ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 43b59270-8f0e-11dd-8526-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 44, work 3, person 69, org 7
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 4. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 9l.
4 article
Ha rannlavečerní llety předplácí se V Praze v administracii na čtvrt lsta . . . . č R — s dvoji donáškou ěsle. . . . . na čtvrt leta ! . . . 7 R elh ve fliálkách na měste . . . . . 2 K 90a Poštonr měslo, . . . Bk čtvrt letá : . . . 9 R on s dvojí zásílkou na měslo, aí: .. :kB Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha R elh R on
5 article Míní to Němci s učitelstvem upřímně?!
Míní to Němci s učitelstvem upřímně?! Česko-německé jednání o dělnost sně- mu král. Českého bylo odročeno, jak zná- mo, na 11. dubna za tím účelem, abyo podmínkách českými zástupci na společné konferenci dne 1. t. m. sdělených mohli se vyjádřiti jak nejvyšší maršálek, tak velko- statek, zvláště pak aby mohl býti vyslech- nut odborný referát správce finančního resortu zemského dra. Úrbana. Jsme pře- svědčeni o tom, že velkostatkáři bez roz- dílu národnosti nemohou zaujati jiné sta- novisko, než jaké zaujali poslanci češtía jsme přesvědčeni dále o tom, že bude-li dr. Urban při příští poradě vypovídati jako fi- nanční odborník a nikoli jako německý stranník, musí také jeho referát vyznítiv ten smysl, že bez zemského rozpočtu a indemníty nelze provádětí reformu učitel- ských platů. Je zajisté úplně nemyslitelno, aby pro zvýšení učitelských platů o 24 miliony K byla zjednána úhrada, ale zůstal nehraže- ný deficit na platy v dosavadní výši, ne- boť prostý počet ukazuje, že výlohy škol- ské obnášejí dosud okrouhle 50 mil., kdež- to 55procentní přirážka berními úřady in- kasovaná a na učitelských gážích vypláce- ná, obnáší pouze 44 mil., takže již dnes schodek na dosavadních platech obnáší 7 mil. korun. Že by mohl finanční odborník, jakým dr. Urban je, hájiti nemožný, finančně technicky komický návrh svých sou- druhů, aniž by se vydával v nebezpečí, že poškodí svou pověst odbornickou, nemůže- me vůbec uvěřiti.
Němec doktor Urban
6 article
Pánové na německé straně tváří se sí- ce tak, jakoby jim skutečně šlo o úpravy učítelských platů, avšak celá taktika ně- mecká, kterou zahájili nejprve na říšské radě tím, že vytasili se s návrhem Pachero- vým na státní příspěvek zemím na úpravu učitelských platů, ukazuje, že se Němcům o nic jiného nejedná, nežli aby svému u- čitelstvu naházeli písek do očí. Návrh Pacherův putoval z jednoho vý- boru do druhého a konečně při hlasování ve výboru finančním byl slavnostně o- puštěn od samotných Němců. Při údělech postupováno podobně. Pro úděly sice Němci hlasovali, ale ve výboru uznali, že není možno vázati tyto úděly určitým předpisem, že jich země mají použití jenom k úpravě učitelských platů a svorně s o- statními poslanci zamítli Němci sociálně- demokratický návrh, směřující k přeměně údělů na účelovou dotaci. Na říšské radě tedy zřejmě uznávali. že nelze země vázati, jakým způsobem údělů mají používati, kdežto nyní při jedná- ní o provedení úpravy platů navrhují denní pořádek, který by značil, že se urči- té dávky povolují jenom na krytí obnosu. o jaký budou zvýšeny učitelské platy. Kdy- by dávky vynesly více, musil by podle ná- zorů německých navrhovatelů zemský vý- bor přebytečné peníze uložit do spořitelny
Němec Pacherův
7 article
na 3.5 proc. a čekat, až jednou sněm se sejde, peníze uvolní a dovolí, aby se jich mohlo použíti k jinému účelu. Kdyby Němci skutečně chtěli provésti úpravu u- čitelských platů, kdyby uznávali, že tato předloha je tak velké důležitosti, že musí býti propuštěna z obstrukce, pak jim na- stává povinnost, dáti také potřebné pro- středky k tomu, aby celý schodek zem- ského rozpočtu byl kryt. Je přece úplně nemožno, aby výdaje zemské zvýšeny by- ly o 24 milionů v době, kdy země má 33 mil. schodku, při tom aby pak o celý tento schodek postaráno nebylo. Finanční odbor- ník p. dr. Urban musí přece potvrdit svým kolegům, že zemský rozpočet tvoří celek a že musí končit návrhem, jakým způsobem má býti tento schodek krytl Že ne- může být vůbec konečný návrh v rozpočtu stylisován tak, aby část schodku zůstala nekryta ani výnosem přirážek ani výnosem dávek a údělů, ani eventuálně výnosem výpůjček. Co by si měl zemský výbor takovémto případě s nekrytým schodkem počíti, kdyby chtěl sněmem usnesené vý- daje v plném rozsahu provést?
