1
masthead
4. dubna 1913. číslo 9í.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
O záležitosti Petra Vasiljeva promluvíme více za
několik dní. Povíme pouhou pravdu, ale všechen
ruský národ ustrne a vlasy se mu zježí, až uslyší
co se smí na Rusech bezlrestně páchati v středu
Evropy, v podnoží Karpat. A co také s námi
jiného, když nás policie nahajkamí bije a koh-
zkými kopyty deptá za to, že pokojně zpíváme
»Bože, carja chrani« a provoláváme »Urá ruskému
caru, ochranci Slovanstval«
Řečník litoval, že při slovanské manifestaei
nebyl a dodal, že by manifestanty sám byl vedl
Hrabě Vladimír Bobrinský jest jeden z mí-
nějších nacionalistů.
Petro Vasiljev
Ruse
Bož
Bobrinský
Evropa
Karpaty
5
article
Aféra inž. Alechina neskončena.
Čtenáři se ještě pamatují na ruského inženýra
Aiěchina, jenž ve Vídni proseděl ve vyšetřovací
vazbě tři měsíce pro podezření z vyzvědačství, jež
naň falešně uvalil agent vídeňské policie a tlu-
močník z ruského jazyka, jménem Bělinkovič. Ru-
sovi se podařilo prchnouti na ruské vyslanectví
jež se jeho věci ujalo. Hr. Berchtold sám mu dal
zadostučinění a zavázal se, že Alěchinovi bude
rakouskou vládou vyplacena náhrada 5000 K.
Aféra se nyní vynořila znova. Rakousko se to-
tiž zdráhá tuto náhradu vyplatit. Namitá, že do-
kumenty inženýrovy byly falešné a dotvrzuje to
znaleckým výrokem téhož Bělinkoviče, jenž byl
křivým udavačem na Alěchina, jenž pravir
Hrabě Berchtold ve své notě tvrdí, že jsem byl
tak spokojen samovazbou a bitím policajtů i vojá-
ků, že prý jsem dokonce děkoval úřadu za zvlášt-
ní ke mně pozornost. Toho jsem ovšem neučinil,
já naopak samému rakouskému mocnáři písemně
si požaloval na divoké zacházení, kterému jsem
byl ve Vídní vydán v šane beze všeho důvodu. No-
ta rakouského ministra tvrdí, že jsem svým cho-
váním budil podezření a že c. k. úřady byly v prá-
vu posaditi mne do žaláře pouze na denunclaci
Na konci své noty hr. Berchtold prohlašuje, že ná-
hrada náleží jen v takovém případě, když některý
justiční úřad zneužil své mocí, čehož zde nebylo.
Ing
Alechin
Aiěchin
Bělinkovič
Berchtold
Vídeň
Hradec
Rakousko
Alěchin
6
article
Inženýr Alěchin prohlašuje v ruských novi-
nách, že takové rozřešení záležitosti ho neuspo-
kojuje a že se bude svého práva domáhati soudně
když cesta diplomatická k němu nevede.
V záležitosti inž. Alěchina byl v hosudarstvenné
dumě podán k zahraničnému ministru pilný dofar.
ve kterém se praví: »Takové jednání rakouské
vlády dá se vysvětliti pouze tím, že ruské zahra-
ničné ministerstvo není dosti rázně a pevné, co
se v našich zákonech nazývá sbezdějství úřadue
t. j. zanedbání povinné úřadní péče. Proto s
tážeme:
1. Je skutečně pravda, že rakouská vláda
nedala žádného zadostučinění za nezákonné za-
tčení inž. Alěchina a kruté s ním nakládání
v žaláři.
2. Nebylo-li zadostučinění dáno, co ministr
učinil, aby podle práva a spravedlnosti dáno bylo
a co dále učinil, aby ruští občané v Rakousko-
Uhersku byli tak bezpeční, jako rakousko-uheršte
občané v Řusku?
Nespokojenost zahraničnou politikou Sazonova
ukázala se také v rozpočtové komisi hosudarstvenní
dumy, kde okfabrista Janovský navrhl, aby roko-
vání o požadavcích zahraničného ministerstva bylo
odročeno na znamení, že poslanci neschvalují jeho
politiku, slabou a neodpovídající zájmům ruského
národa.
Alěchin
Ing
Sazonov
Janovský
Rakousko
Uhersko
Řusko
7
article
Pokrokový střed v ruské dumě.
Pokrokový střed v ruské dumě.
Návrhy o nových kombinacích ruských stran
aby konečně byla utvořena v dumě dělná většina,
rodí se stále. „Utro Rossii“, orgán pokrokových
moskevských průmyslníků, navrhuje utvoření po-
kroko vého středu, který by spojoval okfa-
bristy, progresisty a kadéty a měl by skoro polo-
vict hlasů dumy za sebou. Svou kombinaci „Utr
Rossii“ odůvodňuje tím, že se skutečně cítí v těch-
to stranách nutnost změny taktiky, že nejen okfa-
bristé jsou nuceni náladou svých voličů posunout
se více na levo, leč naopak i v řadách kadetů se
projevuje snaha zanechat dosavadní radikální tal-
tiky a přejít s půdy čistě deklarativních výstupů.
už předem odsouzených k neúspěchu, k reálnější
politice. To, co se nyní pozoruje v nitru kadětsk
frakce, nelze ještě nazvat rozkolem, ale jsou zde
již určité příznaky rozladění. Stoupenci reálné po-
litiky [Maklakov. Čeludkov. Aleksandrov a j.) se-
skupili kolem sebe převážnou většinu, jak vidno
výsledků hlasování o dovolení Čeludkovu vstoupit
do komise pro vojenské a mořské záležitosti. V
zřejmé menšině zůstal nenapravitelný „Prinzipien-
reiter“ Miljukov, který vnucuje straně kadětské
neuskutečnitelné problémy. Pochybenost taktiky
profesora Miljukova, vnucované 60hlavé straně,
vzbudila rozhodný odpor většiny kadétské frakce,
která od akademických zásadních prohlášení chee
ve smyslu daných poměrů snížit své požadavky
na míru danou ústavním manifestem ze 17. října
Utro Rossie
Utr
Maklakov
Aleksandrov
Miljukov
8
article
1905. Žádat všeobecného volebního práva v době
když obyvatelstvo nemá nejzákladnějších záruk
občanské svobody, když není potvrzena ani osobní
nedotknutelnost, ani svoboda svědomí, ani svoboda
elova, shromáždování a spolčování, to jest oprav-
dová manilovština (reformní fantasie). Jestli ka-
děti se zřeknou této taktiky, bude možno pomýslet
na utvoření bleku s progresisty a okťabristy, který
by si stanovíl minimální společný program.
