ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 20f47f90-8f21-11dd-9c70-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 63, place 57, org 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
4. dubna 1913. číslo 9f.
4 article
mezeným i tam, kde tato forma se velmi málo hodila, takže ani zde přírůstek nebyl valný. Zbý- vala jen osobní daň z příjmů, která vykazovala lepší a stálejší přírůstkové procento. Posl. Steinwender počitá, že přirozený přírů- stek všech příjmů státních, vyjma železniční tarify a tabákový monopol, obnášel 3.3% v průměru po- sledních 10 let, kdežto vydání rostla o 5.7%% tři- krát tak rychleji jako v Italii, čtyřikrát rychlej než ve Francii. Jepřirozeno, že stát za těchto po- měrů nemohl dostáti řádně svým povinnostem to tím spíše, že také státní dráhy, které na př v Prusku svým výnosem zaplatily velikou reformu správní, stojící 200 mil., jsou pasivní pro neobchod- nické své vedení, pro nedostatečnou a neúčelnou svoji organisaci a že také pošta dovede vskutku stoupající příjmy svoje režijními náklady téměi úplně spotřebovati. Výsledek tohoto hospodaření byl vlastně ten že stát vydání, která by měla býti kryta rozpočto- vými příjmy, třeba na několik let rozdělenými zaplatil z půjček. Přes to, že tato krise trvá od r. 1906, nevzmoh se parlament k tomu, aby upravil finance státní Ani finanční plán Korytowského z r. 1908, an plán Biliáského z r. 1909 a1910 nebyly projedná- ny, ačkoli s nimi bylo spojeno veliké lákadlo — reforma daně činžovní. Politické poměry na říšské radě, naprostý nedostatek pevné většiny, nedosta tek státní idce rakouské a smyslu pro nouzi stát ních financi i u stran, které si říkají stát zachová vající jest příčinou, proč v Rakousku každá nanění reforma naráží na odpor.
Posl Italia Francie Rakousko
5 article
Nikde neplatí se daně s nadšením. Avšak ve státech, u nichž v obyvatelstvu jest pevně zakot vena státní myšlenka, platí se daně aspoň s poro zuměním pro význam státu, pro výhody státníh zřízení, pro jednotlivce a celé třídy. U nás v Ra kousku dlouholetý zápas státu a jeho orgánů proti jednotlivým národům, jejich rozvoji a pokroku, při- vodil stav, v němž potlačení dívají se na placení daní státních jako na posilování nepřítele, panujíc mají za to, že privilegovaní mají také v daních míti privilegia. Je zajisté svrchovaně interesantní, že sám zpravodaj o zákonu přikazovacím posl. Steinwen- der musil konstatovati, že nikoli nouze a potřeby státní, nýbrž nouze financí zemský c byla hybnou silou k tomu, aby přikro- čilo se ku projednání malého finan- čního plánu. Zajímavo jest dále, že posl. Licht, který není autonomistou, konstatoval ve výboru fakt že, jakmile přijdou na přetřes otázky financí zem- ských, rozestoupí se parlament dle zemí, že to- muto vlivu neubrání se ani ti, kdož smýšlejí cen- tralisticky, ano ani sociální demokracie nemůže odolati, aby zájmy jednotlivých zemí nehájila.
Licht
6 article
Viděli jsme ve finančním výboru, že i sociáln demokraté, na př. čeští a moravští, hlasovali s ná- mi pro to, aby země dostala co možná největší úděly z výnosu zvýšené daně kořaleční a zvýšené osobní daně z příjmů. A jestliže také druhá sociali- stická strana, která vždycky musí miti něco extra půjde v této věci společně, uvidíme na říšské ra- dě zvláštní zjev, kterého jsme ještě neviděli, že totiž všech 107 českých poslanců bude jednou společně hlasovati pro to, aby z výnosu těchte daní dostala země co možná nejvíce údělů. (Vý- borně! Potlesk.) V tom viděli jsme při celém jednání nejen ve výboru, ale i v konferencích, které konány byly s vládou a mezí stranami, že autonomistický princip v Rakousku přes všechno, co proti němu bylo na prospěch centralismu podnikáno, je ne- obyčejně silný. (Výborně! Hlučný potlesk.) Viděli jame, že vědomí zemské, přítažlivá síla země, z které poslanec vyšel, je mnohem větší, nežli na- dšení pro státní ideu centralistického Rakouska (Výborně! Všeobecný potlesk.) Největší závada autonomie spočívá v tom, ž země má sice určitá práva a povinnosti, ale že nemá pro ně finanění základ, že nemá pro usku- tečňování toho, co prováděti má, peněz, a poně- vadž finanční prostředky jsou hybnou silou ve- škeré správy a veškerého řádného fungování je- jího, vypadala samostatnost a rozpětí sil auto- nomie dle toho. Výdaje zemské rostly velmi rychle, byly vynakládány hlavně na národní školství účely humanitní, tedy také ve prospěch vrstev nejširších, ale finanční prostředky nebyly takové, aby rostly dle těchto potřeb, naopak mnohem více než u státu zůstávaly příjmy za potřebamí zem- skými.
