ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 441f1800-70cc-11dc-a354-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 147, place 58, org 16
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
20. řijna 1903.
4 masthead
Číslo 286.
5 article
neboť to je nejlepší podmínka míru. Ovšem tím se nerozumi, že by Rusko bylo ochotno svým sousedům a konkurentům ustupovati s pole. Kdyby jeho podniky, zvláště železničné, byly ohroženy, Rusko musí učiniti, čeho třeba k jejich ochraně; avšak přálo by si, aby u sousedův opanoval názor, že ruské železnice mohou i jejich obchodu sloužiti a že nemají příčiny na ně vrčeti. Kdyby Japonci stůj co stůj chtěli válce, celá Rus ihned od malého do velkého odezvala by se na vyzvání svého cara. A že by Rusko ne- vyšlo z války poraženo, ví každý Rus z předu Nové seskupení velmoci? Podobá se skutečně, že dojde na nové se- skupení velmocí: že Italie odstoupí od trojspolku a z dvojspolku učiní nový trojspolek. Aspoň „No- voje Vremja“, jež je spolehlivým tlumočníkem ruské zahraničné politiky, píše: „Rusko je přítelem obou těch národů, Francouzův i Italů ; proto může se pouze radovati z toho, že přátel- ské poměry mezi Francií a Italií se upevnilya cba národové se pobratřili. Z Ruska ovšem donesou se do Říma i do Paříže jen city přátel- ství a přání míru, svornosti o zdaru Francie Italie.“ Odřeknuti carské návštěvy v Římě bude snad míti za následek některé osobní změny, ale více nie.
Japonec Rus Francouzův Italos Italia Rusko Francie Řím Paříž
6 article
Jazyková otázka v Rakousku. V posledním čísle »L'Européenu« pan Jin- dřich Hantich, vřelý pěstitel styků česko- francouzských, vyvrací v delším, čistě věcnám ohledu, chyby a nesprávnosti, jimiž hemžil se článek paní Schirmacherové »Jazyková otázka v Rakousku«, v témž listě počátkem záři uve- řejněný. Pan Hantich uvádí na doklad oprav svých řadu zákonných skutků v oboru jazykové otázky od stavu českého jazyka jakožto jazyka státního před r. 1627 až po dobu dnešní. Zá- kony a nařízení ta jsou členáři českému ovšem i ve všech podrobnostech svých známy; z ve. liké části ovšem jsou as novinkou pro čtenáře francouzské a tu nelze popřiti panu Hantichovi píli, s jakou je pro francouzský list sebral.
Jin Hantich Schirmacherová Rakousko
7 article
Dozvuky návštěvy krále italského v Pařiží. Anglo-francouzsko-vlašské sblížení jest na dále předmětem živých rozprav v tisku fran couzském. Ku předešlým hlasům klademe zde hlasy další, pro dnešek, vzhledem na místo ob mezené, aspoň několik hlasů nejkarakteristi čtějších. »Gauloise píše: Vždy a za všech pří ležitostí byla země naše obrknuta a nemá nikd; dost na tom a chce býti obrknuta znovu. Uza vření smírči smlouvy s Anglii jest zpřima ře čeno kolossální mystifikací. My, jac už jsme, podrobíme se ovšem vždy výroku haagského soudu smírčího. Anglie ale dovede moudřeji vždycky se smírčímu soudu vyhnouti tím, že se odvolá na »životní zájmy« své. My jsme krále Eduarda VII. přijali královsky . Čeho získáme z návštěvy krále italského? Ho dina ještě neudeřila, abychom se tázali. Aleco dnes již konstatovati lze, jest pozoruhodné ochlazení našich styků k Rusku a sblížení moci té s Rakouskem Německem. Musíme upustiti od krásného snu odvety, jakož jsme zřekli se již k vůl Anglii obnovy francouzského vlivu v Egypté Co dostaneme za to? Krásná slova, sympatické přípitky . . .« »Gaulois« náleží, jak známo, k nejvřel j ším oblajeům alliance s Ruskem proti angloíl ské politice nynější vlády. V »Aurore« táže se Clemenceau zdaliž Delcasse dal se Anglií smírčí smlouvou obelstiti aneb chce-li Francii tím obelstíti on sám. O sblížení s Italií mluví Clemenceau rovně velmi chladně.
Eduard VII Aleco Clemenceau Delcass Anglie Rusko Rakousko Německo Francie
8 article
»Radikal, a »Lanterne« chlubíse tím, že jen antiklerikalism sblížil Franciis Italií, oproti tomu »Journal des De- batse soudí, že sblížení způsobily zvlášte společné zájmy středomořské. Většina listů francouzských poukazuje právem také k tomu, že italská politika trojspolková Italii hospodář sky značně poškodila. Z textu přípitkův po vojenské přehlídce vincenneské, dodaného nám »Korresp. kance- láři« včera dopoledne pro odpolednik, zazna- menáváme dále jen, že italský král vzpomenul dob, kdy italská a francouzská vojska spolu bojovala, avšak že doložil, že příčiny proč se tak dálo, již pominuly; Loubet v přípitku svém pak odtušil na tuto vzpomínku v přípitku svém: »Krev, kterouž italští a francouzští vojíní pro tutéž věc prolévali, netekla marně pro mír a pro spojení obou ná- rodův.« Nový státní tajemník papežský. Pius X. jmenoval tedy skutečně, jak jsme opětně ohlásili, mons. Merrya del Val stálním tajemníkem papežské stolice, ač tento prohlášen bude teprve v listopadu kardinálem. Del Val narodil se r. 1865 jako syn tehdejšího špa- nělského vyslaneckého rady v Londýně. Otee jeho byl pak vyslancem v Římě a ve Vídni. Del Val studoval ve vatikánské akademi šlechtické v Římě a rychle potom, díky přizni Rampolově, postupoval. z pohřbu Viléma I. zastupoval společně s Galim bertem Lva XIII. Za posledního konklave by tajemníkem sboru toho a po volbě své jmeno- val jej Pius X. ihned náměstkem státního ta- jemníka.
