2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
4. dubna 1913. číslo 9f.
4
article
mezeným i tam, kde tato forma se velmi málo
hodila, takže ani zde přírůstek nebyl valný. Zbý-
vala jen osobní daň z příjmů, která vykazovala
lepší a stálejší přírůstkové procento.
Posl. Steinwender počitá, že přirozený přírů-
stek všech příjmů státních, vyjma železniční tarify
a tabákový monopol, obnášel 3.3% v průměru po-
sledních 10 let, kdežto vydání rostla o 5.7%% tři-
krát tak rychleji jako v Italii, čtyřikrát rychlej
než ve Francii. Jepřirozeno, že stát za těchto po-
měrů nemohl dostáti řádně svým povinnostem
to tím spíše, že také státní dráhy, které na př
v Prusku svým výnosem zaplatily velikou reformu
správní, stojící 200 mil., jsou pasivní pro neobchod-
nické své vedení, pro nedostatečnou a neúčelnou
svoji organisaci a že také pošta dovede vskutku
stoupající příjmy svoje režijními náklady téměi
úplně spotřebovati.
Výsledek tohoto hospodaření byl vlastně ten
že stát vydání, která by měla býti kryta rozpočto-
vými příjmy, třeba na několik let rozdělenými
zaplatil z půjček.
Přes to, že tato krise trvá od r. 1906, nevzmoh
se parlament k tomu, aby upravil finance státní
Ani finanční plán Korytowského z r. 1908, an
plán Biliáského z r. 1909 a1910 nebyly projedná-
ny, ačkoli s nimi bylo spojeno veliké lákadlo —
reforma daně činžovní. Politické poměry na říšské
radě, naprostý nedostatek pevné většiny, nedosta
tek státní idce rakouské a smyslu pro nouzi stát
ních financi i u stran, které si říkají stát zachová
vající jest příčinou, proč v Rakousku každá
nanění reforma naráží na odpor.
Posl
Italia
Francie
Rakousko
5
article
Nikde neplatí se daně s nadšením. Avšak ve
státech, u nichž v obyvatelstvu jest pevně zakot
vena státní myšlenka, platí se daně aspoň s poro
zuměním pro význam státu, pro výhody státníh
zřízení, pro jednotlivce a celé třídy. U nás v Ra
kousku dlouholetý zápas státu a jeho orgánů proti
jednotlivým národům, jejich rozvoji a pokroku, při-
vodil stav, v němž potlačení dívají se na placení
daní státních jako na posilování nepřítele, panujíc
mají za to, že privilegovaní mají také v daních
míti privilegia.
Je zajisté svrchovaně interesantní, že sám
zpravodaj o zákonu přikazovacím posl. Steinwen-
der musil konstatovati, že nikoli nouze a potřeby
státní, nýbrž nouze financí zemský c
byla hybnou silou k tomu, aby přikro-
čilo se ku projednání malého finan-
čního plánu.
Zajímavo jest dále, že posl. Licht, který
není autonomistou, konstatoval ve výboru fakt
že, jakmile přijdou na přetřes otázky financí zem-
ských, rozestoupí se parlament dle zemí, že to-
muto vlivu neubrání se ani ti, kdož smýšlejí cen-
tralisticky, ano ani sociální demokracie nemůže
odolati, aby zájmy jednotlivých zemí nehájila.
Licht
6
article
Viděli jsme ve finančním výboru, že i sociáln
demokraté, na př. čeští a moravští, hlasovali s ná-
mi pro to, aby země dostala co možná největší
úděly z výnosu zvýšené daně kořaleční a zvýšené
osobní daně z příjmů. A jestliže také druhá sociali-
stická strana, která vždycky musí miti něco extra
půjde v této věci společně, uvidíme na říšské ra-
dě zvláštní zjev, kterého jsme ještě neviděli, že
totiž všech 107 českých poslanců bude jednou
společně hlasovati pro to, aby z výnosu těchte
daní dostala země co možná nejvíce údělů. (Vý-
borně! Potlesk.)
V tom viděli jsme při celém jednání nejen
ve výboru, ale i v konferencích, které konány
byly s vládou a mezí stranami, že autonomistický
princip v Rakousku přes všechno, co proti němu
bylo na prospěch centralismu podnikáno, je ne-
obyčejně silný. (Výborně! Hlučný potlesk.) Viděli
jame, že vědomí zemské, přítažlivá síla země, z
které poslanec vyšel, je mnohem větší, nežli na-
dšení pro státní ideu centralistického Rakouska
(Výborně! Všeobecný potlesk.)
Největší závada autonomie spočívá v tom, ž
země má sice určitá práva a povinnosti, ale že
nemá pro ně finanění základ, že nemá pro usku-
tečňování toho, co prováděti má, peněz, a poně-
vadž finanční prostředky jsou hybnou silou ve-
škeré správy a veškerého řádného fungování je-
jího, vypadala samostatnost a rozpětí sil auto-
nomie dle toho. Výdaje zemské rostly velmi rychle,
byly vynakládány hlavně na národní školství
účely humanitní, tedy také ve prospěch vrstev
nejširších, ale finanční prostředky nebyly takové,
aby rostly dle těchto potřeb, naopak mnohem více
než u státu zůstávaly příjmy za potřebamí zem-
skými.