obsahující ne měně než je v říjnovém manlfestě
slíbeno. Podobný program dumské většiny přinuti
by hlavu vlády, aby buď vyslovila souhlas s pro-
gramem anebo postavila se proti němu a tím zjev-
ně potvrdíla, že nechce vyplnit panovníkovy sliby
I to by přispělo k ujasnění situace, jak soud
„Utro Rossii
občanský svoboda
9
article
Ruský hospodářský optimismus.
V čele ruské politiky stolí dnes muž, kter
se rád hlásí k hospodářskému optimismu. Kokov-
covu možno všelico vytýkat, státníkem vlastně
není, ale jako šetrný hospodář státní zaslouží ve-
škerého uznání. Snaží se, aby se nerozplýtvalo to
co ruský národ svým trudem nashromáždil. Vzrůst
zemědělské výroby stoupá v Rusku velmi utěšeně.
R. 1895 vývoz hospodářských výrobků z Ruska
činil 608 mil. rublů, r. 1905 zdvihl se na 947 mil.
rublů a r. 1911 dostihl již 1365 mil. rublů. Ovšem
stejně vzrostl i dovoz tovarů z ciziny. Za pět lei
od r. 1907 do 1911 stoupl dovoz z 847 mil. na
1161 milionů rublů. Celková výroba zemědělská
podle tvrzení ministra financí stoupla za 15 lel
(1895—1910) ze 4 na 9 miliard rublů, to je o 22590.
Základní položka zemědělství — úroda obilí —
r. 1912 se oceňovala na 3771 mil. rublů. „Golos
Moskvy“ tedy soudí, že hodnota veškerých země-
dělských výrobků, odhadnutá na 9 miliard, je trochu
přehnána, poněvadž patrně jsou do ní započítány
nejen suroviny, nýbrž i tovar z nich vyrobený. Ne-
lze popírat, že produktivnost ruského zemědělce
stoupá, ale rovnoměrně s ní nepostupuje blahobyt
lidu, což je patrno z toho, že je nutno dovážet do
Ruska 217.8 milionů rublů potravin (r. 1911). Skvělé
nynější finance státní jsou dílem dobrých úrod po-
sledních let.
Rusko
Golos Moskva
10
article
O balkánském spolku.
O balkánském spolku.
(Rozmluva s předsedou srbské národní skupštiny
p. A. NIKOLIČEM)
A Nikolič
11
article
V Bělehradě, 1. dubna.
Bělehrad
12
article
Balkánský spolek válečnými vavříny ověnčen
Jeho vznik překvapil celou Evropu, protože bylo
aeuvěřitelno, aby na balkánském území, kde tolik
cízích, zlomyslných rozsévačů silo semena vzá-
jemné zážti, mohlo býti stvořeno, jako poď dote-
kem kouzelného prutu, dílo dohody a svornosti
vzájemnosti. Vlna válečného rozmachu však padá
Rozlité proudy jara vracejí se do denních koryt.
nastane doba všední práce, vezdejších bojů, do-
volující jen úkradkem vzpomínati válečných udá-
lostí. Všem přátelům balkánské jednoty tane v
těchto přechodných chvílích úzkostlivá otázka na
mysli: uplatní-li se idea balkánského spolku stejně
slavně v míru, jako se uplatnila ve válco.
S touto otázkou obrátil jsem se na předsedu
srbské národní skupštiny p. A. Niko-
1iče v předvečer svolání skupštiny.
„Doufáte, pane předsedo, že bude srbská ná-
rodní skupština příznivě posuzovati válečné udá-
losti a jich výsledky?“ tázal jsem se pana před-
sedy.
„Zajisté,“ zněla odpověď. „Národní skupštin
bude ze dvou příčia příznivě pohlížeti na průbět
války. Především úspěch srbských zbraní byl vel-
mi dobrý. A kromě toho byla nám našimi spojenei
poskytnuta příležitost, abychom skutky dokázali
jak velikými i věcnými jsou naše sympatie k bal-
kánskému spolku.
„Ale nebude-li přece jen stínu nespokojenost
v bilanci dosavadních nadějí národní skupštíny
balkánský spolek kladené?“ tázal jsem se, maje
na zřeteli výkřiky nespokojenosti v tisku.
Evropa
srbský národní skupština p . A . Niko
kouzelný prut
13
article
„Národní skupština ve svých na-
dějích nebyla zklamána. Čeho jsme se
nadáli od jednotné branné akce balkánského spoí
ku, uskutečnilo se. Byl jste na bojíšti, sle-
doval jste válečné akce našich armád. Nepřátelské
síly, jež byly soustředěny proti nám, potřeny
úplně, aniž bychom byli musili dožadovati se bran-
né posily některého z našich spojenců. Na še
vojsko splnilo tedy úplně naše aa-
děje. Branné pomocí některého ze spojenců ne-
bylo nám třeba, ale když se ukázala příložitost
jiné pomoci, tak přl dopravě našeho vojska, n á
spojenec, Řecko, ochotně se příhlá-
silo a prokázalo nám veliké služby
za což jsme ze srdce povděční. “
„Balkánský spolek tedy dosavadní naděje, jal
ujišťujete, pane předsedo, uspokojil úplně; avšal
nyní už abychom zase pomýšleli na věci příšt
jak možno zachovati balkánský spo
lek pro budoucnost?.