Pius Merrya del Val Londýn Řím Vídeň del Val Rampolov Galim bert Lev XIII
9 article
Demonstrace protirakouské v Italil. Uvedli jsme již několik případů z poslední doby, charakteristických pro poměr mezi spo- jencem rakouským a italským. Zaznamenali jsme zvláště sjezd jednot »Dante Alighieri« ve Vidimu, čelících k posile živlu italského v cizině, jehož irredentistickým projevům přitomen byl i zástupce vlády italské. Manévry vojska italského, jež se konaly za přítomnosti krále v okolí Vidimu, těsně na hranici rakouské, dodaly sjezdu tomu reliefo tím — plastičtějšího. A jako by úvodem ku projevům těm vyzněla válečná řeč Riciotta Gari- balda, jenž dokazoval, že tisie ozbrojených mužů stačilo by mu, aby dovedl irredentistické hnut i ke skutkům účinným. Také příležitosti cesly krále Viktora Emanuela III. do Paříže použi řimský lid k demonstracím protirakouským. Uspo- řádal v sobotu večer velký projev frankofilský. nesa na 50 praporů vlašských a francouzských, před vyslanectvem francouzským a provolávaje neustále: »Evviva la Francia!« Personál vysla- nectva vyšel na balkon a mávaje klobouky pustil mezi davy pravý dešť zeleno bělo rudých listko s nápisy »Sláva Ilalii! Sláva králi! Sláva Franeii!« Po trojnásobném provolání slávy Francii universitním professorem Gubernatsem, kteréž zástup hlučně opakoval, když byl Gubernatis vřele se vyslovil pro cíle panlatinské, valil se lid k rakouskému vyslanectvu, provolávaje ne- přátelské výkřiky proti Rakousku. Vyslanectvo bylo ale uzavřeno kordonem vojska. Totove spolku s policií pozdějí zástupy rozplýlilo. Před tím uspořádána byla ale i kocovina klerikálnímu knížeti Massiovi.
Dante Alighieri Riciott Gari Viktor Emanuel Sláva Ilalie Gubernats Gubernatis Vidim Paříž Franeie Francie Rakousko
10 article Spolek spisovatelů belletristů „Máj v Nymburce.
Spolek spisovatelů belletristů „Máj v Nymburce. Bylo to několik teplých chvílí ve studeném ne- vlídnu deštivých dnů podzimku, jež zavály do tohoto kouta Polabí s příchodem „Máje“. Žlutavé odstíny na omoklém, prořídlém listí nymburského ostrova a ocůny osiřevší již na rozlehlých lukách u Labe, udiveně v svém teskném mlčení dívaly se na tu nezvyklou ná- vštěvu, která rozplašila lu na chvíli zasmušilost října. Zůstalo tu opravdu teplo a radostno po krátké t návštěvě z Prahy a umdlený proud života v městě jakoby oživil se a zavířil zase svěžeji, tepleji a jistě že namnoze i účelněji. Neboť kdo pracuji aneho někdy pracovali na takovém slaveništi, jako je rostoucí bu- dova takového rozvíjejícího se živola venkovského města, ti dovedou to pochopiti, čím může býti a čím zpravidla také ve výsledcich se objevil takový osobní styk spisovatele s obecenstvem, lakové byť i jen ně- kolik okamžiků trvající zavanutí nového jakéhosi ovzduší, jiných názorů, vyšších hledisk. To působí úrodněji, než snad by uvěřil, kdo skrze závoj theorií se dívá do světa, v němž prakticky se to zcela jinak žije. Aniž bychom na mysli měli jakoukoli polemiku pokládali jsme za nutno to řici, protože, bohužel je stále více nutno říkali takové samozřejmosti, a že dobré vůle k objektivním úsudkům i o těchhle věcech jest stále méně. V Nymburce, dnes lze to pyšně řici, vykonala návštěva „Máje“ svoje dobré poslání na obě strany. Pozorovali jsme radost a povzbuzení na tvářích všech, kdož v Nymburce členy „Máje“ k sobě pozvali o je svojí hostinností zahrnovali, pozorovali jsme radost, osvěžení a jakoby uvolněné oddechnuti u těch, kdož z Prahy přijeli, aby zase na chvíli viděli a z blízka užili tě opravdové srdečnosti, s níž v ruchu denních shonů a zápasů tak zřídka lze se setkati.