Rakousko
7
article
My postavili jsme se na stanovisko, že nejen
výlohy služební pragmatiky, nýbrž hlavně finance
zemské musí dostati podíl na výnosu malého fl-
nančního plánu. Výsledek je ten, že vláda, která
počitala dle své předlohy, že z kořaleční daně
dostane hned prvý rok 8 mil. K, nedostane ničeho
kdežto země prvý rok asi 34 mil., z osobní daně
z příjmů — podíl pro země byl původně jen ná
požadavek a dovedli jsme ostatní proň získa! —
dostane stát 15 mil., ale poněvadž by při normál-
ním přírostku dostal asi 7 mil., jest pro stáť reser-
vováno předem vlastně jen 8 mil., a to, co vynese
daň nad 115 mil., budou dostávati země 40 .
8
article
Řečník uvádí ustanovení daně kořaleční, pro-
birá pak ustanovení předlohy o osobní dani příjmo-
vé populárním způsobem, používaje všude příkla-
dů. Tím způsobem probral ustanovení sazby, mi-
níma nezdaněného, nových srážek, staromládene-
cké přirážky, osvobození od daně, reformu pla-
cení daně kláštery, ustanovení o amnestii, nahlí
žení do knih ve spojení s řízéním ukládacím
odvolacím
Ke konci svých vývodů kritisuje vůbec údě-
lový systém a promlouvá o nutnosti provésti vel-
kou reformu daňovou v tom směru, aby se roz-
dělily prameny daňové mezi stát, země a obee
K tomu bylo by potřebí ovšem upravených poměro
politických.
Přivádí-li se malý finanční plán v souvislost
s vyrovnáním v Čechách a s německou obstrukcl
jest potřebí konstatovati, že obstrukce německá
nemůže docíliti toho, aby se království České
jeho finance shroutily. Jsem přesvědčen, že ani
Němci si toho ve svém nitru nepřejí, poněvadz
útraty přece musí spoluplatit a prospěch národní
ani politický z toho míti nemohou, naopak vším
timto žíleným útočením zatarasují nám možnost.
účastniti se dalších jednání dohodovacích a od-
krývají jen všem myslícím lidem, jak dostali se
do slepé uličky z níž marně hledají východu.
My byli a jsme ochotni uzavřiti mužné a spra-
vedlivé vyrovnání v zájmu obou národů a povzne-
sení vlívu tohoto království ve státě, ale nikd
nás k tomu nedonutí vyhladověním, hrozením
finanční katastrofou. (Výborněl) My můžeme po-
voliti pří narovnání řen to, čo je spravedlivé, ne
Němec
Čechy
9
article
ruší celistvost země, jejího zákonodárství a správy
a spočívá na rovnosti obou národů, nic nás nedo-
nutí, abychom od těchto zásad ustoupili k radosti
Němců a našich radikálů. (Výborněí)
Byli bychom rádi, kdybychom mohli celou
váhu království Českého, obou jeho národů polo-
žiti na říšské radě při rozhodování důležilých
věcí a mohu říci, že zkušenost, které jsme nabyii
při jednání o malém finančním plánu, ukázala, ž
by si žádná rakouská vláda netroufala jiti proti
království Českému, totiž proti spojeným Němcům
a Čechům, ale že by si troufala mnohá vláda jí
proti nám Čechům samotným
A to tím více, že delegace česká poskytuje
pohled velmi smutný svou vnitřní rozháraností
Pokus, při volbách učiněný, docíliti jednotnosti
postupu, ztroskotal. Dnes jsme roztříštěni na řadu
klubů bez jakéhokoli pojítka.
Snažili jsme se a snažíme se při tomto stave
věcí zachrániti to, co se dá, docíliti houževnatou
prací aspoň tolik vlivu, mnoholi se dá. Nemůžem
však ze zodpovědností za výsledky české politiky
propustiti ty, kdož jen kritisují, nebo hanobí ty
kdož pracují, sami ruku k dílu nepřikládajíce. (Vý-
borněi
Děláme politiku dle vlastních svých sil, jsouee
rozpadnutím jednotného klubu k tomu donucení
jen dle velikosti těchto sil smí býti posuzována
že často nejsme tak silni, abychom uhájili všeck
proti 170 spojeným Němcům, je na bíledni tím spí-
še, že při své práci jsme ještě zlehčování od těch
kteří nedělají níc, než že bijou v prvé řadě do
vlastních českých lidl.
Němec
Čecho
10
article
Avšak v Čechách povlovně svitá. Nezedpo-
vědná politika a rámusení se přejídají, lid vidí, ž
tou cestou nedojde k zlepšení celého stavu. Ob-
zvláště městské obyvatelstvo musilo viděti, jak
roztřištěnost městských poslanců je poškozuje
uvidí se ještě mnohem jasnějí, až příjde k řešení
velkých hospodářských otázek, v nichž nebude
souhlasu mezi zájmy agrárních a městských vrstev
A tu jistě nemáme obav, že výrobní vrstvy městské
přilnou k naší straně, kterou vídí vždy při práci
pro jejich pokrok. (Výborněl Vžeobecný potlesk.)