Řecko
národní skupština
14
article
„Zachovati jej možno tak,“ pravil p. předsed
s důrazem, „když každý člen balkánskéh
spolku bude mítl cit spravedlivostí
když ani jeden člen nebude mysliti výhr adn
na svůj prospěch .. . Jsme nyní jako sva-
zek prutů — mám-li mluviti v obraznosti národní
písně: dokud budemo poutání svazkem společ-
ných zájmů, aikdo nás nezdoláj popustí-li totn
poulo, ať už vinou kteréhokoliv z nás, bude to ne-
štěstím pro nás všechny bez výjimky. Z ac ho
vání balkánského spolku jest ko
nečně také v zájmu Evropy. Politicky jest
ji balkánský spolek zárukou míru pro budoucno
na jihovýchodě. Hospodářsky umožňuje jí obchod-
ně-průmyslový rozmach v těchto zemích. Evropské
Turecko, protože je slabě obydleno a nekulturní
bylo jen nepatrným konsumentem pro ovropské
produkty. Žijío ve stálých národnostních rozbro-
jích, nemohlo býti magnetem podníkavého ka-
pitálu. Ostatní balkánské státy, samy o sobě
vzhledem na všeobecnou balkénskou situaci, ne-
mohly rovněž plně vyvinovati svoji konsumn
schopnost. Rozpočty balkánských spojenců mohou
býti ztrojnásobeny za nových poměrů.
Připusťme konečně, že by Evropa měla i ško-
du z převratu balkánských poměrů. Ale srov
námeli to, co Evropa ztrácí s tím, čeho
získává, shledáme, že mnohem více zi-
skává než ztrácí. Co zlráci vlastně? Ztrácí pouz
vrchnoporučenství nad balkánsbými stá-
ty. Ale tímlo přiznáním dospělosti balkánských
národů získává věe evropské civilisace vůbee.
Evropa
Turecko
15
article
„Nám ostalním Slovanům z pochopitelnýc
příčin zejména srdečně záleží na tom, aby balkán-
ský spolek byl zachován. Můžeme-li a jak uvliv-
nití se v tomto eměru?“
„Balkánský spolek“ — odpověděl p. předsed
— není slovanským spolkem. Ale poněvadž jest
v něm větěina Slovanů, samozřejmo, že slo-
vanská věc jím získává. Srdečný zájem
ostatního Slovanstva na zachování balkánského
spolku jest tudíž pochopífelný. Třeba ovšem při-
pomenouti, že posílení slovanské věe
níkoho neohrožuje, neboť dobývačnosti
hrabivosti nebylo nikdy v povaze Slovanstva. Ptá-
te-li se mner jak mohou prospěti ostatn
Slované zájmům balkánského spol-
ku? — mohu poukázati mezi ostatním Slovan
stvem (do něhož nozapočítávám Chorvatů, nebot
oni jsou a námí jediný národ) zejména na R us ko
a Čechy. Ruská pomoc bude nám vždy drahou
Ale ovšemi poněvadž balkánský spolek má mí-
rumilovaé intenee, bylo by nám ji třeb
jen v tom případě, kdybychom byli ohroženi ně-
kterou větší mocí. Češí pak mohou pomocí nám
všem dvojím způsobema
1. svými nestrannými radami a po-
kyny.
2. odbornými znalostmi pří po-
vznášení národního hospodářství
náv.
„Dovolto mi, pane předsedo, ještě závěrečnou
otázku: co by mohlo vyvolatí rozpadautí bal-
kánského spolku, i jaké by mohly býtí toho di-
sledky?“ .
„. .. Když budeme pravý opak toho vše-
ho činiti, čeho vyžaduje cit pro spravedlnost
společný zájem ... A důsledky toho? dodal chmur-
ně po pomlěco p. předseda: na Balkáně ob-
noví se starý nepořádek a neklid,
pro Evropu bude tu opět zřídlo nepo
kojů i nobozpečí válečnéko.
č. Slepánek.
Slovan
Chorvat
Čecho
Slepánek
Balkán
Evropa
Slovan
R I
16
article
Ze strany.
Ze strany.
Odbor peněžních úřadníků vyzývá pp. členy.
by zúčastnili se v hojném počtu přednášky p
dra. Prelsse »O národohospodářských potře-
bách českých«, jež koná se zítra, v sobotu, veče
v technice.
Živnostenský odbor nár. strany svobodomy-
slné. Ústředí konalo schůzí presidí
31. března v sekretariátu strany za předsed-
nictví p. posl. Welgnera. Taj. red. Kamelský
podal obšírnou zprávu o činnosti živnostenských
odborů strany za měsía březen. Ze zprávy těto
budiž vyjato: Schůze a přednášky konányi
9. března v Klatovech, 11. na Malé straně, 12.
v Žižkově, 13. na dol. Novém městě, 16. v Po-
ličce, 17. na Král. Vinohradech, 28. na hoř. No-
vém městě (Moráň-Podskali). 30. v Klatovech
v Turnově. Odbor zúčastnil se svými zástupci ně-
kterých odborných schůzi a sjezdů. — Podrobně
projednán organisační a jednací řád živnosten-
ských odborů, s jehož rozesíláním se právě po-
číná. — V dalším průběhu schůze jednáno o svo-
lání valné schůze delegátů živnosten-
ských odborů. Tato po delší poradě stano-
vena na 15. června t. r. Schůzi má předchá-
zeti předporada a přátelský večer 14. června. Do
té doby mají býti zřízeny živnostenské odbory
v těch místních organisacích, kde se tak dosud
nestalo. Po vyřízení některých vnitřních záleži-
tostí organisačních byla schůze skončena.
Kamelský
Král
Klatovy
Žižkov
Moráň
Turnov
Podskat
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— April vydařil se letos znamenitě
»Denníku Těšínskému« (polskému). V čísle
z 31. března přinesl následující zprávut
»Zítra v úterý — jak se nám v poslední chvíli
z Krakova sděluje, konána budou veli k
cvičení dobrovolných vojenských
organisací polských na území Těšín-
uherská hranice. Cvičení se zúčastní 500
lidí v úplné vojenské výzbroji. Příjezd účastníků
do Těšína zvláštním vlakem ráno. Snídaně bude
v Sikorově parku, odkudž o půl sedmé ráno se
vyrazí. Z parku vyletí též aeroplan
jenž jest pověřen službou vyzvě-
dačskou. Jest dílem Ivovského technika p
H. P. Znamenitá jeho konstrukce — jak znám
— vzbudila velikou pozornost na poslední vý-
stavě polských vynálezů ve Lvově. Očekáváme
že se obyvatelstvo k procházejícím oddílům
bude chovati úslužně a že jim neodepře in-
formací«
Ačkoliv zpráva polského listu obsahuje
ne jednu, ale hned několik nepravděpodob-
ností, přece působila jako úder hromu. A tak
na 1. aprile putovaly davy časně ráno k Si-
korově parku, aby viděly polské dobro-
volníky a hlavně páně P, aeroplán — zna-
menité konstrukce. Když však přišlo se
k Sikorově parku nebylo zde ničeho. Jen
tabulka s nápisem »Prima aprilis« šklebila
se na zvědavce, kteří jednak se smíchem,
jednak s láteřením se vraceli do Těšína.