Nymburk Labe Praha
11 article
Členové „Máje“, pozváni sem spolkem ochotníků „Hálek“, přijeli do Nymburka v sobotu dne 17. října na večer a byli očekáváni na nádraží, přes nepohodu dne, množstvím obecenstva. Uvítáni starostou města Nymburka, panem Červeným a zástupci korporací. odjeli hosté aby plijali vlídné pohostinství v rodinách nymburských. Ze členů „Máje“ zúčastnili se společnů té návštěvy Nymburka pánové: dr. Borecký, K Červinka, A. B. Dostal s chotí, J. V. z Fin- berka, Fučík s chotí, dr. Jiří Guth s chotí, Herites s rodinou, Ignát Herrmann s dceruškou Hovorka, Klášterský, Konrád, dr. R. J Kronhauer, Em. z Lešehradu, dr. Panýrek s chotí, Rožek, Sekanina, F. X. Svoboda. V. Štech, dr. Šťolba s choh, F. A. Šubert, O Theer, J. Zyka-Borotínský.
Hálek Červená Borecká Červinka A B Dostal Fin Fučík doktor Guth Herites Herrmann Hovorka Klášterský Konrád Kronhauer em Panýrek Rožek Sekanina Svoboda V Štech Šťolba Šubert Theer J Zyka Nymburk Lešehrad
12 article
Vlastním, vřelým, vzájemným, pozdravením se pražských hostí s nymburským obecenstvem byla ovšem večerní schůzka v sále „Na knížecí““, kdež znovu uvítáni p. starostou a zástupcem vlastního ho- stitele, spolku „Hálek“, p. Donátem, navázal přítomní členové „Máje“ teprve úzké a mile vroue styky s občanstvem; ti ovšem, kdož osobně účastn byli na programu večera čtením svých literárních prací byli středem pozornosti především. Byli to pánové F. A. Šubert, jehož obsažná přednáška o stycích di vadla se životem nejen že vřele byla přijata, ale jiste že i dobré stopy zůstaví, F. Herites, Ignát Herr mann, dr. J. R. Kronbauer, Em. z Lešehia- du a V. Štech, kleří každý dle obsahu a nálady svých prací vzbudili nejživější zájem a upřímné veselí Ale vděěnou pozornost a srdečné ovace s hostmiz „Máje“ sdílela i ta, jejíž činná účasť při slavnostnín večeru i pro samé pražské hosty byla radostným pře- kvapením: operní pěvkyně Národního divadla, slečna Marie Kubátova. Zapěla po dvakráte některé z písní svého koncertního repertoiru, a byla by an nestačila na hlučný pollesk přidávati. Dlouho do noc trvala společnost v přátelské zábavě a příjemném na- vzájem se poznávání. A pouto přátelství, jež tady me obcemi spisovatelskou a čtenářskou bylo navázáno příštím dnem pevně bylo utuženo.
Donát Šubert F Herites Herr doktor Kronbauer em V Štech Kubátův Lešehia spolek „ Hálek národní divadlo
13 article
Po dopolední prohlídce města, při níž účastníc místními hodnosty a odborníky provázeni naučili se znáti krásy Polabí, jež podzimek jen skorem více ještě jakoby byl ozlatil, sešel se výkvět společnosti nymburské a s pražskými hosty k banketu v Hulíkově restauraci. A tady bylo lze seznati, že ani jediné to slevo, které bylo proneseno v řadě přípilků, a byt bylo zaznělo sebe nadšeněji, nebylo jen pouhou zdvo- řilostí, nebylo frází; tolik tady bylo tepla a tolik po- chopeni vespolného. Kdo nevěřil ve význam takových- hle osobních styků, lady naučil se chápali. Však o vý- sledcích te návštěvy „Mfáje“ pro vnitřní život a cílění v městě, výsledcích dostavivších se ostatně již předem vyslovil se jeden z nymburských pánů řečníků velm zřetelně. Z dlouhé řady pronesených pozdravů a př- pitků sluší zaznamenati alespoň zdravici starostyp Červeného, který znovu uvítal „Máj“ jměnem mě- sta, p. Kulicha, vítajícího za okres nymburský ap ředilel Karlík a, který pozdravil „Máj“ jménem slav- nestního výboru. Za „Máj“ poděkoval vřele místopřed- seda p. V. Štech. Ale nebylo ještě konce toastům
Hulíkův Červený V Štech
14 article
Paní R. Červená připila „Máji“ jménem odboru Národní jednoty severočeské, paní Hedv. Šaírán- ková za ženský čtenářský spolek „Lada“. Spisovate F. A. Šubert připil spolku divadelních ochotník „Hálek“, dr. Kronbauer nymburským damám, F Donát, jednatel spolku ochotníků, památce Ví- tězslava Hálka, soudní adpunkt p. J. Krouský F.A Šubertovi, který na přípitek před svým odjezdem po- děkoval, spisovatel p. Hovorka damám hostitelkán a vrchní inspektor sev.záp. dráhy p. B. Telmar Svatopluku Čechovi a Jaroslavu Vrchlickému. Banket přítomna byla i depulace města Poděbrad a spolku ochotníků „Jiří“ z Poděbrad. Až do šera večerního setrvala banketující společ- nost po výborném menu při upřímné, přátelské zá- bavě a před rozchodem vyslechla ještě pozdravně te- legramy a dopisy, jež poslali mimo řadu osobnosti korporaci místních zejmena spisovatelé Svatopl uk Čech, Ad. Černý, bratří Mrštíkové, dr. K. Pippich, B. Zahradník-Brodský, Jaro- slav Kvapil, F. S. Holeček, M. A. Šimáček
