ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 43ba2650-8f0e-11dd-a63b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: person 137, place 72, org 20, work 6
1 masthead
4. dubna 1913. číslo 9í.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
O záležitosti Petra Vasiljeva promluvíme více za několik dní. Povíme pouhou pravdu, ale všechen ruský národ ustrne a vlasy se mu zježí, až uslyší co se smí na Rusech bezlrestně páchati v středu Evropy, v podnoží Karpat. A co také s námi jiného, když nás policie nahajkamí bije a koh- zkými kopyty deptá za to, že pokojně zpíváme »Bože, carja chrani« a provoláváme »Urá ruskému caru, ochranci Slovanstval« Řečník litoval, že při slovanské manifestaei nebyl a dodal, že by manifestanty sám byl vedl Hrabě Vladimír Bobrinský jest jeden z mí- nějších nacionalistů.
Petro Vasiljev Ruse Bož Bobrinský Evropa Karpaty
5 article
Aféra inž. Alechina neskončena. Čtenáři se ještě pamatují na ruského inženýra Aiěchina, jenž ve Vídni proseděl ve vyšetřovací vazbě tři měsíce pro podezření z vyzvědačství, jež naň falešně uvalil agent vídeňské policie a tlu- močník z ruského jazyka, jménem Bělinkovič. Ru- sovi se podařilo prchnouti na ruské vyslanectví jež se jeho věci ujalo. Hr. Berchtold sám mu dal zadostučinění a zavázal se, že Alěchinovi bude rakouskou vládou vyplacena náhrada 5000 K. Aféra se nyní vynořila znova. Rakousko se to- tiž zdráhá tuto náhradu vyplatit. Namitá, že do- kumenty inženýrovy byly falešné a dotvrzuje to znaleckým výrokem téhož Bělinkoviče, jenž byl křivým udavačem na Alěchina, jenž pravir Hrabě Berchtold ve své notě tvrdí, že jsem byl tak spokojen samovazbou a bitím policajtů i vojá- ků, že prý jsem dokonce děkoval úřadu za zvlášt- ní ke mně pozornost. Toho jsem ovšem neučinil, já naopak samému rakouskému mocnáři písemně si požaloval na divoké zacházení, kterému jsem byl ve Vídní vydán v šane beze všeho důvodu. No- ta rakouského ministra tvrdí, že jsem svým cho- váním budil podezření a že c. k. úřady byly v prá- vu posaditi mne do žaláře pouze na denunclaci Na konci své noty hr. Berchtold prohlašuje, že ná- hrada náleží jen v takovém případě, když některý justiční úřad zneužil své mocí, čehož zde nebylo.
Ing Alechin Aiěchin Bělinkovič Berchtold Vídeň Hradec Rakousko Alěchin
6 article
Inženýr Alěchin prohlašuje v ruských novi- nách, že takové rozřešení záležitosti ho neuspo- kojuje a že se bude svého práva domáhati soudně když cesta diplomatická k němu nevede. V záležitosti inž. Alěchina byl v hosudarstvenné dumě podán k zahraničnému ministru pilný dofar. ve kterém se praví: »Takové jednání rakouské vlády dá se vysvětliti pouze tím, že ruské zahra- ničné ministerstvo není dosti rázně a pevné, co se v našich zákonech nazývá sbezdějství úřadue t. j. zanedbání povinné úřadní péče. Proto s tážeme: 1. Je skutečně pravda, že rakouská vláda nedala žádného zadostučinění za nezákonné za- tčení inž. Alěchina a kruté s ním nakládání v žaláři. 2. Nebylo-li zadostučinění dáno, co ministr učinil, aby podle práva a spravedlnosti dáno bylo a co dále učinil, aby ruští občané v Rakousko- Uhersku byli tak bezpeční, jako rakousko-uheršte občané v Řusku? Nespokojenost zahraničnou politikou Sazonova ukázala se také v rozpočtové komisi hosudarstvenní dumy, kde okfabrista Janovský navrhl, aby roko- vání o požadavcích zahraničného ministerstva bylo odročeno na znamení, že poslanci neschvalují jeho politiku, slabou a neodpovídající zájmům ruského národa.
Alěchin Ing Sazonov Janovský Rakousko Uhersko Řusko
7 article Pokrokový střed v ruské dumě.