Rakousko
7 article
My postavili jsme se na stanovisko, že nejen výlohy služební pragmatiky, nýbrž hlavně finance zemské musí dostati podíl na výnosu malého fl- nančního plánu. Výsledek je ten, že vláda, která počitala dle své předlohy, že z kořaleční daně dostane hned prvý rok 8 mil. K, nedostane ničeho kdežto země prvý rok asi 34 mil., z osobní daně z příjmů — podíl pro země byl původně jen ná požadavek a dovedli jsme ostatní proň získa! — dostane stát 15 mil., ale poněvadž by při normál- ním přírostku dostal asi 7 mil., jest pro stáť reser- vováno předem vlastně jen 8 mil., a to, co vynese daň nad 115 mil., budou dostávati země 40 .
8 article
Řečník uvádí ustanovení daně kořaleční, pro- birá pak ustanovení předlohy o osobní dani příjmo- vé populárním způsobem, používaje všude příkla- dů. Tím způsobem probral ustanovení sazby, mi- níma nezdaněného, nových srážek, staromládene- cké přirážky, osvobození od daně, reformu pla- cení daně kláštery, ustanovení o amnestii, nahlí žení do knih ve spojení s řízéním ukládacím odvolacím Ke konci svých vývodů kritisuje vůbec údě- lový systém a promlouvá o nutnosti provésti vel- kou reformu daňovou v tom směru, aby se roz- dělily prameny daňové mezi stát, země a obee K tomu bylo by potřebí ovšem upravených poměro politických. Přivádí-li se malý finanční plán v souvislost s vyrovnáním v Čechách a s německou obstrukcl jest potřebí konstatovati, že obstrukce německá nemůže docíliti toho, aby se království České jeho finance shroutily. Jsem přesvědčen, že ani Němci si toho ve svém nitru nepřejí, poněvadz útraty přece musí spoluplatit a prospěch národní ani politický z toho míti nemohou, naopak vším timto žíleným útočením zatarasují nám možnost. účastniti se dalších jednání dohodovacích a od- krývají jen všem myslícím lidem, jak dostali se do slepé uličky z níž marně hledají východu. My byli a jsme ochotni uzavřiti mužné a spra- vedlivé vyrovnání v zájmu obou národů a povzne- sení vlívu tohoto království ve státě, ale nikd nás k tomu nedonutí vyhladověním, hrozením finanční katastrofou. (Výborněl) My můžeme po- voliti pří narovnání řen to, čo je spravedlivé, ne
Němec Čechy
9 article
ruší celistvost země, jejího zákonodárství a správy a spočívá na rovnosti obou národů, nic nás nedo- nutí, abychom od těchto zásad ustoupili k radosti Němců a našich radikálů. (Výborněí) Byli bychom rádi, kdybychom mohli celou váhu království Českého, obou jeho národů polo- žiti na říšské radě při rozhodování důležilých věcí a mohu říci, že zkušenost, které jsme nabyii při jednání o malém finančním plánu, ukázala, ž by si žádná rakouská vláda netroufala jiti proti království Českému, totiž proti spojeným Němcům a Čechům, ale že by si troufala mnohá vláda jí proti nám Čechům samotným A to tím více, že delegace česká poskytuje pohled velmi smutný svou vnitřní rozháraností Pokus, při volbách učiněný, docíliti jednotnosti postupu, ztroskotal. Dnes jsme roztříštěni na řadu klubů bez jakéhokoli pojítka. Snažili jsme se a snažíme se při tomto stave věcí zachrániti to, co se dá, docíliti houževnatou prací aspoň tolik vlivu, mnoholi se dá. Nemůžem však ze zodpovědností za výsledky české politiky propustiti ty, kdož jen kritisují, nebo hanobí ty kdož pracují, sami ruku k dílu nepřikládajíce. (Vý- borněi Děláme politiku dle vlastních svých sil, jsouee rozpadnutím jednotného klubu k tomu donucení jen dle velikosti těchto sil smí býti posuzována že často nejsme tak silni, abychom uhájili všeck proti 170 spojeným Němcům, je na bíledni tím spí- še, že při své práci jsme ještě zlehčování od těch kteří nedělají níc, než že bijou v prvé řadě do vlastních českých lidl.
Němec Čecho
10 article
Avšak v Čechách povlovně svitá. Nezedpo- vědná politika a rámusení se přejídají, lid vidí, ž tou cestou nedojde k zlepšení celého stavu. Ob- zvláště městské obyvatelstvo musilo viděti, jak roztřištěnost městských poslanců je poškozuje uvidí se ještě mnohem jasnějí, až příjde k řešení velkých hospodářských otázek, v nichž nebude souhlasu mezi zájmy agrárních a městských vrstev A tu jistě nemáme obav, že výrobní vrstvy městské přilnou k naší straně, kterou vídí vždy při práci pro jejich pokrok. (Výborněl Vžeobecný potlesk.) Předseda p. Malý: Souhlasíte, když vzdám posl. dru. Rašinovi srdečné díky za jeho krásnou řeč a výklad, který nám učinil. (Výborněl Vše- obecný potlesk.) Pan Sucháneka Souhlasíme všichní, že pan posl. dr. Ralín získal si velkých zásluh o ve- škeré živnostnictvo, řemeslnictvo a majitele domů.