R Červená Hedv Šubert Hálek doktor Kronbauer Donát J Krouská Hovorka Čecho Vrchlický Jiří Svatopl Ada Černá Mrštík K Pippich B Zahradník Brodská Kvapil F S Holeček Šimáček Poděbrady Čechy spolek „ Lada spolek ochotník
15 article
Šmaha a ocholnické spolky z MIl. Boleslavi a z Ča- slavi. Večer v neděli bylo ku poctě hostí uspořádáno slavnostní představení v divadle, k němuž zvoleny aktovky Jaroslava Vrchlického „Pomsta Catullova“a „Závěť Lukavického pána“. Nepřílomnost mistrovu jemuž choroba v cestě do Nymburka zabránila, tady nejtíže jsme pocítili, a připravené slavné uctění bás- níka, jehož stopy všude jsme viděli, bohužel, musilo odpadnouti. Vyznělo jen v holdovacím telegramu, který byl Jaroslavu Vrchlickému a Svatopluku Čechovi oo bankotu zaslán. O zdar představení přičinili se pánové a dámy ochotnického spolku „Hálek“ tou měrou, že pověst „Hálka“, jako jedné z nejlepších ochotnických jednot, znovu slavně byla dotvrzena. Neradi loučili se pražští hosté s Nymburkem a s těmi, kteří je tk srdečně a s takovým pochopením pro snahy a práci českých spisovalelů přivítali. A v Nymburce jislě dlouho na tuto návštěvu budou vzpomínati. Kéž t „suchá lípa u Nymburka“, jež, jak p. dr. Kronbaue ve svém přípilku pravil, v neděli se zazelenala, žene teď do krásné, bohaté koruny
Šmaha Vrchlický Catullův Čecho Hálek doktor Kronbaue Boleslav Čo Nymburk
16 article Sbor obecních starších král. hlav, města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav, města Prahy konab včera odpoledne mimořádnou schůzi. Byla svolána zejmena za účelem vyřízení volebních zále- žitostí k doplňovacím volbám sboru ohecních staršich král. hlav. města Prahy. Před schůzí sboru konala se schůze městské rady. Jednala opětně o rozvržení počtu členů sboru v jednotlivých částech města. V úter- ní schůzi byl rozvrh členů v jednotlivých čtvrtích schválen, už také vydány vyhlášky o doplňovacíci volbách, ale na nároží se nedostaly, poněvadž v po- sledním okamžiku byla vyslovena nespokojenost. Sku- tečně také ve včerejši mimořádné schůzi městská rada o rozvržení počtu zástupců učinila jiné rozhodnutí, které ve sboru zavdalo podnět k debatě. Schůzi zahájil starosta p. dr. Srb o 1/45. hol Lože a galerie nepatrně navštíveny Pres. sekretář p. Borůvka referoval o odvolání z vyřízených reklamaci, podaných proli listinám vo- ličským pra doplňovací volby obec. zastupitelstva. O- volání pp. Fr. Vojáčka, K. Beránka a Jiří Matyse prot tomu, že nebyli zapsání do seznamu voličů ve třetím sboru holešovickém, bylo zamílnule a sice proto, ž lito pánové neměli předepsanou daň v dostatečné výši Pan cís. r. Jahn referoval o návrhu na povolen nákladu 6622 K 75 h na doplnění elektrického osvět- lení Malostranského náměstí 6 obloukovými lampam z nichž 2 mají býti umístěny na kandelá brech a 4 na příčných závěsech před budovou vojenského velitelstv M. r. p. Weis souhlasil s tímto návrhem, ale jen s tou podmínkou, když se zřídí elektrické osvětlen také v Celetné ulici, kdež po uzavření obchodů na- stává čírá tma Ob. st. p. Prášek žádal, aby zavedeno bylo elektri- cké osvětlení Karlova náměstí Oh. st. p. Kasalický doporučoval členům z No- vého měsla, aby pro návrh hlasovali jen s tou pod- mínkou, když bude zavedeno elektrické osvětlení Karlova náměstí.
Srb Borůvka František K Beránek Matys Jahn Weis Prášek Praha malostranský náměstí Celetná Ob Karlov náměstí
17 article
M. r. p. dr. Holubovský uvedl, že na jině části města povolují se statisíce a že se může také tento nepatrný příspěvek Malé straně věnovati, aby byla osvětlena cesta ke královskému hradu. Řečník pravil dále, že se elektrické osvětlení do sadů nehodí, po- něvadž se jím vyhání zpěvné plactvo. — Také m.r pan Hubáček přimlouval se za schválení návrhu. Mí. r. p. Vaníček pravil, že na Karlově náměstí tolik zpěvného ptactva neni, za lo ale že tam panuje egypt- ská tma. Kde světlo elektrické byl. na škodu, jsou sady na Petříně! Návrh městské rady byl schválen všemi hlasy dodatek p. Weise dostal jen 3 hlasy. Pan Weis volá Tak jsem to nemyslil! (Veselost.) Dále byl schálen návrh bezplatného postoupen ploch k ulicím vři parcelaci reality v Žižkově (býval remisy koňské drahy).
doktor Holubovský Hubáček Vaníček Weis královský hrad Karlov náměstí Petřín Žižkov
18 article Debala o rozvrhu počtu členů sboru.
