě 5, 7 až 11 let
supplentských. A tak ti, jichž dlouholeté supplo-
vání způsobilo, že do zákona upravujicího služ-
ně professorů středních škol bylo pojato zapo-
čitávání let supplentských, nejhůře pochodili
26
article
Náslodky dlouholetého supplování, totiž starost
o rodinu při bídném platu supplentském, nutne
dosazování z věna choti, kde jaké bylo, a nutne
dluhy, kde věna nebylo, a všeliké ústrky a
strádání, jichž bylo jim za dlouholeté supplen-
tury zakoušeti a přetrpěti, mnohého síly tělesn
i duševní podlomily. Toho jim nahraditi nemůže
již nikdo. Ale zajisté by bylo spravedlivo a
slušno, aby byli aspoň v započítávání supplent-
ských let na roveň postaveni svým šťastnějším
mladším kollegům, aby jim ta trpká léta supplen
tury byla započítána do služby definitivní a pro
kvinkvenálky. Spravedlnost toho požadavku
slušnost uznávají také všichni rozhodující či-
nitelé. Ministr vyučování sám řekl, že uznává
křivdu, která se stala dlouholetým supplentům
i poslanci všech stran křívdu tu uznali a slíbili
že budou podporovati příznivě vyřízení petice
professorů, odčinění této křivdy se dožadující.
Ale posud se nic nestalp. Proč? Jsou prý tomu
na překážku rozhárané poměry politické. A což
když poměry ty potrvají dále? Pan ministr radi
27
article
zástupcům Ústředního spolku českýcfi profes
sorův, aby se v akci směřující k nápravě těchto
nesrovnalostí neustávalo, aby se stále klepalo,
dodávaje: Gutta cavat lapidem. (Kapka po kapce
i kámen vyhloubí). Avšak dlouholeti supplenti
nejsou již mladici, kteří by mohli ještě nějaký
ten rok čekati. Vždyť jsou to většinou lidé, kteř
se blíží již padesátce, nebo již ji překročili.
Jestliže kde, tedy zvláště zde platí: Bis dat, qui
cito dat. (Dvakráte dává, kdo rychle dává). Nebot
potrvá-li to ještě několik roků, dlouholeti
supplenti jeden za druhým „skápne“. Pak by
ovšem jejich věc byla vyřízena, byť ani ne-
byl vyhlouben balvan nespořádaných poměrů
politických, aby jím pronikla ku příznivému vy-
řízení spravedlivá věc dlouholetých supplentův.
Byla by to však též nejtrpčí ironie, aby „akt
vyrovnávací spravedlnosti“, jak nazván byl od-
stavec o započítávání let supplentských, za
vládu a sněmovnu provedla ta, jež vše
vyrovnává — zubatá s kosou. A proto, pánové,
méně pěkných slov a více skutků!
— Doplňovaci volba zemského poslance z
obce okresu lounského, rakovnického a novo-
strašeckého koná se dne 24. listopadu
t. r. Dlužno na to upozorniti proto, že v pro-
volání důvěrníků, doporučujících volbu p. Fr.
Udržala z Dolní Rovné, byl jako den volby
omylem uveden den 24. října, kdežto volba koná
se 24. listopadu.
Gutt
Udržal
Dolní Rovná
28
article
— Z občanských klubů. Staroměst-
ský občanský klub v Praze pořádá
členskou volební sehůzi v restaurantu
pana Sochůrka v „Kopmance“ ve středu d
21. října o 8. hodině večerní. Pořad: 1. Za-
hájení schůze. 2. O doplňovacích volbách do
obecního zastupitelstva král. hlav, města Prahy,
při kterémž jednání se představí pp. voličům pp.
kandidáti. Hosté členy uvedení mají přístup.
— Právo mateřské a vojsko. ša. Z Lubla-
ně, 18. října. Záložník a statkář Sirk hlásil se
při kontrolním shromáždění slovinským „Tu-
kaj“. Byl zatčen a hned odsouzen do vězení na
3 dny. (Včera jsme konstatovali, že jeden zálož-
ník v madarském městě hlásil se maďarským
„Jelen“ r nestalo se mu nic. Podobá se, ž
v té věci jest dvojí proud, jiný v Uhrách, jiný
v této polovině říše).
— Osobní. Pan MUDr. V. Maxa přesídlil z Král.
Vinohradů do Karlína a ordinuje v Královské třídě
č. 24 n. — Za starostu okresního zastupitelstva na-
sevrckého zvolený poštmistr Antoním Hájek v Seči
u Chrudimi byl od císaře potvrzen
— Český lékař v Třebenicích. Po drahné dob
povolán byl na uprázdněné místo po zemřelém MUD.
Václ. Paříkovi, městském lékaří a schválen
radou městskou dne 18. t. m. pan MUDr. Jindřich
Gutwald. praktický lékař v Rožmitále, který z-
bájí v Třebenicích lékařskou praksi dne 15. listo-
padu t.r.