Předseda p. Malý: Souhlasíte, když vzdám
posl. dru. Rašinovi srdečné díky za jeho krásnou
řeč a výklad, který nám učinil. (Výborněl Vše-
obecný potlesk.)
Pan Sucháneka Souhlasíme všichní, že pan
posl. dr. Ralín získal si velkých zásluh o ve-
škeré živnostnictvo, řemeslnictvo a majitele domů.
Malá
Rašin
Suchánek
doktor
Ralín
Čechy
Ob
11
article
Obyvatelstvo venkovské požívá velkých předností
proti obyvatelstvu městskému a právě na říšské
radě má se znovu dostati nových úlev také tomuto
poplatnictvu, které je nejméně zatíženo. A lu zí-
skal si p. posl. dr. Rašín tím větších zásluh, když
v zájmu poplatnictva v městech a majitelů domí
žádal, aby se jim aspoň v něčem dostalo úlevy
(Výborně! Potlesk.)
Řečník vyslovuje přání, aby kvota udržovac
byla majitelům domů v Praze zvýšena z dosavad-
ních 15 procent na 25 procent, čímž by se umož-
nilo přípojení předměstí ku Praze, aby starší ma-
jitelé v příčině zdanění byli postavení na rovei
s novějšími majiteli domů a aby tak, jak to má oby-
vatelstvo venkovské, sleva na dáních z 121/4 pro
zvýšila se majitelům domů na 15. Pan posl. dr-
Rašín ujal se majitelů domů a získal si tím vel-
kých zásluh a proto považuje řečník za svou po-
vinnost, vzdáti mu své nejupřímnější a nejsrdeč-
nější díky. (Všeobecná pochvala a potlesk.
Pan oficiál Blažek navrhl, jak pravil, pod do
jmem řeči p. posl. dra. Račína
doktor
Rašín
Blažek
Praha
Račín
13
article
„Účastníci plenární schůze místní organisaee
národní strany svobodomyslné ve Vršovicích
společně se členy spolku majitelů domů a Ob-
chodního gremia místního dne 2. dubna, vy-
slechnuvše vývody poslance dra. A. Rašín
o jednání finančního výboru i říšské rady, schva-
lují úplně postup jeho i dra. Funka př
projednávání berních předloh, dě-
kují jim za zdatné hájení zájmů ob-
chodnictva a vůbec všeho drobne-
ho poplatnictve, a žádají je, aby na
správné své cestě přes všechno ob-
vyklé nezodpovědné štvaní z jisté
strany, důsledně setrvali. Poslan-
cům národní strany svobodomyslne
vyslovují plnou důvěru za jejich po-
stup ve vžech vážných otázká ch.
projednávaných v říšské radě a vy-
slovují toužebné přáni, aby ve věech po-
litických stranách pochopilo se, ž
vážná doba dnešní vyžaduje vážne-
ho jednání a národ český dnes více
než kdy jindy potřebuje být ve svém
nitru sjednocen a spojen.“ (Výborně
Výborně! Všeobecný potlesk. )
Resoluce, jak zjištěno bylo i zkouškou
opáčnou, schválena byla jednomyslně.
Když k opětné výzvě nikdo se již ke slovu
nepřihlásil, ukončil předseda p. Malý o 11. hodině
večerní schůzi opělnými díky posl. dru. Raší-
novi i účastníkům schůze, že se v tak četném
počtu dostavíli.
Posl. dru. Rašínovi bylo i po skončen
schůze k jeho řeči gratulováno a děkováno.
A Rašín
Funk
Posl
Rašín
Vršovice
Ob
14
article
Finanční komitét sněmovní
o zvýšení zemských přirážek.
Finanční komitét sněmovní
o zvýšení zemských přirážek.
Pracovní výbor čili subkomitét permanentn
finanční komise českého sněmu měl včera dalš
schůzí. Rokoval o přípravě odpovědi finanční ko-
mise na vládní projev o finančním plánu zemském
Součástí tohoto jednání byl přehled dosavadních
i projektovaných nových finančních potřeb země
jich úhrady dosavadní I pro budoucnost pro-
jektované.
Přehled tento předložil včera pracovnímu vý-
boru finanční komise zpravodaj posl. dr. Preiss
Nejstručnější obsah jeho přehledu je tento: upra-
ví-li se nově učitelské platy, a věnuje-li zemský
sněm peníze na hospodářskou a kulturní činnos
země, tu po provedení celého dosavadního finanč-
ního plánu zemského — i s pivní dávkou a vel-
kými novými úděly státními — zbude na učitelsko
platy asi 12 milienů, nejvýše však v nejpříznivějšín
případě 15 mil. kor. Tento přebytek naprosto ne-
stačí na navrženou novou úpravu učitelských platů
Jlužno tedy dosavadní finanční plán zemský do-
plniti, a na tento doplněk není v dohě nynější znám
jiný finanční pramen nežli zvýžení zemských při-
rážek.