Němec doktor Urban
8 article
Takové budžetování nemůže se při- pustit na celém světě a myslíme, že ani dr. Urban jako přísedící zemského výboru nemohl převzíti zodpovědnost, aby po- ukazoval výdaje, nemaje postaráno o ú- hradu. To, co Němci chtějí od zemského výboru, od jeho českých a velkostatkář- ských členů, přesahuje opravdu veškeré meze. Žádají přímo, aby se většina zemského výboru poklonila před německou obstrukcí, aby vzala na sebe úkol, prováděti nouzové hospodaření zem- ské dál, aniž by měla německá obstrukce tolik slušnosti, k dělání dalších nezalože- ných dluhů přímo zemský výbor navádějíc aby mu dala indemnitu za dosavadní sprá- vu zemských financí a za uzavření nutných, nezaložených zápůjček. A je zajisté k to- mu potřebí veliké trpělivosti na straně české, podporované ovšem také tím, že na české straně důležitost úpravy platů učitelských se uznává, aby čeští poslanci setrvávali v dalším jednání o podminkách hospodářského zasedání.
Urban Němec úhrad
9 article
Klid, se kterým na české straně při- jaty, byly všechny německé strašákyo konci finanční způsobilosti království Če- ského, o vládním komisaři, musí přece Němcům ukázat, že úplně marně speku- lují na to, že zastavení jejich ob- strukce s české strany čímkol bude vykupováno. Jistě by nebylo žádnou hanbou pro Němce, kdyby důležité otázky úpravy učitelských platů, potřebné ku povznesení národního školství v zemí. použili k tomu, aby zastavili obstrukci a dali zemi to, co jí potřebí k dalšímu vedení zemských záležitostí. Mohli by tak učiniti tím spíše, že všechny permanentní komise sněmovní po celou dobu pracovaly velmi pilně, a že my Čechové všude jsme ukazo- vali, že věcně jednati chceme a jednámeo požadavcích německých a že ochotní jsme na základě spravedlivém pracovati k na- rovnání mezi oběma národy. Není-li ovšem pro Němce otázka učitelských platů tak důležitou, jak učitelstvu namlouvají, je-l celé toto jednání opět jenom jednímz oněch manévrů, kterým se má učitelstvo německé ukolébati, pak ovšem schůze na den 11. t. m, odřočená nemůže přinésti žádných positivních výsledků.
Němec Čecho
10 title
Válka na Balkáně.
Balkán
11 article O Skader.
O Skader. Kc. Z Podgorice, 3. dubna. Operace kolem Skadru postupují s velikou prudkostí. Je všeobecný názor, že celá skaderská po- sádka jest zachvácena přímo zoufalstvím věří se již, že nadchází poslední den ska- derské pevnosti. Veškeré zprávy potvrzují tento dojem. Včera za tiché pohody letěl poručik Stankovič s polící na Busadu aero- planem agnoskovat situaci obleženého města. Let trval více než pěl hodiny a turecké střely jeho létňdlu nijak neublížily. Když poručík Stinkovič bez úrazu přistál, vzlétl ruský aviatil Kirštaln. Letěl rovněž zcela bezvadně.
Skadr Stankovič Stinkovič Podgorica Busad aero
12 article Přerušené operace u Skadru.