Pokrokový střed v ruské dumě. Návrhy o nových kombinacích ruských stran aby konečně byla utvořena v dumě dělná většina, rodí se stále. „Utro Rossii“, orgán pokrokových moskevských průmyslníků, navrhuje utvoření po- kroko vého středu, který by spojoval okfa- bristy, progresisty a kadéty a měl by skoro polo- vict hlasů dumy za sebou. Svou kombinaci „Utr Rossii“ odůvodňuje tím, že se skutečně cítí v těch- to stranách nutnost změny taktiky, že nejen okfa- bristé jsou nuceni náladou svých voličů posunout se více na levo, leč naopak i v řadách kadetů se projevuje snaha zanechat dosavadní radikální tal- tiky a přejít s půdy čistě deklarativních výstupů. už předem odsouzených k neúspěchu, k reálnější politice. To, co se nyní pozoruje v nitru kadětsk frakce, nelze ještě nazvat rozkolem, ale jsou zde již určité příznaky rozladění. Stoupenci reálné po- litiky [Maklakov. Čeludkov. Aleksandrov a j.) se- skupili kolem sebe převážnou většinu, jak vidno výsledků hlasování o dovolení Čeludkovu vstoupit do komise pro vojenské a mořské záležitosti. V zřejmé menšině zůstal nenapravitelný „Prinzipien- reiter“ Miljukov, který vnucuje straně kadětské neuskutečnitelné problémy. Pochybenost taktiky profesora Miljukova, vnucované 60hlavé straně, vzbudila rozhodný odpor většiny kadétské frakce, která od akademických zásadních prohlášení chee ve smyslu daných poměrů snížit své požadavky na míru danou ústavním manifestem ze 17. října
Utro Rossie Utr Maklakov Aleksandrov Miljukov
8 article
1905. Žádat všeobecného volebního práva v době když obyvatelstvo nemá nejzákladnějších záruk občanské svobody, když není potvrzena ani osobní nedotknutelnost, ani svoboda svědomí, ani svoboda elova, shromáždování a spolčování, to jest oprav- dová manilovština (reformní fantasie). Jestli ka- děti se zřeknou této taktiky, bude možno pomýslet na utvoření bleku s progresisty a okťabristy, který by si stanovíl minimální společný program. obsahující ne měně než je v říjnovém manlfestě slíbeno. Podobný program dumské většiny přinuti by hlavu vlády, aby buď vyslovila souhlas s pro- gramem anebo postavila se proti němu a tím zjev- ně potvrdíla, že nechce vyplnit panovníkovy sliby I to by přispělo k ujasnění situace, jak soud „Utro Rossii
občanský svoboda
9 article
Ruský hospodářský optimismus. V čele ruské politiky stolí dnes muž, kter se rád hlásí k hospodářskému optimismu. Kokov- covu možno všelico vytýkat, státníkem vlastně není, ale jako šetrný hospodář státní zaslouží ve- škerého uznání. Snaží se, aby se nerozplýtvalo to co ruský národ svým trudem nashromáždil. Vzrůst zemědělské výroby stoupá v Rusku velmi utěšeně. R. 1895 vývoz hospodářských výrobků z Ruska činil 608 mil. rublů, r. 1905 zdvihl se na 947 mil. rublů a r. 1911 dostihl již 1365 mil. rublů. Ovšem stejně vzrostl i dovoz tovarů z ciziny. Za pět lei od r. 1907 do 1911 stoupl dovoz z 847 mil. na 1161 milionů rublů. Celková výroba zemědělská podle tvrzení ministra financí stoupla za 15 lel (1895—1910) ze 4 na 9 miliard rublů, to je o 22590. Základní položka zemědělství — úroda obilí — r. 1912 se oceňovala na 3771 mil. rublů. „Golos Moskvy“ tedy soudí, že hodnota veškerých země- dělských výrobků, odhadnutá na 9 miliard, je trochu přehnána, poněvadž patrně jsou do ní započítány nejen suroviny, nýbrž i tovar z nich vyrobený. Ne- lze popírat, že produktivnost ruského zemědělce stoupá, ale rovnoměrně s ní nepostupuje blahobyt lidu, což je patrno z toho, že je nutno dovážet do Ruska 217.8 milionů rublů potravin (r. 1911). Skvělé nynější finance státní jsou dílem dobrých úrod po- sledních let.
Rusko Golos Moskva
10 article O balkánském spolku.
O balkánském spolku. (Rozmluva s předsedou srbské národní skupštiny p. A. NIKOLIČEM)
A Nikolič
11 article
V Bělehradě, 1. dubna.
Bělehrad
12 article
Balkánský spolek válečnými vavříny ověnčen Jeho vznik překvapil celou Evropu, protože bylo aeuvěřitelno, aby na balkánském území, kde tolik cízích, zlomyslných rozsévačů silo semena vzá- jemné zážti, mohlo býti stvořeno, jako poď dote- kem kouzelného prutu, dílo dohody a svornosti vzájemnosti. Vlna válečného rozmachu však padá Rozlité proudy jara vracejí se do denních koryt. nastane doba všední práce, vezdejších bojů, do- volující jen úkradkem vzpomínati válečných udá- lostí. Všem přátelům balkánské jednoty tane v těchto přechodných chvílích úzkostlivá otázka na mysli: uplatní-li se idea balkánského spolku stejně slavně v míru, jako se uplatnila ve válco. S touto otázkou obrátil jsem se na předsedu srbské národní skupštiny p. A. Niko- 1iče v předvečer svolání skupštiny. „Doufáte, pane předsedo, že bude srbská ná- rodní skupština příznivě posuzovati válečné udá- losti a jich výsledky?“ tázal jsem se pana před- sedy. „Zajisté,“ zněla odpověď. „Národní skupštin bude ze dvou příčia příznivě pohlížeti na průbět války. Především úspěch srbských zbraní byl vel- mi dobrý. A kromě toho byla nám našimi spojenei poskytnuta příležitost, abychom skutky dokázali jak velikými i věcnými jsou naše sympatie k bal- kánskému spolku. „Ale nebude-li přece jen stínu nespokojenost v bilanci dosavadních nadějí národní skupštíny balkánský spolek kladené?“ tázal jsem se, maje na zřeteli výkřiky nespokojenosti v tisku.
Evropa srbský národní skupština p . A . Niko kouzelný prut
13 article
„Národní skupština ve svých na- dějích nebyla zklamána. Čeho jsme se nadáli od jednotné branné akce balkánského spoí ku, uskutečnilo se. Byl jste na bojíšti, sle- doval jste válečné akce našich armád. Nepřátelské síly, jež byly soustředěny proti nám, potřeny úplně, aniž bychom byli musili dožadovati se bran- né posily některého z našich spojenců. Na še vojsko splnilo tedy úplně naše aa- děje. Branné pomocí některého ze spojenců ne- bylo nám třeba, ale když se ukázala příložitost jiné pomoci, tak přl dopravě našeho vojska, n á spojenec, Řecko, ochotně se příhlá- silo a prokázalo nám veliké služby za což jsme ze srdce povděční. “ „Balkánský spolek tedy dosavadní naděje, jal ujišťujete, pane předsedo, uspokojil úplně; avšal nyní už abychom zase pomýšleli na věci příšt jak možno zachovati balkánský spo lek pro budoucnost?.