Malá Rašin Suchánek doktor Ralín Čechy Ob
11 article
Obyvatelstvo venkovské požívá velkých předností proti obyvatelstvu městskému a právě na říšské radě má se znovu dostati nových úlev také tomuto poplatnictvu, které je nejméně zatíženo. A lu zí- skal si p. posl. dr. Rašín tím větších zásluh, když v zájmu poplatnictva v městech a majitelů domí žádal, aby se jim aspoň v něčem dostalo úlevy (Výborně! Potlesk.) Řečník vyslovuje přání, aby kvota udržovac byla majitelům domů v Praze zvýšena z dosavad- ních 15 procent na 25 procent, čímž by se umož- nilo přípojení předměstí ku Praze, aby starší ma- jitelé v příčině zdanění byli postavení na rovei s novějšími majiteli domů a aby tak, jak to má oby- vatelstvo venkovské, sleva na dáních z 121/4 pro zvýšila se majitelům domů na 15. Pan posl. dr- Rašín ujal se majitelů domů a získal si tím vel- kých zásluh a proto považuje řečník za svou po- vinnost, vzdáti mu své nejupřímnější a nejsrdeč- nější díky. (Všeobecná pochvala a potlesk. Pan oficiál Blažek navrhl, jak pravil, pod do jmem řeči p. posl. dra. Račína
doktor Rašín Blažek Praha Račín
12 article
rosolu c i
13 article
„Účastníci plenární schůze místní organisaee národní strany svobodomyslné ve Vršovicích společně se členy spolku majitelů domů a Ob- chodního gremia místního dne 2. dubna, vy- slechnuvše vývody poslance dra. A. Rašín o jednání finančního výboru i říšské rady, schva- lují úplně postup jeho i dra. Funka př projednávání berních předloh, dě- kují jim za zdatné hájení zájmů ob- chodnictva a vůbec všeho drobne- ho poplatnictve, a žádají je, aby na správné své cestě přes všechno ob- vyklé nezodpovědné štvaní z jisté strany, důsledně setrvali. Poslan- cům národní strany svobodomyslne vyslovují plnou důvěru za jejich po- stup ve vžech vážných otázká ch. projednávaných v říšské radě a vy- slovují toužebné přáni, aby ve věech po- litických stranách pochopilo se, ž vážná doba dnešní vyžaduje vážne- ho jednání a národ český dnes více než kdy jindy potřebuje být ve svém nitru sjednocen a spojen.“ (Výborně Výborně! Všeobecný potlesk. ) Resoluce, jak zjištěno bylo i zkouškou opáčnou, schválena byla jednomyslně. Když k opětné výzvě nikdo se již ke slovu nepřihlásil, ukončil předseda p. Malý o 11. hodině večerní schůzi opělnými díky posl. dru. Raší- novi i účastníkům schůze, že se v tak četném počtu dostavíli. Posl. dru. Rašínovi bylo i po skončen schůze k jeho řeči gratulováno a děkováno.
A Rašín Funk Posl Rašín Vršovice Ob
14 article Finanční komitét sněmovní o zvýšení zemských přirážek.