Přerušené operace u Skadru. Z Koforu, 3. dubna. Operace u Skadru a na Tarsboši byly zalím přerušeny, poně- vadž ztráty v posledních bojích byly ne- obyčejně veliké a vojsko je nyní zaměstnáno pohřbíváním mrtvých a dopravou raněných. Protirakouská nálada v Srbsku. Slk. Z Bělehradu, 3. dubna. (Zvl. telg. »N. L.«). Zdejší diplomatické kruhy netají se, že námořní demonstrace efektu se- lhala. Nejednotnost velmocí v posuzování balkánských věcí ukázala se v ostrém světle. Rakousko je mravně osamoceno, lhostejnost Německa je zjevna. Tyto okolnosti povzbu- zují podráždění nejširších vrstev proti Ra- kousku a o obchodněpolitických výhodách nesmí býtí promlu- veno. Žádá se zavedení diferen- čních cel.
Skadr Srbsko Bělehrad Rakousko Německo Skadr
13 article Arbitrační soud.
Arbitrační soud. Sl-k. Z Bělehradu, 3. dubna. (Zvl. telg- »N. L.«) Arbitrační soud, který má rozhod- nouti o sporných otázkách mezi balkánskými spojenci, dle sdělení mně učiněného, má za- sedati v Petrohradě za oso bního předsednictví carova. Tak bylo smlouvou při zahájení války ustanoveno. Z Bělehradn, 3, bna. (K. k.). Vůdee národní strany Stojan Rybarac podal ve skupštině ku předsedovi ministerstva dotaz, žádaje za vysvětlení, je-li mezi spojenými balkánskými státy spolková smlouva, je-li ji stanoveno rozdělení dobytých území mezi spojence a zdaž turecké území srbskou armádou obsazené zůstane Srbsku. Ministr vojenství se v dotaze nacionalisty vyzývá, aby skupštině oznámil, kolik bylo srbského vojska, které za velení generála Stepanoviče zúčastnilo se obležení Drinopole a kterých tureckých tvrzí dobylo při ztečení pevnosti
Rybarac Stepanovič Bělehrad Petrohrad Drinopol
14 article Velevyslanecká konference.
Velevyslanecká konference. M. Z Kolína n. R., 3. dubna. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Dle berlínské depeše »Köln. Ztgu.« bude konati se již nejbližší dni opět společná velevýslanecká konference. Včera měli někteří velevyslanci soukromé rozmluvy s ministrem Greyem. Z Londýna, 3. dubna. (K. k.) Velevy- slancí sejdou se opět zejtra dopoledne. Anglické noviny o námořní demonstrací proti Černé Hoře. Z Londýna, 3. dubna. Zdejší tisk vyslo- vuje jednomyslně názor, že váhání velmocí při inscenování námořní demonstrace proti Černé Hoře dokazuje, že nejsou vzájemně jednotny. Demonstrace je proto buď opo- žděná nebo bezúčelná. »Daily Tele- graphy míní, že Rakousko-Uhersko váhá napadnouti Černou Horu ze souše. Z toho o všem dovozuje, že Rakousko- Uhersko má snad úmysl zahájiti přímé vyjednávání pro případ že by Skader padl a nabídnouti Černé Hoře jako náhradu město Medvu. Účel by byl jasný. Rakousko chce, aby Černá Hora byla mu spřáteleným státem a s Albán- skem tvořila protiváhu proti Srbsku. Při energičtějším postupu musí se Rakousko obávati, že Černá Hora zapudí krále Mikuláše a spojí se se Srbskem.