Řecko národní skupština
14 article
„Zachovati jej možno tak,“ pravil p. předsed s důrazem, „když každý člen balkánskéh spolku bude mítl cit spravedlivostí když ani jeden člen nebude mysliti výhr adn na svůj prospěch .. . Jsme nyní jako sva- zek prutů — mám-li mluviti v obraznosti národní písně: dokud budemo poutání svazkem společ- ných zájmů, aikdo nás nezdoláj popustí-li totn poulo, ať už vinou kteréhokoliv z nás, bude to ne- štěstím pro nás všechny bez výjimky. Z ac ho vání balkánského spolku jest ko nečně také v zájmu Evropy. Politicky jest ji balkánský spolek zárukou míru pro budoucno na jihovýchodě. Hospodářsky umožňuje jí obchod- ně-průmyslový rozmach v těchto zemích. Evropské Turecko, protože je slabě obydleno a nekulturní bylo jen nepatrným konsumentem pro ovropské produkty. Žijío ve stálých národnostních rozbro- jích, nemohlo býti magnetem podníkavého ka- pitálu. Ostatní balkánské státy, samy o sobě vzhledem na všeobecnou balkénskou situaci, ne- mohly rovněž plně vyvinovati svoji konsumn schopnost. Rozpočty balkánských spojenců mohou býti ztrojnásobeny za nových poměrů. Připusťme konečně, že by Evropa měla i ško- du z převratu balkánských poměrů. Ale srov námeli to, co Evropa ztrácí s tím, čeho získává, shledáme, že mnohem více zi- skává než ztrácí. Co zlráci vlastně? Ztrácí pouz vrchnoporučenství nad balkánsbými stá- ty. Ale tímlo přiznáním dospělosti balkánských národů získává věe evropské civilisace vůbee.
Evropa Turecko
15 article
„Nám ostalním Slovanům z pochopitelnýc příčin zejména srdečně záleží na tom, aby balkán- ský spolek byl zachován. Můžeme-li a jak uvliv- nití se v tomto eměru?“ „Balkánský spolek“ — odpověděl p. předsed — není slovanským spolkem. Ale poněvadž jest v něm větěina Slovanů, samozřejmo, že slo- vanská věc jím získává. Srdečný zájem ostatního Slovanstva na zachování balkánského spolku jest tudíž pochopífelný. Třeba ovšem při- pomenouti, že posílení slovanské věe níkoho neohrožuje, neboť dobývačnosti hrabivosti nebylo nikdy v povaze Slovanstva. Ptá- te-li se mner jak mohou prospěti ostatn Slované zájmům balkánského spol- ku? — mohu poukázati mezi ostatním Slovan stvem (do něhož nozapočítávám Chorvatů, nebot oni jsou a námí jediný národ) zejména na R us ko a Čechy. Ruská pomoc bude nám vždy drahou Ale ovšemi poněvadž balkánský spolek má mí- rumilovaé intenee, bylo by nám ji třeb jen v tom případě, kdybychom byli ohroženi ně- kterou větší mocí. Češí pak mohou pomocí nám všem dvojím způsobema 1. svými nestrannými radami a po- kyny. 2. odbornými znalostmi pří po- vznášení národního hospodářství náv. „Dovolto mi, pane předsedo, ještě závěrečnou otázku: co by mohlo vyvolatí rozpadautí bal- kánského spolku, i jaké by mohly býtí toho di- sledky?“ . „. .. Když budeme pravý opak toho vše- ho činiti, čeho vyžaduje cit pro spravedlnost společný zájem ... A důsledky toho? dodal chmur- ně po pomlěco p. předseda: na Balkáně ob- noví se starý nepořádek a neklid, pro Evropu bude tu opět zřídlo nepo kojů i nobozpečí válečnéko. č. Slepánek.
Slovan Chorvat Čecho Slepánek Balkán Evropa Slovan R I
16 article Ze strany.
Ze strany. Odbor peněžních úřadníků vyzývá pp. členy. by zúčastnili se v hojném počtu přednášky p dra. Prelsse »O národohospodářských potře- bách českých«, jež koná se zítra, v sobotu, veče v technice. Živnostenský odbor nár. strany svobodomy- slné. Ústředí konalo schůzí presidí 31. března v sekretariátu strany za předsed- nictví p. posl. Welgnera. Taj. red. Kamelský podal obšírnou zprávu o činnosti živnostenských odborů strany za měsía březen. Ze zprávy těto budiž vyjato: Schůze a přednášky konányi 9. března v Klatovech, 11. na Malé straně, 12. v Žižkově, 13. na dol. Novém městě, 16. v Po- ličce, 17. na Král. Vinohradech, 28. na hoř. No- vém městě (Moráň-Podskali). 30. v Klatovech v Turnově. Odbor zúčastnil se svými zástupci ně- kterých odborných schůzi a sjezdů. — Podrobně projednán organisační a jednací řád živnosten- ských odborů, s jehož rozesíláním se právě po- číná. — V dalším průběhu schůze jednáno o svo- lání valné schůze delegátů živnosten- ských odborů. Tato po delší poradě stano- vena na 15. června t. r. Schůzi má předchá- zeti předporada a přátelský večer 14. června. Do té doby mají býti zřízeny živnostenské odbory v těch místních organisacích, kde se tak dosud nestalo. Po vyřízení některých vnitřních záleži- tostí organisačních byla schůze skončena.