Finanční komitét sněmovní o zvýšení zemských přirážek. Pracovní výbor čili subkomitét permanentn finanční komise českého sněmu měl včera dalš schůzí. Rokoval o přípravě odpovědi finanční ko- mise na vládní projev o finančním plánu zemském Součástí tohoto jednání byl přehled dosavadních i projektovaných nových finančních potřeb země jich úhrady dosavadní I pro budoucnost pro- jektované. Přehled tento předložil včera pracovnímu vý- boru finanční komise zpravodaj posl. dr. Preiss Nejstručnější obsah jeho přehledu je tento: upra- ví-li se nově učitelské platy, a věnuje-li zemský sněm peníze na hospodářskou a kulturní činnos země, tu po provedení celého dosavadního finanč- ního plánu zemského — i s pivní dávkou a vel- kými novými úděly státními — zbude na učitelsko platy asi 12 milienů, nejvýše však v nejpříznivějšín případě 15 mil. kor. Tento přebytek naprosto ne- stačí na navrženou novou úpravu učitelských platů Jlužno tedy dosavadní finanční plán zemský do- plniti, a na tento doplněk není v dohě nynější znám jiný finanční pramen nežli zvýžení zemských při- rážek. Tímto způsobem došlo se na debatu o otáze zvýšení zemských přírážek, již vyplněna byla cela včerejší schůze výboru. Rozpravy zúčastnili s
doktor Preiss kulturní činno země
15 article
téměř všichni přítomní. Je samozřejmo, že fato debata, třeba jen průpravná, je pro všechny po- platníky přímých, přirážkám podrobených daní zemi velmi významná. A v zájmu tohoto poplat- nictva nelze tajiti, že ve včerejší debatě v pracov- ním výboru finanční komise sněmovní se většina řečníků prohlásila pro zvýšení zemských přirážek Byl též vysloven požadavek, již drahný čas hájený interesenty městskými, aby zemské přirážky byly differencovány, a to v ten smysl, aby přirážka na daň činžovní nebyla zvyšována. Rovněž opakován byl podnět, aby daň pozemková byla odevzdána zemi. Pozoruhodný byl postup německých členů vy- borů: žádali, by rozhodnutí o zemských přírážkách bylo zůstaveno sněmu samému, při němž vžak byle patrno, že vlastně jsou proti zvýšení zemskýc přirážek, jež nechtěli mífi spojeny s učitelským platy, kdežto v úterní česko-německé konferenc o dělnosti sněmu právě zástupci němečtí doporu- čovali zvýšení zemských přírážek — dokonce 30 procent — výslovně a pouze na úhradu zvýř- ných učitelských platů. Celkově však nebylo ve včerejší schůzi pra- covního výboru linanční komise sněmovaí vybo- čeno ze směru, jímž tato komise postupuje již druhý rok, t. j. ze směru celkové úpravy veškerých finane zemských. V příští schůzi výboru předloží zpravodaj dn Preiss osnovu odpovědí Hinanční komise sněmovní na vládní projev o finančním plánu zemském, načei bude svoláno plenum komise finanční, aby o odpo- vědi té rozhodlo.
Preiss
16 article
O včerejší schůzi byla včera vydána dato zpráv „Pražské sněmovní korrespondence“ Devítičlenný subkomitét perm, komise finanční konal schůzi dnes o půl 4. hod. odpol. za předsed nictví posl. dra. Pazderky a za přítominosti vice- presidenta zemského finančního ředitelství ryt Tersche jako zástupce vlády, a rady z. v. dra Pilaře a sekretářů z. v. dra. Maschka a dra Černého jako zástupců zemského výboru. Omlu- ven byl posl. dr. Herrmann. Ježto program pro řadu dřívějších schůzí sta- novený byl vyčerpán, promluvil předseda posl. dr Pazderka o dalším postupu prací subkomitétu který se bude nyní zabývati hlavně konstatováním, pokud na základě finaněně politických události se mění cifra, kterou finanční komise naznačila roku loňského jak možnou úhradu pro platy učitelské. K tomuto předmětu přednesl zpravodaj posl. dr.
Tersch Maschek Černý doktor Herrmann Pazderka
17 article
Preiss srovnání rozpočtu z r. 1912 a rozpočtu z r. 1913, dále pravděpodobné výnosy z údělů stát- ních, zmínil se o projektovaných ostatních nových zdrojích přijmů a uvedl konečně do debaty otázku zvýšení zemských přirážek. O podnětech těchto zahájena debata, již se zúčastnili posl. dr. Sobotka, jenž uvedl v debatu též možnost differencování zemských přirážek, dále posl. dr. hr. Deym, který navrhl, aby olázka zvý- šení zemských přirážek ponechána byla plenu ko- mise finanční, prodože se mu o předmětu tom ne- dostává informace o mínění strany, kterou zastu- puje, dále posl. cís. rada Blažek a posl. dr. Rel- niger, který se přimlouval, aby zvýšení zem- ských přirážek ponecháno bylo sněmu samému také se vyslovil proti differencování přirážek. Posl. dr. Hackel podal návrh, aby zpravoda byl požádán sestaviti přehled usnesení, týkající se dosavadní úhrady a potřeby, aby ve zprávě komise voukázal na nutnost zvýšení přirážek, zvýšení samo však aby bylo ponecháno sněmu. Po delší rozpravě byly návrhy v debatě po- dané odvolány a jednohlasně přijat spoléčný návrh hr. Deyma a dra. Häckla, aby zásada zvýšení přirážek ponechána byla rozhodnuti plena komise již za tím účelem má zpravodaj podatí přehled usne- sených dosud přijmových zdrojů, co do celkového jejich výnosu. Příští schůze v pátek dne 11. dubna o 3. hod. odpol.
Preiss doktor Sobotka Deym Blažek Posl Hackel Häckl
18 article Z říšského sněmu německého.