Köln Grey Velev Černá Mikuláš Kolín Londýn Rakousko Uhersko Medva Albán Srbsko Černá Hora Daily Tela
15 article
Velmoci a Černá Hora. Velevyslanci v Londýně se sice dohodli v zá- sadě o námořní demonstraci proti Černé Hoře, ale veřejné mínění evropské není lím nikterak nadšeno. Největší odpor projevuje se ovšem ve veřejnosti ruské, ale ani neodvislý tisk italský tuto akci ne- schvaluje, anglický tisk pak se ohražuje proti vý- kladu německých a rakouských listů, které ve vy- slání anglických lodí ke Korfu spatřovaly odklon Anglie od trojdohody, a „Daily Telegraph naopak vykládá, že Anglie tím chtěla ukázati, že trojdo- hoda je na stráži a nechtěla nechat Rakousko jed- nati samotné pod zámiinkou, že má mandát Evropy. Velmi rozhodně píší protí nátlaku na Černou Horu listy francouzské a sice téměř jednomyslně. „Temps“ praví v úvodním článku: Velmoci se ujaly otázky albánské a dohodly se o severních a východních hranicích nového knížectví. To je velmi hezké. Ale následuje z toho, že by měly právo. když válka trvá a není ani míru, ani příměři, aby zapovídaly válčícím stranám pokračovati v nepřá- telství až k určenému bodu? To je otázka, kterou se své strany nemůžeme zodpověděti než záporně a proto jsme zaznamenali se zadostučiněním, že jeden z vynikajících členů sněmovny Guernier který je zároveň znamenitým právníkem, zaslal vládě interpelaci ve smyslu předchozích úvah. Lon- dýnská konference má veškerý zájem, aby neroz- množovala lniciativy, proti kterým se někdy udá- losti vysloví. Z různých bodů, které stanovila, mnohé jsou dnes už jen vzpomínkámi, aniž jí to lze ostatně míti za zlé. At jde o hranice bulharsko- turecké, o válečnou náhradu nebo o Albanii, vý- sledek změnil koncepce diplomacie a proto auto- rita řešení, kterou chce vnutiti, se poněkud zmen- šila. —
Korf Černá Hora Londýn Černá hoře Anglie Rakousko Evropa Lon Albánie
16 article
Ve skutečností námořní dembnstrace prpti Černé Hoře bude postrádati pevnosti. Jedni půjdou neradi, druzí naleznou záminku, nejítí tam vůbee a Černohorci budou pozorovati tuto nepřítomnost více, než účastenství. Je tedy zbytečno býti přiliš horlivým. Mohlo by to dokonce býti škodlivo. V „Petit Journalu“ uveřejňuje André Chéra- dam prudký článek proti zakročení velmocí v otázce Skadru, v němž dovozuje zejména, že Anglie svým překvapujícím postupem pracuje do rukou Némecku, přes to, že anglická vláda dne 21. října 1912 slavnostně prohlásila přisnou neutralitua dne 9. listopadu ministerský předseda Asquith prohlásil na banketu u lord-majora: „Vítězové ne- mají býti zbaveni ovoce vítězství, které tak draho vykoupili!“ Také Francie musí připustiti dříve, než bude příliš pozdě, že nemůže popříti své slo- vo. Text oficiálního prohlášení, uveřejněného 23. října 1912 v „Journal officiel de la République francaise“, praví „Vláda republiky prohl ašuje a oznamuje všem, koho se týče, že se rozhodla za- chovati přísnou neutralitu ve válce, která vypukla mezi císařstvím otomanským s jedné strany a krá- lovstvími Bulharskem, Řeckem, Černou Horoua Srbskem s deuhé strany.“ A dále dodává autori V drobném prodejlt ranní číslo o sobě . . za 8p večernl . . za l k Ve fliálkách nn venkovší ranní čislo . . . . . . . le večerní . . . . . . . 5h lnaerátv platí sa hotově napřed. Předplnceni a insorty přijimá ádmínistrace v Marianské ul., Tam nácházojí se táž redakce, tlakárna a ekpodice „Národních Llstá“ Rukopisy se nevracell
V Petit Chér Asquith République Anglie Francie Bulharsko Řecko Srbsko národní Llstat
17 article
Nejpřesnější mezinárodní právo oprávňuje formál- ně Černou Horu, jejíž státní suverenita je nedotče- na, nedbati příkazů rakousko-německých. Za těchto okolností, chce-li Rakousko jednati násilím, je- tudiž nutno, aby tak učinilo na své risiko a ne- bezpečí. V žádném případě není možno dáti mu evropský mandát. To by bylo pro vlády v Lon- dýně. Petrohradě a Paříži formálním porušením slíbené neutrality, to by znamenalo pracovati pro pangermanismus a klásti překážku velkolepé epo- peji balkánské, která ve skutečnosti je ohromným vitězstvím západní clvílisace nad nevyléčitelnou nelečností tureckou. (Viz poslední zprávy.)