Komické jest, že aprilem »Dziennika Cie-
szynského« daly se vyvést také těšínské
vojenské kruhy a některé české listy.
»Ostravský Denník« na př. na svou zprávu
o »cvičení« dobrovolnických sborů navázal
mravoučné kázání. Jak obyčejně nejlegračněji
se vyjímá »Čas«. Ten si těšínského aprila
s nejvážnější tváří vystřihl včera z brněn-
ských »Lidových Novin«, které se jím také
daly vyvést, když už humoristická podstata
věci bylo dávno známa.
April
Těšínský
Sikorův
Ivovský
Dziennik Cie
Krakov
Těšín
Lvov
18
article
— Lhát a níc než lhát prý bude „Právo
Lídu“ o nás a o socialistické praxi v nemo-
cenských pokladnách. To je jediný smysl jeho
několikařádkové odpovědi na naše pádné
obvinění a určíté otázky. Se smyslem se kryje
nadpis, který jsme si dnes od něho vypůjčili
Na žádnou z našich otázek neodpovídá, na-
nejméně na otázku, týkající se počátku sporu
u pražské okresní nemocenské pokladny. Zů-
stává tedy celému světu jasno, že sociální de-
mokraté v „Právu Lidu“ a jeho nemocenských
pokladnách považují za necítelnost, když lé-
kař si nedá jejich předáky utrhat na ctí. Chtějí
tedy, aby celá velká skupina akademické in-
teligence jim za nepatrnou mzdu prodávala
vedle své práce ještě i svoji čest, a kdož ví
ne-li více, a stojí tudíž na stejné mravní úrov-
ni s těmi německými fabrikanty, kteří za
mzdu berou českým dělníkům jejich národ-
nost. Títo vládcové nemocenských pokladen
a jejich žurnalističtí ochránci jsou tudíž ve-
řejným nebezpečím a celá veřejnost bez ohle-
du na politické a sociální rozvrstvení má z
povinnost je potírat, kde a kdy je natrefí. —
Jakým způsobem „Právo Lidu“ svou špatnou
věc hájilo, dokáže klasobraní z jeho včerejší
odpovědi, ač má jen 18 řádků, jsou v ní tyto
perly: „lhát drze a hloupě, prodejná redakce,
drzé tlachání, pověstný ztřeštěnec, lékař-
necita, nelidský čin, zuření“ atd. — Všichni
lidé, kteří se dostanou se sociálními demo-
kraty ať politicky ať hospodářsky do křížku.
ať si vštípí v paměť poučky, které tito skut-
kem i slovy dali tentokráte světu. Jsou za
prvé: sociální demokratě nestrpí, aby lidé v
jejich službách stojící se proti nim organiso-
vali; za druhé: kde zaměstnavatel navrhuje
stávkokaze, tam není žádná stávka; a za třetí
vše, co jest špatné u sociálně-demokratického
dělníka, jest správné u soctálně-demokrati-
ckého zaměstnavatele.
Lída
19
article
— Z Českého učení pro vědy politické. Dne
přednáší v kurse samosprávném mag. rada dr.
Boháček o thematě: Ruch cízinecký a turistika.
Po přednášce úmluva dalších exkursí posluchačů.
— Jmenování v technologickém průmyslovén
museu obchodní komory v Praze. Ve včerejší ple-
nární schůzi pražské obchodní a živnost. komory
schváleno následující povýšení úřadníků techno-
logického musea komorního: p. inž. Rob. Urban
ustanoven druhým přednostou ústavu, p. lnž. Fr
Strach náměst. přednosty, p. inž. Ot. Papež
prov. inženýrem-adjunktem a p. Ant. Růžlč ka
obdržel titul techn, adjunkta.
— Vyznamenání obchodní a živnostenské ko-
mory v Praze. Ve včerejší plenární schůzi pražské
obchodní komory bylo po návrhu sekretáře komo-
ry p. vl. r. dra. R. Hotovce usneseno, aby udě-
lena byla následující vyznamenání komorníi Stři-
brná medaile s diplomem Bedřichu Taussigovi
správci pivovaru v Sedlci. Stříbrná medaile: Frant.
Boučkovi, obchodniku v Přelouči, Aloisu Neradovi
obchodníku a starostovi města v Přelouči. Edvardu
Šeborovi, řediteli městských úřadů v Poděbradech
Josefu Šlamborovi, účetnímu v Praze, J. Epstel-
novi, řediteli a prokuristovi cukrovaru v Cerhe-
nicích, Josefu Královi, tajemníku společenstvav
Praze, Adolfu Herrmannovi, továrnímu úřadniku
v Chrudimi a Aloisii Patočkové, účetní skladuv
Praze. Bronzová medaile s diplomem: Jos. Krosoví.
továrnímu mistru ve Vysočanech. Václavu Vodi-
čkovi, kustodu obchodního gremia na Smíchově.
