1
masthead
V Praze, v pátek dne 25. září.
Praha
2
masthead
K číslu 265.
číslo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30 h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
LSTY
LSTY
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Německé hlasy o situaci.
Z Vídně, 25. září. Německý furor, který
má vždy pohotovost a který jest ve stálé per
manenci, trpi letos ustavičnými záchvaty, ná
valy a výbuchy brzo na severu mocnářství,
brzo na jihu. Co se dělo z německého oby-
vatelstva a zvláště z německých novin prot
nám, bylo dosud bez přikladu. Bránili jsme se.
kde jsme jen mohti. Zde ve Vídní jsme bez-
mocnými proti tradicionálnímu systému, jenž
nás vyhlašuje za biřice, kazimíry, násilníkya
sveřepce. Tento systém stupňován byl od toho
dne, kdy na Čechy v Karlových Varech dělv
se útoky, jež nedošly u vládních orgánů takové
reflexe, jako události lublaňské.
Také dnes německé noviny rozšiřují zprávy
a hanebná tvrzení, že Čechové a Stlo-
vinci pokazili jubilejní rok, že uči-
nili nemožným Němcům setrvati v koalici. Ke
všemu tomu vládní tisk úplně stran
Němcům, aniž by se odvažoval jim vytknout
zprudka, kdykoliv se dopustí činů nejodváž-
nějších a nejosudnějších, jako se stalo ve Ptuji
a na vídeňské půdě, odkudž se házejí proti
nám zapálené smolné věnce do ciziny, my pak
nemáme ni jediného místa, kde bychom mohli
opravovati všechny ty tendenční lži, kde bychom
mohli světu pověděti pravdu a hasiti požár ně-
meckých nadávek a inkriminací.
Čecho
Němec
Vídeň
Čechy
Karlová Vary
7
article
»N. Wr. Tgblt!« uveřejňuje dnes stat.
která jest vskutku vrcholem drzosti. Co se
v ní nebohému čtenářstvu namlouvá, jest bez-
přikladné Dle tohoto časopisu jsme my Če-
chové a Slovinci pravými zuřivci, kteří nedají
Němeům ani v hrobě pokoje, kteří je chtějí
oloupiti také o jejich práva za živa. Prävem
Němců jest — podle tohoto listu — všechno
to také, co vymáhají nejsurovějším terrorem.
Nemůže nikterak překvapiti, že »N. Fr. Pr.«,
která v poslední době stříká stále vitriolem,
stupňuje ještě jenom tuto methodu. Poslechněme
toliko stručně, co praví tento list o sně mu
království českého: »Zpupnost, jakou
osvědčili včera Čechové vůči Němcům, ješt
pouze výsledkem ustavičných koncesí, které
vláda Čechům dává veřejně a tajně, tak kon-
cese za vyrovnání rakousko-uherské, koncese za
povolení rozpočtu, koncese za soubor osnov,
které vláda chtěla míti vyřízeny říšskou radou
stůj co stůj. Jest za takových poměrů pro
Němce dána objektivní možnost spolužíti a
spolupůsobiti ve většině a ve vládě? Nemají
Němci spíše dojem a přesvědčení, že plarla-
mentní systém ve svých důsledcích sloužt
pouze k tomu, aby posilněni byli je-
jich o dpůrci a stupňovány byly požadavky
N Wr
Němec
Čecho
Francie
8
article
Čechů do míry nejkrajnější? Z koalice ve vládě
povstala koalice proti Němcům. V Prázea
v Lublani byly položeny veliké otá z ky,
které nemohou býti zodpověděny na sně-
mech zemských, nýbrž na říšské
radě. Lublaň a Praha připravily Némcům
situaci, ze které si mus! Němci klásti účet
o tom, zdali jest pro Němce ještě možno, aby
byli účastní ve vládě či ztratili důvěru u volič-
stva.«
»Arbeiterztg.« o německé obstrukei
zakončuje svůj úsudek těmito slovy: »Ně-
mečtí poslanci, kteří se strojí če-
ský sněm rozbíti, jak se zdá, nejsou
si vědomi vážnosti okamžiku. Niči
netoliko sněm, který je sice podrobuje cizoná-
rodní většině, ale zatarasují si také cestu, na
které jedině německý lid může dosíci samo-
statnosti. Tato cesta vede jenom v šeobec-
ným a rovným hlasovacím práve m,
kterým bude teprve konstruován národ, jenž
bude pak s to, aby vybojoval si národní samo-
statnost. Zničiti český sněm není dílem těžkým,
ale co by se s ním zároveň pocho-
valo, jest více než snad nepatrné zasedán
sněmovní.«
Ministr Prášek.