Černá Hora Rakousko Lon Petrohrad Paříž
18 article Posl. dr. Rašín
Posl. dr. Rašín o malém finančním plánu a politické situaci. Místní organisace národní strany svobodo- myslné ve Vršovicích svolala na středu dne 2. t. m. večer do restauračních místností býv. budovy Občanské záložny plenární schůzí svého členstva. na kterou pozvala člena finančního výboru posla- necké sněmovny p. poslance dra. Rašína, aby promluvil k němu o posledních událo- stech politických, o malém finančním plánu a jeho poměru k obchodníctvu. Zájem na vývodech posl. dra. Rašín a, které trvaly přes 2 hodiny a byly ve všech směrech časové této otázky veskrze vystižné a všeobecně poučné a objasnlly přítomným malý finanční plán do nejmenších podrobností, byl všeobecný a pro- jevoval se nejen nebývale četnou účastí, ale i ča- stou pochvalou po celou dobu dlouhé jeho řeči a vyvrcholil po srdečných dících předsedy a zástup- ce majitelů domů v resoluci jednohlasně za de- monstrativního potlesku schválené. Místnosti byly posluchači, mezí nimiž byly také dámy, přeplněny. Na schůzi dostavili se také členové spolku majite- lů domů a obchodního gremia ve Vršovicích. Schůzi zahájil před 8 hod. večerní místopřed- seda místní organisace, náměstek starosty města p. Malý srdečným uvítáním přítomných, zejména p. posl. dra. Rašína a sděliv, že svou nepřítomnost omluvili pp. dr. Herold, Wírth a Bohumil Holeček, požádal p. posl. dra. Rašína, aby vyložil nové předlohy a rozptýlil obavy leckde se. objevujíci.
Posl doktor Rašín Herold Wírth Holeček Vršovice organizace národní strana svoboda spolek majite
19 article
Posl. dr. Rašín,
Posl doktor Rašín
20 article
pozdraven všeobecným hlučným potleskem, pra- vil, že mluviti o daních, zejména o nových daních a o zvýšení daní není nikdy populární a že je zcela přirozeno, že t. zv. malý finanční plán vzbudil mezi poplatnictvem mnoho zájmu. Úplně právěm, neboť po r. 1896 byly usneseny vlastně jen dra zákony, jimiž byly daně zvýšeny a lo v r. 1901 zvýšení kořaleční daně v 20 hal., r. 1902 daň jízdních lístků. Prvá byla zavedenal ve prospěch zemí a vynáší pro země 20 míl. korun, druhá pro stát a je pro r. 1913 rozpočtena na 26 mil. korun. Ostatní daňové reformy značily buď snížení daní, nebo aspoň zmenšení jejich vzrůstu, takže se ocitl stát v sítuaci, že daně reální v celku rostly ne- patrně, poněvadž daň gruntovní jsouc kontingento- vána a odepisována při živelních pohromách, vy- náší vlastně stále méně, domovní daň třídní má rovněž zpětnou tendenci, daň činžovní pak nepo- roste tak, jako dříve, poněvadž úlevamí pro místa lázeňská, zákonem o přestavbách, zákonem o od- počítávání zvýšených přirážek jejt vzrůst značně bude obmezen. Pokud jde o osobní daně, je vý- dělková daň všeobecná kontingentována, daň pod- niků k veřejnému účtování povinných svojí ci- telnou výší (10%% z čistého zisku) vedla k zaražení ve zřízování akciových společností a zřízo- vání méně zdaněných společností s ručením ob-
21 title
FEUILLETON.
22 article Havlíčkovo náboženství.