Z říšského sněmu německého. Z Berlín a, 3. dubna. (K. k Rozpočtový výbor zahájil dnes roko- vání o rozpočtu minísterstva zahranlč- ních věcí, Ref. Bassermann si přeje, aby podáno bylo vy- světlení o situaci na Balkáně, o zřízení Al- banie, situncí ve Skadru, akčním programu Rakousko-Uherska, situaci Turecka a ochrané zájmů věřitelů tureckého státu. Vítá součinnost Německa a Anglie za balkánských zmatků a pro- hlašuje, že Německo dokázalo za nynějších zmai- ků, že provozuje politiku mírumilovnou. Státní tajemník šl. Jagow ve svém prohláše- ní, které z částí bylo důvěrné, nejdříve podal zprávu o vzníku balkánského sva- z u, který původně byl zamýšlen jako jednota všech států balkánských i s Tureckem, ale pro odmíta- vé stanovisko Porty vzniklo jen sdružení neture- ckých států balkánských a asi v červau 1912 bylo toto sdružení delinitivně uzavřeno s hrotem proti Turecku. Státní tajemník zabýval se pak otázkami, z d Německo a evropská diplomacie by- lo překvupeno vypukautím války Skutečně v hlavních městech států balkánských kolisalo smýšlení až do posledních dnů před vy- puknutím války a ta byla zahájena proti úmyslu ostatních spojenců předčasným krokem Černé Ho- ry. — Dále zabýval se různými fasemi vál- ky, úkolem lormule statu quo, která byla nahra- žena formulí lokalisace, na kterou mocnosti při- stoupily. Zejména líčil vývoj albánské otáz- ky, za kterého německá diplomacle byla stále po boku spojenců Německa, používajíc kaž- dé příležitosti ke prostředkování a za- sáhnutí.
Bassermann Al Berlín Balkán RakouskoUhersko Turecko Německo Anglie
19 article
V celém průběhu této otázky stálo Německo věrně po boku Rakousko-Uherska a bylo také ihned ochotno po přání svého spojen- ce zůčastnití se lodní demonstrace u černohorského pobřeží. Jak vyvine se při další tvrdošíjnosti tato záležitost v budoucno- sti, o tom nelze ještě dnes nie určit řícl. Všechny mocnosti souhlasí s tím, že S ka- der, jako největší, Albánci obydlené město, mo býti připojen k Albanii, když bylo docile- no dohody o připojeni Peče. Prizre- nu a Dakovice. O vyjednáváních, týkajícíel se bulhareko-rumunského vyrovná- ní, nelze nyní sděliti podrobnosti. Německo se vynasnaží dopomoci rumuským přáním k- spěchu. Státní tajemnik promluvil pak o společn notě, jež odevzdána byla Portě před pádem Kja- milova kabinetu. Jednalo se o to, aby po sřícení se Turecka, byla mu zajištěno, co vůbec bylo mož- no. Události v Cařihradě zničily ovoce snah moc- ností. Celý soubor finančních otázek projed- nán bude za účastenství odborníku v Pařížl. Dotyčné předporady jsou již nějakou dobu v proudu. Hranice MIdlja-Eaos navržena je ny na podnět Ruska velmocemi spojencům, aby tak ce nejrychleji ekončeno bylo nepřátelství; hrat nice tato byla již Tureckem přijata. Odpo- vědi balkénských spojenců ku prostředkujícímu rhu dosud nedošly. Otázka ostrovů. její řešení sl mocnosti vyhradily, spojena jest se značnými obtížemi. Politika Německa smě- řuje k tomu, aby tato otázka, pokud možno, upra- věna byla tak, aby asijská država Ture- cka nebyla ohrožena. Pokud se týče ssiiských držav Turecka, směřovaly sna- hy německé diplomacie k tomu, aby zachovár byl status quo a podepřena životní schopnost Turecka.
Albánec Německo RakouskoUhersko Albánie Peč Turecko Cařihrad Rusko Odpovědi
20 article
Otázky Dardanell se dosud žádný stát ne- dotkl. Při vykonávání ochrany Turků bylo přiro- zeně nutno obmezili se na kmenové země válčí- cích stran. Německo nemělo bohužell práva a mo- ci, aby zabránilo přehmatům, které se udály v území válečných operaci, t. j. na turecké půdě proti domácimu obyvalelstvu. Do novin dostaly se sice přehnané zprávy, ale zdá se, že to, co s skutečně stalo, je dost politováníhodno. Nebylo samozřejmě možno, aby každý jednollivý případ byl vyšetřován. Ohlášené případy byly však všech- ny sděleny vládám balkánských států a bylo se všech sil usilováno, aby tyto zlořády byly odstra- něny. Německá vláda pohnula také ostatní moc- nosti, především Anglif, aby učinily příměřené kroky Na tento výklad byla navázána delší rozprava. za jejíž průběhu poukázali zástupcové středu na zabezpečení požadavků věřitelů balkán- skými státy při uzavření miru. Při tom bylo prohlášeno, že 8 61. berlínské smlou- vy z r. 1873 existuje po právu a mus býli zachován a tím také zachováno Ture- cko, zejména asijské Turecko, s ote- vřenými dveřmi pro obchod. Še stran pokrokové bylo poukázáno na nutnost, aby Německo vyvinulo prostředkující činnost.