Antonínu Šťastnému, strojníku cukrovaru v Čer-
henicích. Václavu Mulačoví, kotláři v Cerhenicích.
doktor
Boháček
Ing
Rob
Urban
Strach
Otakar
Antonín
R Hotovec
Taussig
František
Bouček
Nerad
Šebor
Šlambor
Král
Herrmann
Patočka
Vodi
Šťastný
Václav Mulačový
Praha
Sedlec
Přelouč
Poděbrady
Epstel
Cerhe
Chrudim
Vysočany
Smíchov
Čer
Cerhenice
Český učený pro věda
obchodní komora
městský úřad
společenstvav Praga
20
article
Karlu Parthovi, prodavači v Praze. Joselu Dobru-
skému, továrnímu mistru v Chrudimi, Matěji Ká-
lesovi, továrnímu mistru v Chrudimi, Maril Linhar-
tově, tovární mistrové v Chrudimi, Karlu Kudlá-
čkovi, továrnímu dělníku v Chrudimi. Konečně
bronzová medaile: Josefu Strejčkovi, knihařskému
pomocníku v Praze, Janu Hájkovi, továrnímu děl-
niku v Chrudimi, Františku Janelemu, továrnímu
dělníku v Chrudimi. Vojtěchu Němcovi, továrnímu
dělníku v Chrudimi. Janu Trojanoví, továrnímu
dělníku v Chrudimi. Matěji Vonáškovi, továrnímu
dělníku v Chrudimi, a Josefu Zavoralovi, továrnl-
mu dělníku v Chrudimi.
— Proti »Lex Kolisko«. Valná hromada od-
boru spolku »Komenský« pro X. okres a okolí.
konaná 30. března 1913, usnesla se v zastoupení
půldruhého tisíce členů a jménem uvědomělého
obyvatelstva X. okresu vídeňského na tomto pro-
jevu: »V nově zahájené agitaci pro sankci zákona
Koliskova vidíme veliké nebezpečí pro celou če-
skou menšinu dolnorakouskou. Voláme všechny
upřímné Čechy k obraně. Sami se slavně zavazu-
jeme, že se přičiníme, abychom této akci německé
čelili uvědomováním Čechů ve Vídni zvýšením
počtu členů spolku »Komenský«. Všechny Čechy
vídeňské upozorňujeme, že se jedná o bytí a ne-
bytí české naší menšiny a že jest třeba řádné
obrany. Vybízíme ústřední výbor spolku »Komen-
ský«, kterýžto spolek prohlašujeme za representanta
naší menšiny, aby potřebné k obraně, poku
možno, nejdříve zařídil. Zavazujeme se, že akci
jeho budeme ze všech sil podporovati. Do zemí
Karel Parth
Matěj ká
Karel
Strejček
Hájek
Janele
Vojtěch Němec
Jan Trojanovit
Vonášek
Zavoral
Prot
Lex Kolisko
Komenský
Koliskův
Čecho
Praha
Chrudim
Vídeň
Josel dobro
Marila Linhar
spolek » Komen
21
article
koruny české voláme: »Jde o zničení dvanáctiny
našeho národa, jedná se o vaše příbuzné a známé
Odložte svou lhostejnost a pomozte nám! Ne
opusťte násl Neopusťte nás v tomto velikém kul
turním zápase, pamatujte při každé příležitosti.
při všem vašem jednání, že ve Vídni žije velké
menšina, která může býti prospěšná celému ná-
rodu a že každá pomoc, jí udělená, ponese ce-
lému národu ovoce. Lex Kolisko nes m
býti sankcionovánle
— Rakovník vitězům. Do Soflje a Bělehradu
byl zaslán projev zastupitelstva obce král. města
Rakovníka a mimo to bylo usneseno oznámiti ve-
řejnosti, že místo osvětlení vykonána bude ve-
řejná sbírka dům od domu ve prospěc
sirotků po padlých junácích slovan-
ských.
—O skautské výchově u nás a v cizině před-
nášel 29. t. m. ve Smetanově sále Obecního domu
prof. A. B. Svojsík. Přednáška, pořádaná Svazem
spolků a přátel pro výchovu tělesnou, svedla do
representační české síně tolik obecenstva, že ne-
zůstalo v sále místečka neobsazeného, a ještě
dosti bylo těch, kdož musili odejítí s nepořízenou.
Lex Kolisko
profesor
A B
Svojsík
Vídeň
Rakovník
Soflje
Bělehrad
Smetanův
svaz spolek a přátelit
obecní dom
22
article
nedostavše již vstupenek. Tato návštěva — na
přednášce s thematem mládeže se týkajícím na-
prosto ojedinělá — ukázala, jaký zájem vzbudil
se již o skauting, nové ušlechtilé hnutí ve výcho-
vě mládeže, a že dosavadní nednavná práce pro-
pagatora skautingu u nás p. prof. Svojsíka nebyla
marna. Mezi posluchačstvem pozorovali jste mlá-
dež všech kategorií, členy jednot tělocvičných
sportovních, spisovatele, učitele, profesory škol
středních, zemské inspektory, universitní profeso-
ry, lékaře, zástupce měst atd. Asi 50 českých
skautů v kroji vítalo a uvádělo obecenstvo, pro-
dávali pohlednice, informovali dotazující se ná-
vštěvníky atd. Úvodní slovo pronesl nejpovolanější
odborník proí. univ. dr. Fr. Čáda. Jasnými, vy-
stižnými slovy podal svůj všestranně přiznivý úsu-
dek o skautingu po stránce psychologické, paeda-
gogické, hygienické a sociální. Nové hnutí, o němi
již každý účastník zajisté slyšel nebo četl a jel
nesmi se zaměňovati s pouhým tábořením, hovi
vrozeným, romanticky podbarveným tužbám mlá-
deže po volnéň životě v přírodě, budí v ní lásku
k této přírodě, učí ji práci a svépomoci. Zákony
skautské velí hochu, aby byl pravdomluvný, pří-
mý, poctivě smýšlel a čestně jednal. Skaut má
pomoci dle svých sil všude, kde pomocí třeba.