Havlíčkovo náboženství. Josef Durdík, jak povědomo, muž smý- šlení mírného a střízlivého, nazval dobu od války třicetileté do francouzské revoluce do- bou „největšího úpadku národa českého“ dobou „bídy, temnoty a hrůzy“. „Ať pohled- nem kamkoli“, stýská si náš historik filosofie. „tak žalostný obraz neukáže se nikde: od Anglicka projdí Francouzskem a k menším zemím jako švédsko, Hollandsko, Obce ital- ské i Státy německé — takové spousty a si- roby v každém ohledu, takové zmrzačenosti ducha nezastaneš nikde jako u nás... My byli zcela padli za kořist duchamornému prin- cipu.- Ale tou dobou, kdy u nás vítězil „ducha- morný princip“, cizina postupně budovala nový osvobozující názor světový. Poslední dvě desítiletí ponurého věku sedmnáctého to byla, kdy slavný Izák Newton svým zákonem gravitačním objevil velkolepou pravidelnost a harmonii všeho kosmického dění; kdy „Newton novověké filosofie“, John Locke. založil přesné pozorování smyslové a z roz- umových důsledků jeho vyvodil veškeré bez- pečné zkoumání; kdy francouzský exulant hugenottský, Pierre Bayle, mnohostrannou, horečnou činnosti slovesnou jal se bojovati pro neomezená práva lidského rozumu a pro jejich důsledek: svobodu svědomí, volnost přesvědčení náboženského, snášelivost všech věr a vyznání, a svým naučným slovníkem. prvním na západě evropském, vychoval trojí o o d.
Havlíčkův Durdík Newton Locke Bayle
23 article
generací. A osvícenské století osmnácté převzalo a dokonalo, co načal jeho předchůdce, Dlouhá řada t. ř. deistů a moralistů nebo naturalistů a svobodných myslitelů, kterou ukončuje Da- vid Hume, základ Kantův, odcírkevnila, aby- chom tak řekli, všechno myšlení, z metafysiky křesťanské příjala toliko základ všech věr- prapříčinu světa, Nejvyšší Bytost, a z ethiky křesťanské mravnost a lidskost, která jim tačila k poctě boží i ke spořádanému ústrojí společenskému. Rozum a snášelivos stalo se heslem nejobratnějšího a nejpopulár-
Hume Kantův
24 article
nějšího hlasatele a šiřitele nauk deistických. Voltaira, jenž jim od Paříže až po Petrohrad zjednal právo domovské. Pathos i satíra uchvacující výmluvnost i zničující vtip, logi- cká přesnost i jasnost a duchaplná elegance sloučily se v slohu tohoto mistra francouz- ského slova a získaly mu hlavy korunované, zákonodárce, salony i veřejné mínění. Ze studia Bayla, Huma, Voltaira vyšel náš Josef Dobrovský: nejen břitký, pronikavý. vtipný, aforistický způsob psaní ukazuje k těmto vzorům — také všechno jeho osvícen- ství, kult rozumovosti, neohrožená láska ku pravd, odpor k fanatismu a omezování v ja- kékoli formě tam má své kořeny.
Voltaire Hume Dobrovská Paříž Petrohrad studio Bayle
25 article
Myšlení deistické odchovalo také Josefa Jungmanna. Nebyl to jen záchvat mladosti, nýbrž je v tom suma názoru životního, hájí-li stařec dvaasedmdesátiletý Voltaira slovy: „Čím více jsem četl, tím více jsem se jeho duchu, učenosti i mravným výborným zása- dám obdivoval. Že by boha býti popíral, jest pouhá lež: on jest čistý bohověrec... Nemá sobě nikde rovného spisovatele. Kdo proti jeho spisům bojuje, ten bojuje proti zdravé filosofii, krásochuti a lidskému rozumu. A dále opět: „Užívej každý svého rozumu. toho božského daru, jejž toliko zaslepenci zatracovati smějí. A k zásadám naturalistů a moralistů věku osmnáctého s plnou a celou opravdovostí své nezdolné povahy se přidal i Karel Havlíček. Příklad vzorného člověka, borovského vikáře Brůžka, přivedl Havlíčka do kněžského semi- náře, a příkrý rozpor mezi ideálem duchov- niho, jak jej nosil v mysli, a mezl blízkou denní zkušeností, záhy mladého muže opět vrátil světu a národu. životopiscové Havlíčkovi zevrubně při- hlíželi také k této stránce jeho duševního vývoje jako k thematu nad jiné zajímavému a vděčnému. Nedávno pak veškery Havlíčko- vy projevy náboženské znovu v přehledný úhrn sestavil splsek v populární sbírce vy- daný.“
Jungmann bůh Havlíček Brůžek
26 article
Zdeněk Kobza: Karel Havlíček, jeho nábo- ženský vývoj a reformní názory církevní. (. Chvi lek“, které vede a vydává J. Pelcl, č. 86— 87.) Praze 1912.