Tímto způsobem došlo se na debatu o otáze
zvýšení zemských přírážek, již vyplněna byla cela
včerejší schůze výboru. Rozpravy zúčastnili s
doktor
Preiss
kulturní činno země
15
article
téměř všichni přítomní. Je samozřejmo, že fato
debata, třeba jen průpravná, je pro všechny po-
platníky přímých, přirážkám podrobených daní
zemi velmi významná. A v zájmu tohoto poplat-
nictva nelze tajiti, že ve včerejší debatě v pracov-
ním výboru finanční komise sněmovní se většina
řečníků prohlásila pro zvýšení zemských přirážek
Byl též vysloven požadavek, již drahný čas hájený
interesenty městskými, aby zemské přirážky byly
differencovány, a to v ten smysl, aby přirážka na
daň činžovní nebyla zvyšována. Rovněž opakován
byl podnět, aby daň pozemková byla odevzdána
zemi.
Pozoruhodný byl postup německých členů vy-
borů: žádali, by rozhodnutí o zemských přírážkách
bylo zůstaveno sněmu samému, při němž vžak byle
patrno, že vlastně jsou proti zvýšení zemskýc
přirážek, jež nechtěli mífi spojeny s učitelským
platy, kdežto v úterní česko-německé konferenc
o dělnosti sněmu právě zástupci němečtí doporu-
čovali zvýšení zemských přírážek — dokonce
30 procent — výslovně a pouze na úhradu zvýř-
ných učitelských platů.
Celkově však nebylo ve včerejší schůzi pra-
covního výboru linanční komise sněmovaí vybo-
čeno ze směru, jímž tato komise postupuje již druhý
rok, t. j. ze směru celkové úpravy veškerých finane
zemských.
V příští schůzi výboru předloží zpravodaj dn
Preiss osnovu odpovědí Hinanční komise sněmovní
na vládní projev o finančním plánu zemském, načei
bude svoláno plenum komise finanční, aby o odpo-
vědi té rozhodlo.
Preiss
16
article
O včerejší schůzi byla včera vydána dato zpráv
„Pražské sněmovní korrespondence“
Devítičlenný subkomitét perm, komise finanční
konal schůzi dnes o půl 4. hod. odpol. za předsed
nictví posl. dra. Pazderky a za přítominosti vice-
presidenta zemského finančního ředitelství ryt
Tersche jako zástupce vlády, a rady z. v. dra
Pilaře a sekretářů z. v. dra. Maschka a dra
Černého jako zástupců zemského výboru. Omlu-
ven byl posl. dr. Herrmann.
Ježto program pro řadu dřívějších schůzí sta-
novený byl vyčerpán, promluvil předseda posl. dr
Pazderka o dalším postupu prací subkomitétu
který se bude nyní zabývati hlavně konstatováním,
pokud na základě finaněně politických události se
mění cifra, kterou finanční komise naznačila roku
loňského jak možnou úhradu pro platy učitelské.
K tomuto předmětu přednesl zpravodaj posl. dr.
Tersch
Maschek
Černý
doktor
Herrmann
Pazderka
17
article
Preiss srovnání rozpočtu z r. 1912 a rozpočtu
z r. 1913, dále pravděpodobné výnosy z údělů stát-
ních, zmínil se o projektovaných ostatních nových
zdrojích přijmů a uvedl konečně do debaty otázku
zvýšení zemských přirážek.
O podnětech těchto zahájena debata, již se
zúčastnili posl. dr. Sobotka, jenž uvedl v debatu
též možnost differencování zemských přirážek, dále
posl. dr. hr. Deym, který navrhl, aby olázka zvý-
šení zemských přirážek ponechána byla plenu ko-
mise finanční, prodože se mu o předmětu tom ne-
dostává informace o mínění strany, kterou zastu-
puje, dále posl. cís. rada Blažek a posl. dr. Rel-
niger, který se přimlouval, aby zvýšení zem-
ských přirážek ponecháno bylo sněmu samému
také se vyslovil proti differencování přirážek.
Posl. dr. Hackel podal návrh, aby zpravoda
byl požádán sestaviti přehled usnesení, týkající se
dosavadní úhrady a potřeby, aby ve zprávě komise
voukázal na nutnost zvýšení přirážek, zvýšení samo
však aby bylo ponecháno sněmu.
Po delší rozpravě byly návrhy v debatě po-
dané odvolány a jednohlasně přijat spoléčný návrh
hr. Deyma a dra. Häckla, aby zásada zvýšení
přirážek ponechána byla rozhodnuti plena komise
již za tím účelem má zpravodaj podatí přehled usne-
sených dosud přijmových zdrojů, co do celkového
jejich výnosu.
Příští schůze v pátek dne 11. dubna o
3. hod. odpol.
Preiss
doktor
Sobotka
Deym
Blažek
Posl
Hackel
Häckl
18
article
Z říšského sněmu německého.
Z říšského sněmu německého.
Z Berlín a, 3. dubna. (K. k
Rozpočtový výbor zahájil dnes roko-
vání o rozpočtu minísterstva zahranlč-
ních věcí,
Ref. Bassermann si přeje, aby podáno bylo vy-
světlení o situaci na Balkáně, o zřízení Al-
banie, situncí ve Skadru, akčním programu
Rakousko-Uherska, situaci Turecka a ochrané
zájmů věřitelů tureckého státu. Vítá součinnost
Německa a Anglie za balkánských zmatků a pro-
hlašuje, že Německo dokázalo za nynějších zmai-
ků, že provozuje politiku mírumilovnou.