Turek Německo Turecko
21 article
K dalšímu dotazu řečníku středu sdělil st. pod- tajemník zahraničného úřadu Zimmermann, že rokování za londýnské schůzky velvyslanců doci- leno bylo předběžné dohody o jistých zásadá ch jež budou směrodatny pro podíl balkánský ch států na tureekém státním dluhu. Dle této dohody mají spojenci přijmouti onu část dlu- hu, jež odpovídá příjmům z území jim postoupe- ných. Dále mají balkánské státy zaujati místo turecké vlády, pokud se týče všech koncesí a státnich sml uv, týkajících se tureckého území, jež jim připadne. Podrobnesti upraveny býti mají mezinárodní komisí, jež svolána bude do Paříže a protokoly, jež tato ko- mise sestaví, pojaty budou do smlouvy o míru. Pa- řížská komise má sejíti se co možno nejdříve. Ji v těchto dnech počínají předběžné porady mezi francouzskou vládou a zástupci velmocí, k nimž pozvání budou vynikající finančníci a delegáti otto- manského státního dluhu, jako technický poradn St. tajemník sl. Jagow to potvrdil, poukázav na svůj projev za dřívějších přiležitostí.
Zimmermann Paříž
22 article
Jeden člen konservativců poukázal n to, že musí býti trváno na spolku se státy trojspolkovými. To však nepřekáží udržo- vati dobrý poměr s ostatními státy, tedy také Anglií. Bylo by si však přáti, aby zlepšený po měr k této mocnosti měl v brzku konkretní úspě- Sociálně-demokratický poslanec nad hodil, že budoucí Turecko v Asii mělo by býti při drženo, aby nedělalo tytéž chyby, jaké doposu dělalo v Evropě. Střed podl resoluci, kterou se říšský kancléř vyzývá učiniti opatření, aby přístup k službě diplomatické byl umožněn nejschopnějšín lidem bez ohledu na jejich majetkové poměry Na to byla skončena rozprava o situaci n Balkáně a zahájeno rokování o otázce maro- cké. Za rozpravy podal st. podlajemnik Zimmer- mann celou řadu vysvětlení o různých otázkách načež debata byla přerušena. Zejtra bude se ve výboru pokračovali v dal- ši rozpravě o rozpočtu ministerstva zahraničních záležitostí. sbor chy.
Zimmer Anglie Turecko Asie Evropa Balkán
23 article
Říšský sněm vyřídil dnes různé účet- ni záležitosti, načež zabýval se zkoumáním voleb. Říšský kancléř vysloví se o zahranič. né situaci — dle předsedova sdělení — v pon- dělí.
24 article Politický přehled.
Politický přehled. Čechy ve zprávě gon. zpravodaje finančního výboru. Zpráva gen. zpravodaje finančního vý- boru poslanecké sněmovny o malém finanč- ním plánu posl. dra. Steinwendra byla již tiskem vydána a poslancům rozeslána Rozumí se, že referát zabývá se v míře velmi značné financemi jednotlivých zemí. Stoupání potřeby rozpočtu v Čechách ze 78.5 mil. (1905) na 96.3 mil. (1912) průběhem sedmi leto 23.7 shledává dr. Steinwender nepříliš značným u srovnání a jinými zeměmi i vy- kládá okolnost tuto obstrukcí, trvající odr. 1908 a připojuje, že přes to musila by po- třeba zaznamenati zvýšení na 104.9 mil., tedy o 33.6, kdyby prolongované úvěry 3,534.456 kor. byly vpočteny a kdyby nebyly z rozpo- čtu pro špatný finanční stav škrtnuty obnosy ve výši 5,057.594 K. Dr. Steinwender zabývá se také zemským deficitem v Čechách, který v řádném rozpočtu 1912 činí 27.44 mil. K a v mimořádném 7.95, celkem tedy 35.39 mil. K. K rozpočtové úhradě jeho bylo nutno zvýšení zemských přírážekz 55 na 89.90%%. Deficit tento není podle dra. Steinwendra tak povážlivý, jako v jiných ze- mích, poněvadž se v Čechách již po leta ne- vybírá pivní dávka. Avšak pivní dávku — dovozuje zpráva — pohltí úprava učitelských platů. Úděly zemské a zejména úděly v krá- lovství Českém kalkuluje zpráva dra. Stein- wendra takto: Podle spotřeby r. 1911 ve výši 1,167.000 hl. činila by kořaleční daň v dů- sledku novely 163,338.000 K, odhadne-li se však příští konsum vzhledem k očekávanému úbytku jeho zhruba na 1 mil. hl. vynesla by daň 140 mil. K, státu připadl by podil 78 mil. K (podle rozpočtu 1913), zemím 62 mil. K t. j. o 41 mil. K více než dle rozpočtu nar.
