Záhadně zmizeli. K naší zprávě, před ně- kolika dny pod tímto titulem uveřejněné, sdělujeme, že podařilo se zjistiti částečně totožnost záhadně zmizelých mužů. Jest prý to několik členů zábav- ního výboru »Sokola« žižkovského. Proč však tajně Žižkov opustili a dali vale svým ženám, zůstává dosud tajemnou rouškou zastřeno. Jich trudný osud budí všeobecný zájem. Vycházky. »Budivoje, spolek akademíků jihočeských po- řádá 26. t. m. vycházku ku prohlédnutí staroměstské radnice. Schůzka o 2. hod. odpol. na místě. Vstupné 20 h. O výklad postaráno. Hosté vítáni.

Ústřední Matici školské. Nové Strašecí. Místní odbor Ú. M. Š. pro Nové Strašecí a okolí zasílá svatová- clavský dar, vybraný městskou radou . Poděbrady. Pan JÚDr. A. Zadina, advokát, zasílá místo věnce na rakev zesnulého p. Leop. Dostala, spolumajitele cukrovaru Jílové. Pan Jan Skréta, řed. měšť. školy vě- nuje za darované ovoce z ovocnické výstavy Hannover. Českoslovanský spolek »Huse . Praha. Tři Karlové zasílají dar svatováclavský Amsterodam. Spolek »J. A. Komenský« zasílá svatováclavský dar 10 K a od p. Ště- pána z Plzně 2 K, úhrnem . . . . Králové Dvůr n. L. »Zvonečkáři« »na Mer- kuru« zasílají dar svatováclavský s přá- ním, aby každé město podobně se zachovalo . Křečov p. Mladotice. Pan F. Ulrich, říd. učitel, vybral o posvícení v hostinci p. Bláhy. Bezezovskoje na Rusi. Páni: Jar. Frane, sládek, Jar. Znojemský, podstarší, Klír, účetní, Klamicer, sládek, Munzar, Pře- učil a Jelínek, kapelníci, zasílají v pi- vovaře v mariáši prohraných 10 rublů (výměnou) . . .. Praha. Pan J. Voráček, jstavitel, zasílá ze sázky 2 K, k čemuž p. J. Barták, úřad. banky »Slavie«, přidal 1 K, úbrnem 200.— 50.60 380.60 Úhrnem V celku odevzdáno K 631.173.71

Českoslovanské jednotě v Praze. Nový Bydžov. Učitelská jednota »Budeč«. . K 2.— K tomu z č. 219. odp. z 10. srpna 1907 K 1054.— V celku odevzdáno K 1056.— Praha. K uctění památky zesnulé pí. Marie Holcové ro2. Benešovy věnují: rodina p. JUDra. Fuhricha, advokáta 10 K a rodina p. Jindř. Janoty, zemského stav. rady 10 K, úhrnem — Pan Jan Kolář, hotelier, věnuje k uctění památky zesnulého stavitele p. Em. Dvořáka Mělník. Pan Bohdan Kallmünzer, c. k. rada zemského soudu a p. MUDr. Kallmünzer věnují místo věnců na rakev zesnulého p. Leop. Dostala, spolumajitele cukro- varu v Poděbradech, po 15 R, úhrnem

Úhrnem K tomu z č. 289. odp. z 19. října 1907 K 12.719.70 V celku odevzdáno K 12.789.70 Pronásledovaným Čechům v Ervěni- cích u Chomutova. Liberk u Rychnova n. Kn. Část výtěžku z věnečku, pořádaného místními děvčaty K 12.— Praha. Denní hosté v hostinci p. Janouška su Moskvy« na Letné V celku odevzdáno K 1676.3 Uvězněným a pronásledovaným Slovákům na uherském Slovensku. Praha. Pan V. Štenc . . . . . . . . . K 10.— K tomu z čís. 275. odpol. z 5. října 1907 K 449-17

V celku odevzdáno . . K 120.8 Spolku na podporu chudých vdov a sirotků po učitelich. Nový Bydžov. Učitelská jednota » Budeč- K tomu z č. 310. odp. z 10. listopadu 1906 k V eelku odevzdáno K

Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. V sobotu 26. října. O 3. hod. odpol. Představení pro studentstvo. Otec. Drama o 3 dějstvích. Napsal Alois Jirásek. Režisěr Alois Sedláček. 29. hra v předpl. (1. čtvrtka.) Tajemství. Komická opera o třech dějstvích. Složil Bedřich Smetana. S textem od Elišky Krásnohorské. Dirigent Fr. Picka. Režisér Robert Polák. Začátek o 7. hod. Konec po 1/210. hod. Odpoledne. V neděli 27. října. Palackého třída č. 27. Večer.

Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. V sobotu 26. října. Začátek o 3. hod. Cesta kolem světa za 80 dní. Velká výpravná hra o 13 obrazech. Dle A. D'Enne- ryho a J. Vernea pro české divadlo zpracoval A. Pulda. Hudba od F. Suppéa. Režisér B. Kovář. Diri- gent E. Starý. Začátek o 3/.8. hod. V sobotu 26. října. Pořádá vzáj. podpor. spolek »Svatopluk« v Praze-VII. Anna Karenina. Drama o 5 jedn. s proměnou. Dle stejnojmenného románu hr. L. N. Tolstého napsal K. Fořt. Režisér B. Lachman. (bliže Palackého Aréna na Smíchově mostu). V sobotu 26. října. Začátek o 1/28. hod. Plukovník Pemperton. Fraška o 3 jedn. Napsali K. Laufs a J. Krenn. Přel. a scenoval Jos. Kubík ml. 20242

— 566 — se zvedl, odepjal si pas, svlékl kožich a počal se modliti před obrazem, zavěšeným nad hlavou umírajícího. Po- každé, když strejc Vasil se poklonil a pak pozvedl hlavu, jeho oči setkaly se s ostrým profilem Timofejovýma s vpadlou hrudí, která jedva že se pohybovala. Ač stařec těšil Kateřinu a její rodinu, sám nepochyboval více, že smrt je blízka a klepá již na dvéře baráku; proto po- modlil se také zároveň před svatým obrazem za lehké od- počinutí duše Timofeje, sluhy božího. Za nedlouho v baráku vše utichlo. Streje Vasil spal. Iván a Máša podřimovali — jeden u hlavy otcovy a druhý na vedlejší lavici; jediná Kateřina bděla: skřiživši ruce na prsa, svěsivši hlavu, seděla mlčky u lože mužova. První paprsky vycházejícího slunce vrážely do okna baráku, ozařujíce je zlatistým světlem, když streje Vasil pojednou probuzen byl křikem a bědováním. Celá rodina od toho nejmenšího až do největšího tísníla se v koutě světnice, kde ležel Timofej. Pláč, křik, a nářek naplňoval barák. Streje Vasil seznal, že té chvíle útěcha byla marna. Zavolal si Váňu, řekl mu, aby zapřáhl koně a jel do farní osady promluviti js knězem ohledně pohřbu; sám se nabídl, že zůstane v baráku a neopustí rodinu po celou tu dobu! Cestou k duchovnímu Iván za- stavil se v Panfilovce, aby oznámil Andreji smrt Timofeje a pověděl mu o návratu Pétině. »No, buď Pánbůh pochválen! přece ji bůh ne- opustil: jednoho jí vzal, druhého dal; nebude jí přece tak těžko,« pravil současně Andrej i jeho žena. »Jen jí hodně hošíka na oči stavte,« podotkla Pras- kovja: »což se proň málo natrápila, chudák! . , . když ho uvidí, přece jí bude lehčejí.«

— 567 — »Což dělat? mělo se to stát,« pravil Andrej; »musím se přiznat, neříkal jsem nic, ale když jsem po- sledně byl u vás, jak jsem se naň podival, věděl jsem, že nebude živ . . . dej mu Pánbůh nebe! . . Kdy pak hude pohřeb? . . .« »Pozejtří,« odvětil Iván. »To asi sotva, pozejtří nemá kněz kdy . . . leda časně ráno.« »A proč ?« »A co pak's to neslyšel ?« »Ne . . .« »Pozejtří má Feodor Ivánovič svatbu s naší slečnou. Otec Michail nebude moci.« »Jedu teď k němu: on mi poví, kdy bude mít po- kdy,« pravil Váňa, hodlaje odejíti. »Počkej, Váňo,« pravil Andrej: »večer náš mužík jel do města a přivezl dvě psaní, říkal, abych je ode- vzdal Kateřině. V jednom píšou bezpochyby o louce. Večer přišla Pjaška a povídala, že Feodor Iványč dostal odtamtud psaní od správce; že prý mu louku prodali.« Praskovja přinesla dopisy. Andrej pravil Ivánu, aby až pojede nazpět, zastavil se u nich na chvili. Duchovní Michail potvrdil vše, co povídal Andrej o svatbě Karjaki- nově s neteří Anisje Petrovny. Žádal, aby se pohřeb ko- nal zejtra, anebo se posečkalo ještě den. Iván nemohl dát určitou odpověď: řekl, že se poradí s Kateřinou a dá mu věděti. Při tom podal duchovnímu dopisy, které týž pře- četl velmi ochotně. Oba dopisy byly od Gerasima Afanás- jeviče. V jednom nalezalo se dovolení k sňatku Ivána s Mášou, v druhém oznamoval se prodej louky. Gerasim Afanásjevič zároveň oznamoval, aby Kateřina po obdržení tohoto listu prodala barák a za stržené pe níze okamžitě