Státní tajemník šl. Jagow ve svém prohláše-
ní, které z částí bylo důvěrné, nejdříve
podal zprávu o vzníku balkánského sva-
z u, který původně byl zamýšlen jako jednota všech
států balkánských i s Tureckem, ale pro odmíta-
vé stanovisko Porty vzniklo jen sdružení neture-
ckých států balkánských a asi v červau 1912 bylo
toto sdružení delinitivně uzavřeno s hrotem proti
Turecku.
Státní tajemník zabýval se pak otázkami, z d
Německo a evropská diplomacie by-
lo překvupeno vypukautím války
Skutečně v hlavních městech států balkánských
kolisalo smýšlení až do posledních dnů před vy-
puknutím války a ta byla zahájena proti úmyslu
ostatních spojenců předčasným krokem Černé Ho-
ry. —
Dále zabýval se různými fasemi vál-
ky, úkolem lormule statu quo, která byla nahra-
žena formulí lokalisace, na kterou mocnosti při-
stoupily. Zejména líčil vývoj albánské otáz-
ky, za kterého německá diplomacle byla
stále po boku spojenců Německa, používajíc kaž-
dé příležitosti ke prostředkování a za-
sáhnutí.
Bassermann
Al
Berlín
Balkán
RakouskoUhersko
Turecko
Německo
Anglie
19
article
V celém průběhu této otázky stálo Německo
věrně po boku Rakousko-Uherska a bylo také
ihned ochotno po přání svého spojen-
ce zůčastnití se lodní demonstrace
u černohorského pobřeží. Jak vyvine se
při další tvrdošíjnosti tato záležitost v budoucno-
sti, o tom nelze ještě dnes nie určit
řícl. Všechny mocnosti souhlasí s tím, že S ka-
der, jako největší, Albánci obydlené město, mo
býti připojen k Albanii, když bylo docile-
no dohody o připojeni Peče. Prizre-
nu a Dakovice. O vyjednáváních, týkajícíel
se bulhareko-rumunského vyrovná-
ní, nelze nyní sděliti podrobnosti. Německo se
vynasnaží dopomoci rumuským přáním k-
spěchu.
Státní tajemnik promluvil pak o společn
notě, jež odevzdána byla Portě před pádem Kja-
milova kabinetu. Jednalo se o to, aby po sřícení
se Turecka, byla mu zajištěno, co vůbec bylo mož-
no. Události v Cařihradě zničily ovoce snah moc-
ností.
Celý soubor finančních otázek projed-
nán bude za účastenství odborníku
v Pařížl. Dotyčné předporady jsou již nějakou
dobu v proudu.
Hranice MIdlja-Eaos navržena je ny
na podnět Ruska velmocemi spojencům, aby
tak ce nejrychleji ekončeno bylo nepřátelství; hrat
nice tato byla již Tureckem přijata. Odpo-
vědi balkénských spojenců ku prostředkujícímu
rhu dosud nedošly. Otázka ostrovů. její
řešení sl mocnosti vyhradily, spojena jest se
značnými obtížemi. Politika Německa smě-
řuje k tomu, aby tato otázka, pokud možno, upra-
věna byla tak, aby asijská država Ture-
cka nebyla ohrožena. Pokud se týče
ssiiských držav Turecka, směřovaly sna-
hy německé diplomacie k tomu, aby zachovár
byl status quo a podepřena životní schopnost
Turecka.
Albánec
Německo
RakouskoUhersko
Albánie
Peč
Turecko
Cařihrad
Rusko
Odpovědi
20
article
Otázky Dardanell se dosud žádný stát ne-
dotkl. Při vykonávání ochrany Turků bylo přiro-
zeně nutno obmezili se na kmenové země válčí-
cích stran. Německo nemělo bohužell práva a mo-
ci, aby zabránilo přehmatům, které se udály
v území válečných operaci, t. j. na turecké půdě
proti domácimu obyvalelstvu. Do novin dostaly se
sice přehnané zprávy, ale zdá se, že to, co s
skutečně stalo, je dost politováníhodno. Nebylo
samozřejmě možno, aby každý jednollivý případ
byl vyšetřován. Ohlášené případy byly však všech-
ny sděleny vládám balkánských států a bylo se
všech sil usilováno, aby tyto zlořády byly odstra-
něny. Německá vláda pohnula také ostatní moc-
nosti, především Anglif, aby učinily příměřené
kroky
Na tento výklad byla navázána delší rozprava.
za jejíž průběhu poukázali zástupcové středu na
zabezpečení požadavků věřitelů balkán-
skými státy při uzavření miru. Při tom
bylo prohlášeno, že 8 61. berlínské smlou-
vy z r. 1873 existuje po právu a mus
býli zachován a tím také zachováno Ture-
cko, zejména asijské Turecko, s ote-
vřenými dveřmi pro obchod. Še stran
pokrokové bylo poukázáno na nutnost, aby
Německo vyvinulo prostředkující činnost.