Z Vídně, 25. září. Ministr Prášle k od
jede hned do Prahy po dnešní ministerské radě.
Petice za propuštění zatčených žurnalistů
na Rusi.
Z Vídně, 25. září. »Zeit« se dovídá,
prý ze spolehlivého pramene berlínského, ž e
bude carovi kongresem žurna-
listů poslána petice za prop-
štění všech zatčených žurnalistů.
Již přý se podepisuje taková petice a opatřena
jest dosud 200 podpisy. Doufá se, že ji pode-
píšou všichni členové tohoto sboru.
Čecho
Němec
Nič
Prášek
Zeit
Lublaň
Praha
Vídeň
Rus
9
article
Po lublaňských bouřích.
Po lublaňských bouřích.
Starostův pamětní spis.
Z Lublaně, 25. září. Starosta lublaňský
Hribar zaslal ministrům Práškovi a Blie-
nerthovi pamětní spis, ve kterém se vyli-
čuje skutečnost a podstata událostí lublaňských.
Ukvapený krok biskupa Jegliče.
Z Vídně, 25. září. »N. Fr. Pr.« telegrafuje
se z Lublaně: Přípis biskupal Jegliče hra
běti Barbovi, námi včera zaznamenaný, způ-
sobil v klerikálních kruzích s lo-
viniských velikou nevoli. Strana slo-
vinsko-klerikální zamýšli desauovat biskupa.
V klerikálních kruzích slovinských se prohlašuje.
že biskup napsal onen list dříve, než seznai
pravý stav věcí.
Hribar
Prášek
Blie
Jeglič
Lublaň
Vídeň
Francie
běť Barba
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 25. září. (K. k.) „Wr. Ztg.“ oznamuje:
Ministr vnitra jmenoval vrchní policejní ko-
misaře Ferdinanda Š ampu a Františka M a lé ho
policejními rady, policejní komisaře Antonína Hata-
šte, Václava Husáka, Ladislava Pokorné hlo a
Václava Liehmanna vrchními policejními komi-
sary u policejního ředitelství v Praze. — Mi nli s tr
kultu a vyučování jmenoval provisorního učitele
na státním gymnasiu s německým vyučovacím jazy-
kem na Král. Vinohradech dra. Pavla Zi nc klea
provisorním učitelem na státním gymnasiu v Linci.
Ministr kultu a vyučování jmenoval bývalého suplen-
ta na státní reálce v Lokti Gustava Gareisa pro-
visorním učitelem na tomto ústavě. — Minis ter-
stvo vnitra povolilo na základě císařského zmoc-
nění ve shodě s ministerstvem financí a, železnic
starostovi města Domažlic Janu Ludvigovi založiti
ve spolku s pány Maxem Dufíkem, okresním staro-
stou v Domažlicích, drem. Antonínem Steidlem, zem-
ským poslancem v Praze, Ondřejem Ecklem, okres-
ním starostou v Eisendorfu a s Jindřichem Svobodou,
starostou města Tachova, akciovou společnost jmé-
nem: „Místní dráha Domažlice—Tachov“
(Lokalbahn Taus—Tachau) se sídlem ve Vídni a
schválilo její stanovy
Antonín Hato
Husák
Pokorná
Liehmann
Král
Pavel zi
Gareiso
Jan Ludvig
Dufík
Steidl
Eckl
Svoboda
Lokalbahn Taus
Tachau
Vídeň
Praha
Domažlice
Eisendorf
Tachov
11
title
Včerejší usneseni německých
13
article
Po sněmovní bitvě měli němečtí poslanci řadu
dlouhých porad. Že se usnesli vydati manifest k ně-
meckému lidu, bylo v „Nár. Listech“ již dnes ráno
zaznamenáno, rovněž jejich usneseni, žádati ministr
krajana Prada, aby vymohl odročení sněmu již na
začátku dnešní schůze, jakož i podati protest proti
jednání nejv maršálka prince Ferd. Lobkovice. Mi-
nistr Prade odpověděl hned včera svým sourodákům
takto. Ministerský předseda není přítomen. Odročení
může vysloviti pouze ministerská rada. Snad e nejv.