profesor
Svojsík
Čáda
Francie
23
article
Vyspělejší zaučují nováčky do života velké skaut-
ské rodiny. K vůdcům svým mají míti důvěru
na slovo jich poslouchati. Pak ovšem třeba schop-
ných a obětavých vůdců, dobrých psychologů, jimt
by neušlo žádné hnutí svěřené mladistvé duše
Olázka zdatných vůdců jest takřka existenční
otázkou českého skautingu. Pan prof. končí přá-
ním, aby skauting získal u nás hojně takových
vůdců. Jakmile se utišil frenetický potlesk na od-
měnu p. prof. Čádoví za krásný proslov a na při-
vítanou p. prof. Svojsíkovi, objevila se na plátně
sympatická tvář zakladatele anglického skautingu
síra Badena Powella, jakožto první obrázek z dlou-
hé řady 220 obrazů světelných, přednášku prová-
zejících. Pan prof. Svojsík počal s ličením vý-
voje skautingu v Anglil za vedení znamenitého or-
ganisátora Powella a dotkl se jeho předchůdce
profesor
Čádový
Svojsík
Baden Powell
Powell
24
article
Američana Settena. Nastínil organisací skautů an-
glických a předvedl četně obrázky z jejich života
v táborech, na pochodu, v dílnách a v ulicích Lon-
dýna při různých příležitostech, kde působi skaut
jako udržovatelé pořádku. Postavy anglických
hochů jsou vesměs stepilé, výraz tváří sympatický
a oduševnělý. Přednášejíci zminil se o pochybno-
stech, jež vznikly při zavádění skautingu u nás
jak rozptýlil je praktíckými pokusy, konanými za
podmínek pokud počasí, výcviku a vypravení s
týče, co nejnepříznivějšího. Vypravil se o posled-
ních prázdninách s 15 hochy různých škol ve věku
11—17 let do lesů v jihovýchodních Čechách
okolí hradu Lipnice. A zde začínala vlastní pro-
padační přednáška, podávající slovem i zdařilými
obrázky důkaz, že skauting hodí se dobře pro
naše poměry i naši mládež. Téhnouce „omnia sua
na obyčejném ručním voziku, dorazili naší Robin-
soni třetího dne na vyhlédnuté tábořiště. Stany
postavili v lese nad potokem a brzo v lese zdo-
mácněli. Ač počasí bylo špatné, přec za celých
6 neděl nikdo vůbec nezastonal. Do městečk
dvě hodiny vzdáleného dojižděli pro zásoby, ns
ohništi sé zdarem kuchtili, prali to nejnutnější.
Američan
Setten
Lon
Čechy
Lipnica
25
article
spravovali, cvičili se v různých skautských disci-
plínách, četli a učili se jazykům a ve volných
chvilích věnovali se přerozmanitým tělesným cvi-
čením a hrám v ideálním vzduchu lesním na vře-
sovištich a průsecích. Obrázky z těchto zaměstnáni
a zábav námnoze přimo sálaly mladickou radostr
ze života a bujárostí a mezi slyšící a vidící mlá-
deží vzbudily zajisté žhavou touhu také tak si za-
žíti. A kdo by toho dítěti, zejména velkoměstské-
mu, nedopřál. Pan profesor pravil dále, že skautin
nevylučuje žádného systému. Ve volných chvílích
mohou skauti pěstovatí vhodná cvičení našeho
tělocvíku, právě tak jako švédské cviky či cvi-
čení lehkoathletická, hry míčem, volný zápas atd.
profesor
26
article
A obrázky to věru potvrzovaly úplně. Konečně
zmínil se, že skaut má býti také vděčným, Naši
hoši probírali paseky, opravovali hospodářovi, jenž
pozemky propůjčil, plot, v době žní pomohli na
poli a tábořiště při odchodu uvedli do úplného
pořádku. Ke konci zdařilé, s napětím vyslechnuté
přednášky, opakuje p. prof. Svojsík přání, aby
skauting našel nejširšího pochopení a dosti zdár-
ných vůdců, aby mohl se státi důležitou, všeobec-
nou výchovnou institucí, jakou počiná, ba jest již
v Anglii, té puritánské Anglii, tak přísné ve vě-
cech výchovy. Vždyť zdravá a ušlechtilá mládej
jest nejbezpečnější nadějí každého národa. K. D
— Paříkovo museum. Občanská beseda v Tře-
benicích oznamuje: V neděli dne 6. dubna ve z
hod. odpoledne odevzdáno bude širší veřejnost
„Paříkovo museum“, umístěné v domě okresníh
výboru líbochovického, kde žil a zemřel zakladatel
musea MUDr. Václav Pařík.
— 13.000 K na menšínovou školu v Bedřicho-
vě na Štocku odevzdaly Ústř, výboru Nár. jednoty
pošumavské město, okres i odbor jednoty v Kou-
řími jako částečnou úhradu stavebního nákladu
45.000 K. za který Národní lednota pošumavská
vystavěla novou tuto školní budovu, určenou pro
matiční školu a opatrovnu. Jest to již pátá budova
školní, kterou jednota vlastním nákladem posta-
vila a letos přistoupí ke stavbě šesté školní budo-
vy v oblastí svého působiště. Krásná budova škol-
ní stojí na samé zemské hranici proti branám Ji-
hlavy a na věčné časy ponese název „Škola kou-
— Večer intimní hudby, ohlášený na dnešn
večer redakčním kruhem „Snahy“, měsíčníku mla-
dé generace svobodomyslné, nemůže se ko-
nati, poněvadž Egon Fuchs z Charlottenburku
jenž měl účinkovati, nemůže příjet následkem změ-
ny repertofru.
profesor
Svojsík
Paříkův
MUDr
Pařík
Fuchs
Anglie
Kou
národní
27
article
Přednášky. Z výboru pro lido v
přednášky českých vysokých ško)
pražských. Prof. české tech. dr. Václav Felia
počíná dnes v pátek o 1/28. hod. več. v poslu-
chárně fysikálního ústavu české techniky na
Karlově nám. (vchod z Resslovy ul.) v šestipřed-
náškovém kursu: »O plynech zhuštěných a zkapal-
něných« (s pokusy a vycházkou do průmysl. zá-
vodu) I. přednášku. Prof. dr. Olakar Kádner po-
činá dnes o 1/28. hode več. ve velké posluchárně
filosof. fakulty čes. univ. v Praze II., Krakovská
ul. č. 6 (l. posch) v šestipřednáškovém kursui
»Školství v říši rakousko-uherské.« (Část I. Škol-
ství elementární.) I. přednášku. — V Ústřed-
ním spolku českých žen přednáší dnes
o 5. hod. odpol. v sále spolkovém (Spálená 34)
p. dr. A. Pražák o Gabriele Preissové. Vstup
volný. — V Ženském klubu českém před-
náší dnes o 148. hod. več. p. doc. dr. Arne Novák
»Žena jako inspirátorka českého básnictví.« Čle-
nové na legitimací 10 h, nečlenové 20 h. — Svaz
osvětový pořádá dnes o 74/4 hod. več. ve škole
ve Vladislavově ul. v Praze přednášku cyklu
»Letem českým světem«: Praha ve svém utrpení
a slávě II. (pravý břeh Vltavy) s průvodem světel
obrazů, kterou prostoví člen Klubu turistů
řimská“
profesor
doktor
Felius
Olakar Kádner
Preiss
docent
Novák
Karlov já
Resslův ulice
Praha
krakovský ulice
Vladislavův ulice
Vltava
fysikální ústav český technik
28
article
lolografů amatérů, úč. ofic. magistrátu král. bl.