Kamelský Král Klatovy Žižkov Moráň Turnov Podskat
17 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — April vydařil se letos znamenitě »Denníku Těšínskému« (polskému). V čísle z 31. března přinesl následující zprávut »Zítra v úterý — jak se nám v poslední chvíli z Krakova sděluje, konána budou veli k cvičení dobrovolných vojenských organisací polských na území Těšín- uherská hranice. Cvičení se zúčastní 500 lidí v úplné vojenské výzbroji. Příjezd účastníků do Těšína zvláštním vlakem ráno. Snídaně bude v Sikorově parku, odkudž o půl sedmé ráno se vyrazí. Z parku vyletí též aeroplan jenž jest pověřen službou vyzvě- dačskou. Jest dílem Ivovského technika p H. P. Znamenitá jeho konstrukce — jak znám — vzbudila velikou pozornost na poslední vý- stavě polských vynálezů ve Lvově. Očekáváme že se obyvatelstvo k procházejícím oddílům bude chovati úslužně a že jim neodepře in- formací« Ačkoliv zpráva polského listu obsahuje ne jednu, ale hned několik nepravděpodob- ností, přece působila jako úder hromu. A tak na 1. aprile putovaly davy časně ráno k Si- korově parku, aby viděly polské dobro- volníky a hlavně páně P, aeroplán — zna- menité konstrukce. Když však přišlo se k Sikorově parku nebylo zde ničeho. Jen tabulka s nápisem »Prima aprilis« šklebila se na zvědavce, kteří jednak se smíchem, jednak s láteřením se vraceli do Těšína. Komické jest, že aprilem »Dziennika Cie- szynského« daly se vyvést také těšínské vojenské kruhy a některé české listy. »Ostravský Denník« na př. na svou zprávu o »cvičení« dobrovolnických sborů navázal mravoučné kázání. Jak obyčejně nejlegračněji se vyjímá »Čas«. Ten si těšínského aprila s nejvážnější tváří vystřihl včera z brněn- ských »Lidových Novin«, které se jím také daly vyvést, když už humoristická podstata věci bylo dávno známa.
April Těšínský Sikorův Ivovský Dziennik Cie Krakov Těšín Lvov
18 article
— Lhát a níc než lhát prý bude „Právo Lídu“ o nás a o socialistické praxi v nemo- cenských pokladnách. To je jediný smysl jeho několikařádkové odpovědi na naše pádné obvinění a určíté otázky. Se smyslem se kryje nadpis, který jsme si dnes od něho vypůjčili Na žádnou z našich otázek neodpovídá, na- nejméně na otázku, týkající se počátku sporu u pražské okresní nemocenské pokladny. Zů- stává tedy celému světu jasno, že sociální de- mokraté v „Právu Lidu“ a jeho nemocenských pokladnách považují za necítelnost, když lé- kař si nedá jejich předáky utrhat na ctí. Chtějí tedy, aby celá velká skupina akademické in- teligence jim za nepatrnou mzdu prodávala vedle své práce ještě i svoji čest, a kdož ví ne-li více, a stojí tudíž na stejné mravní úrov- ni s těmi německými fabrikanty, kteří za mzdu berou českým dělníkům jejich národ- nost. Títo vládcové nemocenských pokladen a jejich žurnalističtí ochránci jsou tudíž ve- řejným nebezpečím a celá veřejnost bez ohle- du na politické a sociální rozvrstvení má z povinnost je potírat, kde a kdy je natrefí. — Jakým způsobem „Právo Lidu“ svou špatnou věc hájilo, dokáže klasobraní z jeho včerejší odpovědi, ač má jen 18 řádků, jsou v ní tyto perly: „lhát drze a hloupě, prodejná redakce, drzé tlachání, pověstný ztřeštěnec, lékař- necita, nelidský čin, zuření“ atd. — Všichni lidé, kteří se dostanou se sociálními demo- kraty ať politicky ať hospodářsky do křížku. ať si vštípí v paměť poučky, které tito skut- kem i slovy dali tentokráte světu. Jsou za prvé: sociální demokratě nestrpí, aby lidé v jejich službách stojící se proti nim organiso- vali; za druhé: kde zaměstnavatel navrhuje stávkokaze, tam není žádná stávka; a za třetí vše, co jest špatné u sociálně-demokratického dělníka, jest správné u soctálně-demokrati- ckého zaměstnavatele.
Lída
19 article
— Z Českého učení pro vědy politické. Dne přednáší v kurse samosprávném mag. rada dr. Boháček o thematě: Ruch cízinecký a turistika. Po přednášce úmluva dalších exkursí posluchačů. — Jmenování v technologickém průmyslovén museu obchodní komory v Praze. Ve včerejší ple- nární schůzi pražské obchodní a živnost. komory schváleno následující povýšení úřadníků techno- logického musea komorního: p. inž. Rob. Urban ustanoven druhým přednostou ústavu, p. lnž. Fr Strach náměst. přednosty, p. inž. Ot. Papež prov. inženýrem-adjunktem a p. Ant. Růžlč ka obdržel titul techn, adjunkta. — Vyznamenání obchodní a živnostenské ko- mory v Praze. Ve včerejší plenární schůzi pražské obchodní komory bylo po návrhu sekretáře komo- ry p. vl. r. dra. R. Hotovce usneseno, aby udě- lena byla následující vyznamenání komorníi Stři- brná medaile s diplomem Bedřichu Taussigovi správci pivovaru v Sedlci. Stříbrná medaile: Frant. Boučkovi, obchodniku v Přelouči, Aloisu Neradovi obchodníku a starostovi města v Přelouči. Edvardu Šeborovi, řediteli městských úřadů v Poděbradech Josefu Šlamborovi, účetnímu v Praze, J. Epstel- novi, řediteli a prokuristovi cukrovaru v Cerhe- nicích, Josefu Královi, tajemníku společenstvav Praze, Adolfu Herrmannovi, továrnímu úřadniku v Chrudimi a Aloisii Patočkové, účetní skladuv Praze. Bronzová medaile s diplomem: Jos. Krosoví. továrnímu mistru ve Vysočanech. Václavu Vodi- čkovi, kustodu obchodního gremia na Smíchově. Antonínu Šťastnému, strojníku cukrovaru v Čer- henicích. Václavu Mulačoví, kotláři v Cerhenicích.