Debala o rozvrhu počtu členů sboru. Presidiální sekretář p. Borůvka referoval poto o stížnosti p. Julia Zikana, obchodníka a městského rady do rozhodnutí rady městské ze dne 13. října 1908 ve příčině rozvrhu počtu členů sberu obecníc starších mezi volicí sbory a okresy správní r. 1908—4. (Při tom nastalo bezděčné plerušení schůze na 5 mi- nut, poněvadž v zasedací sini zhaslo elektrické osvě- tlení.) Referent uvedl, že rada městská učinila rozvrh členů sboru. M. rada p. Zikan proti usnesení tomu podal rozklad a stížnost a sice proto, že jevi se při počítání mandátů ve třetím sboru větší zbytek u Sta- rého města nežli u Malé strany a měl tedy mandát který se přidává, býti přidán tam, kde je větší zbytek totiž na Staré město a ne na Malou stranu. Má-li kdo na mandát, který ze Staré Libně se má přenésti, posečkati, musí to býti ta čtvrt, která má menší zlo mek, tedy menší právo na přidání mandá tu. Rada městská v dnešní schůzi jednala o této zá- ležitosti a usnesla se 11 hlasy proti 5, aby stížnostip m. r. Zikana bylo vyhověno a aby dle toho dříve schválený rozvrh byl změněn. Dle této změny bylo b na Starém městě celkem mandátů 6 a na Malé straně jen 2 ve třetím sboru.
Borůvka Zikan Stará Libeň
19 article
M. r. pan dr. Pinkas navrhoval, aby stížnostip Zikana nebylo vyhověno a pravil: Ačkoliv ciferní výpočty do jisté míry svědčí náhledu majority rady městské, tedy jsou zde důležité okolnosti pro návrh můj. Starému městu má se dostati o jeden mandát více a sice z Libně a peněvadž v Libni volha se ne- koná, tedy ten přírostek nemá nastati. Analogický pří- pad stal se v roce 1892 a 1898. V roce 1892 měl jeden mandát v prvním sberu na Starém městě při- padnouti Novému městu, ale tehdy bylo usneseno, aby se přiděleni stalo až příštího roku, poněvadž onen mandát nebyl uvolněn. A v roce 1898 dostal se mandát Holešovicím vzdor tomu, že měly menší zbytek vo- ličů než Nové město. Staré město mělo by po tomto rozvrhu rady městské ve třetím sboru zástupců 5, Malá strana pouze 2. Dlužno přihlížeti také k celkovému počtu voličů. Na Starém městě připadá na 1 člena sboru 166 voličů, na Malé straně 158. Kdyby se stalo po návrhu městské rady, tedy by připadle na 1 obec- ního staršího na Starém městě 150 voličů a na Mal straně 1751 Byla by tedy Malá strana na radnici nej- nepříznivěji zastoupena. Řečník žádal, aby stížnost p. Zikana byla zamitnuta.
doktor Pinkas Zikan Libeň Holešovice
20 article
M. r. p. dr. Podlipný pravil, že Staré město mí- valo největší počet zástupců, ale poznenáhlu se počet ten menšil. Byl to ovšem přirozený úkaz, ale nyní je zapotřebí, aby se nerozhodovalo dle citu, nýbrž dle cifry. Není správným náhled, že by se stalo Mal straně nějaké příkoří. Rozpočet voličů svědčí na pro- spěch Starého města, co tedy jednomu po právu náleži. nemůže býti jinému na úkor. Dle rozvrhu připadá Starému městu 5 zástupců a ještě má zlomek 115 vo- ličů, kdežto Malé straně náležejí jen 2 zástupci a vy- chází tam zlomek 98. Tyto číslice jsou základen všeho dalšího rozpočtu. Poněvadž zlomek 115 jes větší než zlomek 98, tedy pochopitelně náleží jeden člen Starému městu. Jest jasné a zřejmé, že návrh rady městské je správný a spravedlivý. Řečník do- vozuje, že i při rozvrhování počtu členů rady městské jest výpočet na prospěch Starého města. Co se stalo před 10 lety, jest poněkud jinaké. Tenkrále se appel- lovalo na zástupee Nového města, aby chuďasovi se přispělo a to se také stalo.
doktor Podlipná
21 article
M. r. p. Zikan uvádí, že by se Starému městu uškodilo, kdyby se návrh rady městské neschválil Panu dru. Pinkasovi patrně nestačí číslice. Mal strana má menší zlomek voličů než Staré město, ale Malé Straně má býti dosavadní počet zástupců po- nechán. Staré město má čekati, až za rok, ale kdož ví, jaký bude rozvrh za rok! Nejedná se o to, kolik Malá strana má zástupců, nýbrž kolik ji zástupců Ob. sl. p. Prášek podporuje návrh p. dra. Pinkasa Přikračuje se k hlasování. Návrh p. dra. Pinkasn, aby stížnost p. Zikana byla zamítnuta a aby zůstalo při dřívějším rozvrhu počtu členů, schválen byl 33 hlasy proti 29. (Pro návrh hlasovali členové Klubu národní strany svobodomyslně na radnici a členové divocí a někteří Staročeši.) Když starosta p. dr. Srb prohlásil výsledek hlasování, zvolal p. Žikan: „Ať žije spravedlnost! Schůze prohlášena pak za důvěrnou. Vyřízena byla v ní záležitost odevzdání domu čp. 917—II. obe pražské. náleží.