Turek
Německo
Turecko
21
article
K dalšímu dotazu řečníku středu sdělil st. pod-
tajemník zahraničného úřadu Zimmermann, že
rokování za londýnské schůzky velvyslanců doci-
leno bylo předběžné dohody o jistých zásadá ch
jež budou směrodatny pro podíl balkánský ch
států na tureekém státním dluhu. Dle
této dohody mají spojenci přijmouti onu část dlu-
hu, jež odpovídá příjmům z území jim postoupe-
ných. Dále mají balkánské státy zaujati místo
turecké vlády, pokud se týče všech
koncesí a státnich sml uv, týkajících se
tureckého území, jež jim připadne. Podrobnesti
upraveny býti mají mezinárodní komisí, jež
svolána bude do Paříže a protokoly, jež tato ko-
mise sestaví, pojaty budou do smlouvy o míru. Pa-
řížská komise má sejíti se co možno nejdříve. Ji
v těchto dnech počínají předběžné porady mezi
francouzskou vládou a zástupci velmocí, k nimž
pozvání budou vynikající finančníci a delegáti otto-
manského státního dluhu, jako technický poradn
St. tajemník sl. Jagow to potvrdil, poukázav
na svůj projev za dřívějších přiležitostí.
Zimmermann
Paříž
22
article
Jeden člen konservativců poukázal n
to, že musí býti trváno na spolku se státy
trojspolkovými. To však nepřekáží udržo-
vati dobrý poměr s ostatními státy, tedy také
Anglií. Bylo by si však přáti, aby zlepšený po
měr k této mocnosti měl v brzku konkretní úspě-
Sociálně-demokratický poslanec nad
hodil, že budoucí Turecko v Asii mělo by býti při
drženo, aby nedělalo tytéž chyby, jaké doposu
dělalo v Evropě.
Střed podl resoluci, kterou se říšský
kancléř vyzývá učiniti opatření, aby přístup k
službě diplomatické byl umožněn nejschopnějšín
lidem bez ohledu na jejich majetkové poměry
Na to byla skončena rozprava o situaci n
Balkáně a zahájeno rokování o otázce maro-
cké. Za rozpravy podal st. podlajemnik Zimmer-
mann celou řadu vysvětlení o různých otázkách
načež debata byla přerušena.
Zejtra bude se ve výboru pokračovali v dal-
ši rozpravě o rozpočtu ministerstva zahraničních
záležitostí.
sbor
chy.
Zimmer
Anglie
Turecko
Asie
Evropa
Balkán
23
article
Říšský sněm vyřídil dnes různé účet-
ni záležitosti, načež zabýval se zkoumáním
voleb. Říšský kancléř vysloví se o zahranič.
né situaci — dle předsedova sdělení — v pon-
dělí.
24
article
Politický přehled.
Politický přehled.
Čechy ve zprávě gon. zpravodaje finančního
výboru.
Zpráva gen. zpravodaje finančního vý-
boru poslanecké sněmovny o malém finanč-
ním plánu posl. dra. Steinwendra byla
již tiskem vydána a poslancům rozeslána
Rozumí se, že referát zabývá se v míře velmi
značné financemi jednotlivých zemí. Stoupání
potřeby rozpočtu v Čechách ze 78.5 mil. (1905)
na 96.3 mil. (1912) průběhem sedmi leto
23.7 shledává dr. Steinwender nepříliš
značným u srovnání a jinými zeměmi i vy-
kládá okolnost tuto obstrukcí, trvající odr.
1908 a připojuje, že přes to musila by po-
třeba zaznamenati zvýšení na 104.9 mil., tedy
o 33.6, kdyby prolongované úvěry 3,534.456
kor. byly vpočteny a kdyby nebyly z rozpo-
čtu pro špatný finanční stav škrtnuty obnosy
ve výši 5,057.594 K. Dr. Steinwender zabývá
se také zemským deficitem v Čechách, který
v řádném rozpočtu 1912 činí 27.44 mil. K a
v mimořádném 7.95, celkem tedy 35.39 mil. K.
K rozpočtové úhradě jeho bylo
nutno zvýšení zemských přírážekz
55 na 89.90%%. Deficit tento není podle dra.
Steinwendra tak povážlivý, jako v jiných ze-
mích, poněvadž se v Čechách již po leta ne-
vybírá pivní dávka. Avšak pivní dávku —
dovozuje zpráva — pohltí úprava učitelských
platů. Úděly zemské a zejména úděly v krá-
lovství Českém kalkuluje zpráva dra. Stein-
wendra takto: Podle spotřeby r. 1911 ve výši
1,167.000 hl. činila by kořaleční daň v dů-
sledku novely 163,338.000 K, odhadne-li se
však příští konsum vzhledem k očekávanému
úbytku jeho zhruba na 1 mil. hl. vynesla by
daň 140 mil. K, státu připadl by podil 78
mil. K (podle rozpočtu 1913), zemím 62 mil. K
t. j. o 41 mil. K více než dle rozpočtu nar.