doktor Boháček Ing Rob Urban Strach Otakar Antonín R Hotovec Taussig František Bouček Nerad Šebor Šlambor Král Herrmann Patočka Vodi Šťastný Václav Mulačový Praha Sedlec Přelouč Poděbrady Epstel Cerhe Chrudim Vysočany Smíchov Čer Cerhenice Český učený pro věda obchodní komora městský úřad společenstvav Praga
20 article
Karlu Parthovi, prodavači v Praze. Joselu Dobru- skému, továrnímu mistru v Chrudimi, Matěji Ká- lesovi, továrnímu mistru v Chrudimi, Maril Linhar- tově, tovární mistrové v Chrudimi, Karlu Kudlá- čkovi, továrnímu dělníku v Chrudimi. Konečně bronzová medaile: Josefu Strejčkovi, knihařskému pomocníku v Praze, Janu Hájkovi, továrnímu děl- niku v Chrudimi, Františku Janelemu, továrnímu dělníku v Chrudimi. Vojtěchu Němcovi, továrnímu dělníku v Chrudimi. Janu Trojanoví, továrnímu dělníku v Chrudimi. Matěji Vonáškovi, továrnímu dělníku v Chrudimi, a Josefu Zavoralovi, továrnl- mu dělníku v Chrudimi. — Proti »Lex Kolisko«. Valná hromada od- boru spolku »Komenský« pro X. okres a okolí. konaná 30. března 1913, usnesla se v zastoupení půldruhého tisíce členů a jménem uvědomělého obyvatelstva X. okresu vídeňského na tomto pro- jevu: »V nově zahájené agitaci pro sankci zákona Koliskova vidíme veliké nebezpečí pro celou če- skou menšinu dolnorakouskou. Voláme všechny upřímné Čechy k obraně. Sami se slavně zavazu- jeme, že se přičiníme, abychom této akci německé čelili uvědomováním Čechů ve Vídni zvýšením počtu členů spolku »Komenský«. Všechny Čechy vídeňské upozorňujeme, že se jedná o bytí a ne- bytí české naší menšiny a že jest třeba řádné obrany. Vybízíme ústřední výbor spolku »Komen- ský«, kterýžto spolek prohlašujeme za representanta naší menšiny, aby potřebné k obraně, poku možno, nejdříve zařídil. Zavazujeme se, že akci jeho budeme ze všech sil podporovati. Do zemí
Karel Parth Matěj ká Karel Strejček Hájek Janele Vojtěch Němec Jan Trojanovit Vonášek Zavoral Prot Lex Kolisko Komenský Koliskův Čecho Praha Chrudim Vídeň Josel dobro Marila Linhar spolek » Komen
21 article
koruny české voláme: »Jde o zničení dvanáctiny našeho národa, jedná se o vaše příbuzné a známé Odložte svou lhostejnost a pomozte nám! Ne opusťte násl Neopusťte nás v tomto velikém kul turním zápase, pamatujte při každé příležitosti. při všem vašem jednání, že ve Vídni žije velké menšina, která může býti prospěšná celému ná- rodu a že každá pomoc, jí udělená, ponese ce- lému národu ovoce. Lex Kolisko nes m býti sankcionovánle — Rakovník vitězům. Do Soflje a Bělehradu byl zaslán projev zastupitelstva obce král. města Rakovníka a mimo to bylo usneseno oznámiti ve- řejnosti, že místo osvětlení vykonána bude ve- řejná sbírka dům od domu ve prospěc sirotků po padlých junácích slovan- ských. —O skautské výchově u nás a v cizině před- nášel 29. t. m. ve Smetanově sále Obecního domu prof. A. B. Svojsík. Přednáška, pořádaná Svazem spolků a přátel pro výchovu tělesnou, svedla do representační české síně tolik obecenstva, že ne- zůstalo v sále místečka neobsazeného, a ještě dosti bylo těch, kdož musili odejítí s nepořízenou.
Lex Kolisko profesor A B Svojsík Vídeň Rakovník Soflje Bělehrad Smetanův svaz spolek a přátelit obecní dom
22 article
nedostavše již vstupenek. Tato návštěva — na přednášce s thematem mládeže se týkajícím na- prosto ojedinělá — ukázala, jaký zájem vzbudil se již o skauting, nové ušlechtilé hnutí ve výcho- vě mládeže, a že dosavadní nednavná práce pro- pagatora skautingu u nás p. prof. Svojsíka nebyla marna. Mezi posluchačstvem pozorovali jste mlá- dež všech kategorií, členy jednot tělocvičných sportovních, spisovatele, učitele, profesory škol středních, zemské inspektory, universitní profeso- ry, lékaře, zástupce měst atd. Asi 50 českých skautů v kroji vítalo a uvádělo obecenstvo, pro- dávali pohlednice, informovali dotazující se ná- vštěvníky atd. Úvodní slovo pronesl nejpovolanější odborník proí. univ. dr. Fr. Čáda. Jasnými, vy- stižnými slovy podal svůj všestranně přiznivý úsu- dek o skautingu po stránce psychologické, paeda- gogické, hygienické a sociální. Nové hnutí, o němi již každý účastník zajisté slyšel nebo četl a jel nesmi se zaměňovati s pouhým tábořením, hovi vrozeným, romanticky podbarveným tužbám mlá- deže po volnéň životě v přírodě, budí v ní lásku k této přírodě, učí ji práci a svépomoci. Zákony skautské velí hochu, aby byl pravdomluvný, pří- mý, poctivě smýšlel a čestně jednal. Skaut má pomoci dle svých sil všude, kde pomocí třeba.