Zikan Pinkas Prášek Srb Ob
22 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Další projevy německých zastupilelstov pro církovně-národnostní rozdělení království če- ského se každodenně do německo-židovských listů jenom hrnou. Zaznamenávají se nejnověji resoluce obecního výboru města Kadaně, okres- ního výboru v Teplicích r městské rady v Budě- jovicích. Obzvláště pozoruhodna jest resoluee kadaňských farizojeů, adresovaná přímo n kardinála areibiskupa, v niž poukazuje se na to že obecní výbor kadaňský sestává vesměs z kato líků, kteří slzy roni nad těžkým ohrožením kato lické víry — volbou dra. Schustra za kanovníka. poněvadž prý touto volbou „synové německého národa od vznešené dráhy kněžského povolán obmyslným způsobem zatlačováni jsou,“ ježtc tato dráha má pro ně cenu jenom, mohou-li zí skati dobrá obroči („gute Píründen“), nekyne-li jim tučná prebenda kanovnická. Mista farskáa kaplanská v německých horách a sidlech něme- ekých kretinů, kde kněz nemá poměrně ani tolik obroku, jako dobře živený selský kůň, ponechá- vají ovšem tito sluhové Páně milerádi Čechům. Němec počíná pro víru horliti teprve tam, kde něco z toho kouká. Proto jsou Němci ochotni, dě- liti se nejenom o biskupství, ale zvláště o statky arcibiskupovy, o prebendy kanovnických kapitol a žádají arcibiskupa o nejrychlejší prostředko- vání v té příčině zřízením německých diécesí. Méně obšírně, ale stejně rozhodně hlási se o ně- mecká biskupství Tepličtí i Budějovičti. Kolik máme českýeh resolucí, čelících proti této agi- taci, prováděné s nesmírnou vehemencí a na celém průčelí bojovného šiku německého s dů- razem, svědčícím o vědomi bezpečného ví- tězství?!
doktor Schustr Čecho Němec Teplický Budějovičíst Kadaň Teplice Buda obecní výbor
23 article
— Pruský generál o národním zřízení vojska. Lipské »Grenzboten« přinesly onehdy studii pruského generállajtnanta p. Richarda Geesta so národnostní otázce v rakousko uherském vojsku«. Vojenský autor ve shodě s vývody článků, jež »N. L.« nedávno v otázce té přinesly z péra odborného, přimlouvá se rovněž za zřízení zvláštních vojenský ch sborů dle národností. Návrh svůj od- bornicky blíže vysvětlený doprovází antor- cizozemec těmito slovy: »Nechť předpověď naše nepotká se s pohrdlivým úsměvem! Kdo stojí mimo budovu, může správnost či nesprávnost stavebních poměrů často lépe posouditi, než kdo je zvyklý jen z nitra pozorovati. Jak právě svědči hnuti mezi Uhry, Čechy, Poláky, ba i mezi Chorvaty, Rusiny a Rumuny, není už jaksi ani možno, ve starých poměrech ještě dále setrvávati« . . . . »Patrně i v Rakousko-Uhersku již kultura tak pokročila, že už se dlouho nedá provozovat, aby nováček. mluvící se svými soudruhy svým mateřským jazykem, byl ve druhé řeči tak vycepován, aby ji dovedl nejen za války správně a bezpečně uživati, leč aby jeji znalost podržel také po celou dobu svého zařadění v záloze. Tu každý odhodlaný důstojník bude si dojista přáti, aby řez nového ustanovení zajel jen z ostra do živého, což by mělo za následek jen vý- hodu, že by sporům národnostním ve vojště bylo zamezeno . . . . . N všechen způsob zmizela by pohnutka pro ná- rodnostní spory a šarvátky, jakmile by důstojník s mužstvem jinak ne obcoval, než jeho národním ja zykem a nikdo už nebyl donucován učením cizího jazyka se zabý- vati.« . . . . »O tom ať se nikdo neklame; od té doby, co se lid naučil člsti, není už možno, vnutiti většímu národnímu celku jazyk cizl. « ..