Kobza Havlíček J Pelcl Praha
27 article
Kusy deníku Havlíčkova z r. 1841 uka- zují nám zásadní převrat jeho nitra. Jde již o pronikavý útok soustavného racionalisti- ckého myšlení novověkého na theologickou orthodoxíi, který se odehrává v mysli Havlí- čkově. A orthodoxie nadobro podléhá. O matčiných jmeninách dne 19. březn řečeného roku alumnus Havlíček už nemůže se modlit. „Cit pudil mne,“ píše sám, „modlit se — rozum za dětinství to vyhlašoval. Může modlitba tvá, ptal se, jakou změnu v oprav- dovském světě způsobit? Nemodliš se jen pro své uspokojení?... A ještě pobývaje v semi- náři, Havlíček téhož roku 1841 napsal si svou novou konfessi, již vnitřně nadobro se roze- šel s církví, ke které vnější formou potud ná- ležel. Věří v Boha, prapříčinu veškerenstva ale odmítá všecko rozumování o jeho vlast- nostech, poněvadž je marné. Věří v Krista. ale jen jako v člověka, vznešeného učitele mučedníka lidstva a lidství, jenž pouze obraz- ně se nazýval synem božím. A věří, že duše lidská je nesmrtelná. Mimo to však Havlíček nedoufá v nic, več věřiti přikazuje církev zejména zamítá nauku o odpuštění hříchů, po- něvadž kdo se domnívá; že Bůh zatracujea odměňuje jako lidé, ten prý božstvu se rohhá. Vidíme, že v Havlíčkovi ujal se racionali- stický deismus věku osmnáctého, vedle jiných, radikálnějších soustav filosofických oživlý za oposíce duchů mezi 1. 1830—1848. Jemu Ha- vlíček do konce života zůstal věren.
Havlíčkův Havlíček Krist
28 article
Správně rozpoznává uvedená studie, že „celé Havlíčkovo náboženství nesmí se hle- dati v novinářských článcích nebo v Epišto- lách Kutnohorských, určených pro široké obecenstvo,“ nýbrž že „v epigrame ch mluví nitro Havlíčkovo nejzřejměji“ Je to zajisté z epigramů 1843—1845 slo- žených především známá skupina první, nade- psaná „Církvi“, kde máme pohromadě takřka všecka themata útočného oposičního libera- lismu západoevropského let třicátých a čtyři- cátých: potlačování rozumu jako domnělý po- žadavek křesťanské pokory a božské auto- rity: vysoké hodnosti církevní a nízká úro- veň vzdělanostní, nelidové zřízení hierarchi- cké, které na věřících zástupech zakládá především svou hmotnou existenci; kněžský celibát toliko na venek zachovávaný« ne- apoštolský život řeholí mnišských: a zejména polemika protijesuitská. To byly příznačné motivy zcela v duchu doby předbřeznové, motivy, abychom tak řekli, církevně politické a ethické. Z oboru dogmatického Havlíček má zde namířeno na nauku o eucharistii, pře- podstatnění chleba a vína. Zvláštní útočnost osobní pak projevují toliko epigramy proti bývalému seminárnímu představenému Rosto- vi, jenž ve verších vystupuje jako páler Rožeň. Vedle církve západní dostává se v epi- gramech Havličkových pozornosti také církví východní. Satira jejich míří proti pomůckám policejním, kterými se udržuje pořádek při slavnostních obřadech (Kozáci prý knutou mrskají účastníky na památku biřmování), a proti složité strůji rozličných ceremonií (četné hluboké úklony pomáhají prý od haemorrhoid).