doktor Steinwender Stein Čechy
25 article
1913. Vezme-li se ve zřetel, že by podíl zemí činil jen 60 mil. K, případlo by na Čechy 11.916 mil. K oproti 3.948 mil. K údělů z r 1912, tedy o 7.968 mil. K více. Z osobní daně příjmové připadlo by státu 115 mil. K, ze zvý- šeného výnosu 60, zemím pak 40?% Výnos osobní daně z příjmů činil r. 1912 100 1/2 mil. k Kdyby reforma daně vynesla jenom 15 mil. K. zbylo by rozděliti 8 mil. K, z čehož podíl ze- mí činí 3.2 mil. K. Avšak podle všeobecného mínění, sdíleného i odborníky vládními, lze čítati na dvojnásobný vyšší výnos této daně tedy 23 mil. K, takže podil zemí činil by 9.2 míl. K. brzy však stoupne nad 10 mil. K. Po- dle toho doznaly by úděly Čechám zvýšen 2.317 mil. K s 5.11 mil. K rozpočtu 1912, tedy 7.427 mil. K. Veškeré úděly zemi do- znaly by tedy zvýšení o 10.285 mil. K Zajímavou poznámku má k těmto číslicím „Nordböhm. Tagblatt“, který sleduje taktiku důkazu, že české úděly, vyplývající z malého finančního plánu, stačí na takové zvýšení zemských důchodů, že by učinilo německou obstrukci trvale bezůspěšnou. List totiž kapi- talisuje úděly a dovozuje, že zvyšují úvěr země o jistinu takto representovanou i praví „To věru není tak nepatrný obnos a zvyšuje schopnost úvěru země zcela mimořádně Avšak zatím blíží se 8. květen, drem. Urba- nem hrůzně předpovídaný Falbův den pro ubohou zemi českou. Až do té doby nebude finanční reforma nižádným způsobem vyříze- na, dokonce pak nestane se do té doby zá- konem. Budou němečtí vůdcové v Čechách nyní už brzy s to, aby si zjednali jistotu tom, co se potom stane Zatím se snad podaří vypátrati zemského finančního ministra na nivách italských, ne- boť podle úterní konference českých a ně- meckých zástupců má promluviti už mnohem dříve — své osvobozující slovo ,.
Falbův Čechy
26 article
Čas a místo,
27 article
které jsme věnovali »Samostatnostin a nejapnému jejímu sobotnímu článku, bylo jak vídíme zbůh- darma plýtváním setby na hluché skále. Neod- vizlý denník včera aspoň zase tvrdí, že jeho ujištění: »Právem tedy počítají Němei, že i hrozba vládním komisařem bude účinkovati a že mladoa českoagrární vyjednavači podřídí se rozkazu ob- strukčního generálního štábu« nebylo ujiště- ním Němců, že právem počítají, že hrozba vládním komisařem bude účinkovati et caetera ut supra. Je »Samostatnost« Samostatností, jsou Němci Němci, vládní komisař vládním komisařem. byl včera čtvrtek a je dnes pátek?! I to snad byla by ochotna upřít »Samostatnost«, která ještě včera po úterní konferenci českých zástupců s ně- meckými a celému světu známém jejím výsledku na důkaz neplanosti svých obav cituje prohlášení »Montagsrevue«, že v jednání o uvolnění sněmu upurtili Čechové od většiny svých podmínek, které před- ložili německému svazu. Tomu se řiká v »Samostatnosti« »seriosnost« a »věcnost«? Ne- četla od pondělka žádné jiné německé novlny než »Montagsrevue ? Za takové své naprosté nelnformovanosti, jež nemá ani z hruba zdání o vyrovnací sitaaci a nepodlomitelném stanovisku českých vyjedna- vačů, nemůže přece »Samostatnost« očekávati, abychom věnovali jejím pohádkám o červené kar- kuli nadále sebe menší pozornost.
Němec Čecho
28 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Lodní demonstrace. Vídeňský protislovanský tisk je potěšen, že „Evropa“ se konečně vzchopila k rázné- mu činu a námořní demonstrací zapoví Černé Hoře dobytí Skadru. Ale radost jeho není úplná, protože Rusko neposlalo před černo- horské pobřeží žádnou svou loď. Rozmrzelost na Rusko jeví se zvláště ve stati „N. W. Tagbl.“, psané v „literárním bureau“ zahra- ničního ministerstva, jež vytýká stejně p. Sa- zonovu, jako francouzskému tisku, že se ne- umějí náležitě nadchnouti pro demonstrací před Barem, davše se zastrašiti ruskými pan- slavisty. Když Rusko a Francie jeví tak mále ochoty, připojiti se k akci „celé Evropy“ , ne- bylo by prý divu, kdyby v Srbsku a na Černí Hoře lodní demonstraci nebrali příliš vážně a pokračovali ve svém odporu proti Evropě zastupované literárním bureau hr. Berchtolda.