profesor Svojsík Čáda Francie
23 article
Vyspělejší zaučují nováčky do života velké skaut- ské rodiny. K vůdcům svým mají míti důvěru na slovo jich poslouchati. Pak ovšem třeba schop- ných a obětavých vůdců, dobrých psychologů, jimt by neušlo žádné hnutí svěřené mladistvé duše Olázka zdatných vůdců jest takřka existenční otázkou českého skautingu. Pan prof. končí přá- ním, aby skauting získal u nás hojně takových vůdců. Jakmile se utišil frenetický potlesk na od- měnu p. prof. Čádoví za krásný proslov a na při- vítanou p. prof. Svojsíkovi, objevila se na plátně sympatická tvář zakladatele anglického skautingu síra Badena Powella, jakožto první obrázek z dlou- hé řady 220 obrazů světelných, přednášku prová- zejících. Pan prof. Svojsík počal s ličením vý- voje skautingu v Anglil za vedení znamenitého or- ganisátora Powella a dotkl se jeho předchůdce
profesor Čádový Svojsík Baden Powell Powell
24 article
Američana Settena. Nastínil organisací skautů an- glických a předvedl četně obrázky z jejich života v táborech, na pochodu, v dílnách a v ulicích Lon- dýna při různých příležitostech, kde působi skaut jako udržovatelé pořádku. Postavy anglických hochů jsou vesměs stepilé, výraz tváří sympatický a oduševnělý. Přednášejíci zminil se o pochybno- stech, jež vznikly při zavádění skautingu u nás jak rozptýlil je praktíckými pokusy, konanými za podmínek pokud počasí, výcviku a vypravení s týče, co nejnepříznivějšího. Vypravil se o posled- ních prázdninách s 15 hochy různých škol ve věku 11—17 let do lesů v jihovýchodních Čechách okolí hradu Lipnice. A zde začínala vlastní pro- padační přednáška, podávající slovem i zdařilými obrázky důkaz, že skauting hodí se dobře pro naše poměry i naši mládež. Téhnouce „omnia sua na obyčejném ručním voziku, dorazili naší Robin- soni třetího dne na vyhlédnuté tábořiště. Stany postavili v lese nad potokem a brzo v lese zdo- mácněli. Ač počasí bylo špatné, přec za celých 6 neděl nikdo vůbec nezastonal. Do městečk dvě hodiny vzdáleného dojižděli pro zásoby, ns ohništi sé zdarem kuchtili, prali to nejnutnější.
Američan Setten Lon Čechy Lipnica
25 article
spravovali, cvičili se v různých skautských disci- plínách, četli a učili se jazykům a ve volných chvilích věnovali se přerozmanitým tělesným cvi- čením a hrám v ideálním vzduchu lesním na vře- sovištich a průsecích. Obrázky z těchto zaměstnáni a zábav námnoze přimo sálaly mladickou radostr ze života a bujárostí a mezi slyšící a vidící mlá- deží vzbudily zajisté žhavou touhu také tak si za- žíti. A kdo by toho dítěti, zejména velkoměstské- mu, nedopřál. Pan profesor pravil dále, že skautin nevylučuje žádného systému. Ve volných chvílích mohou skauti pěstovatí vhodná cvičení našeho tělocvíku, právě tak jako švédské cviky či cvi- čení lehkoathletická, hry míčem, volný zápas atd.
profesor
26 article
A obrázky to věru potvrzovaly úplně. Konečně zmínil se, že skaut má býti také vděčným, Naši hoši probírali paseky, opravovali hospodářovi, jenž pozemky propůjčil, plot, v době žní pomohli na poli a tábořiště při odchodu uvedli do úplného pořádku. Ke konci zdařilé, s napětím vyslechnuté přednášky, opakuje p. prof. Svojsík přání, aby skauting našel nejširšího pochopení a dosti zdár- ných vůdců, aby mohl se státi důležitou, všeobec- nou výchovnou institucí, jakou počiná, ba jest již v Anglii, té puritánské Anglii, tak přísné ve vě- cech výchovy. Vždyť zdravá a ušlechtilá mládej jest nejbezpečnější nadějí každého národa. K. D — Paříkovo museum. Občanská beseda v Tře- benicích oznamuje: V neděli dne 6. dubna ve z hod. odpoledne odevzdáno bude širší veřejnost „Paříkovo museum“, umístěné v domě okresníh výboru líbochovického, kde žil a zemřel zakladatel musea MUDr. Václav Pařík. — 13.000 K na menšínovou školu v Bedřicho- vě na Štocku odevzdaly Ústř, výboru Nár. jednoty pošumavské město, okres i odbor jednoty v Kou- řími jako částečnou úhradu stavebního nákladu 45.000 K. za který Národní lednota pošumavská vystavěla novou tuto školní budovu, určenou pro matiční školu a opatrovnu. Jest to již pátá budova školní, kterou jednota vlastním nákladem posta- vila a letos přistoupí ke stavbě šesté školní budo- vy v oblastí svého působiště. Krásná budova škol- ní stojí na samé zemské hranici proti branám Ji- hlavy a na věčné časy ponese název „Škola kou- — Večer intimní hudby, ohlášený na dnešn večer redakčním kruhem „Snahy“, měsíčníku mla- dé generace svobodomyslné, nemůže se ko- nati, poněvadž Egon Fuchs z Charlottenburku jenž měl účinkovati, nemůže příjet následkem změ- ny repertofru.