doktor
Steinwender
Stein
Čechy
25
article
1913. Vezme-li se ve zřetel, že by podíl zemí
činil jen 60 mil. K, případlo by na Čechy
11.916 mil. K oproti 3.948 mil. K údělů z r
1912, tedy o 7.968 mil. K více. Z osobní daně
příjmové připadlo by státu 115 mil. K, ze zvý-
šeného výnosu 60, zemím pak 40?% Výnos
osobní daně z příjmů činil r. 1912 100 1/2 mil. k
Kdyby reforma daně vynesla jenom 15 mil. K.
zbylo by rozděliti 8 mil. K, z čehož podíl ze-
mí činí 3.2 mil. K. Avšak podle všeobecného
mínění, sdíleného i odborníky vládními, lze
čítati na dvojnásobný vyšší výnos této daně
tedy 23 mil. K, takže podil zemí činil by 9.2
míl. K. brzy však stoupne nad 10 mil. K. Po-
dle toho doznaly by úděly Čechám zvýšen
2.317 mil. K s 5.11 mil. K rozpočtu 1912, tedy
7.427 mil. K. Veškeré úděly zemi do-
znaly by tedy zvýšení o 10.285 mil. K
Zajímavou poznámku má k těmto číslicím
„Nordböhm. Tagblatt“, který sleduje taktiku
důkazu, že české úděly, vyplývající z malého
finančního plánu, stačí na takové zvýšení
zemských důchodů, že by učinilo německou
obstrukci trvale bezůspěšnou. List totiž kapi-
talisuje úděly a dovozuje, že zvyšují úvěr
země o jistinu takto representovanou i praví
„To věru není tak nepatrný obnos a zvyšuje
schopnost úvěru země zcela mimořádně
Avšak zatím blíží se 8. květen, drem. Urba-
nem hrůzně předpovídaný Falbův den pro
ubohou zemi českou. Až do té doby nebude
finanční reforma nižádným způsobem vyříze-
na, dokonce pak nestane se do té doby zá-
konem. Budou němečtí vůdcové v Čechách
nyní už brzy s to, aby si zjednali jistotu
tom, co se potom stane
Zatím se snad podaří vypátrati zemského
finančního ministra na nivách italských, ne-
boť podle úterní konference českých a ně-
meckých zástupců má promluviti už mnohem
dříve — své osvobozující slovo ,.
Falbův
Čechy
27
article
které jsme věnovali »Samostatnostin a nejapnému
jejímu sobotnímu článku, bylo jak vídíme zbůh-
darma plýtváním setby na hluché skále. Neod-
vizlý denník včera aspoň zase tvrdí, že jeho
ujištění: »Právem tedy počítají Němei, že i hrozba
vládním komisařem bude účinkovati a že mladoa
českoagrární vyjednavači podřídí se rozkazu ob-
strukčního generálního štábu« nebylo ujiště-
ním Němců, že právem počítají, že hrozba
vládním komisařem bude účinkovati et caetera
ut supra. Je »Samostatnost« Samostatností, jsou
Němci Němci, vládní komisař vládním komisařem.
byl včera čtvrtek a je dnes pátek?! I to snad
byla by ochotna upřít »Samostatnost«, která ještě
včera po úterní konferenci českých zástupců s ně-
meckými a celému světu známém jejím výsledku
na důkaz neplanosti svých obav cituje
prohlášení »Montagsrevue«, že v jednání o
uvolnění sněmu upurtili Čechové od
většiny svých podmínek, které před-
ložili německému svazu. Tomu se řiká
v »Samostatnosti« »seriosnost« a »věcnost«? Ne-
četla od pondělka žádné jiné německé novlny
než »Montagsrevue ?
Za takové své naprosté nelnformovanosti,
jež nemá ani z hruba zdání o vyrovnací sitaaci
a nepodlomitelném stanovisku českých vyjedna-
vačů, nemůže přece »Samostatnost« očekávati,
abychom věnovali jejím pohádkám o červené kar-
kuli nadále sebe menší pozornost.
Němec
Čecho
28
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Lodní demonstrace.
Vídeňský protislovanský tisk je potěšen,
že „Evropa“ se konečně vzchopila k rázné-
mu činu a námořní demonstrací zapoví Černé
Hoře dobytí Skadru. Ale radost jeho není
úplná, protože Rusko neposlalo před černo-
horské pobřeží žádnou svou loď. Rozmrzelost
na Rusko jeví se zvláště ve stati „N. W.
Tagbl.“, psané v „literárním bureau“ zahra-
ničního ministerstva, jež vytýká stejně p. Sa-
zonovu, jako francouzskému tisku, že se ne-
umějí náležitě nadchnouti pro demonstrací
před Barem, davše se zastrašiti ruskými pan-
slavisty. Když Rusko a Francie jeví tak mále
ochoty, připojiti se k akci „celé Evropy“ , ne-
bylo by prý divu, kdyby v Srbsku a na Černí
Hoře lodní demonstraci nebrali příliš vážně
a pokračovali ve svém odporu proti Evropě
zastupované literárním bureau hr. Berchtolda.