N W Tagbl Berchtold RakouskoUhersko Evropa Rusko Francie Srbsko
29 article
Obavy „N. W. Tagbl.“ zdají se nám zcele oprávněnými a soudí to také časopisy jaka „Zeit“ a „Arb. Ztg.“, které pokládají demon- straci za mrtvě narozené děcko. Lodní de- monstraci má za zpožděnou také krakovská „Nová Reforma“, která za válčícími stranami — balkánským spolkem a Tureckem — vidí stále ještě dva jiné soupeře — Rakouskoa Rusko, z nichž jeden vyjde z této války ví- tězem, druhý přemoženým. „N. Ref.“ byla by vítala, kdyby Rakousko bylo hned na počátku války udeřilo na Varšavu a Brest Litevský; pak prý by bylo osvobodilo Skader od Černo- horců a Drač od Srbů. Na počátku války by- lo tu ještě Turecko a Rakouska se báli, nyní Turecko již zmizelo z mapy evropské a Ka- kouska se nebojí nikdo. Skaderské dobrodružství — dodává „N. Rel.“ — jest buď finale nebo ouvertura; bud jím tragikomicky skončí obrana „životních zájmů rakouských“, nebo teprve začíná. Ale začíná-li teprv, tedy začíná pozdě. Neboť za- čínat nyní to, co neučiněno před půl rokem, odvažovati se války na dvě strany dnes, kdy balkánský spolek má již volné ruce, kdy Ru- munsko poznalo cenu rakouských slibů, kdy rozrušen vlastní život hospodářský a veřejno mínění v Rakousku jest naveskrz „zdemobili- sováno“, to by byl krok vskutku mimořádný. Proto pochybujeme, že na něj dojde. Pravdě- podobnější jest, že Černá Hora vezme Skader a Srbové zůstanou v Drači . ..
N W Tagbl Rakousko N Ref Srba Turecko Rusko Rakousko Varšava Brest Drač Černá Hora
30 title
Země české.
31 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Z pobytu gen. Radka Dimitrijeva v Petro- hradě. »Novoje Vremja« zaznamenává několik výroků gen. Radka Dímitrijeva, učiněných na nádraží před odjezdem z Petrohradu. Výroky ty znamenitě charakterisují hrdinu lozengradského. Mluví málo, ale každé slovo váží cent. Na nádraží ho zavedlí do carských po- kojů, kde mu dámy podaly kytice. Paní Pašutíná jej oslovila řečí, kterou zakončila zvoláním: »Sláva vám, hrdinol« Radko Dimitrijev odpověděl: »Hrdi- nou je bulharské vojsko, ne já.e Na to si povšíml dvou kadetů-inženýrů Přišel k nim a řekl: »Pamatujte, pánové, žesnejdůležitější v životě je síla vůle a charakter. Učenost u nás, vo- jáků, následuje teprve potom.« Předseda studentského spolku Sovětov jej oslovil jménem ruského studentstva velebil jeho velikou zásluhu před Slovan- stvem. Radko Dimitrijev odpověděl. »Mladí mužové, věřte v sílu Slovanstval Buďte vždycky pamě tlivi jeho síly a rozšiřujte to mezi svými sou- druhy a po všem velikém Rusku. Ve slo- vanské myšlence je záruku budoucnosti.« Dotaz v záležitostí Petra Vasiljeva.
Dimitrijev Novoj Vremja Sláva Petro Vasiljev Petra Petrohrad Rusko Slovan
32 article
Ztrýznění ruského občana Petra Vasiljeva ru- munskými žandarmy, o němž jsme tuto podali zprávu tyto dni, rozhořčilo národní poslance hosu- darstvenné dumy, zvláště také proto, že ruska zahraničné ministerstvo za dva měsíce ani prstem nehnulo, aby obdrželo od rumunské vlády zadoste učinění a vědomost, že vinníci byli potrestáni, jakož i že ztrýzněnému Rusovi dostalo se peněži- tého odškodnění. Dotaz jako v záležitosti inž. Alěchina podán jako pilný a zahraničné ministerstvo i v něm vi- něno z »úřadního bezdějství.s Hr. Vladimír Bobrinský dotkl se této věci va své řeči o krutém zakročení petrohradské policie proti účastníkům slovanské manifestace. Pravil mezi jiným: My nacionalisté jsme strana, která vždy, pokud se to snáší s jejím přesvědčením, snaží se podporovati vládu, jmenovanou carem- hosudarem; ale tím trapnějšíje pro nás, jsme-li svědky, jak se vláda odtrhla od vlasteneckého, monarchického Ruska. Slyšeny výčitky na adresu Anglie a lorda Greve pro jeho poslední řeč. Ale jakým právem žádáme od Greye, aby byl více rusofilem, než ruská vláda? A rusofilství a slav- janofilství jest jedno a totéž. Jak naše vážnost na Západě padla, vidno z toho, jak s pravoslav- nými Rusy nakládají v Haliči a v Uhrách, a s rue skými státními občany ve Vídní a v Rumunsku,
Petro Vasiljev Ruska Rus Alěchin Bobrinský Greve Grey Hradec Rusko Anglie západ Halič Uhry Vídeň Rumunsko