profesor Svojsík Paříkův MUDr Pařík Fuchs Anglie Kou národní
27 article
Přednášky. Z výboru pro lido v přednášky českých vysokých ško) pražských. Prof. české tech. dr. Václav Felia počíná dnes v pátek o 1/28. hod. več. v poslu- chárně fysikálního ústavu české techniky na Karlově nám. (vchod z Resslovy ul.) v šestipřed- náškovém kursu: »O plynech zhuštěných a zkapal- něných« (s pokusy a vycházkou do průmysl. zá- vodu) I. přednášku. Prof. dr. Olakar Kádner po- činá dnes o 1/28. hode več. ve velké posluchárně filosof. fakulty čes. univ. v Praze II., Krakovská ul. č. 6 (l. posch) v šestipřednáškovém kursui »Školství v říši rakousko-uherské.« (Část I. Škol- ství elementární.) I. přednášku. — V Ústřed- ním spolku českých žen přednáší dnes o 5. hod. odpol. v sále spolkovém (Spálená 34) p. dr. A. Pražák o Gabriele Preissové. Vstup volný. — V Ženském klubu českém před- náší dnes o 148. hod. več. p. doc. dr. Arne Novák »Žena jako inspirátorka českého básnictví.« Čle- nové na legitimací 10 h, nečlenové 20 h. — Svaz osvětový pořádá dnes o 74/4 hod. več. ve škole ve Vladislavově ul. v Praze přednášku cyklu »Letem českým světem«: Praha ve svém utrpení a slávě II. (pravý břeh Vltavy) s průvodem světel obrazů, kterou prostoví člen Klubu turistů řimská“
profesor doktor Felius Olakar Kádner Preiss docent Novák Karlov já Resslův ulice Praha krakovský ulice Vladislavův ulice Vltava fysikální ústav český technik
28 article
lolografů amatérů, úč. ofic. magistrátu král. bl. města Prahy p. Jar. Brož. Vstupné 20 h, členová a studenti 10 h. Šatna zdarma. — Esperan- tisté malostranští pořádají dnes o 8. hod več. přednášku »o divinaci charakteru«. Přednáší slě. Věra Rychnovská v kavárně Opeře. Vstup volný. — Přednáška p. prof. dra. Lad. Syllaby »o zánětu slepého střeva« bude se konati dne 15. dubna o 8. hod. več. v přednáškovém sále Obecního domu. Lístky lze koupiti v knihkupe- ctvích a u dam výboru. Vstupné 2 K a 1 K. k stání 60 h. — Literární klub v Chru- dimi pořádá 5. dubna o 128. hod. v malém sále musejním přednášku o literární tvorbě Terézy Novákové, kterou prosloví p. Phdr. Albert Pražák profesor c. k. reálky a spisovatel v Praze. — »O skautské výchově u nás a v cizině přednáší prof. A. B. Svojsík dnes v Kutné Hoře, zejtra v Jičlně, 8. t. m. na Hradčanech, 12. v Nové Pace. 20. v Praze, 30. v Kroměříži, 3. kvělna v Kolíně. Další přihlášky přijímá Svaz českých spolků pro tělesnou výchovu (Praha II. 88). — Divadlo v Divoké Šárce u Liboce. Obecen- stvo z Prahy chtíc shlédnouti budování divadlav přírodě v Divoké šárce, poptávalo se v posled- ních dnech, jak by nejpohodlněji k místu tomu se dostalo. Zvelebovací spolek v Liboci činí tedy známo, že možno použíti vlaků Buštěhradské dráhy ze státního nádraží, z Buben nebo z Brusky levným zpátečním lístkem do stanice Liboce,z niž jest k divadlu 1/4 hodiny cesty. — U c. k. priv. sboru granátníků pražské měšťanské gardy byli jmenováni čestnými setníky pp. MUDr. Fr. Kašpar a cís. rada Josef Schrötter, náměstkové primatora měst pražských a mag. rada Ot. Borůvka.
Brož Rychnovská profesor doktor Syllaba Teréza Novák Phdr Albert Pražák A B Svojsík Kašpar Schrötter Otakar Borůvka Praha Chr Kutná hoře Hradčany Nová Paka Kroměříž Kolín Praha II Liboc Bubno obecní dom literární klub svaz český spolek Divoký Šárka u Liboc U c
29 article
— Poslední projev zoulalce. Jak jsme již ve včerejším večerním vydání našeho listu sdělili, by- la před polednem u Šítkovských mlýnů z Vltavy vytažena mrtvola asi 30letého muže, který měl silně zrzavé vlasy. Šaty měl poházené konfetami, takže se soudí, že se utopil na cestě z nějaké zá- bavy. V kapse na papíru měl napsáno: „Opět jedna oběť dnešní společnosti, která nechce mládež u- vědomovati tak, aby jí to bylo na prospěchv dnešním životě. Lhostejno je jí, stává-li se mladá generace obětí některé nezhojitelné nemoce. Od- straňte ze škol klerikalismus, který nese největší vinu a je zhoubou mladé duše. Jak to napsal Karel Borovský: Nic jim nevěřit, nic jim nedá- vatl V Praze, 7. března 1913. — Některé podrobností o pohnutkách vraždy v Brandýse n. L. Již v první zprávě o vraždé brandýsského velkoobchodníka p. Václava Jandy jsme uvedli, že dragounský desátník Karel Wolí nožem probodal p. Jandu ze zášti nad tím, že jeho milence sl. Heleně Rittrové nevyplatil všechny pe- níze, které ji dle jeho domněnky náležely. Tento názor potvrzuje sl. Rittrová, která bydlí nyní na Smichově u své tety a dosud nebyla k úřadnímu výslechu vůbec obeslána. Sl. Rittrová sděluje, že byla u p. Jandy zaměstnána 12 roků. Z počátku jako krámská, později mu vedla celou korespon- denci, účty i životní pojištování. Poněvadž byla jako vzdálená přibuzná počítána spíše za člena rodiny, neměla s p. Jandou ujednáno žádného platu a také se o této záležitosti málo kdy mezl ními mluvilo. Co potřebovala, dostávala a p. Janda pouze jí sliboval, že se ji jednou za její práci od- mění. V poslední době častěji se před svědky vyslovil, že Heleně dá celý krám a sám že si po- nechá jen pojišťování. Hned od počátku měl pan
Šítkovský Šata Borovská Janda Karel Wolit Rittrová Smichův Helena Vltava Praha Brandýs
30 article
Janda v uschování spořitelní knižku Heleny Rittrové, na niž bylo uloženo asi 1000 korun, které Rittrová dostala od své tety. Když se seznámila s desátníkem Wolfem a oznámila Jandovi, že se bude vdávati, bylo mu velice nemilo, že má ztra- tit tak zdatnou silu, na niž se mohl úplně spo- lehnouti. Ale vida nezbytí, učinil se sl. Rittrovou pořádek. Nabídl jí za první léta měsíčního platu 20 K, za ostatní léta 24 K. Potom se spo- čitalo dle účtu, kolik si Helena Rittrová vybrala za všecka léta na šaty, obuv, klobouky a pod.a dle výpočtů těch měl jí pan Janda ještě doplatit něco přes 500 korun. Rittrová s tím byla spokoje- na a v sobotu minulého týdne vydal jí pan Janda před svědky spořitelní knížku na 1770 K a hoto- vě 500 K. Obé odevzdala Rittrová desátníku Wolfovi, který prohlásil, že v pondělí půjde do záložny a dá těch 500 K připsati k ostatním. Rittrové slíbil, že v neděli přijede za ní do Prahy.