N W Tagbl
Berchtold
RakouskoUhersko
Evropa
Rusko
Francie
Srbsko
29
article
Obavy „N. W. Tagbl.“ zdají se nám zcele
oprávněnými a soudí to také časopisy jaka
„Zeit“ a „Arb. Ztg.“, které pokládají demon-
straci za mrtvě narozené děcko. Lodní de-
monstraci má za zpožděnou také krakovská
„Nová Reforma“, která za válčícími stranami
— balkánským spolkem a Tureckem — vidí
stále ještě dva jiné soupeře — Rakouskoa
Rusko, z nichž jeden vyjde z této války ví-
tězem, druhý přemoženým. „N. Ref.“ byla by
vítala, kdyby Rakousko bylo hned na počátku
války udeřilo na Varšavu a Brest Litevský;
pak prý by bylo osvobodilo Skader od Černo-
horců a Drač od Srbů. Na počátku války by-
lo tu ještě Turecko a Rakouska se báli, nyní
Turecko již zmizelo z mapy evropské a Ka-
kouska se nebojí nikdo.
Skaderské dobrodružství — dodává „N.
Rel.“ — jest buď finale nebo ouvertura; bud
jím tragikomicky skončí obrana „životních
zájmů rakouských“, nebo teprve začíná. Ale
začíná-li teprv, tedy začíná pozdě. Neboť za-
čínat nyní to, co neučiněno před půl rokem,
odvažovati se války na dvě strany dnes, kdy
balkánský spolek má již volné ruce, kdy Ru-
munsko poznalo cenu rakouských slibů, kdy
rozrušen vlastní život hospodářský a veřejno
mínění v Rakousku jest naveskrz „zdemobili-
sováno“, to by byl krok vskutku mimořádný.
Proto pochybujeme, že na něj dojde. Pravdě-
podobnější jest, že Černá Hora vezme Skader
a Srbové zůstanou v Drači . ..
N W Tagbl
Rakousko
N Ref
Srba
Turecko
Rusko
Rakousko
Varšava
Brest
Drač
Černá Hora
31
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Z pobytu gen. Radka Dimitrijeva v Petro-
hradě.
»Novoje Vremja« zaznamenává několik
výroků gen. Radka Dímitrijeva, učiněných
na nádraží před odjezdem z Petrohradu.
Výroky ty znamenitě charakterisují hrdinu
lozengradského. Mluví málo, ale každé slovo
váží cent.
Na nádraží ho zavedlí do carských po-
kojů, kde mu dámy podaly kytice. Paní
Pašutíná jej oslovila řečí, kterou zakončila
zvoláním: »Sláva vám, hrdinol«
Radko Dimitrijev odpověděl: »Hrdi-
nou je bulharské vojsko, ne já.e
Na to si povšíml dvou kadetů-inženýrů
Přišel k nim a řekl: »Pamatujte, pánové,
žesnejdůležitější v životě je síla
vůle a charakter. Učenost u nás, vo-
jáků, následuje teprve potom.«
Předseda studentského spolku Sovětov
jej oslovil jménem ruského studentstva
velebil jeho velikou zásluhu před Slovan-
stvem. Radko Dimitrijev odpověděl.
»Mladí mužové, věřte v sílu
Slovanstval Buďte vždycky pamě tlivi
jeho síly a rozšiřujte to mezi svými sou-
druhy a po všem velikém Rusku. Ve slo-
vanské myšlence je záruku budoucnosti.«
Dotaz v záležitostí Petra Vasiljeva.
Dimitrijev
Novoj Vremja
Sláva
Petro Vasiljev
Petra
Petrohrad
Rusko
Slovan
32
article
Ztrýznění ruského občana Petra Vasiljeva ru-
munskými žandarmy, o němž jsme tuto podali
zprávu tyto dni, rozhořčilo národní poslance hosu-
darstvenné dumy, zvláště také proto, že ruska
zahraničné ministerstvo za dva měsíce ani prstem
nehnulo, aby obdrželo od rumunské vlády zadoste
učinění a vědomost, že vinníci byli potrestáni,
jakož i že ztrýzněnému Rusovi dostalo se peněži-
tého odškodnění.
Dotaz jako v záležitosti inž. Alěchina podán
jako pilný a zahraničné ministerstvo i v něm vi-
něno z »úřadního bezdějství.s
Hr. Vladimír Bobrinský dotkl se této věci va
své řeči o krutém zakročení petrohradské policie
proti účastníkům slovanské manifestace. Pravil
mezi jiným: My nacionalisté jsme strana, která
vždy, pokud se to snáší s jejím přesvědčením,
snaží se podporovati vládu, jmenovanou carem-
hosudarem; ale tím trapnějšíje pro nás, jsme-li
svědky, jak se vláda odtrhla od vlasteneckého,
monarchického Ruska. Slyšeny výčitky na adresu
Anglie a lorda Greve pro jeho poslední řeč. Ale
jakým právem žádáme od Greye, aby byl více
rusofilem, než ruská vláda? A rusofilství a slav-
janofilství jest jedno a totéž. Jak naše vážnost
na Západě padla, vidno z toho, jak s pravoslav-
nými Rusy nakládají v Haliči a v Uhrách, a s rue
skými státními občany ve Vídní a v Rumunsku,
Petro Vasiljev
Ruska
Rus
Alěchin
Bobrinský
Greve
Grey
Hradec
Rusko
Anglie
západ
Halič
Uhry
Vídeň
Rumunsko