Geesta Čecho Polák Chorvat Rusin Rumun Uhry RakouskoUhersko Grenzboten
24 article
Až potud elsařský německý generál-lajínant. Našim vojenským kruhům šlo by v nejvlastnějším zájmu celé armády zajisté velice k duhu, kdyby si nějakou dávku rozumných názorů pruského odborníka dali čerstvě nastříkati pod kůžičku. — Akt vyrovnávací spravedlnosti. Když byl zděláván platný nyní zákon o služném professorů středních škol, vzpomenuto při tom také na ty. kteří nepřízní poměrů byli nuceni dlouhou řadu let supplovati. Aby se jim to aspoň částečně na- hradilo, měla se jim započítávati léta ztrávená ve službě supplentské do služby definitivní a pr kvinkvenálky. Poněvadž však zákon měl míti platnost pro budoucnost, obávali se někteří po- slanci, aby se tím jaksi nedekretovalo a neschva lovalo dlouholeté supplování, a proto byl pasu o započitávání let supplentských stylisován tak že ministr vyučováni při jmenování supplenta skutečným učitelem může mu z jeho služby supplentské započítati pro definitivu a kvinkve nálky nejvýše tři roky, což má platit
25 article
též pro ty, kdož před vejítím v platnost tohoto zákona stali se skutečnými učiteli. Toto dobře míněné omezení — nejvýše tři roky — dobře se hodilo pro ty, kdo teprve po prohlášen platnosti tohoto zákona stávali se skutečným učiteli. Do té doby totiž změnily se poměry tak že většina již po 3 létech supplentury, málo kteři po více létech, za to však mnozi již po dvou i jednom roce, ba někteří hned po zkoušce stali se skutečnými učiteli. Těm všem léta supplentská, měli-li jaká, byla započitána, tak že mnohému ze služby supplentské nezbyla ani je- diná hodina. Ale hůře bylo s těmi, pro které měl zákon zvratnou platnost. Z těch mnozi mnozí po úplně zkoušce supplovali 8, 10 až 14 roků, a z toho započítáno jim také po 3 lé- tech, tak že zbylo jim ještě 5, 7 až 11 let supplentských. A tak ti, jichž dlouholeté supplo- vání způsobilo, že do zákona upravujicího služ- ně professorů středních škol bylo pojato zapo- čitávání let supplentských, nejhůře pochodili
26 article
Náslodky dlouholetého supplování, totiž starost o rodinu při bídném platu supplentském, nutne dosazování z věna choti, kde jaké bylo, a nutne dluhy, kde věna nebylo, a všeliké ústrky a strádání, jichž bylo jim za dlouholeté supplen- tury zakoušeti a přetrpěti, mnohého síly tělesn i duševní podlomily. Toho jim nahraditi nemůže již nikdo. Ale zajisté by bylo spravedlivo a slušno, aby byli aspoň v započítávání supplent- ských let na roveň postaveni svým šťastnějším mladším kollegům, aby jim ta trpká léta supplen tury byla započítána do služby definitivní a pro kvinkvenálky. Spravedlnost toho požadavku slušnost uznávají také všichni rozhodující či- nitelé. Ministr vyučování sám řekl, že uznává křivdu, která se stala dlouholetým supplentům i poslanci všech stran křívdu tu uznali a slíbili že budou podporovati příznivě vyřízení petice professorů, odčinění této křivdy se dožadující. Ale posud se nic nestalp. Proč? Jsou prý tomu na překážku rozhárané poměry politické. A což když poměry ty potrvají dále? Pan ministr radi
27 article
zástupcům Ústředního spolku českýcfi profes sorův, aby se v akci směřující k nápravě těchto nesrovnalostí neustávalo, aby se stále klepalo, dodávaje: Gutta cavat lapidem. (Kapka po kapce i kámen vyhloubí). Avšak dlouholeti supplenti nejsou již mladici, kteří by mohli ještě nějaký ten rok čekati. Vždyť jsou to většinou lidé, kteř se blíží již padesátce, nebo již ji překročili. Jestliže kde, tedy zvláště zde platí: Bis dat, qui cito dat. (Dvakráte dává, kdo rychle dává). Nebot potrvá-li to ještě několik roků, dlouholeti supplenti jeden za druhým „skápne“. Pak by ovšem jejich věc byla vyřízena, byť ani ne- byl vyhlouben balvan nespořádaných poměrů politických, aby jím pronikla ku příznivému vy- řízení spravedlivá věc dlouholetých supplentův. Byla by to však též nejtrpčí ironie, aby „akt vyrovnávací spravedlnosti“, jak nazván byl od- stavec o započítávání let supplentských, za vládu a sněmovnu provedla ta, jež vše vyrovnává — zubatá s kosou. A proto, pánové, méně pěkných slov a více skutků! — Doplňovaci volba zemského poslance z obce okresu lounského, rakovnického a novo- strašeckého koná se dne 24. listopadu t. r. Dlužno na to upozorniti proto, že v pro- volání důvěrníků, doporučujících volbu p. Fr. Udržala z Dolní Rovné, byl jako den volby omylem uveden den 24. října, kdežto volba koná se 24. listopadu.
Gutt Udržal Dolní Rovná
28 article
— Z občanských klubů. Staroměst- ský občanský klub v Praze pořádá členskou volební sehůzi v restaurantu pana Sochůrka v „Kopmance“ ve středu d 21. října o 8. hodině večerní. Pořad: 1. Za- hájení schůze. 2. O doplňovacích volbách do obecního zastupitelstva král. hlav, města Prahy, při kterémž jednání se představí pp. voličům pp. kandidáti. Hosté členy uvedení mají přístup. — Právo mateřské a vojsko. ša. Z Lubla- ně, 18. října. Záložník a statkář Sirk hlásil se při kontrolním shromáždění slovinským „Tu- kaj“. Byl zatčen a hned odsouzen do vězení na 3 dny. (Včera jsme konstatovali, že jeden zálož- ník v madarském městě hlásil se maďarským „Jelen“ r nestalo se mu nic. Podobá se, ž v té věci jest dvojí proud, jiný v Uhrách, jiný v této polovině říše). — Osobní. Pan MUDr. V. Maxa přesídlil z Král. Vinohradů do Karlína a ordinuje v Královské třídě č. 24 n. — Za starostu okresního zastupitelstva na- sevrckého zvolený poštmistr Antoním Hájek v Seči u Chrudimi byl od císaře potvrzen — Český lékař v Třebenicích. Po drahné dob povolán byl na uprázdněné místo po zemřelém MUD. Václ. Paříkovi, městském lékaří a schválen radou městskou dne 18. t. m. pan MUDr. Jindřich Gutwald. praktický lékař v Rožmitále, který z- bájí v Třebenicích lékařskou praksi dne 15. listo- padu t.r.