maršálek ochoten zejtřejší schůzi odročiti, až se vy-
řídí rozprava německých poslanců s ministerským
předsedou. — Usnesený protest německých poslancu
zní:
Podepsaní poslanci protestovali slavnostně hla-
sitě a několikráte podle jednacího řádu proti přípa-
dům ve sl. sněmě, příčícím se jednacímu řádu, v ná-
sledujícím zaznamenaným
Vzhledem k § 74. jednacího řádu podávají po-
depsaní poslanci tímto J. J. nejv. p. maršálkovi pí-
semné provedení tohoto protestu:
1. došlé spisy, jež při začátku schůze byly po
ruce na místě, nebyly přes výslovné ustanovení § 23.
odst. 1. jednacího řádu oznámeny;
2. profokoly sezení sl. sněmu ode dne 16. září
počínaje nejsou dnes ve sněmovní kanceláři proti
výslovnému předpisu § 24. jednacího řádu vyloženy
k nahlédnutí.
3. Panu posl. Irovi nebylo J. J. nejv. p. maršál-
kem uděleno slovo ku protokolu, v čemž jeví se poru-
šení jednacího řádu. Neboť podle pravého smyslua
úmyslu § 24. (2. a 3. odst.) jednacího řádu je sněmu
výslovně zachováno právo projevu po případě opra-
vy protekolů, z čehož beze vší pochybnosti vyplývá
právo ku projevu o něm a to tím více, když poru-
Ferd
Lobkovic
Ir
Prado
15
article
Životopis Rockefellerův.
Životopis Rockefellerův.
Z Londýna se sděluje: Dne 25. t. m. vyjdou ve
všech dílech světa a skoro ve všech jazycích paměti
nejbohatšího muže na světě, Johna D. Rockefellera.
jenž vládne jměním asi 1500 milionů korun. O
vzniku tohoto pozoruhodného vlastního životopisu,
jehož uveřejnění se očekává s velkým napjetím, po-
dává R. S. Pengelly zajímavé zprávy ve článku, který
přinesl „Morning Leader “
Americkému humoristovi Clemensovi, známému
pod pseudonymem Mark Twain, přísluší zásluha, že
se nejbohatší muž světa odhodlal sepsati příběhya
zkušenosti svého života. Mark Twain jest totiž příte-
lem H. H. Rogersa, „želézného muže“ Standard Oi
Trustu, jemuž Rockefeller děkuje za své obrovsk
jmění. Kterak se stalo, že se prostý spísovatel, jenž
své demokratické zásady vyslovil v knize „Yankee
na dvoře krále Artuše“, sbratřil s loupeživými ry-
tíři finančního světa, náleží právě k záhadám lid-
ského života.
Rockefellerův
John
Rockefeller
Pengelly
Clemens
Twain
Rogersa
Yankee
Artuš
Londýn
Morning leader
oi trust
Rockefeller
16
article
Ať je tomu jakkoli, Mark Twain, Rogers a ně-
kolik jiných přátel seděli u společného oběda a př
desertu pronesena myšlenka, vyzvati Rockefellera,
aby sepsal své paměti. „John D.“, jak Rockefellera
v přátelském kruhu jmenují, nalézal se tehdy v Geor-
gii a hrál golf. Americký nakladatel Doubleday, dů-
věrně spřátelený s Markem Twainem, odjel rychle
do Georgie, hrál s velkým finančníkem několik
rounds a obdržel slib, že Kroesus pro něj napíše své
memoiry.