města Prahy p. Jar. Brož. Vstupné 20 h, členová
a studenti 10 h. Šatna zdarma. — Esperan-
tisté malostranští pořádají dnes o 8. hod
več. přednášku »o divinaci charakteru«. Přednáší
slě. Věra Rychnovská v kavárně Opeře. Vstup
volný. — Přednáška p. prof. dra. Lad. Syllaby
»o zánětu slepého střeva« bude se konati dne
15. dubna o 8. hod. več. v přednáškovém sále
Obecního domu. Lístky lze koupiti v knihkupe-
ctvích a u dam výboru. Vstupné 2 K a 1 K.
k stání 60 h. — Literární klub v Chru-
dimi pořádá 5. dubna o 128. hod. v malém sále
musejním přednášku o literární tvorbě Terézy
Novákové, kterou prosloví p. Phdr. Albert Pražák
profesor c. k. reálky a spisovatel v Praze. —
»O skautské výchově u nás a v cizině
přednáší prof. A. B. Svojsík dnes v Kutné Hoře,
zejtra v Jičlně, 8. t. m. na Hradčanech, 12. v Nové
Pace. 20. v Praze, 30. v Kroměříži, 3. kvělna
v Kolíně. Další přihlášky přijímá Svaz českých
spolků pro tělesnou výchovu (Praha II. 88).
— Divadlo v Divoké Šárce u Liboce. Obecen-
stvo z Prahy chtíc shlédnouti budování divadlav
přírodě v Divoké šárce, poptávalo se v posled-
ních dnech, jak by nejpohodlněji k místu tomu
se dostalo. Zvelebovací spolek v Liboci činí tedy
známo, že možno použíti vlaků Buštěhradské dráhy
ze státního nádraží, z Buben nebo z Brusky
levným zpátečním lístkem do stanice Liboce,z
niž jest k divadlu 1/4 hodiny cesty.
— U c. k. priv. sboru granátníků pražské
měšťanské gardy byli jmenováni čestnými setníky
pp. MUDr. Fr. Kašpar a cís. rada Josef Schrötter,
náměstkové primatora měst pražských a mag. rada
Ot. Borůvka.
Brož
Rychnovská
profesor
doktor
Syllaba
Teréza Novák
Phdr
Albert Pražák
A B
Svojsík
Kašpar
Schrötter
Otakar
Borůvka
Praha
Chr
Kutná hoře
Hradčany
Nová Paka
Kroměříž
Kolín
Praha II
Liboc
Bubno
obecní dom
literární klub
svaz český spolek
Divoký Šárka u Liboc
U c
29
article
— Poslední projev zoulalce. Jak jsme již ve
včerejším večerním vydání našeho listu sdělili, by-
la před polednem u Šítkovských mlýnů z Vltavy
vytažena mrtvola asi 30letého muže, který měl
silně zrzavé vlasy. Šaty měl poházené konfetami,
takže se soudí, že se utopil na cestě z nějaké zá-
bavy. V kapse na papíru měl napsáno: „Opět jedna
oběť dnešní společnosti, která nechce mládež u-
vědomovati tak, aby jí to bylo na prospěchv
dnešním životě. Lhostejno je jí, stává-li se mladá
generace obětí některé nezhojitelné nemoce. Od-
straňte ze škol klerikalismus, který nese největší
vinu a je zhoubou mladé duše. Jak to napsal
Karel Borovský: Nic jim nevěřit, nic jim nedá-
vatl V Praze, 7. března 1913.
— Některé podrobností o pohnutkách vraždy
v Brandýse n. L. Již v první zprávě o vraždé
brandýsského velkoobchodníka p. Václava Jandy
jsme uvedli, že dragounský desátník Karel Wolí
nožem probodal p. Jandu ze zášti nad tím, že jeho
milence sl. Heleně Rittrové nevyplatil všechny pe-
níze, které ji dle jeho domněnky náležely. Tento
názor potvrzuje sl. Rittrová, která bydlí nyní na
Smichově u své tety a dosud nebyla k úřadnímu
výslechu vůbec obeslána. Sl. Rittrová sděluje, že
byla u p. Jandy zaměstnána 12 roků. Z počátku
jako krámská, později mu vedla celou korespon-
denci, účty i životní pojištování. Poněvadž byla
jako vzdálená přibuzná počítána spíše za člena
rodiny, neměla s p. Jandou ujednáno žádného
platu a také se o této záležitosti málo kdy mezl
ními mluvilo. Co potřebovala, dostávala a p. Janda
pouze jí sliboval, že se ji jednou za její práci od-
mění. V poslední době častěji se před svědky
vyslovil, že Heleně dá celý krám a sám že si po-
nechá jen pojišťování. Hned od počátku měl pan
Šítkovský
Šata
Borovská
Janda
Karel Wolit
Rittrová
Smichův
Helena
Vltava
Praha
Brandýs
30
article
Janda v uschování spořitelní knižku Heleny
Rittrové, na niž bylo uloženo asi 1000 korun, které
Rittrová dostala od své tety. Když se seznámila
s desátníkem Wolfem a oznámila Jandovi, že se
bude vdávati, bylo mu velice nemilo, že má ztra-
tit tak zdatnou silu, na niž se mohl úplně spo-
lehnouti. Ale vida nezbytí, učinil se sl. Rittrovou
pořádek. Nabídl jí za první léta měsíčního
platu 20 K, za ostatní léta 24 K. Potom se spo-
čitalo dle účtu, kolik si Helena Rittrová vybrala
za všecka léta na šaty, obuv, klobouky a pod.a
dle výpočtů těch měl jí pan Janda ještě doplatit
něco přes 500 korun. Rittrová s tím byla spokoje-
na a v sobotu minulého týdne vydal jí pan Janda
před svědky spořitelní knížku na 1770 K a hoto-
vě 500 K. Obé odevzdala Rittrová desátníku
Wolfovi, který prohlásil, že v pondělí půjde do
záložny a dá těch 500 K připsati k ostatním.