Sochůrek MUDr V Maxa Král Václ Pařík Gutwald Praha Lubl Uhry Karlín Seč Chrudim Třebenice Rožmitál Z občanský klub ský občanský klub Antoní Hájek
29 article
— Nejnovější čestní občané. Ve vesničce v lesích zapadlé, na samých hranicích českého královstvív Nové Vsi u Třeboně, vypsány byly volby do obec- ního zastupilelstva na den 18. t. m. Ačkoliv obe jest ryze česká, mající jen 3 německé obyvatele, přece jest tam německá škola schulvereinská vedl. české školy matiční. Na tuto vesničku obrátil zraky sve budějovický Taschek a snažil se pomocí pana Hahna. správce sklářské firmy Stölzlovy, dostati do obecního zastupitelstva muže lakově, kteří by německy úřado- vali, pro schulvereinskou školu pracovali a zájmům Germánstva sloužili, ač německy mluviti ani nedo- vedou. I vyjel si p. Taschek s p. Hahnem v neděl dne 11. t. m. do Nové Vsi, kdež p. Hahn lidem pr firmu Stölzlovu pracujícím připomínal, že vědí, c mají činiti a dosavadní zastupitelstvo mimo dva členy uposlechlo vzácné rady Taschkovy a jmenovalo 3 dny před volbou čestnými občany obce Nové Vsi pány o nichž lze řici, že byli jmenováni s prominutím zá- sluh o obec Novou Ves. Tito čestní občané slují: Kare
Hahn Stölzlův Taschkův Nová ves Třeboň
30 article
Stölzle a Ludvík Stölzle, akcionáři firmy Stölzle, bud- jovický Jos. Taschek, předseda německé zemědělské rady Schreiner. přísedíci zemského výboru dr. Eppin- ger a Werunský a správce pp. Stölzlů p. Hahn. Tite čestní občané byli síce ve čtvrtek jmenováni, ale n rázně zakročení Čechů novovesských neodvážil se sta- rosta k nedělní volbě dne 18. t. m. ještě je pozvati, ale mají je pro příští volby v zásobě. Jak nutně po- třebovala strana Stölzlovská této podpory, vysvít z výsledku voleb nedělních, kde přes všechen nállak se strany p. Hahna a Taschka zvitězili jejich kan- didati ve III. sboru jen dvěma hlasy teprve, když dvě plné moci neodvislé strany české k volbě nepřipustil, kdy ve II. shoru také jen dvěma a v I. sboru jen jedním hlasem zvítězili a to ještě tak, že do své kan- didátní listiny z české strany dva členy a jednoho ná- hradníka volili, aby hlasy těchto kandidátů získali Proti volbě podán protest. Příště pomohou pp. dr Eppinger, Werunský, Taschek, Ludvík a Karel Stč- zlové a p. Hahn
Stölzl doktor Eppin Werunský Hahn Tite Taschka Eppinger Taschek Ludvík Stč Stölzle německý zemědělský rada Schreiner
31 article
— V zájmu samosprávného úřadnictva zaslal jednota samosprávných úřadníků obecních a okresních v král. českém všem českým městům a okresním vý- borům následující dopisy: „V příštím roce 1904 sla- vili budou naše měsla a okresní zastupitelstva čtyřiceli- letě jubileum české samosprávy. Vzpomínajíce n počátky a vývoj samosprávného zřízení v českých městech a okresích zajisté plným právem poukázat můžeme na vykonanou velikou a záslužnou práci úřad- níků obecních i okresních ve službách národních, n povznesení všeho veřejného našeho života, jakož i n práci v zájmu ústavů vzdělávacích i humanních, na prospěch všeho občanstva zřizovaných a spravova- ných. Za poslední dobu měrou před tím nebývalou změnily se však potřeby životní, zvýšily se nynějí požadavky na úřadníky kladené, taž že drahotní po- měry nejsou posud tak upraveny, jak by se slušelo náleželo. Hmotná bída neblaze působí na úřadnictve samosprávné, podlamuje jeho energii, ubíjí v něm ideály a činí je tak podajným neblahým vlivům. Otázk upravení služného úřadníkům obecním a okresním
32 article
jest nejen otázkou stavovskou, ale jest spolu důležitou otázkou důstojnosti českého samosprávného úřadování, a jest tudíž též otázkou cti našich českých měst okresů. Proto pokládáme úpravu služebních poměrů samosprávného úřadnictva v království českém se sta- noviska veřejné správy za naléhavou a časově j velice nutnou. Z důvodů těch dovoluje si předněsti v úctě podepsaný výbor Jednoty slušnou žádost, aby slavný(á) městská rada — okresní výbor — při nyněj- ším jednání svém o rozpočtu obecním — okresním — na rok 1904 ve vážnou a pilnou úvahu vzíti ráči oprávněné nároky svých úřadníků a přihlížeje ke zvý- šeným požadavkům na obecní a okresní úřadníky kla- deným, jakož i ke změněným drahotním a společen- ským poměrům vůbec, přibližeje dále k provedené úpravě služného úřadníků i sluhů státních, jakož k upraveným poměrům učitelstva — nutné zvýšení služného úřadníkům svým blahovolně co nejdříve pro- věsti ráčil. Z výboru Jednoty samosprávných úřad- níků obecních a okresních v království českém. V Pra- ze, dne 12. října 1903. Jesef Liška, okresní tajemní
Jesef Liška samosprávný úřad