Havlíčkův Kutnohorský Havlíček Havličkový Kozák Epišto
29 article
Tendence proticírkevní stala se Havlí- čkoví druhou přirozeností. Sám vyznává přá- telům, že nejvíce jeho epigramů „padá do paruky sv. theologií dle staré známosti“, a chce jimi dokázati, jak praví, že „nadarmo v semináři chléb nejedl“. Jaký smysl za takových okolností mají „Epištoly Kutnohorské“ z r. 1851, kde Havlí- ček nejsoustavněji se obírá zřízením církev- ním a naukou náboženskou? Za jakým účelem on, racionalistický deísta, dovolává se ideálů prvokřesťanských, zásad doby husitské. sjednocení národa v duchu katolictví t. ř. re- formního? Proč mu tolik záleží na církevní správě synodální, na odstranění duchoven- ského bezženství, na záměně mrtvé latiny obřadní za živý jazyk národní a na zjedno- dušení kultu, na kněžské povinnosti doplně- né úkolem učitelským atd? Co Havlíčkovi bylo po útvaru, od něhož se vnitřně již dávno odpoutal? Několik vlastních slov Havlíčko- vých zdánlivý ten spor objasní. „Mně zajisté,“ praví Havlíček, „svatá jes víra upřímná každého člověka i v tom při- padě, kde ji pokládati musím dle svého pře- svědčení za pošetilou, neboť umím oceniti ten pokoj duše, tu mnohou utěšenou chvíli. kterých člověk nabývá pevným náboženským přesvědčerým“... „Před Bohem jsou všechny víry stejně pravdou“... „To, kterak člověk opravdu a upřímně smýšlí o původu a účelu
Kutnohorský Havlíček jes
30 article
světa a o svých povinnostech, to jest jeho náboženství.“ Tedy víra je věc citu a svě- domí, vnitřního přesvědčení jednotlivcova, je privatissimum, jehož předpisovati neb omezo- vati nemá ani církev, ani společnost, ani stát. A druhá stránka věci: „Kdo jednou, pravi dále Havlíček, „svobodu a právo člo- věčenstva postavil na svou korouhev za heslo. kdo se dal do boje proti všeliké libovolnosti. proti všelikému utiskování, ten nesmí snad jenom v jistých věcech chtíti svobodu a prá- vo, a v jiných dopouštěti libovůli a utisko- vání: neboť jedna nepravda ze sebe rodí na tisíce jiných a jedna libovůle zmaří na tisíce práv. Tak také pravda, svoboda a právo v po- litickém a národním životě neobstojí bez pravdy, svobody a práva v náboženském ..
Ted Havlíček
31 article
Církevní absolutismus jest poduška světské- ho, jeden s druhým stojí, jeden s druhým kle- sá, a kdo dovede otřásti sloupem libovůle a absolucie církevní, zboří jistě i politickou.“ Jinými slovy: Havlíčkovo náboženství vlastní stálo úplně mimo jeho reformní pro- gram církevní, a tento program byl podstat- nou částí obecného jeho programu kulturního a národního. Lidovost. demokratickost života občanského šla mu ruku v ruce se zlidověním, zdemokratičtěním řádů církevních. Jako učení „Kristovo již ve. svém základu je lidumilovné, spravedlivé, li- berální a protivující se vší neslušné nadvládě a moci jedněch nad druhými,“ tak, podle pře- svědčení Havlíčkova, pravému knězi „musí jistě blaho svěřeného lidu na srdci ležeti,“a pokládá-li „pravé vzdělávání lidu za povin- nost svého povolání, musí nevyhnutelně i ob- čanský pokrok na zřeteli míti.“ Pro Havlíčka křesťanství mělo význam nikoli metafysický, nýbrž ethický, mravní. Je povědomo, že Karel Havlíček, i když se s církví rozešel, do smrti zůstal pilným čtenářem bible; bývala mu školou silného proslovení, pramenem citového tepla. Ale stejně věrně vytrval i při svém Voltairovi. obhájcí světla rozumu, moudrosti lídské: po- slední knížka Havlíčkova přinesla ukázky z prósy tohoto „výtečného ducha, jenž svého času hýbal celou Evropou“.
Havlíčkův Kristův Havlíček Evropa