Rittrové slíbil, že v neděli přijede za ní do Prahy.
Janda
Rittrová
Wolf
Praha
31
article
Dle tvrzení Rittrové nejevil žádného rozčilenía
faké k němu neměl žádné příčiny, když byla zá-
ležitost s jeji srozuměním úplně vyrovnána. Ale
dle všeho musel prý mit přece zlost, že za 12letou
službu dostala jen 500 K a ve vzteku usmrtil pana
Jandu. — Wolf poslal sl. Rittrové korespondenění
listek, v němž ji prosí za prominutí, že jí způso-
bil v pohnutí mysli takový zármutek a vyslovuje
naději, že jim bude dovoleno spolu promluvit ně-
kolik slov. Podepsal se: „Nešťastný Karel.“ — Jak
se dále zjistilo, byl v neděli po 8. hod. ranní za-
městnán v kuchyni důstojnického kasína krájením
masa. Pojednou spatřil p. Jandu, jdoucího ze své-
ho obchodu, v tomtěž domě se nalézajícího. Tu byl
desátník dle svého doznání jat vztekem a spěchal
za p. Jandou v úmyslu, že mu řekne jedině slovo
proto, že Rittrové za 12leté služby dal pouze 50
korun. Ale při zamyšleném jediném slově nezů-
stalo a Woli probodl p. Jandu kuchyňským nožem.
Rittrová
Janda
Wolf
Karel
32
article
— Opět jeden z talmové mládeže. Pendantem
včerejšího porotního ličení s V. Viktorou je hi-
storie 26letého obchodního sluhy Bedřicha Hof-
manna. Hofmann byl řádným a spolehlivým zří-
zencem až do doby, kdy následkem úrazu, utrpě-
ného na elektrické dráze král. hlav. města Prahy.
obdržel náhradu 300 K, jež mu umožnila pohřížiti
se do proudu pražského nočního života. Tam se-
známil se s 18letou číšnicí Andělou Martincovou,
na pohled velmi naivní, ale břitké výmluvnosti.
Představil se jí jako bankovní úřadník a v neděli
dne 2. března v noci smuvil si s ní v kavárně
„Record“, kde byla zaměstnána, další „výzkum-
nou cestu černou Prahou“ na pondělí. Tehdy však
peníze elektrických podniků byly dávno již utra-
ceny a Hofmannovi ve finančních rozpacích na-
padla jediná výpomoc, zločin. V pondělí ráno, roz-
loučiv se s Martincovou, vyinkasoval u Magdaleny
Velebilové, obchodnice v tržnici pro firmu Anny
Neprášilové, u níž byl zaměstnán jako sluha,
1052 K 64 h. Potom vzpomenuv si, že Martincové
slíbil, že dá jí něco na památku, koupil pro ni
turecký los, los italského červeného křížea
2 procentní los srbský, nakoupil si v obchodě
modním za 47 K prádlo, u obuvníka nově boty
za 25 K. u kloboučníka klobouk a u klenotníka
skvostů, aby mohl důstojně hráti roli příslušníka
„zlaté mládeže“ a bankovního úřadníka, a večer
o půl 10. hod. zašel si pro Martincovou do jejího
bytu v Libni. šli na večeři do restaurantu v ulicí
V Viktora
Hofmann
Martincův
Velebil
Neprášilová
Martinec
Praha
Libeň
Bedřich Hof
33
article
Hybernské, potom do kabaretu u Labutě, po 2. hod.
pak opět do kavárny Record, kde Hofmann poně-
kud se vyspal, opřev hlavu o stůl, ráno pak za-
stavil se kdesi v bance na Příkopě, pak vedl
Martincovou do Vršovic a na Vinohrady, odpo-
ledne ztrávili někde v hotelu, kde Hofmann na-
léval si do koňaku jakési kapky, o nichž tvrdil, že
je to „jed“ a že se jimi otráví, poněvadž jej Mar-
tincová nemá ráda. Téhož dne večer poslal jí
7 pohledových lístků, v nichž zapřísahal ji, aby mu
byla věčně věrna. Ještě ve středu ztrávil s děvěe-
tem cestováním po restauracích a kavárnácha
opět pil „jed“, ale Martincová z podezrejé lahvičky
ochutnala a nebylo jí nic; myslí, jak praví, že to
bylo — mandlové mléko. Ve čtvrtek byl Hofmana
zatčen a nalezeny u něho — 4 K 48 h. Zjištěno
jen tolik, že 200 K dal také své matce, Marii D.
na přilepšenou. Hofmann původně se doznal, že
peníze od Velebilové zpronevěřil a s Martincovou
prohýřil, později však tvrdil, že je ztratil a útratu
platil ze svých úspor, z nichž prý také koupil
prsten i hodinky pro Martincovou a dal zmíně-
ných 200 K své matce. Jeho tvrzení však nebylo
uvěřeno a včera zodpovídal se Hofmann čtyřělen-
nému senátu, jemuž předsedal rada vrch. z.s.
Bartheldy. Líčení však bylo k návrhu obhájcovu
odročeno, aby byl prozkoumán duševní stav žalo-
vaného. Oklamaná firma obdržela zatím zástavní
lístky na skvosty, jež Hofmann věnoval Martin-
cové na věčnou památku, a lež tato druhého dne
zastavíla, „Řikal, že dal za prstýnek 160 K a půjčil
Hofmann
Martincův
Martincová
Hofman
Velebil
Bartheldy
Martin
Vršovice
Mar