Že tyto paměti budou psychologicky velmi za-
jímavy, jest zřejmo. Sotva kdy líčil některý romano-
pisec dvě tak různé osobnosti, jaké se slučují v Johnu
D. Rockefellerovi. Na jedné straně bezohledný spe
kulant, jenž nekalými prostředky nabyl ohromného
jmění a jenž rabaty, které vynutil na železničních
společnostech, zničil své konkurenty, na druhé strané
pak obecný dobrodinec a nábožný milionář, vlivný
člen baptistické církve, v níž často s kazatelny vy-
kládá slovo boží, muž, jenž přes své bohatství žije
prostě, je vzorným manželem i dobrým otcem a dává
miliony na dobročinné účely i zakládání vysokých
Twain
Rogers
Rockefeller
Kroesus
John
Geor
Georgia
Doubleday
17
article
Jemný anglický romanopisec R. L. Stevenson.
zemřelý na Samoi, jenž výborně vylíčil dvojí povahu
„doktora Jeckylla a pana Hyda“, byl by snad doved
rozřešiti tuto záhadu a vysvětliti přechod od bezohled-
ného peněžníka k veřejnému dobrodinci. Rockefeller
se patrně na sklonku života snaží svými pamětmni
postaviti svou nekalou minulost do lepšího světla.
Z téhož důvodu vydržuje si také tiskového agenta
s ročním služným 12.000 dolarů, jehož úkolem jest
zpracovávati noviny ve prospěch Standard Oil Com-
pany. Rovněž ustanovení reverenda C. Fy Akeda
baptistickým kazatelem s knížecím příjmem, stejně
jako zasílání reklam o Oil Trustu duchovním a novi-
nářům evropským i americkým lze u mnohonásob-
ného milionáře, na nějž naříká mnoho vdov a si-
rotků, vysvětiiti snahou, zastříti nečistou minulost.
R L Stevenson
Samoi
Jeckyll
Hyda
Rockefeller
Oil Como
Akeda
18
article
škol.
V pamětech Rockefellerových však bude jistě
scházeti jedna příhoda, kterou jistý s ním spřátelený
finančník se zálibou vypravuje. Oba milionáři jeli
kolem paláce senátora Clarka v Novém Yorku, při
čemž Rockefeller prohodil: „Divím se, kde lidé na-
berou tolik peněz na své paláce.“ — „Ale Rocke-
fellere,“ odvětil druhý, „což chcete míti všechny pe-
níze sám?
= Útok na malířský atelier. Z Amsteroda-
mu, 24. září. Malfř Max Liebermann, jenž si
ve zdejší židovské čtvrti najal atelier ke studiu, zažil
zvláštní dobrodružství. Když totiž někteří lidé spatřili
na obraze, který malíř právě dokončil, své obličeje,
byli velmi pobouřeni a nevole jejich byla ještě větší,
když zvěděli, že Liebermann několika jiným, kteří
jsou na obraze zvěčněni, za to zaplatil. Zástup ne-
dobrovolných modelů vnikl do atelieru a žádal na .
malíři s výhrůžkami peníze. Jen silnému oddílu po-
licie podařilo se uchrániti malíře před ztýráním.
= Ze šíleného vzteku zmrzačila syna. Z Ber-
lína, 24. září. Syn majitele kolotoče Schaefa v Ro-
denbachu chodil po okolních vesnicích a žádal o do-
volení postaviti kolotoč, byl však obecními úřady
všude odmítnut. Nad tím rozčilila se matka jeho tak,
že tloukla synovi sekyrou do obličeje. Nešťastníku
byl useknut nos u kořene a rozpoltěno ucho, Hrozný
čin byl spáchán za bílého dne na ulici v přítomnosti
otce, ale vše odehrálo se tak rychle, že nikdo ne-
mohl zmrzačení zachrániti.
Rockefellerův
Clark
Rockefeller
Liebermann
Nový York
Voda