Janda Rittrová Wolf Praha
31 article
Dle tvrzení Rittrové nejevil žádného rozčilenía faké k němu neměl žádné příčiny, když byla zá- ležitost s jeji srozuměním úplně vyrovnána. Ale dle všeho musel prý mit přece zlost, že za 12letou službu dostala jen 500 K a ve vzteku usmrtil pana Jandu. — Wolf poslal sl. Rittrové korespondenění listek, v němž ji prosí za prominutí, že jí způso- bil v pohnutí mysli takový zármutek a vyslovuje naději, že jim bude dovoleno spolu promluvit ně- kolik slov. Podepsal se: „Nešťastný Karel.“ — Jak se dále zjistilo, byl v neděli po 8. hod. ranní za- městnán v kuchyni důstojnického kasína krájením masa. Pojednou spatřil p. Jandu, jdoucího ze své- ho obchodu, v tomtěž domě se nalézajícího. Tu byl desátník dle svého doznání jat vztekem a spěchal za p. Jandou v úmyslu, že mu řekne jedině slovo proto, že Rittrové za 12leté služby dal pouze 50 korun. Ale při zamyšleném jediném slově nezů- stalo a Woli probodl p. Jandu kuchyňským nožem.
Rittrová Janda Wolf Karel
32 article
— Opět jeden z talmové mládeže. Pendantem včerejšího porotního ličení s V. Viktorou je hi- storie 26letého obchodního sluhy Bedřicha Hof- manna. Hofmann byl řádným a spolehlivým zří- zencem až do doby, kdy následkem úrazu, utrpě- ného na elektrické dráze král. hlav. města Prahy. obdržel náhradu 300 K, jež mu umožnila pohřížiti se do proudu pražského nočního života. Tam se- známil se s 18letou číšnicí Andělou Martincovou, na pohled velmi naivní, ale břitké výmluvnosti. Představil se jí jako bankovní úřadník a v neděli dne 2. března v noci smuvil si s ní v kavárně „Record“, kde byla zaměstnána, další „výzkum- nou cestu černou Prahou“ na pondělí. Tehdy však peníze elektrických podniků byly dávno již utra- ceny a Hofmannovi ve finančních rozpacích na- padla jediná výpomoc, zločin. V pondělí ráno, roz- loučiv se s Martincovou, vyinkasoval u Magdaleny Velebilové, obchodnice v tržnici pro firmu Anny Neprášilové, u níž byl zaměstnán jako sluha, 1052 K 64 h. Potom vzpomenuv si, že Martincové slíbil, že dá jí něco na památku, koupil pro ni turecký los, los italského červeného křížea 2 procentní los srbský, nakoupil si v obchodě modním za 47 K prádlo, u obuvníka nově boty za 25 K. u kloboučníka klobouk a u klenotníka skvostů, aby mohl důstojně hráti roli příslušníka „zlaté mládeže“ a bankovního úřadníka, a večer o půl 10. hod. zašel si pro Martincovou do jejího bytu v Libni. šli na večeři do restaurantu v ulicí
V Viktora Hofmann Martincův Velebil Neprášilová Martinec Praha Libeň Bedřich Hof
33 article
Hybernské, potom do kabaretu u Labutě, po 2. hod. pak opět do kavárny Record, kde Hofmann poně- kud se vyspal, opřev hlavu o stůl, ráno pak za- stavil se kdesi v bance na Příkopě, pak vedl Martincovou do Vršovic a na Vinohrady, odpo- ledne ztrávili někde v hotelu, kde Hofmann na- léval si do koňaku jakési kapky, o nichž tvrdil, že je to „jed“ a že se jimi otráví, poněvadž jej Mar- tincová nemá ráda. Téhož dne večer poslal jí 7 pohledových lístků, v nichž zapřísahal ji, aby mu byla věčně věrna. Ještě ve středu ztrávil s děvěe- tem cestováním po restauracích a kavárnácha opět pil „jed“, ale Martincová z podezrejé lahvičky ochutnala a nebylo jí nic; myslí, jak praví, že to bylo — mandlové mléko. Ve čtvrtek byl Hofmana zatčen a nalezeny u něho — 4 K 48 h. Zjištěno jen tolik, že 200 K dal také své matce, Marii D. na přilepšenou. Hofmann původně se doznal, že peníze od Velebilové zpronevěřil a s Martincovou prohýřil, později však tvrdil, že je ztratil a útratu platil ze svých úspor, z nichž prý také koupil prsten i hodinky pro Martincovou a dal zmíně- ných 200 K své matce. Jeho tvrzení však nebylo uvěřeno a včera zodpovídal se Hofmann čtyřělen- nému senátu, jemuž předsedal rada vrch. z.s. Bartheldy. Líčení však bylo k návrhu obhájcovu odročeno, aby byl prozkoumán duševní stav žalo- vaného. Oklamaná firma obdržela zatím zástavní lístky na skvosty, jež Hofmann věnoval Martin- cové na věčnou památku, a lež tato druhého dne zastavíla, „Řikal, že dal za prstýnek 160 K a půjčil
Hofmann Martincův Martincová Hofman Velebil Bartheldy Martin Vršovice Mar