Sochůrek
MUDr
V Maxa
Král
Václ
Pařík
Gutwald
Praha
Lubl
Uhry
Karlín
Seč
Chrudim
Třebenice
Rožmitál
Z občanský klub
ský občanský klub
Antoní Hájek
29
article
— Nejnovější čestní občané. Ve vesničce v lesích
zapadlé, na samých hranicích českého královstvív
Nové Vsi u Třeboně, vypsány byly volby do obec-
ního zastupilelstva na den 18. t. m. Ačkoliv obe
jest ryze česká, mající jen 3 německé obyvatele, přece
jest tam německá škola schulvereinská vedl. české
školy matiční. Na tuto vesničku obrátil zraky sve
budějovický Taschek a snažil se pomocí pana Hahna.
správce sklářské firmy Stölzlovy, dostati do obecního
zastupitelstva muže lakově, kteří by německy úřado-
vali, pro schulvereinskou školu pracovali a zájmům
Germánstva sloužili, ač německy mluviti ani nedo-
vedou. I vyjel si p. Taschek s p. Hahnem v neděl
dne 11. t. m. do Nové Vsi, kdež p. Hahn lidem pr
firmu Stölzlovu pracujícím připomínal, že vědí, c
mají činiti a dosavadní zastupitelstvo mimo dva členy
uposlechlo vzácné rady Taschkovy a jmenovalo 3 dny
před volbou čestnými občany obce Nové Vsi pány
o nichž lze řici, že byli jmenováni s prominutím zá-
sluh o obec Novou Ves. Tito čestní občané slují: Kare
Hahn
Stölzlův
Taschkův
Nová ves
Třeboň
30
article
Stölzle a Ludvík Stölzle, akcionáři firmy Stölzle, bud-
jovický Jos. Taschek, předseda německé zemědělské
rady Schreiner. přísedíci zemského výboru dr. Eppin-
ger a Werunský a správce pp. Stölzlů p. Hahn. Tite
čestní občané byli síce ve čtvrtek jmenováni, ale n
rázně zakročení Čechů novovesských neodvážil se sta-
rosta k nedělní volbě dne 18. t. m. ještě je pozvati,
ale mají je pro příští volby v zásobě. Jak nutně po-
třebovala strana Stölzlovská této podpory, vysvít
z výsledku voleb nedělních, kde přes všechen nállak
se strany p. Hahna a Taschka zvitězili jejich kan-
didati ve III. sboru jen dvěma hlasy teprve, když dvě
plné moci neodvislé strany české k volbě nepřipustil,
kdy ve II. shoru také jen dvěma a v I. sboru jen
jedním hlasem zvítězili a to ještě tak, že do své kan-
didátní listiny z české strany dva členy a jednoho ná-
hradníka volili, aby hlasy těchto kandidátů získali
Proti volbě podán protest. Příště pomohou pp. dr
Eppinger, Werunský, Taschek, Ludvík a Karel Stč-
zlové a p. Hahn
Stölzl
doktor
Eppin
Werunský
Hahn
Tite
Taschka
Eppinger
Taschek
Ludvík
Stč
Stölzle
německý zemědělský rada Schreiner
31
article
— V zájmu samosprávného úřadnictva zaslal
jednota samosprávných úřadníků obecních a okresních
v král. českém všem českým městům a okresním vý-
borům následující dopisy: „V příštím roce 1904 sla-
vili budou naše měsla a okresní zastupitelstva čtyřiceli-
letě jubileum české samosprávy. Vzpomínajíce n
počátky a vývoj samosprávného zřízení v českých
městech a okresích zajisté plným právem poukázat
můžeme na vykonanou velikou a záslužnou práci úřad-
níků obecních i okresních ve službách národních, n
povznesení všeho veřejného našeho života, jakož i n
práci v zájmu ústavů vzdělávacích i humanních, na
prospěch všeho občanstva zřizovaných a spravova-
ných. Za poslední dobu měrou před tím nebývalou
změnily se však potřeby životní, zvýšily se nynějí
požadavky na úřadníky kladené, taž že drahotní po-
měry nejsou posud tak upraveny, jak by se slušelo
náleželo. Hmotná bída neblaze působí na úřadnictve
samosprávné, podlamuje jeho energii, ubíjí v něm
ideály a činí je tak podajným neblahým vlivům. Otázk
upravení služného úřadníkům obecním a okresním
32
article
jest nejen otázkou stavovskou, ale jest spolu důležitou
otázkou důstojnosti českého samosprávného úřadování,
a jest tudíž též otázkou cti našich českých měst
okresů. Proto pokládáme úpravu služebních poměrů
samosprávného úřadnictva v království českém se sta-
noviska veřejné správy za naléhavou a časově j
velice nutnou. Z důvodů těch dovoluje si předněsti
v úctě podepsaný výbor Jednoty slušnou žádost, aby
slavný(á) městská rada — okresní výbor — při nyněj-
ším jednání svém o rozpočtu obecním — okresním —
na rok 1904 ve vážnou a pilnou úvahu vzíti ráči
oprávněné nároky svých úřadníků a přihlížeje ke zvý-
šeným požadavkům na obecní a okresní úřadníky kla-
deným, jakož i ke změněným drahotním a společen-
ským poměrům vůbec, přibližeje dále k provedené
úpravě služného úřadníků i sluhů státních, jakož
k upraveným poměrům učitelstva — nutné zvýšení
služného úřadníkům svým blahovolně co nejdříve pro-
věsti ráčil. Z výboru Jednoty samosprávných úřad-
níků obecních a okresních v království českém. V Pra-
ze, dne 12. října 1903. Jesef Liška, okresní tajemní
Jesef Liška
samosprávný úřad